OZNÁMENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY O UKLÁDÁNÍ SANKCÍ ZA PORUŠENÍ STATISTICKÝCH ZPRAVODAJSKÝCH POVINNOSTÍ VZTAHUJÍCÍCH SE K ROZVAZE

(2004/C 195/10)

1.   Úvod

Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1) stanoví, že Evropská centrální banka (ECB) má pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, na které se vztahuje zpravodajská povinnost, které jsou rezidenty některého zúčastněného členského státu a které poruší povinnosti vyplývající z tohoto nařízení nebo z nařízení či rozhodnutí ECB stanovujících a ukládajících statistickou zpravodajskou povinnost vůči ECB.

V čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98 jsou uvedeny maximální výše sankcí, které ECB může zpravodajským jednotkám uložit: v případě porušení povinnosti vykázat statistické informace ve stanovené lhůtě za každý den pokutu až 10 000 EUR, avšak celkem nejvýše 100 000 EUR; v případě, že poskytnuté statistické informace jsou nesprávné, neúplné nebo ve formě, která neodpovídá požadavkům, pokutu až 200 000 EUR; a v případě porušení povinnosti umožnit ECB nebo národním centrálním bankám ověřit správnost a kvalitu předložených statistických informací pokutu až 200 000 EUR.

S cílem zajistit transparentnost sankční politiky ECB a ve výše uvedených mezích toto oznámení vysvětluje zásady, jimiž se ECB počínaje referenčním obdobím prosince 2004 pro měsíční zpravodajské povinnosti a obdobím čtvrtého čtvrtletí 2004 pro čtvrtletní zpravodajské povinnosti bude řídit při ukládání sankcí za porušení statistických zpravodajských povinností vztahujících se k rozvaze z důvodu nesplnění minimálních standardů uvedených v příloze IV nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (2).

2.   Obecné zásady

Sankce lze uplatňovat v případě nesplnění minimálních standardů pro přenos, včetně včasnosti (viz čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2533/98 a oddíl 1 přílohy IV nařízení ECB/2001/13), a minimálních standardů pro přesnost a pojmovou shodu (viz čl. 7 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 2533/98 a oddíly 2 až 4 přílohy IV nařízení ECB/2001/13).

Zpravodajská jednotka splní minimální standardy pro včasnost, vykáže-li své rozvahové údaje ve lhůtě stanovené příslušnou národní centrální bankou (viz oddíl 1 písm. a) přílohy IV). Splnění minimálních standardů pro včasnost bude předmětem ověření pouze tehdy, jestliže rozvaha splňuje technické požadavky na výkaznictví stanovené národní centrální bankou (např. pokud jde o formát) (viz oddíl 1 písm. b) až d) přílohy IV).

Zpravodajská jednotka splní minimální standardy pro přesnost, jestliže její rozvahové údaje splňují všechny lineární vazby (např. dílčí součty vytvářejí výsledné součty) a údaje mezi jednotlivými obdobími jsou konzistentní.

Zpravodajská jednotka splní minimální standardy pro pojmovou shodu, jestliže její rozvahové údaje splňují definice a klasifikace stanovené v nařízení ECB/2001/13.

Způsob určení sankce za tyto druhy protiprávního jednání bude založen na zásadách uvedených v odstavcích 3 a 4 dále, přičemž výchozím bodem bude výpočet základní výše, kterou lze následně snížit nebo zvýšit v závislosti na existenci polehčujících či přitěžujících okolností uvedených v čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (3).

Výjimečně může ECB rozhodnout, že sankci za protiprávní jednání vzhledem k zvláště důležitým polehčujícím okolnostem neuloží.

V případě vážného pochybení se ECB nebude řídit zásadami uvedenými v odstavcích 3 a 4 dále, ale určí sankci případ od případu, přičemž zohlední zásadu proporcionality a limit 200 000 EUR stanovený v čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98. „Vážným pochybením“ se rozumí porušení zpravodajských povinností ze strany zpravodajských jednotek, jako např. záměrné nesprávné vykazování nebo zjevně nedostatečný stupeň svědomitosti či spolupráce. Za vážné pochybení se považují mimo jiné tyto případy:

3.   Základní výše sankce za protiprávní jednání, která nezakládají vážné pochybení

Prvním krokem při stanovení sankce je výpočet základní výše. Tato výše odráží kvantitativní aspekty. Základní výše se bude zvyšovat podle závažnosti protiprávního jednání.

V případě porušení povinnosti vykázat údaje ve stanovené lhůtě bude závažnost protiprávního jednání záviset na počtu pracovních dní prodlení s ohledem na lhůtu stanovenou příslušnou národní centrální bankou. Kromě toho se bude výše sankce různit v závislosti na hospodářské velikosti zpravodajské jednotky, měřené podle celkové výše aktiv nebo pasiv její rozvahy.

V případě nepřesnosti nebo pojmové neshody bude závažnost protiprávního jednání záviset na velikosti rozdílu mezi rozvahovými údaji, které jsou nepřesné nebo pojmově neshodné, a údaji, které jsou přesné a pojmově shodné. Výše sankce rovněž zohlední hospodářskou velikost zpravodajské jednotky. Při posuzování protiprávního jednání spočívajícího v nepřesnosti nebo pojmové neshodě nebude ECB brát v úvahu chyby v zaokrouhlení či chyby zanedbatelného charakteru. Pokud jde o pojmovou neshodu, běžné opravy, tj. nesystematické opravy řad vykázaných v období (měsíc, čtvrtletí), jež následuje po období, za které byly údaje poprvé vykázány, nebudou považovány za případy pojmové neshody.

4.   Přitěžující a polehčující okolnosti v případech protiprávního jednání, které nezakládá vážné pochybení

Přitěžující nebo polehčující okolnosti budou zohledněny a mohou vést ke snížení či zvýšení základní výše.

Za přitěžující okolnosti se považují mimo jiné tyto případy, uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2532/98:

Za polehčující okolnosti se považují mimo jiné tyto případy, uvedené v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2532/98:

(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením ECB/2003/10 (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 17).

(3)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4.