EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019D0025(01)

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1349 ze dne 26. července 2019 o postupu a podmínkách pro výkon některých pravomocí příslušného orgánu v souvislosti s dozorem nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2019/25)

OJ L 214, 16.8.2019, p. 16–24 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 25/05/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2019/1349/oj

16.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 214/16


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2019/1349

ze dne 26. července 2019

o postupu a podmínkách pro výkon některých pravomocí příslušného orgánu v souvislosti s dozorem nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2019/25)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1, článek 22 a čl. 34.1 první odrážku tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (1), a zejména na čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážky Smlouvy a čl. 3.1 čtvrté odrážky statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky je Eurosystém zmocněn k podpoře plynulého fungování platebních systémů.

(2)

Eurosystém podporuje plynulé fungování platebních systémů zejména tím, že nad nimi vykonává dozor.

(3)

V dubnu 2012 Výbor pro platební a zúčtovací systémy Banky pro mezinárodní platby a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry společně zveřejnily zásady pro infrastruktury finančních trhů (dále jen „zásady CPSS-IOSCO“) (2). Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu, který je nástupcem Výboru pro platební a zúčtovací systémy, a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry následně společně zveřejnili pokyny k těmto zásadám.

(4)

Podle zásad CPSS-IOSCO by měl být systémově významný platební systém („SIPS“) předmětem účinného dozoru na základě jasně definovaných a veřejně dostupných kritérií, neboť není-li tento systém dostatečně chráněn proti rizikům, kterým je vystaven, může vyvolat systémová rizika. Zásady CPSS-IOSCO navíc stanoví konkrétní očekávání dozoru, pokud jde o poskytovatele kritických služeb, na nichž závisí nepřetržité a přiměřené fungování tržní infrastruktury. Kromě toho zásady CPSS-IOSCO stanoví, že příslušné orgány by měly mít dostatečnou pravomoc a zdroje k plnění svých příslušných úkolů, včetně pravomoci přijímat nápravná opatření.

(5)

Evropská centrální banka (ECB) provedla zásady CPSS-IOSCO a následné pokyny v rozsahu, v jakém se vztahují na systém SIPS, v nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

(6)

Aby bylo zajištěno uplatňování nejvyšších standardů dozoru, Rada guvernérů podle článku 24 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) přezkoumala uvedené nařízení s cílem posoudit, zda je třeba jej změnit, a následně přijala nařízení Evropské centrální banky (EU) 2017/2094 (ECB/2017/32) (3), kterým pravomoc příslušného orgánu získat informace a dokumenty od provozovatele SIPS podle článku 21 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) rozšířila o dodatečné nástroje.

(7)

Čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) tak příslušný orgán opravňuje k získání informací a dokumentů od provozovatele SIPS, k tomu, aby tento orgán požadoval, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS, a k provádění kontrol na místě, nebo k tomu, aby provedením těchto kontrol pověřil třetí osoby.

(8)

ECB na základě čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) přijme rozhodnutí o postupech a podmínkách pro výkon pravomocí uvedených v čl. 21 odst. 1.

(9)

S cílem zajistit dodržování práv třetích osob by měl příslušný orgán vykonávat pravomoci stanovené v článku 21 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) v souladu s obecnými zásadami proporcionality, rovného zacházení, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a spravedlivého procesu. Za účelem dosažení souladu s těmito zásadami by rozhodnutí o výkonu pravomocí v oblasti dozoru ve smyslu článku 21 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) mělo mít minimální předem vymezený obsah a před výkonem dozoru by mělo být oznámeno provozovateli SIPS.

(10)

Formální rozhodnutí se nevyžaduje pro výkon pravomoci získat informace nebo dokumenty, kterou může vykonávat příslušný orgán v souladu se svými potřebami v oblasti dozoru, kterými je zejména kontrola souladu s nařízením (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) a podpora plnění širšího cíle spočívajícího v podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

(11)

Pro účely účinného dozoru je důležité, aby příslušný orgán mohl ukládat požadavky týkající se typu nezávislého odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, zacházení se zprávou, včetně zpřístupnění a zveřejnění, a lhůt pro vypracování zprávy.

