EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013O0023

2014/2/EU: Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice (přepracované znění) (ECB/2013/23)

OJ L 2, 7.1.2014, p. 12–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 01/07/2021

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2014/2/oj

7.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 2/12


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. července 2013

o vládní finanční statistice

(přepracované znění)

(ECB/2013/23)

(2014/2/EU)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1 a 5.2 a články 12.1 a 14.3 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2009/20 ze dne 31. července 2009 o vládní finanční statistice (3) je třeba podstatně změnit, a měly by být proto v zájmu srozumitelnosti a transparentnosti přepracovány.

(2)

Za účelem aktualizace metodického rámce vyplývajícího z Evropského systému účtů (ESA) 1995 na metodický rámec založený na ESA 2010 ve smyslu nařízení (EU) č. 549/2013 je třeba upravit statistické pojmy. V zájmu zachování jednotnosti by požadavky Evropské centrální banky (ECB) v oblasti vládní finanční statistiky měly vycházet ze statistických norem Unie definovaných v ESA 2010.

(3)

K plnění svých úkolů potřebuje Evropský systém centrálních bank (ESCB) ucelené (tj. zahrnující všechny transakce včetně těch, v nichž sektor vládních institucí jedná jako zástupce orgánů Evropské unie) a spolehlivé údaje pro potřeby ekonomické a měnové analýzy. Postupy stanovené v těchto obecných zásadách nemají vliv na úkoly a pravomoci na úrovni členských států a Unie.

(4)

Je nezbytné zavést účinné postupy pro výměnu vládní finanční statistiky v rámci ESCB s cílem zajistit, aby ESCB měla aktuální vládní finanční statistiku, která splňuje potřeby ESCB, a aby tato statistika byla v souladu s prognózami stejných proměnných, jež vypracovaly národní centrální banky, bez ohledu na to, zda tuto statistiku sestavují národní centrální banky nebo příslušné vnitrostátní orgány.

(5)

Část informací nezbytných ke splnění statistických požadavků ESCB v oblasti vládní finanční statistiky sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad vykonávány, proto vyžadují spolupráci mezi ESCB a příslušnými vnitrostátními orgány. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (4) členské státy zavazuje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“).

(6)

Zdroje statistických informací založené na nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 2010 nesplňují potřeby ESCB, pokud jde o pokrytí statistiky veřejného dluhu, statistiky souladu schodku a dluhu a statistiky transakcí mezi členskými státy a rozpočtem Unie. Další sestavování statistických informací ze strany příslušných vnitrostátních orgánů je proto nezbytné.

(7)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Národní centrální banky mohou tyto technické změny navrhovat Výboru pro statistiku ESCB, jehož stanovisko bude při provádění tohoto postupu zohledněno,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

1)

„členským státem eurozóny“ členský stát, jehož měnou je euro;

2)

„vládní finanční statistikou“ statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistika souladu schodku a dluhu a statistika veřejného zadlužení (jak je vymezena v příloze I);

3)

„veřejné zadlužení“ má stejný význam, jaký má podle definice v článku 1 nařízení (ES) č. 479/2009;

4)

„prvním přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. dubnem;

5)

„druhým přenosem“ pravidelný přenos, který národní centrální banky provádějí před 15. říjnem.

Článek 2

Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank

1.   Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku do ECB, jak je uvedeno v příloze I, v ročním vyjádření. Údaje musí být v souladu se zásadami a definicemi nařízení (ES) č. 479/2009 a ESA 2010, jak je podrobněji uvedeno v příloze II.

2.   Národní centrální banky vykazují v souladu s metodickými definicemi, které jsou stanoveny v oddílu 1 přílohy II těchto obecných zásad, pokud jde o sektory a subsektory, a v oddílu 2 uvedené přílohy, pokud jde o:

a)

„statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulce 1 A, 1 B a 1 C přílohy I;

b)

„statistiku souladu schodku a dluhu“, která zahrnuje statistiku uvedenou v tabulkách 2 A a 2 B přílohy I;

c)

„statistiku veřejného zadlužení“ která obsahuje statistiku uvedenou v tabulkách 3 A a 3 B přílohy I.

3.   Úplný soubor údajů zahrnuje všechny kategorie vymezené v příloze I (pokrývá statistiku příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku, statistiku souladu schodku a zadlužení a statistiku veřejného zadlužení). Úplný soubor údajů rovněž pokrývá období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t – 1).

4.   Odchylně od odstavce 3 nejsou národní centrální banky povinny předávat zpětné údaje ohledně kategorií, na které se vztahuje výjimka ujednaná mezi Evropskou komisí (Eurostat) a členskými státy.

