EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32017O0028

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2017/2082 ze dne 22. září 2017, kterými se mění obecné zásady ECB/2012/27 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2017/28)

OJ L 295, 14.11.2017, p. 97–114 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 19/03/2023; Implicitně zrušeno 32022O0912

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2017/2082/oj

14.11.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 295/97


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2082

ze dne 22. září 2017,

kterými se mění obecné zásady ECB/2012/27 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (ECB/2017/28)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první a čtvrtou odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1 a články 17, 18 a 22 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada guvernérů schválila dne 9. června 2016 harmonizaci úročení garančních fondů infrastruktur finančního trhu držených u Eurosystému.

(2)

Po dokončení přechodu na TARGET2-Securities (T2S) v září 2017 nebude dále nabízen integrovaný model používaný v rámci příslušných zúčtovacích postupů pro přidružené systémy.

(3)

S cílem podpořit vznik panevropského řešení pro okamžité platby se TARGET2 rozšiřuje o nový zúčtovací postup pro přidružené systémy (zúčtovací postup č. 6 v reálném čase).

(4)

Některé aspekty obecných zásad ECB/2012/27 (1) je třeba vyjasnit.

(5)

Obecné zásady ECB/2012/27 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady ECB/2012/27 se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 31) se nahrazuje tímto:

„31)

„přidruženým systémem“ systém, který je spravován subjektem usazeným v EHP, jenž podléhá dohledu nebo dozoru příslušného orgánu a splňuje požadavky dozoru, pokud jde o umístění infrastruktury sloužící k poskytování služeb v eurech, tak jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (*1); v tomto systému dochází k výměně a/nebo vzájemnému zúčtování či zaznamenání platebnebo finančních nástrojů, přičemž a) peněžní závazky jsou vypořádávány v TARGET2 a/nebo b) peněžní prostředky jsou drženy v TARGET2 v souladu s těmito obecnými zásadami a dvoustranným ujednáním mezi přidruženým systémem a příslušnou centrální bankou Eurosystému;

b)

doplňuje se nový bod 74, který zní:

„(74)

„garančními fondy“ peněžní prostředky poskytnuté účastníky přidruženého systému, které mají být použity v případě, že jeden nebo více účastníků z jakéhokoli důvodu nesplní své platební závazky v přidruženém systému.“

2)

Článek 11 se mění takto:

a)

název se nahrazuje tímto:

„Úročení garančních fondů“;

b)

odstavec 1 se zrušuje;

c)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Garanční fondy se úročí sazbou vkladové facility.“

3)

Článek 17 se mění takto:

a)

vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.   Centrální banka Eurosystému, která pozastavila účast účastníka ve svém systému, který je součástí TARGET2, podle odst. 1 písm. a), zpracovává platby od tohoto účastníka jen na základě pokynů jeho zástupců, včetně zástupců jmenovaných příslušným orgánem nebo soudem, jako je insolvenční správce účastníka, nebo na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, které obsahuje pokyny, jak mají být platby zpracovávány.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Povinnosti uvedené v odstavci 1 až 3a pro centrální banku Eurosystému platí i v případech, kdy přidružené systémy pozastaví či ukončí používání rozhraní přidruženého systému.“

4)

Přílohy II, IIa a V se mění v souladu s přílohou I těchto obecných zásad;

5)

Příloha IV se nahrazuje přílohou II těchto obecných zásad.

Článek 2

Nabytí účinku a provádění

Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.

Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je od 13. listopadu 2017. Nejpozději do 20. října 2017 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. září 2017.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).

