1.   ECB může členský stát mimo eurozónu uznat za zpravodajský členský stát podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), pouze pokud členský stát mimo eurozónu do svého vnitrostátního práva uspokojivě zakotvil ustanovení nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a obecných zásad (EU) 2017/2335 (ECB/2017/38) nebo příslušnou zpravodajskou povinnost uložil jinak v souladu se svým vnitrostátním právem.

2.   Pro účely odstavce 1 ECB posoudí, zda národní centrální banka členského státu mimo eurozónu ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, je-li to nezbytné podle příslušného vnitrostátního práva, má minimálně pravomoc:

a)	určovat a přezkoumávat skutečný soubor zpravodajských jednotek ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);

b)	shromažďovat údaje o úvěrech pocházející od skutečného souboru zpravodajských jednotek ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), aniž je dotčeno uplatňování ustanovení čl. 8 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení nebo rovnocenných ustanovení vnitrostátního práva;

c)	identifikovat protistrany způsobem popsaným v článku 9 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);

d)	ukládat zpravodajským jednotkám uvedeným v bodu a) statistickou zpravodajskou povinnost, která je stejná jako povinnost stanovená v článcích 4 až 8 a 13 až 15 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) či je této povinnosti rovnocenná;

e)	udělovat výjimky malým zpravodajským jednotkám, jak je uvedeno v článku 16 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13);

f)	ověřovat a provádět nucené shromažďování informací, pokud zpravodajská jednotka nesplňuje minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy podle článku 17 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13); a

g)	ukládat sankce zpravodajským jednotkám ve smyslu článku 18 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13).

Pro vyloučení pochybností ECB uvádí, že požadavky týkající se prováděcích fází a prvního vykazování, které jsou uvedeny v článku 2 nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), není třeba zakotvit do vnitrostátního práva.

3.   Pro účely odstavce 1 a aniž je dotčen odstavec 2, ECB rovněž posoudí, zda vnitrostátní právní předpisy obsahují ustanovení, jež zakotvují články 7 a 8 nařízení (ES) č. 2533/98.

1.   Členský stát mimo eurozónu, který si přeje stát se zpravodajským členským státem podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), může ECB předložit oficiální vyjádření zájmu stát se zpravodajským členským státem (dále jen „uchazečský členský stát“) za použití vzoru uvedeného v příloze I.

2.   Aby ECB mohla vyjádření zájmu uvedené v odstavci 1 zvážit, musí k tomuto vyjádření být připojena prováděcí dokumentace pro účely ověření ve smyslu čl. 5 odst. 3, a to zejména:

a)	vyplněná srovnávací tabulka za použití vzoru uvedeného v dodatku v příloze I;

b)	kopie příslušných vnitrostátních právních předpisů s anglickým překladem;

c)

právní stanovisko externí nezávislé třetí osoby nebo právního oddělení příslušného vnitrostátního orgánu, které podle ECB uspokojivě potvrzuje, že: i) vnitrostátní právní předpisy budou v uchazečském členském státě závazné a vynutitelné; a ii) národní centrální banka uchazečského členského státu je povinna postupovat podle zvláštních pokynů, žádostí a opatření vydaných ECB v souvislosti s nařízením (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), a to v časovém rámci, který ECB případně stanoví.

3.   Toto vyjádření zájmu musí být ECB zasláno nejpozději devět měsíců přede dnem prvního přenosu údajů o úvěrech podle článku 6, jak uvedl uchazečský členský stát ve vyjádření svého zájmu, a musí specifikovat referenční data pro vykazování a referenční období, která budou od prvního přenosu pokryta.

1.   ECB uchazečskému členskému státu nejpozději do 20 dnů písemně potvrdí, že jí bylo doručeno vyjádření zájmu tohoto státu.

2.   Kromě informací či dokumentace podle čl. 4 odst. 2 si ECB může vyžádat dodatečné informace či dokumentaci, jež považuje za vhodné pro posouzení vyjádření zájmu uchazečského členského státu. ECB uchazečskému členskému státu bezodkladně písemně potvrdí přijetí těchto dodatečných informací či dokumentace.

3.   ECB ověří, že uchazečský členský stát do svého vnitrostátního práva zakotvil ustanovení nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a obecných zásad (EU) 2017/2335 (ECB/2017/38) nebo příslušnou zpravodajskou povinnost uložil jinak v souladu se svým vnitrostátním právem.

