Co znamená rozšířený program nákupu aktiv?

22. ledna 2015 (aktualizováno 31. března 2016)

Jak může program nákupu aktiv pomoci ECB v plnění jejího mandátu, kterým je udržovat cenovou stabilitu?

ECB uplatňuje symetrickou definici cenové stability – stejně jako vysoká inflace je pro naše hospodářství nebezpečná také deflace. Ve stávajícím období slabého růstu a nízké inflace samotné úrokové sazby jako nástroj nepostačují ke směřování inflace blíže ke 2 %. K plnění svého mandátu potřebuje ECB využívat všechny nástroje, které má k dispozici.

Může program nákupu aktiv pomoci ECB v podpoře růstu a tvorby pracovních míst v Evropě?

ECB má jednoznačný mandát: udržovat cenovou stabilitu. Tento program pomůže vrátit inflaci na úroveň, která odpovídá cíli ECB. Dále ale také pomůže podnikům v Evropě získat lepší přístup k úvěrům, posílit investiční činnost, tvorbu pracovních míst a tak podpořit celkový hospodářský růst, což je jedním z předpokladů pro to, aby se inflace vrátila na hodnotu blízko 2 % a na ní se stabilizovala. Kromě cenové stability jsou také důležité cíle, k jejichž plnění ECB přispívá v souladu se Smlouvou.

Je program nákupu aktiv v souladu s právními předpisy?

Ano, je. ECB provádí měnovou politiku v eurozóně. Plní svůj mandát v oblasti cenové stability pomocí nástrojů definovaných ve Smlouvách. Přímé nákupy obchodovatelných cenných papírů jsou výslovně uvedeny jako jeden z nástrojů měnové politiky (v článku 18.1 statutu ESCB). To zahrnuje i možnost nakupovat nástroje, jako jsou státní dluhopisy, pokud jsou nakupovány na sekundárním trhu od investorů, a nikoli na primárním trhu, tedy přímo od členských států EU.

Je program nákupu aktiv měnovým financováním?

ECB důsledně dodržuje zákaz měnového financování tím, že nenakupuje na primárním trhu. ECB bude nakupovat dluhopisy, pouze až se vytvoří tržní cena. Tím bude zajištěno, že ECB nenaruší tržní oceňování rizik.

Je ECB jedinou centrální bankou, která provádí nákupy aktiv?

Přímé nákupy využívala řada centrálních bank jako součást své měnové politiky, často označované jako kvantitativní uvolňování. Používal je americký Fed, Bank of England a Bank of Japan. Operace na volném trhu jsou základním nástrojem centrálních bank i v běžných dobách. Přímé nákupy bývají užitečné, když úrokové sazby měnové politiky již dále nelze snižovat. Mohou pomáhat centrálním bankám plnit jejich mandát, kterým je v případě ECB udržovat cenovou stabilitu a tak podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Vytváří program nákupu riziko vysoké inflace?

ECB soustavně plní svůj mandát udržovat inflaci ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. Díky tomu ECB chrání kupní sílu všech obyvatel v eurozóně. Eurozóna v současnosti prochází delším obdobím nízkého růstu a velmi slabé inflace. Je tedy nepravděpodobné, že by nárůst likvidity centrální banky vedl k vysoké inflaci. Jakmile inflace oživí, ECB měnovou politiku zpřísní, aby zabránila inflačním tlakům a cenovou stabilitu zachovala. Stručně řečeno, ECB má mandát a nástroje k řešení inflačních rizik, jakmile by se v budoucnu objevila. A v této oblasti má také velmi bohaté výsledky a zkušenosti.

Neskončí ECB jako „konsolidační banka“?

Od vzniku finanční krize v roce 2008 přijala ECB řadu nekonvenčních opatření, která podle některých kritiků měla vést k obrovským ztrátám. Skutečnost je taková, že ECB od svého vzniku stále vytváří zisk. Ten pak převádí prostřednictvím národních centrálních bank všem obyvatelům eurozóny. ECB bude stejně jako dosud jednat obezřetně.

A nevytváří tento nový program národním centrálním bankám ztráty? Jak je slučitelný s jednotnou měnovou politikou?

Je pravda, že v novém programu nejsou některá rizika sdílena v celém Eurosystému, ale zůstávají národním centrálním bankám. ECB je vázána zásadou sdílení rizik, a proto také 20 % nákupů spadá do režimu plného sdílení rizik. Toto rozhodnutí ale také zmírňuje obavy z potenciálních nezamýšlených fiskálních dopadů.

Je to právě Rada guvernérů, která v souladu se statutem ESCB rozhoduje o způsobu a rozsahu dělby ztrát národních centrálních bank v rámci Eurosystému. Vnitřní mechanismy dělby ztrát v žádném případě nenarušují jednotnost naší měnové politiky. Nákupu aktiv se účastní všechny národní centrální banky a ECB. Existuje jedna celková částka a nákupy centrálně koordinuje ECB. Jsou nastaveny tak, aby udržovaly cenovou stabilitu v eurozóně jako celku, a zohledňují jedinečnou institucionální strukturu eurozóny, v níž společná měna a jednotná měnová politika koexistují s 19 národními fiskálními a hospodářskými politikami. Právě proto, že naše uspořádání bere tuto institucionální strukturu v úvahu, neboť je šité na míru, zajišťuje nejvyšší míru efektivity.

Je program nákupu aktiv zaměřen na pomoc určitým zemím?

Cílem programu je dostat inflaci a inflační očekávání na úroveň, která je blíže cíli ECB v eurozóně jako celku. Zadlužení žádné konkrétní země nesnižuje.