(*1)  Stávající politika Eurosystému v oblasti umístění infrastruktury je stanovena v následujících dokumentech, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu: a) the policy statement on euro payment and settlement systems located outside the euro area z 3. listopadu 1998; b) the Eurosystem's policy line with regard to consolidation in central counterparty clearing z 27. září 2001; c) the Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling in euro-denominated payment transactions z 19. července 2007; d) the Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling euro-denominated payment transactions: specification of „legally and operationally located in the euro area“ z 20. listopadu 2008 a e) the Eurosystem oversight policy framework z července 2011, s výhradou rozsudku ze dne 4. března 2015, Spojené království v. Evropská centrální banka, T-496/11, ECLI:EU:T:2015:496.“;


PŘÍLOHA I

Přílohy II, IIa a V obecných zásad ECB/2012/27 se mění takto:

1)

Příloha II se mění takto:

a)

v článku 1 se definice „přidruženého systému“ nahrazuje tímto:

„„přidruženým systémem“ systém, který je spravován subjektem usazeným v Evropském hospodářském prostoru (EHP), jenž podléhá dohledu nebo dozoru příslušného orgánu a splňuje požadavky dozoru, pokud jde o umístění infrastruktury sloužící k poskytování služeb v eurech, tak jak jsou tyto požadavky v aktuálním znění zveřejněny na internetových stránkách ECB (*1); v tomto systému dochází k výměně a/nebo vzájemnému zúčtování či zaznamenání plateb nebo finančních nástrojů, přičemž a) peněžní závazky jsou vypořádány v TARGET2 a/nebo b) peněžní prostředky jsou drženy v TARGET2 v souladu s obecnými zásadami ECB/2012/27 (*2) a dvoustranným ujednáním mezi přidruženým systémem a příslušnou centrální bankou Eurosystému;

b)

článek 34 se mění takto:

i)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Je-li účast majitele účtu PM v TARGET 2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] pozastavena z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), všechny příchozí příkazy ve prospěch a na vrub tohoto majitele účtu PM se uloží a předají do vstupního zpracování až poté, co je centrální banka dotčeného majitele účtu PM výslovně přijme.“;

ii)

doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.   Je-li účast majitele účtu v TARGET 2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] pozastavena z důvodu uvedeného v odst. 1 písm. a), všechny odchozí platební příkazy od tohoto majitele účtu PM se zpracovávají jen na základě pokynů jeho zástupců, včetně zástupců jmenovaných příslušným orgánem nebo soudem, jako je insolvenční správce majitele účtu PM, nebo na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, které obsahuje pokyny, jak mají být platby zpracovávány. Všechny příchozí platby se zpracovávají v souladu s odstavcem 6.“;

c)

článek 38 se mění takto:

i)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odstavce 1 účastník souhlasí, že [vlož název centrální banky] může zpřístupnit informace o platbách, technické či organizační informace týkající se účastníka, účastníků z téže skupiny či klientů účastníka, jež získala při provozování TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi], a) jiným centrálním bankám či třetím osobám, jež se podílí na provozování TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi], v rozsahu, který je nezbytný pro efektivní fungování TARGET2 nebo sledování expozice účastníka či jeho skupiny, b) jiným centrálním bankám k provedení analýz, které jsou nezbytné pro účely tržních operací, úkolů v rámci měnové politiky, finanční stability nebo finanční integrace, nebo c) orgánům dohledu a dozoru členských států a Unie, včetně centrálních bank, v rozsahu, který je nezbytný k plnění jejich veřejných úkolů, a za předpokladu, že v žádném z těchto případů není zpřístupnění v rozporu s rozhodným právem. [Vlož název centrální banky] neodpovídá za finanční a obchodní důsledky tohoto zveřejnění.“;

ii)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odchylně od odstavce 1 a za předpokladu, že to neumožní přímo či nepřímo určit účastníka ani jeho klienty, může [vlož název centrální banky] využít, poskytnout či zveřejnit platební informace týkající se účastníka či jeho klientů pro statistické, historické, vědecké nebo jiné účely při výkonu svých veřejných funkcí nebo v souvislosti s výkonem funkcí jiných veřejnoprávních subjektů, jimž je tato informace poskytnuta.“;

d)

v dodatku I se odst. 8 pododst. 8 písm. c) nahrazuje tímto:

„c)

z účtu PM na technický účet vedený přidruženým systémem, který používá zúčtovací postup č. 6 v reálném čase; a“;

e)

dodatek IV se mění takto:

i)

odst. 6 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)