(12)

Při jmenování nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání systému SIPS by se mělo zabránit střetu zájmů a měly by být dodrženy určité požadavky k zajištění toho, aby tento nezávislý odborník měl potřebnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti k plnění svých úkolů.

(13)

Provozovatel SIPS může plnění základních funkcí týkajících se zúčtování a vypořádání transakcí externě zadat poskytovatelům kritických služeb. Pokud tyto funkce neprovádí sám provozovatel SIPS, ale poskytovatel kritických služeb, je důležité, aby příslušný orgán mohl vykonávat své pravomoci podle článku 21 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), které uplatňuje ve vztahu k provozovateli SIPS, stejným způsobem a ve stejném rozsahu i ve vztahu k poskytovatelům kritických služeb. Za tímto účelem je nezbytné, aby provozovatel SIPS do svých smluvních ujednání s poskytovateli kritických služeb zahrnul ustanovení, která umožní, aby zástupci nebo zaměstnanci poskytovatele kritických služeb a příslušný orgán, případně nezávislý odborník a tým pro provádění kontrol na místě mohli sdílet informace, dokumenty a písemná nebo ústní vysvětlení, a umožní rovněž provádění kontrol na místě u poskytovatele kritických služeb.

(14)

V zájmu účinného řešení nouzových situací je důležité, aby příslušné orgány mohly v jednotlivých případech v omezeném počtu a za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí upustit od určitých požadavků týkajících se výkonu jejich pravomoci,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Výrazy použité v tomto rozhodnutí mají stejný význam jako výrazy definované v nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), přičemž se použijí rovněž tyto definice:

(1)

„nezávislým odborníkem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která není v žádném vztahu, jenž zakládá střet zájmů ve vztahu k systému SIPS, provozovateli SIPS ani jeho ovládajícím akcionářům, a která má zvláštní odborné znalosti v oblasti prověřování a přezkumu infrastruktur finančních trhů se zaměřením na finanční regulaci, informační systémy a komunikační technologie, řízení rizik, finanční výkaznictví nebo audit;

(2)

„nezávislým přezkumem“ se rozumí hodnocení fungování systému SIPS, jehož účelem je poskytnout: podrobný pohled na veškerá rizika a zranitelnosti; ujištění o pokroku, jehož provozovatel SIPS dosáhl za účelem zmírnění všech rizik a zranitelností; a potvrzení účinnosti politik, postupů a kontrol provozovatele SIPS za účelem zmínění veškerých rizik a zranitelností;

(3)

„prověřením“ se rozumí zkoumání a analýza skutečností, dokumentů, informací a událostí a výklad výsledných zjištění za použití známých a běžně používaných prověřovacích metod;

(4)

„kontrolou na místě“ se rozumí šetření, které se provádí u provozovatele SIPS nebo na příslušném místě souvisejícím s činností provozovatele SIPS, a to i u poskytovatele kritických služeb, pokud smluvní ujednání mezi provozovatelem SIPS a poskytovatelem kritických služeb umožňují takovou kontrolu, jehož účelem je poskytnout hloubkovou analýzu mimo jiné obchodních modelů nebo správy a řízení, různých rizik a systémů vnitřní kontroly;

(5)

„týmem pro provádění kontrol na místě“ se rozumí skupina odborníků z příslušného orgánu nebo z orgánu, na nějž příslušný orgán přenesl svou pravomoc, případně z jiné centrální banky Eurosystému, vedená vedoucím týmu, jejímž cílem je provádět kontrolu na místě;

(6)

„poskytovatelem kritických služeb“ se rozumí poskytovatel služeb, který má s provozovatelem SIPS přímé smluvní ujednání o trvalém poskytování služeb tomuto provozovateli SIPS a případně účastníkům systému SIPS, přičemž tyto služby jsou zásadní pro zajištění důvěrnosti informací, integrity a dostupnosti služeb, jakož i pro plynulé fungování základních operací systému SIPS;

(7)

„jiným orgánem“ se rozumí orgán odpovědný za dozor nad systémem SIPS, který není příslušným orgánem ani centrální bankou vykonávající dozor či dohled nad poskytovateli kritických služeb systému SIPS, přičemž na tento orgán může být přenesena pravomoc provádět kontroly na místě.

