PŘÍLOHA I

PROVÁDĚNÍ MĚNOVÉ POLITIKY V EUROZÓNĚ

Obecná dokumentace k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému

Únor 2005

OBSAH

Úvod

KAPITOLA 1

1	Přehled rámce měnové politiky

1.1	Evropský systém centrálních bank

1.2	Cíle Eurosystému

1.3.	Nástroje měnové politiky Eurosystému

1.3.1

Operace na volném trhu

1.3.2

Stálé facility

1.3.3

Minimální rezervy

1.4	Protistrany

1.5	Podkladová aktiva

1.6	Modifikace rámce měnové politiky

KAPITOLA 2

2	Způsobilé protistrany

2.1	Obecná kritéria způsobilosti

2.2	Výběr protistran pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace

2.3	Sankce v případě nedodržování závazků protistranami

2.4	Dočasné nebo úplné vyloučení z důvodu obezřetnosti

KAPITOLA 3

3	Operace na volném trhu

3.1	Reverzní transakce

3.1.1

Obecně

3.1.2

Hlavní refinanční operace

3.1.3

Dlouhodobější refinanční operace

3.1.4

Operace jemného doladění

3.1.5

Strukturální reverzní operace

3.2	Přímé transakce

3.3	Vydávání dluhových cenných papírů ECB

3.4	Měnové swapy

3.5	Příjem termínovaných vkladů

KAPITOLA 4

4	Stálé facility

4.1	Mezní zápůjční facilita

4.2	Vkladová facilita

KAPITOLA 5

5

Postupy

5.1	Postupy nabídkových řízení

5.1.1

Obecně

5.1.2

Kalendář operací nabídkových řízení

5.1.3

Vyhlašování operací nabídkových řízení

5.1.4

Příprava a podávání nabídek protistranami

5.1.5

Postupy přidělování

5.1.6

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

5.2	Postupy dvoustranných operací

5.3	Postupy vypořádávání

5.3.1

Obecně

5.3.2

Vypořádávání operací na volném trhu

5.3.3

Postupy na konci dne

KAPITOLA 6

6	Způsobilá aktiva

6.1

Obecně

6.2	Aktiva řádu 1

6.3	Aktiva řádu 2

6.4	Opatření ke kontrole rizika

6.4.1

Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1

6.4.2

Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 2

6.5	Zásady oceňování podkladových aktiv

6.6	Přeshraniční využití způsobilých aktiv

6.6.1

Model korespondentské centrální banky

6.6.2

Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

KAPITOLA 7

7	Minimální rezervy

7.1

Obecně

7.2	Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv

7.3	Určování minimálních rezerv

7.4	Udržování rezerv

7.5.	Oznamování, potvrzování a ověřování základu pro stanovení minimálních rezerv

7.6.	Nedodržování povinností minimálních rezerv

Přílohy

Příloha 1

Příklady operací a postupů měnové politiky

Příloha 2

Slovníček pojmů

Příloha 3

Výběr protistran pro intervenční měnové operace a měnové swapy pro účely měnové politiky

Příloha 4

Zpravodajský systém pro měnovou a bankovní statistiku Evropské centrální banky

Příloha 5

Webové stránky Eurosystému

Příloha 6

Postupy a sankce uplatňované v případě nedodržování závazků protistranami

Seznam grafů, tabulek a rámečků

Rámečky

1	Vydávání dluhových cenných papírů ECB

2	Měnové swapy

3	Operační kroky postupů nabídkových řízení

4	Přidělování při nabídkových řízeních s pevnou sazbou

5	Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou v eurech

6	Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

7	Další kroky k zavedení jednotného seznamu zajištění

8	Opatření ke kontrole rizika

9	Kategorie likvidity pro aktiva řádu 1

10	Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých aktiv řádu 1 s pevným kupónem a s nulovým kupónem

11	Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých nástrojů řádu 1 s inverzní proměnlivou sazbou

12	Výpočet pro výzvu k dodatkové úhradě

13	Úrovně srážek (v %) při ocenění uplatňované u způsobilých aktiv řádu 2

14	Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv

15	Výpočet úročení z držení povinných minimálních rezerv

Grafy

1	Obvyklý časový rámec operačních kroků pro standardní nabídková řízení

2	Obvyklý časový rámec operačních kroků pro rychlá nabídková řízení

3	Model korespondentské centrální banky

4	Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

Tabulky

1	Operace měnové politiky Eurosystému

2	Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodobější refinanční operace

3	Běžné zúčtovací dny pro operace Eurosystému na volném trhu

4	Způsobilá aktiva pro měnové operace Eurosystému

Zkratky

ECB	Evropská centrální banka
EHP	Evropský hospodářský prostor
EHS	Evropské hospodářské společenství
EPM	Platební mechanizmus ECB
ES	Evropské společenství
ESCB	Evropský systém centrálních bank
EU	Evropská unie
FRN	Dluhopis s proměnlivou sazbou
ISIN	Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů
MFI	Měnová finanční instituce
MKCB	Model korespondentské centrální banky
RTGS	Zúčtování plateb v reálném čase
SEČ	Středoevropský čas
SKIPCP	Subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů
Strip	Oddělené obchodování s úrokem a jistinou
TARGET	Transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase

Úvod

Tento dokument představuje operační rámec, který si Eurosystém (1) zvolil pro jednotnou měnovou politiku v eurozóně. Dokument, který je součástí právního rámce Eurosystému pro nástroje a postupy měnové politiky, je určen k tomu, aby sloužil jako „Obecná dokumentace“ k nástrojům a postupům měnové politiky Eurosystému, zejména pak k tomu, aby protistranám poskytl informace, které potřebují ve vztahu k rámci měnové politiky Eurosystému.

Obecná dokumentace sama o sobě protistranám neuděluje práva, ani jim neukládá povinnosti. Právní vztah mezi Eurosystémem a jeho protistranami je stanoven odpovídající smluvní či veřejnoprávní úpravou.

Dokument je rozčleněn do sedmi kapitol. Kapitola 1 nabízí přehled operačního rámce měnové politiky Eurosystému. V kapitole 2 jsou stanovena kritéria způsobilosti pro protistrany, které se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Kapitola 3 popisuje operace na volném trhu a kapitola 4 představuje stálé facility, které jsou protistranám k dispozici. Kapitola 5 vymezuje postupy uplatňované při provádění operací měnové politiky. V kapitole 6 jsou definována kritéria způsobilosti pro podkladová aktiva v operacích měnové politiky. Kapitola 7 představuje systém minimálních rezerv Eurosystému.

V přílohách jsou uvedeny příklady operací měnové politiky, slovníček pojmů, kritéria pro výběr protistran devizových intervenčních operací Eurosystému, prezentace zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku Evropské centrální banky, seznam webových stránek Eurosystému a popis postupů a sankcí, které jsou uplatňovány v případě nedodržování závazků protistranami.

KAPITOLA 1

1	PŘEHLED RÁMCE MĚNOVÉ POLITIKY

1.1	Evropský systém centrálních bank

Evropský systém centrálních bank (dále jen ‚ESCB‘) je tvořen Evropskou centrální bankou (dále jen ‚ECB‘) a národními centrálními bankami členských států (2) Evropské unie (dále jen ‚EU‘). Činnost ESCB je prováděna v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství (dále jen ‚Smlouva‘) a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen ‚statut ESCB‘). ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB. V tomto ohledu odpovídá Rada guvernérů ECB za formulaci měnové politiky, zatímco Výkonná rada je pověřena prováděním měnové politiky na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. V rozsahu považovaném za možný a přiměřený a s ohledem na zajištění provozní účinnosti se ECB obrací na národní centrální banky (3) za účelem provádění operací, které jsou součástí úkolů Eurosystému. Operace měnové politiky Eurosystému jsou ve všech členských státech (4) prováděny za jednotných podmínek.

1.2	Cíle Eurosystému

Podle článku 105 Smlouvy je primárním cílem Eurosystému udržování cenové stability. Aniž je dotčen tento primární cíl cenové stability, musí Eurosystém podporovat obecné hospodářské politiky v Evropském společenství. Při plnění těchto cílů musí Eurosystém jednat v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží o podporovat účinné rozdělení zdrojů.

1.3	Nástroje měnové politiky Eurosystému

Za účelem plnění svých cílů má Eurosystém k dispozici soubor nástrojů měnové politiky; Eurosystém provádí operace na volném trhu, nabízí stálé facility a požaduje, aby úvěrové instituce držely na účtech v Eurosystému minimální rezervy.

1.3.1

Operace na volném trhu

Operace na volném trhu hrají v měnové politice Eurosystému důležitou roli pro řízení úrokových sazeb, řízení bankovní likvidity a signalizaci orientace měnové politiky. Eurosystém má pro provádění operací na volném trhu k dispozici pět druhů nástrojů. Nejdůležitějším z nich je reverzní transakce (na základě dohod o zpětném odkupu nebo zajištěných úvěrů). Eurosystém může rovněž využívat přímých transakcí, vydávání dluhových cenných papírů, měnových swapů a příjmu termínovaných vkladů. Operace na volném trhu zahajuje ECB, která rovněž rozhodne o nástroji, který bude použit, a o podmínkách jeho použití. Operace mohou být prováděny na základě standardních nabídkových řízení, rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů (5). Z hlediska cílů, pravidelnosti a postupů lze operace Eurosystému na volném trhu rozdělit do těchto čtyř kategorií (viz také tabulka 1):

—

hlavní refinanční operace jsou pravidelné reverzní transakce k zajištění likvidity, jejichž četnost je jeden týden a splatnost do dvou týdnů. Tyto operace provádějí národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Hlavní refinanční operace hrají při sledování cílů operací Eurosystému na volném trhu stěžejní roli a jsou hlavním zdrojem refinancování finančního sektoru,

—

dlouhodobější refinanční operace jsou reverzní transakce k zajištění likvidity, jejichž četnost je jeden měsíc a splatnost obvykle do tří měsíců. Cílem těchto operací je poskytnout protistranám dodatečné dlouhodobější refinancování a provádějí je národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Při těchto operacích zpravidla Eurosystém nemá v úmyslu vysílat na trh signály, a obvykle tudíž vystupuje jako běžný tržní operátor,

—

operace jemného doladění jsou prováděny ad hoc s cílem řízení likvidity na trhu a úrokových sazeb, zejména pak za účelem zmírnění dopadů na úrokové sazby z důvodů neočekávaných výkyvů likvidity na trhu. Operace jemného doladění se provádějí především jako reverzní transakce, ale mohou mít rovněž podobu transakcí přímých, měnových swapů a příjmů termínovaných vkladů. Nástroje a postupy používané při provádění dolaďujících operací jsou přizpůsobeny typům transakcí a specifickým cílům, které tyto operace sledují. Operace jemného doladění běžně provádějí národní centrální banky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů. Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda za výjimečných okolností může dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB,

—

kromě toho může Eurosystém vykonávat strukturální operace, a to prostřednictvím vydávání dluhových cenných papírů a provádění reverzních a přímých transakcí. Tyto operace se provádějí, pokud si ECB přeje upravit strukturální pozici Eurosystému vůči finančnímu sektoru (na pravidelném nebo nepravidelném základě). Strukturální operace ve formě reverzních transakcí a vydávání dluhových cenných papírů vykonávají národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Strukturální operace ve formě přímých transakcí se vykonávají prostřednictvím dvoustranných postupů.

1.3.2

Stálé facility

Cílem stálých facilit je poskytovat a absorbovat jednodenní likviditu přes noc, určovat obecnou orientaci měnové politiky a omezovat jednodenní tržní úrokové sazby. S podmínkou splnění určitých provozních přístupových podmínek (viz tabulka 1) jsou způsobilým protistranám z jejich podnětu k dispozici dvě stálé facility:

—

protistrany mohou využít mezní zápůjční facilitu, aby proti způsobilým aktivům obdržely od národních centrálních bank jednodenní likviditu. Za obvyklých okolností neexistují žádná úvěrová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě, s výjimkou požadavku na poskytnutí dostatečných podkladových aktiv. Úroková sazba mezní zápůjční facility obvykle představuje horní hranici jednodenní tržní úrokové sazby,

—

protistrany mohou rovněž využít vkladovou facilitu, aby tak mohly provádět jednodenní vklady u národních centrálních bank proti způsobilým aktivům. Za obvyklých okolností neexistují žádná vkladová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě. Úroková sazba vkladové facility obvykle představuje spodní hranici jednodenní tržní úrokové sazby.

Stálé facility jsou spravovány decentralizovaně národními centrálními bankami.

1.3.3

Minimální rezervy

Systém minimálních rezerv Eurosystému se vztahuje na úvěrové instituce v eurozóně a sleduje převážně cíle spočívající ve stabilizaci úrokových sazeb na peněžních trzích a vytváření (nebo rozšíření) nedostatku strukturální likvidity. Povinnost minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb umožňuje institucím systém minimálních rezerv Eurosystému využívat průměrovacího opatření. Dodržování povinnosti minimálních rezerv se určuje na základě průměrných denních rezerv držených institucí v průběhu udržovacího období. Držení povinných rezerv instituce se úročí sazbou hlavních refinančních operací Eurosystému.

1.4	Protistrany

Rámec měnové politiky Eurosystému je formulován s ohledem na zajištění účasti široké škály protistran. Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv podle článku 19.1 statutu ESCB mají přístup ke stálým facilitám a mohou se účastnit operací na volném trhu založených na standardních nabídkových řízeních. K účasti na operacích jemného doladění může Eurosystém vybrat omezený počet protistran. U přímých transakcí nejsou na okruh protistran předem kladena žádná omezení. Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, provádějí se s aktivními účastníky na devizovém trhu. Pro tyto operace je složení protistran omezeno na instituce, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému a nacházejí se uvnitř eurozóny.

1.5	Podkladová aktiva

Podle článku 18.1 statutu ECBS musí být pro všechny úvěrové operace Eurosystému (tj. operace poskytující likviditu) poskytnuto dostatečné jištění. K zajištění svých operací přijímá Eurosystém širokou škálu aktiv. Výhradně pro vnitřní potřeby Eurosystému se rozlišují dvě kategorie způsobilých aktiv: aktiva řádu 1 a aktiva řádu 2. Toto rozlišení však v příštích letech postupně přestane být užíváno, aby Eurosystém měl jednotný seznam způsobilých aktiv. Aktiva řádu 1 v současné době tvoří obchodovatelné dluhové nástroje, které splňují jednotná kritéria způsobilosti stanovená ECB a platná v celé eurozóně. Aktiva řádu 2 tvoří další aktiva, obchodovatelná i neobchodovatelná, která se vyznačují zvláštní důležitostí pro vnitrostátní finanční trhy a bankovní systémy a pro která stanoví kritéria způsobilosti národní centrální banky po schválení ECB. Z hlediska kvality aktiv a jejich způsobilosti pro různé druhy operací měnové politiky Eurosystému není mezi oběma řády žádný rozdíl (s výjimkou skutečnosti, že aktiva řádu 2 nejsou Eurosystémem zpravidla využívána při přímých transakcích). Způsobilá aktiva mohou být využívána na přeshraničním základě k jištění všech typů úvěrů Eurosystému (6), a to prostřednictvím modelu korespondentské centrální banky (MKCB) nebo prostřednictvím způsobilých spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU. Veškerá aktiva způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému mohou být rovněž využita jako podkladová aktiva pro vnitrodenní úvěr.

1.6	Modifikace rámce měnové politiky

Rada guvernérů ECB může kdykoli měnit nástroje, podmínky, kritéria a postupy provádění operací měnové politiky Eurosystému.

TABULKA 1

Operace měnové politiky Eurosystému

Operace měnové politiky	Druhy transakci		Splatnost	Četnost	Postup
	Poskytování likvidity	Absorpce likvidity
Operace na volném trhu
Hlavní refinanční operace	Reverzní transakce	—	1 týden	Týdně	Standardní nabídkové řízení
Dlouhodoběji refinanční operace	Reverzní transakce	—	3 měsíce	Měsíčně	Standardní nabídkové řízení
Operace jemného doladění	— Reverzní transakce — Měnové swapy	— Reverzní transakce — Příjem termínovaných vkladů — Měnové swapy	Nestandardizováno	Nepravidelně	— Rychlé nabídkové řízení — Dvoustranné postupy
	Přímé nákupy	Přímé prodeje	—	Nepravidelně	Dvoustranné postupy
Strukturální operace	Reverzní transakce	Vydávání dluhových cenných papírů	Standardizováno/nestandardizováno	Pravidelně i nepravidelně	Standardní nabídkové řízení
	Přímé nákupy	Přímé prodeje	—	Nepravidelně	Dvoustranné postupy
Stálé facility
Mezní zápůjční facilita	Reverzní transakce	—	Jednodenní	Přístup dle uvážení protistrany
Vkladová facilita	—	Vklady	Jednodenní	Přístup dle uvážení protistrany

KAPITOLA 2

2	ZPŮSOBILÉ PROTISTRANY

2.1	Obecná kritéria způsobilosti

Protistrany operací měnové politiky Eurosystému musí splňovat určitá kritéria způsobilosti (7). Tato kritéria jsou definována s ohledem na přístup širokého okruhu institucí k operacím měnové politiky Eurosystému, posílení rovného zacházení s institucemi v celé eurozóně a zajištění toho, aby protistrany splňovaly určité provozní a obezřetnostní požadavky:

—

způsobilé být protistranami jsou pouze instituce podléhající systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB. Instituce, které jsou zproštěny povinnosti podle systému minimálních rezerv Eurosystému (viz část 7.2), nejsou způsobilé být protistranami pro stálé facility Eurosystému a operace Eurosystému na volném trhu,

—

protistrany musí být finančně zdravé. Měly by podléhat přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu EU/EHP prováděného vnitrostátními orgány (8). Jako protistrany však mohou být rovněž přijaty finančně zdravé instituce podléhající neharmonizovanému vnitrostátnímu dohledu srovnatelného standardu, například pobočky zřízené v eurozóně institucemi, které mají své ústředí mimo Evropský hospodářský prostor (EHP),

—	protistrany musí splňovat všechna provozní kritéria uvedená v příslušných smluvních či veřejnoprávních úpravách uplatňovaných národní centrální bankou (nebo ECB) tak, aby bylo zajištěno účinné provádění operací měnové politiky Eurosystému.

Tato obecná kritéria způsobilosti jsou pro celou eurozónu jednotná. Instituce splňující obecná kritéria způsobilosti mohou:

—	přistupovat ke stálým facilitám Eurosystému, a

—	účastnit se operací Eurosystému na volném trhu založených na standardních nabídkových řízeních.

Instituce může ke stálým facilitám Eurosystému a operacím Eurosystému na volném trhu, které jsou založeny na standardních nabídkových řízeních, přistupovat pouze prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je usazena. Pokud má instituce zařízení (ústředí nebo pobočky) ve více než jednom členském státě, má každé zařízení k těmto operacím přístup prostřednictvím centrální banky členského státu, ve kterém se nachází, přičemž nabídky instituce do nabídkového řízení může v každém členském státě podávat pouze jedno zařízení (buď ústředí, nebo pověřená pobočka).

2.2	Výběr protistran pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace

U přímých transakcí nejsou na okruh protistran předem kladena žádná omezení.

Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, musí být protistrany schopny účinně provádět velkoobjemové devizové operace za všech tržních podmínek. Okruh protistran měnových swapů odpovídá těm protistranám nacházejícím se v eurozóně, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému. Kritéria a postupy uplatňované při výběru protistran devizových intervenčních operací jsou uvedeny v příloze 3.

Pokud jde o operace založené na rychlých nabídkových řízeních a dvoustranných postupech (reverzní transakce jemného doladění a příjem termínovaných vkladů), vybere každá národní centrální banka soubor protistran z institucí usazených v jejím členském státě, které splňují obecná kritéria způsobilosti. V tomto ohledu je hlavním kritériem činnost na peněžním trhu. Ostatní kritéria, na která může být brán ohled, jsou například účinnost jejich obchodního oddělení či nabídkový potenciál.

V případě rychlých nabídkových řízení a dvoustranných operací jednají centrální banky výhradně s protistranami, které jsou součástí jejich souboru protistran pro operace jemného doladění. Pokud z provozních důvodů nemůže národní centrální banka jednat při každé operaci se všemi svými protistranami pro operace jemného doladění, bude výběr protistran v tomto členském státě založen na rotačním systému tak, aby byl zajištěn rovný přístup.

Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda za výjimečných okolností může dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB. Pokud by dvoustranné operace měla vykonávat ECB, bude v takovémto případě výběr protistran proveden ECB na základě rotačního systému z těch protistran v eurozóně, které jsou způsobilé pro rychlá nabídková řízení a dvoustranné operace, aby byl zajištěn rovný přístup.

2.3	Sankce v případě nedodržování závazků protistranami

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (9), nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (10), nařízením Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (11), ve znění pozdějších předpisů, a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (12) uvaluje ECB sankce na instituce, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB o uplatňování minimálních rezerv. Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených nařízeních. Navíc může Eurosystém v případě závažných porušení povinnosti minimálních rezerv dočasně vyloučit protistrany z účasti na operacích na volném trhu.

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou (nebo ECB) Eurosystém může uvalit a uvalí na protistrany finanční sankce, nebo protistrany dočasně vyloučí z účasti na operacích na volném trhu, pokud protistrany neplní své povinnosti vyplývající ze smluvní nebo veřejnoprávní úpravy uplatňované národní centrálními bankami (nebo ECB), jak je stanoveno níže.