Považuje-li to [vlož název centrální banky] za nezbytné, zahájí nouzové zpracování platebních příkazů za použití nouzového modulu SSP nebo jiných prostředků. V tomto případě se účastníkům poskytují služby pouze v minimálním rozsahu. [Vlož název centrální banky] oznámí účastníkům jakýmikoli dostupnými komunikačními prostředky, že zahájila nouzové zpracování.“;

ii)

v odstavci 8 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Dojde-li k selhání [vlož název centrální banky], mohou některé či všechny její technické funkce ve vztahu k TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] vykonávat jiné centrální banky Eurosystému nebo SSP.“;

f)

v dodatku V se tabulka v odstavci 3 nahrazuje tímto:

„Čas

Popis

6:45 – 7:00

Čas k přípravě denních operací (*3)

7:00 – 18:00

Denní zpracování

17:00

Uzávěrka pro klientské platby, tj. platby, jejichž plátcem nebo příjemcem není přímý ani nepřímý účastník, označené pomocí zprávy MT 103 nebo MT 103+

18:00

Uzávěrka pro mezibankovní platby, tj. platby, které nejsou klientskými platbami

18:00-18:45 (*4)

Konec účetního dne

18:15 (*4)

Všeobecná uzávěrka pro využití stálých facilit

(krátce po)

18:30 (*5)

Centrálním bankám jsou zpřístupněny údaje pro aktualizaci účetních systémů

18:45 – 19:30 (*5)

Začátek účetního dne (nový obchodní den)

19:00 (*5) – 19:30 (*4)

Poskytnutí likvidity na účet PM

19:30 (*5)

Zpráva o zahájení postupu („start-of-procedure“) a zúčtování trvalých příkazů k převodu likvidity z účtů PM na podúčty / technický účet (zúčtování související s přidruženým systémem)

19:30 (*5) – 22:00

Provedení dodatečných převodů likvidity prostřednictvím ICM pro zúčtovací postup č. 6 v reálném čase; provedení dodatečných převodů likvidity prostřednictvím ICM předtím, než přidružený systém odešle zprávu o zahájení cyklu („start-of-cycle“) pro zúčtovací postup č. 6 s rozhraním; období zúčtování nočních operací přidruženého systému (jen pro zúčtovací postup č. 6 v reálném čase a zúčtovací postup č. 6 s rozhraním)

22:00 – 1:00

Technická údržba

1:00 – 7:00

Zúčtování nočních operací přidruženého systému (jen pro zúčtovací postup č. 6 v reálném čase a zúčtovací postup č. 6 s rozhraním)

g)

v dodatku VI se odstavec 14 nahrazuje tímto:

„14.

V případě přímých účastníků platí tato pravidla fakturace. Přímý účastník (správce skupiny AL nebo správce skupiny CAI, podle toho, zda se používá režim AL nebo režim CAI) obdrží příslušné faktury za předchozí měsíc s uvedením poplatků, které mají být zaplaceny, nejpozději v devátý obchodní den následujícího měsíce. Platba se uhradí nejpozději v čtrnáctý pracovní den daného měsíce na účet, který [vlož název centrální banky] určí, a to odepsáním z účtu PM účastníka.“

2)

Příloha IIa se mění takto:

a)

článek 24 se mění takto:

i)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Je-li účast majitele DCA v TARGET 2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] pozastavena z jiného důvodu, než který je uveden v odst. 1 písm. a), všechny jeho příchozí a odchozí platební příkazy se předloží k zúčtování až poté, co je centrální banka majitele DCA, jehož účast byla pozastavena, výslovně přijme.“;

ii)

doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.   Je-li účast majitele DCA v TARGET 2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi] pozastavena z důvodu uvedeného v odst. 1 písm. a), všechny odchozí platební příkazy od tohoto majitele DCA se zpracovávají jen na základě pokynů jeho zástupců, včetně zástupců jmenovaných příslušným orgánem nebo soudem, jako je insolvenční správce majitele DCA, nebo na základě vykonatelného rozhodnutí příslušného orgánu nebo soudu, které obsahuje pokyny, jak mají být platby zpracovávány. Všechny příchozí platby se zpracovávají v souladu s odstavcem 6.“;

b)