Článek 2

Všeobecné zásady

1.   Toto rozhodnutí stanoví postup, který příslušný orgán uplatňuje, a podmínky, které tento orgán dodržuje při výkonu svých pravomocí podle čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

2.   Při výkonu svých pravomocí podle čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) příslušný orgán:

a)

zohledňuje cíle nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) a jejich použitelnost na okolnosti daného případu a vykonává pouze takové pravomoci, které jsou přiměřené uvedeným cílům a okolnostem daného případu, aby se předešlo zbytečné zátěži pro provozovatele SIPS;

b)

buď důsledně uplatňuje stejné požadavky na podobné provozovatele SIPS, nebo odůvodňuje rozdílné zacházení s jednotlivými provozovateli SIPS.

3.   Aniž je dotčen článek 11, příslušný orgán provozovateli SIPS písemně oznámí své rozhodnutí vykonat některou z pravomocí stanovených v čl. 21 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

4.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 3 stanoví:

a)

právní základ tohoto rozhodnutí a jeho odůvodnění;

b)

pravomoc, která má být vykonána;

c)

jakékoli další požadavky stanovené v článcích 4 až 7 v závislosti na pravomoci, která má být vykonána;

d)

pokud je pravomocí, která má být vykonána, pravomoc provádět kontroly na místě, a pokud se dotčenému provozovateli SIPS v souladu s článkem 11 nezasílá písemné oznámení, důvody pro postup, kdy provozovatel SIPS není předem informován;

e)

důvody, pro které může provozovatel SIPS toto rozhodnutí rozporovat.

5.   Nezávislý odborník, případně tým pro provádění na místě má tyto pravomoci:

a)

právo požadovat předložení informací a dokumentů v souladu s článkem 3;

b)

právo přezkoumávat účetní knihy a záznamy provozovatele SIPS a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy, a to i z knih a záznamů týkajících se služeb poskytovaných poskytovateli kritických služeb SIPS, pokud to příslušná smluvní ujednání mezi provozovatelem SIPS a poskytovatelem kritických služeb umožňují;

c)

právo získat písemná nebo ústní vysvětlení od kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance provozovatele SIPS nebo jeho poskytovatelů kritických služeb (od poskytovatelů kritických služeb pouze tehdy, pokud to příslušná smluvní ujednání mezi provozovatelem SIPS a poskytovatelem kritických služeb umožňují, a pouze pokud se týká služeb, které uvedený poskytovatel kritických služeb systému SIPS poskytuje);

d)

vyslechnout jakoukoli jinou osobu, která je na základě právních předpisů či na základě smluvního ujednání povinna poskytnout informace za účelem získání informací souvisejících s předmětem prověření, nezávislého přezkumu nebo kontroly na místě;

6.   Při ukončení prověření nebo nezávislého přezkumu nezávislý odborník předloží návrh zprávy provozovateli SIPS a příslušnému orgánu a následně předloží svou závěrečnou zprávu příslušnému orgánu ve formátu a struktuře, které tento orgán stanoví. Nezávislý odborník zajistí, aby všechna zjištění uvedená ve zprávě byla podložena důkazy a aby byla přesná podle nejlepšího vědomí a svědomí tohoto odborníka.

7.   Při ukončení kontroly na místě poskytne příslušný orgán provozovateli SIPS návrh své zprávy.

8.   K návrhu zprávy předložené nezávislým odborníkem nebo příslušným orgánem se provozovatel SIPS může písemně vyjádřit. Před tím, než závěrečnou zprávu předloží či vrátí příslušnému orgánu, případně nezávislému odborníkovi, správní rada provozovatele SIPS tuto závěrečnou zprávu schválí a podepíše.

9.   Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, pokud se týká jejich práce v souvislosti s prověřováním, nezávislými přezkumy nebo kontrolami na místě. S veškerými informacemi navzájem předávanými podle tohoto rozhodnutí se nakládá jako s důvěrnými, s výjimkou případů, kdy je zveřejnění těchto informací vyžadováno právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy.