5.   Přenos údajů vymezených v tabulkách 1 A–C, 2 A–B a 3 A–B přílohy I bude zahájen v říjnu 2014.

6.   S údaji o schodku nebo přebytku, dluhu, příjmech, výdajích a nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se uvádí odůvodnění revizí, pokud změna schodku nebo přebytku způsobená revizí představuje alespoň 0,3 % HDP, nebo pokud změna zadlužení, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP způsobená revizí představuje alespoň 0,5 % HDP.

Článek 3

Statistické zpravodajské povinnosti ECB

1.   Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládní finanční statistiky“, jež zahrnuje údaje za eurozónu a vnitrostátní údaje. ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky ESCB.

2.   Národní centrální banky označí své vnitrostátní statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při poskytování databáze vládní finanční statistiky ECB toto označení zohlední.

Článek 4

Lhůty

1.   Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.

2.   Národní centrální banky vykazují z vlastní iniciativy (dílčí) soubory údajů, pokud jsou k dispozici nové informace. Tento soubor údajů může obsahovat odhady týkající se kategorií, u nichž nejsou k dispozici žádné nové informace.

3.   ECB poskytuje databázi vládní finanční statistiky národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující poté, co ukončí přípravu údajů pro zveřejnění.

Článek 5

Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány

1.   Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů uvedených v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zavedení vhodné formy spolupráce s těmito orgány, aby zajistily stálou strukturu přenosu údajů za účelem splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.   Pokud národní centrální banka není v rámci této spolupráce schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, protože jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být zpřístupněny.

Článek 6

Standardy přenosu

Požadované statistické informace se ECB předávají ve formě, která splňuje požadavky stanovené v příloze III. Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.

Článek 7

Kvalita

1.   ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.

2.   Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.

3.   Tato zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, mírou souladu údajů s příslušnými definicemi, a rozsahem revizí.

Článek 8

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku je Výkonná rada oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani neovlivní zpravodajskou zátěž. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 9

Zrušení

1.   Obecné zásady ECB/2009/20 se zrušují s účinkem od 1. září 2014.

2.   Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 10

Závěrečná ustanovení

1.   Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

2.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem 1. září 2014.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. července 2013.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 25.

(4)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ

Statistika příjmů, výdajů a schodku nebo přebytku

Tabulka 1 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Schodek (–) nebo přebytek (+)

Formula

Formula

z toho: Primární schodek (–) nebo přebytek (+)

Formula

Ústřední vládní instituce

3

Národní vládní instituce

4

Místní vládní instituce

5

Fondy sociálního zabezpečení

6

Celkové příjmy

Formula

Celkové běžné příjmy

Formula

Přímé daně

9

z toho: poplatníkem podniky

10

z toho: poplatníkem domácnosti

11

Nepřímé daně

12

z toho: daň z přidané hodnoty (DPH)

13

Čisté sociální příspěvky

14

z toho: skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů

15

z toho: skutečné sociální příspěvky domácností

16

Ostatní běžné příjmy

17

z toho: přijaté úroky

18

Prodej

19

Celkové kapitálové příjmy

20

z toho: kapitálové daně

21

Celkové výdaje

Formula

Celkové běžné výdaje

Formula

Běžné transfery

Formula

Sociální platby

25

Placené dotace

26

Ostatní placené běžné transfery

27

Placené úroky

28

Náhrady zaměstnancům

29

z toho: mzdy a platy

30

Mezispotřeba

31

Celkové kapitálové výdaje

Formula

Investice

33

Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob

34

Placené kapitálové transfery

35

Doplňkové (memo) položky:

 

Hrubé úspory

Formula

Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře

37

Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrném schodku

Formula

Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů

39

Skutečné sociální příspěvky

Formula

Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

41


Tabulka 1 B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Výdaje členského státu ve vztahu k rozpočtu Evropské unie (EU)

Formula

Nepřímé daně

2

Běžná mezinárodní spolupráce

3

Jiné běžné transfery

4

z toho: třetí vlastní zdroj odvozený z DPH

5

z toho: čtvrtý vlastní zdroj odvozený z HND

6

Kapitálové transfery

7

Příjmy členského státu z rozpočtu EU

Formula

Dotace

9

Běžné transfery vládním institucím

10

Běžné transfery nevládním jednotkám

11

Kapitálové transfery vládním institucím

12

Kapitálové transfery nevládním jednotkám

13

Bilance členského států vůči rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –)

Formula

Doplňková (memo) položka:

 

Náklady na získání vlastních zdrojů

15


Tabulka 1 C

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Výdaje na konečnou spotřebu

Formula

Formula

Výdaje na individuální spotřebu

2

Výdaje na kolektivní spotřebu

3

Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce

4

Spotřeba fixního kapitálu

5

Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace

6

Čistý provozní přebytek

7

Doplňkové (memo) položky:

 

Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku

8

Investice vládních institucí v cenách předchozího roku

9

Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách

10

HDP v cenách předchozího roku

11

Statistika souladu schodku a dluhu

Tabulka 2 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Úprava mezi finančními a nefinančními účty

