Spolupráce centrálních bank

Spolupráce centrálních bank má dlouhou historii. Nejdříve se v první polovině 20. století vytvořila mezinárodní síť hlavních centrálních bank, především pak v roce 1930 vznikla Banka pro mezinárodní platby (BIS). Součástí spolupráce centrálních bank je výměna zkušeností, sdílení osvědčených postupů a účast na budování kapacit.

Spolupráce centrálních bank

Opodstatnění

Podstatou spolupráce centrálních bank je přenos odborných znalostí a know-how. Centrální banky si tak mohou nejen navzájem pomáhat při zlepšování své úrovně odbornosti, efektivnosti, nezávislosti a transparentnosti, ale rovněž přispívat k podpoře celosvětové měnové a finanční stability.

Formy spolupráce

Spolupráce centrálních bank zahrnuje množství činností. Centrální banky mohou poskytovat svou pomoc například prostřednictvím školicích středisek s pestrou nabídkou školení či jiných vzdělávacích akcí či pořádáním konferencí a seminářů, kterých se účastní zástupci dalších centrálních bank. Pomoc může též plynout přímo do přijímajících institucí, například formou dlouhodobé výměny zaměstnanců, pomoci s budováním institucí a jejich strategií či pravidelných misí, ať již na technické úrovni či na úrovni opatření. Centrální banky mohou jednat samostatně nebo uzavřít dohody s jinými institucemi, než jsou centrální banky (například s mezinárodními finančními institucemi, orgány EU či vládami své země), a to s cílem zkoordinovat své činnosti a příležitostně též získat externí zdroje financování.

ECB poskytuje ad hoc pomoc centrálním bankám po celém světě na základě bilaterálního postupu. Taková podpora může zahrnovat tradiční oblasti měnové politiky centrálních bank či podpůrné a technické funkce. Může se jednat jak o návštěvy v ECB, tak o vysílání zaměstnanců ECB na zahraniční cesty.

ECB rovněž poskytuje školení zaměstnanců jiných centrálních bank.

Další informace jsou k dispozici v Měsíčním bulletinu z července 2008: Eurosystém poskytuje odbornou pomoc sousedním regionům EU Pracovníky ECB, kteří se těmito otázkami zabývají, lze kontaktovat na adrese: centralbankcooperation@ecb.europa.eu

Programy koordinované ECB

Národní centrální banky EU se po řadu let účastní rozsáhlých mnohaletých programů spolupráce centrálních bank. Tyto programy jsou financovány Evropskou komisí. Takováto forma pomoci nazývaná twinning se ukázala jako úspěšná, neboť vytváří silné vazby mezi institucemi zabývajícími se podobnými nebo dokonce shodnými úkoly. Twinningovou dohodu může uzavřít veřejná instituce členského státu EU – například národní centrální banka –, která se může spojit s institucemi z dalších členských států a vytvořit tak konsorcium o maximálně třech členech.

Od roku 2003 uzavírá ECB s Evropskou komisí dohody, které jsou srovnatelné s twinningem a které se rovněž snaží dosáhnout stanovených cílů. ECB tyto dohody realizuje ve spolupráci s národními centrálními bankami Eurosystému a Evropského systému centrálních bank. Výhodou těchto dohod je, že ECB může s Evropskou komisí uzavřít jednu finanční dohodu jménem celé řady národních centrálních bank. To je zároveň plně v souladu se závazkem Eurosystému plnit své úkoly účelně, efektivně a v týmovém duchu vzájemné spolupráce.

V roce 2013 uspořádala ECB při příležitosti desátého výročí programů technické spolupráce koordinovaných ECB konferenci nazvanou „Mezinárodní spolupráce centrálních bank před krizí, během krize a po ní“. Na konferenci vystoupila řada významných osobností, které potvrdily důležitost spolupráce centrálních bank. Více informací je k dispozici zde: tisková zpráva ECB a program konference.

Podrobnější informace o programech spolupráce centrálních bank financovaných EU a koordinovaných ECB i o programech bez vnějšího financování jsou k dispozici výše na samostatných záložkách dokončených a probíhajících programů.

