EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AB0005

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 25. ledna 2012 k návrhu směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a k návrhu nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (CON/2012/5)

OJ C 105, 11.4.2012, p. 1–36 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

11.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. ledna 2012

k návrhu směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a k návrhu nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky

(CON/2012/5)

2012/C 105/01

Úvod a právní základ

Dne 20. září 2011 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady Evropské unie žádost o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“). Dne 30. listopadu 2011 obdržela ECB od Rady žádost o stanovisko k nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (2) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko k navrhované směrnici a navrhovanému nařízení je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná směrnice a navrhované nařízení obsahují ustanovení, která ovlivňují základní úkoly Evropského systému centrálních bank (ESCB), tj. vymezovat a provádět měnovou politiku Unie, podporovat plynulé fungování platebních systémů a přispívat k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému. Z důvodů efektivnosti a jasnosti ECB rozhodla, že k těmto dvěma legislativním návrhům vydá jediné stanovisko. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

1.   Cíle navrhovaného nařízení a navrhované směrnice

Dne 20. července 2011 přijala Evropská komise navrhovanou směrnici a navrhované nařízení, jež mají nahradit směrnice 2006/48/ES (3) and 2006/49/ES (4). Návrhy představují důležitý krok k posílení regulace sektoru bank a investičních podniků a k vytvoření spolehlivějšího a bezpečnějšího finančního systému v Unii. ECB vítá pevné odhodlání Unie provést mezinárodní standardy a dohody v oblasti finanční regulace a přitom zohlednit případné zvláštní znaky právního a finančního systému Unie. ECB velmi podporuje včasné a účinné provedení basilejských norem týkajících se kapitálu a likvidity (5). V tomto ohledu si ECB všímá toho, že Komise při plnění závazku skupiny G20 „přijmout a v plném rozsahu provést tyto normy v dohodnutém časovém rámci, který je v souladu s hospodářským oživením a finanční stabilitou“ (6), převzala vedoucí úlohu tím, že byla mezi prvními, kteří navrhli provedení rámce Basel III (7) a dohod skupiny guvernérů a vedoucích dohledových orgánů (GHOS) (8) do právních předpisů Unie. Navrhovaná opatření podstatně zvýší systémovou odolnost, přispějí k plynulému fungování finančního systému a zajistí stabilní a udržitelný rámec pro poskytování finančních služeb v Unii.

2.   Reforma bankovních právních předpisů Unie

ECB vítá inovativní přístup Komise, zejména ve vztahu k navrhovanému nařízení, které zahrnuje většinu technických příloh směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a omezuje možnosti a uvážení členských států. Navrhovaný rámec povede ke zvýšení právní jistoty, zatímco na úrovni členských států sníží riziko duplicity. Finanční krize rovněž ukázala nezbytnost jednat rychle a účinně. Pro rozvoj bankovních právních předpisů Unie je důležité zajistit přiměřenou míru flexibility. Pokud se týká budoucích přezkumů navrhovaného nařízení a jak je uvedeno v předchozích stanoviscích (9), ECB doporučuje zajistit, aby řádnému legislativnímu postupu nadále podléhaly pouze rámcové zásady, které jsou obsaženy v navrhovaném nařízení a které odrážejí základní politická rozhodnutí a podstatné otázky. Technická pravidla, včetně technických pravidel v navrhovaném nařízení, by měla být přijímána ve formě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů v souladu s články 290 a 291 Smlouvy, čímž se z nich stane hlavní soubor pravidel platných pro finanční instituce Unie.

3.   Jednotný evropský soubor pravidel ve finančním odvětví

3.1

Jak je uvedeno v předchozích stanoviscích (10), ECB velmi podporuje vývoj jednotného evropského souboru pravidel pro všechny finanční instituce (11), neboť to podporuje plynulé fungování jednotného trhu v rámci Unie a napomáhá větší finanční integraci v Evropě. Jednotný evropský soubor pravidel zajišťuje, že finanční instituce, které poskytují finanční služby na jednotném trhu, musí plnit jeden soubor obezřetnostních pravidel. To snižuje možnosti regulatorní arbitráže a narušení hospodářské soutěže. Harmonizovaná pravidla kromě toho zlepšují transparentnost a snižují náklady na regulaci a dodržování pravidel.

3.2

Jednotný evropský soubor pravidel vyžaduje: a) jasnou a vhodnou identifikaci příslušných oblastí pro přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; b) odpovídající zapojení evropských orgánů dohledu (orgánů ESA), čímž se využijí znalosti orgánů při vývoji návrhů technických norem; c) konzistentní a koordinovaný přístup v rámci všech finančních odvětví; d) jednotná kritéria pro použití aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů v rámci všech finančních právních předpisů Unie, ať už orgány ESA předtím vypracují návrhy regulačních či prováděcích technických norem či nikoli (12). Pokud jde o bankovní sektor, zajistí systematická účast Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) na přijímání prováděcích unijních právních předpisů prostřednictvím vypracovávání návrhů technických norem, zejména je-li třeba předchozí technická analýza, pružný regulatorní rámec na úrovni Unie, který účinně posílí jednotný trh finančních služeb v Unii.

4.   Poradní role ECB ve vztahu k návrhům aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů

4.1

S ohledem na význam aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů jako podstatné části jednotného evropského souboru pravidel má ECB následující připomínky, které se týkají výkonu její vlastní poradní role podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy.

4.2

Návrhy aktů Komise v přenesené pravomoci a prováděcích aktů Komise jsou „návrhy aktů Unie“ ve smyslu čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy. Jak akty v přenesené pravomoci, tak prováděcí akty tvoří právní akty Unie. Je příznačné, že ve většině jazykových verzí čl. 282 odst. 5 Smlouvy se hovoří o „návrzích“ právních aktů Unie, k nimž je třeba konzultovat ECB (13). Proto nelze povinnost konzultovat ECB zužovat pouze na takové návrhy aktů, které vycházejí z návrhů Komise.

4.3

Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-11/00 (14) vysvětlil, že smyslem povinnosti konzultovat ECB je „především zajistit, aby autor tohoto aktu tento akt přijal až poté, co se vyjádří organizace, která díky zvláštním úkolům, které vykonává v rámci Společenství v dané oblasti, a díky své vysoké odborné úrovni může obzvláště vhodným způsobem přispět k zamýšlenému legislativnímu procesu“.

4.4

Z tohoto pohledu by ECB měla být ve vhodný okamžik konzultována ke všem návrhům aktů Unie, včetně návrhů aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, které spadají do oblasti její působnosti, aby bylo možné plně využít výhody, které skýtá výkon její poradní role. S ohledem na význam návrhů technických norem jakožto součásti vývoje unijních právních předpisů v oblasti finančních služeb ECB při výkonu své poradní role ve věcech spadajících do její působnosti v nejvyšší možné míře zohlední nutnost včasného přijetí takových aktů, jakož i potřebu zajistit plynulé přijetí prováděcích právních předpisů.

Konkrétní připomínky

5.   Makroobezřetnostní dohled a prostor pro uplatnění přísnějších pravidel

5.1

Navrhované nařízení zakotvuje obezřetnostní normy, které budou přímo použitelné v celé Unii. Jak je uvedeno výše, ECB velmi podporuje přístup Komise, kterým se fakticky vytváří jednotný evropský soubor pravidel pro finanční instituce. ECB dále plně podporuje cíl řešit vybraná rizika, kterým jsou vystavena mimo jiné určitá odvětví, regiony či členské státy, pomocí aktů v přenesené pravomoci, které Komisi zmocňují k ukládání přísnějších obezřetnostních požadavků, je-li to nezbytné pro zohlednění změn v intenzitě mikro- či makroobezřetnostních rizik, které vyplývají z vývoje na trhu (15). Akty, které Komise může přijmout v přenesené pravomoci, by se nicméně měly vztahovat na obezřetnostní požadavky pro velké angažovanosti a na požadavky na zpřístupňování informací, jakož i na požadavky na pákové operace a likviditu, jakmile se požadavky pákové operace a likviditu skutečně stanou součástí platného regulatorního rámce Unie. ECB však poznamenává, že časový rámec o délce šesti měsíců či kratší bude pro uložení přísnějších požadavků za účelem řešení těchto rizik v mnoha případech nedostatečný, přičemž aby byl účinný a aby bylo dosaženo zamýšleného cíle, bylo by třeba mnohem delšího časového rámce, tj. dva roky či více (16).

5.2

ECB kromě toho považuje za důležité, že navrhované nařízení umožňuje, aby členské státy uplatnily přísnější obezřetnostní požadavky, dojde-li ke vzniku systémových rizik pro finanční stabilitu. Potřeba takového opatření je odůvodněná mimo jiné skutečností, že hospodářské a finanční cykly nejsou v členských státech zcela harmonizovány a členské státy mohou čelit různým druhům systémového rizika. Existují rovněž významné rozdíly v strukturálních charakteristikách finančních sektorů v jednotlivých členských státech. Orgány s makroobezřetnostním mandátem proto mohou potřebovat zpřísnit kvantitativní poměry a omezení určitých nástrojů obezřetnostní politiky, které jsou obsaženy v navrhovaném nařízení, aby obezřetnostní požadavky lépe přizpůsobily své konkrétní cyklické situaci a aby účinně řešily spojená systémová rizika (17).

5.3

Některá ustanovení navrhovaného nařízení v této souvislosti umožňují určité přizpůsobení obezřetnostních požadavků na vnitrostátní úrovni. Prvním je zavedení rámce proticyklických kapitálových rezerv (18). Druhým je navrhované rozšíření rozsahu dohledu tak, aby vnitrostátním orgánům umožnil na určité instituce použít přísnější obezřetnostní pravidla (19). ECB však poznamenává, že toto navrhované rozšíření představuje především mikroobezřetnostní nástroj, který má sloužit k řešení rizik spojených s jednotlivými institucemi nebo skupinami institucí, a nikoli jako nástroj makroobezřetnostní politiky k řešení systémových rizik. Za třetí navrhované nařízení zavádí možnost, aby vnitrostátní orgány upravily rizikové váhy či stanovily přísnější kritéria, tj. poměr úvěru k hodnotě, pro angažovanosti zajištěné nemovitostmi určenými k bydlení nebo obchodními nemovitostmi, pokud to v daném členském státě odůvodňují znaky rizik typické pro určitý segment trhu (20).

5.4

ECB podporuje shora uvedený rámec, který vnitrostátním orgánům umožňuje přizpůsobit určité obezřetnostní požadavky, a má za to, že by tento rámec měl být rozšířen tak, aby vnitrostátním orgánům umožňoval na vnitrostátní úrovni ukládat přísnější obezřetnostní požadavky pro makroobezřetnostní účely. To je nezbytné pro komplexní a účinné řešení obav týkajících se finanční stability, které vyplývají ze strukturálních charakteristik vnitrostátního finančního systému nebo systémových rizik. Rozsah navrhovaného rámce by tedy mohl být rozšířen tak, aby zahrnoval přísnější požadavky na: a) kapitál, b) omezení velkých angažovaností, c) požadavky na likviditu a pákový poměr, jakmile budou zavedeny do regulatorního rámce Unie. V této souvislosti by vnitrostátním orgánům mělo být umožněno, aby po oznámení navrhovaných opatření Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) ukládaly ve svých vnitrostátních právních předpisech přísnější požadavky, tj. zpřísnily kvantitativní poměry a omezení pro položky a), b) a c); tyto požadavky by však měly být používány v úplném souladu s ostatními aspekty ustanovení navrhovaného nařízení, jež by zůstala nezměněna.

5.5

S cílem zachovat transparentnost a zajistit soulad opatření přijímaných v rámci Unie ECB doporučuje, aby možné použití přísnějších požadavků ze strany vnitrostátních orgánů podléhalo zárukám. V tomto ohledu by ESRB mohla hrát významnou koordinační roli při posuzování obav týkajících se finanční stability a možných nezamýšlených důsledků a účinků těchto opatření v jiných členských státech. EBA a ESRB by kromě toho měly na svých internetových stránkách zveřejňovat pravidelné aktualizace opatření přijatých členskými státy, která jsou přísnější než opatření v navrhovaném nařízení. Pokud obavy týkající se finanční stability, kvůli nimž došlo k použití přísnějších obezřetnostních opatření, pominou, měly by se kvantitativní poměry a omezení vrátit na harmonizovanou úroveň stanovenou navrhovaným nařízením.

5.6

Celkově může možné použití přísnějších obezřetnostních opatření v konkrétních členských státech zvýšit finanční stabilitu i finanční integraci v Unii. Snížením systémových rizik a ochranou jednotného trhu před vytvářením nadměrných systémových rizik koordinovaným způsobem mohou orgány konkrétně účinně přispět k plynulému fungování finančního systému Unie, jakož i podpořit udržitelné poskytování finančních služeb na jednotném trhu ve středně- až dlouhodobém horizontu.

6.   Kapitál

6.1

ECB velmi vítá navrhované posílení kritérií způsobilosti pro regulatorní kapitál, jakož i další harmonizace odpočtů. Kapitálové požadavky představují mezník mezinárodně dohodnuté kapitálové reformy. Z hlediska finanční stability je proto zásadní, aby kapitálové požadavky v navrhovaném nařízení zajišťovaly, že bankovní sektor Unie bude držet kapitál nejvyšší kvality zejména s ohledem na kmenový kapitál tier 1, což povede k vysokému stupni absorpce ztrát. Krize vedla k tomu, že nová kapitálová reforma klade obzvláštní důraz na kmenový kapitál tier 1. Cílem je zajistit, aby evropské úvěrové instituce držely kmenový kapitál tier 1, který má stejně vysokou kvalitu jako kapitál úvěrových institucí na mezinárodní úrovni, a rovněž zajistit úplný soulad s dohodou Basel III schválenou GHOS (21). V tomto ohledu by měly být zdůrazněny následující body.

