EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02013O0023-20180901

Consolidated text: Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice (přepracované znění) (ECB/2013/23) (2014/2/EU)

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2014/2/2018-09-01

02013O0023 — CS — 01.09.2018 — 001.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. července 2013

o vládní finanční statistice

(přepracované znění)

(ECB/2013/23)

(2014/2/EU)

(Úř. věst. L 002 7.1.2014, s. 12)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014,

  L 267

9

6.9.2014

►M2

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/861 ze dne 24. dubna 2018,

  L 153

161

15.6.2018




▼B

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. července 2013

o vládní finanční statistice

(přepracované znění)

(ECB/2013/23)

(2014/2/EU)



Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

1) „členským státem eurozóny“ členský stát, jehož měnou je euro;

2) „vládní finanční statistikou“ statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistika souladu schodku a dluhu a statistika veřejného zadlužení (jak je vymezena v příloze I);

3) „veřejné zadlužení“ má stejný význam, jaký má podle definice v článku 1 nařízení (ES) č. 479/2009;

4) „prvním přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. dubnem;

5) „druhým přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. říjnem.

Článek 2

Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank

1.  Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku do ECB, jak je uvedeno v příloze I, v ročním vyjádření. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 2010, jak je podrobněji uvedeno v příloze II.

2.  Národní centrální banky vykazují v souladu s metodickými definicemi, které jsou stanoveny v oddílu 1 přílohy II těchto obecných zásad, pokud jde o sektory a subsektory, a v oddílu 2 uvedené přílohy, pokud jde o:

a) „statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulce 1 A, 1 B a 1 C přílohy I;

b) „statistiku souladu schodku a dluhu“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 2 A a 2 B přílohy I;

c) „statistiku veřejného zadlužení“ která obsahuje statistiku uvedenou v tabulkách 3 A a 3 B přílohy I.

3.  Úplný soubor údajů zahrnuje všechny kategorie vymezené v příloze I (pokrývá statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistiku souladu schodku a zadlužení a statistiku veřejného zadlužení). Úplný soubor údajů rovněž pokrývá období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t – 1).

4.  Odchylně od odstavce 3 nejsou národní centrální banky povinny předávat zpětné údaje ohledně kategorií, na které se vztahuje výjimka ujednaná mezi Evropskou komisí (Eurostat) a členskými státy.

5.  Přenos údajů vymezených v tabulkách 1 A–C, 2 A–B a 3 A–B přílohy I bude zahájen v říjnu 2014.

6.  S údaji o schodku nebo přebytku, dluhu, příjmech, výdajích a nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se uvádí odůvodnění revizí, pokud změna schodku nebo přebytku způsobená revizí představuje alespoň 0,3 % HDP, nebo pokud změna zadlužení, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP způsobená revizí představuje alespoň 0,5 % HDP.

Článek 3

Statistické zpravodajské povinnosti ECB

1.  Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládní finanční statistiky“, jež zahrnuje údaje za eurozónu a vnitrostátní údaje. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky ESCB.

2.  Národní centrální banky označí své vnitrostátní statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při poskytování databáze vládní finanční statistiky ECB toto označení zohlední.

Článek 4

Lhůty

1.  Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.

2.  Národní centrální banky vykazují z vlastní iniciativy (dílčí) soubory údajů, pokud jsou k dispozici nové informace. Tento soubor údajů může obsahovat odhady týkající se kategorií, u nichž nejsou k dispozici žádné nové informace.

3.  ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující poté, co ukončí přípravu údajů pro zveřejnění.

Článek 5

Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány

1.  Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů uvedených v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zavedení vhodné formy spolupráce s těmito orgány, aby zajistily stálou strukturu přenosu údajů za účelem splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.  Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být zpřístupněny.

Článek 6

Standardy přenosu

Požadované statistické informace se ECB předávají ve formě, která splňuje požadavky stanovené v příloze III. Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.

Článek 7

Kvalita

1.  ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.

2.  Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.

3.  Tato zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi, a rozsahem revizí.

Článek 8

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 9

Zrušení

1.  Obecné zásady ECB/2009/20 se zrušují s účinkem od 1. září 2014.

2.  Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 10

Závěrečná ustanovení

1.  Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

2.  Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem 1. září 2014.