Dokončené programy

Spolupráce se srbskou centrální bankou (2011–2013)

V období od 1. února 2011 do 31. prosince 2013 v rámci příprav Republiky Srbsko na vstup do EU podporovala ECB a 21 národních centrálních bank srbskou centrální banku při zavádění standardů EU pro centrální banky. Tento 35měsíční program navazoval na program hodnocení potřeb z let 2008–2009. Zabýval se třinácti oblastmi centrálního bankovnictví, z nichž některé již byly součástí programu hodnocení potřeb: i) dohled nad finančním sektorem, ii) harmonizace práva, iii) liberalizace kapitálových toků, iv) správa devizových rezerv, v) měnové a kurzové operace, vi) ochrana spotřebitele na trhu finančních služeb, vii) předvstupní pomoc EU, viii) ekonomická analýza a výzkum, ix) statistika, x) platební systémy, xi) finanční stabilita, xii) informační technologie a xiii) účetnictví a finanční výkaznictví.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique, Българска народна банка (Bulharská národní banka), Česká národní banka, Deutsche Bundesbank, Eesti Pank, Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland, Bank of Greece, Banco de España, Banque de France, Central Bank of Cyprus, Banque centrale du Luxembourg, Magyar Nemzeti Bank, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Narodowy Bank Polski, Banco de Portugal, Banka Naţională a României, Banka Slovenije, Národná banka Slovenska, Suomen Pankki – Finlands Bank a Bank of England.

Spolupráce s centrální bankou Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (2012–2013)

V období od 15. října 2012 do 14. července 2013 podporovala ECB a deset národních centrálních bank z EU centrální banku Bývalé jugoslávské republiky (BJR) Makedonie určením konkrétních témat, v nichž je nutné docílit pokroku, aby banka dosáhla úroveň odpovídající centrální bance členského státu EU, a to v rámci deseti oblastí centrálního bankovnictví (účetnictví, bankovky, ekonomická analýza a výzkum, lidské zdroje, informační technologie, interní audit, právní služby, měnová a kurzová politika, platební systémy a statistika). Uvedenou úroveň je třeba dosáhnout nejpozději v době, kdy se tato země stane členským státem EU a její centrální banka vstoupí do Evropského systému centrálních bank (ESCB).

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Eesti Pank, Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland, Banco de España, Banca d’Italia, Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banka Slovenije a Národná banka Slovenska. Odborníky pro účely programu zajistila také Българска народна банка (Bulharská národní banka).

Spolupráce s centrální bankou Bosny a Hercegoviny (2010–2011)

ECB a sedm národních centrálních bank podporovaly v období od 1. dubna 2010 do 30. září 2011 centrální banku Bosny a Hercegoviny při zavádění standardů EU pro centrální banky, a to v rámci příprav Bosny a Hercegoviny na vstup do EU. Na programu se podíleli i experti z bulharské a rumunské centrální banky. Tento osmnáctiměsíční program navazoval na program hodnocení potřeb z roku 2007 a celkově se zabýval následujícími šesti oblastmi centrálního bankovnictví, přičemž první tři rozpracovávaly doporučení ze zmíněného programu hodnocení: i) statistika, ii) ekonomická analýza a výzkum, iii) finanční stabilita, iv) harmonizace právních předpisů s právem EU, v) koordinace integrace s EU a vi) zlepšení služeb IT v centrální bance Bosny a Hercegoviny.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Bank of Greece, Banco de España, Banca d’Italia, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank a Banka Slovenije.

Spolupráce s kandidátskými a potenciálními kandidátskými státy EU (2010–2012)