6.2

ECB vítá seznam podmínek, které musí být splněny, aby byly položky považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, a které odrážejí základní vlastnosti kapitálu co do trvalosti, absorpce ztrát a pružnosti plateb. V souladu s dohodou Basel III by „kapitálové nástroje“ uvedené v navrhovaném nařízení měly sestávat pouze z akcií ve společnostech, jak jsou vymezeny v příslušných vnitrostátních právních předpisech členských států (s výjimkou kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými pojišťovnami, družstvy a podobnými institucemi (22)) a měly by být považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud splňují všechny podmínky vymezené v navrhovaném nařízení (23). ECB rovněž doporučuje, aby Komise formou přijetí prováděcího aktu schválila orgánem EBA vypracovaný seznam forem akcií způsobilých jako kmenový kapitál tier 1, tak aby se tento seznam stal závazným. Rovněž by měl být vypracován návrh technických norem, které by dále upřesnily shora uvedené podmínky. Příslušné orgány by ve spolupráci s orgánem EBA měly průběžně zajišťovat dodržování souladu s těmito podmínkami. Tyto záruky by přispěly k prohloubení souladu v rámci Unie, jakož i k omezení prostoru pro finanční inženýrství.

6.3

Pokud se týká významných investic do pojišťoven, zajišťoven a holdingových pojišťoven, vyžaduje dohoda Basel III, aby tyto investice byly po dosažení určité prahové hodnoty odečteny od kmenového kapitálu tier 1, tj. přístup uplatnění odpovídajících odpočtů (24). Dohoda Basel III zohledňuje, že tyto subjekty stojí mimo rozsah konsolidace na základě právních předpisů, a usiluje o zamezení dvojího počítání regulatorního kapitálu. Stejně jako nyní na základě směrnice 2006/48/ES je i na základě navrhovaného nařízení nadále možné, aby příslušné orgány schválily použití metod uvedených ve směrnici 2002/87/ES (25) jako alternativní postup k „odpočtu“ (26).

6.4

ECB v obecné rovině sdílí názor, že regulatorní kapitál v rámci bankovní skupiny by měl být používán pouze k pokrytí ztrát vzniklých z bankovního rizika. ECB tedy podporuje, aby byla řešena otázka dvojího použití regulatorního kapitálu, a to na úrovni bankovní skupiny, tj. konsolidace všech dceřiných podniků, které jsou institucemi a finančními institucemi (27), jakož i na úrovni finančního konglomerátu, tj. zahrnutí dceřiných pojišťovacích podniků do rozsahu konsolidace na základě právních předpisů. V této souvislosti by použití metod uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES nikdy nemělo vést k vyššímu regulatornímu kapitálu pro skupiny institucí a finančních institucí ve smyslu navrhovaného nařízení (28) oproti regulatornímu kapitálu, pokud by se uplatňovala metoda odpočtu.

6.5

S ohledem na dohodu Basel III a případně rovněž na mezinárodní zásady Společného fóra finančních konglomerátů ECB doporučuje, aby byl v těchto textech zajištěn úplný soulad mezi jednotlivými odvětvími (29), k čemuž je třeba uvést navrhované nařízení do souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnic 2009/138/ES (30) a 2002/87/ES (31). Zatímco ECB podporuje vypracování návrhu technických norem ohledně metod uvedených ve směrnici 2002/87/ES ze strany Společného výboru evropských orgánů dohledu, doporučuje, aby se v zájmu zachování právní jistoty a zamezení nesouladu mezi jednotlivými odvětvími v právních předpisech o finančních službách toto zmocnění zavedlo jen ve směrnici 2002/87/ES (32).

6.6

V lednu 2011 zveřejnila skupina GHOS svou dohodu, že všechny další nástroje tier 1 a tier 2 instituce by měly být zcela a trvale odepisovány nebo zcela převáděny na kmenový kapitál tier 1 v okamžiku neživotaschopnosti instituce (33). Navrhované nařízení potvrzuje záměr zákonodárce v plném rozsahu zakotvit tuto dohodu do právních předpisů (34). ECB bere na vědomí, že Komise tento požadavek na další nástroje tier 1 a tier 2 do právních předpisů zakotví ve spojení s nadcházejícím návrhem Komise, který se týká řešení problémů bank a krizového řízení ve finančním sektoru.

7.   Kapitálové rezervy

7.1

ECB vítá, že pro zavedení rámce pro kapitálové rezervy byla vybrána navrhovaná směrnice, neboť tento přístup umožní orgánům řešit systémové riziko účinně a pružně v jednotlivých členských státech. ECB považuje zejména proticyklické kapitálové rezervy za klíčový prvek širšího souboru makroobezřetnostních nástrojů (35) a velmi podporuje zavedení výslovného proticyklického prvku do finanční regulace.

7.2

Proticyklická kapitálová rezerva může podstatně zlepšit odolnost bankovního sektoru, a může tedy přispět k plynulému poskytování finančních služeb v průběhu obchodního cyklu. V tomto směru ECB zdůrazňuje, že předpokladem pro rozhodnutí vnitrostátních orgánů o proticyklické kapitálové rezervě by měl být neomezený požadavek vzájemnosti do výše 2,5 % rizikově vážených aktiv, zatímco nad touto prahovou hodnotou by se měla uplatňovat dobrovolná vzájemnost. ECB kromě toho podporuje návrh, aby vnitrostátní orgány mohly stanovovat proticyklickou kapitálovou rezervu, která zohledňuje všechny finanční a ekonomické proměnné, jež jsou považovány za relevantní pro hodnocení nadměrné úvěrové expanze a vzniku systémových rizik. Tyto proměnné by však neměly být svou povahou strukturální, neboť cílem proticyklické kapitálové rezervy by nemělo být řešit strukturální rizika finančního systému. ECB proto navrhuje, aby v navrhované směrnici byly z mechanismu proticyklických kapitálových rezerv vypuštěny proměnné, které nemají cyklickou povahu (36).

8.   Likvidita

8.1

ECB vítá jednoznačný závazek Komise zavést do právního řádu Unie jak požadavek na krytí likviditou, tak ukazatel čistého stabilního financování v souladu s dohodami Basel III (37). Zavedení rámce pro riziko likvidity v navrhovaných právních předpisech přinese zásadní mikro- a makroobezřetnostní výhody. Požadavky na likviditu zvýší likvidní rezervy úvěrových institucí a sníží riziko transformace splatnosti, čímž dojde ke snížení nadměrné propojenosti v rámci finančního systému a ke snížení systémového rizika likvidity. Harmonizovaná pravidla týkající se rizika likvidity by kromě toho měla napomoci k dosažení rovných podmínek se spolehlivými postupy pro řízení rizik likvidity a měla by mít celkově pozitivní vliv na blahobyt v rámci evropské ekonomiky.

8.2

Pokud se týká navrhovaného rámce týkajícího se likvidity, ECB by ráda zdůraznila tyto body.

8.2.1

Pokud se týká vykazování likvidních aktiv, položky uvedené v navrhovaném nařízení ohledně „Podávání zpráv o likvidních aktivech“ (38) se v mnoha případech překrývají s položkami, na něž se vztahuje doplňková oznamovací povinnost týkající se likvidních aktiv (39). ECB tedy doporučuje přijmout jediný a přehledný seznam vykazovaných položek. Pokud se týká nakládání s akciemi nebo podíly v subjektech kolektivního investování jakožto likvidními aktivy, je kromě stanovení absolutní prahové hodnoty 250 mil. EUR důležité omezit poměrnou částku těchto nástrojů na celkovém požadavku na krytí likviditou, aby se omezila rizika koncentrace v případě malých institucí (40).

8.2.2

Centrální banky by se měly účastnit rozhodování o tom, v jakém rozsahu se rezervy centrální banky mohou započítávat do stavu likvidních aktiv v krizových obdobích (41).

8.2.3

S ohledem na významné vzájemné působení, které lze očekávat mezi požadavky likvidity a operacemi měnové politiky, ECB doporučuje, aby ji EBA konzultoval při přípravě jednotné definice vysoce kvalitních aktiv, jakož i při posouzení, jak zajistit, aby instituce využívaly stabilní zdroje financování, které má být zpracováno do 31. prosince 2015 (42). I přes pozitivní účinky regulace likvidity na provádění měnové politiky (zvýšené likvidní rezervy úvěrových institucí a stabilnější financování snižují podíl úvěrových institucí, které se neustále účastní operací centrální banky) by mohlo rovněž dojít ke vzniku možných nepříznivých účinků, např. snížením průměrné likvidity kolaterálu a úvěrové kvality protistrany a dopadem na plynulé provádění měnové politiky.

8.2.4

Vypracování přiměřeného rámce pro dodržování souladu s požadavkem na krytí likviditou, tj. pravidel o užívání likvidních aktiv v krizové situaci a o tom, jak mají příslušné orgány reagovat v případě porušení tohoto požadavku, je obzvláště významné. S ohledem na význam požadavku na krytí likviditou z hlediska mikro- i makroobezřetnostního dohledu má ECB za to, že orgán EBA by se měl ve spolupráci s ESRB podílet na přípravě pokynů k možnému použití a následnému obnovení likvidních rezerv v krizových obdobích (43).

8.3

Zavedení ukazatele čistého stabilního financování (44) zajistí, že úvěrové instituce budou mít stabilní financování k plnění svých závazků. Jedním z klíčových problémů, kterým finanční instituce čelily v době krize, byla naléhavá potřeba financování, která byla způsobena vysokým stupněm nesouladu splatností. Znamenalo to, že bylo třeba spoléhat se neustále na obnovování krátkodobých závazků na mezibankovních peněžních trzích, což vedlo k problémům s financováním, které se přelily na finanční trhy. V tomto směru ECB navrhuje změny návrhu, aby se předešlo možným nejasnostem při provádění tohoto požadavku. I když koncepce ukazatele čistého stabilního financování může vyžadovat určité drobné úpravy, očekává se, že dlouhé období pozorování, které trvá až do 1. ledna 2018, poskytne potřebný čas pro další kalibraci poměru, aby se zamezilo vzniku rizika možných nechtěných důsledků.

9.   Pákový efekt

Finanční krize jednoznačně ukázala, že je třeba omezit nadměrné využívání pákového efektu ve finančním sektoru. ECB proto velmi vítá závazek Komise zavést pákový poměr, který není založen na riziku, jako závazný požadavek, který podléhá náležitému přezkumu a kalibraci, při němž se v nejvyšší možné míře využije dohodnuté přezkumné období (45). S ohledem na tyto skutečnosti ECB navrhuje, aby byl v navrhovaném nařízení objasněn závazek zákonodárce zavést tento požadavek (46).

10.   Podávání zpráv pro účely dohledu

Rámce pro podávání zpráv pro účely dohledu, pokud se týká finančního vykazování (FINREP) a obecného vykazování (COREP) (47) naposled vypracoval Výbor evropských orgánů bankovního dohledu. Tyto rámce se v současnosti opírají o nezávazné pokyny a vykazovací formáty. V této souvislosti ECB doporučuje: a) v navrhovaném nařízení objasnit vykazovací rámec COREP; b) zavést jednoznačný právní základ pro FINREP a c) podrobněji stanovit rozsah návrhů technických norem, které má v této oblasti vypracovat orgán EBA (48). ECB zejména navrhuje, že EBA a ESRB by měly spolupracovat při vymezení rozsahu finančních informací nezbytných pro účely makroobezřetnostního dohledu. Za účelem shromažďování informací nezbytných k výkonu úkolů makroobezřetnostního dohledu, pokud se týká požadavků na podávání zpráv ohledně velkých angažovaností, vykazování likvidity a pákového poměru (49), ECB rovněž navrhuje zavést minimálně čtvrtletní vykazování a zapojit ESRB do přípravy návrhů prováděcích technických norem.

11.   Zlepšení opatření ke sdílení informací

11.1

Zatímco nedávná reforma evropského finančního dohledu již zlepšila opatření ke sdílení informací (50), finanční krize zdůraznila význam zajištění vhodných opatření ke sdílení informací mezi veřejnými orgány, a zejména mezi centrálními bankami včetně ECB, a orgány dohledu. ECB navrhuje, aby se změny zavedené v rámci reformy dohledu promítly do navrhované směrnice a aby se dále zlepšila výměna informací mezi orgány dohledu a centrálními bankami ESCB včetně ECB, pokud mají tyto informace význam pro výkon jejich příslušných úkolů (51). ECB by rovněž doporučovala, aby Komise s pomocí příslušných institucí a orgánů (včetně ECB, ESRB a EBA) do dvou let poté, kdy navrhovaná směrnice vstoupí v platnost, v plném rozsahu přezkoumala účinnost těchto opatření a případně připravila návrhy na další zlepšení tohoto rámce na úrovni Unie zejména s přihlédnutím k významným synergiím mezi funkcemi centrální banky a obezřetnostního dohledu, pokud se týká informací, a to jak za běžných podmínek, tak i v období krize (52).

11.2

ECB rovněž doporučuje, aby Komise na základě zprávy EBA důkladně posoudila uplatňování navrhované směrnice a nařízení s ohledem na spolupráci Unie a členských států se třetími zeměmi. S ohledem na poučení z finanční krize by tento přezkum identifikoval mezery a oblasti, v nichž je třeba dále zlepšit mechanismy spolupráce, sdílení informací a vzájemnosti včetně vynucování pravidel dohledu ve třetích zemích. V tomto posouzení by rovněž měla být obsažena nezbytnost dále zlepšit dohody o spolupráci mezi členskými státy a EBA na straně jedné a mezinárodními finančními institucemi nebo orgány jako např. Mezinárodním měnovým fondem nebo Výborem pro finanční stabilitu na straně druhé.

ECB konkrétně rovněž doporučuje v plném rozsahu přezkoumat ustanovení navrhované směrnice, která se týkají podmínek pro přístup poboček institucí usazených ve třetích zemích, aby se zlepšila harmonizace pravidel v jednotlivých členských státech, která upravují usazování poboček úvěrových institucí, jež mají své ústředí mimo Unii, a aby se zajistil soulad unijních právních předpisů o finančních službách mezi jednotlivými sektory (53).

