20.6.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/3

a)

respektují společné hodnoty ECB a ve svém profesním i soukromém životě se chovají způsobem, který odpovídá povaze ECB jakožto evropské instituce;

b)

vykonávají své povinnosti svědomitě, poctivě a bez ohledu na vlastní zájem nebo na zájmy národní;

c)

se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu zájmů, včetně střetu zájmů v důsledku následné profesní činnosti, nebo by mohla být takto vnímána;

d)

řídí se nejpřísnějšími pravidly profesní etiky a zachovávají loajalitu vůči Unii a ECB;

e)

dodržují pravidla ECB týkající se soukromých finančních transakcí;

f)

dodržují pravidla ECB týkající se důstojnosti v práci.

a)

zvláštní měsíční příspěvek ve výši

b)

příspěvky na domácnost a na dítě;

c)

účast v systémech pojištění ECB pro případ nemoci a úrazu.

a)

respektují společné hodnoty ECB a ve svém profesním i soukromém životě se chovají způsobem, který odpovídá povaze ECB jakožto evropské instituce;

b)

vykonávají své povinnosti svědomitě, poctivě a bez ohledu na vlastní zájem nebo na zájmy národní;

c)

se vyvarují jakékoli situace, která by mohla vést ke střetu zájmů, včetně střetu zájmů v důsledku následné profesní činnosti, nebo by mohla být takto vnímána;

d)

řídí se nejpřísnějšími pravidly profesní etiky a zachovávají loajalitu vůči Unii a ECB;

e)

dodržují pravidla ECB týkající se soukromých finančních transakcí;

f)

dodržují pravidla ECB týkající se důstojnosti v práci.

a)

zvláštní měsíční příspěvek ve výši

b)

účast v systémech pojištění ECB pro případ nemoci a úrazu.

0.1.1.

Výsady a imunity náležející zaměstnancům podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie jsou uděleny výlučně v zájmu ECB. Tyto výsady a imunity nezbavují zaměstnance povinnosti plnit své soukromé závazky a dodržovat platné právní a policejní předpisy. V případě sporu o výsady a imunity informují dotčení zaměstnanci neprodleně Výkonnou radu.

0.1.2.

Zaměstnanci, kteří jsou do ECB vysláni nebo uvolněni od jiné organizace či instituce, aby pro ECB pracovali na základě pracovní smlouvy s ECB, se zásadně začlení mezi zaměstnance ECB, mají stejná práva a povinnosti jako ostatní zaměstnanci a vykonávají své profesní povinnosti výlučně ve prospěch ECB.

0.2.1.1.

Zaměstnanci se při plnění svých profesních povinností vyhnou střetu zájmů.

0.2.1.2.

„Střetem zájmů“ se rozumí situace, kdy zaměstnanec má osobní zájem, který může ovlivnit nebo se zdá, že by mohl ovlivnit nestranné a objektivní plnění jeho profesních povinností. „Osobním zájmem“ se rozumí výhoda či potenciální výhoda - finanční či nefinanční povahy - pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky, jejich další příbuzné nebo pro jejich přátele a blízké známé.

0.2.1.3.

Zaměstnanci, kteří se při plnění svých profesních povinností dozvědí o střetu zájmů, o tom ihned informují svého přímého nadřízeného. Přímý nadřízený může poté, co si vyžádá stanovisko kanceláře pro compliance, správu a řízení, dát podnět k přijetí vhodných opatření s cílem zabránit střetu zájmů. Nelze-li střet zájmů vyřešit či zmírnit pomocí jiných vhodných opatření, může přímý nadřízený zaměstnance zprostit odpovědnosti za příslušnou záležitost. Pokud se střet zájmů týká zadávacího řízení, přímý nadřízený informuje útvar pro centrální zadávání zakázek, případně výbor pro zadávání zakázek, jenž potom rozhodne o tom, jaká opatření mají být přijata.

0.2.1.4.

