EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011AB0032
Opinion of the European Central Bank of 7 April 2011 on a proposal for a Regulation establishing technical requirements for credit transfers and direct debits in euro (CON/2011/32)
Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. dubna 2011 k návrhu nařízení, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech (CON/2011/32)
Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. dubna 2011 k návrhu nařízení, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech (CON/2011/32)
OJ C 155, 25.5.2011, p. 1–9
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
25.5.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 155/1 |
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 7. dubna 2011
k návrhu nařízení, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech
(CON/2011/32)
2011/C 155/01
Úvod a právní základ
Dne 28. ledna 2011 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady Evropské unie žádost o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (1) (dále jen „navrhované nařízení“).
Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na základní úkol Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů, jak se na něj odkazuje ve čtvrté odrážce čl. 127 odst. 2 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.
Obecné připomínky
ECB vítá a podporuje návrh Evropské komise stanovit konečná data pro přechod na úhrady a inkasa v jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) formou nařízení Unie. ECB a Eurosystém opakovaně upozorňují, že mají-li být plně využity výhody SEPA, je třeba stanovit ambiciózní, avšak realistická konečná data pro přechod na úhrady a inkasa v SEPA. Ačkoli potenciální výhody plynoucí z projektu SEPA jsou značné, současný přístup, založený primárně na iniciativě trhu, nelze charakterizovat jako zcela úspěšný. Převládající nejistota na trhu vyvolaná obecně nepříznivým hospodářským klimatem, nevýhody pro novátorské podniky v oblasti sítí a dvojnásobné náklady na paralelní provozování systému SEPA a starších platebních systémů způsobily, že mnoho účastníků trhu, zejména na straně nabídky, požaduje stanovení konečného data pro přechod na systém SEPA v právním předpise přijatém na úrovni Unie. Pro úspěšný přechod na systém SEPA se za zcela zásadní považuje přijetí obecně závazného právního aktu Unie, který je v celém svém rozsahu závazný a přímo aplikovatelný ve všech členských státech, neboť jinak by hrozilo vážné riziko selhání celého projektu.
Konkrétní připomínky
ECB při několika příležitostech zdůraznila potřebu jasných pravidel, pokud jde o mezibankovní poplatky za inkaso. (2) Články 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (3) zavedly dočasné mezibankovní poplatky za přeshraniční inkasní transakce platné při absenci dvoustranné dohody mezi poskytovateli platebních služeb a dočasnou úpravu týkající se mezibankovních poplatků za vnitrostátní inkasní transakce. Oba uvedené články se od 1. listopadu 2012 již nebudou uplatňovat a v zájmu odvrácení právního vakua, které by brzdilo přechod na schéma inkas SEPA, je důležité zavést dlouhodobé řešení ve vztahu k mezibankovním poplatkům za inkasa. Článek 6 navrhovaného nařízení týkající se mezibankovních poplatků za inkasa k dosažení takové právní jistoty přispívá.
Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze spolu s příslušným odůvodněním.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 7. dubna 2011.
prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) KOM(2010) 775 v konečném znění.
(2) Viz společné stanovisko Evropské komise a Evropské centrální banky, které objasňuje některé zásady, jimiž se má řídit budoucí obchodní model schématu inkas SEPA (SDD), březen 2009, a zpráva „Single Euro Payments Area, seventh progress report, beyond theory into practice“ (Jednotná oblast pro platby v eurech, sedmá zpráva o pokroku, od teorie k praxi), říjen 2010, strana 17, obojí k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu
(3) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.