10.   Zjištění vyplývající z prověřování, nezávislých přezkumů nebo kontrol na místě podle článku 21 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) může příslušný orgán zveřejnit buď na úrovni podrobnosti, která neidentifikuje jednotlivý systém nebo provozovatele, nebo jinak se souhlasem provozovatele SIPS.

Článek 3

Výkon pravomoci příslušného orgánu získávat informace a dokumenty

1.   Příslušný orgán může vyžadovat, aby mu provozovatel SIPS poskytl veškeré informace a dokumenty nezbytné pro účinné a účelné plnění funkcí dozoru, které mu byly svěřeny nařízením (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), včetně informací a dokumentů, které mají být pro účely dozoru poskytovány v pravidelných intervalech a v určených formátech.

2.   Když příslušný orgán vyžaduje, aby mu provozovatel SIPS poskytl informace a dokumenty v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), upřesní:

a)

informace nebo dokumenty, které mají být poskytnuty;

b)

formát a postup pro poskytnutí informací nebo dokumentů;

c)

lhůtu pro poskytnutí informací nebo dokumentů, případně intervalů, v nichž mají být poskytovány, aniž je dotčena obecná povinnost provozovatele SIPS odpovědět bez zbytečného odkladu.

3.   Provozovatel SIPS poskytne informace nebo dokumenty ve stanovené lhůtě, případně v požadovaných intervalech, ledaže příslušnému orgánu prokáže, že nastala jedna z těchto okolností:

a)

informace nebo dokumenty nejsou okamžitě k dispozici;

b)

tyto informace nebo dokumenty nejsou ve výhradním vlastnictví provozovatele SIPS nebo se netýkají pouze jeho činnosti, a k poskytnutí dané informace nebo dokumentu příslušnému orgánu je proto třeba získat souhlas třetí osoby.

Je-li příslušnému orgánu uspokojivě prokázáno, že nastala jedna ze shora uvedených okolností, může provozovateli SIPS poskytnout dodatečnou lhůtu na poskytnutí příslušných informací nebo dokumentů.

4.   Provozovatel SIPS a jeho zaměstnanci nejsou z důvodu služebního tajemství osvobozeni od povinnosti poskytovat informace nebo dokumenty na základě tohoto rozhodnutí.

5.   Provozovatel SIPS do svých smluvních ujednání se třetími stranami, včetně poskytovatelů kritických služeb, zahrne ustanovení umožňující sdílení informací a dokumentů s příslušným orgánem, nezávislým odborníkem a týmem pro provádění kontrol na místě, pokud jde o služby poskytované těmito třetími stranami systému SIPS.

Článek 4

Výkon pravomoci příslušného orgánu požadovat jmenování nezávislého odborníka

1.   Příslušný orgán může požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka, který provede prověření v souladu s článkem 5 nebo nezávislý přezkum v souladu s článkem 6. Své rozhodnutí, aby provozovatel SIPS v souladu s čl. 2 odst. 4 jmenoval nezávislého odborníka, příslušný orgán oznámí provozovateli SIPS. Provozovatel SIPS nese veškeré náklady spojené se jmenováním nezávislého odborníka.

2.   Při jmenování nezávislého odborníka vede provozovatel SIPS v případě potřeby konzultace s poskytovatelem kritických služeb.

3.   Příslušný orgán zajistí, aby rozhodnutí, kterým požaduje, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka, obsahovalo alespoň tyto požadavky a informace:

a)

skutečnost, že nezávislý odborník, kterého provozovatel SIPS zamýšlí jmenovat, nebyl v posledních dvou letech přímo ani nepřímo zapojen do provozu příslušného SIPS, ani nad ním nevykonával dozor a má zvláštní odborné znalosti potřebné pro účely prověření a nezávislých přezkumů, a to například odborné znalosti v oblasti infrastruktur finančních trhů, finanční regulace, informačních systémů a komunikační technologie, řízení rizik, finančního výkaznictví nebo auditů;

b)