článek 27 se mění takto:

i)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odstavce 1 majitel DCA souhlasí, že [vlož název centrální banky] může zpřístupnit informace o platebních příkazech, technické či organizační informace týkající se majitele DCA, jiných DCA vedených ve prospěch majitelů DCA téže skupiny či klientů majitele DCA, jež získala při provozování TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi], a) jiným centrálním bankám či třetím osobám, jež se podílí na provozování TARGET2-[vlož odkaz na centrální banku/zemi], v rozsahu, který je nezbytný pro efektivní fungování TARGET2, nebo sledování expozice majitele DCA nebo jeho skupiny, b) jiným centrálním bankám k provedení analýz, které jsou nezbytné pro účely tržních operací, úkolů v rámci měnové politiky, finanční stability nebo finanční integrace, nebo c) orgánům dohledu a dozoru členských států a Unie, včetně centrálních bank, v rozsahu, který je nezbytný k plnění jejich veřejných úkolů, a za předpokladu, že v žádném z těchto případů není zpřístupnění v rozporu s rozhodným právem. [Vlož název centrální banky] neodpovídá za finanční a obchodní důsledky tohoto zveřejnění.“;

ii)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odchylně od odstavce 1 a za předpokladu, že to neumožní přímo či nepřímo určit majitele DCA ani jeho klienty, může [vlož název centrální banky] využít, poskytnout či zveřejnit platební informace týkající se majitele DCA či jeho klientů pro statistické, historické, vědecké nebo jiné účely při výkonu svých veřejných funkcí nebo v souvislosti s výkonem funkcí jiných veřejnoprávních subjektů, jimž je tato informace poskytnuta.“

3)

Příloha V se mění takto:

i)

v dodatku IA se písmeno c) v odst. 8 pododst. 8 nahrazuje tímto:

„c)

z účtu PM na technický účet vedený přidruženým systém, který používá zúčtovací postup č. 6 v reálném čase.“;

ii)

v dodatku IIA se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.

V případě přímých účastníků platí tato pravidla fakturace. Přímý účastník obdrží fakturu za předchozí měsíc s uvedením poplatků, které mají být zaplaceny, nejpozději v devátý obchodní den následujícího měsíce. Platba se uhradí nejpozději v čtrnáctý pracovní den daného měsíce na účet, který [vlož název centrální banky] určí, a to odepsáním z účtu PM účastníka.“


(*1)  Stávající politika Eurosystému v oblasti umístění infrastruktury je stanovena v následujících dokumentech, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu: a) policy statement on euro payment and settlement systems located outside the euro area z 3. listopadu 1998; b) the Eurosystem's policy line with regard to consolidation in central counterparty clearing z 27. září 2001; c) the Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling in euro-denominated payment transactions z 19. července 2007; d) the Eurosystem policy principles on the location and operation of infrastructures settling euro-denominated payment transactions: specification of „legally and operationally located in the euro area“ z 20. listopadu 2008 a e) the Eurosystem oversight policy framework z července 2011, s výhradou rozsudku ze dne 4. března 2015, Spojené království v. Evropská centrální banka, T-496/11, ECLI:EU:T:2015:496.

(*2)  Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).“;

(*3)  „Denními operacemi“ se rozumí denní zpracování a konec účetního dne.

(*4)  V poslední den udržovacího období Eurosystému končí tato fáze o 15 minut později.