PŘÍLOHA
Pozměňovací návrhy
|
Text navrhovaný Komisí |
Změny navrhované ECB (1) |
||||||||
|
Změna č. 1 |
|||||||||
|
První věta 2. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„Úspěch systému SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského, peněžního i politického.“ |
„Úspěch systému SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského i politického.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Systém SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského a politického, nehraje však roli v měnové politice; proto by mělo být slovo „peněžního“ vypuštěno. |
|||||||||
|
Změna č. 2 |
|||||||||
|
Třetí a nová čtvrtá věta 6. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„Do oblasti působnosti těchto pravidel by nemělo spadat poukazování peněz, transakce plateb vysoké hodnoty mezi poskytovateli platebních služeb, vnitřně zpracované platby a platby prostřednictvím mobilního telefonu, neboť tyto platební služby nelze srovnávat s úhradami ani inkasy.“ |
„Do oblasti působnosti těchto pravidel by nemělo spadat poukazování peněz, transakce plateb vysoké hodnoty mezi poskytovateli platebních služeb, vnitřně zpracované platby a platby prostřednictvím mobilního telefonu, neboť tyto platební služby nelze srovnávat s úhradami ani inkasy, jak je vymezuje toto nařízení. Platební transakce zpracované a vypořádané prostřednictvím platebních systémů pro platby vysoké hodnoty by rovněž neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.“ |
||||||||
|
Odůvodnění ECB navrhuje doplnit text „jak je vymezuje toto nařízení“, aby bylo jasné, že poukazování peněz, vnitřně zpracované platby atd. nepředstavují úhrady a inkasa ve smyslu navrhovaného nařízení. Pokud jde o odůvodnění nové čtvrté věty, kterou ECB navrhuje vložit, viz změnua č. 5. |
|||||||||
|
Změna č. 3 |
|||||||||
|
Druhá věta 9. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„Aby byl vytvořen integrovaný trh systémů elektronických plateb v eurech, je důležité, aby zpracování úhrad a inkas nebránily technické překážky a aby se provádělo ve schématu, jehož základní pravidla dodržuje většina poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států a jež jsou stejná jak pro přeshraniční, tak pro čistě vnitrostátní úhrady a inkasní transakce.“ |
„Aby byl vytvořen integrovaný trh systémů elektronických plateb v eurech, je důležité, aby zpracování úhrad a inkas nebránily technické překážky a aby se provádělo ve schématu, jehož základní pravidla dodržuje většina poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států, jejichž měnou je euro, a jež jsou stejná jak pro přeshraniční, tak pro čistě vnitrostátní úhrady a inkasní transakce.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Interoperabilita je zásadní pro zajištění efektivního zpracování plateb v celé Unii. Uvedené dva požadavky, tj. uplatňování pravidel jak na vnitrostátním, tak na přeshraničním základě a požadovaná účast většiny poskytovatelů v 9. bodě odůvodnění a čl. 4 odst. 1 navrhovaného nařízení, představují významná opatření k dosažení celoevropského charakteru platebních schémat. Ovšem s ohledem na vývoj nových platebních služeb by dodržování těchto požadavků poskytovateli platebních služeb v členských státech, jejichž měnou není euro, nemuselo být považováno za prioritu vzhledem k nízkému počtu transakcí prováděných v eurech v některých z těchto členských států. Proto se navrhuje omezit podmínku obsaženou v čl. 4 odst. 1 písm. b) (viz změna č. 14) a odpovídajícím způsobem i 9. bod odůvodnění na většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států, jejichž měnou je euro. Na jedné straně by se tím zamezilo vzniku nepřekonatelných překážek při spouštění inovativních úhradových a inkasních služeb a na druhé straně by byl zajištěn celoevropský charakter. |
|||||||||
|
Změna č. 4 |
|||||||||
|
První věta 16. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„V některých členských státech existují starší platební prostředky, jež jsou úhradou nebo inkasem, jež však mají velmi specifické funkce, často z historických nebo právních důvodů.“ |
„V některých členských státech existují starší platební prostředky, jež jsou označovány za úhradu nebo inkaso, jež však mají velmi specifické funkce, často z historických nebo právních důvodů.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Cílem tohoto návrhu je objasnit, že jisté starší platební prostředky jsou označovány za úhradu nebo inkaso bez ohledu na svou velmi specifickou funkci. |