4.   Pro účely ověření podle článku 3 ECB pověří Výbor pro statistiku Evropského systému centrálních bank, aby tento proces koordinoval a aby pověřil Právní výbor přípravou zprávy o ověření. Ve zprávě o ověření se posoudí:

a)	rozsah, v němž byla ustanovení nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) uvedená v čl. 3 odst. 2 provedena do vnitrostátního práva, a

b)	nebyla-li ustanovení uvedená v bodu a) provedena, důvod jejich neprovedení.

5.   Jsou-li na základě kompletní dokumentace předložené uchazečským členským státem dle názoru ECB uspokojivě splněna kritéria vymezená v článku 3, rozhodne ECB o uznání uchazečského členského státu za zpravodajský členský stát podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13). Rozhodnutí o uznání musí obsahovat datum, od něhož uznání platí, referenční data pro vykazování a referenční období, která budou od prvního přenosu pokryta, a relevantní datum prvního vykazování, které nesmí předcházet datu, které uchazečský členský stát uvedl ve vyjádření svého zájmu.

6.   Podmínkou pro rozhodnutí uvedené v odstavci 5 je uzavření dohody ze strany národní centrální banky uchazečského členského státu ve formě stanovené v příloze II, kterou se budou řídit její vztahy s ECB, národními centrálními bankami eurozóny a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu, které byly uznány za zpravodajské členské státy, při sdílení údajů o úvěrech a v obdobných otázkách.

S ohledem na ustanovení nařízení (ES) č. 2533/98 tato dohoda stanoví podmínky pro: a) přístup národních centrálních bank mimo eurozónu k údajům o úvěrech shromažďovaným ECB, národními centrálními bankami eurozóny a zpravodajskými členskými státy mimo eurozónu a využití těchto údajů a b) přístup ECB, národních centrálních bank eurozóny a národních centrálních bank zpravodajských členských států mimo eurozónu k údajům shromažďovaným zpravodajskými členskými státy mimo eurozónu podle jejich příslušných vnitrostátních právních předpisů a využití těchto údajů.

Tuto dohodu uzavřenou národní centrální bankou uchazečského členského státu nelze měnit způsobem, který je v rozporu s formou vymezenou v příloze II.

7.   ECB rozhodne, že uchazečský členský stát nelze kvalifikovat jako zpravodajský členský stát podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) v kterémkoli z těchto případů:

a)	pokud na základě kompletní dokumentace předložené uchazečským členským státem ECB dospěje k závěru, že tento stát nesplňuje kritéria pro kvalifikaci zpravodajského členského státu podle článku 3;

b)	pokud ECB do jednoho roku od okamžiku, kdy jí uchazečský členský stát doručil vyjádření svého zájmu, neobdrží informace nezbytné pro dané posouzení;

c)	nedošlo-li k uzavření dohody uvedené v odstavci 6;

8.   Nejpozději do šesti měsíců od okamžiku, kdy ECB potvrdila přijetí dokumentace podle odstavce 1, případně odstavce 2, vyrozumí ECB uchazečský členský stát o svém rozhodnutí ve smyslu odstavců 5 a 7. Toto vyrozumění obsahuje odůvodnění daného rozhodnutí. ECB a uchazečský členský stát se však mohou dohodnout na prodloužení lhůty, ve které ECB uchazečský členský stát vyrozumí o svém rozhodnutí.

9.   ECB zváží žádost uchazečského členského státu o přezkum rozhodnutí uvedeného v odstavci 7, pokud:

a)	tato žádost byla ECB doručena ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí;

b)	žádost obsahuje odůvodnění; a

c)	obsahuje všechny podpůrné informace.

Po doručení žádosti o přezkum ECB přezkoumá své rozhodnutí, přičemž může uchazečskému členskému státu dát příležitost, aby zavedl nezbytná opatření, která by mu umožnila, aby byl uznán za zpravodajský členský stát. ECB si vyhrazuje právo vyžádat si předložení nového právního stanoviska vypracovaného externí nezávislou třetí osobou nebo právním oddělením příslušného vnitrostátního orgánu, jež potvrdí platnost a použitelnost těchto opatření.

1.   Po oznámení rozhodnutí ECB o uznání uchazečského členského státu za zpravodajský členský stát podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a pod podmínkou, že dohoda uvedená v čl. 5 odst. 6 vstoupí v platnost, požádá ECB národní centrální banku uchazečského členského státu o určení a přezkum skutečného souboru zpravodajských jednotek v souladu s čl. 5 obecných zásad (EU) 2017/2335 (ECB/2017/38).