To se vztahuje na případy porušení pravidel nabídkových řízení (pokud není protistrana schopna převést dostatečné množství podkladových aktiv k vyrovnání objemu likvidity, která jí byla přidělena v rámci operace na poskytnutí likvidity, nebo není schopna dodat dostatečnou výši hotovosti k vyrovnání částky, která jí byla přidělena v rámci operace na absorpci likvidity) a pravidel dvoustranných operací (pokud není protistrana schopna převést dostatečné množství způsobilých podkladových aktiv nebo není schopna dodat dostatečnou výši hotovosti k vyrovnání částky, která byla při dvoustranné operaci sjednána).

Tato ustanovení se rovněž vztahují na případy nedodržování pravidel o využívání podkladových aktiv protistranou (pokud protistrana využívá aktiva, která jsou nezpůsobilá či se nezpůsobilými stala nebo která nesmí využívat, například proto, že mezi jejich vydavatelem/ručitelem a protistranou existuje úzké propojení nebo se jedná o tentýž subjekt) a na nedodržování pravidel u postupů na konci dne a podmínek přístupu k mezní zápůjční facilitě (pokud protistrana se záporným zůstatkem na účtu pro zúčtování nesplní na konci dne podmínky přístupu k mezní zápůjční facilitě).

Kromě toho se opatření o vyloučení přijaté vůči protistraně nedodržující pravidla může vztahovat i na pobočky téže instituce, které se nacházejí v jiných členských státech. Pokud je toho vzhledem k závažnosti případu nedodržování pravidel výjimečně třeba, jak to dokládá například četnost či délka takového porušování, může být protistrana na určité období vyloučena ze všech budoucích operací měnové politiky.

Finanční sankce uvalované národními centrálními bankami v případě nedodržování pravidel týkajících se nabídkových řízení, dvoustranných operací, podkladových aktiv, postupů na konci dne nebo podmínek přístupu k mezní zápůjční facilitě se vypočítají na základě předem stanovených sankčních sazeb (jak jsou stanoveny v příloze 6).

2.4	Dočasné nebo úplné vyloučení z důvodu obezřetnosti

V souladu se smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou příslušnou národní centrální bankou (nebo ECB) může Eurosystém dočasně nebo úplně vyloučit přístup protistran k nástrojům měnové politiky z důvodu obezřetnosti.

Kromě toho může být dočasné nebo úplné vyloučení odůvodněno i v některých případech, které spadají do oblasti ‚nesplnění smluvních závazků‘ protistranou, jak je vymezena smluvní nebo veřejnoprávní úpravou uplatňovanou národními centrálními bankami.

KAPITOLA 3

3	OPERACE NA VOLNÉM TRHU

Operace na volném trhu hrají v měnové politice Eurosystému důležitou roli, neboť sledují cíle řízení úrokových sazeb a likvidity na trhu a signalizace orientace měnové politiky. S ohledem na své cíle, pravidelnost a postupy mohou být operace Eurosystému na volném trhu rozděleny do čtyř kategorií: hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace, operace jemného doladění a strukturální operace. Hlavním nástrojem operací Eurosystému na volném trhu jsou reverzní transakce, které mohou být používány u všech čtyř kategorií operací, zatímco dluhové cenné papíry mohou být využity pouze pro strukturální absorpční operace. Eurosystém má kromě toho k dispozici tři další nástroje pro účely provádění operací jemného doladění: přímé transakce, měnové swapy a příjem termínovaných vkladů. V následujících oddílech jsou podrobně představeny zvláštní rysy jednotlivých typů nástrojů využívaných Eurosystémem na volném trhu.

3.1	Reverzní transakce

3.1.1

Obecně

a)   Typ nástroje

Reverzními transakcemi se rozumí operace, ve kterých Eurosystém nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva na základě dohod o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti způsobilým aktivům sloužícím jako zajištění. Reverzní transakce jsou využívány při hlavních a dlouhodobějších refinančních operacích. Eurosystém navíc může reverzní transakce využívat pro strukturální operace a operace jemného doladění.

b)   Právní povaha

Národní centrální banky mohou reverzní transakce provádět buď ve formě dohod o zpětném odkupu (tj. vlastnictví aktiva je převedeno na věřitele, přičemž strany současně souhlasí s obrácením této transakce k určitému budoucímu dni prostřednictvím zpětného převodu aktiva na dlužníka), nebo ve formě zajištěných úvěrů (tj. za aktiva je poskytnut vymahatelný zástavní nárok, ale vzhledem k předpokládanému splnění dlužního závazku zůstává aktivum ve vlastnictví dlužníka). Další ustanovení týkající se reverzních transakcí založených na dohodách o zpětném odkupu jsou uvedena ve smluvních ujednáních uplatňovaných národní centrální bankou (respektive ECB). Úprava reverzních transakcí založených na zajištěných úvěrech přihlíží k rozdílným postupům a formalitám vyžadovaným pro zřízení a následnou realizaci zajištění (např. zástavy), které platí v různých právních systémech.

c)   Úrokové podmínky

Rozdíl mezi nákupní cenou a cenou zpětného odkupu v dohodě o zpětném odkupu odpovídá úroku splatnému z částky vypůjčených nebo zapůjčených peněz za dobu operace, tj. cena zpětného odkupu zahrnuje odpovídající splatný úrok. Úroková sazba se u reverzních transakcí ve formě zajištěného úvěru stanoví uplatněním specifické úrokové sazby na částku úvěru a dobu operace. Úroková sazba uplatňovaná na reverzní transakce Eurosystému na volném trhu se stanoví jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní ‚skutečný počet/360‘.

3.1.2

Hlavní refinanční operace

Hlavními refinančními operacemi se rozumějí nejdůležitější operace na volném trhu prováděné Eurosystémem, které hrají stěžejní úlohu při sledování cílů řízení úrokových sazeb, řízení likvidní situace na trhu a signalizaci orientace měnové politiky. Jsou rovněž hlavním zdrojem refinancování finančního sektoru.

Charakteristiky hlavních refinančních operací je možné shrnout takto:

—	jedná se operace poskytující likviditu,

—	provádějí se pravidelně každý týden (13),

—	jejich obvyklá doba splatnosti činí jeden týden (14),

—	provádějí je decentralizovaně národní centrální banky,

—	provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

—	nabídky pro hlavní refinanční operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

—	jako podkladová aktiva pro hlavní refinanční operace jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.3

Dlouhodobější refinanční operace

Eurosystém rovněž provádí pravidelné refinanční operace s obvyklou splatností v délce tří měsíců, které jsou zaměřeny na poskytování dodatečného dlouhodobějšího refinancování finančního sektoru. Tyto operace představují pouze malou část celosvětového objemu refinancování. Eurosystém při těchto operacích zpravidla nemá za cíl vysílat na trh signály, a vystupuje tudíž jako běžný tržní operátor. Dlouhodobější refinanční operace jsou proto zpravidla prováděny ve formě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou a ECB čas od času naznačí provozní objem, který bude v nadcházejících nabídkových řízeních přidělován. Za výjimečných okolností může Eurosystém dlouhodobější refinanční operace provádět rovněž na základě nabídkových řízení s pevnou sazbou.

Charakteristiky dlouhodobějších refinančních operací je možné shrnout takto:

—	jedná se operace poskytující likviditu,

—	provádějí se pravidelně každý měsíc (15),

—	jejich obvyklá doba splatnosti činí 3 měsíce (16),

—	provádějí je decentralizované národní centrální banky,

—	provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

—	nabídky pro dlouhodobější refinanční operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

—	jako podkladová aktiva pro dlouhodobější refinanční operace jsou způsobilá jak aktiva řádu l, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.4

Operace jemného doladění

Eurosystém může provádět operace jemného doladění ve formě reverzních operací na volném trhu. Cílem operací jemného doladění je řízení likvidní situace na trhu a úrokových sazeb, zejména za účelem zmírnění dopadů na úrokové sazby, které byly způsobeny nepředvídanými výkyvy likvidity na trhu. S ohledem na případnou potřebu rychlé akce při neočekávaném vývoji na trhu je žádoucí při volbě postupů a charakteristik při provádění těchto operací zachovat vysoký stupeň pružnosti.

Charakteristiky operací jemného doladění je možné shrnout takto:

—	mohou mít podobu operací na poskytnutí nebo absorpci likvidity,

—	jejich četnost není standardizována,

—	jejich splatnost není standardizována,

—	reverzní transakce jemného doladění na poskytnutí likvidity se zpravidla provádějí na základě rychlých nabídkových řízení, ačkoli není vyloučena možnost využití dvoustranných postupů (viz kapitolu 5),

—	reverzní transakce jemného doladění na absorpci likvidity se zpravidla provádějí na základě dvoustranných postupů (podle bodu 5.2),

—	tyto operace zpravidla provádějí decentralizované národní centrální banky (Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda mohou být za výjimečných okolností dvoustranné reverzní operace jemného doladění prováděny ECB),

—	Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 zvolit pro účast na reverzních operacích jemného doladění omezený počet protistran, a

—	jako podkladová aktiva pro reverzní operace jemného doladění jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.1.5

Strukturální reverzní operace

Eurosystém může provádět strukturální operace ve formě reverzních transakcí na volném trhu, jejichž cílem je úprava strukturálního postavení Eurosystému vůči finančnímu sektoru.

Charakteristiky těchto operací je možné shrnout takto:

—	jedná se operace poskytující likviditu,

—	jejich četnost může být pravidelná nebo nepravidelná,

—	jejich splatnost není předem standardizována,

—	provádějí se na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

—	provádějí je decentralizované národní centrální banky,

—	nabídky pro strukturální reverzní operace mohou předkládat všechny protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1), a

—	jako podkladová aktiva pro strukturální reverzní operace jsou způsobilá jak aktiva řádu 1, tak aktiva řádu 2 (podle kapitoly 6).

3.2	Přímé transakce

a)   Typ nástroje

Přímými operacemi na volném trhu se rozumějí operace, při kterých Eurosystém nakupuje nebo prodává způsobilá aktiva přímo na trhu. Takovéto operace se provádějí pouze pro strukturální účely a účely jemného doladění.

b)   Právní povaha

Přímá transakce předpokládá úplný převod vlastnictví z prodávajícího na kupujícího bez spojení se zpětným převodem vlastnictví. Transakce se provádějí v souladu s tržními zvyklostmi, které jsou pro použité dluhové nástroje obvyklé.

c)   Cenové podmínky

Při výpočtu cen se Eurosystém řídí tržními zvyklostmi, které jsou pro použité dluhové nástroje nejrozšířenější.

d)   Ostatní charakteristiky

Charakteristiky přímých transakcí Eurosystému je možné shrnout takto:

—	mohou mít podobu operací na poskytnutí (přímý nákup) nebo absorpci (přímý prodej) likvidity,

—	jejich četnost není standardizována,

—	provádějí se na základě dvoustranných postupů (podle bodu 5.2),

—	zpravidla je provádějí decentralizované národní centrální banky (Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda za výjimečných okolností mohou být přímé operace jemného doladění prováděny ECB),

—	na okruh protistran přímých transakcí nejsou předem kladena žádná omezení,

—	jako podkladová aktiva pro přímé transakce se zpravidla využívají pouze aktiva řádu l (podle bodu 6.1).

3.3	Vydávání dluhových cenných papírů ECB

a)   Typ nástroje

ECB může za účelem úpravy strukturálního postavení Eurosystému vůči finančnímu sektoru vydávat dluhové cenné papíry, aby vytvořila (nebo rozšířila) nedostatek likvidity na trhu.

b)   Právní povaha

Dluhové cenné papíry představují závazek ECB ve vztahu k držiteli dluhového cenného papíru. Dluhové cenné papíry jsou vydávány a drženy v zaknihované podobě u depozitářů cenných papírů v eurozóně. Na převoditelnost těchto dluhových cenných papírů neuvaluje ECB žádná omezení. Další ustanovení týkající se dluhových cenných papírů ECB budou obsaženy v podmínkách těchto dluhových cenných papírů.

c)   Úrokové podmínky

Dluhové cenné papíry jsou vydávány s diskontem, tj. pod svojí nominální hodnotou, a v okamžiku splatnosti jsou umořovány v nominální hodnotě. Rozdíl mezi hodnotou při vydání a při umoření se tak rovná úroku z hodnoty při vydání ke dni splatnosti dluhového cenného papíru při dohodnuté úrokové sazbě. Použitou úrokovou sazbou je jednoduchá úroková sazba vypočítaná na základě metody počítání dní ‚skutečný počet/360‘. Výpočet hodnoty při vydání je uveden v rámečku 1.

RÁMEČEK 1Vydávání dluhových cenných papírů ECBTato hodnota činí: kde:

N	=	nominální hodnota dluhového cenného papíru
rI	=	úroková sazba (v %)
D	=	splatnost dluhového cenného papíru (ve dnech)
PT	=	hodnota dluhového cenného papíru při vydání

d)   Ostatní charakteristiky

Charakteristiky vydávání dluhových cenných papírů ECB je možné shrnout takto:

—	dluhové cenné papíry jsou vydávány za účelem absorpce likvidity z trhu,

—	dluhové cenné papíry mohou být vydávány pravidelně nebo nepravidelně,

—	dluhové cenné papíry mají splatnost kratší než 12 měsíců,

—	dluhové cenné papíry jsou vydávány na základě standardních nabídkových řízení (podle bodu 5.1),

—	dluhové cenné papíry nabízejí a vyrovnávají decentralizované národní centrální banky, a

—	nabídky pro upisování dluhových cenných papírů ECB mohou předkládat všechny protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti (podle bodu 2.1).

3.4	Měnové swapy

a)   Typ nástroje

Měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky se skládají ze souběžných spotových a forwardových transakcí v euru proti cizí měně. Jsou využívány pro účely jemného doladění, zejména s cílem řízení likvidní situace na trhu a úrokových sazeb.

b)   Právní povaha

Měnovými swapy prováděnými pro účely měnové politiky se rozumějí operace, při kterých Eurosystém spotovou transakcí nakupuje (nebo prodává) euro proti cizí měně a zároveň jej forwardovou transakcí prodává (nebo nakupuje) ke konkrétnímu dni zpětného odkupu. Další ustanovení týkající se měnových swapů jsou uvedena ve smluvních ujednáních uplatňovaných příslušnou národní centrální bankou (respektive ECB).

c)   Měna a podmínky směnného kurzu

Eurosystém zpravidla provádí operace pouze s běžně obchodovanými měnami a v souladu s všeobecnými tržními zvyklostmi. Při každé měnové swapové operaci se Eurosystém a protistrany dohodnou na swapových bodech pro každou transakci. Swapové body představují rozdíl mezi směnným kurzem forwardové transakce a směnným kurzem spotové transakce. Swapové body eura proti cizí měně se kótují v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi. Směnné kurzy měnových swapů jsou stanoveny v rámečku 2.

RÁMEČEK 2Měnové swapy

S	=	spotový směnný kurz (ke dni transakce měnového swapu) mezi eurem (EUR) a cizí měnou ABC
FM	=	forwardový směnný kurz mezi eurem a cizí měnou ABC ke dni zpětného odkupu swapů (M)
ΔM	=	forwardové body mezi eurem a ABC ke dni zpětného odkupu swapu (M)
N(.)	=	spotová výše měny; N(.)M představuje forwardovou výši měny: nebo nebo

d)   Ostatní charakteristiky

Charakteristiky měnových swapů je možné shrnout takto:

—	mohou mít podobu operací na poskytnutí nebo absorpci likvidity,

—	jejich četnost není standardizována,

—	jejich splatnost není standardizována,

—	provádějí se na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů (viz kapitola 5),

—	zpravidla je provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda za výjimečných okolností mohou být dvoustranné měnové swapy prováděny ECB), a

—	Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 a v příloze 3 zvolit pro účast na měnových swapech omezený počet protistran.

3.5	Příjem termínovaných vkladů

a)   Typ nástroje

Eurosystém může vyzvat protistrany k tomu, aby u národní centrální banky členského státu, ve kterém jsou usazeny, složily úročené termínované vklady. Příjem termínovaných vkladů je určen pouze pro účely jemného doladění za účelem absorpce likvidity z trhu.

b)   Právní povaha

Vklady protistran jsou přijímány na pevně stanovenou dobu a s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Národní centrální banky neposkytují výměnou za vklady žádné zajištění.

c)   Úrokové podmínky

Úroková sazba, která se vztahuje na vklady, je jednoduchou úrokovou sazbou stanovenou na základě metody počítání dní ‚skutečný počet/360‘. Úroky jsou vypláceny při splatnosti vkladů.

d)   Ostatní charakteristiky

Charakteristiky termínovaných vkladů je možné shrnout takto:

—	vklady jsou přijímány za účelem absorpce likvidity,

—	četnost, se kterou jsou vklady přijímány, není standardizována,

—	splatnost vkladů není standardizována,

—	příjem vkladů se běžně provádí na základě rychlých nabídkových řízení, ačkoliv není vyloučena možnost využití dvoustranných postupů (viz kapitola 5),

—	příjem vkladů zpravidla provádějí decentralizovaně národní centrální banky (Rada guvernérů ECB může rozhodnout, zda za výjimečných okolností mohou být dvoustranné příjmy vkladů prováděny ECB) (17), a

—	Eurosystém může v souladu s kritérii stanovenými v bodě 2.2 zvolit pro příjem termínovaných vkladů omezený počet protistran.

KAPITOLA 4

4	STÁLÉ FACILITY

4.1	Mezní zápůjční facilita

a)   Typ nástroje

Protistrany mohou využít mezní zápůjční facilitu, aby tak od národních centrálních bank získaly proti způsobilým aktivům (podle kapitoly 6) jednodenní likviditu za předem stanovenou úrokovou sazbu. Účelem facility je uspokojit dočasné potřeby likvidity protistran. Za obvyklých okolností představuje úroková sazba této facility horní hranici jednodenní tržní úrokové sazby. Podmínky této facility jsou v celé eurozóně jednotné.

b)   Právní povaha

Národní centrální banky mohou poskytovat likviditu v rámci mezní zápůjční facility buď ve formě jednodenních dohod o zpětném odkupu (tj. vlastnictví aktiva je převedeno na věřitele, přičemž strany současně souhlasí s obrácením této transakce k následujícímu dni prostřednictvím zpětného převodu aktiva na dlužníka), nebo ve formě jednodenních zajištěných úvěrů (tj. za aktiva je poskytnut vymahatelný zástavní nárok, ale vzhledem k předpokládanému splnění dlužního závazku zůstává vlastnictví aktiva v rukou dlužníka). Další ustanovení pro dohody o zpětném odkupu jsou uvedena ve smluvních ujednáních uplatňovaných příslušnou národní centrální bankou. Úprava poskytování likvidity ve formě zajištěných úvěrů přihlíží k rozdílným postupům a formalitám vyžadovaným pro zřízení a následnou realizaci zajištění (např. zástavy), které platí v různých právních systémech.

c)   Podmínky přístupu

K mezní zápůjční facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují obecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1. Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je instituce usazena. Přístup k mezní zápůjční facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých jsou v provozu příslušné národní systémy zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) a vypořádání obchodů s cennými papíry.

Na konci každého obchodního dne se vnitrodenní debetní zůstatek protistran na jejich účtu pro zúčtování u národních centrálních bank automaticky považuje za žádost o využití mezní zápůjční facility. Postupy pro přístup k mezní zápůjční facilitě na konci dne jsou uvedeny v bodu 5.3.3.

Protistraně může být rovněž udělen přístup k mezní zápůjční facilitě na základě žádosti zaslané národní centrální bance v členském státě, ve kterém je protistrana usazena. Aby národní centrální banka tuto žádost zpracovala ještě téhož dne, musí ji obdržet nejpozději do 30 minut po skutečné zavírací době TARGETu (18), (19). Obecně platí, že zavírací dobou TARGETu je 18 hodin času ECB (SEČ). Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup k mezní zápůjční facilitě prodlužuje o dalších 30 minut. V žádosti musí být uvedena výše úvěru, a pokud ještě nebyla podkladová aktiva pro tuto transakci uložena u národní centrální banky, musí být přesně uvedena podkladová aktiva, která budou pro tuto transakci dodána.

Kromě požadavku na poskytnutí dostatečných způsobilých podkladových aktiv neexistuje žádné omezení co do výše prostředků, které mohou být v rámci mezní zápůjční facility poskytnuty.

d)   Splatnost a úrokové podmínky

Úvěr poskytnutý v rámci této facility má splatnost jeden den. Protistrany, které se přímo účastní TARGETu, splácí úvěr příští den, ve kterém jsou v provozu příslušné národní systémy RTGS a vypořádání obchodů s cennými papíry, a to k okamžiku jejich otevření.

Úrokovou sazbu vyhlašuje Eurosystém předem a stanoví se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní ‚skutečný počet/360‘. ECB může úrokovou sazbu kdykoli změnit, a to s účinností nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému (20). Úrok z této facility je splatný se splatností úvěru.

e)   Pozastavení facility

Přístup k facilitě se uděluje pouze v souladu s cíli a obecným směřováním měnové politiky ECB. ECB může podmínky facility kdykoli upravit nebo ji pozastavit.

4.2	Vkladová facilita

a)   Typ nástroje

Protistrany mohou využívat vkladovou facilitu k provádění jednodenních vkladů u národních centrálních bank. Vklady jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou. Za obvyklých okolností představuje úroková sazba této facility dolní hranici jednodenní tržní úrokové sazby. Podmínky této facility jsou v celé eurozóně jednotné (21).

b)   Právní povaha

Jednodenní vklady přijaté od protistran jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou. Protistraně se výměnou za vklady neposkytuje žádné zajištění.

c)   Podmínky přístupu (22)

Ke vkladové facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují obecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1. Přístup ke vkladové facilitě je udělován prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je instituce usazena. Přístup ke vkladové facilitě je udělován pouze ve dnech, ve kterých je v provozu příslušný národní systém RTGS.