12.   Ostatní otázky

V příloze tohoto stanoviska jsou rovněž řešeny různé další otázky týkající se: a) spolupráce mezi příslušnými orgány dohledu a dozoru nad ústředními protistranami; b) pravomocí dohledu; c) otázek správy a řízení; d) pravidel a terminologie platných pro externí ratingové agentury; e) sekuritizace; tyto otázky vedou k předložení konkrétních pozměňovacích návrhů.

Pokud ECB doporučuje změnit navrhovanou směrnici a nařízení, jsou konkrétní pozměňovací návrhy spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v příloze.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. ledna 2012.

viceprezident ECB

Vítor CONSTÂNCIO


(1)  KOM(2011) 453 v konečném znění.

(2)  KOM(2011) 452 v konečném znění.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201).

(5)  Viz bod 29 prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze soulského summitu dne 11. a 12. listopadu 2010, v němž se uvádí: „Nový rámec bude převeden do našich vnitrostátních právních předpisů a bude proveden počínaje dnem 1. ledna 2013 a plně zaveden do 1. ledna 2019.“

(6)  Bod 29 prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20 ze soulského summitu dne 11. a 12. listopadu 2010.

(7)  Viz „Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking systems“, Basilejský výbor pro bankovní dohled, prosinec 2010, přepracované znění z června 2011 (dále jen „dohoda Basel III“).

(8)  Viz tiskové zprávy GHOS ze dne 26. července a 12. září 2010, které jsou k dispozici na internetových stránkách BIS „www.bis.org“.

(9)  Viz např. odstavec 2 stanoviska ECB CON/2009/17 ze dne 5. března 2009 na žádost Rady Evropské unie k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (Úř. věst. C 93, 22.4.2009, s. 3). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB „www.ecb.europa.eu“.

(10)  Viz např. odstavec 3 stanoviska ECB CON/2011/42 ze dne 4. května 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (Úř. věst. C 159, 28.5.2011, s. 10).

(11)  Viz odstavec 20 závěrů Evropské rady ze dne 18. a 19. června 2009.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84). Nařízení, kterými se zřizují orgány ESA, zavádějí postup pro vývoj návrhů technických regulačních a prováděcích norem orgány ESA předtím, než Komise tyto normy schválí ve formě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

(13)  Čl. 282 odst. 5 Smlouvy odkazuje na návrh aktu Unie v těchto jazykových verzích: bulharské („проект на акт на Съюза“), španělské („proyecto de acto de la Unión“), dánské („udkast“), německé („Entwurf für Rechtsakte der Union“), estonské („ettepanekute“), řecké („σχέδιο πράξης της Ένωσης“), francouzské („projet d'acte de l'Union“), italské („progetto di atto dell'Unione“), lotyšské („projektiem“), litevské („Sąjungos aktų projektų“), holandské („ontwerp van een handeling van de Unie“), portugalské („projectos de acto da União“), rumunské („proiect de act al Uniunii“), slovenské („navrhovaných aktoch Únie“), slovinské („osnutki aktov Unije“), finské („esityksistä“), švédské („utkast“). Irská verze zní „gniomh Aontais arna bheartu“, což odpovídá konceptu „plánovaných“ aktů Unie.

(14)  Rozsudek ze dne 10. července 2003 ve věci C-11/00, Komise Evropských společenství vs. Evropská centrální banka, Sb. rozh. 2003, s. I-7147, zejména odstavce 110 a 111.

(15)  Článek 443 navrhovaného nařízení.

(16)  Viz bod odůvodnění 87 navrhovaného nařízení.

(17)  Viz společná zpráva Rady pro finanční stabilitu, Mezinárodního měnového fondu a Banky pro mezinárodní platby o postupu v oblasti makroobezřetnostních nástrojů politiky a rámců určená skupině G20 ze dne 27. října 2011, která je k dispozici na internetových stránkách Rady pro finanční stabilitu „www.financialstabilityboard.org“.

(18)  Viz hlava VII, kapitola 4 navrhované směrnice.

(19)  Článek 95 navrhované směrnice.

(20)  Čl. 119 odst. 2 navrhovaného nařízení.

(21)  Viz tiskové zprávy GHOS ze dne 26. července a 12. září 2010.

(22)  Viz článek 27 navrhovaného nařízení.

(23)  Viz čl. 26 odst. 1 navrhovaného nařízení.

(24)  Viz odstavec 84 dohody Basel III.

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(26)  Viz článek 46 navrhovaného nařízení.

(27)  V souladu s článkem 16 navrhovaného nařízení.

(28)  V souladu s článkem 16 navrhovaného nařízení.

(29)  Viz odstavec 6.1 stanoviska CON/2011/42.

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES z 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a o jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(31)  Porovnáním těchto textů lze nalézt spoustu rozdílů týkajících se zacházení s účastmi v různých odvětvích na úrovni jednotlivých subjektů a skupiny. Například na základě směrnice 2009/138/ES se účasti pojišťoven v institucích nebo finančních institucích odečítají na úrovni jednotlivých subjektů bez ohledu na to, zda je tato pojišťovna a instituce součástí téhož finančního konglomerátu. Oproti tomu navrhované nařízení umožňuje vzdát se tohoto požadavku, tj. příslušné orgány mohou rozhodnout, že účast instituce v jiných institucích, finančních institucích nebo pojišťovnách se na úrovni jednotlivých subjektů neodečítá, pokud: subjekty jsou součástí téhož finančního konglomerátu; nebo nejsou součástí finančního konglomerátu, ale použije se jedna ze tří metod stanovených v příloze I směrnice 2002/87/ES. Pokud se jedná o rozsah dohledu nad skupinou, jsou úvěrové instituce, investiční podniky a finanční instituce zahrnuty do rozsahu dohledu nad skupinou podle směrnice 2009/138/ES. Oproti tomu je rozsah dohledu podle navrhovaného nařízení omezen jen na instituce a finanční instituce, které jsou dceřinými podniky instituce, případně finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti (článek 16 navrhovaného nařízení).

(32)  Viz článek 139 navrhované směrnice, kterým se mění článek 21 směrnice 2002/87/ES. To by vyžadovalo vypuštění čl. 46 odst. 4 navrhovaného nařízení.

(33)  Viz bod odůvodnění 27 navrhovaného nařízení a tisková zpráva GHOS ze dne 13. ledna 2011.

(34)  Viz bod odůvodnění 27 navrhovaného nařízení.

(35)  Proticyklická kapitálová rezerva by měla být aktivována v době nadměrné úvěrové expanze spojené se vznikem systémových rizik a měla by být uvolněna v krizových situacích.

(36)  Viz čl. 126 odst. 3 písm. c) a čl. 126 odst. 4 navrhované směrnice.

(37)  Viz bod odůvodnění 75 a 76 navrhovaného nařízení.

(38)  Článek 404 navrhovaného nařízení.

(39)  Příloha III navrhovaného nařízení.

(40)  Čl. 404 odst. 5 navrhovaného nařízení.

(41)  Viz zejména články 403 a 404 a přílohu III navrhovaného nařízení.

(42)  Viz článek 481 navrhovaného nařízení.

(43)  Viz článek 402 navrhovaného nařízení.

(44)  Viz bod odůvodnění 76 a čl. 481 odst. 3 navrhovaného nařízení.

(45)  Viz body odůvodnění 64 až 70 navrhovaného nařízení.

(46)  Viz článek 482 navrhovaného nařízení.

(47)  Viz dokument „compendium of standards and guidelines“ (soubor norem a pokynů) vypracovaný Evropským výborem orgánů bankovního dohledu, s. 448-473.

(48)  Viz článek 94 navrhovaného nařízení.

(49)  Články 383, 403 a 417 navrhovaného nařízení.

(50)  Viz nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1092/2010, nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).

(51)  Viz např. odstavce 13 až 15 stanoviska CON/2009/17, odstavec 2.2 stanoviska ECB CON/2010/23 ze dne 18. března 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (Úř. věst. C 87, 1.4.2010, s. 1) a odstavec 5 stanoviska CON/2011/42.

(52)  Viz odstavec 15 stanoviska CON/2009/17.

(53)  Viz např. návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (KOM(2011) 656 v konečném znění).


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy k navrhované směrnici

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Bod odůvodnění 3 navrhované směrnice

„(3)

Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení [vloží OP] doplňují jednotlivé mechanismy, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad každou jednotlivou úvěrovou institucí a investičním podnikem. Škála těchto požadavků na dohled by měla být stanovena v této směrnici a příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy. Pokud jde o tyto jednotlivé mechanismy, které se týkají likvidity, měly by příslušné orgány brát v úvahu zásady stanovené v pokynech k likviditě zveřejněných Evropským výborem orgánů bankovního dohledu [poznámka pod čarou].“

„(3)

Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení [vloží OP] doplňují jednotlivé mechanismy, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad každou jednotlivou úvěrovou institucí a investičním podnikem. Škála těchto požadavků na dohled by měla být stanovena v této směrnici a příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy. “

Odůvodnění

Orgány ESA nahradí výbory 3. úrovně Lamfalussyho procesu a převezmou všechny úkoly a povinnosti těchto výborů včetně pokračování probíhající práce a projektů, např. 10. bod odůvodnění a čl. 8 odst. 1 písm. l) nařízení (EU) č. 1093/2010. Odkaz na tyto pokyny by v tomto bodě odůvodnění měl být proto vypuštěn.

Změna č. 2

Čl. 2 odst. 4 navrhované směrnice (nový)

Text neexistuje.

„4.   Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, kterými podrobně vymezí kritéria pro zahrnutí instituce do seznamu uvedeného v odstavci 3 a pro druhy případů, které podléhají vnitrostátním právním předpisům, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

Odůvodnění

V současné době není možné určit kritéria, podle nichž jsou vybírány subjekty uvedené v čl. 2 odst. 3 navrhované směrnice. S cílem snížit možnosti a uvážení na vnitrostátní úrovni ECB navrhuje, aby orgán EBA vypracoval objektivní kritéria, podle nichž lze v budoucích novelizacích navrhované směrnice hodnotit, zda by měl být seznam uvedený v čl. 2 odst. 3 podst. 3 až 22 změněn. Jednou z možností je použít na druhy případů, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2 navrhované směrnice, tentýž postup. Na tuto změnu by mělo být nahlíženo ve spojení s čl. 136 písm. a) navrhované směrnice, která Komisi opravňuje k provádění technických změn seznamu v článku 2 navrhované směrnice.

Změna č. 3

Článek 7 navrhované směrnice

„Článek 7

Spolupráce s orgánem EBA

Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Pro tento účel členské státy zajistí:

a)

aby se příslušné orgány podílely na činnosti orgánu EBA;

b)

aby příslušné orgány vyvinuly veškeré úsilí, aby byly dodrženy obecné pokyny a doporučení vydané orgánem EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010;

c)

aby vnitrostátní mandáty příslušných orgánů nebránily těmto orgánům v plnění povinností plynoucích z členství v orgánu EBA nebo podle této směrnice a nařízení [vloží OP].“

„Článek 7

Spolupráce s orgánem EBA a v rámci Evropského systému finančního dohledu (ESFS)

Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice a nařízení [vloží OP]. Pro tento účel členské státy zajistí:

a)

aby příslušné orgány jakožto strany ESFS spolupracovaly na základě důvěry a plného vzájemného respektu zejména při zajišťování výměny přiměřených a spolehlivých informací mezi sebou a jinými stranami ESFS v souladu se zásadou loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii;

b)

aby se příslušné orgány podílely na činnosti orgánu EBA a případně v kolegiu orgánů dohledu;

c)

aby příslušné orgány vyvinuly veškeré úsilí, aby byly dodrženy obecné pokyny a doporučení vydané orgánem EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a varování a doporučení vydaná ESRB podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010;

d)

aby příslušné orgány úzce spolupracovaly s ESRB;

e)

aby vnitrostátní mandáty příslušných orgánů nebránily těmto orgánům v plnění povinností plynoucích z členství v orgánu EBA, případně ESRB nebo podle této směrnice a nařízení [vloží OP].“

Odůvodnění

V zájmu jednoznačnosti a právní jistoty tyto změny zajistí, aby se v navrhované směrnici odrážely zásady spolupráce uvedené v nařízení (EU) č. 1092/2010  (2) , nařízení (EU) č. 1096/2010 a v nařízeních zřizujících evropské orgány dohledu. ECB doporučuje, aby se odpovídajícím způsobem zavedly podobné změny i do jiných příslušných směrnic týkajících se finančního sektoru.

Změna č. 4

Článek 8 navrhované směrnice

„Článek 8

Evropský rozměr dohledu

Příslušné orgány jednoho členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů všech ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici.“

„Článek 8

Evropský rozměr dohledu

Příslušné orgány jednoho členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů všech ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici, přičemž vezmou v úvahu potřebu zlepšit fungování vnitřního trhu a posílit integraci evropských finančních trhů.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna směřuje k podrobnějšímu objasnění cílů, jež mají příslušné orgány sledovat, pokud se týká evropského rozměru jejich činnosti. Odpovídajícím způsobem by měl být rovněž změněn bod odůvodnění 42 navrhované směrnice.

Změna č. 5

Články 49 až 51 navrhované směrnice

„HLAVA VII

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1

Zásady obezřetnostního dohledu

ODDÍL I

Pravomoc domovského a hostitelského členského státu

Článek 49

Kontrolní pravomoc domovského členského státu

1.   Obezřetnostní dohled nad institucí včetně činností provozovaných v souladu s články 33 a 34 vykonávají příslušné orgány domovského členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, která stanoví příslušnost orgánů hostitelského členského státu.

2.   Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě.

Článek 50

Pravomoc hostitelského členského státu

Opatření přijatá hostitelským členským státem nesmí obsahovat diskriminaci nebo omezení založené na skutečnosti, že instituce byla povolena v jiném členském státě.

Článek 51

Spolupráce na dohledu

[…]“

„HLAVA VII

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1

Zásady obezřetnostního dohledu

ODDÍL I

domovský a hostitelský členský stát

Článek 49

Kontrolní pravomoc domovského členského státu

1.   Obezřetnostní dohled nad institucí včetně činností provozovaných v souladu s články 33 a 34 vykonávají příslušné orgány domovského členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, která stanoví příslušnost orgánů hostitelského členského státu.