(*5)  V poslední den udržovacího období Eurosystému začíná tato fáze o 15 minut později.“


PŘÍLOHA II

Příloha IV obecných zásad ECB/2012/27 se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA IV

ZÚČTOVACÍ POSTUPY PRO PŘIDRUŽENÉ SYSTÉMY

1.   Definice

V návaznosti na definice uvedené v článku 2 se pro účely této přílohy rozumí:

1)

„kreditním převodním příkazem“ převodní příkaz, který zadal přidružený systém centrální bance přidruženého systému, aby odepsala z některého z účtů, jež tento přidružený systém vede nebo spravuje v PM, částku uvedenou v tomto příkazu a připsala ji na účet nebo podúčet PM zúčtovací banky;

2)

„debetním převodním příkazem“ převodní příkaz, který zadal přidružený systém zúčtovací centrální bance, aby na základě zmocnění k inkasu z účtu nebo podúčtu PM zúčtovací banky odepsala částku uvedenou v tomto příkazu a připsala ji ve prospěch některého z účtů přidruženého systému v rámci PM nebo účtu či podúčtu PM jiné zúčtovací banky;

3)

„převodním příkazem“ nebo „převodním příkazem přidruženého systému“ kreditní převodní příkaz nebo debetní převodní příkaz;

4)

„centrální bankou přidruženého systému“ centrální banka Eurosystému, s níž příslušný přidružený systém uzavřel dvoustranné ujednání o zúčtování převodních příkazů přidruženého systému v PM;

5)

„zúčtovací centrální bankou“ centrální banka Eurosystému, jež pro zúčtovací banku vede účet PM;

6)

„zúčtovací bankou“ účastník, jehož účet nebo podúčet PM je využíván k zúčtování převodních příkazů přidruženého systému;

7)

„informačním a kontrolním modulem (ICM)“ modul SSP, jenž majitelům účtu PM umožňuje získávat on-line informace a zadávat příkazy k převodu likvidity, spravovat likviditu a v nouzových situacích zadávat platební příkazy;

8)

„zprávou vysílanou ICM“ informace, jež je všem majitelům účtu PM nebo vybrané skupině majitelů účtu PM současně zpřístupněna prostřednictvím ICM;

9)

„zmocněním k inkasu“ souhlas zúčtovací banky ve formě stanovené centrálními bankami Eurosystému ve formulářích pro sběr statistických údajů, který je určen jak jejímu přidruženému systému, tak její zúčtovací centrální bance a který opravňuje přidružený systém k zadávání debetních převodních příkazů a zúčtovací centrální bance dává pokyn k tomu, aby z účtu nebo podúčtu PM zúčtovací banky odepsala prostředky podle těchto příkazů;

10)

„krátkou pozicí“ peněžní závazek během zúčtování převodních příkazů přidruženého systému;

11)

„dlouhou pozicí“ peněžní pohledávka během zúčtování převodních příkazů přidruženého systému;

12)

„zúčtováním mezi systémy“ zúčtování debetních převodních příkazů, na jejichž základě se provádějí platby mezi zúčtovací bankou jednoho přidruženého systému, který používá zúčtovací postup č. 6, a zúčtovací bankou jiného přidruženého systému, který používá zúčtovací postup č. 6, v reálném čase;

13)

„modulem (řízení) statických údajů“ modul SSP, ve kterém se shromažďují a zaznamenávají statické údaje.

14)

„technickým účtem“ zvláštní účet, který má přidružený systém v platebním modulu nebo který jeho jménem vede centrální banka přidruženého systému ve svém systému, který je součástí TARGET2.

2.   Úloha zúčtovacích centrálních bank

Každá centrální banka Eurosystému je zúčtovací centrální bankou ve vztahu k zúčtovací bance, jejíž účet PM vede.

3.   Řízení vztahů mezi centrálními bankami, přidruženými systémy a zúčtovacími bankami

1)

Centrální banky přidružených systémů zajistí, aby přidružené systémy, s nimiž uzavřely dvoustranné dohody, poskytly seznam zúčtovacích bank obsahující údaje o účtech PM zúčtovacích bank, který centrální banka přidruženého systému uloží do modulu (řízení) statických údajů v rámci SSP. Přidružený systém má do seznamu příslušných zúčtovacích bank přístup prostřednictvím ICM.