Před jmenováním uchazeče ECB v souladu s pravidly pro výběr a jmenování uchazečů o místo posoudí, zda může být dán střet zájmů vyplývající z předchozí profesní činnosti uchazeče nebo z jeho blízkého osobního vztahu se zaměstnanci, členy Výkonné rady nebo členy vnitřních orgánů ECB. Pokud zjistí střet zájmů, požádá výběrová komise nebo vedoucí pracovník odpovědný za návrh jmenování o stanovisko kancelář pro compliance, správu a řízení.

0.2.2.1.

Zaměstnanci nesmějí pro sebe ani nikoho jiného vyžadovat či přijímat žádné výhody, které jakkoli souvisejí s jejich zaměstnáním v ECB.

0.2.2.2.

„Výhodou“ se rozumí dar, projev pohostinnosti nebo jiná výhoda finanční či nefinanční povahy, jež objektivně zlepšují finanční, právní nebo osobní situaci obdarovaného nebo jakékoli jiné osoby, na něž obdarovaný nemá právní nárok. Drobný projev pohostinnosti nabídnutý v průběhu jednání souvisejícího s pracovní činností se za výhodu nepovažuje. „Výhoda“ se považuje za spojenou se zaměstnáním obdarovaného v ECB, je-li nabízena na základě pracovní pozice obdarovaného v ECB, a nikoli na osobním základě.

0.2.2.3.

Odchylně od článku 0.2.2.1 a za předpokladu, že nejsou časté a nepocházejí od téhož zdroje, lze přijmout toto:

0.2.2.4.

Zaměstnanci bez zbytečného odkladu u kanceláře pro compliance, správu a řízení zaregistrují

Zaměstnanci odevzdají ECB veškeré dary přijaté v souladu s čl. 0.2.2.3 písm. c). Tyto dary se stávají majetkem ECB.

0.2.2.5.

Přijetí výhody nesmí v žádném případě narušit ani ovlivnit objektivitu a svobodu jednání zaměstnance.

0.2.6.1.

Před tím, než se začnou zabývat externí činností, která má profesní charakter nebo jde nad rámec toho, co lze rozumně považovat za činnost ve volném čase, musí zaměstnanci získat písemné povolení.

Generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení a příslušným přímým nadřízeným či nadřízenými udělí takové povolení, pokud příslušná externí činnost nenarušuje plnění profesních povinností zaměstnance ve vztahu k ECB a nevytváří pravděpodobný zdroj střetu zájmů.

Povolení se v jednotlivém případě vydává na dobu nejvýše pěti let.

0.2.6.2.

Odchylně od článku 0.2.6.1 se povolení nevyžaduje pro externí činnosti, které jsou:

0.2.6.3.

Aniž by byly dotčeny články 0.2.6.1 a 0.2.6.2 výše, mohou se zaměstnanci zabývat politickou a odborovou činností, při níž však nesmějí využívat své pozice u ECB a výslovně uvedou, že jejich osobní stanoviska nemusí nezbytně odrážet stanoviska ECB.

0.2.6.4.

Zaměstnanci, kteří se ucházejí o veřejnou funkci nebo jsou do této funkce zvoleni či jmenováni, vyrozumí generálního ředitele pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce, který po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení s ohledem na služební zájem, důležitost funkce, povinnosti s ní spojené a odměnu a náhradu nákladů vzniklých při výkonu povinností v rámci této funkce rozhodne, zda dotčený zaměstnanec:

Musí-li si zaměstnanec vzít neplacené volno z osobních důvodů, nebo je-li mu dovoleno, aby své profesní povinnosti vykonával na částečný úvazek, odpovídá délka tohoto neplaceného volna či částečného úvazku době trvání funkce uvedeného zaměstnance.

0.2.6.5.

Zaměstnanci vykonávají externí činnost mimo pracovní dobu. Ve výjimečných případech může generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce udělit výjimky z tohoto pravidla.

0.2.6.6.

Generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupce může kdykoli po konzultaci s kanceláří pro compliance, správu a řízení a po vyslechnutí daného zaměstnance (je-li to možné) vyžadovat, aby zaměstnanec ukončil svou externí činnost, která může jakkoli narušovat plnění profesních povinností zaměstnance ve vztahu k ECB nebo vytvářet pravděpodobný zdroj střetu zájmů, i když pro tuto činnost předtím vydal povolení. Je-li vyžadováno ukončení externí činnosti, bude zaměstnanci dána přiměřená lhůta pro ukončení této externí činnosti, není-li však okamžité ukončení této činnosti nezbytné v zájmu služby.

0.2.8.1.

Zaměstnanci se při jednání o budoucí profesní činnosti chovají čestně a rozvážně. Vyrozumí kancelář pro compliance, správu a řízení, pokud by povaha profesní činnosti mohla vést ke střetu zájmů s profesními povinnostmi zaměstnance. Je-li dán střet zájmů, kancelář pro compliance, správu a řízení vyrozumí odpovědného přímého nadřízeného a poskytne mu doporučení o vhodných opatřeních, která mají být zavedena za účelem zmírnění střetu zájmů, včetně toho, že v nezbytném případě bude zaměstnanec zproštěn odpovědnosti za danou záležitost.

0.2.8.2.

Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci vyrozumí kancelář pro compliance, správu a řízení před tím, než přijmou nabídku k výkonu profesní činnosti v průběhu těchto období:

0.2.8.3.

Na tyto zaměstnance se vztahují následující přechodná období:

0.2.8.4.

Pokud zamýšlená profesní činnost spadá pod dvě rozdílná přechodná období, uplatní se to, které je delší.

0.2.8.5.

Pro zaměstnance, kteří v ECB nejsou zaměstnáni déle než čtyři roky, nesmí doba trvání oznamovací povinnosti a přechodných období ve smyslu článků 0.2.8.2 a 0.2.8.3 přesáhnout polovinu délky jejich zaměstnání v ECB.

0.2.8.6.

Na žádost zaměstnance může Výkonná rada ve výjimečných případech upustit od uplatňování přechodných období ve smyslu článku 0.2.8.3 nebo tato období zkrátit, jsou-li dány zvláštní okolnosti, které vylučují, že by následná profesní činnost mohla vést ke střetu zájmů. Zaměstnanec předloží odůvodněnou žádost včetně podpůrných dokladů kanceláři pro compliance, správu a řízení; o této žádosti v přiměřené době rozhodne Výkonná rada.

0.2.8.7.

Uplatňuje-li se přechodné období vymezené v čl. 0.2.8.3 písm. a) odst. 1) bod i), může Výkonná rada za výjimečných okolností a na návrh kanceláře pro compliance, správu a řízení rozhodnout, že v případech, kdy střet zájmů přetrvává, prodlouží přechodné období až na dobu dvou let.

0.3.2.1.

Zaměstnanci dbají nezávislosti a dobré pověsti ECB, jakož i nezbytnosti zachovávat služební tajemství. Při plnění svých profesních povinností nesmějí zaměstnanci vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace či osoby mimo ECB. Zaměstnanci informují svého přímého nadřízeného o jakémkoli jednání třetí osoby, jehož cílem je ovlivnit ECB při plnění jejích úkolů.

Pokud vyjadřují stanovisko k záležitostem, k nimž ECB dosud nezaujala stanovisko, zaměstnanci výslovně uvedou, že jejich osobní stanoviska nemusí nezbytně odrážet stanoviska ECB.

0.3.2.2.

Zaměstnanci jsou při svých stycích s ostatními evropskými orgány, institucemi, agenturami a mezinárodními organizacemi ve vysoké míře dostupní a jsou k dispozici pro účely včasné odezvy.

Zaměstnanci udržují vztahy se svými kolegy z národních centrálních bank Evropského systému centrálních bank (ESCB) a vnitrostátních příslušných orgánů, které se účastní jednotného mechanismu dohledu, v duchu úzké vzájemné spolupráce, přičemž mají na paměti své povinnosti vůči ECB a nestrannou úlohu ECB v rámci ESCB.

0.3.2.3.