2.   Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě.

Článek 50

Spolupráce mezi domovským a hostitelským členským státem

[…]“

Odůvodnění

Článek 50 navrhované směrnice opakuje znění třetího odstavce článku 41 směrnice 2006/48/ES. Tento třetí odstavec odkazuje na druhý odstavec článku 41, který pojednává o dohledu nad likviditou poboček a opatřeních, jež by mohly hostitelské členské státy přijmout v důsledku provádění svých měnových politik  (3) Tento třetí odstavec, který je nadbytečný, neboť odkazuje na shora uvedená opatření, by měl být rovněž odstraněn stejně jako byly odstraněny první a druhý odstavec téhož článku směrnice 2006/48/ES  (4)

Navrhovaná změna má za cíl zlepšit právní jistotu, pokud se týká rolí domovských a hostitelských orgánů v nadpisech shora uvedených ustanovení. Za prvé, čl. 49 odst. 1 vymezuje zásadu pravomoci domovského členského státu. Tím nejsou dotčena ustanovení navrhované směrnice, která zakládají odpovědnost příslušných orgánů hostitelského členského státu. Proto je odkaz na pravomoc hostitelského členského státu v nadpisu článku 50 matoucí, neboť tento aspekt je již řešen v předchozím článku. Za druhé, článek 50 je nadbytečný, neboť zásada nediskriminace vyplývá již ze samotných ustanovení Smlouvy.

Změna č. 6

Čl. 54 odst. 2 navrhované směrnice

„2.   Odstavec 1 nebrání výměně informací mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států nebo předávání informací orgánu EBA v souladu s touto směrnicí, nařízením [vloží OP] a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce a v souladu s články 31 a 35 nařízení (EU) č. 1093/2010. Na tyto informace se vztahují podmínky týkající se profesního tajemství podle odstavce 1.“

„2.   Odstavec 1 nebrání výměně informací mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států nebo předávání informací orgánu EBA v souladu s touto směrnicí, nařízením [vloží OP] a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce a v souladu s články 31, 35 a 36 nařízení (EU) č. 1093/2010 a článkem 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Na tyto informace se vztahují podmínky týkající se profesního tajemství podle odstavce 1.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna objasňuje, že příslušné orgány a orgán EBA mohou ESRB předávat veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů v souladu s podmínkami uvedenými v článku 36 nařízení (EU) č. 1093/2010 a v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. ECB doporučuje, aby se podobné změny odpovídajícím způsobem provedly i v jiných příslušných směrnicích týkajících se finančního sektoru.

Změna č. 7

Článek 59 navrhované směrnice

„Článek 59

Předávání informací týkajících se měnových, systémových a platebních aspektů

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání příslušnému orgánu v tom, aby předával následujícím orgánům či subjektům informace určené k plnění jejich úkolů:

[…]

4.   V naléhavé situaci podle čl. 109 odst. 1 umožní členské státy příslušným orgánům sdělit neprodleně […].“

„Článek 59

Předávání informací týkajících se měnových, systémových a platebních aspektů

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k odstranění překážek, jež brání příslušným orgánům v tom, aby předávaly následujícím orgánům či subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

[…]

4.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby v naléhavé situaci podle čl. 109 odst. 1 příslušné orgány sdělily neprodleně […].“

Odůvodnění

Finanční krize potvrdila, že zajištění vhodných opatření ke sdílení informací mezi veřejnými orgány, a zejména mezi centrálními bankami a orgány dohledu, má zásadní význam. ECB proto navrhuje, aby se ještě více zlepšily způsoby výměny informací mezi orgány dohledu a centrálními bankami ESCB včetně ECB, pokud jde o informace, jež mají význam pro plnění jejich úkolů vyplývajících z právních předpisů, zejména v naléhavých situacích (viz rovněž změna č. 12).

Změna č. 8

Článek 64 navrhované směrnice

„Článek 64

Pravomoci dohledu

Pro účely článku 99 a použití nařízení [vloží OP] mají příslušné orgány alespoň tyto pravomoci:

[…].“

„Článek 64

Pravomoci dohledu

Pro účely článku 99 a použití nařízení [vloží OP] mají příslušné orgány alespoň tyto pravomoci:

[…]

k)

odvolat jednoho či více členů řídícího orgánu, pokud nesplňují požadavky, které ukládá článek 87.

Odůvodnění

Navrhovaná změna má za cíl zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy příslušné orgány v souladu s mezinárodními standardy oprávnily k přijetí vhodných opatření včetně odvolání členů řídícího orgánu a hlavních vedoucích osob, kteří nesplňují požadavky vymezené v článku 87 navrhované směrnice.  (5).

Změna č. 9

Čl. 67 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Tento článek se vztahuje na případy, kdy:

[…].“

„1.   Tento článek se vztahuje na případy, kdy:

[…]

n)

u instituce bylo zjištěno závažné porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu [poznámka pod čarou]“.

Odůvodnění

V souladu s čl. 18 písm. f) navrhované směrnice by příslušné orgány měly mít možnost odejmout povolení vydané instituci, pokud tato instituce závažně porušila unijní pravidla o předcházení praní peněz a financování terorismu.

Změna č. 10

Čl. 75 odst. 5 navrhované směrnice

„5.   […]

Útvar řízení rizik musí být schopen podávat hlášení přímo řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce, případně nezávisle na vyšším vedení.

Vedoucí útvaru řízení rizik je nezávislým výkonným členem vedení s jasně vymezenou odpovědností pro řízení rizik.

[…].“

„5.   […]

Útvar řízení rizik musí být schopen podávat hlášení přímo řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce, případně nezávisle na vyšším vedení a je-li to vhodné, vyjadřovat obavy a varovat tento orgán v případě výskytu specifických rizik, která ovlivňují nebo by mohla ovlivnit instituci, aniž by byla dotčena odpovědnost řídícího orgánu v rámci jeho kontrolní a/nebo řídící funkce podle této směrnice a nařízení [vloží OP].

Vedoucí útvaru řízení rizik je nezávislým výkonným členem vedení s jasně vymezenou odpovědností pro řízení rizik.

[…].“

Odůvodnění

Tuto změnu ECB doporučuje s cílem upřesnit, že mezi úkoly útvaru řízení rizik náleží i úkol vyjadřovat obavy a varovat řídící orgán v rámci jeho kontrolní funkce, dojde-li k vývoji, pokud jde o rizika, kterým je instituce vystavena.

Změna č. 11

Článek 87 navrhované směrnice

„Článek 87

Řídící orgán

1.   Příslušné orgány požadují, aby všichni členové řídicího orgánu jakékoliv instituce vždy měli dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti pro výkon svých povinností a věnovali jim dostatečný čas. Členové řídicího orgánu musejí zejména splňovat tyto požadavky:

[…]

b)

Řídicí orgán jako celek má dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik.

[…]

5.   EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění těchto pojmů:

[…]

b)

dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti řídicího orgánu jako celku podle odst. 1 písm. b);

[…].“

„Článek 87

Řídící orgán

1.   Příslušné orgány požadují, aby všichni členové řídicího orgánu jakékoliv instituce vždy měli dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti pro výkon svých povinností a věnovali jim dostatečný čas. Členové řídicího orgánu musejí zejména splňovat tyto požadavky:

[…]

b)

Řídicí orgán má jako jednotlivci i jako celek dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik.

[…]

5.   Orgán EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění těchto pojmů:

[…]

b)

dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti řídicího orgánu jako jednotlivců i jako celku podle odst. 1 písm. b);

[…].“

Odůvodnění

Cílem této změny je zajistit, aby nejen řídící orgán jako celek, ale i každý jeho jednotlivý člen měl dostatečné znalosti a vyžadované dovednosti (viz odstavec 5.1 Zelené knihy Komise – Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování  (6) ). V tomto ohledu ECB navrhuje, aby orgánu EBA byl rovněž svěřen úkol vypracovávat regulační technické normy pro upřesnění pojmu dostatečných znalostí, dovedností a zkušeností jednotlivých členů řídícího orgánu.

Změna č. 12

Čl. 109 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Nastane-li naléhavá situace, včetně situace uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo situace nepříznivého vývoje na trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoliv členském státě, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 52, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES orgán EBA, ESRB a orgány uvedené v čl. 59 odst. 4 a v článku 60 a sdělí veškeré informace nezbytné k plnění jejich úkolů. Uvedené povinnosti se vztahují na všechny příslušné orgány, pokud orgán uvedený v čl. 59 odst. 4 zjistí, že nastala situace popsaná v prvním pododstavci; uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článku 107 a orgán EBA.

Je-li to možné, využívá příslušný orgán a orgán uvedený v čl. 59 odst. 4 stávající určené způsoby komunikace.“

„1.   Nastane-li naléhavá situace, včetně situace uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo situace nepříznivého vývoje na trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoliv členském státě, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 52, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ESorgán EBA, ESRB, centrální banky a orgányuvedené v článku 60 a sdělí veškeré informace relevantní pro plnění jejich úkolů. Pokud centrální banka nebo ESRB zjistí, že nastala situace popsaná v prvním pododstavci;, uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článku 107 a orgán EBA.

Je-li to možné, využívají příslušnéý orgány, centrální banky a ESRB stávající určené způsoby komunikace.“

Odůvodnění

Jak je zdůrazněno ve změnách č. 4 a 5 stanoviska CON/2009/17, je cílem navrhovaných změn objasnit pojem „orgánů“ v tomto článku. Zejména je důležité vyjasnit, že orgány uvedené v čl. 59 odst. 4 jsou centrální banky a ESRB, a nikoli příslušné orgány. Vzájemné odkazy na tento pojem „orgánů“ by v textu neměly být, aby se usnadnilo čtení navrhované směrnice a zvýšila právní jistota.

Cílem dalších navrhovaných změn je objasnit povahu předávaných informací v souladu s článkem 59 navrhované směrnice. Předávané informace by zejména neměly být definovány jako „nezbytné“, ale měly by též zahrnovat informace „relevantní“ pro plnění úkolů centrálních bank a ESRB  (7).

Změna č. 13

Čl. 126 odst. 4 navrhované směrnice

„4.   Mezi proměnné uvedené v odst. 3 písm. c) mohou patřit […].“

„   

Odůvodnění

Odkazujeme na odstavec 7 stanoviska. Navrhovaná změna (vypuštění odstavce 4 článku 126 navrhované směrnice) odstraní z proticyklické kapitálové rezervy strukturální prvek, čímž se navrhovaná směrnice uvede do souladu s operačními prvky dohody Basel III. V této souvislosti by měl být odpovídajícím způsobem vypuštěn čl. 126 odst. 8 písm. h) navrhované směrnice, jakož i odkaz na „strukturální proměnné“ v 58. bodě odůvodnění navrhované směrnice a rovněž druhá a třetí věta 60. bodu odůvodnění navrhované směrnice.

Změna č. 14

Čl. 149 odst. 6 navrhované směrnice

„6.   Členské státy mohou stanovit kratší přechodné období, než je uvedeno v odstavci 1, pokud je to odůvodněno přílišnou úvěrovou expanzí v kterémkoli okamžiku během uvedeného období. Pokud členský stát toto období zkrátí, použije se kratší období pouze pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, který provádějí instituce, jimž bylo uděleno povolení v tomto členském státě, v němž má odpovědnost pověřený orgán.“

„6.   Členské státy mohou stanovit kratší přechodné období, než je uvedeno v odstavci 1, k provádění rezerv na zachování kapitálu a proticyklických kapitálových rezerv, pokud je to odůvodněno přílišnou úvěrovou expanzí v kterémkoli okamžiku během uvedeného období. Pokud členský stát toto období zkrátí, může být kratší období stanovené pro proticyklickou kapitálovou rezervu jinými členskými státy uznáno pro účely výpočtu požadavku na proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro jejich danou instituci ze strany institucí s vnitrostátním povolením.

Odůvodnění

Členské státy, ve kterých během přechodného období uvedeného v čl. 149 odst. 1 navrhované směrnice dochází k nadměrné úvěrové expanzi, mohou zvážit, zda nezrychlí vytváření rezervy na zachování kapitálu a proticyklické kapitálové rezervy  (8) . Za účelem zamezení regulatorní arbitráže by mělo být ostatním členským státům umožněno, aby uznaly dřívější použití proticyklické kapitálové rezervy.

Změna č. 15

Čl. 150 odst. 5 navrhované směrnice (nový)

Text neexistuje.

5.   Komise do 31. prosince 2014 konzultuje evropské orgány dohledu, ESCB, ESRB a ostatní příslušné strany za účelem přezkumu účinnosti opatření ke sdílení informací na základě této směrnice, zejména na základě hlavy VII, kapitoly 1, oddílu 2 a podle potřeby připraví návrhy na zlepšení těchto ustanovení a/nebo opatření, přičemž zejména zohlední významné synergie mezi funkcemi centrální banky a obezřetnostního dohledu, pokud se týká informací, a to jak za běžných podmínek, tak i v období krize.

Odůvodnění

Viz odstavec 11 stanoviska.

Změna č. 16

Čl. 150 odst. 6 navrhované směrnice (nový)

Text neexistuje.

6.   Orgán EBA do 31. prosince 2014 přezkoumá, jak jsou uplatňována ustanovení této směrnice a nařízení [vloží OP] o spolupráci Unie a členských států se třetími zeměmi, a podá o tom zprávu. Účelem tohoto přezkumu je identifikovat případné mezery a posoudit oblasti, které vyžadují další vývoj, pokud se týká opatření v oblasti spolupráce, výměny informací a vzájemnosti včetně vynucení pravidel dohledu ve třetích zemích.

Orgán ECB rovněž posoudí nezbytnost dalšího vývoje dohod o spolupráci mezi členskými státy a orgánem EBA na straně jedné a mezinárodními finančními institucemi či orgány jako např. MMF nebo Radou pro finanční stabilitu na straně druhé.

Komise rovněž posoudí hodnocení obsažené ve zprávě orgánu EBA s cílem určit, zda jsou nezbytné legislativní návrhy.