Aby byl protistraně udělen přístup ke vkladové facilitě, musí protistrana zaslat žádost národní centrální bance členského státu, ve kterém je usazena. Aby národní centrální banka tuto žádost zpracovala ještě téhož dne, musí ji obdržet nejpozději do 30 minut po skutečné zavírací době TARGETu (23), (24), což je zpravidla v 18 hodin času ECB (SEČ). Poslední obchodní den udržovacího období minimálních rezerv Eurosystému se lhůta pro podávání žádostí o přístup ke vkladové facilitě prodlužuje o dalších 30 minut. V žádosti musí být uvedena výše vkladu, který má být v rámci facility uložen.

Objem prostředků, které může protistrana v rámci facility uložit, není omezen.

d)   Splatnost a úrokové podmínky

Splatnost vkladů v rámci této facility je jeden den. Pro protistrany, které se přímo účastní TARGETu, je úvěr splatný příští den, ve kterém je v provozu příslušný národní systém RTGS, a to k okamžiku jeho otevření.

Úrokovou sazbu vyhlašuje Eurosystém předem a stanoví se jako jednoduchá úroková sazba na základě metody počítání dní ‚skutečný počet/360‘. ECB může úrokovou sazbu kdykoli změnit, a to s účinností nejdříve od následujícího obchodního dne Eurosystému. Úrok z vkladu je splatný se splatností vkladu.

e)   Pozastavení facility

Přístup k facilitě se uděluje pouze v souladu s cíli a obecným směřováním měnové politiky ECB.

KAPITOLA 5

5

POSTUPY

5.1	Postupy nabídkových řízení

5.1.1

Obecně

Operace Eurosystému na volném trhu se zpravidla provádějí ve formě nabídkových řízení. Postupy nabídkových řízení Eurosystému jsou vykonávány v šesti operačních krocích, jak je popsáno rámečku 3.

Eurosystém rozlišuje mezi dvěma rozdílnými typy postupů nabídkových řízení: standardními a rychlými nabídkovými řízeními. Postupy pro standardní i rychlá výběrová řízení jsou totožné, s výjimkou časového rámce a okruhu protistran.

RÁMEČEK 3Operační kroky postupů nabídkových řízeniKrok 1 Vyhlášení nabídkového řízenía)Vyhlášení ECB prostřednictvím veřejných komunikačních služebb)Vyhlášení národními centrálními bankami prostřednictvím vnitrostátních komunikačních služeb a přímo jednotlivým protistranám (pokud je to považováno za nezbytné)Krok 2 Příprava protistrany a podávání nabídek Krok 3 Shromažďování nabídek Eurosystémem Krok 4 Přidělování a vyhlášení výsledků nabídkového řízenía)Rozhodnutí ECB o přiděleníb)Vyhlášení výsledků přiděleníKrok 5 Potvrzení jednotlivých výsledků přidělení Krok 6 Vypořádání transakcí (viz bod 5.3)

a)   Standardní nabídková řízení

V případě standardních nabídkových řízení uplyne od vyhlášení nabídkového řízení k potvrzení výsledků přidělení nejvýše 24 hodin (kdy časové rozmezí mezi uzávěrkou podávání nabídek a vyhlášením výsledků přidělení činí přibližně dvě hodiny). Přehled obvyklého časového rámce operačních kroků standardních nabídkových řízení nabízí graf 1. Evropská centrální banka se může případně rozhodnout časový rámec jednotlivých operací upravit.

Formou standardních nabídkových řízení se vždy provádějí hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace a strukturální operace (s výjimkou přímých transakcí). Standardních nabídkových řízení se mohou zúčastnit protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti podle bodu 2.1.

b)   Rychlá nabídková řízení

Rychlá nabídková řízení zpravidla probíhají do 90 minut od vyhlášení nabídkového řízení, přičemž potvrzení se uskuteční okamžitě po vyhlášení výsledku přidělení. Obvyklý časový rámec operačních kroků rychlých nabídkových řízení je uveden v grafu 2. Evropská centrální banka se může případně rozhodnout časový rámec jednotlivých operací upravit. Rychlá nabídková řízení se využívají pouze k provádění operací jemného doladění. Eurosystém může v souladu s podmínkami a postupy popsanými v bodu 2.1 zvolit omezený počet protistran, které se rychlých nabídkových řízení zúčastní.

c)   Nabídková řízení s pevnou a proměnlivou sazbou

Eurosystém má možnost provádět nabídková řízení s pevnou (objemová nabídková řízení) nebo proměnlivou (úroková nabídková řízení) sazbou. V případě nabídkového řízení s pevnou sazbou ECB předem stanoví úrokovou sazbu a zúčastněné protistrany nabízejí částku peněz, kterou jsou připraveny při této pevné úrokové sazbě nakoupit či prodat (25). Při nabídkovém řízení s proměnlivou sazbou nabízejí protistrany částky peněz a úrokové sazby, při nichž si přejí uzavřít obchod s národními centrálními bankami (26).

5.1.2

Kalendář operací nabídkových řízení

a)   Hlavní a dlouhodobějši refinanční operace

Hlavní a dlouhodobější refinanční operace se provádějí podle indikativního kalendáře zveřejňovaného Eurosystémem (27). Tento kalendář je zveřejňován nejpozději tři měsíce před začátkem roku, pro který je platný. Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodobější refinanční operace jsou uvedeny v tabulce 2. ECB směřuje k zajištění toho, aby se hlavních a dlouhodobějších refinančních operací mohly účastnit všechny protistrany. ECB tedy při sestavování kalendáře těchto operací činí odpovídající úpravy obvyklého rozvrhu tak, aby zohlednila bankovní prázdniny v jednotlivých členských státech.

TABULKA 2

Běžné obchodní dny pro hlavní a dlouhodoběji refinanční operace

Typ operace	Béžný obchodní den (T)
Hlavní refinanční operace	Každé úterý
Dlouhodobější refinanční operace	Poslední středa každého kalendářního měsíce (28)

b)   Strukturální operace

Strukturální operace na základě standardních nabídkových řízení se neprovádějí podle žádného předem stanoveného kalendáře. Běžně se však provádějí a vypořádávají pouze v ty dny, které jsou obchodními dny národních centrálních bank (29) ve všech členských státech.

c)   Operace jemného doladění

Operace jemného doladění se neprovádějí podle žádného předem stanoveného kalendáře. ECB může rozhodnout o provedení operace jemného doladění v kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se zúčastní pouze národní centrální banky členských států, ve kterých jsou den obchodu, den zúčtování i den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

5.1.3

Vyhlašování operací nabídkových řízení

Standardní nabídková řízení Eurosystému se vyhlašují veřejně prostřednictvím komunikačních služeb. Národní centrální banky mohou navíc operaci nabídkového řízení protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit přímo. Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:

—	referenční číslo operace nabídkového řízení,

—	datum operace nabídkového řízení,

—	typ operace (poskytnutí nebo absorpce likvidity a druh nástroje měnové politiky, který bude použit),

—	splatnost operace,

—	druh aukce (nabídkové řízení s pevnou nebo pohyblivou sazbou),

—	metodu přidělení („holandská“ nebo „americká“ aukce, jak jsou vymezeny v bodu 5.1.5 písm, d)),

—	zamýšlený objem operace (obvykle pouze v případě dlouhodobějších refinančních operací),

—	pevnou úrokovou sazbu/cenu/swapový bod (pro nabídková řízení s pevnou sazbou),

—	případně minimální/maximální přijímanou úrokovou sazbu/cenu/swapový bod,

—	případně den zahájení a den splatnosti operace nebo hodnotu ke dni a den splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů),

—	dotčené měny a měnu, jejíž částka je pevná (v případě měnových swapů),

—	referenční spotový směnný kurz, který bude využit pro výpočet nabídek (v případě měnových swapů),

—	případně horní hranici nabídky,

—	případně minimální jednotlivou částku přidělení,

—	případně minimální poměr přidělení,

—	časový rozvrh pro podávání nabídek,

—	denominaci dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů), a

—	kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů).

S ohledem na posílení průhlednosti operací jemného doladění obvykle Eurosystém vyhlašuje rychlá nabídková řízení veřejně a předem. Za výjimečných okolností se však může ECB rozhodnout rychlá nabídková řízení veřejně předem nevyhlašovat. Vyhlašování rychlých nabídkových řízení se řídí stejnými postupy jako vyhlašování standardních nabídkových řízení. V případě rychlého nabídkového řízení, ať již vyhlášeného veřejně či nikoliv, jsou vybrané protistrany kontaktovány přímo národními centrálními bankami.

5.1.4

Příprava a podávání nabídek protistranami

Nabídky protistran musí mít formu stanovenou národními centrálními bankami pro danou operaci. Nabídky pro nabídkové řízení musí být podávány národním centrálním bankám členského státu, ve kterém má daná instituce zařízení (ústředí nebo pobočku). Nabídky instituce mohou být v každém členském státě podávány pouze jedním zařízením (ústředím nebo pobočkou).

V případě nabídkových řízení s pevnou sazbou protistrany ve svých nabídkách musí uvést částku peněz, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat (30).

V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou mohou protistrany podat nabídky až na deset různých úrovní úrokové sazby/ceny/swapového bodu. V každé nabídce musí uvést částku peněz, se kterou jsou s národními centrálními bankami připraveny obchodovat, a odpovídající úrokovou sazbu (31), (32). Nabídka úrokové sazby musí být vyjádřena jako násobky 0,01 procentního bodu. V případě nabídky pro měnový swap na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou musí být swapové body kótovány v souladu se všeobecnými tržními zvyklostmi a vyjádřeny jako násobky 0,01 swapového bodu.

Minimální částka nabídky pro hlavní refmanční operace činí 1 000 000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 100 000 EUR. Stejná výše minimální nabídky a stejné násobky platí i pro operace jemného doladění a strukturální operace. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby/ceny/swapového bodu.

Pro dlouhodobější refinanční operace stanoví každá národní centrální banka minimální částku nabídky v rozmezí od 10 000 EUR do 1 000 000 EUR. Nabídky přesahující tuto částku musí být vyjádřeny jako násobky 10 000 EUR. Minimální částka nabídky se vztahuje na každou jednotlivou úroveň úrokové sazby.

ECB může stanovit horní hranici nabídek, aby tak zabránila podávání nabídek nepřiměřeně vysokých. Každá takováto horní hranice se vždy uvede v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení.

Očekává se, že protistrany jsou vždy schopny pokrýt částku, která jim bude přidělena, dostačujícím objemem podkladových aktiv (33). Smluvní nebo veřejnoprávní úprava uplatňovaná danou národní centrální bankou umožní uvalení sankce v případě, kdy protistrana není schopná převést dostatečný objem podkladových aktiv nebo hotovosti, aby vypořádala částku, která jí byla v rámci operace nabídkového řízení přidělena.

Nabídky lze odvolat až do skončení lhůty pro podávání nabídek. Nabídky podané po lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení nabídkového řízení jsou neplatné. Dodržení lhůty posuzují národní centrální banky. Národní centrální banky vyřadí všechny nabídky protistrany, pokud úhrnná částka nabídky přesáhne horní hranici nabídek stanovenou ECB. Národní centrální banky rovněž vyřadí jakoukoli nabídku, která je nižší než minimální částka nabídek, nebo je nižší než minimální, respektive vyšší než maximální přijímaná úroková sazba/cena/swapový bod. Národní centrální banky dále mohou vyřadit nabídky, které jsou neúplné nebo nemají stanovenou formu. Pokud je nabídka vyřazena, uvědomí příslušná národní centrální banka protistranu o svém rozhodnutí dříve, než dojde k přidělování.

5.1.5

Postupy přidělování

a)   Operace nabídkového řízení s pevnou sazbou

Při přidělování v rámci nabídkových řízení s pevnou sazbou se nabídky obdržené od protistran sečtou. Jestliže úhrnná částka nabídky přesáhne celkový objem likvidity, která má být přidělena, uspokojují se podané nabídky poměrně na základě poměru přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky (viz rámeček 4). Částka přidělená každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro. ECB se však může rozhodnout, že v nabídkovém řízení s pevnou sazbou přidělí každému účastníkovi minimální částku/poměr.

RÁMEČEK 4Přidělování při nabídkových řízeních s pevnou sazbouProcentuální podíl na přidělení je:Částka přidělená i-té protistraně je:kde:A= celkový přidělovaný objemn= celkový počet protistrana i = částka nabídky i-té protistranyall%= procentuální podíl na přiděleníall i = celková částka přidělená i-té protistraně

b)   Nabídková řízení s proměnlivou sazbou v eurech

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na poskytování likvidity s proměnlivou sazbou v eurech se nabídky seřazují sestupně podle nabídnutých úrokových sazeb. Nabídky s nejvyššími úrovněmi úrokových sazeb jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími úrokovými sazbami jsou poté přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k přidělení vyčerpán. Pokud při nejnižší přijaté úrovni úrokové sazby (tj. mezní úrokové sazbě), přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (viz rámeček 5). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

RÁMEČEK 5Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou v eurech(uváděný příklad se vztahuje na nabídky uváděné ve formě úrokových sazeb)Procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazbě:Přidělení i-té protistraně při mezní úrokové sazbě je:Celková částka přidělená i-té protistraně je:kde:A= celkový přidělovaný objemr s = s-tá nabídka úrokové sazby podaná protistranamin= celkový počet protistrana(r s ) i = částka nabídky při s-té úrokové sazbě (r s ) podané i-tou protistranoua(r s )= celkový částka nabídky při s-té úrokové sazbě (r s ) r m = mezní úroková sazba pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity, pro nabídková řízení na absorpci likvidityr m-1= úroková sazba předcházející mezní úrokové sazbě (poslední úroková sazba, při které jsou nabídky uspokojovány v plné výši), pro nabídková řízení na poskytnutí likvidity, pro nabídková řízení na absorpci likvidityall%(r m )= procentuální podíl na přidělení při mezní úrokové sazběall%(r s ) i = přidělení i-té protistraně při s-té úrokové sazběall i = celková částka přidělená i-té protistraně

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou (která mohou být například využita k vydávání dluhových cenných papírů a příjmu termínovaných vkladů) se nabídky seřazují vzestupně podle nabídnutých úrokových sazeb (nebo sestupně podle nabízených cen). Nabídky s nejnižší úrokovou sazbou (nebo nejvyššími cenami) jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími úrokovými sazbami (nižšími cenami) jsou pak přijímány, dokud není celkový objem likvidity určený k absorbování vyčerpán. Pokud při nejvyšší přijaté úrovni úrokové sazby, respektive nejnižší ceně (tj. mezní úrokové sazbě/ceně), přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní úrokové sazbě (viz rámeček 5). Při vydávání dluhových cenných papírů se objem přidělovaný každé protistraně zaokrouhlí na nejbližší násobek nominální hodnoty dluhových cenných papírů. U ostatních operací na absorpci likvidity se objem přidělovaný každé protistraně zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

ECB se může rozhodnout, že v nabídkovém řízení s proměnlivou sazbou přidělí každému úspěšnému účastníkovi minimální částku.

c)   Nabídková řízení s proměnlivou sazbou pro měnové swapy

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na poskytnutí likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy se nabídky seřazují vzestupně podle nabízených swapových bodů (34). Nabídky s nejnižšími swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími vyššími swapovými body jsou poté přijímány, dokud není celkový objem stanovené měny určený k přidělení vyčerpán. Pokud při nejvyšší přijaté nabídce swapových bodů (tj. mezní nabídce swapového bodu) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu (viz rámeček 6). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

RÁMEČEK 6Přidělování při nabídkových řízeních s proměnlivou sazbou pro měnové swapyProcentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového bodu je:Přidělení i-té protistraně při mezní nabídce swapového bodu je:Celková částka přidělení i-té protistraně je:kde:A= celkový přidělovaný objemΔ s = s-tá nabídka swapového bodu podaná protistranamin= celkový počet protistrana(Δ s ) i = částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δ s ) podané i-tou protistranoua(Δ s )= celková částka nabídky při s-té nabídce swapového bodu (Δ s ) Δ m = mezní nabídka swapového bodu pro měnové swapy na poskytnutí likvidity, pro měnové swapy na absorpci likvidityΔ m-1= nabídka swapového bodu předcházející mezní nabídce swapového bodu (poslední nabídka swapového bodu, při které jsou nabídky ještě plně uspokojeny), pro měnové swapy na poskytnutí likvidity, pro měnové swapy na absorpci likvidityall%(Δ m )= procentuální podíl na přidělení při mezní nabídce swapového boduall(Δ s ) i = přidělení i-té protistraně při s-té nabídce swapového boduall i = celková částka přidělená i-té protistraně

Při přidělování v rámci nabídkových řízení na absorpci likvidity s proměnlivou sazbou pro měnové swapy se nabídky seřazují sestupně podle uváděných swapových bodů. Nabídky s nejvyššími uváděnými swapovými body jsou uspokojovány přednostně, nabídky s následujícími nižšími swapovými body jsou poté přijímány, dokud není celkový objem stanovené měny určený k přidělení vyčerpán. Pokud při nejnižší přijaté nabídce swapových bodů (tj. mezní nabídce swapového bodu) přesáhne úhrnná částka nabídky zbývající objem určený k přidělení, přidělí se tento zbývající objem mezi nabídky poměrným způsobem na základě poměru zbývajícího přidělovaného objemu k úhrnné částce nabídky při mezní nabídce swapového bodu (viz rámeček 6). Objem přidělovaný každé protistraně se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

d)   Druh aukce

V případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou může Eurosystém uplatňovat aukce s jednoduchou nebo s násobnou sazbou. Při aukci s jednoduchou sazbou (holandská aukce) se přidělovací úroková sazba/cena/swapový bod uplatňovaná/ý pro všechny uspokojené nabídky rovná mezní úrokové sazbě/ceně/swapovému bodu (tj. takové hodnotě, při které je celé přidělované množství vyčerpáno). Při aukci s násobnou sazbou (americká aukce) se přidělovací úroková sazba/cena/swapový bod uplatňovaná/ý pro všechny uspokojené nabídky rovná úrokové sazbě/ceně/swapovému bodu nabídnuté/mu pro každou jednotlivou nabídku.

5.1.6

Vyhlašování výsledků nabídkového řízení

Výsledky standardních a rychlých nabídkových řízení se vyhlašují prostřednictvím komunikačních služeb. Národní centrální banky mohou navíc protistranám, které nemají přístup ke komunikačním službám, oznámit výsledky přidělení přímo. Oznámení o výsledcích nabídkového řízení obvykle obsahuje tyto informace:

—	referenční číslo operace nabídkového řízení,

—	datum operace nabídkového řízení,

—	typ operace,

—	splatnost operace,

—	celkovou částku nabídky protistran Eurosystému,

—	počet účastníků,

—	dotčené měny (v případě měnových swapů),

—	celkový přidělený objem,

—	procento přidělení (v případě nabídkových řízení s pevnou sazbou),

—	spotový směnný kurz (v případě měnových swapů),

—	přijatou mezní úrokovou sazbu/cenu/ swapový bod a procento přidělení při mezní úrokové sazbě/ceně/swapovém bodu (v případě nabídkových řízení s proměnlivou sazbou),

—	nejnižší a nejvyšší sazbu nabídky a vážený průměr sazby přidělení (v případě aukcí s násobnou sazbou),

—	případně den zahájení a den splatnosti operace, nebo hodnotu ke dni a den splatnosti nástroje (v případě vydávání dluhových cenných papírů),

—	případně minimální jednotlivou částku přidělení,

—	případně minimální poměr přidělení,

—	denominaci dluhových cenných papírů (v případě vydávání dluhových cenných papírů), a

—	kód ISIN emise (v případě vydávání dluhových cenných papírů).

Národní centrální banky úspěšným účastníkům přímo potvrdí jednotlivé výsledky přidělení.

5.2	Postupy dvoustranných operaci

a)   Obecně

Národní centrální banky mohou provádět operace na základě dvoustranných postupů (35). Tyto postupy mohou být použity pro operace jemného doladění na volném trhu a pro strukturální přímé operace. V širším smyslu se vymezují jako jakékoliv postupy, při kterých Eurosystém provádí transakci s jednou nebo několika protistranami bez nabídkového řízení. V tomto ohledu je možné rozlišovat dva rozdílné typy dvoustranných postupů: operace, při kterých jsou protistrany kontaktovány Eurosystémem přímo, a operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů.

b)   Přímý kontakt s protistranami

Při tomto postupu národní centrální banky přímo kontaktují jednu nebo několik domácích protistran, které jsou vybrány na základě kritérií uvedených v bodu 2.2. Národní centrální banky rozhodnou podle přesných pokynů vydaných ECB o tom, zda s protistranami uzavřou dohodu. Transakce se vypořádávají prostřednictvím národních centrálních bank.

Pokud by Rada guvernérů ECB rozhodla, že dvoustranné operace může za výjimečných okolností provádět rovněž ECB sama (nebo prostřednictvím jedné nebo více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB), postupy těchto operací se odpovídajícím způsobem upraví. V takovém případě ECB (nebo národní centrální banka/y vystupující jako výkonný nástroj ECB) přímo kontaktuje jednu nebo více protistran v eurozóně vybraných podle kritérií uvedených v bodu 2.2. ECB (nebo národní centrální banka/y vystupující jako výkonný nástroj ECB) rozhodne o tom, zda s protistranami uzavře dohodu. Transakce se nicméně vypořádají decentralizované prostřednictvím národních centrálních bank.