podrobnosti o funkci, povinnostech, pravomocích a požadované oblasti odbornosti, schopností a znalostí nezávislého odborníka;

c)

provozovatel SIPS zajistí, aby nezávislý odborník měl požadovanou kvalifikaci, schopnosti a znalosti a aby svou funkci vykonával bez jakéhokoli střetu zájmů a v souladu s požadavky vymezenými v odstavcích 5 až 7 tohoto článku;

d)

lhůtu, do které musí být nezávislý odborník jmenován;

e)

provozovatel SIPS informuje příslušný orgán o tom, jak jsou plněny požadavky uložené příslušným orgánem, a v tomto směru poskytuje příslušné pokyny;

f)

provozovatel SIPS poskytne kontaktní údaje nezávislého odborníka pro účely odstavce 13 tohoto článku.

4.   Rozhodnutí, kterým příslušný orgán požaduje, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka, může obsahovat požadavky nad rámec požadavků stanovených v odstavci 3 výše. Provozovatel SIPS připojí rozhodnutí, jímž příslušný orgán požaduje, aby jmenoval nezávislého odborníka, do svého smluvního ujednání s nezávislým odborníkem.

5.   Při výkonu svých funkcí má nezávislý odborník veškeré pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3.

6.   Provozovatel SIPS zajistí, aby nezávislý odborník jmenovaný za účelem provedení prověření nebo nezávislého přezkumu měl tuto minimální kvalifikaci:

a)

ukončené vysokoškolské vzdělání nebo rovnocennou kvalifikaci; nebo

b)

osvědčení nebo diplom, který udělil nebo uznal členský stát EU a který osvědčuje odbornou způsobilost v jedné z oblastí, v níž musí mít nezávislý odborník odborné znalosti pro účely prověřování nebo nezávislého přezkumu.

7.   Je-li kromě kvalifikace požadované podle odstavce 6 třeba zajistit i praktické zkušenosti, může příslušný orgán rovněž požadovat, aby provozovatel SIPS zajistil, že nezávislý odborník má zkušenosti (nejlépe v délce minimálně 3 let) s prováděním podobných prověřování nebo nezávislých přezkumů nebo rovnocenných šetření prováděných pro podniky v rámci finančního sektoru. Před uložením jakéhokoli dodatečného požadavku na praktické zkušenosti však příslušný orgán zohlední to, že prověřování i nezávislý přezkum jsou relativně novými záležitostmi, jakož i omezení, jež tyto další požadavky mohou pro možné budoucí odborníky představovat. Provozovatel SIPS zajistí, aby se na nezávislého odborníka vztahovaly zásady profesní etiky, které zahrnují přinejmenším jeho funkci ve veřejném zájmu, jeho bezúhonnost a nestrannost a jeho odbornou způsobilost a náležitou péči.

8.   Při náboru nezávislého odborníka vyžaduje provozovatel SIPS dostatečný důkaz o kvalifikaci a praxi uvedené v odstavcích 6 a 7. Informuje příslušný orgán o totožnosti vybraného nezávislého odborníka, a pokud o to příslušný orgán požádá, o tom, v jaké míře je jmenování nezávislého odborníka v souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 6 a 7. Příslušný orgán má i nadále právo požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval jiného nezávislého odborníka, pokud má za to, že nezávislý odborník vybraný provozovatelem SIPS nesplňuje požadavky stanovené v tomto rozhodnutí nebo v rozhodnutí, které vyžaduje jmenování nezávislého odborníka.

9.   Pokud tak nestanovil příslušný orgán, může se provozovatel SIPS s nezávislým odborníkem dohodnout na přesném čase zahájení a trvání prověřování nebo nezávislého přezkumu v závislosti na rozsahu stanoveném příslušným orgánem, a to i v případech, kdy příslušný orgán požaduje, aby byl nezávislý přezkum prováděn pravidelně.