V období od 19. ledna 2010 do 18. ledna 2012 nabízela ECB společně se čtrnácti národními centrálními bankami eurozóny program pomoci kandidátským i potenciálním kandidátským státům EU. Cílem bylo posílit makroobezřetnostní a mikroobezřetnostní dohled v zemích západního Balkánu a v Turecku. Eurosystém na tomto programu úzce spolupracoval s mezinárodním finančním společenstvím a mohl tak využívat odborné znalosti institucí a organizací v Basileji, Bruselu, Londýně či Washingtonu. Tyto instituce se také zavázaly k dosažení shodného cíle v podobě sledování a posilování rámce dohledu, což je zároveň plně v souladu s doporučením G20. V prvním roce se v rámci programu uskutečnilo více jak 20 školení a tři odborné semináře na vysoké úrovni, kterých se zúčastnilo zhruba 36 institucí. Během druhého roku se v rámci programu poskytovala osmi příjemcům bilaterální podpora při rozvoji vybraných činností dohledu a poté se uskutečnily testy připravenosti na krizi a jejího řízení.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique, Bank of Greece, Banco de España, Banque de France, Banca d’Italia, Central Bank of Cyprus, Banque centrale du Luxembourg, Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banco de Portugal, Banka Slovenije, Národná banka Slovenska, Suomen Pankki – Finlands Bank.

Ke kandidátským a potenciálním kandidátským zemím EU patřilo Chorvatsko, BJR Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Turecko, Srbsko a Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99).

Spolupráce s egyptskou centrální bankou (2009–2012)

V období od 1. ledna 2009 do 31. března 2012 podporovala ECB a sedm národních centrálních bank egyptskou centrální banku při posilování bankovního dohledu v Egyptě postupnou aktualizací pravidel, předpisů, rámců pro předkládání zpráv a postupů dohledu s cílem uvést je do základního souladu s Basel II. Tato spolupráce je v souladu se strategií navrženou egyptskou centrální bankou a představenou komerčním bankám 14. října 2009 v Káhiře. Reformní proces zahrnuje konzultace s bankovním sektorem jak o kvalitativních otázkách, tak o kvantitativních dopadových studiích.

Programu se účastnili odborníci z národních centrálních bank Bulharska, České republiky, Německa, Řecka, Francie, Itálie a Rumunska.

Spolupráce se srbskou centrální bankou (2008–2009)

V období od 1. září 2008 do 31. května 2009 podporovala ECB a sedmnáct národních centrálních bank z EU srbskou centrální banku tím, že určily konkrétní témata, v nichž je nutné docílit pokroku, aby banka dosáhla úroveň odpovídající centrální bance členského státu EU, a to v šesti oblastech centrálního bankovnictví (bankovní dohled, harmonizace právních předpisů v kompetenci srbské národní banky s acquis communautaire, liberalizace kapitálových toků, provádění měnové politiky a režim směnného kurzu, měnová a finanční statistika a statistika platební bilance a ochrana spotřebitele na trhu finančních služeb). Tuto úroveň je třeba dosáhnout nejpozději v době, kdy se Srbsko stane členským státem EU a srbská centrální banka vstoupí do Evropského systému centrálních bank (ESCB). ECB a partnerské národní centrální banky určily celkem 69 doporučení, které srbská centrální banka postupně zavádí.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique, Българска народна банка (Bulharská národní banka), Česká národní banka, Danmarks Nationalbank, Deutsche Bundesbank, Eesti Pank, Bank of Greece, Banque de France, Banca d’Italia, Central Bank of Cyprus, Latvijas Banka, Magyar Nemzeti Bank, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Narodowy Bank Polski, Banka Naţională a României a Bank of England.

Spolupráce s ruskou centrální bankou (2008–2011)

V období od 1. dubna 2008 do 31. března 2011 podporovala ECB a osm národních centrálních bank Eurosystému centrální banku Ruské federace v oblastech bankovního dohledu a interního auditu. Část programu zaměřená na bankovní dohled měla za cíl pomoci ruské centrální bance udržovat stabilitu ruského bankovního sektoru. Účelem bylo modernizovat pravidla, politiky a postupy v oblasti bankovního dohledu, aby byl dosažen soulad s mezinárodně uznávanými zásadami stanovenými Basilejským výborem pro bankovní dohled, známými jako regulační rámec Basel II, a to s využitím zkušeností při zavádění Basel lI v Evropské unii. Cílem části programu věnované internímu auditu bylo přispět k úsilí ruské centrální banky o zkvalitnění funkce interního auditu na bázi hodnocení rizik prostřednictvím školení prováděných experty Eurosystému a konzultací s nimi ohledně osvědčených postupů v interním auditu na bázi hodnocení rizik v Eurosystému obecně a se zvláštním odkazem na interní audit řízení devizových rezerv a použití nástrojů a systémů IT.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Bank of Greece, Banco de España, Banque de France, Banca d’Italia, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank a Suomen Pankki – Finlands Bank.