Dvoustranné operace prostřednictvím přímého kontaktu lze použít při reverzních transakcích, přímých transakcích, měnových swapech a příjmu termínovaných vkladů.

c)   Operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů

Národní centrální banky mohou přímé transakce vykonávat prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů. Okruh protistran není pro tyto operace předem omezen a postupy jsou přizpůsobeny tržním zvyklostem pro obchodovaný dluhový nástroj. Rada guvernérů ECB rozhodne o tom, zda za výjimečných okolností může provádět přímé operace jemného doladění prostřednictvím burz cenných papírů a makléřů ECB sama (nebo jedna nebo více národních centrálních bank vystupujících jako výkonný nástroj ECB).

d)   Vyhlášení dvoustranných operací

Dvoustranné operace se obvykle vyhlašují veřejně a předem. ECB se kromě toho může rozhodnout výsledky dvoustranných operací veřejně nevyhlásit.

e)   Obchodní dny

ECB se může rozhodnout provádět dvoustranné operace jemného doladění kterýkoli obchodní den Eurosystému. Těchto operací se účastní pouze národní centrální banky členských států, ve kterých jsou den obchodu, den zúčtováni a den úhrady obchodními dny národní centrální banky.

Přímé dvoustranné operace pro strukturální účely se obvykle provádějí a vypořádávají pouze ve dnech, které jsou obchodními dny národních centrálních bank ve všech členských státech.

5.3	Postupy vypořádávaní

5.3.1

Obecně

Peněžní transakce vztahující se k využití stálých facilit Eurosystému nebo k účasti na operacích na volném trhu se vypořádávají na účtech protistran u národních centrálních bank (nebo na účtech zúčtovacích bank účastnících se TARGETu). Peněžní transakce se vypořádávají pouze po konečném převodu podkladových aktiv (nebo v okamžiku převodu). To znamená, že podkladová aktiva musí být buď již předem složena na bezpečný depozitní účet u národních centrálních bank, nebo vypořádána na vnitrodenním základě dodání proti zaplacení. Převod podkladových aktiv se provádí prostřednictvím účtů protistran pro zúčtování cenných papírů v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, které splňují minimální standardy stanovené ECB (36). Protistrany, které nemají bezpečné depozitní účty u národních centrálních bank nebo účty pro zúčtování cenných papírů v systému vypořádání obchodů s cennými papíry splňujícím minimální standardy stanovené ECB, mohou transakce s podkladovými aktivy vypořádat prostřednictvím účtu pro zúčtování cenných papírů nebo bezpečného depozitního účtu korespondentské úvěrové instituce.

Další ustanovení týkající se postupů vypořádávání jsou vymezeny smluvní úpravou uplatňovanou národními centrálními bankami (nebo ECB) pro specifické nástroje měnové politiky. Z důvodu rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech a provozních postupech se mohou postupy vypořádávání mezi jednotlivými národními centrálními bankami mírně lišit.

5.3.2

Vypořádávání operací na volném trhu

Operace na volném trhu založené na standardních nabídkových řízeních (tj. hlavní re finanční operace, dlouhodobější re finanční operace a strukturální operace) se běžně vypořádávají první den následující po dni obchodu, kdy jsou otevřeny všechny příslušné národní systémy RTG S a všechny příslušné systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Eurosystém se v zásadě snaží vypořádávat všechny transakce, které se vztahují k jeho operacím na volném trhu, ve všech členských státech a se všemi protistranami, které poskytly dostatečná podkladová aktiva, ve stejnou dobu. Avšak vzhledem k provozním omezením a technickým vlastnostem systémů vypořádání obchodů s cennými papíry se časové rozvržení operací na volném trhu může v rámci zúčtovacího dne v prostoru eurozóny lišit. Okamžik vypořádání hlavních a dlouhodobějších refinančních operací se zpravidla shoduje s okamžikem splacení předchozí operace s odpovídající splatností.

Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu, které jsou založeny na rychlých nabídkových řízeních a dvoustranných postupech, v den obchodu. Z provozních důvodů však může Eurosystém pro tyto operace příležitostně použít jiné zúčtovací dny, zejména pak pro přímé transakce (jak pro účely jemného doladění, tak pro strukturální účely) a měnové swapy (viz tabulka 3).

TABULKA 3

Běžné zúčtovací dny pro operace Eurosystému na volném trhu (37)

Nástroj minové politiky	Zúčtovací den operací založených na standardních nabídkových řízeních	Zúčtovací den operací založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech
Reverzní transakce	T+1 (38)	T
Přímě transakce	—	Podle tržní úmluvy pro podkladová aktiva
Vydávání dluhových cenných papírů	T+1	—
Měnové swapy	—	T, T+1 nebo T+2
Příjem termínovaných vkladů	—	T

5.3.3

Postupy na konci dne

Postupy na konci dne jsou popsány v dokumentaci týkající se národních systémů RTGS a TARGETu. Zavírací doba TARGETu je zpravidla 18.00 hodin času ECB (SEČ). Po zavírací době již národní systémy RTGS nepřijímají ke zpracování žádné další platební příkazy, avšak zbývající platební příkazy přijaté před zavírací dobou jsou ještě zpracovány. Požadavky protistran na přístup k mezní zápůjční facilitě nebo vkladové facilitě musí být příslušným národním centrálním bankám předloženy nejpozději 30 minut po skutečné zavírací době TARGETu (39).

Jakékoli záporné zůstatky na účtech pro zúčtování (v národních systémech RTGS) způsobilých protistran, které na nich zbývají po ukončení kontrolních postupů na konci dne, se automaticky považují za žádost o přístup k mezní zápůjční facilitě (viz bod 4.1).

KAPITOLA 6

6	ZPŮSOBILÁ AKTIVA

6.1

Obecně

Článek 18.1 statutu ESCB stanoví, že ECB a národní centrální banky mohou obchodovat na finančních trzích prostřednictvím nákupu a prodeje podkladových aktiv, a to přímo nebo na základě dohod o zpětném odkupu, a vyžaduje, aby všechny úvěrové operace Eurosystému byly dostatečně zajištěny. Všechny operace Eurosystému na poskytnutí likvidity jsou tedy založeny na podkladových aktivech poskytnutých protistranami, a to buď ve formě převodu vlastnictví aktiv (v případě přímých transakcí nebo dohod o zpětném odkupu), nebo ve formě zástavy příslušných aktiv (v případě zajištěných úvěrů) (40).

Vzhledem k záměru ochránit Eurosystém před ztrátami z jeho operací měnové politiky, zajistit rovné zacházení s protistranami a posílit provozní účinnost, musí podkladová aktiva splňovat určitá kritéria, aby mohla být považována za způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému.

Na počátku Hospodářské a měnové unie musela být věnována patřičná pozornost existujícím rozdílům finanční struktury mezi členskými státy. Výhradně pro vnitřní potřeby Eurosystému se tedy rozlišují dvě kategorie aktiv způsobilých pro operace měnové politiky Eurosystému. Tyto dvě kategorie se označují jako ‚řád 1‘ a ‚řád 2‘:

—	řád 1 se skládá z obchodovatelných dluhových nástrojů splňujících jednotná kritéria způsobilosti stanovená ECB, která jsou platná v celé eurozóně, a

—

řád 2 se skládá z doplňujících aktiv, obchodovatelných i neobchodovatelných, která se vyznačují zvláštní důležitostí pro vnitrostátní finanční trhy a bankovní systémy a pro která stanovují kritéria způsobilosti národní centrální banky, avšak s tím, že tato aktiva také podléhají minimálním kritériím způsobilosti stanoveným ECB. Specifická kritéria způsobilosti pro řád 2 uplatňovaná příslušnými národními centrálními bankami podléhají schválení ECB.

Z hlediska kvality aktiv a jejich způsobilosti pro různé druhy operací měnové politiky Eurosystému není mezi oběma řády žádný rozdíl (s výjimkou skutečnosti, že aktiva řádu 2 nejsou Eurosystémem zpravidla využívána při přímých transakcích). Aktiva způsobilá pro operace měnové politiky Eurosystému mohou být rovněž využita jako podkladová aktiva pro vnitrodenní úvěr.

Aktiva řádu 1 a 2 podléhají opatřením ke kontrole rizika podle bodu 6.4. Protistrany Eurosystému mohou způsobilá aktiva využívat na přeshraničním základě, tj. mohou získávat finanční prostředky z národní centrální banky členského státu, ve kterém jsou usazeny, využitím aktiv nacházejících se v jiném členském státě (viz bod 6.6).

Eurosystém v současné době pracuje na zavedení jednotného seznamu zajištění způsobilých pro úvěrové operace Eurosystému (dále jen „jednotný seznam“). Tento seznam bude zaváděn postupně a nakonec nahradí stávající systém dvou řádů způsobilých zajištění. Většina kategorií aktiv, která jsou dnes způsobilá jako aktiva řádu 2, bude způsobilá i v rámci jednotného seznamu. Malý počet aktiv řádu 2, která nebudou kritéria způsobilosti pro jednotný seznam splňovat, bude postupně stahován.

První kroky směřující k sestavení jednotného seznamu zahrnovaly:

a)	zavedení nové kategorie dříve nezpůsobilých zajištění v rámci aktiv řádu 1, konkrétně dluhových nástrojů denominovaných v euro a vydaných subjekty založenými v zemích skupiny G10, jež nejsou součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP),

b)	propracování standardů, které musí splňovat neregulované trhy, aby byly přijatelné pro Eurosystém, a

c)	stažení majetkových účastí ze seznamu aktiv řádu 2, podle kterého jsou v současné době způsobilými aktivy.

Výše uvedené změny, které vstoupily v platnost ihned, jsou popsány v kapitolách 6.2 a 6.3. Protože se však očekává, že s sebou přinesou změny v seznamu způsobilých zajištění, byla sestavena pravidla pro stahování aktiv ze seznamu. Dluhové nástroje registrované, kótované či obchodované na neregulovaných trzích, které byly označeny za nevhodné, zůstanou způsobilými aktivy do května 2007.

Další změny směřující k zavedení jednotného seznamu přijdou v pozdější fázi (viz rámeček 7).

RÁMEČEK 7Další kroky k zavedení jednotného seznamu zajištěníJako druhý krok k zavedení jednotného seznamu schválila Rada guvernérů ECB princip zařazení bankovních půjček ze všech zemí eurozóny, a také neobchodovatelných klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou, z nichž jsou v současné době způsobilé jako zajištění pouze irské vlastní směnky kryté hypotékami. Přesný způsob a načasování zavedení způsobilosti bankovních úvěrů jsou ve stadiu finalizace a budou včas oznámeny, až budou vyřešeny všechny otázky související s implementací.Bude zajištěn soulad mezi minulými a budoucími rozhodnutími Rady guvernérů o systému zajištění.

6.2	Aktiva řádu 1

ECB stanoví a vede seznam aktiv řádu 1. Tento seznam je přístupný veřejnosti (41).

Dluhové cenné papíry vydávané ECB jsou vedeny jako aktiva řádu 1. Dluhové cenné papíry vydané národními centrálními bankami před přijetím eura v jejich členském státě jsou rovněž zařazeny na seznam aktiv řádu 1.

Na ostatní aktiva řádu 1 se vztahují tato kritéria způsobilosti (viz také tabulka 4):

—

Musí se jednat o dluhové nástroje, které: a) znějí na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a b) mají kupón, který nemůže vést k zápornému hotovostnímu toku. Tento kupón by měl navíc být: i) kupónem s nulovou sazbou; ii) kupónem s pevnou sazbou; nebo iii) kupónem s proměnlivou sazbou vázanou na referenční úrokovou sazbu. Kupón může být vázán na změnu hodnocení samotného vydavatele. Způsobilé jsou rovněž dluhopisy vázané na inflaci. Tyto charakteristiky musí být zachovány až do okamžiku umoření (42).

—

Musí splňovat vysoké úvěrové standardy. Při hodnocení úvěrového standardu dluhového nástroje bere ECB mimo jiné v úvahu dostupná hodnocení tržními agenturami, záruky poskytnuté finančně zdravými ručiteli (43) a rovněž některá institucionální kritéria k zajištění zvláště vysoké ochrany držitelů nástroje (44).

—	Musí být převoditelné v zaknihované formě.

—

Musí být uloženy/registrovány (vydány) v EHP, a to u centrální banky nebo u střediska evidence cenných papírů, které splňuje minimální standardy stanovené ECB. Musí být drženy (vypořádány) v eurozóně prostřednictvím účtu v Eurosystému nebo v systému vypořádání obchodů s cennými papíry, který splňuje standardy stanovené ECB (aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu země eurozóny). Pokud středisko evidence cenných papírů, ve kterém je aktivum vydáno, a systém vypořádání obchodů s cennými papíry, ve kterém je aktivum drženo, nejsou totožné, musí být obě tyto instituce propojeny spojením schváleným ECB (45).

—	Musí být denominovány v eurech (46).

—

Musí být vydány (nebo případně zajištěny) subjekty usazenými v EHP (47). Tyto dluhové nástroje mohou být také vydány subjekty usazenými v zemích skupiny G10, jež nejsou součástí EHP (48). V takovém případě mohou být považovány za způsobilé pouze tehdy, jestliže Eurosystém dospěje k závěru, že jeho práva budou náležitým způsobem chráněna podle zákonů dané země. Za tímto účelem musí být Eurosystému předloženo formálně a věcně přijatelné právní stanovisko, aby aktiva mohla být uznána za způsobilá.

—

Musí být registrovány nebo kótovány na regulovaném trhu, jak je vymezen ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích s finančními instrumenty (49), nebo registrovány, kótovány či obchodovány na určitých neregulovaných trzích, jak jsou vymezeny ECB (50). Hodnocení neregulovaných trhů Eurosystémem se opírá o tři principy – bezpečnost, transparentnost a dostupnost (51). Kromě toho může ECB při určování způsobilosti jednotlivých dluhových nástrojů zohlednit likviditu trhu.

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 1 nesmí protistrana jako podkladová aktiva předložit žádné dluhové nástroje vydané nebo zaručené protistranou nebo jakýmkoli jiným subjektem, se kterým je protistrana úzce propojena (52), (53), (54).

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 1 mohou národní centrální banky rozhodnout, že jako podkladová aktiva nebudou přijímat tyto nástroje:

—	dluhové nástroje splatné přede dnem splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva (55), a

—	dluhové nástroje s příjmovým tokem (např. kupónovou platbou) v průběhu období až do dne splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva.

Všechna aktiva řádu 1 mohou být využita na přeshraničním základě v celé eurozóně. To znamená, že všechny protistrany Eurosystému musí být schopny tato aktiva buď prostřednictvím spojení se svými domácími systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, nebo jinými způsobilými postupy využívat ke získávání úvěrů od národní centrální banky členského státu, ve kterém je protistrana usazena (viz bod 6.6).

Aktiva řádu 1 jsou způsobilá pro všechny operace měnové politiky, které jsou založeny na podkladových aktivech, tj. reverzní a přímé operace na volném trhu, a pro využití mezní zápůjční facility.

6.3	Aktiva řádu 2

Kromě dluhových nástrojů splňujících kritéria způsobilosti pro aktiva řádu 1 mohou národní centrální banky považovat za způsobilá i jiná aktiva, aktiva řádu 2, která se vyznačují zvláštní důležitostí pro národní finanční trhy a bankovní systémy. Kritéria způsobilosti pro aktiva řádu 2 stanovují národní centrální banky v souladu s minimálními kritérii způsobilosti uvedenými níže. Specifická vnitrostátní kritéria způsobilosti pro řád 2 podléhají schválení ECB. Národní centrální banky stanoví a vedou seznam aktiv řádu 2. Tento seznam je přístupný veřejnosti (56).

Aktiva řádu 2 musí splňovat tato minimální kritéria způsobilosti (viz také tabulka 4):

—

Mohou být dluhovými nástroji (obchodovatelnými či neobchodovatelnými), které: a) znějí na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a b) mají kupón, který nemůže vést k zápornému hotovostním toku. Tento kupón by měl navíc být: i) kupónem s nulovou sazbou; ii) kupónem s pevnou sazbou; nebo iii) kupónem s proměnlivou sazbou vázanou na referenční úrokovou sazbu. Kupón může být vázán na změnu hodnocení samotného vydavatele. Způsobilé jsou rovněž dluhopisy vázané na inflaci. Tyto charakteristiky musí být zachovány až do okamžiku umoření. TABULKA 4 Způsobilá aktiva pro měnové operace Eurosystému Kritérium Řád 1 Řád 2 Druh aktiva — Dluhové cenné papíry ECB — Ostatní obchodovatelné dluhové nástroje (57), (58) — Obchodovatelné dluhové nástroje (57) — Neobchodovatelné dluhové nástroje (57) Postupy vypořádání Nástroje musí být uloženy centrálně v zaknihované formě u národní centrálních bank nebo systémů vypořádání obchodů s cennými papíry, které splňují minimální standardy ECB Aktiva musí být snadno přístupná národní centrální bance, která je začlenila na svůj seznam řádu 2 Druh vydavatele — Centrální banky — Veřejný sektor — Soukromý sektor (59) — Mezinárodní a nadnárodní instituce — Veřejný sektor — Soukromý sektor (60) Úvěrový standard Aktivum musí být ECB považováno za aktivum vysoké úvěrové kvality (což může zahrnovat i způsobilou záruku poskytnutou ručitelem z EHP, který je ECB považován za finančně zdravého) Aktivum musí být národní centrální bankou, která jej zařadila na svůj seznam řádu 2, považováno za aktivum vysoké úvěrové kvality (což může zahrnovat i způsobilou záruku poskytnutou ručitelem z eurozóny, který je národní centrální bankou, jež aktivum zařadila na svůj seznam řádu 2, považován za finančně zdravého) Místo usazení emitenta EHP Země G10 mimo EHP (61) Eurozóna Místo usazení ručitele EHP Eurozóna Umístění aktiva — Místo vydání: EHP — Místo vypořádání: eurozóna (62) Eurozóna (62) Měna Euro (63) Euro (63) Přeshraniční použití Ano Ano

—	Musí se jednat o dluhové cenné papíry nebo akcie vydané (nebo zaručené) (64) subjekty, které jsou národními centrálními bankami, jež tato aktiva na seznam řádu 2 zařadily, považovány za finančně zdravé. Musí být pro národní banku, která je začlenila na svůj seznam řádu 2, snadno dostupné.

—	Musí se nacházet v eurozóně (aby bezvadnost zajištění a jeho realizace podléhaly právu země eurozóny).

—	Musí být denominovány v eurech (65).

—	Musí být vydány (nebo případně zaručeny) subjekty usazenými v eurozóně.

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 2 nesmí protistrana jako podkladová aktiva předložit dluhové cenné papíry nebo akcie protistrany nebo jakéhokoli jiného subjektu, se kterým je protistrana úzce propojena (66), (67), (68).

I přes jejich zařazení na seznam aktiv řádu 2 mohou národní centrální banky rozhodnout, že jako podkladová aktiva nebudou přijímat tyto nástroje:

—	dluhové nástroje splatné přede dnem splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva (69), nebo

—	dluhové nástroje s příjmovým tokem (např. kupónovou platbou) v průběhu období až do dne splatnosti operace měnové politiky, pro kterou jsou využívány jako podkladová aktiva.

Veškerá aktiva řádu 2 musí být využitelná na přeshraničním základě v celé eurozóně. To znamená, že všechny protistrany Eurosystému musí být schopny tato aktiva buď prostřednictvím spojení se svými domácími systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, nebo jinými způsobilými postupy využívat ke získávání úvěrů od národní centrální banky členského státu, ve kterém je protistrana usazena (viz bod 6.6).

Aktiva řádu 2 jsou způsobilá pro reverzní transakce na volném trhu a pro využití mezní zápůjční facility. Obvykle nejsou využívána v přímých transakcích Eurosystému.

6.4	Opatření ke kontrole rizika

Opatření ke kontrole rizika se vztahují na podkladová aktiva pro operace měnové politiky Eurosystému za účelem ochrany Eurosystému před riziky finanční ztráty, pokud by z důvodů nedodržení závazků protistranami musela být podkladová aktiva realizována. Opatření ke kontrole rizika, která má Eurosystém k dispozici, jsou popsána v rámečku 8.

RÁMEČEK 8Opatření ke kontrole rizikaEurosystém v současné době uplatňuje následující opatření ke kontrole rizika:

—	Srážky při ocenění Při oceňování podkladových aktiv uplatňuje Eurosystém srážky při ocenění (‚haircuts‘). To znamená, že hodnota podkladových aktiv se vypočítá jako tržní hodnota aktiva minus určité procento (srážka).

—

Variační marže (oceňování podle tržní hodnoty) Eurosystém vyžaduje, aby se u reverzních transakcí na poskytnutí likvidity tržní hodnota podkladových aktiv po úpravě o příslušnou srážku zachovala po celou dobu trvání operace. To znamená, že pokud pravidelně měřená hodnota podkladových aktiv klesne pod určitou úroveň, vyzve národní centrální banka protistranu k dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti (výzva k dodatkové úhradě). Podobně pokud hodnota podkladových aktiv po jejich přecenění přesáhne určitou úroveň, může protistrana nadbytečná aktiva nebo hotovost získat zpět. (Výpočty vztahující se k provádění výzvy k dodatkové úhrady jsou uvedeny v rámečku 12.)

