Oběh eurobankovek

Nominální hodnoty

Bankovky ve vaší peněžence

Z celkem 7 nominálních hodnot eurobankovek se pro každodenní platby nejvíce používají bankovky nižších a středních hodnot. Zpravidla jsou vydávány prostřednictvím bankomatů. Díky bankovkám vysokých nominálních hodnot (200 eur a 500 eur) mohou lidé držet velké množství hotovosti. Tyto bankovky slouží především k uchování hodnoty, ale používají se také k placení dražších položek.

Koncem roku 2013 bylo v oběhu přibližně 7 mld. bankovek o nominální hodnotě 50 eur. Ty představovaly 42 % všech bankovek v oběhu a více než jednu třetinu celkové hodnoty bankovek v oběhu. Bankovky 500 eur v oběhu, jejichž celková hodnota činila 290 mld. eur, představovaly 30 % hodnoty všech bankovek v oběhu.

Údaje o objemu bankovek sedmi nominálních hodnot v oběhu jsou k dispozici v sekci statistika: statistics.

Situace mimo eurozónu

Eurobankovky v pohybu

Eurobankovky nepoužívají jen obyvatelé eurozóny. Euro je mezinárodní měna a některé eurobankovky nakonec doputují do zemí mimo eurozónu, kde také zůstanou.

Odhaduje se, že z hlediska hodnoty drží 20–25 % eurobankovek v oběhu lidé mimo eurozónu, zejména pak v oblastech, které s ní sousedí. Poptávka po eurobankovkách v zahraničí prudce vzrostla v souvislosti s eskalací napětí na finančních trzích v říjnu 2008. Vzrostla citelně mimo členské země EU ve východní Evropě, kde národní měny vůči euru oslabily. Tyto eurobankovky zůstávají v oběhu, což naznačuje, že rezidenti mimo země eurozóny si je ponechávají.

„Cyklus“ hotových peněz

Tok peněz

Bankovky se v ekonomice pohybují specifickým způsobem. Komerční banky si je objednávají od centrálních bank a pak je vydávají prostřednictvím bankomatů. Lidé je pak utrácejí např. v obchodech a na dalších místech a obchodníci a další příjemci bankovek je pak zase ukládají u svých bank. Banky je následně vracejí do své příslušné centrální banky, která ověří jejich pravost a způsobilost k oběhu.

Organizace distribučního řetězce hotovosti se v jednotlivých zemích liší a závisí např. na těchto faktorech:

  • struktura národní centrální banky a jejích poboček,
  • banky a systém jejich poboček,
  • právní systém,
  • platební chování veřejnosti,
  • infrastruktura firem zajišťujících převoz peněz na daném trhu a
  • v neposlední řadě zeměpisné podmínky každé země, její historie a tradice.

Z těchto důvodů není unifikovaný model distribuce peněz v jednotlivých zemích eurozóny možný.

I přes tyto rozdíly se Eurosystém nadále snaží dosáhnout větší konvergence hotovostních služeb, které národní centrální banky zemí eurozóny nabízejí. Zainteresované strany na národní i evropské úrovni mají možnost vyjádřit své podněty. Vyšší míra harmonizace a integrace umožní zainteresovaným stranám lépe využívat výhod jednotné měny.

Třídění a likvidace

Upotřebitelné, nebo ne?

Bankovky musejí být pravé a vysoce kvalitní, mají-li mít lidé v ně důvěru. Centrální banky zemí eurozóny proto bankovky kontrolují, aby zajistily jejich pravost a vyřadily bankovky, které jsou poškozené nebo znečištěné.

Ke kontrole přijatých bankovek používají plně automatizované stroje na zpracování bankovek. Tyto stroje bankovky třídí a zajišťují tak vysoký standard kvality. V roce 2013 tak národní centrální banky nahradily asi 6 miliard bankovek, které shledaly nevhodnými pro další oběh. Znečištěné nebo poškozené bankovky se likvidují.