Spolupráce s centrální bankou Bosny a Hercegoviny (2007)

V období od 1. března do 31. srpna 2007 podporovala ECB a osm národních centrálních bank z EU centrální banku Bosny a Hercegoviny tím, že určily konkrétní témata, v nichž je nutné docílit pokroku, aby banka dosáhla úroveň odpovídající centrální bance členského státu EU, a to v rámci sedmi oblastí centrálního bankovnictví (koordinace bankovního dohledu, ekonomická analýza a výzkum, finanční stabilita, interní audit, měnová politika prováděná v režimu currency board, platební systémy a statistika). Tuto úroveň je třeba dosáhnout do doby, než se Bosna a Hercegovina stane členským státem EU a centrální banka Bosny a Hercegoviny vstoupí do Evropského systému centrálních bank (ESCB). ECB a partnerské národní centrální banky určily celkem 71 doporučení, které centrální banka Bosny a Hercegoviny postupně zavádí.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Eesti Pank, Bank of Greece, Banco de España, Banque de France, Banca d’Italia, Oesterreichische Nationalbank a Banka Slovenije.

Spolupráce s egyptskou centrální bankou (2005–2007)

V období od 1. prosince 2005 do 30. listopadu 2007 podporovala ECB a čtyři národní centrální banky Eurosystému egyptskou centrální banku při celkové revizi administrativních a provozních postupů v oblasti bankovního dohledu s cílem přejít na přístup vycházející z hodnocení rizik. Spolupráce zahrnovala šest oblastí: průběžný dohled, kontroly, makroobezřetnostní analýzy, regulace a stanovování standardů, metodika a informační technologie a osnovy školení pro pracovníky bankovního dohledu. Během dvou let se uskutečnilo více než 70 akcí, včetně expertních misí, studijních návštěv, školení a dalších konzultací.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Bank of Greece, Banque de France a Banca d’Italia.

Spolupráce s ruskou centrální bankou (2003–2005)

V období od 1. listopadu 2003 do 31. října 2005 podporovala ECB a devět národních centrálních bank společně se třemi dohledovými agenturami EU mimo centrální banky centrální banku Ruské federace při zavádění metodiky bankovního dohledu na bázi hodnocení rizik. V rámci programu se celkem 1 000 zaměstnanců bankovního dohledu z různých regionálních poboček ruské centrální banky zúčastnilo školení o dohledových postupech na bázi hodnocení rizik používaných v EU. Za tímto účelem bylo v Rusku uspořádáno celkem 64 školení a čtyři semináře na vysoké úrovní a zaměstnanci ruské centrální banky navštívili orgány bankovního dohledu v EU. Dále byla v angličtině a ruštině připravena příručka s názvem „Bankovní dohled – evropské zkušenosti a ruské postupy", která slouží zaměstnancům ruské centrální banky jako materiál k samostudiu.

K zúčastněným národním centrálním bankám patřily Deutsche Bundesbank, Banc Ceannais na hÉireann / Central Bank of Ireland, Banco de España, Banque de France, Banca d’Italia, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banco de Portugal, Suomen Pankki – Finlands Bank.

Dohledovými agenturami EU mimo centrální banky byly Rahoitustarkastus/Finansinspektionen, Finansinspektionen a Financial Services Authority.

Probíhající programy

Spolupráce s centrálními bankami zemí západního Balkánu (2014–2015)