▼M2




PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ

Statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku



Tabulka 1 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Schodek (–) nebo přebytek (+)

1 = 6 – 21

1 = 2 + 3 + 4 + 5

Ústřední vládní instituce

2

Národní vládní instituce

3

Místní vládní instituce

4

Fondy sociálního zabezpečení

5

Celkové příjmy

6 = 7 + 19

Celkové běžné příjmy

7 = 8 + 9 + 13 + 16 + 17

Běžné daně z důchodů, jmění a jiné

8

Daně z výroby a z dovozu

9

Daně z produktů

10

z toho: daň z přidané hodnoty (DPH)

11

Ostatní daně z výroby

12

Čisté sociální příspěvky

13

z toho: skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů

14

z toho: skutečné sociální příspěvky domácností

15

Prodej

16

Ostatní běžné příjmy

17

z toho: přijaté úroky

18

Celkové kapitálové příjmy

19

z toho: kapitálové daně

20

Celkové výdaje

21 = 22 + 31

Celkové běžné výdaje

22 = 23 + 24 + 26 + 27 + 28 + 29 + 30

Mezispotřeba

23

Náhrady zaměstnancům

24

z toho: mzdy a platy

25

Placené úroky

26

Placené dotace

27

Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

28

Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce

29

Ostatní běžné výdaje

30

Celkové kapitálové výdaje

31 = 32 + 33 + 34

Tvorba hrubého fixního kapitálu

32

Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob

33

Výdajové kapitálové transfery

34

Doplňkové (memo) položky:

 

Kapitálové transfery představující daně a sociální příspěvky vyměřené, jejichž výběr je však nepravděpodobný

35



Tabulka 1B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Příjmy rozpočtu Evropské unie (EU) a Evropského rozvojového fondu (ERF) od členského státu

1 = 2 + 3 + 4 + 7

Daně z výroby a z dovozu

2

Běžná mezinárodní spolupráce

3

Jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU

4

ztoho: třetí vlastní zdroj odvozený z DPH

5

z toho: čtvrtý vlastní zdroj odvozený z hrubého národního důchodu

6

Kapitálové transfery

7

Výdaje rozpočtu EU v členském státě

8 = 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14

Dotace

9

Běžné transfery vládním institucím

10

Běžné transfery nevládním jednotkám

11

Kapitálové transfery vládním institucím

12

Kapitálové transfery nevládním jednotkám

13

Náklady na získání vlastních zdrojů

14

Bilance členského států vůči rozpočtu EU a ERF (netto příjemce +, netto plátce –)

15 = 8 – 1



Tabulka 1C

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Výdaje na konečnou spotřebu

1 = 2 + 3

1 = [1 A.23] + [1 A.24] + [1 A.29] + 4 + 5 + 6 – [1 A.16]

Výdaje na individuální spotřebu

2

Výdaje na kolektivní spotřebu

3

Spotřeba fixního kapitálu

4

Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace

5

Čistý provozní přebytek

6

Doplňkové (memo) položky:

 

Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku

7

Tvorba hrubého fixního kapitálu v cenách předchozího roku

8

Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách

9

HDP v cenách předchozího roku

10

Běžné daně z důchodů, jmění a jiné placené korporacemi vládním institucím a zbytku světa

11

Běžné daně z důchodů, jmění a jiné placené vládním institucím a zbytku světa domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD)

12

Statistika souladu schodku a dluhu



Tabulka 2 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Úprava mezi finančními a nefinančními účty

1 = [1 A.1] – 2

Čisté finanční transakce (konsolidované)

2 = 3 – 17

Finanční aktiva (konsolidovaná)

3 = 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 13 + 14 + 15

Měnové zlato a zvláštní práva čerpání

4

Oběživo a vklady

5

Dluhové cenné papíry

6

Krátkodobé úvěry

7

Dlouhodobé úvěry

8

Účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů

9

Privatizace (v čisté výši)

10

Kapitálové injekce (v čisté výši)

11

Ostatní

12

Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy

13

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie

14

Ostatní pohledávky

15

z toho: daně a sociální příspěvky

16

Pasiva (konsolidovaná)

17 = 18 + 19 + 20 + 21 + 22 + 23 + 24 + 25 + 26 + 27

Měnové zlato a zvláštní práva čerpání

18

Oběživo a vklady

19

Krátkodobé dluhové cenné papíry

20

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

21

Krátkodobé úvěry

22

Dlouhodobé úvěry

23

Účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů

24

Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy

25

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie

26

Ostatní závazky

27

Výpůjční požadavek vládních institucí

28 = 19 + 20 + 21 + 22 + 23

28 = 30 + 31 + 32

28 = 1 – [1 A.1] + 3 – 18 – 24 – 25 – 26 – 27

z toho: dlouhodobý

29

Denominovaný v národní měně

30

Denominovaný v měnách členských států eurozóny

31

Denominovaný v jiných měnách

32

Ostatní toky veřejného zadlužení

33 = 34 + 37

Účinky přeceňování

34 = 35 + 36

Zhodnocení a znehodnocení dluhu v cizí měně

35

Ostatní účinky přeceňování (rozdíly v porovnání s nominální hodnotou)

