9.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 203/3

1.

ECB jakožto sestavitel a uživatel evropských statistik vítá navrhované nařízení jako důležitý krok k dalšímu zlepšení kvality evropských statistik, zejména národních účtů, tím, že je uvádí do souladu se změnami v hospodářském a finančním prostředí, jakož i s pokrokem v oblasti metodiky. Evropský systém národních a regionálních účtů tvoří jádro evropské makroekonomické statistiky, a je tedy zcela zásadní pro účely měnové politiky.

2.

ECB rovněž vítá zamýšlený soulad statistických pojmů a definic popsaných v navrhovaném nařízení, a to zejména se Systémem národních účtů (SNA 2008) přijatým Statistickou komisí Organizace spojených národů, se šestým vydáním manuálu Mezinárodního měnového fondu o platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí (BPM6), se čtvrtým vydáním Srovnávací definice přímých zahraničních investic podle Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj a s evropskou klasifikací průmyslové činnosti (NACE Rev.2). Navrhované nařízení ze shora uvedených nástrojů těží, i pokud jde o soulad a harmonizované metodiky.

3.

Evropskému systému centrálních bank (ESCB) i Evropskému statistickému systému (ESS) byl Smlouvou svěřen úkol vytvářet, sestavovat a rozšiřovat evropské statistiky, avšak na základě zvláštních právních rámců odrážejících jejich příslušné struktury řízení. Navrhované nařízení má dopad na statistiky sestavované těmito dvěma systémy. Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2) zakotvuje právo ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné pro plnění úkolů ESCB. Referenční soubor zpravodajských jednotek se konkrétně skládá z právnických a fyzických osob, které jsou rezidenty v některém členském státě a které spadají do sektoru „finančních institucí“, jak jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (3), jakož i z právnických a fyzických osob, které jsou rezidenty v některém členském státě, pokud drží přeshraniční pozice nebo provádějí přeshraniční transakce.

4.

Zajištění úzké spolupráce a vhodná součinnost mezi ESCB a ESS snižuje zpravodajskou zátěž a zaručuje soudržnost nezbytnou k sestavování evropských statistik. Tato potřeba úzké spolupráce se odráží rovněž v Memorandu o porozumění o hospodářské a finanční statistice mezi Generálním ředitelstvím Evropské centrální banky pro statistiku (GŘ pro statistiku) a Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostat) ze dne 10. března 2003 (4).

5.

S ohledem na úzké vazby při přípravě metodického rámce navrhovaného nařízení vyhověla ECB žádosti Eurostatu a připravila různé kapitoly přílohy A, které úzce souvisejí se statistickým rámcem ESCB. ECB zejména zásadně přispěla k vymezení sektoru „finančních institucí“, pokud se týká institucionálních jednotek a subsektorů v rámci kapitoly 2, jakož i k popisu finančních aktiv a pasiv a jejich prezentaci v posloupnosti účtů (kapitola 5 a části kapitol 6 a 7). ECB rovněž připravila návrhy ke kapitole 17 (sociální pojištění včetně penzí) a k částem kapitoly 21 (vládní účty) a kapitoly 19 (evropské účty).

6.

Pokud se týká definice institucionálního sektoru „finančních institucí“ a jeho subsektorů (příloha A navrhovaného nařízení, kapitola 2), ECB vítá, že definice subsektoru měnových finančních institucí vychází z definice ECB obsažené v odstavci 2.67 přílohy A. Definice subsektorů „jiných finančních institucí“ jsou ve velké míře v souladu s přístupem uplatňovaným v právních aktech ECB. S cílem snížit zpravodajskou zátěž a zaručit soudržnost nezbytnou k sestavování evropských statistik ECB navrhuje, aby navrhovaná definice účelových finančních společností pro sekuritizaci byla ještě více uvedena do souladu s nařízením ECB/2008/30 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (5).

7.

Na základě shora uvedených skutečností a s ohledem na vzájemnou závislost statistického rámce ESCB a ESS má navrhované nařízení velký význam pro statistickou zpravodajskou povinnost, kterou ECB ukládá mimo jiné v oblastech měnové statistiky a statistiky finančních institucí a trhů, statistiky platební bilance a investiční pozice vůči zahraničí, čtvrtletních finančních účtů a vládní finanční statistiky. V souladu se stávající praxí a potřebou úzké spolupráce a vhodné součinnosti mezi ESCB a ESS by Komise měla zajistit, aby se ECB náležitě účastnila procesu provádění změn navrhovaného nařízení na základě přenesené pravomoci, a to formou přípravy návrhů aktů v přenesené pravomoci podle navrhovaného nařízení.