2.   Pokud byl uchazečský členský stát uznán za zpravodajský členský stát podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) a toto uznání platí ode dne, který národní centrální bance daného členského státu neumožňuje určit a přezkoumat skutečný soubor zpravodajských jednotek v prvním čtvrtletí prvního roku, v němž zahájí vykazování, určí skutečný soubor zpravodajských jednotek v tomto roce jiné zpravodajské členské státy v souladu s článkem 5 obecných zásad (EU) 2017/2335 (ECB/2017/38).

3.   První přenos údajů o úvěrech se může uskutečnit až poté, co si ECB ověří, že národní centrální banka uchazečského státu má informační systém, který je kompatibilní s technickou infrastrukturou ECB.

4.   První měsíční a čtvrtletní přenos začne v den, který ECB uvede ve svém rozhodnutí ve smyslu čl. 5 odst. 5.

1.   ECB může rozhodnout o pozastavení či zrušení uznání členského státu mimo eurozónu za zpravodajský členský stát, pokud se důvodně domnívá, že příslušný členský stát nadále nesplňuje kritéria pro kvalifikaci zpravodajského členského státu podle článku 3. Dojde-li ke zrušení uznání členského státu mimo eurozónu za zpravodajský členský stát, automaticky se ruší dohoda uzavřená podle čl. 5 odst. 6.

2.   V rozhodnutí podle odstavce 1 ECB uvede důvody pro takové pozastavení či zrušení, specifikuje účinky tohoto rozhodnutí a označí den, od kterého toto pozastavení či zrušení platí, jakož i dobu pozastavení. Uznání lze pozastavit nejvýše na dobu šesti měsíců. ECB může dobu pozastavení výjimečně prodloužit, avšak pouze jednou. Nedojde-li k nápravě vad, pro které došlo k pozastavení, ve vymezené lhůtě, zruší ECB uznání příslušného členského státu mimo eurozónu za zpravodajský členský stát.

3.   ECB a národní centrální banka zpravodajského členského státu mimo eurozónu mohou dohodu ve smyslu čl. 5 odst. 6 zrušit podle příslušných ustanovení této dohody. V takovém případě se uznání členského státu mimo eurozónu za zpravodajský členský stát automaticky ruší a pozbývá účinku.

Dodatek

Ověření provádění nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13)

SROVNÁVACÍ TABULKA

[název národní centrální banky nebo příslušného vnitrostátního orgánu]

Nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13)	Způsob provedení	Nedošlo-li k provedení, důvody neprovedení
Článek 3
Článek 4
Článek 5
Článek 6
Článek 7
Článek 8
Článek 9
Článek 10
Článek 12
Článek 13
Článek 14
Článek 15
Článek 16
Článek 17
Článek 18

PŘÍLOHA II

VZOR

DOHODY

ZE DNE [DEN MĚSÍC ROK]

MEZI [VLOŽ NÁZEV NÁRODNÍ CENTRÁLNÍ BANKY MIMO EUROSYSTÉM] A EVROPSKOU CENTRÁLNÍ BANKOU O PŘENOSU PODROBNÝCH ÚDAJŮ O ÚVĚRECH A O ÚVĚROVÉM RIZIKU

[Vlož ECB a její sídlo],

(dále jen „ECB“)

a

[Vlož název a sídlo národní centrální banky mimo Eurosystém]

(dále jen „národní centrální banka mimo Eurosystém“)

(obě strany této dohody dále jen společně „strany“ nebo jednotlivě „strana“)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) (1) vymezuje obecný rámec pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (dále jen „údaje o úvěrech“). Nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) uvádí, že členské státy, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“) mohou rozhodnout, že se stanou zpravodajskými členskými státy, tak, že do svého vnitrostátního práva zakotví ustanovení nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13) nebo že příslušnou zpravodajskou povinnost jinak uloží v souladu se svým vnitrostátním právem. To může zahrnovat zejména členské státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu prostřednictvím úzké spolupráce v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (2).

(2)

Z článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost členských států mimo eurozónu přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která tyto členské státy považují za vhodná pro shromažďování statistických informací nezbytných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“).

(3)

Čl. 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (3) vyžaduje, aby členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) přijali veškerá nezbytná právní, správní, technická a organizační opatření k zajištění fyzické a logické ochrany důvěrných statistických informací a aby ECB vymezila společná pravidla a zavedla minimální standardy s cílem zabránit nedovolenému zpřístupnění a neoprávněnému použití důvěrných statistických informací.

