European Central Bank - eurosystem
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 21. ledna 2016

Dámy a pánové, nejprve mi dovolte Vám popřát šťastný nový rok. Panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní Vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz a po novém nastavení našich měnověpolitických opatření minulý měsíc jsme se rozhodli ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny a očekáváme, že na stávající nebo nižší úrovni zůstanou po delší dobu. Pokud jde o  mimořádná opatření naší měnové politiky, nákupy aktiv pokračují hladce a nadále mají příznivý dopad na cenu a dostupnost úvěrů pro podniky a domácnosti.

Po zohlednění informací dostupných na začátku roku 2016 je zřejmé, že opatření měnové politiky, která jsme přijali od poloviny roku 2014, fungují. Díky tomu se vývoj reálné ekonomiky, poskytování úvěrů i podmínky financování zlepšily a posílily odolnost eurozóny vůči nedávným celosvětovým hospodářským šokům. Rozhodnutí přijatá na začátku prosince prodloužit naše měsíční čisté nákupy aktiv o objemu 60 mld. EUR alespoň do konce března 2017 a reinvestovat po nezbytně dlouhou dobu splátky jistiny z cenných papírů, u nichž nastane splatnost, byla plně odpovídající. Povedou k významnému doplnění likvidity v bankovním systému a posílí naši signalizaci budoucí měnové politiky ohledně úrokových sazeb.

Začátkem nového roku se však v prostředí zvýšené nejistoty ohledně perspektivy růstu rozvíjejících se tržních ekonomik, volatility na finančních a komoditních trzích a geopolitických rizik opět zvýšila rizika hospodářského zpomalení. V tomto kontextu je dynamika inflace v eurozóně nadále slabší, než se očekávalo. Bude proto nezbytné posoudit a případně přehodnotit orientaci měnové politiky na našem příštím zasedání počátkem března, kdy budou k dispozici nové makroekonomické projekce pracovníků ECB pokrývající i rok 2018. Mezitím budou probíhat činnosti, které zajistí, aby byly nastoleny veškeré technické podmínky, které podle potřeby umožní plné využití možností měnové politiky.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Mezičtvrtletní růst reálného HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí 2015 byl potvrzen na úrovni 0,3 %, přičemž jej podpořila především soukromá spotřeba a současně jej tlumil záporný příspěvek čistého vývozu. Poslední údaje z výběrových šetření dostupné do prosince ukazují na pokračující dynamiku růstu reálného HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Z hlediska dalšího vývoje očekáváme, že hospodářské oživení bude pokračovat. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a také dřívější pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by měl opětovný pokles cen ropy poskytnout dodatečnou podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a ziskovosti podniků a tím také soukromé spotřebě a investicím. Také nastavení fiskální politiky v eurozóně začíná být mírně expanzivní a odráží především opatření na podporu uprchlíků. Hospodářské oživení v eurozóně je však nadále tlumeno výhledem nevýrazného růstu na rozvíjejících se trzích, volatilními finančními trhy, nezbytnou korekcí rozvah v řadě sektorů a pomalým tempem provádění strukturálních reforem.

Hospodářský výhled v eurozóně je nadále spojen s riziky hospodářského zpomalení, která souvisejí zejména se zvýšenou nejistotou ohledně vývoje světové ekonomiky i se širšími geopolitickými riziky. Tato rizika mohou potenciálně tlumit hospodářský růst ve světě a zahraniční poptávku po vývozu z eurozóny a v obecnější rovině také důvěru.

Meziroční inflace v eurozóně měřená HICP dosáhla v prosinci 2015 úrovně 0,2 % oproti listopadové hodnotě 0,1 %. Prosincový výsledek byl nižší, než se čekalo, což odráží především opětovný prudký pokles cen ropy a také nižší růst cen potravin a služeb. Na základě aktuálních cen futures na ropu, které jsou znatelně nižší než před několika týdny, je očekávaný vývoj meziroční inflace měřené HICP v roce 2016 nyní výrazně níže oproti výhledu ze začátku prosince. V současné době se očekává, že míra inflace zůstane v příštích měsících na velmi nízké nebo záporné úrovni a že vzroste až v pozdějším období roku 2016. Poté by se míra inflace, podpořená opatřeními naší měnové politiky a očekávaným hospodářským oživením, měla nadále zvyšovat, avšak je třeba pečlivě sledovat rizika sekundárních efektů. Komplexnější obrázek dopadu cen ropy a dalších vnějších a domácích faktorů na výhled inflace měřené HICP bude k dispozici v makroekonomických projekcích sestavených zaměstnanci ECB v březnu 2016, které se budou zabývat také rokem 2018.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují solidní růst širokých peněz (M3), neboť meziroční tempo růstu agregátu M3 dosáhlo v listopadu 2015 úrovně 5,1 % poté, co v říjnu 2015 činilo 5,3 %. Meziroční růst agregátu M3 je nadále podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v listopadu úrovně 11,2 % oproti 11,8 % v říjnu.

Dynamika úvěrů pokračovala v postupném zotavování, které probíhá od začátku roku 2014. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům (očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů) vzrostlo z říjnové hodnoty 0,6 % na 0,9 % v listopadu 2015. Dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo v listopadu na 1,4 % oproti 1,2 % v říjnu.

Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za čtvrté čtvrtletí 2015 naznačuje další zlepšování poptávky po bankovních úvěrech, která je podporována nízkou úrovní úrokových sazeb, poptávkou po financování pro investiční účely a vyhlídkami trhu s bydlením. Došlo k dalšímu uvolňování standardů pro úvěry podnikům, a to především v důsledku rostoucích konkurenčních tlaků v retailovém bankovnictví, a k opětovnému uvolňování standardů pro úvěry domácnostem na koupi rezidenčních nemovitostí. Celkově opatření měnové politiky uplatňovaná od června 2014 jednoznačně zlepšila úvěrové podmínky pro podniky a domácnosti i úvěrové toky v celé eurozóně.

Celkově tedy porovnání výsledků hospodářské analýzy a signálů z analýzy měnového vývoje potvrdilo účinnost zavedených opatření měnové politiky a potřebu posoudit a případně přehodnotit nastavení naší měnové politiky na příštím zasedání začátkem března tak, aby byl zajištěn návrat míry inflace k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnotě.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být probíhající cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. Mají-li vzrůst produktivní investice, tvorba pracovních míst a produktivita, jsou nezbytná zejména opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Rychlé a účinné provádění strukturálních reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů a urychlí přínosné efekty reforem, takže eurozóna získá větší odolnost vůči celosvětovým otřesům. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie. Pro udržení důvěry ve fiskální rámec má zásadní význam úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu. Současně by všechny země měly usilovat o prorůstovější složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média