|||||||||
|
Změna č. 5 |
|||||||||
|
Čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„2. Toto nařízení se nevztahuje na: […]
|
„2. Toto nařízení se nevztahuje na: […]
|
||||||||
|
Odůvodnění Platby prováděné prostřednictvím systémů pro platby vysoké hodnoty nikdy nespadaly pod SEPA, a proto by měly být vyňaty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení. V tomto ohledu by se navrhované nařízení mělo jasně soustředit na hromadně zpracovávané maloobchodní platby, jelikož zahrnutí systémů pro platby vysoké hodnoty by si s ohledem na velmi rozdílné úrovně služeb vyžadovalo samostatný a komplexnější právní akt Unie. S ohledem na složitost systémů pro platby vysoké hodnoty, technické obtíže, kterým by bankovní sektor musel při přechodu na takový systém čelit, a skutečnost, že maloobchodní platby vypořádávané v rámci systémů pro platby vysoké hodnoty představují méně než 1 % celkového počtu maloobchodních plateb v eurozóně, nevidí ECB důvod, proč by takový právní akt Unie měl být přijímán. Ovšem při plnění své úlohy ve smyslu čtvrté odrážky čl. 3.1 a článku 22 statutu ESCB jakožto provozovatelé systémů, které jsou součástí transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2), ECB a národní centrální banky v současnosti považují zavedení norem ISO20022 XML v TARGET2 za záležitost strategického významu. |
|||||||||
|
Změna č. 6 |
|||||||||
|
Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„2. Toto nařízení se nevztahuje na: […]
|
„2. Toto nařízení se nevztahuje na: […]
|
||||||||
|
Odůvodnění ECB souhlasí, že platby uskutečňované platební kartou a výběry hotovosti by měly být vyňaty z navrhovaného nařízení; výsledkem plateb uskutečňovaných platební kartou s výjimkou výběrů hotovosti z platebního účtu je však vždy úhrada na platební účet označený BBAN nebo IBAN nebo inkaso z takového platebního účtu. Navíc v posouzení dopadů vypracovaném Komisí, které doprovází navrhované nařízení, nejsou platební karty zahrnuty, a z toho vyplývá, že zůstávají mimo oblast působnosti navrhovaného nařízení. V souladu s tím ECB navrhuje vypustit odkaz na používání BBAN a IBAN, aby se zamezilo výkladu, že platby uskutečňované platební kartou de facto spadají pod navrhované nařízení, což je v rozporu s cílem, který toto ustanovení sleduje. |
|||||||||
|
Změna č. 7 |
|||||||||
|
Čl. 1 odst. 4 navrhovaného nařízení (nový) |
|||||||||
|
Žádný stávající text. |
„4. Toto nařízení se nevztahuje na Evropskou centrální banku a národní centrální banky, jednají-li jako měnové nebo jiné veřejné orgány.“ |
||||||||
|
Odůvodnění S ohledem na nezávislost centrálních bank (viz článek 130 Smlouvy) by činnosti vykonávané ECB a národními centrálními bankami v souladu se čtvrtou odrážkou čl. 127 odst. 2 Smlouvy a článkem 3 statutu ESCB měly být vyňaty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení. V tomto ohledu ECB navrhuje zařadit do navrhovaného nařízení stejnou výjimku, jaká je obsažena v čl. 1 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (2) . |
|||||||||
|
Změna č. 8 |
|||||||||
|
Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice) |
|||||||||
|
Žádný stávající text. |
„ „platební kartou“ se rozumí prostředek, který plátci umožňuje i) provádět platební transakce, a to buď prostřednictvím zařízení, které přijímá platební karty, anebo na dálku, zejména prostřednictvím pošty, telefonu nebo internetu, nebo ii) získávat hotovost z bankomatů“ |
||||||||
|
Odůvodnění ECB vychází z toho, že cílem čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení je vyloučit tradiční transakce prováděné platební kartou z oblasti jeho působnosti a přitom do této oblasti zahrnout transakce, při kterých se platební karta používá primárně k identifikaci plátce při zahájení inkasní nebo úhradové transakce. Vzhledem k tomu, že k vypořádání většiny plateb prováděných platební kartou v konečném důsledku dochází prostřednictvím úhradové či inkasní transakce, mohlo by stávající znění vést k výkladu, že jsou obecně zahrnuty též transakce prováděné platební kartou. V zájmu nastolení právní jistoty navrhuje ECB zavést definici platební karty a přepracovat čl. 7 odst. 2 navrhovaného nařízení, kterým se umožní upustit od stanovených požadavků v případě inkasních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě (viz změna č. 17). Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení kromě toho z oblasti působnosti vyjímá platební transakce uskutečňované platební kartou, aniž by platební kartu definoval. |