2)

Centrální banky přidružených systémů zajistí, aby je přidružené systémy, s nimiž uzavřely dvoustranné dohody, neprodleně informovaly o všech změnách týkajících se seznamu zúčtovacích bank. Centrální banky přidružených systémů oznámí tyto změny příslušné zúčtovací centrální bance prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

3)

Centrální banky přidružených systémů zajistí, aby přidružené systémy, s nimiž uzavřely dvoustranné dohody, od svých zúčtovacích bank vybíraly zmocnění k inkasu a další relevantní dokumenty a předkládaly je centrální bance přidruženého systému. Tyto dokumenty se poskytují v anglickém jazyce nebo v příslušném národním jazyce centrální banky přidruženého systému. Není-li národní jazyk centrální banky přidruženého systému shodný s národním jazykem zúčtovací centrální banky, poskytnou se potřebné dokumenty pouze v anglickém jazyce nebo v anglickém jazyce a v příslušném národním jazyce centrální banky přidruženého systému. Jedná-li se o přidružené systémy, které zúčtovávají prostřednictvím TARGET2-ECB, poskytují se dokumenty v anglickém jazyce.

4)

Je-li zúčtovací banka účastníkem příslušného systému, který je součástí TARGET2 a který je provozován centrální bankou přidruženého systému, ověří centrální banka přidruženého systému platnost zmocnění k inkasu uděleného zúčtovací bankou a provede nezbytné záznamy v modulu (řízení) statických údajů. Není-li zúčtovací banka účastníkem příslušného systému, který je součástí TARGET2 a který je provozován centrální bankou přidruženého systému, centrální banka přidruženého systému předá zmocnění k inkasu (či jeho elektronickou kopii, pokud se tak centrální banka přidruženého systému a zúčtovací centrální banka dohodly) příslušným zúčtovacím centrálním bankám k ověření jeho platnosti. Zúčtovací centrální banky provedou toto ověření a informují příslušnou centrální banku přidruženého systému o výsledku ověření do pěti obchodních dnů od přijetí této žádosti. Poté, co centrální banka přidruženého systému ověří platnost zmocnění, aktualizuje seznam zúčtovacích bank v ICM.

5)

Ověřením platnosti zmocnění centrální bankou přidruženého systému není dotčena odpovědnost přidruženého systému omezit převodní příkazy na seznam zúčtovacích bank uvedený v pododstavci 1.

6)

Pokud se nejedná o jeden a tentýž subjekt, vyměňují si centrální banky přidruženého systému se zúčtovacími centrálními bankami informace o všech důležitých událostech, k nimž došlo v procesu zúčtování.

7)

Centrální banky přidruženého systému zajistí, aby přidružené systémy, s nimiž uzavřely dvoustranná ujednání, uvedly název a kód BIC přidruženého systému, se kterým hodlají provést zúčtování mezi systémy, a datum zahájení a skončení zúčtování mezi systémy s jednotlivým přidruženým systémem. Tato informace se zaznamenává v modulu (řízení) statických údajů.

4.   Zadávání převodních příkazů prostřednictvím rozhraní přidruženého systému

1)

Všechny převodní příkazy, které přidružený systém zadá prostřednictvím rozhraní přidruženého systému, mají formu XML zpráv.

2)

Všechny převodní příkazy, které přidružený systém zadá prostřednictvím rozhraní přidruženého systému, se považují za „velmi urgentní“ a zúčtují se v souladu s přílohou II.

3)

Převodní příkaz se považuje za přijatý, pokud:

a)

je v souladu s pravidly stanovenými poskytovatelem síťových služeb v TARGET 2;

b)

je v souladu s pravidly formátování a podmínkami systému, který je součástí TARGET2 a který je provozován centrální bankou přidruženého systému;

c)

je zúčtovací banka na seznamu zúčtovacích bank uvedeném v odst. 3 pododstavci 1;

d)

v případě zúčtování mezi systémy je příslušný přidružený systém na seznamu přidružených systémů, s nimiž lze provést zúčtování mezi systémy;

e)

je dán výslovný souhlas příslušné zúčtovací centrální banky v případě, že účast zúčtovací banky v TARGET2 byla pozastavena.