Následující opatření ke kontrole rizika Eurosystém v současné době neuplatňuje:

—	Počáteční marže Počáteční marže může Eurosystém uplatňovat při svých reverzních transakcích na poskytnutí likvidity. To by znamenalo, že by protistrany musely poskytnout podkladová aktiva v hodnotě alespoň shodné s likviditou poskytnutou Eurosystémem plus hodnotou počáteční marže.

—	Omezení ve vztahu k emitentům/dlužníkům nebo ručitelům Eurosystém může vůči emitentům/dlužníkům nebo ručitelům stanovit meze angažovanosti.

—	Dodatečné záruky K přijetí některých aktiv může Eurosystém požadovat dodatečné záruky ze strany finančně zdravých subjektů.

—	Vyloučení Eurosystém může některá aktiva vyloučit z používání ve svých operacích měnové politiky.

6.4.1

Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1

Eurosystém uplatňuje specifická opatření ke kontrole rizika, a to v závislosti na druhu podkladových aktiv nabídnutých protistranou. Přiměřená opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1 určuje ECB. Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 1 jsou v rámci eurozóny široce harmonizována (70). Rámec kontroly rizika pro aktiva řádu 1 zahrnuje tyto hlavní prvky:

—

podle klasifikace emitenta a typu aktiva se způsobilá aktiva řádu 1 zařadí do jedné ze čtyř kategorií vymezených podle klesající likvidity. Členění způsobilých aktiv do čtyř kategorií likvidity je popsáno v rámečku 9; RÁMEČEK 9 Kategorie likvidity pro aktiva řádu 1 (71) Kategorie I Kategorie II Kategorie III Kategorie IV Dluhové nástroje ústředních vlád Dluhové nástroje místních a regionálních vlád Tradiční dluhové nástroje typu Pfandbrief Cenné papíry zajištěné aktivy (72) Dluhové nástroje vydané centrálními bankami (73) Dluhové nástroje typu Pfandbrief – Jumbo  (74) Dluhové nástroje úvěrových institucí     Dluhové nástroje agentur (75) Dluhové nástroje vydané podniky a jinými emitenty (75)     Dluhové cenné papíry nadnárodních institucí

—

některé dluhové nástroje podléhají specifickým srážkám při ocenění (‚haircuts‘). Srážky se uplatňují odečtením určitého procenta od tržní hodnoty podkladového aktiva. Srážky se liší podle zbytkové splatnosti a kupónové struktury dluhového nástroje, jak je popsáno v rámečcích 10 a 11; RÁMEČEK 10Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých aktiv řádu 1 s pevným kupónem a s nulovým kupónem Kategorie likvidity   Kategorie I Kategorie II Kategorie III Kategorie IV Zbytková splatnost (v letech) Pevný kupón Nulový kupón Pevný kupón Nulový kupón Pevný kupón Nulový kupón Pevný kupón Nulový kupón 0–1 0,5 0,5 1 1 1,5 1,5 2 2 1–3 1,5 1,5 2,5 2,5 3 3 3,5 3,5 3–5 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 5–7 3 3,5 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7–10 4 4,5 5,5 6,5 6,5 8 8 10 > 10 5,5 8,5 7,5 12 9 15 12 18

—	srážky při ocenění uplatňované u všech aktiv řádu 1 s pevným kupónem a s nulovým kupónem jsou zachyceny v rámečku 10 (76);

—

srážky při ocenění uplatňované u způsobilých nástrojů řádu 1 s inverzní proměnlivou sazbou jsou shodné pro všechny kategorie likvidity a jsou uvedeny v rámečku 11; RÁMEČEK 11Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých nástrojů řádu 1 s inverzní proměnlivou sazbou Zbytková splatnost (v letech) Kupón s inverzní proměnlivou sazbou 0–1 2 1–3 7 3–5 10 5–7 12 7–10 17 > 10 25

—	u dluhových nástrojů s kupóny s proměnlivou sazbou (77) se uplatňují srážky uplatňované na nástroje s pevným kupónem se zbytkovou splatností do jednoho roku v té kategorii likvidity, do níž byl nástroj zařazen;

—

opatření ke kontrole rizika uplatňovaná u dluhových nástrojů s více než jedním druhem kupónové platby se odvíjejí pouze od kupónových plateb v průběhu zbytkové životnosti nástroje. U takového nástroje se uplatní nejvyšší ze srážek při ocenění uplatňovaných na dluhové nástroje se stejnou zbytkovou splatností, při čemž jsou zohledněny kupónové platby jakéhokoli druhu, které se uskuteční v průběhu zbytkové životnosti nástroje;

—	u operací na absorpci likvidity se neuplatňují žádné srážky při ocenění;

—

v závislosti jak na právním systému, tak na vnitrostátním operačním systému umožňují národní centrální banky sdružování podkladových aktiv nebo vyžadují rezervaci aktiv využívaných při každé jednotlivé transakci. V systémech sdružování vytvoří protistrana pro centrální banku dostatečný soubor (pool) podkladových aktiv, který je k dispozici centrální bance na pokrytí souvisejících úvěrů poskytnutých centrální bankou, tj. jednotlivá aktiva nejsou vázána na specifické úvěrové operace. Naopak v systému rezervace je každá úvěrová operace vázána na jednotlivá určená aktiva;

—	podkladová aktiva podléhají dennímu přecenění. Národní centrální banky každý den vypočítávají požadovanou hodnotu podkladových aktiv, přičemž berou v úvahu změny výše nesplacených úvěrů, zásady pro oceňování uvedené v bodu 6.5 a požadované srážky při ocenění;

—

pokud podkladová aktiva po ocenění nesplňují požadavky vypočtené pro daný den, dojde k symetrické výzvě k dodatkové úhradě. Za účelem snížení četnosti výzev k dodatkové úhradě mohou národní centrální banky uplatnit aktivační bod. V takovém případě činí tento aktivační bod 0,5 % z objemu poskytnuté likvidity. V závislosti na právním systému mohou národní centrální banky požadovat, aby byly výzvy k dodatkové úhradě plněny buď dodáním doplňujících aktiv, nebo úhradou v hotovosti. Toto znamená, že pokud tržní hodnota podkladových aktiv klesne pod spodní aktivační bod, musí protistrany dodat doplňující aktiva (nebo hotovost). Podobně pokud by tržní hodnota podkladových aktiv měla přesáhnout horní aktivační bod, vrátily by národní centrální banky nadbytečná aktiva (nebo hotovost) protistraně (viz rámeček 12); RÁMEČEK 12Výpočet pro výzvu k dodatkové úhraděCelková částka způsobilých aktiv J (při j = 1 až J; hodnota Cj,t v čase t), kterou musí protistrana poskytnout pro soubor operací na poskytnutí likvidity I (pro i = 1 až I; objem Li,t v čase t) se stanoví pomocí tohoto vzorce:kde:hj je srážka při ocenění pro způsobilé aktivum j.Nechť τ označuje časové rozmezí mezi přeceněními. Základ pro výzvu k dodatkové úhradě v čase t+τ se rovná:V závislosti na provozních charakteristikách systémů správy zajištění národních centrálních bank mohou národní centrální banky při výpočtu základu výzvy k dodatkové úhradě také zohlednit naběhlý úrok z likvidity poskytnuté při dosud neukončených operacích.Výzvy k dodatkové úhradě se uskuteční pouze tehdy, pokud základ výzvy přesáhne úroveň určitého aktivačního bodu.Nechť k = 0,5 % označuje aktivační bod. V systému rezervace (I=1) se výzva k dodatkové úhradě uskuteční v okamžiku, kdy: (protistrana zaplatí výzvu k dodatkové úhradě národní centrální bance); nebo (národní centrální banka zaplatí výzvu k dodatkové úhradě protistraně).V systému sdružování musí protistrana přinést více aktiv do souboru (poolu), pokud:Naproti tomu výše vnitrodenního úvěru (IDC), který má v systému sdružování protistrana k dispozici, lze vyjádřit takto: (pokud kladné)Při systémech rezervace i sdružování výzvy k dodatkové úhradě zajišťují, že vztah vyjádřený v rovnici (1) je znovu obnoven.

—	v systémech sdružování mohou protistrany denně nahrazovat podkladová aktiva;

—	v systémech rezervace může být nahrazení podkladových aktiv povoleno národními centrálními bankami,

—	ECB se může kdykoliv rozhodnout vyloučit jednotlivé dluhové nástroje ze seznamu způsobilých aktiv řádu 1 (78).

6.4.2

Opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 2

Přiměřená opatření ke kontrole rizika pro aktiva řádu 2 stanoví národní centrální banka, která aktivum zařadila na svůj seznam řádu 2. Uplatňování opatření ke kontrole rizika národní centrální bankou podléhá schválení ECB. Při stanovování vhodných opatření ke kontrole rizika usiluje Eurosystém o zajištění nediskriminujících podmínek pro aktiva řádu 2 v celé eurozóně. V tomto rámci odrážejí srážky při ocenění uplatňované u aktiv řádu 2 specifická rizika spojená s těmito aktivy a jsou přinejmenším stejně přísné jako srážky při ocenění uplatňované u aktiv řádu l. Aktiva řádu 2 se člení do čtyř rozdílných srážkových skupin, které odrážejí rozdíly v jejich vnitřních vlastnostech a likviditě. Kategorie likvidity a srážky při ocenění aktiv řádu 2 jsou uvedeny v rámečku 13.

RÁMEČEK 13Úrovně srážek (v %) při ocenění uplatňované u způsobilých aktiv řádu 2Srážky při ocenění (v %) uplatňované u obchodovatelných dluhových nástrojů s omezenou likviditou (79):

Zbytková splatnost (v letech)	Pevný kupón	Nulový kupón
0–1	2	2
1–3	3,5	3,5
3–5	5,5	6
5–7	6,5	7
7–10	8	10
>10	12	18

Srážky při ocenění uplatňované u nástrojů řádu 2 s inverzní proměnlivou sazbouU všech nástrojů řádu 2 s inverzní proměnlivou sazbou se uplatňují shodné srážky při ocenění jako na nástroje řádu 1 s inverzní proměnlivou sazbou.2.   Srážky při ocenění (v %) uplatňované u dluhových nástrojů s omezenou likviditou a zvláštními vlastnostmi

Zbytková splatnost (v letech)	Pevný kupón	Nulový kupón
0–1	4	4
1–3	8	8
3–5	15	16
5–7	17	18
7–10	22	23
>10	24	25

3.   Srážky při ocenění uplatňované u neobchodovatelných dluhových nástrojů

Obchodní směnky:	4 % pro nástroje se zbytkovou splatností do šesti měsíců.
Bankovní úvěry:	12 % pro úvěry se zbytkovou splatností do šesti měsíců; a22 % pro úvěry se zbytkovou splatností do šesti měsíců do 2 let

Vlastní směnky garantované hypotečními pohledávkami: 20 %.

Zařazení aktiv řádu 2 do jedné z těchto likvidních skupin je navrhováno národními centrálními bankami a podléhá schválení ECB:

1.   Obchodovatelné dluhové nástroje s omezenou likviditou:

do této kategorie spadá většina aktiv řádu 2. Ačkoli mohou existovat určité rozdíly ve stupni likvidity, jedná se o aktiva, která jsou si obecně podobná v tom, že mají malý druhotný trh, jejich ceny nemohou být kótovány denně a obchody obvyklého objemu mohou mít cenové efekty.

2.   Dluhové nástroje s omezenou likviditou a zvláštními vlastnostmi:

jedná se o aktiva, která mají některé aspekty obchodovatelnosti, avšak jejich likvidace na trhu vyžaduje více času. Toto platí pro aktiva, která jsou obecně neobchodovatelná, ale která mají zvláštní vlastnosti, jež jim přinášejí určitou obchodovatelnost, včetně postupů tržních aukcí (pokud existuje potřeba aktiva likvidovat) a denního oceňování.

3.   Neobchodovatelné dluhové nástroje:

tyto nástroje jsou prakticky neobchodovatelné, a mají tudíž jen malou nebo žádnou likviditu.

Na aktiva řádu 2 s kupóny s proměnlivou sazbou a na dluhové nástroje s více než jedním druhem kupónové platby se uplatňují stejná pravidla jako na aktiva řádu l, pokud ECB nestanoví jinak (80).

Národní centrální banky případně uplatňují stejný aktivační bod k provádění výzev k dodatkové úhradě pro aktiva řádu 2 i řádu l. Navíc mohou národní centrální banky uplatňovat omezení pro přijímání aktiv řádu 2, požadovat doplňující záruky a mohou kdykoli rozhodnout o vyloučení jednotlivých aktiv ze svého seznamu řádu 2.

6.5	Zásady oceňování podkladových aktiv

Při určování hodnoty podkladových aktiv využitých při reverzních transakcích uplatňuje Eurosystém tyto zásady:

—	pro každé obchodovatelné způsobilé aktivum řádu 1 nebo 2 stanoví Eurosystém jednotný referenční cenový zdroj. To rovněž znamená, že pro aktiva registrovaná, kótovaná nebo obchodovaná na více než jednom trhu, se jako cenový zdroj pro dotčené aktivum použije pouze jeden z těchto trhů,

—	pro každý referenční trh stanoví Eurosystém nejreprezentativnější cenu k použití pro výpočet tržních hodnot. Pokud je kótována více než jedna cena, použije se cena nejnižší (zpravidla cena, kterou nabízí kupující),

—	hodnota obchodovatelných aktiv se vypočítá na základě nejreprezentativnější ceny obchodního dne, který předchází dni oceňování,

—

pokud pro dané aktivum neexistuje reprezentativní cena obchodního dne, který předchází dni oceňování, použije se poslední obchodovaná cena. Pokud není k dispozici žádná obchodovaná cena, stanoví cenu národní centrální banka, přičemž vezme v úvahu poslední cenu identifikovanou pro dané aktivum na referenčním trhu,

—	tržní hodnota dluhového nástroje se vypočítá včetně naběhlého úroku,

—

v závislosti na rozdílech ve vnitrostátních právních systémech a provozních metodách se zacházení s příjmovými toky (např. kupónovými platbami), které připadají na aktivum přijaté v průběhu trvání reverzní transakce, může mezi jednotlivými národními centrálními bankami lišit. Pokud je příjmový tok převeden na protistranu, národní centrální banky zajistí, aby příslušné operace byly i nadále plně pokryty dostatečným objemem podkladových aktiv dříve, než dojde k převodu příjmu. Národní centrální banky se snaží zajistit, aby byl ekonomický dopad zacházení s příjmovými toky rovnocenný situaci, při které je příjem na protistranu převeden v den platby (81),

—	pro neobchodovatelná aktiva řádu 2 stanoví národní centrální banka, která je zařadila na svůj seznam řádu 2, samostatné zásady oceňování.

6.6	Přeshranični využití způsobilých aktiv

Protistrany Eurosystému mohou způsobilá aktiva využívat na přeshraničním základě, tj. mohou získávat prostředky od národní centrální banky členského státu, ve které jsou usazeny, využitím aktiv, která se nacházejí v jiném členském státě. Podkladová aktiva mohou být využitelná na přeshraničním základě v celé eurozóně při vypořádávání všech druhů operací, ve kterých Eurosystém poskytuje likviditu proti způsobilým aktivům.

Národní centrální banky (a ECB) vyvinuly mechanismus k zajištění toho, že všechna způsobilá aktiva vydaná či uložená v eurozóně mohou být využívána na přeshraničním základě. Jedná se o model korespondentské centrální banky (MKCB), na základě kterého národní centrální banky vůči sobě navzájem (a vůči ECB) vystupují jako uschovatelé (‚korespondenti‘) ve vztahu k aktivům přijímaným do jejich místních depozitních nebo zúčtovacích systémů. Zvláštní řešení mohou být využita pro neobchodovatelná aktiva nebo aktiva řádu 2 s omezenou likviditou a zvláštními vlastnostmi, která není možné převádět prostřednictvím systému vypořádání obchodů s cennými papíry (82). MKCB může být využit k zajištění všech typů úvěrových operací Eurosystému. Mimo MKCB je k přeshraničnímu převodu cenných papírů možné využít i způsobilá spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry (83).

6.6.1.

Model korespondentské centrální banky

Model korespondentské centrální banky je zobrazen v grafu 3.

Všechny národní centrální banky si vzájemně vedou účty cenných papírů pro účely přeshraničního využití způsobilých aktiv. Přesný postup MKCB závisí na tom, zda jsou způsobilá aktiva rezervována pro každou jednotlivou transakci nebo držena v souboru podkladových aktiv (84):

—

v systému rezervace platí, že jakmile národní centrální banka členského státu, ve kterém je protistrana usazena (tj. ‚domácí centrální banka‘) přijme žádost protistrany o úvěr, vydá protistrana (případně prostřednictvím svého uschovatele) systému vypořádání obchodů s cennými papíry v zemi, ve které jsou drženy její cenné papíry, pokyn k jejich převodu do centrální banky této země na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že zajištění obdržela, převede na protistranu příslušné prostředky. Centrální banky prostředky neposkytnou, dokud si nejsou jisté, že korespondentská centrální banka obdržela cenné papíry protistrany. Pokud je nezbytné dodržet lhůtu pro vypořádání, mohou mít protistrany možnost předem uložit aktiva u korespondentské centrální banky na účet své domácí centrální banky s využitím postupů MKCB,

—

v systému sdružování platí, že protistrana je kdykoli schopná poskytnout korespondentské centrální bance cenné papíry na účet domácí centrální banky. Jakmile je domácí centrální banka korespondentskou centrální bankou informována o tom, že obdržela cenné papíry, přidá tyto cenné papíry na sdružený účet protistrany.

MKCB je protistranám k dispozici každý obchodní den Eurosystému od 9.00 do 16.00 hodin času ECB (SEČ). Protistrana, která si přeje využít MKCB, musí národní centrální banku, od níž si přeje získat úvěr, tj. svoji domácí centrální banku, uvědomit nejpozději do 16.00 hodin času ECB (SEČ). Protistrana musí dále zajistit, aby zajištění pro operace měnové politiky bylo na účet korespondentské centrální banky dodáno nejpozději v 16.45 hodin času ECB (SEČ). Pokyny nebo dodání, jež tuto lhůtu nedodrží, budou zohledněny pouze pro úvěry poskytované následující obchodní den. Pokud protistrany již dopředu předvídají, že budou později v průběhu dne potřebovat využít MKCP, měly by, pokud je to možné, dodat aktiva předem. Za výjimečných okolností nebo pokud to vyžadují účely měnové politiky, může ECB rozhodnout o prodloužení času uzavření MKCB až do uzavření TARGETu.

6.6.2

Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry

Kromě MKCB je k přeshraničním převodům cenných papírů možné využít také způsobilá spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU.

Spojení mezi dvěma systémy vypořádání obchodů s cennými papíry umožňuje účastníkovi jednoho systému vypořádání obchodů s cennými papíry držet cenné papíry vydané v jiném systému vypořádání obchodů s cennými papíry, aniž by byl účastníkem tohoto druhého systému vypořádání obchodů s cennými papíry. Ještě před tím, než je možné tato spojení využít k převodu zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, musí být vyhodnoceny a schváleny podle standardů pro využívání systémů vypořádání obchodů s cennými papíry EU (85)  (86).

Z pohledu Eurosystému plní MKCB i přeshraniční spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry EU stejnou roli, která spočívá v tom, že protistranám umožňuje využívat zajištění na přeshraničním základě, tj. oba umožňují protistranám využít zajištění k získání úvěru od své domácí centrální banky, a to i pokud byly vydány v systému vypořádání obchodů s cennými papíry jiné země. MKCB i přeshraniční spojení tuto funkci plní rozdílnými způsoby. V případě MKCB vzniká přeshraniční vztah mezi národními centrálními bankami. Ty se vůči sobě navzájem chovají jako uschovatelé. Při využití spojení vzniká přeshraniční vztah mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry. Ty u sebe navzájem otevírají souhrnné společné účty. Aktiva uložená u korespondentské centrální banky mohou být využita pouze k zajištění úvěrových operací Eurosystému. Aktiva držená prostřednictvím spojení mohou být využita jak pro úvěrové operace Eurosystému, tak pro jiné účely, které si protistrana zvolí. Při využití přeshraničních spojení drží protistrany aktiva na svých vlastních účtech ve svých domácích systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a nepotřebují uschovatele.

KAPITOLA 7

7	MINIMÁLNÍ REZERVY (87)

7.1

Obecně

ECB vyžaduje, aby v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému držely úvěrové instituce na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou (88) a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (89). Používání nařízení ECB/2003/9 zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly v celé eurozóně jednotné.

Výše minimálních rezerv, které by měla každá instituce držet, je určována ve vztahu k jejímu základu pro stanovení minimálních rezerv. Systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby protistrany využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků na účtech minimálních rezerv protistran v průběhu udržovacího období. Držení požadovaných rezerv institucí se úročí sazbou hlavních refinančních operací Eurosystému.

Systém minimálních rezerv Eurosystému primárně sleduje tyto měnové funkce:

—	Stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu Průměrovací opatření systému minimálních rezerv Eurosystému si klade za cíl přispět ke stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu tím, že poskytuje institucím pobídku ke zmírnění dopadů dočasných výkyvů likvidity.

—	Vytvoření nebo rozšíření strukturálního nedostatku likvidity Systém minimálních rezerv Eurosystému přispívá k vytvoření nebo rozšíření strukturálního nedostatku likvidity. To může být užitečné za účelem zlepšení schopnosti Eurosystému účelně operovat jako dodavatel likvidity.