36 = 38 – 28 – 35 – 37

Ostatní změny objemu

37

Změna veřejného zadlužení

38 = 28 + 33

38 = 1 – [1 A.1] + 3 – 18 – 24 – 25 – 26 – 27 + 33

38 = [3 A.1][T] – [3 A.1][T – 1]

Doplňkové (memo) položky:

 

Čistý vznik úvěrů poskytnutých centrální bankou

39

Tabulka 2B

Žádné.

Statistika veřejného zadlužení



Tabulka 3 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Veřejné zadlužení (konsolidované)

1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6

1 = 7 + 12

1 = 13 + 14 + 15

1 = 16 + 17

1 = 19 + 20 + 22

Oběživo a vklady

2

Krátkodobé dluhové cenné papíry

3

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

4

Krátkodobé úvěry

5

Dlouhodobé úvěry

6

V držbě rezidentů členského státu

7 = 8 + 9 + 10 + 11

Centrální banka

8

Ostatní měnové finanční instituce

9

Ostatní finanční instituce

10

Ostatní rezidenti

11

V držbě nerezidentů členského státu

12

Denominované v národní měně

13

Denominované v měnách členských států eurozóny

14

Denominované v jiných měnách

15

Krátkodobý dluh

16

Dlouhodobý dluh

17

z toho: pohyblivá úroková sazba

18

Zbytková splatnost do jednoho roku

19

Zbytková splatnost nad jeden rok a do pěti let

20

z toho: pohyblivá úroková sazba

21

Zbytková splatnost nad pět let

22

z toho: pohyblivá úroková sazba

23

Doplňkové (memo) položky:

 

Průměrná zbytková splatnost dluhu

24

Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy

25

Veřejné zadlužení – úvěry poskytnuté centrální bankou

26



Tabulka 3B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory)

1 = 7 + 11 + 15 + 19

Konsolidační prvky

2 = 3 + 4 + 5 + 6

2 = 8 + 9 + 10 + 12 + 13 + 14 + 16 + 17 + 18 + 20 + 21 + 22

Oběživo a vklady

3

Krátkodobé cenné papíry

4

Dlouhodobé cenné papíry

5

Úvěry

6

Emitované ústředními vládními institucemi (konsolidováno)

7

v držbě národních vládních institucí

8

v držbě místních vládních institucí

9

v držbě fondů sociálního zabezpečení

10

Emitované národními vládními institucemi (konsolidováno)

11

v držbě ústředních vládních institucí

12

v držbě místních vládních institucí

13

v držbě fondů sociálního zabezpečení

14

Emitované místními vládními institucemi (konsolidováno)

15

v držbě ústředních vládních institucí

16

v držbě národních vládních institucí

17

v držbě fondů sociálního zabezpečení

18

Emitované fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno)

19

v držbě ústředních vládních institucí

20

v držbě národních vládních institucí

21

v držbě místních vládních institucí

22




PŘÍLOHA II

METODICKÉ DEFINICE

1.    Definice sektorů a subsektorů



Sektory a subsektory v ESA 2010

Hospodářství celkem

S.1

Nefinanční podniky

S.11

Finanční instituce

S.12

Centrální banka

S.121

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky

S.122

Fondy peněžního trhu

S.123

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

S.124

Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů

S.125

Pomocné finanční instituce

S.126

Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

S.127

Pojišťovací společnosti

S.128

Penzijní fondy

S.129

Měnové finanční instituce

S.121 + S.122 + S.123

Vládní instituce

S.13

Ústřední vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1311

Národní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1312

Místní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1313

Fondy sociálního zabezpečení

S.1314

Domácnosti

S.14

Neziskové instituce sloužící domácnostem

S.15

Zbytek světa

S.2

Členské státy a orgány a instituce Evropské unie (EU)

S.21

Členské státy EU

S.211

Orgány a instituce EU

S.212

Evropská centrální banka (ECB)

S.2121

Evropské orgány a instituce kromě ECB

S.2122

Země, které nejsou členy EU, a mezinárodní organizace, které nejsou rezidenty v EU

S.22

2.    Definice kategorií ( 1 ) ( 2 )

Tabulka 1 A

1. Schodek (–) nebo přebytek (+) [1 A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13; dále se rovná celkovým příjmům [1 A.6] po odečtení celkových výdajů [1 A.21] a rovněž se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) ústředních vládních institucí [1 A.2], schodku (–) nebo přebytku (+) národních vládních institucí [1 A.3], schodku (–) nebo přebytku (+) místních vládních institucí [1 A.4] a schodku (–) nebo přebytku (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.5].

2. Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1 A.2] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311.

3. Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1 A.3] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312.

4. Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1 A.4] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313.

5. Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.5] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314.

6. Celkové příjmy [1 A.6] se rovnají součtu celkových běžných příjmů [1 A.7] a celkových kapitálových příjmů [1 A.19].

7. Celkové běžné příjmy [1 A.7] se rovnají součtu běžných daní z důchodů, jmění a jiných [1 A.8], daní z výroby a z dovozu [1 A.9], čistých sociálních příspěvků [1 A.13], prodeje [1 A.16] a ostatních běžných příjmů [1 A.17].

8. Běžné daně z důchodů, jmění a jiné [1 A.8] se rovnají běžným daním z důchodů, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

9. Daně z výroby a z dovozu [1 A.9] se rovnají daním z výroby a z dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

10. Daně z produktů [1 A.10] se rovnají daním z produktů (D.21), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

11. Daně z výroby a z dovozu, z toho daň z přidané hodnoty (DPH) [1 A.11], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

12. Ostatní daně z výroby [1 A.12] se rovnají ostatním daním z výroby (D.29), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

13. Čisté sociální příspěvky [1 A.13] se rovnají čistým sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

14. Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1 A.14], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

15. Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky domácností [1 A.15], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům domácností (D.613), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

16. Prodej [1 A.16] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

17. Ostatní běžné příjmy [1 A.17] se rovnají součtu důchodu z vlastnictví (D.4) a ostatních běžných transferů (D.7), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13.

18. Ostatní běžné příjmy, z toho přijaté úroky [1 A.18], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13.

19. Celkové kapitálové příjmy [1 A.19] se rovnají příjmovým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako výdajové kapitálové transfery ve všech sektorech kromě sektoru S.13.

20. Celkové kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1 A.20], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

21. Celkové výdaje [1 A.21] se rovnají součtu celkových běžných výdajů [1 A.22] a celkových kapitálových výdajů [1 A.31].

22. Celkové běžné výdaje [1 A.22] se rovnají součtu mezispotřeby [1 A.23], náhrad zaměstnancům [1 A.24], placených úroků [1 A.26], placených dotací [1 A.27], sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery [1 A.28], naturálních sociálních transferů – nakoupené tržní produkce [1 A.29] a ostatních běžných výdajů [1 A.30].

23. Mezispotřeba [1 A.23] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13.

24. Náhrady zaměstnancům [1 A.24] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13.

25. Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1 A.25], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13.

26. Placené úroky [1 A.26] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

27. Placené dotace [1 A.27] se rovnají záporným dotacím (–D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

28. Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1 A.28] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13.

29. Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce [1 A.29] se rovnají naturálním sociálním transferům v souvislosti s tržní produkcí nakoupenou vládními institucemi (D.632), jež se vykazují v užití sektoru S.13.

30. Ostatní běžné výdaje [1 A.30] se rovnají součtu běžných daní z důchodu, jmění a jiných (D.5), ostatních daní z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroků (D.41), plus ostatní běžné transfery (D.7) a úpravy o změny penzijních nároků (D.8), jež se vykazují v užití sektoru S.13.

31. Celkové kapitálové výdaje [1 A.31] se rovnají součtu tvorby hrubého fixního kapitálu [1 A.32], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv a změn stavu zásob [1 A.33] a výdajových kapitálových transferů [1 A.34].

32. Tvorba hrubého fixního kapitálu [1 A.32] se rovná tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51 g), která se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

33. Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob [1 A.33] se rovnají součtu změny zásob (P.52), čistého pořízení cenností (P.53) a čistého pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (NP), jež se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13.

34. Výdajové kapitálové transfery [1 A.34] se rovnají výdajovým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se u všech sektorů kromě sektoru S.13 vykazují jako příjmové kapitálové transfery.

