Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 10. března 2016

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se zúčastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz jsme důkladně posoudili nastavení měnové politiky, v níž jsme také zohlednili nové makroekonomické projekce pro eurozónu do roku 2018 sestavené našimi pracovníky. V důsledku toho Rada guvernérů přijala ve snaze o plnění svého cíle cenové stability soubor opatření. Tento komplexní soubor využije synergie mezi různými nástroji a je nastaven tak, aby dále uvolnil podmínky financování, stimuloval poskytování nových úvěrů a posílil tak dynamiku hospodářského oživení eurozóny a zrychlil návrat inflace pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Zaprvé, pokud jde o základní úrokové sazby ECB, rozhodli jsme se snížit úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace Eurosystému o 5 bazických bodů na 0,00 % a úrokovou sazbu mezní zápůjční facility o 5 bazických bodů na 0,25 %. Úroková sazba pro vkladovou facilitu byla snížena o 10 bazických bodů na -0,40 %.

Zadruhé, rozhodli jsme se rozšířit objem měsíčních nákupů v rámci našeho programu nákupu aktiv ze stávajících 60 mld. EUR na 80 mld. EUR. Záměrem je, aby nákupy probíhaly do konce března 2017 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud Rada guvernérů nezaznamená udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s jejím cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. K zajištění pokračujícího plynulého provádění našich nákupů aktiv jsme se dále rozhodli zvýšit limity vztahující se na emitenta a na podíl na emisi v případě nákupů cenných papírů vydaných způsobilými mezinárodními organizacemi a multilaterálními rozvojovými bankami, a to z 33 % na 50 %.

Zatřetí, rozhodli jsme se zařadit na seznam aktiv způsobilých pro pravidelné nákupy v rámci nového programu nákupu aktiv podnikového sektoru dluhopisy v eurech s investičním stupněm vydané nebankovními podniky usazenými v eurozóně. To dále posílí přenos účinků našich nákupů aktiv do finančních podmínek reálné ekonomiky. Nákupy v rámci nového programu budou zahájeny na konci druhého čtvrtletí letošního roku.

Začtvrté, rozhodli jsme se zahájit od června 2016 novou sérii čtyř cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO II) se splatností čtyři roky. Tyto nové operace podpoří akomodační nastavení měnové politiky ECB a posílí transmisi měnové politiky dalšími pobídkami bankám k úvěrování reálné ekonomiky. Protistrany budou oprávněny si půjčit až 30 % kapacity úvěrů způsobilých k 31. lednu 2016. Úroková sazba v rámci TLTRO II bude pevně stanovena po celou dobu každé operace jako sazba hlavních refinančních operací Eurosystému v době přijetí. Pro banky, jejichž čisté úvěrování přesahuje srovnávací částku, bude sazba použitá pro TLTRO II nižší a může poklesnout až na úroveň úrokové sazby vkladové facility v době přijetí. V rámci TLTRO II nebude stanoven požadavek na povinné předčasné splácení a bude možné přecházet z TLTRO I.

Pokud jde o další vývoj, s přihlédnutím ke stávajícímu výhledu cenové stability Rada guvernérů očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné nebo nižší úrovni po delší dobu a rozhodně za horizont našich čistých nákupů aktiv.

Další informace o těchto opatřeních přijatých Radou guvernérů budou zveřejněny dnes odpoledne v 15.30 SEČ v samostatných tiskových zprávách.