Zaměstnanci zachovávají obezřetnost ve vztazích se zájmovými skupinami a sdělovacími prostředky. Všechny žádosti o informace ze strany veřejnosti či sdělovacích prostředků postoupí zaměstnanci generálnímu ředitelství pro komunikaci a jazykové služby (DG/C) v souladu s ustanoveními příručky týkající se organizačních postupů. Všechny žádosti o přístup k dokumentům ECB ze strany veřejnosti či sdělovacích prostředků postoupí zaměstnanci generálnímu ředitelství pro sekretariát v souladu s ustanoveními příručky týkající se organizačních postupů.

0.3.2.4.

Zaměstnanci, kteří chtějí být řečníky na externích konferencích nebo seminářích nebo kteří chtějí přispět do externích publikací, musí požádat o předchozí povolení v souladu s příručkou týkající se organizačních prostupů a postupují v souladu s příslušnými ustanoveními.

0.3.2.5.

Články 0.3.2.3 a 0.3.2.4 neplatí pro zástupce zaměstnanců, pokud se týká záležitostí v rámci jeho mandátu. Zástupci zaměstnanců mohou DG/C včas informovat o všech stycích se sdělovacími prostředky, projevech nebo externích publikacích. Jejich povinnost zachovávat loajalitu a povinnosti v oblasti služebního tajemství zůstává ve všech případech v plném rozsahu zachována.

0.3.3.1.

Zaměstnanci plní pokyny svých nadřízených a respektují odpovídající hierarchické vztahy. Považují-li zaměstnanci pokyn, který jim byl dán, za nestandardní, vyrozumí o svých obavách přímého nadřízeného, nebo mají-li za to, že jejich přímý nadřízený jejich obavy dostatečně nevyřešil, svého generálního ředitele, ředitele nebo jejich zástupce. Pokud pokyn písemně potvrdí generální ředitel, ředitel či jejich zástupce, zaměstnanec tento pokyn provede, ledaže by byl zjevně protiprávní.

0.3.3.2.

Zaměstnanci nesmějí od ostatních zaměstnanců vyžadovat, aby pro ně či pro jiné osoby vykonávali soukromé úkoly.

0.3.3.3.

Zaměstnanci se vůči svým kolegům chovají loajálně. Zaměstnanci především nesmějí zatajovat před ostatními zaměstnanci informace, které mohou ovlivnit výkon činnosti, zejména s cílem získat osobní výhodu, ani poskytovat nesprávné, nepřesné nebo zveličené informace. Nesmějí dále znemožňovat nebo odmítat spolupráci s kolegy.

0.4.1.1.

S cílem zaručit dobrou pověst a důvěryhodnost ECB, jakož i důvěru veřejnosti v důvěryhodnost a nestrannost jejích zaměstnanců jednají zaměstnanci při provádění soukromých finančních transakcí na svůj účet nebo na účet třetí osoby maximálně obezřetně a pečlivě. Soukromé finanční transakce zaměstnanců nesmějí být spekulativní, musí být umírněné a v přiměřeném poměru k jejich příjmu a majetku, aby nebyla ohrožena jejich finanční nezávislost.

0.4.1.2.

Kancelář pro compliance, správu a řízení může vydat závazné pokyny pro výklad a uplatňování tohoto článku. Se souhlasem Výkonné rady může kancelář pro compliance, správu a řízení zejména specifikovat další soukromé finanční transakce, které jsou zakázány nebo podléhají předchozímu povolení ve smyslu článků 0.4.2.2 a 0.4.2.3, pokud tyto transakce jsou v rozporu s operacemi ECB nebo by mohly být takto vnímány. Kancelář pro compliance, správu a řízení tyto závazné pokyny vhodným způsobem zveřejní.

0.4.1.3.

Zaměstnanci nevyužijí ani se nepokusí využít informace, které se týkají činnosti ECB, národních centrálních bank, vnitrostátních příslušných orgánů nebo Evropské rady pro systémová rizika a které nebyly zveřejněny nebo nejsou veřejnosti zpřístupněny (dále jen „vnitřní informace“), ve svůj soukromý prospěch či v soukromý prospěch jiné osoby.