Formula

Čisté finanční transakce (konsolidované)

Formula

Finanční aktiva (konsolidovaná)

Formula

Oběživo a vklady

4

Dluhové cenné papíry

5

Úvěry

6

Účasti a akcie nebo podílové listy investičních fondů

7

Privatizace (v čisté výši)

8

Kapitálové injekce (v čisté výši)

9

Ostatní

10

Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy

11

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie

12

Ostatní finanční aktiva

13

z toho: naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky

14

Pasiva (konsolidovaná)

Formula

Oběživo a vklady

16

Krátkodobé dluhové cenné papíry

17

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

18

Úvěry

19

z toho: úvěry od centrální banky

20

Pojistné, penzijní a standardizované záruční programy

21

Finanční deriváty a zaměstnanecké opce na akcie

22

Ostatní pasiva

23

Výpůjční požadavek vládních institucí

Formula

Formula

Formula

z toho: dlouhodobý

25

Denominované v národní měně

26

Denominované v měnách členských států eurozóny

27

Denominované v jiných měnách

28

Ostatní toky

Formula

Účinky přeceňování na dluh

Formula

Zisky a ztráty z držby deviz

31

Ostatní účinky přeceňování – nominální hodnota

Formula

Ostatní změny výše dluhu

33

Změna veřejného zadlužení

Formula

Formula

Formula


Tabulka 2 B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Transakce s nástroji veřejného dluhu – nekonsolidované

Formula

Oběživo a vklady

2

Krátkodobé dluhové cenné papíry

3

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

4

Úvěry od centrální banky

5

Ostatní úvěry

6

Konsolidační transakce

Formula

Oběživo a vklady

Formula

Krátkodobé dluhové cenné papíry

Formula

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

Formula

Úvěry

Formula

Statistika veřejného zadlužení

Tabulka 3 A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Veřejné zadlužení (konsolidované)

Formula

Formula

Formula

Formula

Formula

Oběživo a vklady

2

Krátkodobé dluhové cenné papíry

3

Dlouhodobé dluhové cenné papíry

4

Úvěry od centrální banky

5

Ostatní úvěry

6

V držbě rezidentů členského státu

Formula

Centrální banka

8

Ostatní měnové finanční instituce

9

Ostatní finanční instituce

10

Ostatní rezidenti

11

V držbě nerezidentů členského státu

12

Denominované v národní měně

13

Denominované v měnách členských států eurozóny

14

Denominované v jiných měnách

15

Krátkodobý dluh

16

Dlouhodobý dluh

17

z toho: pohyblivá úroková sazba

18

Zbytková splatnost do jednoho roku

19

Zbytková splatnost nad jeden rok a do pěti let

20

z toho: pohyblivá úroková sazba

21

Zbytková splatnost nad pět let

22

z toho: pohyblivá úroková sazba

23

Doplňkové (memo) položky:

 

Průměrná zbytková splatnost dluhu

24

Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy

25


Tabulka 3 B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory)

Formula

Konsolidační prvky

Formula

Formula

Formula

Oběživo a vklady

3

Krátkodobé cenné papíry

4

Dlouhodobé cenné papíry

5

Úvěry

6

Emitované ústředními vládními institucemi (konsolidováno)

7

z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

8

Emitované národními vládními institucemi (konsolidováno)

9

z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

10

Emitované místními vládními institucemi (konsolidováno)

11

z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

12

Emitované fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno)

13

z toho: v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

14

Doplňkové (memo) položky:

 

Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí

15

Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí

16

Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí

17

Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován ostatními subsektory vládních institucí

18


PŘÍLOHA II

METODICKÉ DEFINICE

1.   Definice sektorů a subsektorů

Sektory a subsektory v ESA 2010

Hospodářství celkem

S.1

Nefinanční podniky

S.11

Finanční instituce

S.12

Centrální banka

S.121

Instituce přijímající vklady kromě centrální banky

S.122

Fondy peněžního trhu

S.123

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

S.124

Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů

S.125

Pomocné finanční instituce

S.126

Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

S.127

Pojišťovací společnosti

S.128

Penzijní fondy

S.129

Měnové finanční instituce

S.121 + S.122 + S.123

Vládní instituce

S.13

Ústřední vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1311

Národní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1312

Místní vládní instituce (kromě sociálního zabezpečení)

S.1313

Fondy sociálního zabezpečení

S.1314

Domácnosti

S.14

Neziskové instituce sloužící domácnostem

S.15

Zbytek světa

S.2

Členské státy a orgány a instituce Evropské unie (EU)

S.21

Členské státy EU

S.211

Orgány a instituce EU

S.212

Evropská centrální banka (ECB)

S.2121

Evropské orgány a instituce kromě ECB

S.2122

Země, které nejsou členy EU, a mezinárodní organizace, které nejsou rezidenty v EU

S.22

2.   Definice kategorií  (1), (2)

Tabulka 1A

1.

