EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016AB0015

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 17. března 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (CON/2016/15)

OJ C 195, 2.6.2016, p. 1–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

2.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. března 2016

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování

(CON/2016/15)

(2016/C 195/01)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 8. března 2016 žádost Rady o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na úkoly Evropského systému centrálních bank (ESCB) provádět měnovou politiku a přispívat k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému, ve smyslu čl. 127 odst. 2 první odrážky a čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

Hlavním cílem navrhovaného nařízení, kterým by měla být zrušena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (2), je zjednodušit stávající pravidla sestavování, schvalování a šíření prospektů, a tím snížit náklady a zátěž spojené s jejich vypracováváním. Navrhované nařízení konkrétně stanoví požadavky na zveřejňování, které jsou přizpůsobeny specifickým potřebám emitentů, a usnadní společnostem, zejména malým a středním podnikům, získávat kapitál v Unii. Kromě toho je cílem navrhovaného nařízení omezit nejednotnost a roztříštěnost pravidel v celé Unii, která je důsledkem různorodého provádění směrnice 2003/71/ES v některých členských státech. ECB obecně vítá a podporuje cíle navrhovaného nařízení a považuje jej za pozitivní krok směrem k dosažení unie kapitálových trhů.

2.   Konkrétní připomínky

2.1   Výjimky pro nabídky nekapitálových cenných papírů vydaných Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami ESCB a pro podíly na kapitálu národních centrálních bank ESCB

ECB vítá, že nekapitálové cenné papíry vydané Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami ESCB jsou vyňaty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení (3). Toto vynětí je nezbytné pro zajištění toho, aby nebyly narušeny operace měnové politiky Eurosystému včetně případné emise dluhových nástrojů Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami ESCB. ECB rovněž vítá vynětí podílů na kapitálu národních centrálních bank ESCB (4), které má bezprostřední význam pro národní centrální banky, jejichž akcie vlastní soukromí investoři a/nebo jejichž akcie jsou kótovány na regulovaném trhu nebo v jiném obchodním systému.

2.2   Povinné požadavky týkající se používání mezinárodního identifikačního čísla cenných papírů (ISIN) a celosvětového identifikačního kódu právnické osoby (LEI)

Cílem navrhovaného nařízení je zajistit ochranu investorů a účinnost trhu a zároveň posílit jednotný kapitálový trh (5). Za tímto účelem by měly být informace, které jsou poskytovány investorům, „dostačující a objektivní“ a měly by být uvedeny ve „snadno analyzovatelné, stručné a srozumitelné formě“ (6). Tyto informace by měly zahrnovat jedinečné identifikátory jak pro cenné papíry, tak pro emitenty. Jak již bylo uvedeno při předchozích příležitostech (7), ECB zásadně podporuje používání mezinárodně dohodnutých norem, jakými jsou ISIN a celosvětový LEI. Jednoznačnou identifikaci emitentů, předkladatelů nabídek a ručitelů, jakož i veřejně nabízených cenných papírů nebo cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném finančním trhu lze zabezpečit pouze tehdy, budou-li používány mezinárodní normy, jako je ISIN a celosvětový LEI.