Zaměstnancům se výslovně zakazuje využívat vnitřních informací v jakékoli soukromé finanční transakci nebo při doporučení či odrazování od takové transakce.

0.4.1.4.

V případě pochybností o výkladu tohoto článku si zaměstnanci před tím, než se do soukromé finanční transakce zapojí, vyžádají stanovisko kanceláře pro compliance, správu a řízení.

a)

vyňaté soukromé finanční transakce;

b)

zakázané soukromé finanční transakce;

c)

soukromé finanční transakce, které podléhají předchozímu povolení;

d)

soukromé finanční transakce, které podléhají následnému oznámení;

a)

nákup nebo prodej podílových listů v subjektu s programem kolektivního investování, nad jehož investiční strategií nemá zaměstnanec žádný vliv, s výjimkou subjektů, jejichž hlavním účelem je investovat do aktiv spadajících pod čl. 0.4.2.2 písm. b) a čl. 0.4.2.3 písm. b) a c), jakož i převody peněžních prostředků a devizové operace s tímto nákupem či prodejem přímo spojené;

b)

nákup či splacení pojistek nebo anuity;

c)

nákup či prodej cizí měny pro příležitostné nabytí nefinančních investic nebo aktiv, pro účely soukromého cestování nebo za účelem pokrytí stávajících či budoucích osobních nákladů v měně, která je odlišná od měny, v níž je zaměstnanci vyplácen plat;

d)

výdaje včetně nákupu či prodeje nefinančních investic nebo aktiv včetně nemovitostí;

e)

sjednání hypotečního úvěru;

f)

převod peněžních prostředků z běžného či spořicího účtu zaměstnance vedeného v jakékoli měně na jiný běžný či spořicí účet, jehož majitelem je tento zaměstnanec či třetí osoba;

g)

jiné soukromé finanční transakce, které nejsou zakázány ani nepodléhají předchozímu povolení a jejichž hodnota nepřesahuje 10 000 EUR v daném kalendářním měsíci. Zaměstnanci nesmějí soukromé finanční transakce rozdělovat s cílem obcházet tuto prahovou hodnotu.

a)

transakce související se soukromou právnickou osobou či s fyzickou osobou, s nimiž má zaměstnanec v zastoupení ECB trvající profesní vztah, nebo transakce s takovými osobami;

b)

transakce týkající se i) jednotlivých obchodovatelných dluhopisů a akcií vydaných finančními institucemi (s výjimkou centrálních bank), které jsou usazeny nebo mají pobočku v Unii; ii) derivátových nástrojů souvisejících s těmito dluhopisy a akciemi; iii) kombinovaných nástrojů, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílové listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto dluhopisů, akcií nebo nástrojů.

a)

krátkodobé obchodování, tj. nákup a prodej aktiv se stejným mezinárodním identifikačním číslem cenného papíru (ISIN), které byly nakoupeny nebo prodány během předcházejícího měsíce. Povolení se nevyžaduje, dochází-li k následnému prodeji v rámci provedení příkazu k zamezení ztrát („stop-loss order“), který zaměstnanec udělil svému makléři;

b)

transakce se i) státními cennými papíry vydanými členskými státy eurozóny; ii) derivátovými nástroji souvisejícími s těmito státními cennými papíry; iii) kombinovanými nástroji, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílovými listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto cenných papírů nebo nástrojů, přičemž hodnota těchto transakcí v daném kalendářním měsíci převyšuje částku 10 000 EUR;

c)

transakce se i) zlatem a derivátovými nástroji souvisejícími se zlatem (včetně cenných papírů vázaných na cenu zlata); ii) akciemi, dluhopisy nebo souvisejícími derivátovými nástroji vydanými společnostmi, jejichž hlavním předmětem podnikání je těžba nebo produkce zlata; iii) kombinovanými nástroji, pokud jedna ze složek spadá pod bod i) nebo ii); a iv) podílovými listy v subjektech s programem kolektivního investování, jejichž hlavním účelem je investovat do těchto cenných papírů nebo nástrojů, přičemž hodnota těchto transakcí v daném kalendářním měsíci převyšuje částku 10 000 EUR;

d)

devizové operace, které nejsou operacemi uvedenými v čl. 0.4.2.1 písm. c) a které v daném kalendářním měsíci převyšují částku 10 000 EUR.