Odůvodnění

S cílem zajistit účinnou spolupráci a sdílení informací mezi orgány Unie a členských států a orgány ze třetích zemí, zajistit vynucení pravidel dohledu v těchto zemích a s ohledem na zprávu vytvořenou podle článku 33 nařízení (EU) č. 1093/2010, je nezbytné, aby orgán EBA tyto záležitosti důkladně posoudil a podal o nich zprávu do 31. prosince 2014. Tato zpráva by měla zahrnovat též aspekty týkající se opatření v oblasti spolupráce a sdílení informací s mezinárodními finančními institucemi. Na základě otázek identifikovaných v této zprávě Komise posoudí, zda je v zájmu zlepšení tohoto rámce zapotřebí legislativního návrhu.

Změna č. 17

Čl. 150 odst. 7 navrhované směrnice (nový)

Text neexistuje.

7.   Jakmile jej Komise pověří, přezkoumá orgán EBA, zda se na subjekty finančního sektoru, které prohlašují, že svou činnost vykonávají v souladu s islámskými bankovními zásadami, v přiměřeném rozsahu vztahují ustanovení této směrnice a nařízení [vloží OP].

Komise přezkoumá zprávu připravenou orgánem EBA a je-li to vhodné, předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že se v poslední době zvýšil počet subjektů finančního sektoru v Evropě, které vyvíjejí svou činnost v souladu s islámskými bankovními zásadami, doporučuje ECB, aby byl orgánu EBA svěřen úkol provádět úplný přezkum tohoto druhu finanční činnosti a přezkoumávat potřebu vhodných změn bankovního rámce Unie.


Pozměňovací návrhy k navrhovanému nařízení

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (9)

Změna č. 1

Preambule navrhovaného nařízení (nové právní východisko)

„s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,“

„s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,“

Odůvodnění

V souladu s článkem 296 Smlouvy, který stanoví, že právní akty odkazují na stanoviska požadovaná Smlouvami, je navrhovaná změna nezbytná, aby se promítla skutečnost, že unijní akt je přijímán v souladu s čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy, jež zakotvují povinnost konzultovat ECB ke každému návrhu aktu Unie, který spadá do její oblasti působnosti.

Změna č. 2

Bod odůvodnění 16a navrhovaného nařízení (nový)

Text neexistuje.

„(16a)

Ve zprávě Skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v Evropské unii vedené Jacquesem de Larosièrem se uvádí, že mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni, zatímco makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni.

Úzká spolupráce mezi orgánem EBA a ESRB je zásadní pro zajištění plné efektivity fungování ESRB a následné reakce na jeho varování a doporučení. Orgán EBA by zejména měl být schopen ESRB předávat všechny rozhodné informace, které příslušné orgány shromáždily v souladu se zpravodajskou povinností uvedenou v tomto nařízení.“

Odůvodnění

Navrhovaný bod odůvodnění se týká významu makroobezřetnostního dohledu v rámci Unie a objasňuje, že informace, na něž se vztahuje zpravodajská povinnost, slouží jak mikroobezřetnostním, tak makroobezřetnostním účelům. Tentýž bod odůvodnění by mohl být zaveden do navrhované směrnice.

Změna č. 3

Bod odůvodnění 56a navrhovaného nařízení (nový)

Text neexistuje.

„(56a)

Důležitým ponaučením z krize je potřeba zásadně posílit schopnost regulatorního kapitálu absorbovat ztráty. K plnění tohoto cíle dohoda Basel III ve vztahu k akciovým společnostem vyžaduje, „aby byl nástroj zahrnut do kmenového kapitálu tier 1, musí splňovat všechna kritéria vymezená v dohodě a těchto kritérií musí být dosaženo pouze s běžnými akciemi“. Nařízení tato přísná kritéria provádí s cílem „pokrýt kapitálové nástroje nejvyšší kvality mezinárodně působících bank, které jsou akciovými společnostmi“.“

Odůvodnění

Cílem tohoto návrhu je zdůraznit příslušná ustanovení dohody Basel III, pokud se týká kritérií způsobilosti v případě akcií jakožto nástrojů kmenového kapitálu tier 1 (viz rovněž změny č. 6, 7, 8 a 9).

Změna č. 4

Bod odůvodnění 68 navrhovaného nařízení

„(68)

Pákový poměr představuje nový nástroj pro regulaci a dohled, který má Unie k dispozici. V souladu s mezinárodními dohodami by měl být nejprve zaveden jako doplňkový prvek, který mohou příslušné orgány dle vlastního uvážení uplatňovat na jednotlivé instituce. Ohlašovací povinnosti institucí by umožnily řádný přezkum a kalibraci, aby se od 1. ledna 2018 mohl stát závaznou mírou.“

„(68)

Pákový poměr představuje nový nástroj pro regulaci a dohled, který má Unie k dispoziciv souladu s dohodou Basel III. Měl by být nejprve zaveden jako doplňkový prvek, který mohou příslušné orgány dle vlastního uvážení uplatňovat na jednotlivé instituce. Ohlašovací povinnosti institucí by umožnily řádný přezkum a kalibraci, aby bylo od 1. ledna 2018zajištěno povinné používání pákového poměru.“

Odůvodnění

Tato změna objasňuje, že pákový poměr se bude používat od 1. ledna 2018.

Změna č. 5

Článek 4 navrhovaného nařízení (nové definice)

Text neexistuje.

„ „externí ratingovou agenturou“ (ECAI) se rozumí ratingová agentura registrovaná či certifikovaná v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009 nebo centrální banka vydávající ratingy, které jsou vyňaty z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009.“

„ „určenou externí ratingovou agenturou“se rozumí externí ratingová agentura určená institucí.“

Odůvodnění

V zájmu jednoznačnosti navrhovaná změna definuje „externí ratingové agentury“ a „určené externí ratingové agentury“ a doplňuje je do seznamu definic obsaženého v navrhovaném nařízení a směrnici. Jelikož nařízení (ES)č. 1060/2009  (10) definuje externí ratingové agentury jako všechny ratingové agentury, které byly registrovány či certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, nebo centrální banky vydávající ratingy, které jsou vyňaty z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009, není třeba definovat pojmy „způsobilé“ nebo „uznané“ externí ratingové agentury v navrhovaném nařízení a směrnici. Z téhož důvodu by měla být odpovídajícím způsobem změněna i další ustanovení odkazující na tyto pojmy. V zájmu zachování souladu mezi jednotlivými sektory ECB rovněž doporučuje zajistit, aby tato ustanovení odpovídala ustanovením obsaženým v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy  (11) , který je nyní projednáván a který se týká externích ratingových agentur. To platí rovněž pro pravidla týkající se přiřazování ratingu externí ratingové agentury a možnosti zapojit Společný výbor evropských orgánů dohledu  (12).

Změna č. 6

Čl. 24 odst. 4 navrhovaného nařízení

„4.   EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. EBA vypracuje a zveřejní tento seznam do 1. ledna 2013.“

„4.   Příslušné orgány oznámí orgánu EBA formu akcií, které podle svých vnitrostátních právních předpisů považují za způsobilé jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. Orgán EBA průběžně posuzuje tyto formy akcií a vypracuje návrh seznamu forem akcií v každém členském státě, které se považují za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 v souladu s odstavcem 5. .

Orgán EBA může na žádost členského státu nebo z vlastní iniciativy rozhodnout o vyžádání právních stanovisek s cílem zjistit způsobilost forem akcií, které oznámily členské státy, s ohledem na podmínky vymezené v článku 26.

Odůvodnění

Orgán EBA by měl mít pravomoc posuzovat formy akcií, které jsou považovány za způsobilé jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, na základě informací získaných od příslušných orgánů a v souladu s pravidly vymezenými v navrhovaném nařízení, zejména s čl. 26 odst. 1 navrhovaného nařízení. Za tímto účelem si může orgán EBA rovněž vyžádat externí právní stanoviska k posouzení způsobilosti určitých forem akcií, které oznámily členské státy.

Změna č. 7

Čl. 24 odst. 5 a 6 navrhovaného nařízení (nový)

Text neexistuje.

„5.   Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž bude uveden seznam forem akcií, které splňují podmínky vymezené v článku 26.

Návrh prováděcích technických norem předloží orgán EBA Komisi do 1. ledna 2013.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

6.   Za způsobilé nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 se považují jen formy akcií uvedené v prováděcím aktu přijatém Komisí v souladu s odstavcem 5.

Příslušné orgány průběžně sledují soulad s podmínkami pro kmenový kapitál tier 1 vymezenými v kapitole 2.“

Odůvodnění

Orgán EBA by měl mít pravomoc posuzovat formy akcií, které jsou považovány za způsobilé jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, na základě informací získaných od příslušných orgánů a v souladu s pravidly vymezenými v navrhovaném nařízení, zejména s čl. 26 odst. 1. ECB navrhuje, aby byl návrh seznamu sestavovaného orgánem EBA přeměněn na prováděcí akt Komise.

Změna č. 8

Čl. 26 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1.   Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

[…].“

„1.   Kapitálové nástroje vydané institucemi, které nejsou uvedeny v článku 27, sestávají z akcií podniků uvedených v seznamu v čl. 24 odst. 4 a lze je považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

[…].“

Odůvodnění

Navrhované nařízení odkazuje na „kapitálové nástroje“ jako součásti položek kmenového kapitálu tier 1. Dohoda Basel III odkazuje na „běžné akcie“ jako převládající formu kmenového kapitálu tier 1. ECB doporučuje, aby bylo vyjasněno, že nástroje zahrnované do kapitálu tier 1 budou sestávat výlučně z akcií, které splňují kritéria v čl. 26 odst. 1 navrhovaného nařízení.

Změna č. 9

Čl. 26 odst. 3 navrhovaného nařízení

„3.   EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a)

použitelných forem a povahy nepřímého financování kapitálových nástrojů;

b)

významu výrazu „položky k rozdělení“ pro účely stanovení částky, která je k dispozici k rozdělení držitelům kapitálových nástrojů instituce.“

„3.   Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:

a)

použitelných forem a povahy nepřímého financování kapitálových nástrojů;

b)

významu výrazu „položky k rozdělení“ pro účely stanovení částky, která je k dispozici k rozdělení držitelům kapitálových nástrojů instituce;

c)

významu přednostních rozdělení;

d)

definice a důsledků „absorpce prvního a proporcionálně největšího podílu vzniklých ztrát“;

e)

povahy stropu nebo jiného omezení maximální výše položek k rozdělení.

Odůvodnění

ECB má za to, že v zájmu zlepšení harmonizovaného používání kritérií pro způsobilost akcií jako položek kmenového kapitálu tier 1 v jednotlivých členských státech by měl orgán EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem ve shora uvedených oblastech.

Změna č. 10

Článek 46 navrhovaného nařízení

„Článek 46

Jiné výjimky z odpočtů a alternativní přístupy k odpočtům, pokud se uplatňuje konsolidace

1.   Jako alternativní postup k odpočtu držených nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 pojišťoven, zajišťoven a holdingových pojišťoven, v nichž má instituce významnou investici, mohou příslušné orgány institucím povolit použití metod 1, 2 nebo 3 uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES. Instituce používá zvolenou metodu soustavně. Instituce může používat metodu 1 (účetní konsolidaci), pouze pokud obdržela předchozí souhlas příslušného orgánu. Příslušný orgán může souhlas udělit pouze tehdy, je-li přesvědčen, že integrované řízení a systém interní kontroly subjektů, které by byly zahrnuty do konsolidace podle metody 1, je adekvátní.

[…]

3.   Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby neodečítaly položky uvedené v čl. 33 odst. 1 písm. h) a i) v těchto případech:

a)

pokud se jedná o účast v příslušném subjektu, který je zahrnut do téhož doplňkového dozoru jako instituce v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

b)

pokud má instituce uvedená v článku 25 účast v jiné takové instituci nebo ve své ústřední nebo regionální úvěrové instituci a jsou splněny tyto podmínky:

[…].“

„Článek 46

Jiné výjimky z odpočtů a alternativní přístupy k odpočtům, pokud se uplatňuje konsolidace

1.   Jako alternativní postup k odpočtu držených nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 pojišťoven, zajišťoven a holdingových pojišťoven, v nichž má instituce významnou investici, mohou příslušné orgány institucím povolit použití metod 1, 2 nebo 3 uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES za předpokladu, že použití těchto metod nevede oproti metodě odpočtů ke zvýšení kapitálu na úrovni institucí a finančních institucí uvedených v článku 16. Instituce používá zvolenou metodu soustavně. Instituce může používat metodu 1 (účetní konsolidaci), pouze pokud obdržela předchozí souhlas příslušného orgánu. Příslušný orgán může souhlas udělit pouze tehdy, je-li přesvědčen, že integrované řízení a systém interní kontroly subjektů, které by byly zahrnuty do konsolidace podle metody 1, je adekvátní.

[…]

3.   Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby neodečítaly položky uvedené v čl. 33 odst. 1 písm. h) a i) v těchto případech:

a)

pokud se jedná o účast v příslušném subjektu, který je zahrnut do téhož doplňkového dozoru jako instituce v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

b)

pokud alternativa k odpočtu nevede oproti metodě odpočtů ke zvýšení kapitálu na úrovni institucí a finančních institucí uvedených v článku 16;

c)

pokud má instituce uvedená v článku 25 účast v jiné takové instituci nebo ve své ústřední nebo regionální úvěrové instituci a jsou splněny tyto podmínky:

[…].“

Odůvodnění

ECB chápe, že odstranění dvojího použití regulatorního kapitálu na úrovni sektorů (odečtením významných investic v pojišťovnách) a stanovení dodatečných kapitálových požadavků na úrovni finančního konglomerátu (použitím jedné ze tří metod uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES) se vzájemně nevylučují. V důsledku toho by jakákoli alternativa k metodě odpočtů schválená GHOS neměla vést ke zvýšení regulatorního kapitálu na úrovni skupiny institucí a finančních institucí uvedených v článku 16 navrhovaného nařízení.

Změna č. 11

Článek 95 navrhovaného nařízení

„Článek 95

Podávání zpráv o kapitálových požadavcích

1.   Instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky k pozičnímu riziku, podávají zprávy o těchto kapitálových požadavcích nejméně jednou za 3 měsíce.