5.   Vložení převodních příkazů do systému a jejich neodvolatelnost

1)

Kreditní převodní příkaz se považuje za vložený do příslušného systému, který je součástí TARGET2, v okamžiku, kdy jej centrální banka přidruženého systému přijala a od tohoto okamžiku je tento příkaz neodvolatelný. Debetní převodní příkaz se považuje za vložený do příslušného systému, který je součástí TARGET2, v okamžiku, kdy jej zúčtovací centrální banka přijala a od tohoto okamžiku je tento příkaz neodvolatelný.

2)

Pododstavcem 1 nejsou dotčena pravidla jednotlivých přidružených systémů, která stanoví okamžik vložení převodních příkazů do přidruženého systému nebo neodvolatelnost převodních příkazů zadaných do těchto přidružených systémů dříve než k okamžiku vložení daného převodního příkazu do příslušného systému, který je součástí TARGET2.

6.   Zúčtovací postupy

1)

Pokud přidružený systém požádá o použití zúčtovacího postupu, nabídne dotčená centrální banka přidruženého systému jeden nebo více ze zúčtovacích postupů uvedených níže.

a)

zúčtovací postup č. 2

(zúčtování v reálném čase);

b)

zúčtovací postup č. 3

(dvoustranné zúčtování);

c)

zúčtovací postup č. 4

(standardní vícestranné zúčtování);

d)

zúčtovací postup č. 5

(souběžné vícestranné zúčtování);

e)

zúčtovací postup č. 6

(vyhrazená likvidita, v reálném čase a zúčtování mezi systémy).

2)

Zúčtovací postup č. 1 (převod likvidity) již není nabízen.

3)

Zúčtovací centrální banky podporují zúčtování převodních příkazů přidruženého systému v souladu s výběrem zúčtovacích postupů ve smyslu pododstavce 1 mimo jiné tím, že převodní příkazy zúčtují na účtech či podúčtech PM zúčtovacích bank.

4)

Další podrobnosti týkající se zúčtovacích postupů uvedených v pododstavci 1 jsou obsaženy v odstavcích 10 až 14.

7.   Zřízení účtu PM není povinné

Přidružené systémy nejsou povinny stát se přímými účastníky systému, který je součástí TARGET2, ani vést účet PM, používají-li rozhraní přidruženého systému.

8.   Účty k podpoře zúčtovacích postupů

1)

Centrální banky přidružených systémů, přidružené systémy a zúčtovací banky mohou kromě účtů PM pro zúčtovací postupy uvedené v odst. 6 pododstavci 1 zřídit a užívat tyto druhy účtů:

a)

technické účty;

b)

účty garančního fondu;

c)

podúčty.

2)

Nabízí-li centrální banka přidruženého systému zúčtovací postup č. 4, 5 nebo 6 pro modely s rozhraním („interfaced models“), zřídí příslušným přidruženým systémům ve svém systému, který je součástí TARGET2, technický účet. Tyto účty může centrální banka přidruženého systému nabídnout jako možnost pro zúčtovací postupy č. 2 a 3. Pro zúčtovací postupy č. 4 a 5 zřídí zvláštní technické účty. V případě zúčtovacího postupu č. 3, 4, 5 či 6 pro modely s rozhraním musí být zůstatek na technických účtech na konci příslušného zúčtovacího postupu přidruženého systému nulový nebo kladný a zůstatek ke konci dne musí být nulový. Technické účty jsou označeny pomocí kódu BIC přidruženého systému nebo pomocí kódu BIC příslušné centrální banky přidruženého systému.