10.   Provozovatel SIPS zajistí, aby měl nezávislý odborník po celou dobu trvání prověřování nebo nezávislého přezkumu přístup ke všem dokumentům a informacím nezbytným pro účely prověřování nebo nezávislého přezkumu v souladu s články 5 a 6. Pokud se týká čl. 2 odst. 5 písm. c), provozovatel SIPS do svých smluvních ujednání s poskytovateli kritických služeb zahrne ustanovení, která nezávislému odborníkovi umožní přístup k vysvětlením zástupců nebo zaměstnanců poskytovatelů kritických služeb i předávání informací centrální bance, která vykonává dozor či dohled nad poskytovatelem kritických služeb v souladu s čl. 9 odst. 4.

11.   Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že to povede k účinnému a účelnému provádění prověřování nebo nezávislých přezkumů, umožní provozovatel SIPS nezávislému odborníkovi provádět prověřování nebo nezávislé přezkumy v prostorách provozovatele SIPS.

12.   Provozovatel SIPS zajistí, aby smluvní ujednání o poskytování služeb nezávislého odborníka v souvislosti s vedením prověřování nebo nezávislých přezkumů zakotvila povinnost nezávislého odborníka odpovědět na otázky příslušného orgánu, pokud se týká závěrů tohoto prověřování či přezkumu, po uplynutí konečné lhůty pro provedení nezávislého přezkumu nebo prověřování.

13.   Pokud to předem oznámí provozovateli SIPS, může příslušný orgán s nezávislým odborníkem komunikovat přímo.

Článek 5

Výkon pravomoci příslušného orgánu požadovat provedení prověření

Příslušný orgán může v souladu s článkem 4 požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření, pokud to považuje za nezbytné pro dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

Článek 6

Výkon pravomoci příslušného orgánu požadovat provedení nezávislého přezkumu

1.   Příslušný orgán může v souladu s článkem 4 požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem nezávislého přezkumu, pokud to považuje za nezbytné pro dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

2.   Příslušný orgán může požadovat, aby nezávislý přezkum proběhl jednorázově nebo ve výjimečných případech v pravidelných intervalech v předem vymezeném rozsahu, a to z důvodů týkajících se provozu, bezpečnosti, řízení rizik či z obchodních či právních důvodů. Pokud příslušný orgán požaduje nezávislý přezkum v pravidelných intervalech, pak stanoví a odůvodní četnost těchto intervalů a rozsah tohoto nezávislého přezkumu, jakož i datum ukončení tohoto přezkumu.

3.   Rozsah nezávislého přezkumu se může týkat jedné či více záležitostí, které příslušný orgán vybral po řádném odůvodnění. Nezávislý odborník bude mít pravomoc shromažďovat veškeré informace ze systému SIPS, které považuje za nezbytné ke komplexnímu porozumění příslušné záležitosti nebo záležitostem v rámci nezávislého přezkumu.

Článek 7

Výkon pravomoci příslušného orgánu provádět kontroly na místě

1.   Příslušný orgán může provést kontrolu na místě nebo provedením kontrol na místě pověřit jiný orgán v souladu s článkem 8, pokud má za to, že je to nezbytné pro dosažení cílů stanovených v nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28).

2.   Aniž je dotčen čl. 2 odst. 4 tohoto rozhodnutí, pokud příslušný orgán vykonává pravomoc provádět kontroly na místě, rozhodnutí o kontrole musí stanovit alespoň:

a)

předmět a účel kontroly na místě;

b)

skutečnost, že pokud právnická osoba, která je předmětem kontroly na místě, jakýmkoli způsobem brání provádění kontroly na místě, jedná se o porušení nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy.

3.   Příslušný orgán oznámí subjektu, který je předmětem kontroly na místě, rozhodnutí a totožnost členů týmu provádějícího kontrolu na místě nejméně 10 pracovních dnů před zahájením kontroly na místě.

4.   Příslušný orgán zajistí, aby kontrola na místě byla provedena v předem vymezeném rozsahu a časovém rámci, který tento orgán stanoví ve spolupráci se subjektem, který je předmětem kontroly na místě. Pokud to však považuje za nezbytné, může příslušný orgán v průběhu kontroly rozšířit rozsah a časový rámec kontroly na místě na základě revidovaného rozhodnutí, které musí být oznámeno subjektu, který podléhá kontrole na místě.