Tyto zprávy obsahují finanční informace zjištěné v souladu s účetním rámcem, kterému instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 a směrnice 86/635/EHS, v míře nezbytné pro získání komplexního přehledu o rizikovém profilu činností instituce.

O povinnostech podle odstavce 87 podávají instituce zprávy nejméně dvakrát ročně.

Instituce sdělují výsledky a jakékoli požadované dílčí údaje příslušným orgánům.

2.   EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění jednotných formátů, četnosti a lhůt podávání zpráv, jakož i informačních technologií, které mají být v Unii k podávání zpráv používány. Formáty zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností institucí. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„Článek 95

Podávání zpráv o kapitálových požadavcích a finančních informacích

1.   Instituce podávají zprávy o povinnostech uvedených v článku 87 alespoň jednou za čtvrt roku..

1a.   Tyto zprávy obsahují rovněž finanční informace zjištěné v souladu s účetním rámcem, kterému instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002 a směrnice 86/635/EHS, pokud:

a)

orgán EBA považuje tyto informace za nezbytné pro získání komplexního přehledu o rizikovém profilu činností instituce;

b)

orgán EBA ve spolupráci s ESRB považuje tyto informace za nezbytné pro plnění úkolů makroobezřetnostního dohledu v souladu s nařízením (EU) č. 1092/2010 a nařízením (EU) č. 1093/2010

Instituce sdělují výsledky a jakékoli požadované dílčí údaje příslušným orgánům včas.

2.   Orgán EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění definic, klasifikačních kritérií, jednotných formátů, četnosti a lhůt podávání zpráv, jakož i informačních technologií, které mají být v Unii k podávání zpráv používány. Formáty a četnost zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností institucí. Orgán EBA konzultuje ESRB k vypracování návrhů prováděcích technických norem, které se týkají informací uvedených v odst. 1a písm. b).

Orgán EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

Odůvodnění

Tato změna objasňuje stávající právní základ pro přijetí COREP formátů pro podávání zpráv a zavádí právní základ pro FINREP formáty pro podávání zpráv  (13) . ECB kromě toho v zájmu zajištění lepšího toku informací doporučuje, aby byly zprávy podávány čtvrtletně do dvou měsíců po skončení referenčního čtvrtletí. Mělo by být rovněž vyjasněno, že na informace poskytované pro účely makroobezřetnostního dohledu by se měly vztahovat obecné definice a klasifikační kritéria. Orgán EBA a ESRB by měly spolupracovat na vymezení rozsahu finančních informací, které jsou nezbytné pro účely makroobezřetnostního dohledu. Bude důležité zajistit, aby formáty a četnost podávání zpráv byly přizpůsobeny velikosti institucí. S cílem shromáždit informace nezbytné pro výkon úkolů makroobezřetnostního dohledu ve vztahu k požadavkům na podávání zpráv pro velké angažovanosti, podávání zpráv o likviditě a o pákovém poměru  (14) ECB navrhuje, aby bylo zavedeno alespoň čtvrtletní podávání zpráv a aby se do vypracovávání návrhů prováděcích technických norem zapojila i ESRB. Závěrem by návrhy prováděcích technických norem mohly v souladu se zásadou proporcionality obsahovat zvláštní požadavky, pokud jde o četnost podávání zpráv, v závislosti na povaze, rozsahu a složitosti činnosti institucí.

Změna č. 12

Článek 130 navrhovaného nařízení

Oddíl 3

Uznávání a přiřazování ratingu

Pododdíl 1

Uznávání externích ratingových agentur

Článek 130

Externí ratingové agentury

1.   Externí rating lze použít pro určení rizikové váhy expozice podle této kapitoly pouze tehdy, pokud byl vydán způsobilou externí ratingovou agenturou nebo byl schválen způsobilou externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

2.   Způsobilé externí ratingové agentury jsou všechny ratingové agentury, které byly registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, a centrální banky vydávající úvěrová hodnocení, jež jsou z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009 vyňaty.

3.   EBA zveřejní seznam způsobilých externích ratingových agentur.“

Oddíl 3

Používání úvěrového hodnocení a přiřazování ratingu

Pododdíl 1

Externích ratingové agentury

Článek 130

Používání ratingů vydaných externími ratingovýmié agenturami

1.   Externí rating lze použít pro určení rizikové váhy angažovanosti podle této kapitoly pouze tehdy, pokud byl vydán nebo schválen externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

2.   

   Orgán EBA zveřejní seznam externích ratingových agentur na svých internetových stránkách v souladu s čl. 2 odst. 4 a čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009.“

Odůvodnění

Cílem navrhované změny je uvést navrhované nařízení do souladu s postupem, který je nyní obsažen v nařízení (ES) č. 1060/2009, podle kterého ESMA stanoví seznam ratingových agentur a Komise stanoví seznam centrálních bank, které jsou vyňaty z používání nařízení (ES) č. 1060/2009 (viz rovněž změny č. 5, 14 a 15).

Změna č. 13

Čl. 238 odst. 6 navrhovaného nařízení

„6.   Příslušné orgány průběžně informují EBA o specifických případech uvedených v odstavci 2, kdy případné snížení hodnoty rizikově vážených expozic není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, a o tom, jak instituce využívají odstavec 4. EBA sleduje různé postupy v této oblasti a vydává pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

„6.   Příslušné orgány průběžně informují orgán EBA o specifických případech uvedených v odstavci 2, kdy případné snížení hodnoty rizikově vážených angažovaností není odůvodněno souměřitelným převodem úvěrového rizika na třetí strany, a o tom, jak instituce využívají odstavec 4. Orgán EBA sleduje různé postupy v této oblasti a s ohledem na zjištěné osvědčené postupy vypracuje v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 návrhy prováděcích technických norem.“

Odůvodnění

ECB má za to, že v zájmu zajištění rovných podmínek v oblasti sekuritizace, jakož i zvýšení transparentnosti a jednoznačnosti příslušných pravidel by orgán EBA měl vypracovat návrhy prováděcích technických norem, nikoli pokynů ve vztahu k uznání významného převodu úvěrového rizika, které by umožnily snížení hodnoty rizikově vážených angažovaností. Zlepšení transparentnosti a jednoznačnosti pravidel by v této oblasti přispělo nejen k zajištění rovných podmínek na přeshraniční úrovni i mezi účastníky trhu, ale i ke stanovení podmínek pro revitalizaci sekuritizačních trhů. Obdobná změna se navrhuje i v čl. 239 odst. 6 navrhovaného nařízení.

Změna č. 14

Článek 262 navrhovaného nařízení

„Článek 262

Uznávání externích ratingových agentur

1.   Instituce mohou využívat úvěrových hodnocení vypracovaných externí ratingovou agenturou pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice pouze tehdy, pokud úvěrové hodnocení vydala uznaná externí ratingová agentura nebo bylo schváleno způsobilou externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

2.   Způsobilé externí ratingové agentury jsou všechny ratingové agentury, které byly registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, a centrální banky vydávající ratingy, jež jsou vyňaty z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009.

3.   EBA zveřejní seznam způsobilých externích ratingových agentur.“

„Článek 262

Používání úvěrových hodnocení vydaných externími ratingovými agenturami

   Instituce mohou využívat úvěrových hodnocení pro určení rizikové váhy sekuritizované pozice pouze tehdy, pokud úvěrové hodnocení vydala nebo schválila externí ratingová agentura v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009.

   

   “

Odůvodnění

Viz změny č. 5,12 a 15.

Změna č. 15

Článek 263 navrhovaného nařízení

„Článek 263

Požadavky, které musí splňovat uvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami

Pro účely výpočtu hodnot rizikově vážených expozic podle oddílu 3 používají instituce pouze úvěrová hodnocení vypracovaná způsobilou externí ratingovou agenturou, pokud jsou splněny tyto podmínky:

[…]

b)

úvěrové hodnocení, postupy, metodiky, předpoklady a klíčové prvky, na nichž je hodnocení založeno, jsou externí ratingovou agenturou zveřejněny. Externí ratingová agentura rovněž zveřejní analýzu ztrát a peněžních toků, jakož i citlivost ratingu na změny předpokladů, na nichž je rating založen, včetně výkonnosti portfoliaaktiv. Informace, které jsou zpřístupněny pouze omezenému počtu subjektů, nelze považovat za zveřejněné. Úvěrová hodnocení jsou zahrnuta do migrační matice příslušné ratingové agentury;

[…].“

„Článek 263

Požadavky, které musí splňovat uvěrová hodnocení vypracovaná externími ratingovými agenturami

Pro účely výpočtu hodnot rizikově vážených angažovaností podle oddílu 3 používají instituce pouze úvěrová hodnocení vypracovaná externí ratingovou agenturou, pokud jsou splněny tyto podmínky:

[…]

b)

. Externí ratingová agentura zveřejní analýzu ztrát a peněžních toků, jakož i citlivost ratingu na změny předpokladů, na nichž je rating založen, včetně výkonnosti portfoliaaktiv, jakož i úvěrové hodnocení, postupy, metodiky, předpoklady a klíčové prvky, na nichž je hodnocení založeno, v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Informace, které jsou zpřístupněny pouze omezenému počtu subjektů, nelze považovat za zveřejněné. Úvěrová hodnocení jsou zahrnuta do migrační matice příslušné ratingové agentury;

[…].“

Odůvodnění

Cílem těchto změn je objasnit, že požadavky v navrhovaném nařízení doplňují požadavky, které jsou již stanoveny v nařízení (ES) č. 1060/2009.

Změna č. 16

Čl. 295 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení

„b)

příslušný orgán ústřední protistrany uvedené v písmenu a) vydal dokument, který potvrzuje, že tato ústřední protistrana splňuje všechna doporučení pro ústřední protistrany zveřejněné Výborem pro platební styk a zúčtování a Technickou komisí Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry;“

„b)

příslušnýé orgány dohledu a dozoru nad ústřední protistranou uvedenou v písmenu a) vydaly dokument, který potvrzuje, že tato ústřední protistrana splňuje příslušné mezinárodní standardy platné pro ústřední protistrany zveřejněné Výborem pro platební styk a zúčtování a Technickou komisí Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry;“

Odůvodnění

Tento článek vymezuje podmínky, za kterých „příslušný orgán“ potvrzuje, že ústřední protistrana splňuje všechna doporučení, která pro ústřední protistrany zveřejnil Výbor pro platební styk a zúčtování a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (CPSS-IOSCO). Výraz „příslušný orgán“ nemusí sám o sobě stačit k obsáhnutí společné pravomoci regulátorů a orgánů dohledu v oblasti cenných papírů. Mělo by se proto namísto toho odkazovat na „příslušné orgány dohledu a dozoru nad ústřední protistranou“ v souladu se stanoviskem CON/2011/1  (15) . To by rovněž bylo v souladu s návrhem zásad CPSS-IOSCO pro infrastruktury finančního trhu, jež stanoví, že „od příslušných orgánů se v souladu s jejich příslušnou pravomocí v oblasti regulace a dohledu nad infrastrukturou finančního trhu očekává, že provedou vlastní hodnocení infrastruktury finančního trhu“  (16) . Kromě toho může být odkaz na doporučení CPSS-IOSCO pro ústřední protistrany brzy překonán, neboť tato doporučení budou nahrazena zásadami pro infrastruktury finančního trhu. Aby se zamezilo nedorozuměním a připravily podmínky pro budoucí změny, bylo by vhodnější použít obecnější pojem.

Změna č. 17

Čl. 296 odst. 5 písm. b) navrhovaného nařízení

„b)

příslušné zákony, nařízení, předpisy a smluvní ujednání, které se týkají dotčené instituce nebo ústřední protistrany nebo je zavazují, zajišťují v případě selhání nebo platební neschopnosti člena clearingového systému převod pozic dotčené instituce, které souvisejí s uvedenými smlouvami a transakcemi, a odpovídající kolaterál k jinému členovi clearingového systému v rámci příslušného období krytí rizika marží.“

„b)

příslušné zákony, nařízení, předpisy a smluvní ujednání, které se týkají dotčené instituce nebo ústřední protistrany nebo je zavazují, umožňují v případě selhání nebo platební neschopnosti člena clearingového systému převod pozic dotčené instituce, které souvisejí s uvedenými smlouvami a transakcemi, a odpovídající kolaterál k jinému členovi clearingového systému v rámci příslušného období krytí rizika marží.“

Odůvodnění

Navrhované nařízení stanoví, že nižší kapitálové požadavky pro přímé účastníky by se vztahovaly jen na klientská portfolia, která jsou zcela oddělená od portfolií klientova člena clearingového systému a u nichž je rovněž zajištěno, že pozice by mohly být v případě selhání klientova člena clearingového systému „přeneseny“ na jiného člena clearingového systému. Za jiných okolností by klienti čelili mnohem vyšším kapitálovým požadavkům spojeným s čistě dvoustrannými transakcemi. Zatímco první podmínka je z praktického hlediska dosažitelná (a bude podporována zásadou oddělení, kterou navrhuje CPSS/IOSCO  (17) , může se právní zajištění přenositelnosti za všech okolností ukázat jako obtížné a možná nedosažitelné. Ústřední protistrany se však často již nyní snaží umožnit přenositelnost, což budou povinny činit na základě zásad navrhovaných CPSS/IOSCO. ECB by proto navrhovala nahradit pojem „zajišťují“ pojmem „umožňují“, což by umožnilo snížení kapitálového požadavku při přijetí opatření ústřední protistrany, která podporují přenositelnost, avšak která ji fakticky nezajišťují. V této souvislosti by mělo být pamatováno na to, že spolehlivé oddělení pozic a kolaterálu je již nyní prospěšné z hlediska finanční stability, neboť klienta ochraňuje před úvěrovým rizikem ve vztahu k selhání jeho člena clearingového systému. S ohledem na závazek skupiny G20 rozšířit zúčtování ústřední protistranou na všechny standardizované produkty OTC derivátů  (18) a vzhledem k tomu, že ve skutečnosti bude mít mnoho malých účastníků pouze nepřímý přístup k takovému zúčtování, by tato změna byla prospěšná pro účinné provedení závazku skupiny G20 a pro podporu finanční stability.

