TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 14. prosince 2017

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také prezident Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem a místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných ekonomických a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a rozhodně za horizontem našich čistých nákupů aktiv.

Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že od ledna 2018 hodláme nadále pokračovat v provádění čistých nákupů aktiv v rámci programu nákupu aktiv (APP) v měsíčním objemu 30 mld. EUR do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená setrvalou korekci vývoje inflace, a to v souladu s jejím inflačním cílem. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k setrvalé korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit APP co do objemu nebo délky trvání. Eurosystém bude reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné. To přispěje jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky.

Naše dnešní měnová rozhodnutí zachovávají velmi příznivé podmínky financování, které jsou stále potřeba pro zajištění trvalejšího návratu míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Aktuální informace, včetně nových projekcí odborníků Eurosystému, naznačují silnou dynamiku hospodářského růstu a výrazné zlepšení jeho výhledu. Výrazné cyklické oživení a značné zúžení mezery výstupy jsou důvodem pro větší důvěru, že se inflace přiblíží k našemu inflačnímu cíli. Současně zůstávají domácí cenové tlaky stále celkově utlumené, ale přesvědčivé známky trvalejšího růstového trendu prozatím nevykazují. Pro další posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je stále třeba výrazného stupně měnové stimulace. Tuto pokračující měnovou podporu poskytují dodatečné čisté nákupy aktiv, o nichž jsme rozhodli na našem měnovém zasedání v říjnu, značný objem nakoupených aktiv a nadcházející reinvestice i naše signalizace budoucí měnové politiky v oblasti úrokových sazeb.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Hospodářská expanze v eurozóně pokračovala i ve třetím čtvrtletí 2017, kdy mezičtvrtletní tempo růstu reálného HDP dosáhlo 0,6 %, zatímco ve druhém čtvrtletí činilo 0,7 %. Aktuální údaje a výsledky průzkumů ukazují na solidní a plošnou dynamiku hospodářského růstu. Naše měnověpolitická opatření, která usnadňují proces snižování zadluženosti, nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z minulých reforem na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Díky velmi příznivým podmínkám financování, rostoucí ziskovosti podniků a posilující poptávce nadále rostou podnikatelské investice. V posledních čtvrtletích dále posilovaly také investice do bydlení. Navíc plošná globální expanze podporuje také vývoz z eurozóny.

Toto hodnocení se rovněž celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2017, které sestavili odborníci Eurosystému. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2017 o 2,4 %, v roce 2018 o 2,3 %, v roce 2019 o 1,9 % a v roce 2020 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi, které sestavili pracovníci ECB v září 2017, byl výhled růstu reálného HDP upraven výrazně směrem nahoru.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně zůstávají celkově vyvážená. Na jedné straně by výrazné cyklické oživení, které podporuje pokračující pozitivní vývoj ukazatelů důvěry, mohlo v blízké budoucnosti vést k dalším příjemným překvapením, co se týče ekonomického růstu. Na druhé straně rizika hospodářského zpomalení nadále souvisejí především s globálními faktory a vývojem na devizových trzích.

Podle předběžného odhadu Eurostatu činila v listopadu meziroční inflace měřená HICP 1,5 %, přičemž v říjnu dosahovala úrovně 1,4 %. Zároveň v nedávné době do určité míry zmírnily ukazatele jádrové inflace, zčásti v důsledku zvláštních faktorů. Pokud jde o další vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že roční tempo růstu celkové inflace v příštích měsících zmírní – z velké části v důsledku vlivů srovnávací základny v segmentu cen energií – a následně opět vzroste. Jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu postupně růst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající zužování mezery výstupu a posilující tempo růstu mezd.

Toto hodnocení se víceméně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z prosince 2017 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2017 na úrovni 1,5 %, v roce 2018 na úrovni 1,4 %, v roce 2019 na úrovni 1,5 % a v roce 2020 na úrovni 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi ze září 2017, které sestavili pracovníci ECB, byl výhled celkové inflace měřené HICP revidován směrem nahoru, a to především v důsledku vyšších cen ropy a potravin.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem a jejich meziroční tempo růstu v říjnu 2017 činilo 5,0 %, přičemž v září dosáhlo úrovně 5,2 %, což odráží dopad měnověpolitických opatření ECB a nízkých nákladů příležitosti držby nejlikvidnějších vkladů. V souladu s tím byl úzký peněžní agregát M1 nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz, když v říjnu vzrostl ročním tempem 9,4 % oproti 9,8 % tempu v září.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v říjnu 2017 na 2,9 % oproti 2,4 % v září, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo stabilní na úrovni 2,7 %.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu výrazného stupně měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí k posilování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Ve všech zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, ve stále větší míře solidní a plošná expanze posiluje argumenty pro obnovení fiskálních rezerv. Významné je to zejména v zemích, kde zůstává vládní dluh vysoký. Všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Posílení Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající diskuse o dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů a o dalším zdokonalení institucionální architektury naší hospodářské a měnové unie.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Kontakty pro média