8.

S ohledem na význam aktů přijímaných v přenesené pravomoci na základě článku 290 Smlouvy činí ECB následující připomínky, které se týkají výkonu její vlastní poradní role podle čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy.

Za prvé, návrhy aktů Komise v přenesené pravomoci jsou „návrhy aktů Unie“ ve smyslu první odrážky čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy (6). Akty v přenesené pravomoci tvoří právní akty Unie (7). Je příznačné, že ve většině jazykových verzí čl. 282 odst. 5 Smlouvy se hovoří o „návrzích“ právních aktů Unie, k nimž je třeba konzultovat ECB (8). Povinnost konzultovat ECB tedy nelze zužovat pouze na takové návrhy aktů, které vycházejí z návrhu Komise.

Za druhé, Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci OLAF (9) vysvětlil, že smyslem povinnosti konzultovat ECB je „především zajistit, aby autor tohoto aktu tento akt přijal až poté, co se vyjádří organizace, která díky zvláštním úkolům, které vykonává v rámci Společenství v dané oblasti, a díky své vysoké odborné úrovni může obzvláště vhodným způsobem přispět k zamýšlenému legislativnímu procesu“.

Z tohoto pohledu by ECB měla být ve vhodný okamžik konzultována ke všem návrhům aktů Unie, včetně návrhů aktů v přenesené pravomoci, které spadají do oblasti její působnosti, aby bylo možné plně využít výhody, které skýtá výkon její poradní role. ECB při výkonu své poradní role v nejvyšší možné míře zohlední nutnost včasného přijetí takových aktů.

9.

Vzhledem k úkolům ECB, které se týkají měnové politiky, se ECB v oblasti statistiky zaměřuje na evropské souhrnné ukazatele. ECB přikládá význam čtvrtletním integrovaným účtům eurozóny v členění podle institucionálních sektorů. Pro rozhodování v oblasti měnové politiky je za tímto účelem zapotřebí včasné a dostatečné pokrytí údajů, pokud se týká poskytování národních příspěvků.

10.

Shromažďování údajů za jednotlivé členské státy nabylo na ještě větším významu s ohledem na nové statistické požadavky pro makroobezřetnostní účely a pro účely finanční stability, zejména v souvislosti s nedávným zřízením Evropské rady pro systémová rizika a její odpovědností za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie. Včasná a spolehlivá statistika národních účtů za jednotlivé členské státy je rovněž zapotřebí k podpoře cílů, které jsou prosazovány v Paktu Euro plus, a pro účely Evropského mechanismu stability.

11.

Z hlediska měnové politiky a finanční stability přikládá ECB velký význam včasným čtvrtletním údajům s dostatečnou mírou spolehlivosti, které jsou důležitější než podrobné roční údaje či údaje s nižší frekvencí. Sestavování úplných souborů tabulek za poslední roky by kromě toho mělo mít přednost před dlouhými řadami podrobných zpětných údajů.

12.

ECB v obecné rovině souhlasí s programem pro předávání údajů (příloha B navrhovaného nařízení). Program pro předávání údajů by však měl zohledňovat shromažďování statistik ze strany ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami a měl by odrážet priority uživatelů a sestavovatelů údajů.

13.

ECB vítá zlepšení, pokud jde o včasnost předávání čtvrtletních položek 1–12, 27 a 28 v tabulce 1 - Hlavní souhrnné ukazatele – čtvrtletní a roční, stanovenou na t + 2 měsíce. ECB však nesouhlasí s navrhovaným rozdílným vykazováním, pokud jde o velké a malé členské státy, jak je uvedeno v poznámkách pod čarou 4 a 7 v části „Přehled tabulek“ a v poznámce pod čarou 10 v tabulce 1, a s tím souvisejícím zhoršením včasnosti v případě menších členských států na lhůtu o délce t + 80 dní pro hlavní souhrnné ukazatele. V současné době by se rozdílné vykazování uplatňovalo v případě 17 členských států, přičemž v důsledku rozšiřování Unie by pod navrhovanou prahovou hodnotu pro rozdílné vykazování spadal čím dál větší počet členských států. V důsledku toho bude docházet ke zhoršování kvality evropských souhrnných ukazatelů, jakož i statistických informací za menší členské státy.

