TISKOVÁ KONFERENCE

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Tallin, 8. června 2017

ÚVODNÍ PROHLÁŠENÍ

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Rád bych poděkoval panu guvernérovi Hanssonovi za jeho pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za dokonalou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů. Nyní vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že na současné úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že naše čisté nákupy aktiv v současném měsíčním objemu 60 mld. EUR by měly probíhat do konce prosince 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená setrvalou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem. Čisté nákupy budou probíhat současně s reinvesticemi splátek jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu nákupu aktiv.

Opatření naší měnové politiky nadále zachovávají velmi příznivé podmínky financování, které jsou nezbytné k zajištění trvalého přibližování míry inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Informace, které jsou k dispozici od našeho minulého měnověpolitického zasedání konaného koncem dubna, potvrzují výraznější dynamiku hospodářství eurozóny, které by mělo expandovat o něco rychlejším tempem, než se předtím očekávalo. Rizika ohrožující výhled hospodářského růstu považujeme nyní za celkově vyrovnaná.

Současně se musí hospodářská expanze ještě promítnout do výraznější dynamiky inflace. Zatím jsou ukazatele jádrové inflace nadále utlumené. Pro posílení tlaků na jádrovou inflaci a podporu celkové inflace ve střednědobém výhledu je tedy stále třeba velmi podstatného stupně měnové akomodace. Pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k setrvalé korekci vývoje inflace, jsme připraveni rozšířit program nákupu aktiv co do objemu anebo délky trvání.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP v prvním čtvrtletí roku 2017 o 0,6 %, zatímco v posledním čtvrtletí roku 2016 dosáhlo jeho tempo růstu 0,5 %. Přicházející údaje, zejména výsledky výběrových šetření, nadále poukazují na solidní plošný růst v dalším období. Promítání našich měnověpolitických opatření usnadňuje proces snižování zadluženosti a mělo by podporovat domácí poptávku. Především velmi příznivé podmínky financování a lepší ziskovost podniků nadále stimulují oživení investic. Podporu reálnému disponibilnímu důchodu a soukromé spotřebě poskytuje růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších reforem pracovního trhu. Také celosvětové oživení ve stále vetší míře představuje podporu obchodu a vývozu z eurozóny. Perspektiva hospodářského růstu je však nadále tlumena pomalým prováděním strukturálních reforem, zejména na trzích zboží a služeb, a korekcemi rozvah, které je ještě třeba provést v řadě odvětví, a to bez ohledu na probíhající zlepšení.

Toto hodnocení se víceméně odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu sestavených odborníky Eurosystému koncem května, které jsou podmíněny prováděním našich měnověpolitických opatření v plném rozsahu. Podle těchto projekcí by roční reálný HDP měl vzrůst v roce 2017 o 1,9 %, v roce 2018 o 1,8 % a v roce 2019 o 1,7 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2017 sestavenými pracovníky ECB byl výhled růstu reálného HDP během období projekcí revidován směrem vzhůru.

Rizika spojená s hospodářským výhledem v eurozóně se považují víceméně za vyvážená. Na jedné straně současné příznivé cyklické oživení zvyšuje šance na výraznější ekonomický vzestup, než se očekávalo. Na druhé straně v souvislosti s převážně globálními faktory nadále existují rizika hospodářského zpomalení.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v květnu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně 1,4 %, přičemž v dubnu činila 1,9 % a v březnu 1,5 %. Podle očekávání způsobily nedávnou volatilitu míry inflace hlavně ceny energií a přechodné zvýšení cen služeb v období Velikonoc. Pokud jde o další vývoj, na základě aktuálních cen futures na ropu se celková inflace v nadcházejících měsících bude pravděpodobně pohybovat kolem současné úrovně. Zároveň zůstávají ukazatele jádrové inflace nízké a ještě musí vykázat přesvědčivé známky oživení, jelikož domácí tvorbu mezd a cen stále nepříznivě ovlivňují nevyužívané zdroje. Jádrová inflace by měla ve střednědobém výhledu růst pouze postupně, v čemž by ji měla podpořit naše měnověpolitická opatření, pokračující hospodářský růst a odpovídající postupné zužování mezery výstupu.

Toto hodnocení se celkově odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z června 2017 sestavených odborníky Eurosystému. Podle těchto projekcí by měla roční inflace měřená HICP být v roce 2017 na úrovni 1,5 %, v roce 2018 na úrovni 1,3 % a v roce 2019 na úrovni 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z března 2017, které sestavili pracovníci ECB, byl výhled celkové inflace měřené HICP revidován směrem dolů, a to hlavně v důsledku nižších cen ropy.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (agregát M3) nadále rostou výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu, které v březnu 2017 činilo 5,3 %, dosáhlo v dubnu úrovně 4,9 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v dubnu 2017 úrovně 9,2 % oproti 9,1 % v březnu.

Pokračuje oživování tempa růstu úvěrů poskytovaných soukromému sektoru pozorované od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům vzrostlo v dubnu 2017 na 2,4 % oproti 2,3 % v předchozím měsíci, zatímco meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v dubnu stabilní na úrovni 2,4 %. Promítání opatření měnové politiky uplatňovaných od června 2014 nadále výrazně podporuje úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti, přístup k financování především pro malé a střední podniky, a tedy i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo potřebu pokračovat ve velmi výrazném stupni měnové akomodace, aby byl zajištěn udržitelný návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v nejvyšší možné míře, musí k posílení hospodářského růstu přispět daleko rozhodnějším způsobem také ostatní oblasti politiky. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem zvýšit odolnost, snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit produktivitu a růst potenciálního produktu. Pokud jde o fiskální politiku, všem zemím by prospělo zintenzivnění snah o dosažení více prorůstového složení veřejných financí. Pro posílení odolnosti ekonomiky eurozóny má nadále prvořadý význam úplné, transparentní a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu a postupu při makroekonomické nerovnováze, a to v čase i napříč zeměmi.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média