(4)	Obecné zásady ECB/1998/NP28 (4) (dále jen „obecné zásady o důvěrnosti“) zavádějí společná pravidla a minimální standardy nezbytné pro zajištění základní úrovně ochrany důvěrných statistických informací, které shromažďuje ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami Eurosystému.

(5)

Rada guvernérů doporučila (5) národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou není euro (dále jen „národní centrální banky mimo Eurosystém“), aby uplatňovaly ustanovení obecných zásad o důvěrnosti na důvěrné statistické informace, které obdržely od ECB s pomocí národních centrálních bank, a aby tento přístup potvrdily formou dohody uzavřené mezi ECB a národními centrálními bankami. V důsledku toho národní centrální banky mimo Eurosystém formou dohody potvrdily, že se budou řídit obecnými zásadami o důvěrnosti, pokud se týká důvěrných statistických informací, které obdržely od ECB s pomocí národních centrálních bank.

(6)

Rozhodnutí ECB/2014/6 (6) vymezuje postup pro stanovení dlouhodobého rámce pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech na základě harmonizované statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB. Doporučení ECB/2014/7 (7) vyzývá národní centrální banky mimo Eurosystém, které se připravují na zapojení do dlouhodobého rámce, aby postupovaly podle ustanovení rozhodnutí ECB/2014/6. V souladu s doporučením ECB/2014/7 s národními centrálními bankami Eurosystému spolupracuje několik národních centrálních bank mimo Eurosystém.

(7)

Členské státy mimo eurozónu mohou zamýšlet stát se zpravodajskými členskými státy podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13). Za tímto účelem rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1348 (ECB/2019/20) (8) (dále jen „rozhodnutí o postupu uznávání“) stanoví postupy pro: a) vyjádření zájmu členských států mimo eurozónu stát se zpravodajskými členskými státy podle nařízení (EU) 2016/867 (ECB/2016/13), b) posouzení těchto vyjádření zájmu ze strany ECB a c) uznání členského státu mimo eurozónu za zpravodajský členský stát ze strany ECB.

(8)

Tato dohoda stanoví podmínky pro přístup národních centrálních bank mimo Eurosystém k údajům o úvěrech shromažďovaným ECB, národními centrálními bankami Eurosystému a zpravodajskými členskými státy mimo eurozónu a využití těchto údajů, jakož i podmínky pro přístup ECB, národních centrálních bank Eurosystému a národních centrálních bank zpravodajských členských států mimo eurozónu k údajům shromažďovaným zpravodajskými členskými státy mimo eurozónu podle jejich příslušných vnitrostátních právních předpisů a využití těchto údajů.

(9)	Tuto dohodu je proto třeba vykládat ve spojení s rozhodnutím o postupu uznávání,

SE DOHODLY TAKTO:

---

(1)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(4)  Obecné zásady ECB/1998/NP28 ze dne 22. prosince 1998 o společných pravidlech a minimálních standardech ochrany důvěrnosti individuálních statistických informací shromažďovaných Evropskou centrální bankou za pomoci národních centrálních bank, které byly zveřejněny v příloze III rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2000/12 o zveřejnění některých právních aktů a nástrojů Evropské centrální banky (Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 72).

(5)  Doporučení ECB/2014/14 ze dne 27. března 2014 o jednotných pravidlech a minimálních standardech ochrany důvěrnosti statistických informací shromažďovaných Evropskou centrální bankou ve spolupráci s národními centrálními bankami (Úř. věst. C 186, 18.6.2014, s. 1).

(6)  Rozhodnutí ECB/2014/6 ze dne 24. února 2014 o organizaci přípravných opatření pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech Evropským systémem centrálních bank (Úř. věst. L 104, 8.4.2014, s. 72).

(7)  Doporučení ECB/2014/7 ze dne 24. února 2014 o organizaci přípravných opatření pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech Evropským systémem centrálních bank (Úř. věst. C 103, 8.4.2014, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1348 ze dne 18. července 2019 o postupu uznávání členských států mimo eurozónu za zpravodajské členské státy podle nařízení (EU) 2016/867 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2019/20) (Úř. věst. L 214, 16.8.2019, s. 3).

(9)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2017/2335 ze dne 23. listopadu 2017 o postupech pro shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2017/38) (Úř. věst. L 333, 15.12.2017, s. 66).