Dne 19. prosince 2013 ECB a Evropská komise podepsaly dohodu o 18měsíčním programu technické spolupráce (leden 2014 – červen 2015) s centrálními bankami kandidátských a potenciálních kandidátských zemí západního Balkánu. Program je financován EU a podílí se na něm ECB ve spolupráci s jedenácti národními centrálními bankami. Součástí programu je šestiměsíční analýza práce centrální banky Albánie ve třinácti oblastech (finanční stabilita, informační technologie, interní audit, bankovní dohled, platební systémy, bankovky a emise bankovek, komunikace, integrace do EU, lidské zdroje, právní služby, účetnictví a finanční výkaznictví, analýza a operace měnové politiky a statistika), po níž bude následovat šestiměsíční analýza práce centrální banky Kosova (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244/99) v sedmi oblastech (finanční stabilita, informační technologie, interní audit, bankovní dohled, platební systémy, integrace do EU a správa). Cílem této spolupráce je identifikovat oblasti, v nichž musí tyto dvě centrální banky docílit pokroku, aby dosáhly úrovně odpovídající Evropskému systému centrálních bank. Další složkou programu je projektová příprava týkající se centrální banky Bývalé jugoslávské republiky (BJR) Makedonie, popřípadě dalších centrálních bank zemí západního Balkánu.

K zúčastněným národním centrálním bankám patří Българска народна банка (Bulharská národní banka), Česká národní banka, Deutsche Bundesbank, Banque de France, Banca d’Italia, Bank Ċentrali ta' Malta / Central Bank of Malta, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banco de Portugal, Banka Slovenije a Národná banka Slovenska.

Spolupráce s centrální bankou Černé Hory (2014–2015)

Dne 26. srpna 2014 ECB a delegace EU v Černé Hoře podepsaly s centrální bankou Černé Hory dohodu o sedmiměsíčním programu technické spolupráce (od září 2014 do března 2015). Program je financován EU a podílí se na něm ECB ve spolupráci s deseti národními centrálními bankami zemí EU. Jeho obsahem je analýza činnosti centrální banky Černé Hory v šesti oblastech (účetnictví, integrace do EU, finanční a bankovní operace, finanční stabilita, provozní riziko, kontinuita činnosti a statistika). Cílem této spolupráce je identifikovat oblasti, v nichž musí centrální banka Černé Hory docílit pokroku, aby dosáhla úrovně, která je slučitelná s úrovní Evropského systému centrálních bank.

K zúčastněným národním centrálním bankám patří Deutsche Bundesbank, Eesti Pank, Bank of Greece, Banque de France, Banca d'Italia, De Nederlandsche Bank, Oesterreichische Nationalbank, Banco de Portugal, Banka Slovenije a Národná banka Slovenska.

Spolupráce s centrální bankou Čínské lidové republiky (2008–2015)

ECB a centrální banka Čínské lidové republiky podepsaly v září 2008 memorandum o porozumění, kterým položily základy intenzivnější spolupráce mezi oběma institucemi v oblasti centrálního bankovnictví, výměny informací mezi odborníky a výměny pracovníků. Spolupráce se během těchto let týká řady témat souvisejících s centrálním bankovnictvím. Memorandum bylo zpočátku uzavřeno na tři roky a v roce 2011 bylo automaticky prodlouženo o další tři. Memorandum podepsané v roce 2008 nahrazuje předchozí znění, které bylo podepsáno v září 2002.

Spolupráce s centrální bankou Turecké republiky (2012–2015)

ECB a centrální banka Turecké republiky podepsaly v červenci 2012 memorandum o porozumění, kterým položily základy pro intenzivnější spolupráci mezi oběma institucemi v oblasti centrálního bankovnictví, výměny informací mezi odborníky a výměny pracovníků. Zpočátku se spolupráce zaměřovala na výzkum a měnovou politiku, komunikaci, mezinárodní vztahy a finanční stabilitu. Memorandum bude po třech letech vyhodnoceno.

Spolupráce s centrální bankou Ruské federace (2012–2015)

ECB a centrální banka Ruské federace podepsaly v říjnu 2012 memorandum o porozumění s cílem pokračovat ve spolupráci mezi oběma institucemi s počátečním zaměřením na měnovou politiku, finanční stabilitu a bankovní dohled. Memorandum a oblasti spolupráce budou po třech letech vyhodnoceny. ECB tento program zavedla společně s národními centrálními bankami Eurosystému. Program vychází se silných vazeb, které byly vytvořeny během předchozích programů v letech 2003–2005 a v letech 2008–2011.

K zúčastněným národním centrálním bankám patří Deutsche Bundesbank, Banque de France, Banca d’Italia, De Nederlandsche Bank a Oesterreichische Nationalbank.