Změna č. 18

Čl. 299 odst. 7 navrhovaného nařízení

„7.   Orgán EBA vypracuje prováděcí technické normy, kde budou upřesněny tyto údaje:

a)

četnost a data výpočtů uvedených v odstavci 1;

b)

četnost, data a jednotný formát oznámení uvedeného v odstavci 4;

c)

stav, kdy příslušný orgán úvěrové instituce působí jako člen clearingového systému, může vyžadovat vyšší četnost provádění výpočtu a vykazování, než situace stanovené podle bodů a) a b).

Orgán EBA předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014.“

„7.   Orgán EBA v úzké spolupráci s příslušnými orgány dohledu a dozoru nad ústředními protistranami vypracuje prováděcí technické normy, kde budou upřesněny tyto údaje:

a)

četnost a data výpočtů uvedených v odstavci 1;

b)

četnost, data a jednotný formát oznámení uvedeného v odstavci 4;

c)

stav, kdy příslušný orgán úvěrové instituce působí jako člen clearingového systému, může vyžadovat vyšší četnost provádění výpočtu a vykazování, než situace stanovené podle bodů a) a b).

Orgán EBA v úzké spolupráci s příslušnými orgány dohledu nad ústředními protistranami předloží Komisi uvedené návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014.“

Odůvodnění

Pro finanční stabilitu je zásadní zajištění náležité výše kapitálových požadavků. Úzká spolupráce mezi regulátory v oblasti cenných papírů, orgány bankovního dohledu a centrálními bankami jakožto dozorovými orgány je zapotřebí v zájmu zamezení překrývající se právní úpravy nebo vzniku mezer. Na základě doporučení CPSS/IOSCO jsou regulátoři, orgány dohledu a dozorové orgány postaveny na stejnou úroveň. Příprava jakýchkoli návrhů prováděcích technických norem a požadavků na ústřední protistrany ze strany orgánu Unie by proto měla být prováděna ve spolupráci se členy ESCB.

Změna č. 19

Článek 402 navrhovaného nařízení

„Článek 402

Soulad s požadavky na likviditu

Pokud úvěrové instituce nesplňuje nebo se předpokládá, že nesplní požadavek stanovený v čl. 401 odst. 1, oznámí to neprodleně příslušným orgánům a bez zbytečného prodlení předloží příslušnému orgánu plán pro včasné obnovení souladu s článkem 401. Dokud soulad nebude obnoven, podává úvěrová instituce zprávy o položkách denně do konce každého pracovního dne, pokud příslušný orgán neschválí nižší četnost a delší prodlevy. Příslušné orgány udělí taková povolení pouze na základě individuální situace úvěrové instituce. Sledují provádění ozdravného plánu a případně vyžadují včasnější obnovení.“

„Článek 402

Soulad s požadavky na likviditu

Pokud instituce nesplňuje nebo se předpokládá, že nesplní požadavek stanovený v čl. 401 odst. 1, oznámí to neprodleně příslušným orgánům a bez zbytečného prodlení předloží příslušnému orgánu plán pro včasné obnovení souladu s článkem 401. Dokud soulad nebude obnoven, podává instituce zprávy o položkách denně do konce každého pracovního dne, pokud příslušný orgán neschválí nižší četnost a delší prodlevy. Příslušné orgány udělí taková povolení pouze na základě individuální situace instituce. Sledují provádění ozdravného plánu a případně vyžadují včasnější obnovení.

Orgán EBA ve spolupráci s ESRB vydá pokyny ohledně plnění požadavků na likviditu včetně zásad pro možné použití zásob likvidních aktiv v krizové situaci, jakož i jak řešit případ neplnění.

Odůvodnění

Přiměřený rámec pro plnění požadavků na krytí likviditou by měl institucím umožňovat, aby v krizové situaci snížily zásoby likvidních aktiv. Tento rámec je velmi významný nejen pro mikroobezřetnostní účely, ale rovněž ze širší tržní a celosystémové perspektivy. Je-li požadavek na krytí likviditou vždy závazným omezením, může tento požadavek zvýšit procyklický účinek a zhoršit dopad likvidních šoků, neboť úvěrové instituce by nemohly v reakci na šok použít svá likvidní aktiva. To by mohlo vést k „nuceným prodejům“, hromadění likvidity a omezení úvěrů.

Článek 402 navrhovaného nařízení zavádí základní rámec pro plnění požadavků na likviditu, přičemž příslušným orgánům dává uvážení, aby zajistily přiměřené použití a obnovení souboru likvidních aktiv. Podle názoru ECB by se měl orgán EBA ve spolupráci s ESRB podílet na přípravě pokynů ohledně možného využití a tvorby souboru likvidních aktiv v krizových obdobích.

V souladu s body odůvodnění 74 a 75 navrhovaného nařízení vychází ECB z toho, že toto ustanovení by se mělo vztahovat též na investiční podniky. Proto doporučuje, aby byl v daném ustanovení pojem „úvěrové instituce“ nahrazen pojmem „instituce“.

Změna č. 20

Čl. 404 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1.   Instituce podávají zprávy o následujících položkách jako o likvidních aktivech, pokud je nevylučuje odstavec 2, a pouze tehdy, pokud likvidní aktiva splňují podmínky uvedené v odstavci 3:

a)

o hotovosti a vkladech u centrálních bank v rozsahu, v jakém je možno tyto vklady vybrat v krizové situaci;

b)

o převoditelných aktivech, která jsou mimořádně vysoce likvidní a mají mimořádně vysokou úvěrovou kvalitu;

c)

o převoditelných aktivech představujících pohledávky za ústřední vládou členského státu nebo třetí země nebo jimi zaručené, jestliže je instituce vystavena riziku likvidity v daném členském státě nebo ve třetí zemi, které kryje držením těchto likvidních aktiv;

d)

o převoditelných aktivech, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu.

[…].“

„1.   Instituce podávají zprávy o následujících položkách jako o likvidních aktivech, pokud je nevylučuje odstavec 2, a pouze tehdy, pokud likvidní aktiva splňují podmínky uvedené v odstavci 3:

a)

o hotovosti;

b)

vkladech u centrálních bank v rozsahu, v jakém je možno tyto vklady vybrat v krizové situaci;

c)

o převoditelných aktivech, která jsou mimořádně vysoce likvidní a mají mimořádně vysokou úvěrovou kvalitu;

d)

o převoditelných aktivech představujících pohledávky za ústřední vládou členského státu nebo třetí země nebo jimi zaručené, jestliže je instituce vystavena riziku likvidity v daném členském státě nebo ve třetí zemi, které kryje držením těchto likvidních aktiv;

e)

o převoditelných aktivech, která jsou vysoce likvidní a mají vysokou úvěrovou kvalitu.

Pokud jde o vklady u centrálních bank, jak je uvedeno v čl. 404 odst. 1 písm. b), usilují příslušný orgán a centrální banka o dosažení společného porozumění, pokud se týká rozsahu, v němž lze tyto vklady v krizových obdobích vybrat.

[…].“

Odůvodnění

Cílem navrhované změny je objasnit, že centrální banky by se měly účastnit rozhodování o druzích aktiv držených centrálními bankami, která by měla být považována za likvidní aktiva. Toto je v souladu s dohodou Basel III, v níž se uvádí, že příslušné orgány dohledu by měly s příslušnou centrální bankou projednat a dohodnout rozsah, v němž by se rezervy centrální banky měly započítávat do zásob likvidních aktiv. Jinými slovy, měly by určit rozsah, v němž mohou být rezervy centrální banky v krizových obdobích čerpány  (19).

Zatímco článek 404 navrhovaného nařízení odkazuje na „vklady u centrálních bank v rozsahu, v jakém je možno tyto vklady vybrat v krizové situaci“, odkazuje příloha III navrhovaného nařízení na „rezervy u centrální banky, pokud je lze čerpat v období stresu“. Jelikož se jedná o rovnocenné pojmy, mohla by být terminologie harmonizována (viz rovněž změna č. 30).

Pokud se týká vkladů u Eurosystému, zastává ECB stanovisko, že vklady přes noc, tj. peněžní prostředky uložené na vkladové facilitě a zůstatky běžného účtu úvěrových institucí minus průměrný požadavek na rezervy během třicetidenního období, by se měly započítávat do likvidních aktiv.

Změna č. 21

Čl. 404 odst. 5 navrhovaného nařízení

„5.   Akcie nebo podíly v subjektech kolektivního investování lze považovat za likvidní aktiva do absolutní hodnoty 250 milionů EUR za předpokladu, že jsou splněny požadavky uvedené v čl. 127 odst. 3 a že subjekt kolektivního investování investuje pouze do likvidních aktiv, s výjimkou derivátů ke snižování úrokového nebo úvěrového rizika.“

„5.   Akcie nebo podíly v subjektech kolektivního investování lze považovat za likvidní aktiva do absolutní hodnoty 250 milionů EUR za předpokladu, že jejich podíl na celkovém požadavku na krytí likviditou není vyšší než prahová hodnota stanovená v souladu s odstavcem 5a, že jsou splněny požadavky uvedené v čl. 127 odst. 3 a že subjekt kolektivního investování investuje pouze do likvidních aktiv, s výjimkou derivátů ke snižování úrokového nebo úvěrového rizika.“

Odůvodnění

Pokud se týká nakládání s akciemi nebo podíly v subjektech kolektivního investování jako likvidními aktivy, má ECB obavy, zda je vhodné stanovit pouze absolutní limit ve výši 250 mil. EUR, neboť to by mohlo menším institucím umožnit splnit požadavek na krytí likviditou jenom pomocí těchto nástrojů. Namísto toho by v zájmu omezení rizika koncentrace mohl být zaveden limit ve výši např. 10 % celkového požadavku na krytí likviditou. ECB zastává názor, že orgán EBA by měl dále posoudit a přiměřeně vyměřit tento limit jakou součást celkové analýzy definice likvidních aktiv.

Kromě toho je nakládání s akciemi nebo podíly v subjektech kolektivního investování jako likvidními aktivy v navrhovaném nařízení nekonzistentní, alespoň ve vztahu k Eurosystému, pokud jde o požadavek v čl. 404 odst. 3 písm. b) navrhovaného nařízení, že likvidní aktiva musí být v běžném období způsobilým kolaterálem pro vnitrodenní potřeby likvidity a likviditní facility centrální banky v členském státě do příštího dne. Ve skutečnosti nejsou akcie či podíly v subjektech kolektivního investování kolaterálem způsobilým pro operace měnové politiky Eurosystému bez ohledu na druh podkladových aktiv, do kterých subjekty kolektivního investování investují. Akcie ani podíly v subjektech kolektivního investování nejsou kromě toho obsaženy v podrobném seznamu likvidních aktiv v dohodě Basel III.

Změna č. 22

Čl. 404 odst. 5a navrhovaného nařízení (nový)

Text neexistuje.

„5a.   Orgán EBA vypracuje návrh prováděcích technických norem, které stanoví prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 5.

Orgán EBA předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Odůvodnění

ECB navrhuje, aby orgán EBA návrhem technických norem stanovil prahovou hodnotu uvedenou v čl. 404 odst. 5 navrhovaného nařízení s cílem stanovit maximální podíl akcií/podílů v subjektech kolektivního investování na celkovém požadavku na krytí likviditou.

Změna č. 23

Článek 443 navrhovaného nařízení

„Článek 443

Obezřetnostní požadavky

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 445, pokud jde o uložení přísnějších obezřetnostních požadavků na omezenou dobu pro všechny expozice nebo pro expozice vůči jednomu nebo více odvětví, regionům nebo členským státům, pokud je to nezbytné pro zohlednění změn v intenzitě mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik, které vyplývají z vývoje na trhu po vstupu tohoto nařízení v platnost, zejména na základě doporučení nebo stanoviska ESRB týkajícího se

[…].“

„Článek 443

Obezřetnostní požadavky

1.   Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 445, pokud jde o uložení přísnějších obezřetnostních požadavků na omezenou dobu pro všechny angažovanosti nebo pro angažovanosti vůči jednomu nebo více odvětví, regionům nebo členským státům, pokud je to nezbytné pro zohlednění změn v intenzitě mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik, které vyplývají z vývoje na trhu po vstupu tohoto nařízení v platnost, zejména na základě doporučení nebo stanoviska ESRB týkajícího se

[…]

l)

požadavků na velké angažovanosti, které jsou vymezeny v článcích 381 a v článcích 384 až 392;

m)

požadavků na zveřejnění, které jsou vymezeny v článcích 419 až 420 a v článcích 422 až 436;

n)

požadavků na likviditu a pákový poměr [jakmile budou zavedeny do regulatorního rámce Unie].

Toto přenesení pravomoci podléhá postupu stanovenému v článku 446.

2.   ESRB může doporučit rozšíření seznamu obezřetnostních požadavků vymezených v odstavci 1.

Odůvodnění

Rozsah aktů, které může Komise přijímat v přenesené pravomoci, by měl být rozšířen tak, aby zahrnoval obezřetnostní požadavky na velké angažovanosti a požadavky na zveřejnění, jakož i požadavky na likviditu a míru využití pákového efektu, jakmile se stanou součástí použitelného regulatorního rámce Unie.

ECB rovněž navrhuje, že ESRB by mohla vydávat doporučení Komisi, pokud se týká rozšíření seznamu obezřetnostních požadavků.

Změna č. 24

Část devátá a navrhovaného nařízení (nové)

Text neexistuje.

ČÁST DEVÁTÁ a

POUŽITÍ PŘÍSNĚJŠÍCH OBEZŘETNOSTNÍCH POŽADAVKŮ VNITROSTÁTNÍMI ORGÁNY

Článek 443a

Použití přísnějších obezřetnostních požadavků vnitrostátními orgány

1.   Vnitrostátní orgány mohou z vlastní iniciativy nebo na základě doporučení ESRB podle nařízení (EU) č. 1092/2010 ukládat přísnější obezřetnostní požadavky institucím, u nichž jsou zjištěna makroobezřetnostní rizika, která představují hrozbu pro finanční stabilitu na vnitrostátní úrovni, v těchto oblastech:

a)

výše kapitálu uvedená v čl. 87 odst. 1;

b)

požadavky na velké angažovanosti uvedené v článku 381 a v článcích 384 až 392;

c)

požadavky na likviditu a pákový poměr [jakmile budou zavedeny do regulatorního rámce Unie].