Zaprvé, ISIN, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů, je osvědčeným identifikátorem, jenž se běžně používá na finančních trzích. Potřeba jedinečného identifikátoru cenných papírů je uznána v navrhovaném nařízení, nařízení Komise (ES) č. 809/2004 (8) a nařízení (EU) 2015/2365 (9). Navrhované nařízení vyžaduje, aby souhrn prospektu zahrnoval oddíl s klíčovými informacemi o cenných papírech včetně „identifikačního čísla cenných papírů“ (10). Nařízení (ES) č. 809/2004 podobně stanoví, že prospekty týkající se dluhových cenných papírů, akcií a derivátů musí obsahovat „popis druhu a třídy nabízených nebo k obchodování přijímaných cenných papírů včetně ISIN … nebo jiného identifikačního kódu“ (11). Povaha těchto jiných identifikačních kódů cenných papírů však není dále upřesněna, což ponechává na výkladu, zda by mohly kódy s omezeným rozsahem uplatnění představovat alternativu. Nedostatek určitosti omezuje užitečnost této informace pro investory a vytváří překážky pro unii kapitálových trhů. A konečně nařízení (EU) 2015/2365 stanoví, že oznámení o obchodech zajišťujících financování musí obsahovat mimo jiné kód ISIN těchto cenných papírů (12). Převážná většina dluhových cenných papírů vydávaných v eurozóně má kód ISIN, zatímco dluhové cenné papíry bez kódu ISIN jsou zpravidla soustředěny v rámci specifických trhů a sektorů a používají se k zvláštním účelům. Dostupné informace ukazují, že v některých případech je zřejmě cílem emise cenných papírů bez kódu ISIN omezit sledovatelnost těchto operací, zároveň však umožnit, aby se na ně vztahoval právní režim pro dluhové cenné papíry. Navíc existují obavy, že cenné papíry bez kódu ISIN by mohly být vydávány s cílem vyhnout se zpřístupnění informací orgánům dohledu a tvůrcům politik. Z těchto důvodů ECB doporučuje, aby byly za účelem zajištění rovných podmínek v rámci jednotlivých trhů a jurisdikcí odstraněny jakékoli existující mezery v informacích tím, že bude stanovena povinnost zahrnout kód ISIN do prospektů týkajících se cenných papírů, na něž se vztahuje navrhované nařízení.

Zadruhé, ECB podporuje používání systému celosvětových LEI uznaného Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) (13), a to způsobem, který je v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu (14). Celosvětové LEI umožňují jednoznačnou identifikaci emitentů, předkladatelů nabídek a ručitelů cenných papírů, a poskytují tak investorům klíčové informace. Celosvětové LEI se navíc v souvislosti s identifikací právnických osob a struktur používají ve stále rozšířenější míře, a ECB se proto domnívá, že by bylo vhodné jejich používání dále rozšířit stanovením povinnosti zahrnout celosvětový LEI do prospektů nebo registračních formulářů týkajících se cenných papírů, na něž se vztahuje navrhované nařízení.

ECB je toho názoru, že povinnost uvádět kódy ISIN a LEI by měla být stanovena jak v navrhovaném nařízení, tak ve všech souvisejících aktech Komise v přenesené pravomoci, kterými se bude navrhované nařízení provádět a které má Komise přijmout za účelem stanovení formátu prospektů (15). ECB v této souvislosti předkládá pozměňovací návrhy (16).

2.3   Zveřejňování prospektů prostřednictvím internetového mechanismu pro ukládání

Navrhované nařízení ukládá orgánu ESMA, aby na svých internetových stránkách zveřejnil všechny prospekty, které obdrží od příslušných orgánů. ESMA má zveřejnění zabezpečit prostřednictvím centralizovaného mechanismu pro ukládání (17). ECB bere na vědomí, že tento mechanismus pro ukládání bude obsahovat funkci vyhledávání. ECB se domnívá, že mechanismus pro ukládání by měl informace obsažené v prospektech poskytovat též ve strojově čitelné formě s použitím metadat, a to alespoň pro některé klíčové atributy, jako je identifikace cenných papírů, emitentů, předkladatelů nabídek a ručitelů, neboť tyto informace jsou nezbytné pro zajištění přístupu (institucionálních) investorů ke spolehlivým údajům, které lze včas a efektivně využít a analyzovat. ECB v této souvislosti předkládá pozměňovací návrhy (18).