Schodek (–) nebo přebytek (+) [1 A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13; dále se rovná celkovým příjmům [1 A.7] po odečtení celkových výdajů [1 A.22] a rovněž se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) ústředních vládních institucí [1 A.3], schodku (–) nebo přebytku (+) národních vládních institucí [1 A.4], schodku (–) nebo přebytku (+) místních vládních institucí [1 A.5] a schodku (–) nebo přebytku (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.6].

2.

Primární schodek (–) nebo přebytek (+) [1 A.2] se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] a placených úroků [1 A.28].

3.

Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1 A.3] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311.

4.

Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1 A.4] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312.

5.

Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1 A.5] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313.

6.

Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1 A.6] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314.

7.

Celkové příjmy [1 A.7] se rovnají součtu celkových běžných příjmů [1 A.8] a celkových kapitálových příjmů [1 A.20].

8.

Celkové běžné příjmy [1 A.8] se rovnají součtu přímých daní [1 A.9], nepřímých daní [1 A.12], čistých sociálních příspěvků [1 A.14], ostatních běžných příjmů [1 A.17] a prodeje [1 A.19].

9.

Přímé daně [1 A.9] se rovnají běžným daním z důchodů, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

10.

Přímé daně, z toho poplatníkem podniky [1 A.10], se rovnají běžným daním z důchodu, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektorů S.11 a S.12.

11.

Přímé daně, z toho poplatníkem domácnosti [1 A.11], se rovnají běžným daním z důchodu, jmění a jiným (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektoru S.14.

12.

Nepřímé daně [1 A.12] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

13.

Nepřímé daně, z toho daň z přidané hodnoty (DPH) [1 A.13], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

14.

Čisté sociální příspěvky [1 A.14] se rovnají sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

15.

Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1 A.15], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

16.

Čisté sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky domácností [1 A.16], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům domácností (D.613), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

17.

Ostatní běžné příjmy [1 A.17] se rovnají součtu důchodu z vlastnictví (D.4) a ostatních běžných transferů (D.7), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13.

18.

Ostatní běžné příjmy, z toho přijaté úroky [1 A.18], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13.

19.

Prodej [1 A.19] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

20.

Celkové kapitálové příjmy [1 A.20] se rovnají kapitálovým transferům – příjmové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se vykazují jako kapitálové transfery – výdajové, ve všech sektorech kromě sektoru S.13.

21.

Celkové kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1 A.21], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

22.

Celkové výdaje [1 A.22] se rovnají součtu celkových běžných výdajů [1 A.23] a celkových kapitálových výdajů [1 A.32].

23.

Celkové běžné výdaje [1 A.23] se rovnají součtu běžných transferů [1 A.24], placených úroků [1 A.28], náhrad zaměstnancům [1 A.29] a mezispotřeby [1 A.31].

24.

Běžné transfery [1 A.24] se rovnají součtu sociálních plateb [1 A.25], placených dotací [1 A.26] a ostatních placených běžných transferů [1 A.27].

25.

Sociální platby [1 A.25] se rovnají součtu sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery (D.62) a naturálních sociálních transferů – tržní produkce nakoupené vládními institucemi (D.632), které se vykazují v užití sektoru S.13, plus jiné běžné transfery (D.75), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15.

26.

Placené dotace [1 A.26] se rovnají záporným dotacím (–D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

27.

Ostatní placené běžné transfery [1 A.27] se rovnají součtu běžných daní z důchodu, jmění a jiných (D.5), ostatních daní z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroků (D.41), plus ostatních běžných transferů (D.7), jež se vykazují v užití sektoru S.13 s výjimkou jiných běžných transferů (D.75), jež se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15.

28.

Placené úroky [1 A.28] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

29.

Náhrady zaměstnancům [1 A.29] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13.

30.

Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1 A.30], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13.

31.

Mezispotřeba [1 A.31] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13.

32.

Celkové kapitálové výdaje [1 A.32] se rovnají součtu investic [1 A.33], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv [1 A.34] a placených kapitálových transferů [1 A.35].

33.

Investice [1 A.33] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51 g), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

34.

Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv a změny stavu zásob [1 A.34] se rovnají součtu změny zásob (P.52), čistého pořízení cenností (P.53) a čistého pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (NP), jež se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13.

35.

Placené kapitálové transfery [1 A.35] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které se u všech sektorů kromě sektoru S.13 vykazují jako kapitálové transfery – příjmové.

36.

Hrubé úspory [1 A.36] se rovnají rozdílu celkových běžných příjmů [1 A.8] a celkových běžných výdajů [1 A.23].

37.

Úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1 A.37] se rovná úroku v souvislosti s postupem při nadměrném schodku (EDP) (EDP D.41), který se vykazuje v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě S.13.

