European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Nikósie, 5. března 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci zde v Nikósii. Rád bych poděkoval paní guvernérce Georghadjiové za její pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jejím pracovníkům za dokonalou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě pravidelné hospodářské a měnové analýzy a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky jsme rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, ve středu pozornosti je nyní jejich provádění.

V návaznosti na naše rozhodnutí z 22. ledna 2015 zahájíme 9. března 2015 nákupy cenných papírů veřejného sektoru denominovaných v eurech na sekundárním trhu. Rovněž budeme pokračovat v nákupech cenných papírů krytých aktivy a nákupech krytých dluhopisů, které jsme zahájili v loňském roce. Jak již bylo dříve uvedeno, úhrnné měsíční nákupy cenných papírů veřejného a soukromého sektoru dosáhnou objemu 60 mld. EUR. Záměrem je tyto nákupy provádět do konce září 2016 a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která bude v souladu s naším cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Další informace o určitých aspektech provádění programu nákupu cenných papírů veřejného sektoru budou zveřejněny v 15.30 SEČ na internetových stránkách ECB.

V důsledku těchto rozhodnutí měnové politiky jsme již zaznamenali značný počet pozitivních vlivů. Podmínky na finančních trzích a náklady vnějšího financování se pro soukromý sektor dále uvolnily – také v návaznosti na naše dřívější měnověpolitická rozhodnutí. Zejména se výrazně zlepšily úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti. Navíc posiluje dynamika růstu peněžní zásoby a úvěrů.

Toto výrazné další uvolnění nastavení naší měnové politiky podporuje a posiluje příznivější vývoj hospodářství v eurozóně. Transmise našich opatření do reálné ekonomiky v prostředí zlepšující se důvěry podniků a spotřebitelů posílí a přispěje tak k dalšímu zlepšení výhledu hospodářského růstu a zúžení záporné mezery výstupu. Naše opatření tak ve střednědobém horizontu přispějí k udržitelnému návratu inflace k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnoty, a podpoří pevné ukotvení střednědobých až dlouhodobých inflačních očekávání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí 2014 o 0,3 %, tedy o něco více, než se předtím očekávalo. Nejnovější ekonomické údaje a zejména ukazatele z průzkumů do února naznačují určité další zlepšení hospodářské aktivity na začátku letošního roku. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude postupně posilovat a získávat plošnější charakter. Nízká cena ropy by měla nadále podporovat reálný disponibilní důchod domácností a ziskovost podniků. Domácí poptávku by měla dále podpořit také opatření naší měnové politiky vedoucí k pokračujícímu zlepšování podmínek financování i pokrok dosažený ve fiskální konsolidaci a strukturálních reformách. Také poptávka po vývozu z eurozóny by měla těžit ze zlepšování cenové konkurenceschopnosti a oživení ve světě. Je však pravděpodobné, že oživení v eurozóně bude tlumeno nezbytnou korekcí rozvah ve více sektorech a dosti pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2015, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl v roce 2015 vzrůst o 1,5 %, v roce 2016 o 1,9 % a v roce 2017 o 2,1 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z prosince 2014, které sestavili odborníci Eurosystému, byla rozpětí růstu reálného HDP v roce 2015 a v roce 2016 upravena směrem nahoru a odrážejí tak příznivý dopad nižších cen ropy, slabší efektivní směnný kurz eura a vliv nedávných opatření měnové politiky ECB.

Hospodářský výhled v eurozóně zůstává spojen s riziky zpomalení ekonomického růstu, která však oslabila vzhledem k nedávným rozhodnutím měnové politiky a poklesu cen ropy.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s letošní lednovou hodnotou -0,6 % v únoru úrovně -0,3 %. Tyto záporné hodnoty z velké míry odrážejí dopad výrazného poklesu cen ropy od července 2014. Na základě aktuálních údajů a současných cen futures na ropu by měla být meziroční inflace měřená HICP v následujících měsících nadále na velmi nízké nebo záporné úrovni. Díky příznivému dopadu našich nedávných opatření měnové politiky na agregátní poptávku, dopadu slabšího kurzu eura a předpokladu mírně vyšších cen ropy v dalších letech by měla míra inflace později během roku 2015 začít postupně růst.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2015, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měřená HICP měla v roce 2015 dosáhnout úrovně 0,0 %, v roce 2016 úrovně 1,5 % a v roce 2017 pak 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z prosince 2014, které sestavili pracovníci ECB, byla projekce inflace na rok 2015 upravena směrem dolů a odráží tak především pokles cen ropy. Naopak projekce inflace pro rok 2016 byla revidována mírně nahoru, což odráží také očekávaný dopad nedávných opatření naší měnové politiky.