a)

úvěry s výjimkou hypoték (včetně změny z pevné sazby na pohyblivou nebo naopak či rozšíření stávajícího úvěru). Zaměstnanci uvedou, zda je úvěr používán pro nabytí finančních nástrojů;

b)

úrokové deriváty a deriváty založené na indexech;

c)

nákupy nebo prodeje akcií v podnicích, které nejsou uvedeny v čl. 0.4.2.2 písm. b), a dluhopisů vydaných těmito podniky.

a)

která mají v držení v okamžiku, kdy se na ně začnou vztahovat omezení vymezená v článku 0.4;

b)

která nabydou později bez svého přičinění, zejména dědictvím, darováním, změnou rodinného stavu nebo v důsledku změny kapitálové struktury nebo změny kontroly nad subjektem, v němž zaměstnanec drží aktiva nebo práva;

c)

která nabyli v okamžiku, kdy transakce ještě nebyla zakázána.

0.4.3.1.

Zaměstnanci poskytnou kanceláři pro compliance, správu a řízení aktuální seznam:

Zaměstnanci tento seznam aktualizují.

0.4.3.2.

S ohledem na oznamovací povinnost podle článku 0.4.3 zaměstnanci uchovávají záznamy o všech níže uvedených skutečnostech za předcházející a stávající kalendářní rok:

0.4.3.3.

Se souhlasem Výkonné rady může kancelář pro compliance, správu a řízení požádat externího poskytovatele služeb, aby provedl:

Pro účely těchto kontrol souladu s předpisy může kancelář pro compliance, správu a řízení vyžadovat, aby mu dotčení zaměstnanci v zalepené obálce poskytli záznamy uvedené v článku 0.4.3.2 za dobu, kterou určí, za účelem dalšího předání externímu poskytovateli služeb. Zaměstnanci tyto záznamy poskytnou ve lhůtě stanovené kanceláří pro compliance, správu a řízení.

0.4.3.4.

Aniž by byl dotčen článek 0.4.3.5, zachází externí poskytovatel služeb se všemi předanými informacemi a dokumentací maximálně důvěrně a využívá je pouze pro účely provádění kontrol souladu s předpisy.

0.4.3.5.

Pokud externí poskytovatel služeb zjistí skutečnosti, které zakládají podezření o porušení profesních povinností ze strany zaměstnance nebo porušení smluvních povinností ze strany externí osoby, která pracuje pro ECB a podléhá omezením v článku 0.4 na základě své smlouvy, oznámí možné porušení spolu s podpůrnou dokumentací kanceláři pro compliance, správu a řízení. Kancelář pro compliance, správu a řízení možné porušení posoudí a je-li podezření důvodné, oznámí je příslušnému orgánu nebo sekci či sekcím za účelem provedení dalšího šetření, je-li nezbytné, nebo disciplinárního postihu. Zpráva externího poskytovatele služeb, včetně podpůrné dokumentace předložené v souladu s výše uvedenými pravidly, může být součástí následného interního a/nebo externího řízení.

0.4.3.6.

Povinnosti zaměstnance podle článku 0.4.3 se uplatňují až do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém jeho pracovní poměr skončil. Zákaz využívat vnitřní informace ve smyslu článku 0.4.1.3 platí, dokud nejsou informace zveřejněny.

1.

„Důstojností v práci“ absence nevhodného chování. Nevhodným chováním se rozumí jakákoli forma přímé či nepřímé diskriminace, fyzického násilí, psychického obtěžování (které se nazývá rovněž šikana („bullying“ nebo „mobbing“)) a sexuálního obtěžování.

2.