5.   Provozovatel SIPS do svých smluvních ujednání s poskytovateli kritických služeb začlení ustanovení umožňující kontrolu na místě také u poskytovatele kritických služeb. Tato ujednání umožní příslušnému orgánu zapojit do procesu kontroly na místě centrální banku, která vykonává dozor nebo dohled nad poskytovatelem kritických služeb, včetně výměny příslušných informací. Provozovatel SIPS zajistí, aby tato smluvní ujednání rovněž příslušnému orgánu umožňovala přístup k písemným nebo ústním vysvětlením zástupců nebo zaměstnanců poskytovatelů kritických služeb, pokud jde o služby, které tito poskytovatelé systému SIPS poskytují. Provozovatel SIPS do smluvních ujednání s poskytovateli kritických služeb rovněž zahrne ustanovení, která příslušnému orgánu umožňují přístup k informacím a zjištěním z předchozích kontrol na místě u poskytovatele kritických služeb, které měly stejný rozsah a povahu a které již byly provedeny centrální bankou, která vykonává dozor nebo dohled nad poskytovatelem kritických služeb.

Článek 8

Přenesení pravomoci provádět kontroly na místě

1.   S výhradou podmínek stanovených v příslušných platných vnitrostátních právních předpisech a vnitřních procesních pravidlech příslušného orgánu může příslušný orgán přenést pravomoc provádět kontroly na místě na jiný orgán za předpokladu, že tento orgán a jeho kontrolní tým uchovávají informace a dokumenty získané od provozovatele SIPS jako důvěrné a dodržují příslušné zásady stanovené v článku 7, jakož i další vnitřní organizační pravidla pro kontrolu na místě, a že příslušný orgán, který pravomoc přenáší, má v souvislosti s touto kontrolou i nadále plnou pravomoc a odpovědnost.

2.   Příslušný orgán, jiný orgán a provozovatel SIPS zachovávají důvěrnost postupu kontroly na místě.

Článek 9

Spolupráce s orgány

1.   Příslušný orgán pro systém SIPS vykonává pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) na základě rozhodnutí, které přijme. Je-li příslušným orgánem národní centrální banka, informuje o takovém rozhodnutí Eurosystém, jakmile toto rozhodnutí přijme.

2.   Pokud zaměstnanci provozovatele SIPS brání kontrole na místě, kterou vyžaduje příslušný orgán v souladu s tímto rozhodnutím, poskytne národní centrální banka dotčeného zúčastněného členského státu členům týmu provádějícího kontrolu nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tato pomoc zahrnuje zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů v míře nezbytné pro kontrolu na místě. Pokud dotčená národní centrální banka uvedenou pravomocí nedisponuje, využije svých pravomocí a vyžádá si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

3.   Pokud kontrola na místě nebo pomoc, která má být poskytnuta v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, vyžaduje v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy povolení soudního orgánu, orgán, který provádí kontrolu na místě, si takové povolení vyžádá.

4.   Pokud nezávislý odborník musí v rámci prověřování nebo nezávislého přezkumu provozovatele SIPS vykonávat práva ve vztahu k poskytovatelům kritických služeb systému SIPS, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 5, informuje příslušný orgán centrální banku, která vykonává dozor nebo dohled nad poskytovatelem kritických služeb, o záměru tato práva vykonávat a po provedení prověření nebo nezávislého přezkumu může tuto centrální banku informovat o závěrech příslušného prověření nebo nezávislého přezkumu.

5.   Považuje-li za nezbytné provést kontrolu na místě také u poskytovatele kritických služeb systému SIPS, informuje příslušný orgán o zamýšlené kontrole na místě centrální banku, která vykonává dozor nebo dohled nad poskytovatelem kritických služeb, před tím, než to oznámí provozovateli SIPS.