35. Kapitálové transfery představující daně a sociální příspěvky vyměřené, jejichž výběr je však nepravděpodobný [1 A.35], se rovnají kapitálovým transferům představujícím daně a sociální příspěvky vyměřené, jejichž výběr je však nepravděpodobný (D.995), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

Tabulka 1B

1. Příjmy rozpočtu Evropské unie (EU) a Evropského rozvojového fondu (ERF) od členského státu [1B.1] se rovnají součtu daní z výroby a z dovozu (D.2) splatných do rozpočtu EU [1B.2], běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU a ERF [1B.3], jiných běžných transferů (D.75) a vlastních zdrojů EU (D.76) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7].

2. Daně z výroby a z dovozu [1B.2] se rovnají daním z výroby a z dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích rozpočtu EU S.13.

3. Běžná mezinárodní spolupráce [1B.3] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích rozpočtu EU a ERF a v užití sektoru S.13.

4. Jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU [1B.4] se rovnají součtu jiných běžných transferů (D.75) a vlastních zdrojů EU odvozených z daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého domácího důchodu (HND) (D.76), které se vykazují ve zdrojích rozpočtu EU a v užití sektoru S.13.

5. Jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU, z toho třetí vlastní zdroj odvozený z DPH [1B.5], se rovnají třetímu vlastnímu zdroji odvozenému z DPH (D.761), který se vykazuje ve zdrojích rozpočtu EU a v užití sektoru S.13.

6. Jiné běžné transfery a vlastní zdroje EU, z toho čtvrtý vlastní zdroj odvozený z HND [1B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji odvozenému z HND (D.762), který se vykazuje ve zdrojích rozpočtu EU a v užití sektoru S.13.

7. Kapitálové transfery [1B.7] se rovnají výdajovým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako příjmové kapitálové transfery v rozpočtu EU.

8. Výdaje rozpočtu EU v členském státě [1B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1B.9], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13] a nákladů na získání vlastních zdrojů [1B.14].

9. Dotace [1B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují v užití rozpočtu EU.

10. Běžné transfery vládním institucím [1B.10] se rovnají součtu běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití rozpočtu EU.

11. Běžné transfery nevládním jednotkám [1B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití rozpočtu EU a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

12. Kapitálové transfery vládním institucím [1B.12] se rovnají příjmovým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako výdajové kapitálové transfery v rozpočtu EU.

13. Kapitálové transfery nevládním jednotkám [1B.13] se rovnají výdajovým kapitálovým transferům (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13 a které se vykazují jako výdajové kapitálové transfery v rozpočtu EU.

14. Náklady na získání vlastních zdrojů [1B.14] jsou částí netržní produkce (P.13), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na získání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU.

15. Bilance členského státu vůči rozpočtu EU a ERF (netto příjemce +, netto plátce –) [1B.15] se rovná rozdílu mezi výdaji rozpočtu EU v členském státě [1B.8] a příjmy rozpočtu EU a ERF od členského státu [1B.1].

Tabulka 1C

1. Výdaje na konečnou spotřebu [1C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13.

2. Výdaje na individuální spotřebu [1C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13.

3. Výdaje na kolektivní spotřebu [1C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13.

4. Spotřeba fixního kapitálu [1C.4] se rovná spotřebě fixního kapitálu (P.51c), která se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

5. Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1C.5] se rovnají rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13.

6. Čistý provozní přebytek [1C.6] se rovná čistému provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13.

7. Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku [1C.7] se rovnají zřetězenému objemu výdajů na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13, v cenách předchozího roku.

8. Tvorba hrubého fixního kapitálu v cenách předchozího roku [1C.8] se rovná zřetězenému objemu tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51 g), jenž se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 v cenách předchozího roku.

9. Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách [1C.9] se rovná HDP (B.1*g) v tržních cenách.

10. HDP v cenách předchozího roku [1C.10] se rovná zřetězenému objemu HDP (B.1*g) v cenách předchozího roku.

11. Běžné daně z důchodů, jmění a jiné placené korporacemi vládním institucím a zbytku světa [1C.11] se rovnají běžným daním z důchodů, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a S.2 a v užití sektorů S.11 a S.12.

12. Běžné daně z důchodů, jmění a jiné placené vládním institucím a zbytku světa domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD) [1C.12] se rovnají běžným daním z důchodů, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a S.2 a v užití sektorů S.14 a S.15.

Tabulka 2 A

1. Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2 A.1] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a pasivy [2 A.2].

