Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 3. června 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě naší pravidelné hospodářské a měnové analýzy a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, programy nákupu aktiv zdárně pokračují. Jak již bylo uvedeno při předchozích příležitostech, záměrem je, aby naše nákupy aktiv ve výši 60 mld. EUR měsíčně probíhaly do konce září 2016 a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem dosáhnout míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Při svém hodnocení se Rada guvernérů bude držet své měnověpolitické strategie a zaměří se na inflační trendy, přičemž odhlédne od výkyvů měřené inflace oběma směry, pokud budou tyto výsledky vyhodnoceny jako přechodné a bez dopadu na střednědobý výhled cenové stability.

Naše opatření měnové politiky přispěla k plošnému uvolnění podmínek financování, oživení inflačních očekávání a k příznivějším úvěrovým podmínkám pro podniky a domácnosti. Vlivy těchto opatření se promítají do ekonomiky a přispívají k hospodářskému růstu, zúžení mezery výstupu a k růstu peněžní zásoby a úvěrů. Řádné uplatňování veškerých opatření naší měnové politiky poskytne nezbytnou podporu oživení hospodářství v eurozóně, povede k udržitelnému návratu míry inflace ve střednědobém horizontu k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě a podpoří pevné ukotvení střednědobých až dlouhodobých inflačních očekávání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně v prvním čtvrtletí roku 2015 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 % oproti 0,3 % v posledním čtvrtletí 2014. V posledních několika čtvrtletích byly hlavními faktory probíhajícího oživení domácí poptávka a zejména soukromá spotřeba. Poslední údaje z průzkumů shromážděné do května nadále odpovídají pokračování trendu mírného růstu ve druhém čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude postupně získávat plošnější charakter. Domácí poptávku by měla dále podpořit opatření naší měnové politiky a jejich příznivý dopad na podmínky financování i pokrok dosažený ve fiskální konsolidaci a strukturálních reformách. Navíc by nízká cena ropy měla nadále podporovat reálný disponibilní důchod domácností a ziskovost podniků a tedy soukromou spotřebu a investice. Také poptávka po vývozu z eurozóny by měla těžit ze zlepšování cenové konkurenceschopnosti. Je však pravděpodobné, že hospodářský růst v eurozóně bude nadále tlumen nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Toto hodnocení se také z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2015, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2015 o 1,5 %, v roce 2016 o 1,9 % a v roce 2017 o 2,0 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2015 sestavenými pracovníky ECB zůstaly projekce reálného růstu HDP prakticky beze změny.

I když rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně zůstávají na straně zpomalení, jsou vyváženější z důvodu našich měnověpolitických rozhodnutí a vývoje cen ropy a směnných kurzů.

Inflace se začátkem roku odrazila ode dna. Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v květnu 2015 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně 0,3 %, přičemž v dubnu činila 0,0 % a v lednu -0,6 %. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu se očekává, že meziroční inflace měřená HICP bude v následujících měsících nadále na nízké úrovni a koncem roku vzroste – také v důsledku vlivů srovnávací základny v souvislosti s poklesem cen ropy koncem roku 2014. Díky očekávanému hospodářskému oživení, dopadu slabšího kurzu eura a předpokladu mírně vyšších cen ropy v dalších letech na trzích futures na ropu by měla míra inflace v roce 2016 a 2017 dále oživit.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2015 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla roční inflace měřená HICP být v roce 2015 na úrovni 0,3 %, v roce 2016 na úrovni 1,5 % a v roce 2017 na úrovni 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2015, které sestavili pracovníci ECB, byly projekce inflace na rok 2015 revidovány směrem nahoru a na rok 2016 a 2017 zůstávají beze změny.

Rada guvernérů bude tato rizika cenového výhledu ve střednědobém horizontu nadále pečlivě sledovat. V této souvislosti se soustředíme zejména na promítání opatření naší měnové politiky do ekonomiky a dále na geopolitický vývoj a vývoj směnných kurzů a cen energií. Bereme na vědomí, že tyto projekce jsou podmíněny úplným uplatněním všech opatření naší měnové politiky. Dále bereme na vědomí také skutečnost, že stupeň nejistoty spojený s prognózami má tendenci růst s tím, jak se prodlužuje období, pro které jsou projekce vypracovány.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují, že dochází k zrychlování základního tempa růstu širokých peněz (M3). Meziroční tempo růstu agregátu M3, které v březnu 2015 dosahovalo úrovně 4,6 %, vzrostlo v dubnu na úroveň 5,3 %. Meziroční růst M3 je nadále podporován jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v dubnu hodnoty 10,5 %.

Postupně se dále zlepšovala dynamika úvěrů. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, dosáhlo v dubnu úrovně -0,1 %, oproti -0,2 % v březnu, přičemž se nadále postupně zotavuje z nejnižší hodnoty -3,2 % v únoru 2014. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům utlumená. Nadále přitom odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, dosáhlo v dubnu 2015 úrovně 1,3 %, přičemž v březnu činilo 1,1 %. Opatření měnové politiky, která jsme zavedli, podpoří další zlepšování situace v oblasti nákladů firem a domácností na čerpání úvěrů i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrzuje nezbytnost zachovávat ustálený směr měnové politiky při současném důsledném uplatňování rozhodnutí Rady guvernérů z oblasti měnové politiky. Řádné uplatňování veškerých opatření naší měnové politiky poskytne nezbytnou podporu ekonomickému oživení v eurozóně a povede k udržitelnému návratu míry inflace ve střednědobém horizontu k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají-li však opatření naší měnové politiky přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být pokračující cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. V zájmu zvýšení investic, tvorby pracovních míst a růstu produktivity je zejména nezbytné, aby se v několika zemích zvýšila dynamika provádění reforem na trhu zboží a služeb a trhu práce a přijímání opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí pro firmy. Rychlé a účinné provádění těchto reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů. Povzbudí tedy domácnosti k vyšší spotřebě i firmy k posílení investic ještě dnes, což posílí současné cyklické hospodářské oživení. Co se týče fiskálního vývoje, souhrnný schodek veřejných financí eurozóny by se měl podle projekcí postupně snížit z letošní úrovně 2,1 % HDP na 1,5 % v roce 2017, a to především v důsledku cyklického oživení a nízké úrovně úrokových sazeb. Poměr dluhu veřejných financí by se měl podle projekcí postupně snížit z letošní úrovně 91,5 % HDP na 88,4 % v roce 2017. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s Paktem stability a růstu. Úplné a konzistentní uplatňování tohoto paktu má klíčový význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Kontakty pro média