Rizika spojená s výhledem cenového vývoje ve střednědobém horizontu bude Rada guvernérů nadále pečlivě sledovat. V této souvislosti se budeme soustředit zejména na promítání opatření naší měnové politiky do ekonomiky, geopolitický vývoj a vývoj směnných kurzů a cen energií.

Při diskusích o hospodářském výhledu a nových projekcích vzala Rada guvernérů na vědomí, že projekce pracovníků ECB jsou podmíněny úplným uplatněním opatření naší měnové politiky. Navíc tyto projekce prodlužují horizont až do roku 2017. V této souvislosti Rada guvernérů opět zdůraznila, že stupeň nejistoty spojený s prognózami má tendenci růst s tím, jak se prodlužuje období, pro které jsou projekce vypracovány.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují, že dochází k postupnému zrychlování tempa růstu širokých peněz (M3). Meziroční tempo růstu agregátu M3, které v prosinci 2014 činilo 3,8 %, vzrostlo v lednu na úroveň 4,1 %. Meziroční růst M3 nadále podporují nejlikvidnější složky tohoto agregátu, přičemž úzký peněžní agregát M1 rostl v lednu meziročním tempem 9,0 %.

Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) dosáhlo v lednu 2015 úrovně -0,9 % oproti -1,1 % v prosinci 2014, přičemž se nadále postupně zotavuje z nejnižší hodnoty -3,2 % v únoru 2014. Tříměsíční kumulované toky úvěrů byly v lednu kladné druhý měsíc po sobě, přičemž před rokem byl stále vykazován značný objem jejich čistého splácení. I přes tato zlepšení zůstává dynamika úvěrů nefinančním podnikům utlumená a nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, dosáhlo v lednu 2015 úrovně 0,9 %, přičemž v prosinci 2014 činilo 0,8 %. Naše nedávná opatření měnové politiky by měla podpořit další zlepšení úvěrových toků.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrzuje, že nedávná rozhodnutí Rady guvernérů byla přiměřená. Rozhodné uplatňování veškerých opatření naší měnové politiky podpoří oživení v eurozóně a ve střednědobém horizontu přiblíží míru inflace úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se soustřeďuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení přispívá k podpoře hospodářské aktivity. Mají-li však opatření naší měnové politiky přinést užitek v maximální míře, je nezbytné, aby rozhodným způsobem přispěly také ostatní oblasti hospodářské politiky. Vzhledem k vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu potenciálního růstu v eurozóně není cyklické oživení, jak jej předpokládají březnové projekce pracovníků ECB, důvodem pro uspokojení. V zájmu zvýšení investic, tvorby pracovních míst a produktivity je zejména nezbytné, aby se v několika zemích zvýšila dynamika rozhodného provádění reforem na trhu zboží a služeb a trhu práce a přijímání opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí pro firmy. Je nezbytně nutné, aby byly strukturální reformy zaváděny rychle, věrohodně a účinně, neboť takový postup zvýší nejen budoucí udržitelné tempo růstu v eurozóně, ale také očekávání vyšších příjmů a povzbudí firmy, aby dnes zvyšovaly investice a uspíšily tak hospodářské oživení. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s Paktem stability a růstu. Úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu má klíčový význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec. Vzhledem k nutnosti zintenzivnit provádění strukturálních reforem v řadě zemí je dále také důležité účelně uplatňovat postup při makroekonomické nerovnováze s cílem řešit nadměrné nerovnováhy v jednotlivých členských státech.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média