6.   Pokud centrální banka, která vykonává dozor nebo dohled nad poskytovatelem kritických služeb systému SIPS, kontrolu na místě stejného rozsahu a povahy již provedla, může příslušný orgán SIPS rozhodnout, že bude vycházet ze zjištění této kontroly na místě nebo že provede vlastní kontrolu na místě. V tomto ohledu může příslušný orgán požádat poskytovatele kritických služeb, aby mu poskytl přístup k příslušným informacím a zjištěním, která má k dispozici, nebo aby příslušnému orgánu udělil souhlas s přístupem k těmto zjištěním v centrální bance. Nebyla-li na místě dosud provedena žádná kontrola nebo nebyla-li provedena kontrola na místě stejného rozsahu a povahy, může příslušný orgán SIPS podle svého uvážení provést rovněž kontrolu na místě u poskytovatele kritických služeb. Příslušný orgán může s ohledem na pravomoci a povinnosti centrálních bank do kontroly na místě zapojit centrální banku, která vykonává dozor či dohled nad poskytovatelem kritických služeb a po provedení kontroly na místě může danou centrální banku o zjištěních této kontroly informovat.

7.   Považuje-li příslušný orgán za nezbytné, aby byla kontrola na místě provedena i u poskytovatele kritických služeb systému SIPS, příslušný orgán o této kontrole vyrozumí poskytovatele kritických služeb ve stejnou dobu, kdy o ní v souladu s čl. 2 odst. 4 vyrozumí provozovatele SIPS.

Článek 10

Právo na slyšení a přístup k informacím

1.   Nezávislý odborník, případně tým pro provedení kontroly na místě zohlední připomínky předložené provozovatelem SIPS během nezávislého přezkumu, prověřování nebo kontroly na místě a svá zjištění založí na skutečnostech, ke kterým měl dotčený provozovatel SIPS možnost se vyjádřit.

2.   Při předložení zprávy o zjištěních příslušnému orgánu nezávislý odborník nebo tým pro provádění kontroly na místě vyrozumí provozovatele SIPS. Provozovatel SIPS má právo na přístup ke zprávě, s výhradou oprávněného zájmu jiných fyzických a právnických osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke zprávě se nevztahuje na důvěrné informace, které se týkají třetích osob.

Článek 11

Neohlášené kontroly na místě

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 3, není příslušný orgán povinen o kontrole předem informovat subjekt, který je předmětem kontroly na místě, jsou-li dány náznaky, že existují skutečnosti závažné povahy, které ohrožují plynulé fungování systému SIPS, nebo že informování tohoto subjektu o nutnosti provést kontrolu na místě může ohrozit výsledky této kontroly. V tomto případě se v rozhodnutí o provedení kontroly na místě uvedou důvody pro provedení této kontroly bez předchozího vyrozumění daného subjektu, přičemž toto rozhodnutí bude tomuto subjektu předáno až při zahájení kontroly.

Článek 12

Jazykový režim mezi příslušným orgánem a provozovatelem SIPS

1.   Každý dokument, který provozovatel SIPS podléhající dozoru podle nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) zašle příslušnému orgánu v souladu s článkem 3 tohoto rozhodnutí, může být vypracován v jednom z úředních jazyků Unie, který provozovatel SIPS zvolí.

2.   Provozovatel SIPS podléhající dozoru může souhlasit, že ve své písemné komunikaci s příslušným orgánem bude používat výhradně jeden úřední jazyk Unie. V zájmu urychlení celého postupu může provozovatel SIPS takovou dohodu o používání jednoho jazyka zrušit nebo se tohoto práva může vzdát příležitostně a pro určitou písemnou komunikaci, aniž by tím byly dotčeny budoucí postupy. Zrušení se týká pouze těch aspektů postupu v oblasti dozoru, které ještě nebyly provedeny.

3.   Provozovatel SIPS může požadovat, aby prověření, nezávislý přezkum nebo kontrola na místě byly provedeny v jiném úředním jazyce Unie, než je jazyk dohodnutý pro postup v oblasti dozoru. Pokud tak hodlá učinit, provozovatel SIPS tento záměr příslušnému orgánu nebo nezávislému odborníkovi oznámí s dostatečným předstihem před zahájením prověřování, nezávislého přezkumu nebo kontroly na místě, aby mohla být přijata nezbytná opatření.

Článek 13

Závěrečná ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 26. července 2019.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16.

(2)  K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby www.bis.org.

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (ECB/2017/32) (Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 11).


Top