2. Čisté transakce s finančními aktivy a pasivy (konsolidované) [2 A.2] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2 A.3] a transakcí v rámci čistého vzniku pasiv [2 A.17].

3. Transakce s finančními aktivy (konsolidované) [2 A.3] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s měnovým zlatem a zvláštními právy čerpání (F.1) [2 A.4], oběživa a vkladů (F.2) [2 A.5], transakcí s dluhovými cennými papíry (F.3) [2 A.6], transakcí s krátkodobými úvěry (F.41) [2 A.7], transakcí s dlouhodobými úvěry (F.42) [2 A.8], transakcí s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5) [2 A.9], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.13], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.14] a transakcí s ostatními pohledávkami [2 A.15], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

4. Transakce s měnovým zlatem a zvláštními právy čerpání [2 A.4] se rovnají čistému pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

5. Transakce s oběživem a vklady [2 A.5] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

6. Transakce s dluhovými cennými papíry [2 A.6] se rovnají čistému pořízení dluhových cenných papírů (F.3), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

7. Transakce s krátkodobými úvěry [2 A.7] se rovnají krátkodobým úvěrům (F.41) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

8. Transakce s dlouhodobými úvěry [2 A.8] se rovnají dlouhodobým úvěrům (F.42) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

9. Transakce s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů [2 A.9] se rovnají čistému pořízení účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

10. Privatizace (v čisté výši) [2 A.10] se rovná transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se uskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly (ESA 2010 odstavec 2.36 až 2.39) nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13; tyto transakce může sektor S.13 provádět přímo s jednotkou dlužníka nebo s jinou jednotkou věřitele.

11. Kapitálové injekce (v čisté výši) [2 A.11] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které jsou ze strany sektoru S.13 prováděny přímo s jednotkou dlužníka.

12. Ostatní [2 A.12] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které ze strany sektoru S.13 nejsou prováděny přímo s jednotkou dlužníka, ale jsou prováděny s jinou jednotkou věřitele.

13. Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.13] se rovnají čistému pořízení pojistného, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14. Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.14] se rovnají čistému pořízení finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

15. Transakce s ostatními pohledávkami [2 A.15] se rovnají čistému pořízení ostatních pohledávek (F.8), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

16. Transakce s ostatními pohledávkami, z toho daně a sociální příspěvky [2 A.16], se rovnají té části ostatních pohledávek (F.8 aktiva), která se týká daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D.2, D.5, D.61 a D.91, po odečtení částek skutečně vybraných daní a sociálních příspěvků, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

17. Transakce s pasivy (konsolidované) [2 A.17] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s měnovým zlatem a zvláštními právy čerpání (F.1) [2 A.18], transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2 A.19], transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry (F.31) [2 A.20], transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry (F.32) [2 A.21], transakcí s krátkodobými úvěry (F.41) [2 A.22], transakcí s dlouhodobými úvěry (F.42) [2 A.23], transakcí s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5) [2 A.24], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.25], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.26] a transakcí s ostatními závazky [2 A.27], které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13. a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

18. Transakce s měnovým zlatem a zvláštními právy čerpání [2 A.18] se rovnají čistému pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), jež se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

19. Transakce s oběživem a vklady [2 A.19] se rovnají čistému vzniku oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

20. Transakce s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 A.20] se rovnají čistému pořízení krátkodobých cenných papírů (F.31), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

21. Transakce s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 A.21] se rovnají čistému pořízení dlouhodobých cenných papírů (F.32), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

22. Transakce s krátkodobými úvěry [2 A.22] se rovnají krátkodobým úvěrům (F.41) přijatým vládními institucemi, očištěným o splátky stávajících krátkodobých úvěrů, které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

23. Transakce s dlouhodobými úvěry [2 A.23] se rovnají dlouhodobým úvěrům (F.42) přijatým vládními institucemi, očištěným o splátky stávajících dlouhodobých úvěrů, které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

24. Transakce s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů [2 A.24] se rovnají čistému vzniku účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

25. Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.25] se rovnají čistému vzniku pojistných, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

26. Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.26] se rovnají čistému vzniku finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

27. Transakce s ostatními závazky [2 A.27] se rovnají čistému vzniku ostatních závazků (F.8), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

28. Výpůjční požadavek vládních institucí [2 A.28] se rovná součtu čistého vzniku závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2 A.19], dluhových cenných papírů (F.3) [2 A.20 a 2 A.21] a úvěrů (F.4) [2 A.22 a 2 A.23], které nejsou aktivy sektoru S.13. Je rovněž roven konsolidovaným transakcím s nástroji veřejného dluhu.

29. Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2 A.29] se rovnají čistému vzniku závazků ze stejných dluhových nástrojů jako v případě výpůjčního požadavku vládních institucí [2 A.28], jejichž původní splatnost je delší než jeden rok.

30. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2 A.30] se rovnají čistému vzniku závazků ze stejných dluhových nástrojů jako v případě výpůjčního požadavku vládních institucí [2 A.28] denominovaných v zákonném platidle členského státu.

31. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v měně členských států eurozóny [2 A.31] se rovnají součtu čistého vzniku závazků ze stejných dluhových nástrojů jako v případě výpůjčního požadavku vládních institucí [2 A.28] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než daný členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle členského státu eurozóny před tím, než se tento stát stal členským státem eurozóny.

32. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v jiných měnách [2 A.32] se rovnají čistému vzniku závazků ze stejných dluhových nástrojů jako v případě výpůjčního požadavku vládních institucí [2 A.28], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2 A.30], ani v kategorii [2 A.31].

33. Ostatní toky veřejného zadlužení [2 A.33] se rovnají součtu účinků přeceňování [2 A.34] a ostatních změn objemu [2 A.37].

34. Účinky přeceňování [2 A.34] se rovnají součtu zhodnocení a znehodnocení dluhu v cizí měně [2 A.35] a ostatních účinků přeceňování (rozdíly v porovnání s nominální hodnotou) [2 A.36].

35. Zhodnocení a znehodnocení dluhu v cizí měně [2 A.35] se rovná nominálním ziskům a ztrátám z držby (K.7) veřejného dluhu [3 A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů.

36. Ostatní účinky přeceňování (rozdíly v porovnání s nominální hodnotou) [2 A.36] se rovnají změně veřejného zadlužení [2 A.38] minus transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2 A.28] minus zhodnocení a znehodnocení dluhu v cizí měně [2 A.35] minus ostatní změny objemu [2 A.37].

37. Ostatní změny objemu [2 A.37] se rovnají ostatním změnám objemu (K.1, K.2, K.3, K.4, K.5 a K.6) ve stejných dluhových nástrojích jako v případě výpůjčního požadavku vládních institucí.

38. Změna veřejného zadlužení [2 A.38] se rovná rozdílu veřejného zadlužení [3 A.1] v roce t a veřejného zadlužení [3 A.1] v roce t – 1.

39. Čistý vznik úvěrů poskytnutých centrální bankou [2 A.39] se rovná transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

Tabulka 2B

Žádné.

Tabulka 3 A

1. Veřejné zadlužení (konsolidované) [3 A.1] se rovná dluhu ve smyslu definice obsažené v nařízení (ES) č. 479/2009. Rovná se rovněž součtu konsolidovaných pasiv sektoru S.13 v oběživu a vkladech (AF.2) [3 A.2], krátkodobých dluhových cenných papírů (AF.31) [3 A.3], dlouhodobých dluhových cenných papírů (AF.32) [3 A.4], krátkodobých úvěrů (AF.41) [3 A.5] a dlouhodobých úvěrů (AF.42) [3 A.6].

2. Dluh – oběživo a vklady [3 A.2] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2).

3. Dluh – krátkodobé dluhové cenné papíry [3 A.3] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (AF.31).

4. Dluh – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 A.4] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (AF.32).

5. Dluh – krátkodobé úvěry [3 A.5] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji úvěry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (AF.41).

6. Dluh – dlouhodobé úvěry [3 A.6] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji úvěry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (AF.42).

7. Dluh v držbě rezidentů členského státu [3 A.7] se rovná součtu dluhu v držbě centrální banky [3 A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3 A.11].

8. Dluh v držbě centrální banky [3 A.8] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.121.

9. Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.122 nebo S.123.

10. Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.124, S.125, S.126, S.127, S.128 nebo S.129.

11. Dluh v držbě ostatních rezidentů [3 A.11] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15.

12. Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3 A.12] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která je aktivem sektoru S.2.

13. Dluh denominovaný v národní měně [3 A.13] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] denominované v zákonném platidle členského státu.

14. Dluh denominovaný v měnách členských států eurozóny [3 A.14] se rovná – předtím, než se členský stát stal členským státem eurozóny – součtu části veřejného zadlužení [3 A.1] denominované v zákonném platidle jednoho z členských států eurozóny (kromě národní měny [3 A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech.