38.

Schodek (–) nebo přebytek (+) pro účely postupu při nadměrném schodku [1 A.38] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) při postupu při nadměrném schodku (EDP B.9) v rámci sektoru S.13 a rovná se schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] plus placené úroky [1 A.28] minus úrok včetně vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře [1 A.37].

39.

Výnosy z univerzálních mobilních telekomunikačních systémů [1 A.39] se rovnají výtěžku z prodeje třetí generace licencí na mobilní telefony, který se v souladu s rozhodnutím Eurostatu o přiřazování licencí na mobilní telefony vykazuje jako zcizení nefinančních aktiv.

40.

Skutečné sociální příspěvky [1 A.40] se rovnají součtu skutečných sociálních příspěvků zaměstnavatelů (D.611) [1 A.15] a skutečných sociálních příspěvků domácností (D.613) [1 A.16], jež se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

41.

Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1 A.41] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13.

Tabulka 1B

1.

Výdaje členského státu ve vztahu k rozpočtu Evropské unie (EU) [1 B.1] se rovnají součtu nepřímých daní splatných do rozpočtu EU [1 B.2], běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.4], jiných běžných transferů (D.75) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.5] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1 B.7].

2.

Nepřímé daně [1 B.2] se rovnají daním z výroby a z dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.2122.

3.

Běžná mezinárodní spolupráce [1 B.3] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13.

4.

Jiné běžné transfery [1 B.4] se rovnají součtu jiných běžných transferů (D.75) a vlastních zdrojů EU odvozených z DPH a HND (D.76), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13.

5.

Jiné běžné transfery, z toho třetí vlastní zdroj odvozený z DPH [1 B.5], se rovnají třetímu vlastnímu zdroji odvozenému z daní z přidané hodnoty (DPH) (D.761), který se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13.

6.

Jiné běžné transfery, z toho čtvrtý vlastní zdroj odvozený z HND [1 B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji odvozenému z hrubého národního důchodu (HND) (D.762), který se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.2122 a v užití sektoru S.13.

7.

Kapitálové transfery [1 B.7] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a které subsektor S.2122 vykazuje jako kapitálové transfery – příjmové.

8.

Příjmy členského státu z rozpočtu EU [1 B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1 B.9], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1 B.10], ostatních běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1 B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1 B.12] a kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1 B.13].

9.

Dotace [1 B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují v užití subsektoru S.2122.

10.

Běžné transfery vládním institucím [1 B.10] se rovnají součtu běžné mezinárodní spolupráce (D.74) a jiných běžných transferů (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití subsektoru S.2122.

11.

Běžné transfery nevládním jednotkám [1 B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití subsektoru S.2122 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

12.

Kapitálové transfery vládním institucím [1 B.12] se rovnají kapitálovým transferům – příjmové (D.9), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a v rámci změn aktiv subsektoru S.2122.

13.

Kapitálové transfery nevládním jednotkám [1 B.13] se rovnají kapitálovým transferům – výdajové (D.9), které se vykazují v rámci změn aktiv subsektoru S.2122 a v rámci změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14.

Bilance členského státu vůči rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –) [1 B.14] se rovná rozdílu mezi příjmy členského státu z rozpočtu EU [1 B.8] a výdaji členského státu ve vztahu k rozpočtu EU [1 B.1].

15.

Náklady na získání vlastních zdrojů [1 B.15] jsou částí netržní produkce (P.13), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na získání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU.

Tabulka 1C

1.

Výdaje na konečnou spotřebu [1 C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13.

2.

Výdaje na individuální spotřebu [1 C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13.

3.

Výdaje na kolektivní spotřebu [1 C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13.

4.

Naturální sociální transfery – nakoupená tržní produkce [1 C.4] se rovnají naturálním sociálním transferům – nakoupené tržní produkci (D.632), jež se vykazují v užití sektoru S.13.

5.

Spotřeba fixního kapitálu [1 C.5] se rovná spotřebě fixního kapitálu (P.51c), která se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

6.

Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1 C.6] se rovnají rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13.

7.

Čistý provozní přebytek [1 C.7] se rovná čistému provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13.

8.

Výdaje na konečnou spotřebu v cenách předchozího roku [1 C.8] se rovnají zřetězenému objemu výdajů na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13, v cenách předchozího roku.

9.

Investice vládních institucí v cenách předchozího roku [1 C.9] se rovnají zřetězenému objemu tvorby hrubého fixního kapitálu (P.51 g), jenž se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 v cenách předchozího roku.

10.

Hrubý domácí produkt (HDP) v běžných cenách [1 C.10] se rovná HDP (B.1*g) v tržních cenách.

11.

HDP v cenách předchozího roku [1 C.11] se rovná zřetězenému objemu HDP (B1*g) v cenách předchozího roku.

Tabulka 2A

1.

Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2 A.1] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [1 A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a pasivy [2 A.2].

2.

Čisté transakce s finančními aktivy a pasivy (konsolidované) [2 A.2] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2 A.3] a čistého převzetí transakcí s pasivy [2 A.15].

3.

Transakce s finančními aktivy (konsolidované) [2 A.3] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2 A.4], transakcí s dluhovými cennými papíry (F.3) [2 A.5], transakcí s úvěry (F.4) [2 A.6], transakcí s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5) [2 A.7], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.11], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.12] a transakcí s ostatními finančními aktivy [2 A.13], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

4.

Transakce s oběživem a vklady [2 A.4] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

5.

Transakce s dluhovými cennými papíry [2 A.5] se rovnají čistému pořízení dluhových cenných papírů (F.3), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

6.

Transakce s úvěry [2 A.6] se rovnají novým půjčkám (F.4) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

7.

Transakce s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů [2 A.7] se rovnají čistému pořízení účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

8.

Privatizace (v čisté výši) [2 A.8] se rovná transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12 a které se uskutečňují v procesu ztráty či získávání kontroly (ESA 10 odstavec 2.36 až 2.39) nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13; tyto transakce může sektor S.13 provádět přímo s jednotkou dlužníka nebo s jinou jednotkou věřitele.

9.

Kapitálové injekce (v čisté výši) [2 A.9] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které jsou ze strany sektoru S.13 prováděny přímo s jednotkou dlužníka.

10.

Ostatní [2 A.10] se rovnají transakcím s účastmi a akciemi nebo podílovými listy investičních fondů (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které ze strany sektoru S.13 nejsou prováděny přímo s jednotkou dlužníka, ale jsou prováděny s jinou jednotkou věřitele.

11.

Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.11] se rovnají čistému pořízení pojistného, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

12.

Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.12] se rovnají čistým platbám v souvislosti s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

13.

Transakce s ostatními finančními aktivy [2 A.13] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13, ostatních pohledávek (F.8), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14.

Transakce s ostatními finančními aktivy, z toho naběhlé, ale dosud nezaplacené daně a sociální příspěvky [2 A.14], se rovnají té části ostatních pohledávek (F.8 aktiva), která se týká daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D.2, D.5, D.61 a D.91, po odečtení částek skutečně vybraných daní, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn pasiv a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

15.

Transakce s pasivy (konsolidované) [2 A.15] se rovnají součtu konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (F.2) [2 A.16], transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry (F.31) [2 A.17], transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry (F.32) [2 A.18], transakcí s úvěry (F.4) [2 A.19], transakcí s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy (F.6) [2 A.21], transakcí s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7) [2 A.22] a transakcí s ostatními pasivy [2 A.23], které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

16.

Transakce s oběživem a vklady [2 A.16] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

17.

Transakce s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 A.17] se rovnají čistému pořízení krátkodobých cenných papírů (F.31), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

18.

Transakce s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 A.18] se rovnají čistému pořízení dlouhodobých cenných papírů (F.32), jejichž původní splatnost je delší než jeden rok, které se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

19.

Transakce s úvěry [2 A.19] se rovnají nově přijatým půjčkám (F.4), očištěným o splátky stávajících úvěrů, které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

20.

Transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2 A.20], se rovnají transakcím s půjčkami (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

21.

Transakce s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy [2 A.21] se rovnají čistému pořízení pojistného, penzijních a standardizovaných záručních programů (F.6), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

22.

Transakce s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie [2 A.22] se rovnají čistým příjmům v souvislosti s finančními deriváty a zaměstnaneckými opcemi na akcie (F.7), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

23.

Transakce s ostatními pasivy [2 A.23] se rovnají součtu čistého pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), jež se vykazuje v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13, účastí a akcií nebo podílových listů investičních fondů (F.5), jež se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13, ostatních závazků (F.8), jež se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

24.

Výpůjční požadavek vládních institucí [2 A.24] se rovná součtu čistého vzniku závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2 A.16], dluhových cenných papírů [2 A.17 a 2 A.18] (F.3) a úvěrů (F.4) [2 A.19]. Je rovněž roven konsolidovaným transakcím s nástroji veřejného dluhu.

25.

Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2 A.25] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24], jejichž původní splatnost je delší než jeden rok.

26.

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2 A.26] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24] denominovaných v zákonném platidle členského státu.

27.

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v měně členských států eurozóny [2 A.27] se rovnají součtu čistého převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než daný členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle členského státu eurozóny před tím, než se tento stát stal členským státem eurozóny.

28.

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v jiných měnách [2 A.28] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2 A.24], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2 A.26], ani v kategorii [2 A.27].

29.

Ostatní toky [2 A.29] se rovnají součtu účinků přeceňování na dluh [2 A.30] a ostatních změn výše dluhu [2 A.33].

30.