V návaznosti na opatření přijatá od června 2014 poskytujeme dnešním komplexním souborem měnověpolitických rozhodnutí výrazný měnověpolitický podnět k omezení zvýšených rizik pro cíl ECB v oblasti cenové stability. I když velmi nízká, nebo dokonce záporná míra inflace je v příštích několika měsících v důsledku změn cen ropy nevyhnutelná, je nezbytně nutné, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, a předešlo se tak sekundárním efektům. Rada guvernérů bude vývoj perspektivy cenové stability v dalším období nadále velmi pečlivě sledovat.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 byl potvrzen na úrovni 0,3 %, přičemž jej podpořila domácí poptávka, a současně jej tlumil záporný příspěvek čistého vývozu. Aktuální údaje z průzkumů ukazují na slabší než očekávanou dynamiky růstu na začátku letošního roku. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude mírným tempem pokračovat. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a také pokračující růst zaměstnanosti těžící z dřívějších strukturálních reforem. Navíc by měla nízká cena ropy poskytnout dodatečnou podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a soukromé spotřebě i ziskovosti podniků a investicím. Také nastavení fiskální politiky v eurozóně je mírně expanzivní, neboť částečně odráží opatření na podporu uprchlíků. Hospodářské oživení v eurozóně je však nadále tlumeno výhledem nevýrazného růstu na rozvíjejících se trzích, volatilními finančními trhy, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Tento výhled se z velké míry odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2016 sestavených pracovníky ECB. Podle těchto projekcí by měl roční reálný HDP vzrůst v roce 2016 o 1,4 %, v roce 2017 o 1,7 % a v roce 2018 o 1,8 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2015 byl výhled růstu reálného HDP mírně upraven směrem dolů, a odráží tak především perspektivy slabšího růstu světové ekonomiky.

Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen spíše s riziky hospodářského zpomalení. Ta souvisejí zejména se zvýšenou nejistotou ohledně vývoje světové ekonomiky i širšími geopolitickými riziky.

Podle předběžného odhadu Eurostatu dosahovala v únoru 2016 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně -0,2 %, přičemž v lednu činila 0,3 %. Na tomto poklesu se podílely všechny hlavní složky HICP. Pokud jde o další vývoj, na základě současných cen futures na energie by měla míra inflace v následujících měsících na záporné úrovni setrvat a vzrůst později v roce 2016. Poté by měla míra inflace, podpořená našimi měnověpolitickými opatřeními a očekávaným hospodářským oživením, dále růst. Rada guvernérů bude tvorbu cen a vývoj mezd v eurozóně pečlivě sledovat s cílem zejména zajistit, aby se současná nízká inflace nestala součástí sekundárních dopadů na tvorbu cen a mezd.

Tento vývoj se obecně odráží také v makroekonomických projekcích pro eurozónu z března 2016 sestavených pracovníky ECB. Podle těchto projekcí by měla meziroční inflace měřená HICP být v roce 2016 na úrovni 0,1 %, v roce 2017 na úrovni 1,3 % a v roce 2018 na úrovni 1,6 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2015 byl výhled inflace měřené HICP upraven směrem dolů, a odráží tak především pokles cen ropy v posledních měsících.

Pokud jde o  měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují solidní růst širokých peněz (M3), neboť meziroční tempo růstu agregátu M3 dosáhlo v lednu 2016 úrovně 5,0 % poté, co v prosinci 2015 činilo 4,7 %. Meziroční růst agregátu M3 je nadále podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v lednu úrovně 10,5 % oproti 10,8 % v prosinci.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) vzrostlo z hodnoty 0,1 % v prosinci 2015 na 0,6 % v lednu 2016. Dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, zůstalo v lednu 2016 stabilní na úrovni 1,4 %. Celkově opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 jednoznačně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně.

Porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo nezbytnost dalšího měnového stimulu, aby byl bez zbytečného odkladu zajištěn návrat míry inflace k hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být probíhající cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. Mají-li vzrůst investice a tvorba pracovních míst, jsou nezbytná zejména opatření ke zvýšení produktivity a zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Rychlé a účinné provádění strukturálních reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také k její větší odolnosti vůči celosvětovým otřesům. Jak naznačila Evropská komise, doporučení pro jednotlivé země byla v roce 2015 nadále prováděna v dosti omezeném rozsahu; ve většině zemí eurozóny je tedy třeba úsilí o reformy vystupňovat. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro udržení důvěry ve fiskální rámec má zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu. Současně by všechny země měly usilovat o prorůstovější složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme vaše dotazy.

Kontakty pro média