2.4   Odstranění pobídek k vydávání dluhových cenných papírů s vysokou jmenovitou hodnotou

Někteří emitenti v současné době za účelem dosažení příznivého zacházení podle směrnice 2003/71/ES uplatňují pro některé cenné papíry, které vydávají, pravidla týkající se minimální částky a/nebo násobku částky vypořádání na úrovni centrálního depozitáře cenných papírů. Vypořádání, která nejsou v souladu s těmito pravidly, se však i přesto mohou na úrovni centrálního depozitáře uskutečnit, např. započtení obchodních činností ve standardních částkách ústřední protistranou nebo jiné činnosti, které se netýkají obchodování, jako je zpracování tzv. „corporate actions“. Pokyny k takovým vypořádáním, i když nejsou v rozporu s požadavky směrnice 2003/71/ES, proto nelze provést prostřednictvím standardního zpracování poskytovaného technickými platformami vnitrostátních infrastruktur finančního trhu. Jako náhradní řešení se proto obvykle používají neefektivní a riskantní manuální postupy (technické postupy nepřímého zpracování) nebo složitější technické mechanismy.

S ohledem na výše uvedené ECB vítá odstranění pobídek k vydávání dluhových cenných papírů s vysokou jmenovitou hodnotou, tj. nad 100 000 EUR (19). ECB má navíc za to, že uplatňování minimálních jmenovitých hodnot a minimálních částek na úrovni vypořádání je v rozporu s duchem směrnice 2003/71/ES. I když tato směrnice ukládá uvedená omezení pouze na úrovni prvotní nabídky nebo obchodování, někteří emitenti v Unii tato omezení uplatňují na úrovni centrálního depozitáře, což vytváří další překážky pro účinnost infrastruktur finančního trhu a pro jejich uživatele, tj. centrální depozitáře, ústřední protistrany a jejich účastníky, pro něž může být nezbytné použít pro nestandardní vypořádání technické postupy nepřímého zpracování nebo vyvinout dodatečné složité mechanismy. V souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (20) a spuštěním platformy Eurosystému pro vypořádání TARGET2-Securities se existující nedostatky, které pramení z pravidel týkajících se minimální částky vypořádání, dále zvýrazní v důsledku očekávaného nárůstu přeshraničního vypořádání obchodů s cennými papíry.

2.5   Technické připomínky a pozměňovací návrhy

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu. Technický pracovní dokument tvoří přílohu tohoto stanoviska a je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 17. března 2016.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  COM(2015) 583 final.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(3)  Viz čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení.

(4)  Viz čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení.

(5)  Viz 7. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(6)  Viz 21. bod odůvodnění navrhovaného nařízení.

(7)  Viz odstavec 2.4 šestý pododstavec stanoviska CON/2014/49 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(8)  Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů (Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(10)  Viz první odrážka čl. 7 odst. 7 písm. a) navrhovaného nařízení.

(11)  Viz bod 4.1 přílohy III, bod 4.1 přílohy V, bod 4.1.1 přílohy XII, bod 4.2 přílohy XIII nařízení (ES) č. 809/2004.

(12)  Viz čl. 4 odst. 10 písm. b) nařízení (EU) 2015/2365.

(13)  Viz doporučení EBA „On the use of the Legal Entity Identifier (LEI)“ (EBA/REC/2014/01), k dispozici na internetových stránkách orgánu EBA www.eba.europa.eu, a dokument orgánu ESMA s otázkami a odpověďmi „Implementation of the Regulation (EU) No 648/2012 on OTC derivatives, central counterparties and trade repositories (EMIR)“ (ESMA/2016/242) ze dne 4. února 2016, s. 73, k dispozici na internetových stránkách orgánu ESMA www.esma.europa.eu.

(14)  Viz zpráva Rady pro finanční stabilitu s názvem „A Global Legal Entity Identifier for Financial Markets“ ze dne 8. června 2012, k dispozici na internetových stránkách Rady pro finanční stabilitu www.financialstabilityboard.org.

(15)  Viz články 13 a 42 navrhovaného nařízení.

(16)  Viz navrhované změny č. 2, 3, 4 a 5 v příloze tohoto stanoviska.

(17)  Viz čl. 20 odst. 6 navrhovaného nařízení.

(18)  Viz navrhovaná změna č. 6 v příloze tohoto stanoviska.

(19)  Viz navrhovaná změna č. 1 v příloze tohoto stanoviska.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).


Top