14.

V září roku 2000 schválila Rada ECOFIN Akční plán pro statistické požadavky hospodářské a měnové unie a v zájmu splnění potřeb ECB v oblasti měnové politiky jako cílovou lhůtu pro předávání čtvrtletních integrovaných účtů eurozóny podle institucionálních sektorů stanovila t + 90 dní po konci referenčního čtvrtletí. Na základě toho by Eurostat a ECB příslušné vnitrostátní údaje musely shromažďovat ve lhůtě t + 82 dní. S ohledem na předpokládaný rozvrh zasedání Generální rady ECB v letech 2015 a 2016 by zkrácená lhůta o délce t + 85 byla v letech 2015 a 2016 dostačující. ECB proto podporuje posunutí lhůty pro vykazování čtvrtletních sektorových účtů v rámci programu předávání údajů ESA tak, aby v roce 2014 činila t + 85 dní, s cílem dosáhnout v roce 2017 lhůty o délce t + 82 dní tak, aby se tím podpořilo sestavování úplných čtvrtletních integrovaných účtů eurozóny ve lhůtě t + 90 dní. To je rovněž v souladu s iniciativou skupiny G-20 týkající se mezer v údajích, která v návaznosti na finanční krizi jako jednu z priorit při zaplňování mezer v údajích určuje sektorové účty. V programu pro předávání údajů v rámci ESA 2010 je tímto dotčena tabulka 801.

15.

ECB dále upřednostňuje jednotnou lhůtu pro předávání všech čtvrtletních a ročních vnitrostátních údajů o vládních institucích, jež předpokládá časové sjednocení čtvrtletních údajů o vládních institucích tak, aby pro ně platily cílové lhůty uvedené v tabulce 801, což ovlivní též tabulky 27 a 28, a obdobně lhůty pro vykazování uvedené v tabulce 2 a údaje v rámci postupu při nadměrném schodku. ECB proto podporuje posunutí lhůt pro vykazování čtvrtletních vládních účtů v rámci programu předávání údajů ESA, jakož i údajů v rámci postupu při nadměrném schodku tak, aby v roce 2014 činily t + 85 dní, s cílem dosáhnout v roce 2017 lhůty o délce t + 82 dní tak, aby se tím podpořilo sestavování úplných čtvrtletních integrovaných účtů eurozóny ve lhůtě t + 90 dní.

16.

Ve stanovisku CON/2010/28 ze dne 31. března 2010 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 479/2009, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku (10), ECB rovněž podpořila zvýšení transparentnosti zpravodajského postupu tím, že se v rámci postupu při nadměrném schodku použije schodek (B.9) z národních účtů. V případě vynětí vypořádání v rámci swapových dohod a dohod o forwardové úrokové míře ze schodku používaného v rámci postupu při nadměrném schodku lze údaje o schodku méně ovlivnit manipulacemi ve formě složitých finančních transakcí. V této souvislosti ECB vítá, že příloha A navrhovaného nařízení již nadále neobsahuje definice EDP_B.9 a EDP_D.41. To však rovněž znamená, že všechny odkazy na tyto dvě proměnné by měly být vypuštěny z tabulky 2 v příloze B. V důsledku těchto skutečností bude nařízení (ES) č. 479/2009 zapotřebí změnit tak, aby odráželo skutečnost, že v rámci postupu při nadměrném schodku bude třeba používat schodek (B.9) národních účtů, a aby zohledňovalo definici nominální hodnoty v navrhovaném nařízení.

17.

V zájmu naplnění veřejného a politického zájmu na zjišťování výše platu připadajícího na zaměstnance a na hodinu v sektoru vládních institucí a se záměrem lépe pochopit platovou dynamiku, jakož i možné účinky odrazů mezi veřejným a soukromým sektorem ECB navrhuje, aby se do tabulky 801 pro sektor vládních institucí doplnily čtvrtletní údaje o počtu zaměstnanců a odpracovaných hodin, s tím, že plat zaměstnanců v sektoru vládních institucí je již obsažen v programu pro předávání údajů.