Má se za to, že k „přímé diskriminaci“ dochází, pokud je či by bylo s určitou osobou z titulu její národnosti, pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace zacházeno méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

3.

Má se za to, že k „nepřímé diskriminaci“ dochází, pokud by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla osoba znevýhodněna z titulu její národnosti, pohlaví, rasového či etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace v porovnání s jinou osobou, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost jsou objektivně odůvodněny.

4.

„Fyzickým násilím“ úmyslné použití fyzické síly nebo pohrůžky fyzické síly vůči jiné osobě, v jejímž důsledku vzniká fyzická, sexuální či psychická újma.

5.

„Psychickým obtěžováním“ každé nepřístojné chování, které trvá po delší dobu, je opakované nebo systematické a zahrnuje fyzické chování, mluvené nebo psané projevy, gesta nebo jiná úmyslná jednání, jež mohou poškodit osobnost, důstojnost nebo fyzickou či psychickou integritu člověka.

6.

„Sexuálním obtěžováním“ chování sexuální povahy, které osoba, jíž je určeno, považuje za nežádoucí a jehož účelem nebo následkem je uvedené osobě ublížit nebo vytvořit atmosféru zastrašování a prostředí, které je vůči uvedené osobě nepřátelské, útočné nebo rušivé.

0.5.3.1.

Zaměstnanci, kteří mají za to, že se stali cílem nevhodného chování, mohou využít neformální postup a formální postup. Zaměstnanci, kteří dali podnět k zahájení takového postupu, za to nesmějí nést žádné negativní důsledky, ledaže by se v kontextu tohoto postupu ukázalo, že jejich stížnosti byly záměrně nepravdivé či zlovolné.

0.5.3.2.

Neformální postup

V rámci neformálního postupu mohou dotčení zaměstnanci:

0.5.3.3.

Formální postup

Má-li zaměstnanec za to, že neformální postup není vhodný, nebo pokud nebyl neformální postup úspěšný, může dotčený zaměstnanec požadovat, aby generální ředitel pro lidské zdroje, rozpočet a organizace nebo jeho zástupce přijali vhodná (prozatímní) opatření. Generální ředitel nebo jeho zástupce zacházejí s těmito žádostmi rychle, závažně a důvěrně. Je-li to nezbytné, mohou generální ředitel nebo jeho zástupce věc oznámit příslušnému orgánu, aby rozhodl, zda zahájit vnitřní správní šetření.

0.5.3.4.

Nadřízení, kteří se dozvědí o nevhodném chování, které nelze řádně vyřešit okamžitým manažerským zásahem, oznámí takové chování bez zbytečného odkladu generálnímu řediteli pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupci, který rozhodne o dalším postupu v souladu s článkem 0.5.3.

0.5.3.5.

Ostatní zaměstnanci, kteří se dozvědí o nevhodném chování, mohou toto chování oznámit svému přímému nadřízenému, nebo je-li to třeba, přímo generálnímu řediteli pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupci. Pravidla ochrany zaměstnanců, kteří oznamují porušení profesních povinností, se použijí přiměřeně.

0.7.1.

Aniž by byl dotčen článek 0.4.2, může kancelář pro compliance, správu a řízení spolu s generálním ředitelem pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci nebo jeho zástupcem vydávat obecné zásady pro výklad a použití etického rámce.

0.7.2.

Zaměstnanci mohou požádat kancelář pro compliance, správu a řízení nebo generálního ředitele pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci či jeho zástupce v případech, kdy mají pravomoc rozhodnout, o pokyny k jakékoli záležitosti týkající se toho, jak dodržují tento etický rámec. Má se za to, že zaměstnanec, který postupuje zcela v souladu se stanoviskem kanceláře pro compliance, správu a řízení nebo generálního ředitelství pro lidské zdroje, rozpočet a organizaci, dodržuje tento etický rámec, a nedojde tedy k zahájení disciplinárního řízení. Toto stanovisko však zaměstnance nezbavuje odpovědnosti podle vnitrostátních právních předpisů.