TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 26. října 2017

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě naší pravidelné hospodářské a měnové analýzy jsme dnes provedli komplexní zhodnocení inflačního výhledu, rizik pro tento výhled a nastavení naší měnové politiky. V důsledku toho Rada guvernérů přijala v rámci plnění svého cíle cenové stability následující rozhodnutí.

Zaprvé, základní úrokové sazby ECB byly ponechány beze změny a nadále očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv.

Zadruhé, pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, budeme pokračovat v nákupech v rámci programu nákupu aktiv (APP) ve stávajícím měsíčním objemu 60 mld. EUR do konce prosince 2017. Od ledna 2018 by naše čisté nákupy aktiv měly pokračovat v měsíčním objemu 30 mld. EUR do konce září 2018 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která bude v souladu s jejím cílem. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k setrvalé korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit APP co do objemu nebo délky trvání.

Zatřetí, Eurosystém bude reinvestovat splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP po delší dobu po skončení čistých nákupů aktiv a v každém případě tak dlouho, jak to bude potřebné. To přispěje jak k příznivým podmínkám likvidity, tak k odpovídajícímu nastavení měnové politiky.

A začtvrté, přijali jsme také rozhodnutí, že budeme nadále provádět hlavní refinanční operace a tříměsíční dlouhodobější refinanční operace jako nabídková řízení s pevnou sazbou a s plným přidělením tak dlouho, jak to bude nezbytné, a alespoň do konce posledního udržovacího období roku 2019 pro minimální rezervy.

Tato dnešní měnová rozhodnutí byla přijata s cílem zachovat velmi příznivé podmínky financování, které jsou stále potřeba pro zajištění trvalejšího návratu míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Nové nastavení našich nákupů aktiv odráží rostoucí důvěru v postupné přibližování míry inflace k našemu inflačnímu cíli, a to z důvodu stále robustnější a čím dál tím více široce založené hospodářské expanze, zvýšení míry jádrové inflace a pokračujícího účinného promítání našich měnověpolitických opatření do finančních podmínek reálné ekonomiky. Současně jsou domácí cenové tlaky stále celkově utlumené a hospodářský výhled i vývoj inflace zůstávají podmíněné pokračující podporou měnové politiky. Pro trvalé posilování tlaků na jádrovou inflaci a podporu vývoje celkové inflace ve střednědobém výhledu je tedy stále třeba výrazného stupně měnové stimulace. Tuto pokračující měnovou podporu poskytují dodatečné čisté nákupy aktiv, značný objem nakoupených aktiv a nadcházející reinvestice i naše signalizace budoucího vývoje úrokových sazeb.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. Hospodářský růst v eurozóně je nadále solidní a má plošný charakter. Reálný HDP vzrostl ve druhém čtvrtletí 2017 mezičtvrtletně o 0,7 %, zatímco v prvním čtvrtletí 2017 dosáhlo jeho tempo růstu 0,6 %. Aktuální údaje a výsledky průzkumů ukazují na pokračující dynamiku růstu ve druhém pololetí letošního roku. Naše měnověpolitická opatření usnadňují proces snižování zadluženosti a nadále podporují domácí poptávku. Soukromou spotřebu podporuje růst zaměstnanosti, který těží také z minulých reforem na trhu práce, a rostoucí majetek domácností. Velmi příznivé podmínky financování a lepší ziskovost podniků nadále stimulují oživení podnikatelských investic. Posílily také stavební investice. Plošné celosvětové oživení navíc podporuje vývoz z eurozóny.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně zůstávají celkově vyvážená. Na jedné straně by výrazné cyklické oživení, které dokládá nedávný vývoj ukazatelů důvěry, mohlo vést k dalším příjemným překvapením, co se týče ekonomického růstu. Na druhé straně rizika hospodářského zpomalení nadále souvisejí především s globálními faktory a vývojem na devizových trzích.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP zůstala v září beze změny na úrovni 1,5 %. Pokud jde o další vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že roční tempo růstu celkové inflace koncem roku přechodně oslabí – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny v segmentu cen energií. Zároveň od začátku roku 2017 mírně vzrostly ukazatele jádrové inflace, ale přesvědčivých známek trvalejšího růstového trendu prozatím vykazují jen málo. Tempo růstu mezd o něco posílilo, avšak domácí nákladové tlaky stále zůstávají celkově utlumené. Jádrová inflace v eurozóně by měla ve střednědobém výhledu nadále postupně růst, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst, odpovídající postupné zužování mezery výstupu a posilující tempo růstu mezd.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu, které v srpnu 2017 činilo 5,0 %, dosáhlo v září úrovně 5,1 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především svými nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 posílilo v září 2017 ze srpnové úrovně 9,5 % na 9,7 %.

Pokračuje oživení tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v září 2017 na 2,5 % oproti 2,4 % v srpnu, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo stabilní na úrovni 2,7 %. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za třetí čtvrtletí 2017 naznačuje, že čistá poptávka po úvěrech nadále posilovala ve všech úvěrových kategoriích. Úvěrové standardy byly v případě úvěrů domácnostem dále uvolněny, zatímco u úvěrů podnikům zůstaly víceméně beze změny. Celkové obchodní podmínky týkající se nových úvěrů banky nadále ve všech kategoriích úvěrů uvolňovaly.

Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování – především pro malé a střední podniky – i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu nově nastavit měnověpolitické nástroje s cílem zajistit takový stupeň měnové akomodace, který je nezbytný pro udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí k posilování dlouhodobějšího růstového potenciálu a k omezení zranitelných míst rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Ve všech zemích eurozóny je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růstový potenciál v eurozóně. Pokud jde o fiskální politiku, všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi. Posílení Hospodářské a měnové unie zůstává jednou z priorit. Rada guvernérů vítá probíhající jednání o dalším posílení institucionální architektury naší Hospodářské a měnové unie.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média