|||||||||
|
Změna č. 9 |
|||||||||
|
Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice) |
|||||||||
|
Žádný stávající text. |
„ „systémy pro platby vysoké hodnoty“ se rozumí platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat a/nebo vypořádávat jednotlivé platební transakce, které mají vysokou prioritu a především zahrnují vysokou částku“ |
||||||||
|
Odůvodnění Navrhovaný nový čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení (viz změna č. 5) obsahuje pojem „systémy pro platby vysoké hodnoty“, jenž by měl být definován. |
|||||||||
|
Změna č. 10 |
|||||||||
|
Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice) |
|||||||||
|
Žádný stávající text. |
„ „maloobchodními platebními systémy“ se rozumí platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat a/nebo vypořádávat platební transakce, které jsou pro účely přenosu seskupeny a které především zahrnují nízkou částku a mají nízkou prioritu.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení zavádí pojem interoperability mezi platebními systémy, jež by se však měla vztahovat jen na maloobchodní platební systémy (viz změna č. 15). S ohledem na tuto skutečnost by měl být definován pojem „maloobchodní platební systémy“. |
|||||||||
|
Změna č. 11 |
|||||||||
|
Čl. 2 odst. 1 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
|
||||||||
|
Odůvodnění Vzhledem k tomu, že k provedení úhrady je třeba konkrétního jednání, které není pouhým souhlasem ze strany plátce, měla by úhrada být definována přesněji. |
|||||||||
|
Změna č. 12 |
|||||||||
|
Čl. 2 odst. 2 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
|
||||||||
|
Odůvodnění V zájmu zajištění souladu s dalšími příslušnými sekundárními akty Unie a z důvodu právní jistoty se navrhuje, aby se definice inkasa obsažená v navrhovaném nařízení sjednotila s definicí obsaženou v čl. 2 odst. 14 nařízení (ES) č. 924/2009 a v čl. 4 odst. 28 směrnice 2007/64/ES. |
|||||||||
|
Změna č. 13 |
|||||||||
|
Čl. 2 odst. 7 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
|
||||||||
|
Odůvodnění V zájmu zajištění souladu s dalšími příslušnými sekundárními právními akty Unie a z důvodu právní jistoty by se definice „platebního schématu“ obsažená v navrhovaném nařízení měla sjednotit s definicí „inkasního systému“ obsaženou v čl. 2 odst. 15 nařízení (ES) č. 924/2009, a to s ohledem na společné prvky obou těchto definic. |
|||||||||
|
Změna č. 14 |
|||||||||
|
Čl. 4 odst. 1 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„1. Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasa v rámci platebního schématu, které splňuje tyto podmínky:
|
„1. Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasa v rámci platebního schématu, které splňuje tyto podmínky:
|
||||||||
|
Odůvodnění Viz odůvodnění změny č. 3. |
|||||||||
|
Změna č. 15 |
|||||||||
|
Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„2. U platebních systémů a případně u platebních schémat musí být zajištěna technická interoperabilita použitím norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány.“ |
„2. U maloobchodních platebních systémů musí být zajištěna technická interoperabilita použitím norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení vyžaduje technickou interoperabilitu platebních systémů a případně platebních schémat, aniž by definoval, co tato technická interoperabilita znamená. V ideálním případě by bylo na místě vypracovat přesnější znění, které by objasnilo význam tohoto pojmu. Pokud takové znění není k dispozici, navrhuje ECB, aby byl odkaz na platební schémata vypuštěn, neboť se má za to, že technická interoperabilita těchto schémat není provozně proveditelná. A co je důležitější, maloobchodní platební systémy a systémy pro platby vysoké hodnoty jsou ve své podstatě z hlediska zpracování, zúčtování a vypořádání plateb velmi odlišné, ačkoli oba druhy systémů lze využít ke zpracování maloobchodních platebních transakcí. Obecně vzato, maloobchodní platební systémy využívají systémy pro platby vysoké hodnoty ke zúčtování svých zůstatků. Mělo by být vyjasněno, že interoperabilitu lze očekávat jen mezi platebními systémy téhož druhu. Požadavek interoperability mezi maloobchodními platebními systémy a systémy pro platby vysoké hodnoty by nezakládal jen otázku proporcionality, neboť maloobchodní platby vypořádávané v rámci systémů pro platby vysoké hodnoty jako například TARGET2 nebo EURO1 představují méně než 1 % celkového počtu maloobchodních plateb v eurozóně, ale mohl by mít též nezamýšlené postranní účinky z hlediska rizik a stability. |