Při uplatňování minimálních rezerv je ECB povinna jednat v souladu s cíli Eurosystému tak, jak jsou definovány v čl. 105 odst. 1 Smlouvy a článku 2 statutu ESBC, což mimo jiné znamená, i v souladu se zásadou nevyvolávání nežádoucího přemísťování nebo převádění vkladů.

7.2	Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv

Podle článku 19.1 statutu ESCB požaduje ECB po úvěrových institucích usazených v členských státech, aby držely minimální rezervy. To znamená, že pobočky v eurozóně subjektů bez sídla v eurozóně rovněž podléhají systému minimálních rezerv Eurosystému. Pobočky nacházející se mimo eurozónu úvěrových institucí usazených v eurozóně však tomuto systému nepodléhají.

Instituce jsou automaticky zproštěny povinnosti minimálních rezerv od začátku udržovacího období, ve kterém jim bylo odebráno povolení, nebo se ho vzdaly nebo ve kterém proti nim bylo soudním orgánem nebo jiným příslušným orgánem zúčastněného členského státu zahájeno likvidační řízení. Podle nařízení Rady (ES) č. 2531/98 a nařízení ECB/2003/9 může ECB na základě rovného zacházení zprostit povinnosti podle systému minimálních rezerv Eurosystému rovněž jiné instituce, pokud by uložením povinnosti minimálních rezerv nebylo dosaženo cílů systému minimálních rezerv Eurosystému. Při rozhodování o každé výjimce bere ECB v úvahu jedno nebo více z těchto kritérií:

—	jedná se o instituci pro zvláštní účely;

—	instituce nevykonává bankovní funkce v hospodářské soutěži s ostatními úvěrovými institucemi; nebo

—	všechny vklady instituce jsou účelově vázány pro regionální nebo mezinárodní rozvojovou pomoc.

ECB sestavuje a vede seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv Eurosystému. ECB dále zveřejňuje seznam institucí zproštěných povinnosti minimálních rezerv z jiných důvodů než z důvodu provádění reorganizačních opatření v těchto institucích (90). Na tyto seznamy se protistrany mohou spoléhat při zjišťování toho, zda mají závazky vůči jiné instituci, která je sama povinna držet minimální rezervy. Tyto seznamy, přístupné veřejnosti po ukončení obchodu poslední obchodní den Eurosystému každého kalendářního měsíce, jsou platné pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období počínající ve druhém kalendářním měsíci následujícím po daném měsíci. Seznam zveřejněný na konci února tak například bude platný pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období začínající v dubnu.

7.3	Určování minimálních rezerv

a)   Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezerv

Základ pro stanovení minimálních rezerv instituce je definován ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy se oznamují národním centrálním bankám v rámci zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB (viz bod 7.5) (91). Pro instituce podléhající úplné oznamovací povinnosti slouží k určení základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období počínající ve druhém kalendářním měsíci následujícím po daném měsíci. Základ pro stanovení minimálních rezerv vypočtený podle rozvahy ke konci února se tak například použije k výpočtu povinnosti minimálních rezerv, kterou budou protistrany muset plnit v udržovacím období počínajícím dubnem.

Zpravodajský systém pro měnovou a bankovní statistiku ECB zahrnuje možnost ulehčit malým institucím část jejich oznamovacího břemene. Instituce, na které se toto opatření vztahuje, oznamují pouze omezený soubor údajů rozvahy, a to na čtvrtletním základě (jako údaje ke konci čtvrtletí) a s delší lhůtou pro oznamování, než jaká byla určena pro větší instituce. Pro tyto instituce platí, že údaje rozvahy oznamované za konkrétní čtvrtletí se používají se zpožděním dvou měsíců k určení základu pro stanovení minimálních rezerv pro následující tři udržovací období. Rozvaha ke konci prvního čtvrtletí (března) se tak použije k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv pro udržovací období počínající v červnu, červenci a srpnu.

Podle nařízení Rady (ES) č. 2531/98 je ECB oprávněna do základu pro stanovení minimálních rezerv institucí zahrnout závazky vyplývající z přijetí finančních prostředků společně se závazky vyplývající z podrozvahových položek. V systému minimálních rezerv Eurosystému se do základu pro stanovení minimálních rezerv skutečně zahrnují pouze kategorie závazků ‚vklady‘ a ‚emitované dluhové cenné papíry‘ (viz rámeček 14).

Závazky vůči jiným institucím zahrnutým na seznamu institucí podléhajících systému minimálních rezerv Eurosystému a závazky vůči ECB a národním centrálním bankám se do základu pro stanovení minimálních rezerv nezahrnují. V tomto ohledu musí být pro kategorii závazků ‚emitované dluhové cenné papíry‘ emitent schopen prokázat skutečný objem těchto nástrojů držených jinými institucemi podléhajícími systému minimálních rezerv Eurosystému, aby byl oprávněn si je odečíst od základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud není možné takovýto důkaz předložit, může emitent na tuto rozvahovou položku uplatnit standardní odpočty ve stanovené procentní výši (92).

Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 2531/98. Na většinu položek začleněných do základu pro stanovení minimálních rezerv uplatňuje ECB jednotnou nenulovou sazbu minimálních rezerv. Tato sazba minimálních rezerv je stanovena v nařízení ECB o minimálních rezervách. ECB stanovuje nulovou sazbu minimálních rezerv pro tyto kategorie závazků: ‚vklady s dohodnutou splatností delší než dva roky‘, ‚vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky‘, ‚repo operace‘ a ‚dluhové cenné papíry se stanovenou splatností delší než dva roky‘ (viz rámeček 14). ECB může sazbu minimálních rezerv kdykoli změnit. Změny sazeb minimálních rezerv zveřejňuje ECB před prvním udržovacím obdobím, na které se tato změna vztahuje.

RÁMEČEK 14Základ pro stanovení minimálních rezerv a sazby minimálních rezervA.   Závazky, které jsou zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv a na které je uplatňována kladná sazba minimálních rezervVklady

—	Jednodenní vklady

—	Vklady s dohodnutou splatností do dvou let

—	Vklady s výpovědní lhůtou do dvou let

Emitované dluhové cenné papíry

—	Dluhové cenné papíry se stanovenou splatností do dvou let

B.   Závazky, které jsou zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv a na které je uplatňována nulová sazba minimálních rezervVklady

—	Vklady s dohodnutou splatností delší než dva roky

—	Vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky

—	Repo operace

Emitované dluhové cenné papíry

—	Dluhové cenné papíry se stanovenou splatností delší než dva roky

C.   Závazky vyňaté ze základu pro stanovení minimálních rezerv

—	Závazky vůči ostatním institucím podléhajícím systému minimálních rezerv Eurosystému

—	Závazky vůči ECB a národním centrálním bankám

b)   Výpočet povinnosti minimálních rezerv

Povinnost minimálních rezerv každé jednotlivé instituce se vypočte uplatněním sazeb minimálních rezerv pro dané kategorie závazků na objem způsobilých závazků.

Každá instituce odečte od výše svých povinných minimálních rezerv odpočitatelnou položku ve výši 100 000 eur. Poskytnutím této odpočitatelné položky nejsou dotčeny právní závazky institucí podléhajících systému minimálních rezerv Eurosystému (93).

Povinnost minimálních rezerv pro každé udržovací období se zaokrouhlí na nejbližší celé euro.

7.4	Udržováni rezerv

a)   Udržovací období

ECB zveřejňuje kalendář udržovacích období nejméně tři měsíce před začátkem každého roku (94). Udržovací období začíná dnem vypořádání první hlavní re finanční operace, která následuje po zasedání rady guvernérů, na jehož programu je měsíční vyhodnocení orientace měnové politiky. Za výjimečných okolností může být zveřejněný kalendář změněn, a to mimo jiné v závislosti na změnách v časových plánech zasedání Rady guvernérů.

b)   Držení minimálních rezerv

Instituce musí držet minimální rezervy na jednom nebo několika účtech minimálních rezerv u národní centrální banky v každém zúčastněném členském státě, v němž je usazena. Má-li instituce v některém členském státě více než jednu provozovnu, odpovídá za splnění úhrnné povinnosti minimálních rezerv všech domácích provozoven instituce ústředí (95). Má-li instituce provozovny ve více než jednom členském státě, je povinna držet minimální rezervy u národní centrální banky každého členského státu, ve kterém má provozovnu, a to v závislosti na svém základu pro stanovení minimálních rezerv v odpovídajícím členské státě.

Jako účty minimálních rezerv mohou být využity účty instituce pro zúčtování u národní centrální banky. Držení minimálních rezerv na účtech pro zúčtování může být využito k vnitrodenním zúčtovacím účelům. Denní držení minimálních rezerv instituce se vypočítá jako konečný denní zůstatek na jejím účtu minimálních rezerv.

Instituce mohou národní centrální banku rezidentského členského státu požádat o povolení držet všechny své minimální rezervy nepřímo přes zprostředkovatele. Možnost držení minimálních rezerv přes zprostředkovatele je zpravidla omezena na instituce, které jsou uspořádány tak, že část jejich správy (např. finanční řízení) je obvykle vykonávána prostřednictvím zprostředkovatele (např. sítě spořitelen a družstevních záložen mohou centralizovat své držení minimálních rezerv). Držení minimálních rezerv prostřednictvím zprostředkovatele podléhá nařízení ECB/2003/9.

c)   Úročení minimálních rezerv

Držení požadovaných minimálních rezerv se úročí průměrnou úrokovou sazbou ECB pro hlavní refinanční operace za udržovací období (váženou podle počtu kalendářních dnů), vypočítanou podle vzorce uvedeného v rámečku 15. Držení rezerv přesahujících povinnou výši se neúročí. Úroky se připisují druhý obchodní den národní centrální banky, který následuje po konci udržovacího období, za které byl úrok získán.

RÁMEČEK 15Výpočet úročení z držení povinných minimálních rezervDržení povinných minimálních rezerv je úročeno podle tohoto vzorce: kde:

Rt	=	úroky, které připadají na držené minimální rezervy v udržovacím období t
Ht	=	průměrné denní držené povinné minimální rezervy v udržovacím období t
nt	=	počet kalendářních dnů udržovacího období t
rt	=	sazba pro úročení povinných minimálních rezerv držených během udržovacího období t. Sazba se standardně zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
i	=	i-ty kalendářní den udržovacího období t
MR i	=	mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem.

7.5	Oznamování, potvrzování a ověřování základu pro stanovení minimálních rezerv

Instituce podléhající povinnosti minimálních rezerv vypočítávají položky základu pro stanovení minimálních rezerv a oznamují je národním centrálním bankám v rámci zpravodajského systému pro měnovou a bankovní statistiku ECB (viz příloha 4). Článek 5 nařízení ECB/2003/9 stanoví postupy pro nahlašování a potvrzování základu pro stanovení minimálních rezerv a povinnosti minimálních rezerv instituce.

Postup nahlašování a potvrzování minimálních rezerv instituce je následující. Buď příslušná zúčastněná národní centrální banka, nebo daná instituce provede výpočet povinných minimálních rezerv instituce pro příslušné udržovací období. Strana provádějící výpočet vyrozumí druhou stranu o výši vypočtených minimálních rezerv nejpozději tři obchodní dny národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období. Příslušná zúčastněná národní centrální banka může jako lhůtu pro nahlášení minimálních rezerv stanovit dřívější datum. Může rovněž instituci poskytnout i dodatečné lhůty pro oznámení jakýchkoli oprav základu pro stanovení minimálních rezerv i výše již oznámených minimálních rezerv. Vyrozuměná strana potvrdí výši minimálních rezerv nejpozději poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem příslušného udržovacího období. Pokud vyrozuměná strana neodpoví nejpozději v poslední obchodní den národní centrální banky před začátkem udržovacího období, má se za to, že výše minimálních rezerv instituce pro příslušné udržovací období byly přijaty. Jakmile jsou minimální rezervy instituce pro příslušné udržovací období přijaty, nelze je již opravovat.

Pro instituce, které mohou vystupovat jako zprostředkovatelé při nepřímém držení minimálních rezerv jiných institucí, jsou na oznamování stanoveny v nařízení ECB/2003/9 zvláštní požadavky. Držení minimálních rezerv prostřednictvím zprostředkovatele nemění oznamovací povinnosti institucí držících minimální rezervy prostřednictvím zprostředkovatele.

ECB a národní centrální banky mají právo v rámci působnosti nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ověřovat přesnost a kvalitu shromážděných údajů.

7.6	Nedodržování povinností minimálních rezerv

K nedodržování povinností minimálních rezerv dochází tehdy, jestliže průměrný konečný denní zůstatek účtu(ů) minimálních rezerv instituce v průběhu udržovacího období činí méně, než kolik činí její povinnost minimálních rezerv pro příslušné udržovací období.

V případě, že instituce neplní úplně nebo zčásti povinnost minimálních rezerv, může ECB v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2531/98 uvalit jednu z těchto sankcí:

—	platbu ve výši až 5 procentních bodů nad mezní zápůjční sazbu z částky povinných minimálních rezerv, kterou příslušná instituce neposkytla, nebo

—	platbu až do výše dvojnásobku mezní zápůjční sazby z částky povinných minimálních rezerv, kterou příslušná instituce neposkytla, nebo

—	povinnost dané instituce zřídit u ECB nebo národních centrálních bank bezúročné vklady až do trojnásobku částky povinných minimálních rezerv, kterou příslušná instituce neposkytla. Splatnost vkladů nesmí překročit délku období, po které instituce nedodržela svou povinnost minimálních rezerv.

V případě, že instituce nedodrží jiné závazky podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce a nařízením Evropské centrální banky (EC) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (96). Výkonná rada ECB může stanovit a zveřejnit kritéria, na základě kterých bude uplatňovat sankce podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2531/98 (97).

V případě závažného porušení povinnosti minimálních rezerv může navíc Eurosystém pozastavit účast protistran na operacích na volném trhu.

PŘÍLOHA 1

Příklady operací a postupů měnové politiky

Seznam příkladů

Příklad 1

Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou

Příklad 2

Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 3

Vydávání dluhových cenných papírů ECB na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 4

Měnový swap na absorpci likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 5

Měnový swap na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou

Příklad 6

Opatření ke kontrole rizika

PŘÍKLAD 1Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s pevnou sazbouECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu prostřednictvím reverzní transakce organizované na základě nabídkového řízení s pevnou sazbou.Protistrany podají tyto nabídky:

Protistrana	Nabídka (v mil. EUR)
Banka 1	30
Banka 2	40
Banka 3	70
Celkem	140

ECB se rozhodne přidělit celkem 105 milionů EUR.Procento přidělení je:Přidělení protistranám je:

Protistrana	Nabídka (v mil. EUR)	Přidělení (v mil. EUR)
Banka 1	30	22,5
Banka 2	40	30,0
Banka 3	70	52,5
Celkem	140	105,0

PŘÍKLAD 2Reverzní transakce na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbouECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu prostřednictvím reverzní transakce organizované na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou.Tři protistrany předloží tyto nabídky:

Úroková sazba (%)	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Nabídky celkem	Kumulativní nabídky
3,15				0	0
3,10		5	5	10	10
3,09		5	5	10	20
3,08		5	5	10	30
3,07	5	5	10	20	50
3,06	5	10	15	30	80
3,05	10	10	15	35	115
3,04	5	5	5	15	130
3,03	5		10	15	145
Celkem	30	45	70	145

ECB se rozhodne přidělit 94 milionů EUR, což znamená, že mezní úroková sazba je 3,05 %.Všechny nabídky nad 3,05 % (pro kumulativní objem 80 milionů EUR) se plně uspokojí. Přidělení při sazbě 3,05 % je:Přidělení bance 1 při mezní úrokové sazbě například je:Celkové přidělení bance 1 je:Výsledky přidělení je možné shrnout takto:

Protistrany	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Celkem
Nabídky celkem	30,0	45,0	70,0	145
Přidělení celkem	14,0	34,0	46,0	94

Pokud postup přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, činí úroková sazba uplatněná na částky přidělované protistranám 3,05 %.Pokud postup přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, neuplatňuje se na částky přidělované protistranám žádná jednotná sazba; banka 1 například obdrží 5 mil. EUR za 3,07 %, 5 mil. EUR za 3,06 % a 4 mil. EUR za 3,05 %.

PŘÍKLAD 3Vydávání dluhových cenných papíru ECB na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbouECB se rozhodne absorbovat likviditu z trhu vydáním dluhových cenných papírů na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou.Tři protistrany předloží tyto nabídky:

Úroková sazba (%)	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Nabídky celkem	Kumulativní nabídky
3,00				0	0
3,01	5		5	10	10
3,02	5	5	5	15	25
3,03	5	5	5	15	40
3,04	10	5	10	25	65
3,05	20	40	10	70	135
3,06	5	10	10	25	160
3,08	5		10	15	175
3,10		5		5	180
Celkem	55	70	55	180

ECB se rozhodne přidělit 124,5 milionů EUR, což znamená, že mezní úroková sazba je 3,05 %.Všechny nabídky pod 3,05 % (pro kumulativní objem 65 milionů EUR) se plně uspokojí. Přidělení při sazbě 3,05 % je:Přidělení bance 1 při mezní úrokové sazbě například je:Celkové přidělení bance 1 je:Výsledky přidělení je možné shrnout takto:

Protistrany	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Celkem
Nabídky celkem	55,0	70,0	55,0	180,0
Přidělení celkem	42,0	49,0	33,5	124,5

PŘÍKLAD 4Měnový swap na absorpci likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbouECB se rozhodne absorbovat likviditu provedením měnového swapu na kurs EUR/USD na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou. (Poznámka: Euro je v tomto případě obchodováno s prémií.)Tři protistrany předloží tyto nabídky:

Swapové body (× 10 000)	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Nabídky celkem	Kumulativní nabídky
6,84				0	0
6,80	5		5	10	10
6,76	5	5	5	15	25
6,71	5	5	5	15	40
6,67	10	10	5	25	65
6,63	25	35	40	100	165
6,58	10	20	10	40	205
6,54	5	10	10	25	230
6,49		5		5	235
Celkem	65	90	80	235

ECB se rozhodne přidělit 158 milionů EUR, což znamená, že mezní swapové body jsou 6,63. Všechny nabídky nad 6,63 (pro kumulativní objem 65 milionů EUR) se plně uspokojí. Procento přidělení při 6,63 swapových bodech:Přidělení bance 1 při mezních swapových bodech například je:Celkové přidělení bance 1 je:Výsledky přidělení je možné shrnout takto:

Protistrany	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Celkem
Nabídky celkem	65,0	90,0	80,0	235,0
Přidělení celkem	48,25	52,55	57,20	158,0

ECB stanoví spotový směný kurz EUR/USD pro operaci na 1,1300.Pokud přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, nakoupí Eurosystém ke dni zahájení operace 158 000 000 EUR a prodá 178 540 000 USD. V den splatnosti operace Eurosystém prodá 158 000 000 EUR a nakoupí 178 644 754 (forwardový směnný kurz činí 1,130663 = 1,1300 + 0,000663).Pokud přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, vymění Eurosystém objemy eur a amerických dolarů tak, jak ukazuje tato tabulka:

Spotová transakce			Forwardová transakce
Směnný kurz	Nakupuje EUR	Prodává USD	Směnný kurz	Prodává EUR	Nakupuje USD
1,1300			1,130684
1,1300	10 000 000	11 300 000	1,130680	10 000 000	11 306 800
1,1300	15 000 000	16 950 000	1,130676	15 000 000	16 960 140
1,1300	15 000 000	16 950 000	1,130671	15 000 000	16 960 065
1,1300	25 000 000	28 250 000	1,130667	25 000 000	28 266 675
1,1300	93 000 000	105 090 000	1,130663	93 000 000	105 151 659
1,1300			1,130658
1,1300			1,130654
1,1300			1,130649
Celkem	158 000 000	178 540 000		158 000 000	178 645 339

PŘÍKLAD 5Měnový swap na poskytnutí likvidity na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbouECB se rozhodne poskytnout trhu likviditu provedením měnového swapu na kurs EUR/USD na základě nabídkového řízení s proměnlivou sazbou. (Poznámka: Euro je v tomto případě obchodováno s prémií.)Tři protistrany předloží tyto nabídky:

Swapové body (× 10 000)	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Nabídky celkem	Kumulativní nabídky
6,23
6,27	5		5	10	10
6,32	5		5	10	20
6,36	10	5	5	20	40
6,41	10	10	20	40	80
6,45	20	40	20	80	160
6,49	5	20	10	35	195
6,54	5	5	10	20	215
6,58		5		5	220
Celkem	60	85	75	220

ECB se rozhodne přidělit 197 milionů EUR, což znamená, že mezní swapové body jsou 6,54. Všechny nabídky pod 6,54 (pro kumulativní objem 195 milionů EUR) se plně uspokojí. Procento přidělení při 6,54 swapových bodech je:Přidělení bance 1 při mezních swapových bodech například je:Celkové přidělení bance 1 je:Výsledky přidělení je možné shrnout takto:

Protistrany	Částka (v milionech EUR)
	Banka 1	Banka 2	Banka 3	Celkem
Nabídky celkem	60,0	85,0	75,0	220
Přidělení celkem	55,5	75,5	66,0	197

ECB stanoví spotový směnný kurz EUR/USD pro operaci na 1,1300.Pokud přidělování probíhá na základě (holandské) aukce s jednotnou sazbou, prodá Eurosystém ke dni zahájení operace 197 000 000 EUR a nakoupí 222 610 000 USD. V den splatnosti operace Eurosystém nakoupí 197 000 000 EUR a prodá 222 738 838 USD (forwardový směnný kurz činí 1,130654 = 1,1300 + 0,000654).Pokud přidělování probíhá na základě (americké) aukce s násobnou sazbou, vymění Eurosystém objemy eur a amerických dolarů tak, jak ukazuje tato tabulka:

Spotová transakce			Forwardová transakce
Směnný kurz	Prodává EUR	Nakupuje USD	Směnný kurz	Nakupuje EUR	Prodává USD
1,1300			1,130623
1,1300	10 000 000	11 300 000	1,130627	10 000 000	11 306 270
1,1300	10 000 000	11 300 000	1,130632	10 000 000	11 306 320
1,1300	20 000 000	22 600 000	1,130636	20 000 000	22 612 720
1,1300	40 000 000	45 200 000	1,130641	40 000 000	45 225 640
1,1300	80 000 000	90 400 000	1,130645	80 000 000	90 451 600
1,1300	35 000 000	39 550 000	1,130649	35 000 000	39 572 715
1,1300	2 000 000	2 260 000	1,130654	2 000 000	2 261 308
1,1300			1,130658
Celkem	197 000 000	222 610 000		197 000 000	222 736 573

PŘÍKLAD 6Opatření ke kontrole rizikaTento příklad ilustruje rámec pro kontrolu rizika vztahující se na podkladová aktiva využívaná při operacích Eurosystému na poskytnutí likvidity (98). Příklad je založen na předpokladu, že se protistrana účastní těchto operací měnové politiky Eurosystému:

—	hlavní refinanční operace zahájená dne 28. července 2004 a ukončená dne 4. srpna 2004, při které je protistraně přiděleno 50 milionů EUR při úrokové sazbě 4,24 %;

—	dlouhodobější refinanční operace zahájená dne 29. července 2004 a ukončená dne 21. října 2004, při které je protistraně přiděleno 45 milionů EUR při úrokové sazbě 4,56 %; a

—	hlavní refinanční operace zahájená dne 4. srpna 2004 a ukončená dne 11. srpna 2004, při které je protistraně přiděleno 10 milionů EUR při úrokové sazbě 4,26 %.

