Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 20. října 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledku dnešního zasedání Rady guvernérů.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Nadále očekáváme, že na současné nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu a výrazně za horizont našich čistých nákupů aktiv. Pokud jde o mimořádná opatření měnové politiky, potvrzujeme, že měsíční nákupy aktiv o objemu 80 mld. EUR by měly probíhat do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím inflačním cílem.

Informace nově dostupné po našem zasedání počátkem září potvrzují pokračující mírné, ale stálé oživování ekonomiky eurozóny a postupné zvyšování inflace, což odpovídá našim předchozím očekáváním. Ekonomika eurozóny nadále odolává nepříznivým účinkům celosvětové ekonomické a politické nejistoty, k čemuž přispívají naše komplexní měnověpolitická opatření, která zajišťují velmi příznivé podmínky financování pro firmy i domácnosti. Celkově je však základní scénář nadále spojen s riziky hospodářského zpomalení.

Pokud jde o další vývoj, jsme stále odhodláni zachovat velmi výrazný stupeň měnové akomodace potřebný k zajištění trvalého přibližování inflace ve střednědobém horizontu k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně. Bude-li to třeba, budeme k tomuto účelu nadále využívat všechny nástroje, které máme v rámci svého mandátu k dispozici. V prosinci bude hodnocení Rady guvernérů vycházet z nových makroekonomických projekcí sestavených odborníky Eurosystému zahrnujících období do roku 2019 a z činnosti výborů Eurosystému v souvislosti s možnostmi zajištění hladkého provádění našeho programu nákupů do března 2017 nebo i déle, bude-li to zapotřebí.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o hospodářskou analýzu. V eurozóně vzrostl mezičtvrtletně reálný HDP ve druhém čtvrtletí 2016 o 0,3 %, zatímco v prvním čtvrtletí dosáhlo jeho tempo růstu 0,5 %. Nejnovější údaje a výsledky šetření ukazují na pokračující růst ve třetím čtvrtletí 2016, a to zhruba stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářský růst bude mírným, ale stabilním tempem pokračovat. Domácí poptávku by mělo podporovat promítání našich měnověpolitických opatření do reálné ekonomiky. Příznivé podmínky financování a zlepšení ziskovosti podniků nadále podporují oživení investic. Další podporu reálnému disponibilnímu důchodu a soukromé spotřebě domácností navíc poskytují stále poměrně nízké ceny ropy a pokračující růst zaměstnanosti, který těží také z dřívějších strukturálních reforem. Také nastavení fiskální politiky v eurozóně bude v roce 2017 víceméně neutrální. Hospodářské oživení v eurozóně bude však podle předpokladů tlumeno stále nevýraznou zahraniční poptávkou, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem. Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení a souvisí převážně s vnějším prostředím.

Podle Eurostatu dosáhla v září 2016 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně 0,4 %, přičemž v srpnu byla na nižší úrovni 0,2 %. Tento vývoj je zejména odrazem pokračujícího meziročního růstu cen energií, i když známky přesvědčivého zvyšování jádrové inflace zatím neexistují. Pokud jde o budoucí vývoj, na základě současných cen futures na ropu je pravděpodobné, že inflace v následujících několika měsících vzroste – z velké části v důsledku vlivu srovnávací základny na meziroční tempo růstu cen energií. V letech 2017 a 2018 by pak měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst.

Pokud jde o měnovou analýzu, široké peníze (M3) v srpnu 2016 nadále rostly výrazným tempem, přičemž jejich meziroční tempo růstu dosáhlo po červencové hodnotě 4,9 % úrovně 5,1 %. Meziroční růst agregátu M3 byl obdobně jako v předchozích měsících podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v srpnu úrovně 8,9 % oproti 8,4 % v červenci.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo změny úvěrů nefinančním podnikům dosahovalo v srpnu 2016 hodnoty 1,9 %. Meziroční tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých domácnostem také zůstalo v srpnu beze změny na úrovni 1,8 %. Ačkoliv dynamika bankovních úvěrů nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru, opatření měnové politiky zavedená od června 2014 výrazně podporují zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně ve třetím čtvrtletí 2016 naznačuje další zlepšování podmínek nabídky úvěrů nefinančnímu soukromému sektoru a zvyšování související poptávky. Banky navíc dále hlásily, že program nákupu aktiv zavedený ECB a záporná sazba vkladové facility přispěly k příznivějším obchodním podmínkám úvěrů.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že je nezbytné zachovat velmi podstatný objem měnové podpory nutný k tomu, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Jak opakovaně zdůrazňovala Rada guvernérů a jak i znovu hlasitě zaznívalo v evropských i mezinárodních diskusích o hospodářských politikách, mají-li naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí mnohem rozhodnějším způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky, jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Je třeba výrazně zintenzivnit provádění strukturálních reforem s cílem snížit strukturální nezaměstnanost a zvýšit růst potenciálního produktu v eurozóně. Strukturálních reforem je zapotřebí ve všech zemích eurozóny. Pozornost by se měla zaměřit na opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury, která jsou zásadní pro zvýšení investic a tvorby pracovních míst. Tomuto záměru rovněž prospějí posílení stávajících investičních iniciativ, včetně rozšíření Junckerova plánu, pokrok v oblasti unie kapitálových trhů a reformy, které zlepší řešení špatných úvěrů. V prostředí akomodačního nastavení měnové politiky povede rychlé a efektivní provádění strukturálních reforem nejen k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také k vyšší odolnosti eurozóny vůči globálním šokům. Hospodářské oživení by měly podpořit také fiskální politiky, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro zajištění důvěry ve fiskální rámec má nadále zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu v průběhu času a napříč zeměmi. Současně by všechny země měly usilovat o více prorůstové složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

Kontakty pro média