EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AB0054

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 20. listopadu 2018 k návrhu směrnice o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu (CON/2018/54)

OJ C 444, 10.12.2018, p. 15–16 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 444/15


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 20. listopadu 2018

k návrhu směrnice o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu

(CON/2018/54)

(2018/C 444/06)

Úvod a právní základ

Dne 14. března 2018 přijala Evropská komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o obsluhovatelích úvěrů, kupcích úvěrů a vymáhání kolaterálu (dále jen „navrhovaná směrnice“) (1). Evropská centrální banka (ECB) má za to, že navrhovaná směrnice spadá do oblasti její působnosti, a rozhodla se proto uplatnit své právo zaujmout stanovisko, jak je uvedeno v čl. 127 odst. 4 druhé větě a v čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na článku 25 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, podle kterého může ECB vydávat stanoviska pro Radu a Komisi ohledně působnosti a používání právních aktů Unie týkajících se stability finančního systému a úkolů, které jsou svěřeny ECB na základě čl. 127 odst. 6 Smlouvy a které se týkají politik, jež se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1.

ECB je silným zastáncem rozvoje sekundárních trhů s bankovními aktivy, zejména úvěry v selhání, jak se uvádí v Akčním plánu Rady Evropské unie pro řešení úvěrů v selhání v Evropě (2). V souvislosti s velkým objemem úvěrů v selhání, které zůstávají v rozvahách některých evropských úvěrových institucí, a jako součást komplexního řešení této problematiky (3), může rozvoj sekundárních trhů přispět ke snížení objemu úvěrů v selhání. Dobře fungující sekundární trhy mohou rovněž zabránit nahromadění úvěrů v selhání v budoucnosti (4).

1.2.

Dobře fungující sekundární trh může mít navíc pozitivní vliv na finanční stabilitu, jelikož by mohl usnadnit převod rizik spojených s úvěry v selhání z rozvah úvěrových institucí. Přítomnost značného objemu úvěrů v selhání v rozvahách úvěrových institucí snižuje schopnost těchto institucí plnit funkci poskytovatelů úvěrů reálné ekonomice a omezuje provozní flexibilitu a celkovou ziskovost, které mají zásadní význam pro dobře fungující bankovní sektor. Je nezbytné, aby právní úprava vztahující se na sekundární trhy umožňovala účinný převod úvěrů v selhání z rozvah úvěrových institucí (5).

2.   Konkrétní připomínky

2.1.   Požadavky na podávání zpráv

Navrhovaná směrnice stanoví řadu požadavků na podávání zpráv pro obsluhovatele úvěrů, kupce úvěrů a úvěrové instituce. Kupec úvěrů nebo případně jeho zástupce je například povinen oznámit příslušným orgánům členského státu, na jehož území má bydliště nebo je usazen, že hodlá přímo vymáhat úvěrovou smlouvu (6). Kupec úvěrů nebo případně jeho zástupce, který převádí úvěrovou smlouvu na jiného kupce úvěrů, je dále povinen informovat příslušné orgány o převodu, totožnosti a adrese nového kupce úvěrů a případně jeho zástupce (7). Zákonodárci Unie by měli důkladně zvážit, zda tyto požadavky na podávání zpráv nebudou bránit účinnému fungování sekundárního trhu s úvěry v selhání, protože značná zátěž spojená s podáváním zpráv by mohla odradit nové zájemce o vstup na trh nebo by mohla mít za následek duplicitu údajů pro příslušné orgány.

2.2.   Technické normy pro údaje o úvěrech v selhání

Navrhovaná směrnice pověřuje Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vypracováním návrhu prováděcích technických norem stanovujících formát, který mají použít věřitelé, jež jsou úvěrovými institucemi, pro podávání podrobných informací o svých úvěrových expozicích v rozvaze kupcům úvěrů za účelem prověrky, náležité péče ve finanční oblasti a ocenění úvěrové smlouvy (8).

ECB v této souvislosti uvádí, že nařízení (EU) 2016/867 (9) zavádí nový soubor údajů s podrobnými informacemi o jednotlivých bankovních úvěrech v eurozóně. Cílem tohoto souboru údajů je poskytnout podrobné údaje za všechny členské státy eurozóny, které jsou plně porovnatelné, protože jsou založeny na harmonizovaných pojmech a definicích. S ohledem na tento nový vývoj v oblasti regulace je důležité, aby vzory pro poskytování údajů vypracované orgánem EBA zohledňovaly shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku nebo jakékoli jiné relevantní iniciativy, aby se zabránilo zdvojování úsilí a minimalizovaly požadavky na podávání zpráv pro úvěrové instituce.

2.3.   Shromažďování údajů příslušnými orgány v souvislosti s mechanismem urychleného mimosoudního vymáhání kolaterálu

Navrhovaná směrnice vyžaduje, aby příslušné orgány, které vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, každoročně shromažďovaly informace od věřitelů o počtu zajištěných úvěrových smluv, jejichž plnění se vymáhá prostřednictvím mechanismu urychleného mimosoudního vymáhání kolaterálu, a o lhůtách takového vymáhání včetně: a) počtu zahájených, nerozhodnutých a realizovaných řízení, včetně řízení ve věci movitého a nemovitého majetku; b) délky řízení od oznámení do vyřízení zajištěného prostřednictvím realizace (veřejný prodej, soukromý prodej nebo přivlastnění); c) průměrných nákladů na každé řízení v EUR a d) míry úhrady. Členské státy budou povinny tyto údaje agregovat, sestavovat z těchto souhrnných údajů statistické údaje a oznamovat tyto statistické údaje Komisi (10). V případech, kdy je příslušným orgánem pro dohled nad úvěrovými institucemi ECB, je právní základ pro úkoly ECB v oblasti obezřetnostního dohledu stanoven v čl. 127 odst. 6 Smlouvy, podle kterého může Rada svěřit ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi. Vzhledem k tomu, že shromažďování těchto informací se týká účinnosti mechanismu urychleného mimosoudního vymáhání kolaterálu, a ne obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi, je zapotřebí, aby zákonodárci Unie upřesnili, že úkol shromažďovat tyto informace by neměl být svěřen ECB.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách ECB.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 20. listopadu 2018.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  COM(2018) 135 final.

(2)  Viz tisková zpráva Rady z 11. července 2017„Závěry Rady o Akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě“, k dispozici na internetových stránkách Rady http://www.consilium.europa.eu.

(3)  Viz například oddíl B publikace ECB „Financial Stability Review“ z listopadu 2016, k dispozici na internetových stránkách ECB https://www.ecb.europa.eu.

(4)  Viz odstavec 2.2.1 stanoviska CON/2018/31. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB.

(5)  Viz odstavec 2.2.2 stanoviska CON/2018/31.

(6)  Viz čl. 18 odst. 1 navrhované směrnice.

(7)  Viz čl. 19 odst. 1 navrhované směrnice.

(8)  Viz čl. 14 odst. 1 navrhované směrnice.

(9)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a o úvěrovém riziku (ECB/2016/13) (Úř. věst. L 144, 1.6.2016, s. 44).

(10)  Viz článek 33 navrhované směrnice.


Top