Účinky přeceňování na dluh [2 A.30] se rovnají součtu zisků a ztrát z držby deviz [2 A.31] a ostatních účinků přeceňování – nominální hodnota [2 A.32].

31.

Zisky a ztráty z držby deviz [2 A.31] se rovnají nominálním ziskům a ztrátám z držby (K.7) dluhu [3 A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů.

32.

Ostatní účinky přeceňování – nominální hodnota [2 A.32] se rovnají změně zadlužení [2 A.34] minus transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2 A.24] minus zisky a ztráty z držby deviz [2 A.31] minus ostatní změny výše dluhu [2 A.33].

33.

Ostatní změny výše dluhu [2 A.33] se rovnají ostatním změnám objemu (K.1, K.2, K.3, K.4, K.5 a K.6) pasiv klasifikovaných jako oběživo a vklady (AF.2), dluhové cenné papíry (AF.3) nebo úvěry (AF.4), které nejsou aktivy sektoru S.13.

34.

Změna veřejného zadlužení [2 A.34] se rovná rozdílu zadlužení [3 A.1] v roce t a zadlužení [3 A.1] v roce t – 1.

Tabulka 2B

1.

Transakce s nástroji veřejného dluhu (nekonsolidované) [2 B.1] se rovnají součtu nekonsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 B.2], transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3], transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4], transakcí s úvěry od centrální banky [2 B.5] a transakcí s ostatními úvěry [2 B.6].

2.

Transakce s oběživem a vklady [2 B.2] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s oběživem a vklady (F.2), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

3.

Transakce s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s dluhovými cennými papíry, jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší (F.31), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

4.

Transakce s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s dluhovými cennými papíry, jejichž původní splatnost je delší než jeden rok (F.32), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13.

5.

Transakce s úvěry od centrální banky [2 B.5] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

6.

Transakce s ostatními úvěry [2 B.6] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn pasiv a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě subsektoru S.121.

7.

Konsolidační transakce [2 B.7] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s dluhovými nástroji [2 B.1] a konsolidovaných transakcí s dluhovými nástroji [2 A.24].

8.

Konsolidační transakce – oběživo a vklady [2 B.8] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 B.2] a konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady [2 A.16].

9.

Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry [2 B.9] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 B.3] a konsolidovaných transakcí s krátkodobými dluhovými cennými papíry [2 A.17].

10.

Konsolidační transakce – dlouhodobé dluhové cenné papíry [2 B.10] se rovnají rozdílu nekonsolidovaných transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 B.4] a konsolidovaných transakcí s dlouhodobými dluhovými cennými papíry [2 A.18].

11.

Konsolidační transakce – úvěry [2 B.11] se rovnají nekonsolidovaným transakcím s ostatními úvěry [2 B.6] minus konsolidované transakce s úvěry [2 A.19] plus konsolidované transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2 A.20].

Tabulka 3A

1.

Veřejné zadlužení (konsolidované) [3 A.1] se rovná dluhu ve smyslu definice obsažené v nařízení (ES) č. 479/2009. Rovná se rovněž součtu konsolidovaných pasiv sektoru S.13 v nástroji oběživo a vklady [3 A.2], krátkodobých dluhových cenných papírů [3 A.3], dlouhodobých dluhových cenných papírů [3 A.4], úvěrů od centrální banky [3 A.5] a ostatních úvěrů [3 A.6].

2.

Dluh – oběživo a vklady [3 A.2] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2).

3.

Dluh – krátkodobé dluhové cenné papíry [3 A.3] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (AF.31).

4.

Dluh – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 A.4] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (AF.32).

5.

Dluh – úvěry od centrální banky [3 A.5] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121.

6.

Dluh – ostatní úvěry [3 A.6] se rovná části dluhu [3 A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež není aktivem subsektoru S.121.

7.

Dluh v držbě rezidentů členského státu [3 A.7] se rovná součtu dluhu v držbě centrální banky [3 A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3 A.11].

8.

Dluh v držbě centrální banky [3 A.8] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.121.

9.

Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3 A.9] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.122 nebo S.123.

10.

Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3 A.10] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem subsektoru S.124, S.125, S.126, S.127, S.128 nebo S.129.

11.

Dluh v držbě ostatních rezidentů [3 A.11] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15.

12.

Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3 A.12] se rovná části dluhu [3 A.1], která je aktivem sektoru S.2.

13.

Dluh denominovaný v národní měně [3 A.13] se rovná části dluhu [3 A.1] denominované v zákonném platidle členského státu.

14.

Dluh denominovaný v měnách členských států eurozóny [3 A.14] se rovná – před tím, než se členský stát stal členských státem eurozóny – součtu části dluhu [3 A.1] denominované v zákonném platidle jednoho z členských států eurozóny (kromě národní měny [3 A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech.

15.