|||||||||
|
Změna č. 16 |
|||||||||
|
Čl. 5 odst. 1 a 2 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„1. Nejpozději do dne [vložte konkrétní datum – dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se úhrady provádějí v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 2 přílohy. 2. Nejpozději do dne [vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se inkasa provádějí v souladu s článkem 6 a technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 3 přílohy.“ |
„1. Nejpozději do 31. ledna 2013 se úhrady provádějí v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 2 přílohy. 2. Nejpozději do 31. ledna 2014 se inkasa provádějí v souladu s článkem 6 a technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 3 přílohy.“ |
||||||||
|
Odůvodnění ECB souhlasí s tím, že požadavky na úhrady a inkasa by měly vstoupit v platnost v poměrně krátké lhůtě, zejména s ohledem na to, že projekt úhrad SEPA byl zahájen v lednu 2008 a projekt inkas SEPA v listopadu 2009. S ohledem na nezbytnost poskytnout platebnímu sektoru dostatečně dlouhé zaváděcí lhůty ECB navrhuje, aby byla stanovena konkrétní data, a to pokud možno konec ledna 2013 pro úhrady a konec ledna 2014 pro inkasa. |
|||||||||
|
Změna č. 17 |
|||||||||
|
Čl. 7 odst. 2 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„2. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, 2 a 3 do [vložte konkrétní datum – 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě platebních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso z platebního účtu označeného číslem BBAN nebo IBAN.“ |
„2. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, až 3 do [vložte konkrétní datum – 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě platebních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkasní transakce.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Viz odůvodnění změny č. 8 a změny č. 20. |
|||||||||
|
Změna č. 18 |
|||||||||
|
Čl. 12 odst. 1 navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se článek 15.“ |
„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. Komise připravuje návrhy aktů v přenesené pravomoci v úzké spolupráci s Eurosystémem a případně s ostatními členy ESCB a po konzultaci s poskytovateli služeb a zástupci uživatelů. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se článek 15.“ |
||||||||
|
Odůvodnění Aby nebyl omezen vývoj nových a inovativních platebních nástrojů, má zcela zásadní význam, aby technické požadavky vymezené v aktech v přenesené pravomoci mohly být plynule a účinně měněny. Komise by měla svou pověřenou pravomoc vykonávat v úzké spolupráci s Eurosystémem a případně s jinými členy ESCB a rovněž na základě konzultací s platebním sektorem a jinými zúčastněnými stranami s cílem mimo jiné zajistit, aby načasování změn zohledňovalo hospodářské cykly platebního sektoru. |
|||||||||
|
Změna č. 19 |
|||||||||
|
Bod 1 písm. d) přílohy navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
|
||||||||
|
Odůvodnění Počet znaků, které mohou být zadány v platebních schématech, by neměl být omezen; proto ECB navrhuje stanovit 140 znaků jako minimum. |
|||||||||
|
Změna č. 20 |
|||||||||
|
Bod 3 písm. f) přílohy navrhovaného nařízení |
|||||||||
|
|
||||||||
|
Odůvodnění Znění bodu 3 písm. f) přílohy navrhovaného nařízení by mohlo být nesprávně vykládáno tak, že stávající zmocnění, která výslovně nezmiňují příjemce i poskytovatele platebních služeb plátce, jsou neplatná a musí být znovu podepsána. S ohledem na velmi velký počet existujících zmocnění k inkasu by to mohl být velmi obtížný úkol. V zájmu zamezení všem možných pochybnostem by proto mělo být vyjasněno, že souhlas poskytovateli platebních služeb plátce lze udělit nepřímo prostřednictvím příjemce. |
|||||||||
(1) Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.