EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AB0012

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 24. února 2006 na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o předávání údajů z národních účtů (CON/2006/12)

OJ C 55, 7.3.2006, p. 61–62 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

7.3.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/61


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 24. února 2006

na žádost Rady Evropské unie k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o předávání údajů z národních účtů

(CON/2006/12)

(2006/C 55/29)

Dne 19. ledna 2006 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady žádost o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2223/96, pokud jde o předávání údajů z národních účtů (KOM(2005) 653 v konečném znění) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy o založení Evropského společenství, neboť navrhované nařízení spadá do oblasti působnosti ECB. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu ECB přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1   OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1.1

Cílem navrhovaného nařízení je změnit přílohu B nařízení o Evropském systému účtů 1995 (1), pokud jde o předávání údajů z národních účtů. Navrhované nařízení mění harmonogram, periodicitu a obsah národních účtů, jež členské státy předávají Komisi Evropských společenství (Eurostatu), čímž se zlepší dostupnost údajů z národních účtů i kvalita statistiky na evropské úrovni. Navrhované nařízení je v souladu se zásadami harmonizace a soudržnosti. Zahrnuje rovněž některé nové požadavky, jež vznesli klíčoví uživatelé, a zohledňuje některá omezení programu předávání údajů tak, jak to požadovali národní sestavovatelé údajů.

1.2

Pro provádění měnové politiky je nezbytné, aby ECB používala a sestavovala statistiku eurozóny, jež vychází z údajů z národních účtů, které jsou komplexní, srovnatelné, způsobilé k vytváření souhrnných ukazatelů v rámci členských států eurozóny, aktuální, spolehlivé a konzistentní jak v rámci jednotlivých tabulek, které tvoří program předávání údajů, tak mezi těmito tabulkami navzájem. Za oblast nejvyšší priority ECB považuje čtvrtletní statistiku národních účtů a vítá návrhy na poskytování těchto údajů obsažené v pozměněném programu. Konzistentní soubor údajů z národních účtů je rovněž velmi důležitý, neboť je potřebný ke komplexní analýze změn produktivity. V této souvislosti, ale i obecně je třeba poznamenat, že pro roční údaje jsou potřebná podrobnější členění než pro čtvrtletní údaje. ECB považuje podrobnější členění hospodářských činností a institucionálních sektorů v navrhovaném nařízení za významné zlepšení. Údaje z regionálních účtů nejsou pro ECB prvořadé.

1.3

ECB též oceňuje, že navrhované nařízení považuje za prioritu poskytování údajů z národních účtů ze strany členských států za aktuálnější období. ECB vyzývá Komisi (Eurostat) a členské státy, aby zajistily poskytování vzájemně konzistentních údajů v tabulkách, jež program předávání údajů požaduje, a aby zavedly a uplatňovaly koordinované postupy při zveřejňování a revizích. Podle názoru ECB se výše uvedené týká též přesného harmonogramu důležitých statistických revizí národních účtů, které mohou souviset s podstatnými metodickými změnami.

2   KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY

2.1

Tabulka č. 1 programu předávání údajů zahrnuje hlavní čtvrtletní a roční souhrnné ukazatele, jež mají pro měnovou a hospodářskou politiku zásadní význam. ECB vítá zlepšení, pokud jde o údaje předávané pro účely tabulky č. 1. Mezi tato zlepšení patří specifikace údajů o vývozu a dovozu podle místa určení a původu (členské státy EU, členové měnové unie a instituce EU) a zvláštní údaje o přidané hodnotě a zaměstnanosti za oblast průmyslové výroby. ECB doporučuje, aby pro sestavování statistiky změny zřetězených čtvrtletních objemů byla použita jednotná metoda. ECB dále doporučuje, aby program předávání údajů pro hlavní čtvrtletní souhrnné ukazatele požadoval statistické údaje očištěné od vlivu počtu pracovních dnů a o sezónní vlivy, případně pouze údaje očištěné od vlivu počtu pracovních dnů.

2.2

Tabulka č. 3 programu předávání údajů zahrnuje roční souhrnné ukazatele podle odvětví, jež jsou nezbytné pro analýzu produktivity a pro strukturální analýzu. Tam, kde jsou v této tabulce uvedeny dva druhy členění, dává ECB přednost tomu, aby se pro účely sestavování souhrnných ukazatelů eurozóny v plném rozsahu uplatnilo méně podrobnější členění.

2.3

S cílem umožnit, aby bylo dosaženo potřebného úplného souladu při sestavování integrovaných účtů za eurozónu, ECB požaduje, aby nefinanční účty podle sektorů (tabulka č. 8 programu předávání údajů) byly předávány ve stejných lhůtách jako finanční účty podle sektorů (tabulka č. 6 programu předávání údajů) a rozvahy finančních aktiv a závazků (tabulka č. 7 programu předávání údajů).

2.4

ECB by dala přednost tomu, aby lhůta pro předávání údajů o výdajích vládních institucí podle účelu (tabulka č. 11 programu předávání údajů) byla zkrácena z dvanácti na devět měsíců po skončení referenčního roku. To by bylo rovněž v souladu se lhůtou pro předkládání podrobného členění výdajů vládních institucí (tabulka č. 2 programu předávání údajů). ECB by dále dala přednost tomu, aby se povinně poskytovalo další členění výdajů vládních institucí podle skupin COFOG pro tyto oddíly COFOG: hospodářství, zdraví, vzdělávání a sociální ochrana. Požadované členění podrobných příjmů z daní podle typu daní a přijímajícího subsektoru (tabulka č. 9 programu předávání údajů) je naopak podrobnější, než jsou prvořadé požadavky ECB.

2.5

ECB by též podporovala, aby vstupy nákladů práce v tabulkách užití (tabulka č. 16 programu předávání údajů) byly měřeny také podle odpracovaných hodin a aby tyto vstupy byly rozděleny tak, aby bylo možné analyzovat důsledky vývoje v oblasti kvality práce na změny v produktivitě. ECB by rovněž preferovala, aby tabulky užití byly rovněž v základních cenách tak, aby bylo možné sestavovat symetrické tabulky vstupů a výstupů v ročních intervalech. Pokud by tyto roční tabulky byly rovněž členěny na dovozy a domácí produkci, symetrické tabulky vstupů a výstupů pro domácí produkci a pro dovozy v základních cenách (tabulky č. 18 a 19 programu předávání údajů) by nebyly pro ECB prvořadým požadavkem. Co se týče tabulky č. 16 programu předávání údajů, je na zvážení, zda neuplatnit diferencovaný přístup, pokud jde o zpravodajské povinnosti větších a menších členských států. Symetrické tabulky vstupů a výstupů v základních cenách (tabulka č. 17 programu předávání údajů) a symetrické tabulky vstupů a výstupů pro domácí produkci a pro dovozy v základních cenách (tabulky č. 18 a 19 programu předávání údajů), které se předávají v pětiletých intervalech, považuje ECB vzhledem ke zpoždění a nízké periodicitě údajů v těchto tabulkách za méně důležité.

2.6

ECB vítá předávání rozvah nefinančních aktiv (tabulka č. 26 programu předávání údajů) a má za to, že režim povinného předávání by se měl vztahovat na více proměnných v této tabulce. Poskytování povinných informací o hodnotě obydlí by především mělo být doplněno o související informaci o hodnotě pozemků, neboť tyto údaje jsou klíčové pro hodnocení bohatství domácností z hlediska bydlení, což je pro ECB obzvlášť významné.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 24. února 2006.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1).


Top