Dluh denominovaný v jiných měnách [3 A.15] se rovná části dluhu [3 A.1], která není zahrnuta v kategorii [3 A.13], ani v kategorii [3 A.14].

16.

Krátkodobý dluh [3 A.16] se rovná části dluhu [3 A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší.

17.

Dlouhodobý dluh [3 A.17] se rovná části dluhu [3 A.1], jehož původní splatnost je delší než jeden rok.

18.

Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3 A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá.

19.

Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3 A.19] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší.

20.

Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let.

21.

Dluh se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.21], se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad jeden rok a do pěti let [3 A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá.

22.

Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22] se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let.

23.

Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3 A.23], se rovná části dluhu [3 A.1] se zbytkovou splatností nad pět let [3 A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá.

24.

Průměrná zbytková splatnost dluhu [3 A.24] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích.

25.

Veřejné zadlužení – bezkupónové dluhopisy [3 A.25] se rovná části dluhu [3 A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrok je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku odkupu a v okamžiku emise.

Tabulka 3B

1.

Veřejné zadlužení (nekonsolidované mezi subsektory) [3 B.1] se rovná nekonsolidovaným pasivům sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311; b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312; c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to ve stejných nástrojích jako veřejné zadlužení [3 A.1].

2.

Konsolidační prvky [3 B.2] se rovnají pasivům sektoru S.13, jež jsou souběžně aktivy sektoru S.13 s výjimkou a) pasiv subsektoru S.1311, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1311; b) pasiv subsektoru S.1312, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1312; c) pasiv subsektoru S.1313, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1313 a d) pasiv subsektoru S.1314, jež jsou souběžně aktivy subsektoru S.1314, a to v nástroji oběživo a vklady [3 B.3] plus krátkodobé dluhové cenné papíry [3 B.4] plus dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 B.5] plus úvěry [3 B.6].

3.

Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3 B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2).

4.

Konsolidační prvky – krátkodobé dluhové cenné papíry [3 B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je jeden rok či kratší (F.31).

5.

Konsolidační prvky – dlouhodobé dluhové cenné papíry [3 B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji dluhové cenné papíry, jehož původní splatnost je delší než jeden rok (F.32).

6.

Konsolidační prvky – úvěry [3 B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3 B.2] v nástroji úvěry (F.4).

7.

Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.7] se rovná pasivům subsektoru S.1311, která nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

8.

Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.8], se rovná pasivům subsektoru S.1311, která jsou aktivy subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

9.

Dluh emitovaný národními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.9] se rovná pasivům subsektoru S.1312, která nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

10.

Dluh emitovaný národními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.10], se rovná pasivům subsektoru S.1312, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

11.

Dluh emitovaný místními vládními institucemi (konsolidováno) [3 B.11] se rovná pasivům subsektoru S.1313, která nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

12.

Dluh emitovaný místními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.12], se rovná pasivům subsektoru S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

13.

Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení (konsolidováno) [3 B.13] se rovná pasivům subsektoru S.1314, která nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

14.

Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3 B.14], se rovná pasivům subsektoru S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

15.

Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.15], se rovná pasivům subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

16.

Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.16], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

17.

Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.17], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, která jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].

18.

Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3 B.18], se rovná pasivům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, která jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3 A.1].


(1)  [x.y] odkazuje na číslo kategorie y v tabulce x.

(2)  Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí.


PŘÍLOHA III

PŘENOS ÚDAJŮ DO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

Pro elektronický přenos statistických informací požadovaných Evropskou centrální bankou (ECB) používají národní centrální banky zařízení Evropského systému centrálních bank (ESCB), které se opírá o IT infrastrukturu ESCB. Výměna údajů v rámci ESCB je založena na formátu pro přenos statistických údajů a metadat (Statistical Data and Metadata eXchange). Tento požadavek nebrání tomu, aby byl jako dohodnuté nouzové řešení použit jiný způsob přenosu statistických informací do ECB.

Národní centrální banky dodržují níže uvedená doporučení, aby zajistily uspokojivé fungování přenosu údajů.

Úplnost: národní centrální banky vykazují všechny požadované klíče řad. Neuvedení klíčů řad nebo uvedení klíčů řad, které nejsou na seznamu, se bude považovat za neúplné vykazování. Pokud chybí sledovaná hodnota, zaznamená se chybějící údaj pomocí odpovídajícího příznaku pro stav sledování.

Účetní identita údajů a konvence znaků: před přenosem údajů do ECB musí národní centrální banky použít pravidla validace.

Pokud se revize provádějí pouze u podsouboru klíčů řad, použijí se pravidla validace pro celý výkaz.


PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Obecné zásady ECB/2009/20

Tyto obecné zásady

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 6

Články 3–8

Články 3–8

Čl. 9 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 9 odst. 3

Čl. 9 odst. 2

Článek 10

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 3

Přílohy I–III

Přílohy I–III


Top