15. Dluh denominovaný v jiných měnách [3 A.15] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], která není zahrnuta v kategorii [3 A.13], ani v kategorii [3 A.14].

16. Krátkodobý dluh [3 A.16] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší.

17. Dlouhodobý dluh [3 A.17] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1], jehož původní splatnost je delší než jeden rok.

18. Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3 A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá.

19. Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3 A.19] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší.

20. Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let.

21. Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.21], se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá.

22. Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let.

23. Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.23], se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá.

24. Průměrná zbytková splatnost dluhu [3 A.24] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích.

25. Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy [3 A.25] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrok je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku odkupu a v okamžiku emise.

26. Veřejné zadlužení – úvěry poskytnuté centrální bankou [3 A.26] se rovná části veřejného zadlužení [3 A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121.

Tabulka 3B

1. Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory) [3B.1] se rovná nekonsolidovaným pasivům sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311, b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312, c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to ve stejných nástrojích jako v případě veřejného zadlužení [3 A.1].

2. Konsolidační prvky [3B.2] se rovnají pasivům sektoru S.13, jež jsou souběžně aktivy sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311, b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312, c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to v oběživu a vkladech [3B.3] plus krátkodobé dluhové cenné papíry [3B.4] plus dlouhodobé dluhové cenné papíry [3B.5] plus úvěry [3B.6].

3. Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2).

4. Konsolidační prvky – krátkodobé dluhové cenné papíry [3B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (F.31).

5. Konsolidační prvky – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (F.32).

6. Konsolidační prvky – úvěry [3B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji úvěry (F.4).

7. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi (konsolidováno) [3B.7] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

8. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi a v držbě národních vládních institucí [3B.8] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

9. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi a v držbě místních vládních institucí [3B.9] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

10. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi a v držbě fondů sociálního zabezpečení [3B.10] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

11. Dluh emitovaný národními vládními institucemi (konsolidováno) [3B.11] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

12. Dluh emitovaný národními vládními institucemi a v držbě ústředních vládních institucí [3B.12] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

13. Dluh emitovaný národními vládními institucemi a v držbě místních vládních institucí [3B.13] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

14. Dluh emitovaný národními vládními institucemi a v držbě fondů sociálního zabezpečení [3B.14] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

15. Dluh emitovaný místními vládními institucemi (konsolidováno) [3B.15] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

16. Dluh emitovaný místními vládními institucemi a v držbě ústředních vládních institucí [3B.16] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

17. Dluh emitovaný místními vládními institucemi a v držbě národních vládních institucí [3B.17] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

18. Dluh emitovaný místními vládními institucemi a v držbě fondů sociálního zabezpečení [3B.18] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

19. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno) [3B.19] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

20. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení a v držbě ústředních vládních institucí [3B.20] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

21. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení a v držbě národních vládních institucí [3B.21] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

22. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení a v držbě místních vládních institucí [3B.22] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

▼B




PŘÍLOHA III

PŘENOS ÚDAJŮ DO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

Pro elektronický přenos statistických informací požadovaných Evropskou centrální bankou (ECB) používají národní centrální banky zařízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se opírá o IT infrastrukturu ESCB. Výměna údajů v rámci ESCB je založena na formátu pro přenos statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange). Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.

Národní centrální banky dodržují níže uvedená doporučení, aby zajistily uspokojivé fungování přenosu údajů.

 Úplnost: národní centrální banky vykazují všechny požadované klíče řad. Neuvedení klíčů řad nebo uvedení klíčů řad, které nejsou na seznamu, se bude považovat za neúplné vykazování. Pokud chybí sledovaná hodnota, zaznamená se chybějící údaj pomocí odpovídajícího příznaku pro stav sledování.

 Účetní identita údajů a konvence znaků: před přenosem údajů do ECB musí národní centrální banky použít pravidla validace.

Pokud se revize provádějí pouze u podsouboru klíčů řad, použijí se pravidla validace pro celý výkaz.




PŘÍLOHA IV



SROVNÁVACÍ TABULKA

Obecné zásady ECB/2009/20

Tyto obecné zásady

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 6

Články 3–8

Články 3–8

Čl. 9 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 9 odst. 3

Čl. 9 odst. 2

Článek 10

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 3

Přílohy I–III

Přílohy I–III



( 1 ) [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.

( 2 ) Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí.

Top