Charakteristiky podkladových aktiv řádu 1 využitých protistranou k zajištění těchto operací jsou uvedeny níže, v tabulce 1.Tabulka 1 – Podkladová aktiva řádu 1 využitá při transakcíchCharakteristiky

Název	Kategorie aktiva	Den splatnosti	Definice kupónu	Frekvence kupónu	Zbytková splatnost	Srážka
Aktivum A	Nástroj zajištěný aktivy	29.8.2006	Pevný	6 měsíců	2 roky	3,50 %
Aktivum B	Vládní dluhopis	19.11.2008	Proměnlivý	12 měsíců	4 roky	0,50 %
Aktivum C	Podnikový dluhopis	12.5.2015	Nulový		> 10 let	15,00 %

Ceny v % (včetně naběhlého úroku) (99)

28.7.2004	29.7.2004	30.7.2004	2.8.2004	3.8.2004	4.8.2004	5.8.2004
102,63	101,98	100,55	101,03	100,76	101,02	101,24
	98,35	97,95	98,15	98,56	98,73	98,57
					55,01	54,87

Systém rezervace podkladových aktivPředevším se předpokládá, že se transakce provádějí s národní centrální bankou za využití systému, při kterém jsou pro každou transakci podkladová aktiva účelově vázána (rezervována). Oceňování podkladových aktiv se provádí denně. Rámec kontroly rizika lze tedy popsat tímto způsobem (viz také tabulka 2):

1

Dne 28. července 2004 uzavře protistrana dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum A za 50 milionů EUR. Aktivum A je nástroj zajištěný aktivem, má pevný kupón a je splatné dne 29. srpna 2006. Má tudíž zbytkovou splatnost 2 roky, a vyžaduje tedy srážku při ocenění ve výši 3,5 %. Tržní cena aktiva A na referenčním trhu pro daný den činí 102,63 %, včetně naběhlého kupónového úroku. Protistrana je povinna poskytnout takový objem aktiva A, který po odečtení srážky ve výši 3,5 % převyšuje přidělenou částku 50 milionů EUR. Protistrana tudíž dodá aktivum A v nominální hodnotě 50,6 milionů EUR, jejíž upravená tržní hodnota činí pro daný den 50 113 203 EUR.

2

Dne 29. července 2004 uzavře protistrana dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum A za 21 milionů EUR (tržní cena 101,98 %, srážka při ocenění 1,5 %) a aktivum B za 25 milionů EUR (tržní cena 98,35 %). Aktivum B je vládní dluhopis s proměnlivou sazbou kupónových plateb, na který se uplatňuje srážka při ocenění ve výši 0,5 %. Upravená tržní hodnota aktiva A a aktiva B pro daný den činí 45 130 810 EUR, čímž tedy převyšuje požadovanou částku 45 000 000 EUR. Dne 29. července 2004 se podkladová aktiva hlavní re finanční operace zahájené dne 28. července 2004 přecení. Tržní hodnota aktiva A upravená o srážku při ocenění je při tržní ceně 101,98 % stále mezi spodním a horním aktivačním bodem. V důsledku toho dovoluje původně vázané zajištění pokrýt jak počáteční objem poskytnuté likvidity, tak naběhlý úrok ve výši 5 889 EUR.

3

Dne 30. července 2004 se podkladová aktiva přecení: tržní cena aktiva A činí 100,55 % a tržní cena aktiva B činí 97,95 %. Naběhlý úrok činí 11 778 EUR z hlavní refinanční operace zahájené dne 28. července 2004 a 5 700 EUR z dlouhodobější refinanční operace zahájené dne 29. července 2004. V důsledku toho klesne upravená tržní hodnota aktiva A v první transakci pod objem transakce, který má být pokryt (poskytnutá likvidita plus naběhlý úrok) o 914 218 EUR, ale také pod spodní aktivační bod 49 761 719 EUR. Protistrana dodá aktivum A v nominální hodnotě 950 000 EUR, což po odečtení srážky ve výši 3,5 % tržní hodnoty založené na ceně 100,55 % obnoví dostatečné zajištění (100). Výzvy k dodatkové úhradě je třeba i u druhé transakce, neboť se upravená tržní hodnota podkladových aktiv této transakce (44 741 520 EUR) nachází pod spodním aktivačním bodem (44 780 672 EUR). Protistrana tedy poskytne aktivum B v hodnotě 270 000 EUR, jehož upravená tržní hodnota činí 263 143 EUR.

4	Dne 2. a 3. srpna 2004 se podkladová aktiva přecení, přičemž tato přecenění nemají pro transakce uzavřené ve dnech 28. a 29. července 2004 za následek žádnou výzvu k dodatkové úhradě.

5

Dne 5. srpna 2004 splatí protistrana likviditu poskytnutou v rámci hlavní refinanční operace zahájené dne 28. července 2004, a to včetně naběhlého úroku ve výši 41 222 EUR. Národní centrální banka vrátí aktivum A v nominální hodnotě 51 550 000. Téhož dne uzavře protistrana novou dohodu o zpětném odkupu s národní centrální bankou, která nakoupí aktivum C v nominální hodnotě 75 milionů EUR. Aktivum C je podnikovým dluhopisem s nulovým kupónem, má zbytkovou splatnost delší než 10 let, a uplatňuje se na ně tudíž srážka ve výši 15 %, takže odpovídající tržní hodnota po úpravě o srážku při ocenění činí pro daný den 35 068 875 EUR. Přecenění podkladových aktiv dlouhodobější refinanční operace zahájené dne 29. července 2004 ukazuje, že upravená tržní hodnota poskytnutých aktiv přesahuje horní aktivační bod přibližně o 262 000 EUR, a vede tudíž k tomu, že národní centrální banka protistraně vrátí aktivum B v nominální hodnotě 262 000 EUR (101).

Systém sdružování podkladových aktivDále se předpokládá, že se transakce s národní centrální bankou provádějí s využitím systému sdružování podkladových aktiv. Aktiva zařazená do souboru (poolu) podkladových aktiv využívaného protistranou přitom nejsou účelově vázána (rezervována) na konkrétní transakce.Tento příklad používá stejné posloupnosti transakcí jako výše uvedený příklad popisující systém rezervace. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ve dnech přeceňování musí upravená tržní hodnota všech aktiv v souboru (poolu) pokrývat celkový objem všech nevypořádaných operací protistrany s národní centrální bankou. Výzva k dodatkové úhradě ve výši 1 178 398 EUR ze dne 30. června 2000 je v tomto případě stejná jako výzva v případě systému rezervace. Protistrana dodá aktivum A v nominální hodnotě 1 300 000 EUR, což po odečtení srážky ve výši 3,5 % tržní hodnoty založené na ceně 100,55 % obnoví dostatečné zajištění.Navíc může protistrana dne 4. srpna 2004, kdy je hlavní refinanční operace uzavřená dne 28. července 2004 splatná, ponechat aktiva na svém zástavním účtu. Aktivum je rovněž možné vyměnit za jiné aktivum, jak ukazuje příklad, kdy bylo na pokrytí poskytnuté likvidity a naběhlého úroku v rámci všech refinančních operací aktivum A v nominální hodnotě 51,9 milionu EUR nahrazeno aktivem C v nominální hodnotě 75,5 milionu EUR.Rámec kontroly rizika v systému sdružování je popsán v tabulce 3.

Tabulka 2 – Systém rezervace

Datum	Nevypořádané transakce	Den zahájení	Den ukončení	Úroková sazba	Poskytnutá likvidita
28.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
29.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
30.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
2.8.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
3.8.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
4.8.2004	Hlavní refinanční	4.8.2004	11.8.2004	4,26	35 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
5.8.2004	Hlavní refinanční	4.8.2004	11.8.2004	4,26	35 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000

Naběhlý úrok	Celková částka k pokrytí	Spodní aktivační bod	Horní aktivační bod	Upravená tržní hodnota	Výzva k dodatkové úhradě
—	50 000 000	49 750 000	50 250 000	50 113 203	—
5 889	50 005 889	49 755 859	50 255 918	49 795 814	—
—	45 000 000	44 775 000	45 225 000	45 130 810	—
11 778	50 011 778	49 761 719	50 261 837	49 097 560	– 914 218
5 700	45 005 700	44 780 672	45 230 729	44 741 520	– 264 180
29 444	50 029 444	49 779 297	50 279 592	50 258 131	—
22 800	45 022 800	44 797 686	45 247 914	45 152 222	—
35 333	50 035 333	49 785 157	50 285 510	50 123 818	—
28 500	45 028 500	44 803 358	45 253 643	45 200 595	—
—	35 000 000	34 825 000	35 175 000	35 068 875	—
34 200	45 034 200	44 809 029	45 259 371	45 296 029	261 829
4 142	35 004 142	34 829 121	35 179 162	34 979 625	—
39 900	45 039 900	44 814 701	45 265 100	45 043 420	—

Tabulka 3 – Systém sdružování

Datum	Nevypořádané transakce	Den zahájení	Den ukončení	Úroková sazba	Poskytnutá likvidita
28.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
29.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
30.7.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
2.8.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
3.8.2004	Hlavní refinanční	28.7.2004	4.8.2004	4,24	50 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
4.8.2004	Hlavní refinanční	4.8.2004	11.8.2004	4,26	35 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000
5.8.2004	Hlavní refinanční	4.8.2004	11.8.2004	4,26	35 000 000
	Dlouhodobější refinanční	29.7.2004	27.10.2004	4,56	45 000 000

Naběhlý úrok	Celková částka k pokrytí	Spodní aktivační bod  (102)	Horní aktivační bod  (103)	Upravená tržní hodnota	Výzva k dodatkové úhradě
—	50 000 000	49 750 000	Nepoužívá se	50 113 203	—
5 889	95 005 889	94 530 859	Nepoužívá se	94 926 624	—
—
11 778	95 017 478	94 542 390	Nepoužívá se	93 839 080	– 1 178 398
5 700
29 444	95 052 244	94 576 983	Nepoužívá se	95 487 902	—
22 800
35 333	95 063 833	94 588 514	Nepoužívá se	95 399 949	—
28 500
—	80 034 200	79 634 029	Nepoužívá se	80 333 458	—
34 200
4 142	80 044 042	79 643 821	Nepoužívá se	80 248 396	—
39 900

PŘÍLOHA 2

Slovníček pojmů

Aktivační bod (Trigger point): předem stanovená úroveň hodnoty poskytované likvidity, při které dojde k výzvě k dodatkové úhradě.

Aktivum řádu 1 (Tier-one asset): obchodovatelné aktivum splňující určitá jednotná kritéria způsobilosti platná v celé eurozóně a stanovená ECB.

Aktivum řádu 2 (Tier-two asset): obchodovatelné nebo neobchodovatelné aktivum, jehož specifická kritéria způsobilosti stanovují národní centrální banky a schvaluje ECB.

Americká aukce (American auction): viz aukce s násobnou sazbou.

Aukce s jednotnou sazbou (holandská aukce) (Single rate auction (Dutch auction)): aukce, při které se úroková sazba (nebo cena/swapový bod) pro přidělení uplatňovaná na všechny uspokojené nabídky rovná mezní úrokové sazbě.

Aukce s násobnou sazbou (americká aukce) (Multiple rate auction (American auction)): aukce, při které se úroková sazba (nebo cena/swapový bod) pro přidělení rovná úrokové sazbě každé jednotlivé nabídky.

Bezpečný depozitní účet (Safe custody account): účet cenných papírů vedený centrální bankou, na který může úvěrová instituce ukládat cenné papíry, které považuje za vhodné k zajištění operací centrální banky.

Cena zpětného odkupu (Repurchase price): cena, za kterou je kupující v souvislosti s transakcí v rámci dohody o zpětném odkupu povinen odprodat aktivum zpět prodávajícímu. Cena zpětného odkupu se rovná součtu nákupní ceny a cenového rozdílu, který odpovídá úroku z poskytnuté likvidity za dobu splatnosti operace.

Čas ECB (ECB time): čas místa, ve kterém se nachází ECB.

Členský stát (Member state): v tomto dokumentu se jím rozumí členský stát EU, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou.

Dematerializace (Dematerialisation): odstranění fyzických certifikátů nebo podkladů cenných papírů, které představují vlastnictví finančních aktiv tak, že tato finanční aktiva existují pouze jako účetní záznamy.

Den nákupu (Purchase date): den, ke kterému nabývá prodej aktiv prodejcem kupci platnosti.

Den obchodu (Trade day (T)): den, ke kterému je obchod (tj. dohoda o finanční transakci mezi dvěma protistranami) sjednán. Den obchodu se může krýt se dnem vypořádání (vypořádání téhož dne), nebo mu předcházet o daný počet obchodních dní (den vypořádání je určen jako den obchodu + vypořádací prodleva).

Den ocenění (Valuation date): den ocenění podkladových aktiv úvěrových operací.

Den splatnosti (Maturity date): den, ke kterému končí platnost operace měnové politiky. V případě dohod o zpětném odkupu se den splatnosti shoduje se dnem zpětného odkupu.

Den vypořádání (Settlement date): den, ke kterému je transakce vypořádána. Zúčtování se může uskutečnit téhož dne jako obchod (vypořádání téhož dne) nebo jeden nebo několik dní po obchodu (den vypořádání je určen jako den obchodu + vypořádací prodleva).

Den zahájení (Start date): den, ke kterému je uzavřena první část operace měnové politiky. U operací založených na dohodách o zpětném odkupu a u měnových swapů odpovídá den zahájení dni nákupu.

Den zpětného odkupu (Repurchase date): den, ke kterému je kupující v souvislosti s transakcí na základě dohody o zpětném odkupu povinen odprodat aktivum zpět prodávajícímu.

Depositář (Depository): zprostředkovatel, jehož hlavní úlohou je uschovávat, ať už fyzicky nebo elektronicky, cenné papíry a vést záznamy o vlastnictví těchto cenných papírů.

Dlouhodobější refinanční operace (Longer-term refinancing operation): pravidelné operace prováděné Eurosystémem na volném trhu ve formě reverzní transakce. Dlouhodobější refinanční operace se provádí na základě měsíčních standardních nabídkových řízení a mají splatnost 3 měsíce.

Dluhopis s nulovým kupónem (Zero coupon bond): cenný papír, který v průběhu své životnosti vyplácí pouze jediný hotovostní tok. Pro účely tohoto dokumentu zahrnuje pojem dluhopisu s nulovým kupónem cenné papíry vydané s diskontem a cenné papíry, které při splatnosti doručí pouze jeden kupón. Zvláštní druh dluhopisu s nulovým kupónem představuje strip.

Dodání proti zaplacení (Delivery versus payment (DVP) or delivery against payment): mechanismus systému vypořádání při výměně hodnot, který zajišťuje, že ke konečnému převodu aktiv (cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů) dojde tehdy a pouze tehdy, pokud dojde ke konečnému převodu jiného aktiva (nebo aktiv).

Dodatečně stanovený výnos (Post-fixed coupon): výnos nástrojů s proměnlivou sazbou, který se určuje na základě hodnot referenčního indexu k určitému dni (dnům) v průběhu narůstání výnosu.

Dohoda o zpětném odkupu (Repurchase agreement): dohoda, kterou se aktivum prodává, při čemž prodávající zároveň získává právo a povinnost odkoupit toto aktivum za stanovenou cenu k budoucímu dni nebo na vyzvání. Tato dohoda se podobá zajištěnému úvěru s tím rozdílem, že prodávající si neponechává vlastnictví cenných papírů. Při svých reverzních transakcích používá Eurosystém dohody o zpětném odkupu s pevnou splatností.

Držení minimálních rezerv (Reserve holdings): stav udržovaný protistranami na jejich účtu minimálních rezerv za účelem plnění povinnosti minimálních rezerv.

Dvoustranný postup (Bilateral procedure): postup, při kterém centrální banka uzavírá obchod přímo s jednou nebo několika protistranami, bez využití postupů nabídkových řízení. Mezi dvoustranné postupy patří operace prováděné prostřednictvím burz cenných papírů nebo makléřů.

Emitent (Issuer): subjekt, který je zavázaný z cenného papíru nebo jiného finančního nástroje.

Eurosystém (Eurosystem): skládá se z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států eurozóny. Rozhodovacími orgány Eurosystému jsou Rada guvernérů a Výkonná rada ECB.

Eurozóna (Euro area): oblast zahrnující členské státy EU, které v souladu se Smlouvou přijaly euro za svou jednotnou měnu a ve kterých se provádí jednotná měnová politika, za niž odpovídá Rada guvernérů ECB.

Evropský systém centrálních bank (ESCB) (European System of Central Banks – ESCB): tímto výrazem se rozumí Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států EU. Je třeba poznamenat, že národní centrální banky členských států, které nepřijaly jednotnou měnu v souladu se Smlouvou, si v oblasti měnové politiky zachovávají své pravomoci v souladu s vnitrostátními právem, a nepodílejí se tudíž na provádění měnových operací Eurosystému.

Hlavní refinanční operace (Main refinancing operation): pravidelné operace prováděné Eurosystémem na volném trhu ve formě reverzní transakce. Hlavní refinanční operace se provádí na základě týdenních standardních nabídkových řízení a obvykle mají splatnost jeden týden.

Holandská aukce (Dutch auction): viz aukce s jednotnou sazbou.

Jednotný seznam: seznam aktiv, která splňují konkrétní kritéria způsobilosti a která se po květnu 2005 postupně stanou jedinými aktivy používanými k zajišťování operací Eurosystému poskytujících likviditu.

Konec dne (End-of-day): čas obchodního dne (po uzavření systému TARGET), ke kterému jsou pro daný den ukončeny všechny platby zpracovávané systémem TARGET.

Konečný převod (Final transfer): neodvolatelný a bezpodmínečný převod, kterým zaniká závazek k provedení převodu.

Korespondentské bankovnictví (Correspondent banking): dohoda, na jejímž základě poskytuje jedna úvěrová instituce platbu a jiné služby jiné úvěrové instituci. Platby prostřednictvím korespondentů se často provádějí prostřednictvím vzájemných účtů (nostro a loro účtů), ke kterým mohou být vázány stálé úvěrové linky. Služby korespondentského bankovnictví se poskytují především v přeshraničním styku, ale jsou rovněž známy jako agenturní vztahy ve vnitrostátním kontextu. Loro účet je termín používaný korespondentem k označení účtu vedeného pro zahraniční úvěrovou instituci; zahraniční úvěrová instituce pak tento účet považuje za svůj nostro účet.

Kupní cena (Purchase price): cena, za kterou jsou nebo mají být aktiva prodána prodávajícím kupci.

Maximální nabídková sazba (Maximum bid rate): horní hranice úrokové sazby, pro kterou mohou protistrany podávat své nabídky v rámci nabídkového řízení s proměnlivou sazbou. Nabídky se sazbou vyšší než je maximální nabídková sazba stanovená ECB se vyřadí.

Měnová finanční instituce (MFI) (Monetary financial institution – MFI): finanční instituce, které společně vytvářejí sektor emise peněz eurozóny. Zahrnují centrální banky, rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů.

Měnový swap (Foreign exchange swap): souběžná spotová operace nákupu/prodeje a forwardová operace prodeje/nákupu jedné měny proti měně druhé. Eurosystém provádí operace měnové politiky na volném trhu ve formě měnových swapů, při kterých národní centrální banky (nebo ECB) spotovou transakcí nakupují (prodávají) euro proti cizí měně a zároveň jej forwardovou transakcí prodávají (nakupují) zpět.