2.   Vnitrostátní orgány ESRB oznamují svůj návrh uložit přísnější obezřetnostní požadavky v souladu s odst. 1 písm. a) až c) nejpozději dva pracovní dny po vypracování tohoto návrhu na základě zjištěných makroobezřetnostních rizik pro finanční stabilitu. V souladu s nařízením (EU) č. 1092/2010 a s ohledem na požadavky týkající se důvěrnosti vystupuje ESRB jako koordinátor, který na žádost Komise nebo alespoň tří členských států posuzuje obavy ohledně finanční stability a možné nechtěné důsledky a účinky v jiných členských státech, které by mohly vyplynout z uložení přísnějších požadavků.

3.   Přísnější obezřetnostní požadavky uvedené v odstavci 1 lze uplatnit jen zpřísněním kvantitativních poměrů a limitů pro písmena a), b) a c) v odstavci 1, přičemž musí být dodrženy všechny ostatní aspekty ustanovení tohoto nařízení.

4.   ESRB a orgán EBA zveřejní přísnější obezřetnostní požadavky přijaté vnitrostátními orgány na svých příslušných internetových stránkách.

5.   Pokud ESRB rozhodne, že zjištěná makroobezřetnostní rizika pro finanční stabilitu, která byla posouzena podle odstavce 2 a která vedla k uložení přísnějších obezřetnostních požadavků, zanikla, vnitrostátní orgány zruší přísnější požadavky a použijí se původní ustanovení tohoto nařízení. Pokud k tomu nedojde, vydá ESRB doporučení Komisi, aby vůči členskému státu, který nejedná vhodně z hlediska systémového rizika, přijala opatření.

6.   ESRB může v souladu s nařízením (EU) č. 1092/2010 doporučit rozšíření seznamu obezřetnostních požadavků uvedených v odstavci 1.“

Odůvodnění

Cílem této změny je vymezení postupů a podmínek, na jejichž základě mohou vnitrostátní orgány používat přísnější obezřetnostní požadavky, pokud se v členských státech vyskytnou systémová rizika pro finanční stabilitu; cílem této změny je rovněž vymezení úlohy ESRB v této souvislosti (podrobněji ke smyslu tohoto ustanovení viz odstavce 5.4 až 5.6 stanoviska).

ECB rovněž navrhuje, aby ESRB byl oprávněn vydávat doporučení Komisi, pokud jde o rozšíření seznamu obezřetnostních požadavků.

Změna č. 25

Čl. 444 odst. 3 navrhovaného nařízení

„3.   Komise přijme první akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 1 nejpozději do 31. prosince 2015. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku se však nepoužije před 1. lednem 2015.“

„3.   Komise přijme první akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 1 nejpozději do 31. prosince 2014. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku se však nepoužije před 1. lednem 2015.“

Odůvodnění

K zajištění souladu se závazkem Komise provést požadavek na krytí likviditou do 1. ledna 2015 by měly být akty v přenesené pravomoci, které požadavek upřesňují, přijaty nejpozději do 31. prosince 2014.

Změna č. 26

Čl. 473 odst. 1 písm. c) navrhovaného nařízení (nový)

Text neexistuje.

c)

tyto dluhopisy s přednostním vypořádáním se považují za dluhopisy splňující podmínky stupně úvěrové kvality 1.

Odůvodnění

Článek 124 navrhovaného nařízení stanoví, že určité kategorie krytých dluhopisů jsou způsobilé pro preferenční zacházení, pokud splňují určité požadavky. Jednou z těchto kategorií jsou kryté dluhopisy zajištěné podíly s přednostním vypořádáním emitovanými francouzskými Fonds Communs de Créances (FCC) nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi řídícími se právními předpisy členského státu, které sekuritizují angažovanosti zajištěné nemovitostmi určenými k bydlení. Jedním z požadavků, které pro tuto kategorii krytých dluhopisů stanoví článek 124, je, že podíly s přednostním vypořádáním emitované FCC nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi nepřesahují 10 % nominální hodnoty nesplacené emise.

Čl. 473 odst. 1 navrhovaného nařízení stanoví, že do 31. prosince 2014 se za určitých podmínek nepoužije horní limit 10 % pro dluhopisy s přednostním vypořádáním vydané FCC nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi ve smyslu čl. 124 odst. 1 písm. d) a e). Do 31. prosince 2014 tedy není stanoven žádný limit, pokud se týká procentního zastoupení dluhopisů s přednostním vypořádáním vydaných FCC nebo rovnocennými sekuritizačními společnostmi ve smyslu čl. 124 odst. 1 písm. d) a e) navrhovaného nařízení.

Jak ECB vyjádřila ve stanovisku CON/2010/65  (20) , zastává názor, že cílem regulátorů by v brzké době mělo být odstranění 10 % osvobozujícího limitu pro FCC nebo rovnocenné sekuritizační subjekty uvedené v čl. 124 odst. 1 písm. d) a e) a vypracování pevně stanoveného souboru kritérií pro aktiva, jež mají být zahrnuta do krytého portfolia krytých dluhopisů, která: a) se nespoléhají na externí ratingy; b) jsou dostatečně silná, aby zajistila důvěru trhu v kryté dluhopisy, zatímco finančním institucím dávají dostatek času na úpravu svého příslušného obchodního modelu; c) umožňují jen sekuritizaci ve skupině; d) od orgánů dohledu vyžadují přístup „přihlédnutí“ („look-through“), pokud se týká podkladových aktiv pro sekuritizaci. ECB vítá kroky v oblasti regulace, které snižují míru, v níž se právní předpisy spoléhají na externí ratingy. ECB nicméně v zájmu zajištění důvěryhodnosti a transparentnosti ve vztahu k trhu s krytými dluhopisy navrhuje, aby byl odkaz na nejpříznivější úvěrovou kvalitu vyžadovanou pro tyto dluhopisy zachován, dokud se uplatňuje odchylka stanovená v čl. 473 odst. 1.

Článek 27

Čl. 473 odst. 2 navrhovaného nařízení

„2.   Do 1. ledna 2013 Komise přezkoumá vhodnost odchylky stanovené v odstavci 1 a případně vhodnost rozšíření stejného zacházení na jakýkoli jiný typ krytého dluhopisu. Na základě tohoto přezkumu může Komise případně přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu 141 s článkem 445 k tomu, aby tato odchylka nabyla trvalé platnosti, nebo předložit legislativní návrhy na rozšíření této odchylky na jiné typy krytých dluhopisů.“

„2.   Do 1. ledna 2013 Komise přezkoumá vhodnost odchylky stanovené v odstavci 1 . Na základě tohoto přezkumu může Komise případně přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 445 k tomu, aby tato odchylka nabyla trvalé platnosti, nebo aby byla zrušena. .“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 26.

Změna č. 28

Článek 481 navrhovaného nařízení

„Článek 481

Požadavky na likviditu

1.   […]

EBA ve své zprávě přezkoumá zejména přiměřenost nastavení těchto prvků: […]

2.   EBA do 31. prosince 2013 podá Komisi zprávu o vhodných jednotných definicích vysoké a velmi vysoké likvidity a úvěrové kvality převoditelných aktiv pro účely článku 404. […]

3.   Do 31. prosince 2015 podá EBA Komisi zprávu o tom, zda a jakým způsobem by bylo vhodné zajistit, aby instituce využívaly stálých zdrojů financování […]

Do 31. prosince 2016 Komise na základě těchto zpráv předloží zprávu, a případně legislativní návrh, Evropskému parlamentu a Radě.“

„Článek 481

Požadavky na likviditu

1.   […]

Orgán EBA po konzultaci s ECB ve své zprávě přezkoumá zejména přiměřenost nastavení těchto prvků: […]

d)

vhodný limit vyjádřený jako procentní podíl na celkovém požadavku na krytí likviditou pro akcie nebo podíly v subjektech kolektivního investování pro účely čl. 404 odst. 5.

2.   Orgán EBA do 31. prosince 2013 podá po konzultaci s ECB Komisi zprávu o vhodných jednotných definicích vysoké a velmi vysoké likvidity a úvěrové kvality převoditelných aktiv pro účely článku 404 […]

3.   Do 31. prosince 2015 podá EBA po konzultaci s ECB Komisi zprávu o tom, zda a jakým způsobem by bylo vhodné zajistit, aby instituce využívaly stálých zdrojů financování […]

Do 31. prosince 2016 Komise na základě těchto zpráv předloží zprávu, a legislativní návrh, Evropskému parlamentu a Radě.“

Odůvodnění

Cílem navrhované změny týkající se konzultace s ECB je objasnit, že ECB by s ohledem na svou pravomoc a odborné znalosti v této oblasti měla přispívat k vypracovávání zpráv. Lze očekávat, že vzájemné působení mezi regulací likvidity a operacemi měnové politiky bude významné a složité, a je proto důležité zajistit, aby nařízení nevedlo k nechtěným důsledkům, pokud jde o využití financování centrální bankou a související finanční trhy. Jak je uvedeno v článku 24, mohl by orgán EBA připravit návrh prováděcích technických norem o nastavení limitu pro investice do akcií nebo podílů v subjektech kolektivního investování ve formě procentního podílu na celkovém požadavku na krytí likviditou.

Cílem navrhovaných změn v souvislosti se zavedením ukazatele čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio, NSFR), i když přesný obsah NSFR dosud není stanoven, je předejít veškerým nejasnostem, pokud jde o provádění tohoto požadavku. Dohoda Basel III stanoví, že NSFR bude zaveden ve formě minimálního standardu do 1. ledna 2018 po skončení období sledování s ustanovením o přezkumu s cílem vyřešit veškeré nechtěné důsledky.

Změna č. 29

Čl. 482 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1.   Komise předloží do 31. prosince 2016 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a účinnosti pákového poměru. V případě potřeby se ke zprávě připojí legislativní návrh na zavedení jedné nebo více úrovní pákového poměru, kterých budou instituce muset dosáhnout, s návrhem na odpovídající nastavení těchto úrovní a veškeré vhodné úpravy míry kapitálu a míry celkových expozic, jak je definováno v článku 416.“

„1.   Komise předloží do 31. prosince 2016 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a účinnosti pákového poměru. Ke zprávě se připojí legislativní návrh na zavedení jedné nebo více úrovní pákového poměru, kterých budou instituce muset dosáhnout, s návrhem na odpovídající nastavení těchto úrovní a veškeré vhodné úpravy míry kapitálu a míry celkových angažovaností, jak je definováno v článku 416.“

Odůvodnění

Cílem navrhované změny je s výhradou vhodného nastavení rozptýlit veškeré pochybnosti ohledně závazku zavést pákový poměr po uplynutí období sledování.

Změna č. 30

Příloha III navrhovaného nařízení

PŘÍLOHA III

Položky likvidních aktiv, na něž se vztahuje doplňková oznamovací povinnost […].“

Odůvodnění

S cílem předejít nejasnostem a zjednodušit vykazování likvidních aktiv ze strany institucí ECB doporučuje vypustit přílohu III a spojit její obsah, spolu s příslušnými úpravami a změnami, se seznamem likvidních aktiv obsaženým v čl. 404 odst. 1 navrhovaného nařízení. Odpovídajícím způsobem by měly být vypuštěny odkazy na přílohu III v jiných ustanoveních navrhovaného nařízení. Pokud by příloha III zůstala součástí navrhovaného nařízení, měl by být objasněn význam položek, na něž se vztahuje „doplňková“ oznamovací povinnost, v nadpisu, aby se předešlo otázkám při výkladu.


(1)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnutým písmem je vyznačen text, který ECB navrhuje vypustit.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(3)  V tomto ohledu viz odstavec 11 stanoviska CON/2009/17 a jeho změna č. 3.

(4)  V tomto ohledu viz přechodná ustanovení článku 145 navrhované směrnice.

(5)  Viz např. Basilejský výbor pro bankovní dohled, Core Principles Methodology, říjen 2006, s. 38.

(6)  KOM(2010) 284 v konečném znění.

(7)  Viz rovněž změna č. 5 stanoviska CON/2009/17.

(8)  Odstavce 133 a 150 dohody Basel III.

(9)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnutým písmem je vyznačen text, který ECB navrhuje vypustit.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. prosince 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(11)  KOM (2011) 8 v konečném znění.

(12)  Viz odstavec 6.4 stanoviska CON/2011/42.

(13)  Výkazy COREP a FINREP platné ke dni podání zprávy, které jsou vydávány ve formě obecných zásad orgánu EBA a které orgán EBA zveřejňuje na svých internetových stránkách www.eba.europa.eu, nebo případně ve formě návrhů technických norem, které vypracovává orgán EBA a přijímá Komise podle čl. 74 odst. 2 směrnice 2006/48/ES.

(14)  Články 383, 403 a 417 navrhovaného nařízení.

(15)  Stanovisko ECB CON/2011/1 ze dne 13. ledna 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. C 57, 23.2.2011, s. 1).

(16)  Viz odstavec 1.27 dokumentu „Principles for Financial Market Infrastructures“, konzultační zpráva, březen 2011, vypracovaná Výborem pro platební styk a zúčtování a Technickým výborem Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, která je k dispozici na internetových stránkách IOSCO „www.iosco.org“.

(17)  Viz dokument „Principles for Financial Market Infrastructures“, konzultační zpráva, březen 2011, vypracovaná Výborem pro platební styk a zúčtování a Technickým výborem Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

(18)  Viz závazky skupiny G20 ze září 2009 a z června 2010.

(19)  Odstavec 40 poznámka pod čarou 9 dohody Basel III.

(20)  Stanovisko ECB CON/2010/65 ze dne 6. srpna 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (Úř. věst. C 223, 18.8.2010, s. 1).


Top