Metoda počítání dní (Day-count convention): metoda regulující počet dní při výpočtu úroku z úvěrů. Při operacích měnové politiky uplatňuje Eurosystém metodu skutečný počet/360.

Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (ISIN) (International Securities Identification Number – ISIN): mezinárodní identifikační kód přidělovaný cenným papírům emitovaným na finančních trzích.

Mezní nabídka swapového bodu (Marginal swap point quotation): nabídka swapových bodů, při které se vyčerpá celá částka přidělovaná v nabídkovém řízení.

Mezní úroková sazba (Marginal interest rate): úroková sazba, při které se vyčerpá celá částka přidělovaná v nabídkovém řízení.

Mezní zápůjční facilita (Marginal lending facility): stálá facilita Eurosystému, kterou mohou protistrany využít k získání jednodenního úvěru u národní centrální banky při předem stanovené úrokové sazbě.

Minimální částka přidělení (Minimum allotment amount): spodní hranice částky, která má být přidělena jednotlivým protistranám v rámci operace nabídkového řízení. Eurosystém se může rozhodnout přidělit každé z protistran svých nabídkových řízení určitou minimální částku.

Minimální nabídková sazba (Minimum bid rate): spodní hranice úrokové sazby, pro kterou mohou protistrany podávat své nabídky v rámci nabídkového řízení s proměnlivou sazbou.

Minimální poměr přidělení (Minimum allotment ratio): minimální procento nabídek přidělovaných v rámci nabídkového řízení při mezní úrokové sazbě. Eurosystém se může rozhodnout uplatňovat minimální poměr přidělení při svých nabídkových řízeních.

Model korespondentské centrální banky (MKCB) (Correspondent central banking model – CCBM): mechanismus zřízený Evropským systémem centrálních bank s cílem umožnit protistranám využívat podkladová aktiva na přeshraničním základě. V MKCB jednají národní centrální banky vůči sobě navzájem jako uschovatelé. To znamená, že každá národní centrální banka má ve své správě cenných papírů účet cenných papírů každé z ostatních národních centrálních bank (a ECB).

Nabídkové řízení s pevnou sazbou (Fixed rate tender): nabídkové řízení, při kterém národní centrální banka předem stanovení úrokovou sazbu a zúčastněné protistrany nabízejí částky peněz, se kterými si při takto stanovené sazbě přejí obchodovat.

Nabídkové řízení s proměnlivou sazbou (Variable rate tender): postup nabídkového řízení, při kterém protistrany nabízejí jak částku peněz, se kterou si přejí s centrální bankou obchodovat, tak i úrokovou sazbu, při které si přejí obchod uzavřít.

Národní centrální banka (National central bank – NCB): v tomto dokumentu se jí rozumí centrální banka členského státu EU, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou.

Nástroj s inverzní proměnlivou sazbou (Inverse floating rate instrument): strukturovaný cenný papír, u kterého se výnos vyplácený držiteli cenného papíru inverzně mění v závislosti na změnách určité referenční úrokové sazby.

Nástroj s pevnou sazbou (Fixed rate instrument): finanční nástroj, jehož výnos je pevně stanoven pro celou dobu životnosti nástroje.

Nástroj s proměnlivou sazbou (Floating rate instrument): finanční nástroj, jehož výnos je pravidelně nastavován v závislosti na referenčním indexu, aby tak odrážel změny krátkodobých a střednědobých tržních úrokových sazeb. Nástroje s proměnlivou sazbou mají výnosy nastavené buď předem, nebo následně.

Obchodní den Eurosystému (Eurosystem business day): jakýkoli den, ve který jsou ECB a alespoň jedna národní centrální banka otevřeny pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému.

Obchodní den národní centrální banky (NCB business day): jakýkoli den, ve kterém je národní centrální banka konkrétního členského státu otevřena pro účely provádění operací měnové politiky Eurosystému. V některých členských státech mohou být pobočky národní centrální banky v určitý obchodní den národní centrální banky zavřeny z důvodu místního nebo regionálního svátku. V takovýchto případech odpovídá příslušná národní centrální banka za to, že protistrany budou s předstihem informovány o opatřeních, která je nutné v souvislosti s těmito svátky k zajištění přístupu k mezní zápůjční facilitě provést.

Objemové nabídkové řízení (Volume tender): viz nabídkové řízení s pevnou sazbou.

Oceňování podle tržní hodnoty (Marking to market): viz variační marže.

Omezení maximální nabídky (Maximum bid limit): horní mez nejvyšší přijatelné nabídky podané jednou protistranou v nabídkovém řízení. Eurosystem může omezení maximální nabídky uvalit proto, aby jednotlivým protistranám zabránil v podávání nepřiměřeně vysokých nabídek.

Operace jemného doladění (Fine-tuning operation): nepravidelná operace na volném trhu prováděná Eurosystémem zejména za účelem vypořádání se s nepředvídanými výkyvy likvidity na trhu.

Operace na volném trhu (Open market operation): operace prováděná z podnětu centrální banky na finančním trhu. S ohledem na cíle, pravidelnost a postupy je možné operace Eurosystému na volném trhu rozdělit do čtyř kategorií: hlavní refinanční operace, dlouhodobější refinanční operace, operace jemného doladění a strukturální operace. Pokud jde o použité nástroje, jsou hlavním nástrojem Eurosystému na volném trhu reverzní transakce, které mohou být využity pro všechny čtyři kategorie operací. Kromě toho jsou pro potřeby strukturálních operací rovněž k dispozici vydávání dluhových cenných papírů a přímé transakce, zatímco pro provádění operací jemného doladění jsou k dispozici přímé transakce, zatímco pro provádění operací jemného doladění jsou k dispozici přímé transakce, měnové swapy a příjem termínovaných vkladů.

Paušální odpočitatelná položka (Lump-sum allowance): pevně stanovená částka, kterou si instituce v rámci minimálních rezerv Eurosystému odečítá při výpočtu své povinnosti minimálních rezerv.

Platební mechanismus ECB (ECB payment mechanism – EPM): platební mechanismus organizovaný v rámci ECB a spojený s TARGETem pro účely provádění: i) plateb mezi účty vedenými u ECB; a ii) plateb prostřednictvím TARGETu mezi účty vedenými u ECB a u národních centrálních bank.

Počáteční marže (Initial margin): opatření ke kontrole rizika, které může Eurosystém uplatňovat při reverzních transakcích a podle kterého se požadované zajištění transakce rovná úvěru poskytnutému protistraně plus hodnotě počáteční marže.

Postup nabídkových řízení (Tender procedure): postup, kterým centrální banka poskytuje trhu likviditu nebo ji z něj stahuje na základě nabídek podaných protistranami ve vzájemné hospodářské soutěži. Nejkonkurenceschopnější nabídky jsou uspokojovány přednostně, a to až do okamžiku, než dojde k vyčerpání celkového objemu likvidity, který je centrální bankou poskytován nebo stahován.

Povinnost minimálních rezerv (Reserve requirement): povinnost instituce držet u centrální banky minimální rezervy. Na základě rámce minimálních rezerv Eurosystému se povinnost minimálních rezerv úvěrové instituce vypočte vynásobením sazby minimálních rezerv pro každou kategorii položek základu pro stanovení minimálních rezerv výší těchto položek v účetní rozvaze instituce. Od své povinnosti minimálních rezerv si instituce navíc odečítají paušální odpočitatelnou položku.

Propojovací mechanismus (Interlinking mechanism): v rámci systému TARGET poskytuje propojovací mechanismus společné postupy a infrastrukturu, které umožňují pohyby platebních příkazů z jednoho domácího RTGS do druhého.

Protistrana (Counterparty): je druhou stranou finanční transakce (např. jakékoli transakce s centrální bankou).

Průměrovací opatření (Averaging provision): mechanismus, který protistranám umožňuje plnit jejich povinnosti minimálních rezerv na základě průměru rezerv držených v průběhu udržovacího období. Průměrovací opatření přispívá ke stabilizaci úrokových sazeb na peněžním trhu tím, že institucím poskytuje pobídku ke zmírnění dopadů dočasných výkyvů likvidity. Systém minimálních rezerv Eurosystému průměrování umožňuje.

Předem stanovený výnos (Pre-fixed coupon): výnos nástrojů s proměnlivou sazbou, který se stanoví na základě hodnot referenčního indexu k určitému dni (dnům) před začátkem narůstání výnosu.

Přeshraniční vypořádání (Cross-border settlement): vypořádání, ke kterému dochází v jiné zemi než v zemi nebo v zemích, ve které (kterých) se jedna nebo obě strany nacházejí.

Příjem termínovaných vkladů (Collection of fixed-term deposits): nástroj měnové politiky, který může Eurosystém využívat pro účely jemného doladění, při čemž Eurosystém nabízí z trhu protistranám úročení jejich termínovaných vkladů na účtech u národních centrálních bank za účelem absorpce likvidity.

Přímá transakce (Outright transaction): transakce, při které se aktiva nakupují a prodávají až ke dni splatnosti (spotové nebo forwardové).

Repo operace (Repo operation): reverzní transakce na poskytnutí likvidity, založená na dohodě o zpětném odkupu.

Reverzní transakce (Reverse transaction): operace, kterou národní centrální banka nakupuje nebo prodává aktiva podle dohody o zpětném odkupu a provádí zajištěné úvěrové operace.

Riziko platební schopnosti (Solvency risk): riziko ztráty z důvodu úpadku (bankrotu) emitenta finančního aktiva nebo platební neschopnosti protistrany.

Rychlé nabídkové řízení (Quick tender): postup nabídkového řízení využívaný Eurosystémem pro potřeby operací jemného doladění, pokud je třeba, aby měly rychlý dopad na likvidní situaci na trhu. Rychlá nabídková řízení se provádějí v časovém rozmezí 90 minut a s omezeným souborem protistran.

Sazba minimálních rezerv (Reserve ratio): sazba stanovená centrální bankou pro každou kategorii způsobilých rozvahových položek zahrnutých do základu pro stanovení minimálních rezerv. Sazby se používají pro výpočet povinnosti minimálních rezerv.

Skutečný počet/360 (Actual/360): metoda počítání dní při výpočtu úroku z úvěru, při které se úrok počítá pro skutečný počet kalendářních dní, na který je úvěr poskytnut, na základě roku o 360 dnech. Tato metoda se uplatňuje při operacích měnové politiky Eurosystému.

Smlouva (Treaty): Smlouva o založení Evropského společenství. Často se na ni odkazuje jako na ‚Řimskou smlouvu‘ v platném znění.

Spojení mezi systémy vypořádání obchodů s cennými papíry (Link between securities settlement systems): spojení tvoří všechny postupy a opatření, která existují mezi dvěma systémy pro vypořádání obchodů s cennými papíry za účelem převodu cenných papírů mezi oběma dotčenými systémy vypořádání obchodů s cennými papíry prostřednictvím zaknihování.

Srážka (Haircut): viz srážka při ocenění.

Srážka při ocenění (Valuation haircut): opatření ke kontrole rizika uplatňované na podkladová aktiva využívaná při reverzních transakcích, při kterém centrální banka počítá hodnotu podkladových aktiv jako jejich tržní hodnotu sníženou o určité procento (srážku). Eurosystém uplatňuje srážky při ocenění odrážející charakteristiky konkrétních aktiv, jakou je například zbytková splatnost.

Stálá facilita (Standing facility): facilita centrální banky přístupná protistranám z jejich podnětu. Eurosystém nabízí dvě stálé jednodenní facility: mezní zápůjční facilitu a vkladovou facilitu.

Standardní nabídkové řízení (Standard tender): postup nabídkového řízení využívaný Eurosystémem při jeho pravidelných operacích na volném trhu. Standardní nabídková řízení jsou prováděna v časovém rámci 24 hodin. Ve standardním nabídkovém řízení mohou podávat nabídky všechny protistrany, které splňují obecná kritéria způsobilosti.

Standardní odpočet (Standardised deduction): pevně stanovené procento nesplaceného objemu dluhových cenných papírů s dohodnutou dobou splatnosti do 2 let (včetně papírů peněžního trhu), jež mohou od základu pro stanovení minimálních rezerv odečíst emitenti, kteří nejsou schopni prokázat, že tento nesplacený objem je držen jinými institucemi podléhajícími systému minimálních rezerv Eurosystému, ECB nebo národní centrální bankou.

Strip (Strip – separate trading of interest and principal): dluhopis s nulovým kupónem, vytvořený za účelem samostatného obchodování s nároky na konkrétní hotovostní toky z cenného papíru a s jistinou téhož nástroje.

Strukturální operace (Structural operation): operace na volném trhu prováděná Eurosystémem zejména za účelem úpravy strukturální likvidity finančního sektoru vůči Eurosystému.

Středisko evidence cenných papírů (Central securities depository): subjekt, který drží a spravuje cenné papíry nebo jiná finanční aktiva, vede emisní účty a umožňuje zpracování transakcí prostřednictvím zaknihování. Aktiva mohou existovat buď fyzicky (přičemž jsou v rámci střediska evidence cenných papírů znehybněna), nebo v dematerializované podobě (tj. pouze jako elektronické záznamy).

Swapový bod (Swap point): rozdíl mezi směnným kurzem forwardové transakce a směnným kurzem spotové transakce při měnovém swapu.

Systém rezervace (Earmarking system): systém správy zajištění centrálními bankami, kdy je likvidita poskytována proti aktivům účelově vázaným pro každou jednotlivou transakci.

Systém sdružování (Pooling system): viz systém sdružování zajištění.

Systém sdružování zajištění (Collateral pooling systém): systém centrální banky pro správu zajištění, při kterém si protistrany otevírají souborný účet, na který vkládají aktiva zajišťující jejich transakce s centrální bankou. Na rozdíl od systému rezervace nejsou v systému sdružování podkladová aktiva účelově vázána (rezervována) pro jednotlivé transakce.

Systém vypořádání obchodů s cennými papíry (Securities settlement system – SSS): systém, který umožňuje držení a převod cenných papírů nebo jiných finančních aktiv, a to buď bezplatně, nebo proti zaplacení (dodání proti zaplacení).

Systém zaknihování (Book-entry system): účetní systém, který umožňuje převody cenných papírů a jiných finančních aktiv bez skutečného fyzického pohybu papírových podkladů či certifikátů (např. elektronický převod cenných papírů). Viz také dematerializace.

Systém zúčtování plateb (Gross settlement system): převodní systém, při kterém dochází na základě jednotlivých příkazů k vypořádávání finančních prostředků nebo převodu cenných papírů.

Systém zúčtování plateb v reálném čase (RTGS) (RTGS (real-time gross settlement) system): systém zúčtování, v jehož rámci dochází ke zpracování a vypořádání na základě jednotlivých příkazů (bez vzájemného započtení – nettingu) v reálném čase (průběžně). Viz rovněž TARGET.

TARGET (Transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase) (TARGET – Trans-European automated real-time gross settlement express transfer system): systém zúčtování jednotlivých plateb v reálném čase pro euro. Jedná se o decentralizovaný systém skládající se z 15 národních systémů RTGS, platebního mechanismu ECB a propojovacího mechanismu.

Třída splatnosti (Maturity bucket): skupina dluhových nástrojů v rámci kategorií likvidity aktiv řádu 1 nebo aktiv řádu 2, jejichž zbytková splatnost spadá do určitého časového intervalu, např. třída se splatností tři až pět let.

Účet minimálních rezerv (Reserve account): účet u národní centrální banky, na kterém protistrany drží své minimální rezervy. Jako účet minimálních rezerv mohou protistrany využít i své účty pro zúčtování vedené u národních centrálních bank.

Účet pro zúčtování (Settlement account): účet přímého účastníka národního systému RTGS u centrální banky pro účely zpracování plateb.

Udržovací období (Maintenance period): období, na které se propočítává dodržování povinnosti minimálních rezerv. ECB zveřejňuje kalendář udržovacích období nejméně tři měsíce před začátkem každého roku. Udržovací období začíná dnem vypořádání první hlavní refinanční operace, která následuje po zasedání rady guvernérů, na jehož programu je měsíční vyhodnocení orientace měnové politiky. Obvykle udržovací období končí den před obdobným dnem vypořádání v následujícím měsíci. Za výjimečných okolností může být zveřejněný kalendář změněn, a to mimo jiné v závislosti na změnách v časových plánech zasedání Rady guvernérů.

Uschovátel (Custodian): subjekt, který se zavazuje převzít do úschovy a pro jiné spravovat cenné papíry a jiná finanční aktiva.

Úvěrová instituce (Credit institution): v tomto dokumentu se jí rozumí instituce, na kterou se vztahuje definice uvedená v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/28/ES ze dne 18. září 2000, kterou se mění směrnice 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. Úvěrovou institucí tedy je: i) podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a v poskytování úvěrů na vlastní účet; nebo ii) podnik nebo jakákoli jiná právnická osoba jiná než osoba podle bodu i), která vydává platební prostředky ve formě elektronických peněz. „Elektronickými penězi“ se rozumí peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydávající institucí a a) uchovávaná na elektronickém médiu; b) vydávaná při přijetí peněžních prostředků, jejíchž hodnota není nižší než vydávaná peněžní hodnota; a c) přijímaná jako platební prostředek jinými podniky, než je vydávající instituce.

Úzké propojení: situace, kdy je protistrana spojena s emitentem dluhových nástrojů z následujících důvodů: (i) protistrana vlastní 20 % či více kapitálu emitenta, případně jeden či více podniků, v nichž protistrana vlastní většinu kapitálu, vlastní 20 % či více kapitálu emitenta, nebo protistrana a jeden či více podniků, v nichž protistrana vlastní většinu kapitálu, dohromady vlastní 20 % či více kapitálu emitenta, nebo (ii) emitent vlastní 20 % či více kapitálu protistrany, případně jeden či více podniků, v nichž emitent vlastní většinu kapitálu, vlastní 20 % či více kapitálu protistrany, nebo emitent a jeden či více podniků, v nichž emitent vlastní většinu kapitálu, dohromady vlastní 20 % či více kapitálu protistrany, nebo (iii) třetí strana vlastní většinu kapitálu protistrany i většinu kapitálu emitenta, ať už přímo, či nepřímo prostřednictvím jednoho či více podniků, v nichž třetí strana vlastní většinu kapitálu.

Variační marže (nebo oceňování podle tržní hodnoty) (Variation margin (or marking to market)): Eurosystém vyžaduje, aby byla pro podkladová aktiva využívaná při jeho reverzních transakcích na poskytnutí likvidity zachovávána po dobu trvání operace určitá úroveň tržní hodnoty. To znamená, že pokud pravidelně měřená tržní hodnota podkladových aktiv klesne pod určitou úroveň, požadují národní centrální banky po protistranách dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti (tj. výzva k dodatkové úhradě). Podobně pokud tržní hodnota podkladových aktiv po přecenění určitou úroveň přesáhne, může protistrana nadbytečná aktiva nebo hotovost získat zpět.

Vkladová facilita (Deposit facility): stálá facilita Eurosystému, kterou mohou protistrany využívat k provádění jednodenních vkladů u národní centrální banky, které jsou úročeny předem stanovenou úrokovou sazbou.

Vklady s dohodnutou splatností (Deposits with agreed maturity): kategorie nástrojů, která se skládá převážně z termínovaných vkladů s danou dobou splatnosti, s nimiž v závislosti na vnitrostátní praxi před splatností buď nelze disponovat, nebo s nimiž lze disponovat pouze pod podmínkou uhrazení penále. Tato kategorie rovněž zahrnuje některé neobchodovatelné dluhové nástroje, jako jsou například neobchodovatelné (drobné) vkladové listy.

Vklady s výpovědní lhůtou (Deposits redeemable at notice): kategorie nástrojů, která se skládá z vkladů, u nichž musí držitel dodržet pevně stanovenou výpovědní lhůtu před tím, než si své prostředky může vybrat. V některých případech existuje možnost výběru určité stanovené částky ve stanoveném období, nebo možnost předčasného výběru podmíněného uhrazením penále.

Vnitrodenní úvěr (Intraday credit): úvěr poskytnutý na dobu kratší než 1 obchodní den. Může být poskytnut centrální bankou k vyrovnání nesrovnalostí ve vypořádávání plateb a může mít formu: i) zajištěného přečerpání úvěru; nebo ii) úvěrové operace proti zástavě nebo s dohodou o zpětném odkupu.

Výzva k dodatkové úhradě (Margin call): postup související s uplatňováním variačních marží, který spočívá v tom, že pokud pravidelně měřená hodnota podkladových aktiv klesne pod určitou úroveň, vyžaduje centrální banka po protistranách dodání doplňujících aktiv (nebo hotovosti). Obdobně platí, že pokud hodnota podkladových aktiv po přecenění přesáhne částku, kterou protistrany dluží, plus variační marži, mohou protistrany požádat centrální banku o vrácení nadbytečných aktiv (nebo hotovosti).

Základ pro stanovení minimálních rezerv (Reserve base): suma způsobilých rozvahových položek, která představuje základ pro výpočet povinnosti minimálních rezerv úvěrové instituce.

Zbytková splatnost (Residual maturity): doba zbývající do dne splatnosti dluhového nástroje.

Země EHP (Evropského hospodářského prostoru) (EEA (European Economic Area) countries): členské státy EU a Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Zprostředkovatel zúčtování (Settlement agent): instituce, která spravuje proces zúčtování (např. určuje pozice v procesu zúčtování, sleduje výměny plateb atd.) pro převodní systémy nebo jiné mechanismy vyžadující zúčtování.