3)

Nabízí-li centrální banka přidruženého systému zúčtovací postup č. 6 v reálném čase, zřídí ve svém systému, který je součástí TARGET2, technické účty. Na technických účtech pro zúčtovací postup č. 6 v reálném čase může být během dne jen nulový nebo kladný zůstatek a přes noc na nich může být kladný zůstatek. Na jakýkoli zůstatek na účtu přes noc se vztahují stejná pravidla pro úročení, která platí pro garanční fond podle článku 11 těchto obecných zásad.

4)

Nabízí-li centrální banka přidruženého systému zúčtovací postup č. 4 nebo č. 5, může ve svém systému, který je součástí TARGET2, přidruženým systémům zřídit účet garančního fondu. Zůstatky těchto účtů se použijí k zúčtování převodních příkazů přidruženého systému v případě, že na účtu PM zúčtovací banky není disponibilní likvidita. Majiteli účtu garančního fondu mohou být centrální banky přidružených systémů, přidružené systémy nebo ručitelé. Účty garančního fondu jsou označeny pomocí kódu BIC příslušného majitele účtu.

5)

Nabízí-li centrální banka přidruženého systému zúčtovací postup č. 6 pro modely s rozhraním, zúčtovací centrální banky zřídí zúčtovacím bankám ve svém systému, který je součástí TARGET2, jeden nebo více podúčtů, které se použijí k vyhrazení likvidity a případně k zúčtování mezi systémy. Podúčty jsou označeny kódem BIC účtu PM, k němuž se vztahují, v kombinaci s číslem účtu, které je specifické pro příslušný podúčet. Číslo účtu se skládá z kódu země a z dalších až 32 znaků (v závislosti na příslušné vnitrostátní struktuře bankovních účtů).

6)

Účty uvedené v pododstavci 1 písm. a) až c) se v adresáři TARGET2 nezveřejňují. Pokud o to majitel účtu PM požádá, mohou být majiteli účtu na konci každého obchodního dne poskytnuty příslušné výpisy ze všech těchto účtů (MT 940 a MT 950).

7)

Podrobná pravidla o zřizování jednotlivých druhů účtů uvedených v tomto odstavci a o jejich použití v rámci podpory zúčtovacích postupů mohou být upravena ve dvoustranných ujednáních mezi přidruženými systémy a centrálními bankami přidružených systémů.

9.   Zúčtovací postup č. 1 – Převod likvidity

Tento postup již není nabízen.

10.   Zúčtovací postup č. 2 – Zúčtování v reálném čase

1)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 2, podporují vypořádání peněžní části transakcí přidružených systémů zúčtováním převodních příkazů, které přidružený systém zadal jednotlivě (nikoli v dávkách). Pokud je převodní příkaz k odepsání prostředků z účtu PM zúčtovací banky v krátké pozici zařazen do fronty v souladu s přílohou II, dotčená zúčtovací centrální banka informuje zúčtovací banku prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

2)

Zúčtovací postup č. 2 lze nabídnout přidruženému systému též k zúčtování vícestranných zůstatků a v takových případech centrální banka přidruženého systému zřídí tomuto přidruženému systému technický účet. Centrální banka přidruženého systému nenabídne přidruženému systému službu spočívající v řádné kontrole pořadí příchozích a odchozích plateb, jež může být k takovému vícestrannému zúčtovaní nezbytná. Za potřebné řazení plateb převezme odpovědnost sám přidružený systém.

3)

Centrální banka přidruženého systému může nabídnout zúčtování převodních příkazů v určitých lhůtách, které vymezí přidružený systém, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavcích 2 a 3.

4)

Zúčtovací banky a přidružené systémy mají přístup k informacím prostřednictvím ICM. Dokončení zúčtování nebo jeho neprovedení se přidruženým systémům oznámí, jakmile tyto skutečnosti nastanou, prostřednictvím zprávy v ICM. Pokud o to zúčtovací banky, které přistupují do TARGET2 prostřednictvím poskytovatele síťových služeb, požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

11.   Zúčtovací postup č. 3 – Dvoustranné zúčtování

1)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 3, podporují vypořádání peněžní části transakcí přidružených systémů zúčtováním převodních příkazů, které přidružený systém zadal v dávkách. Pokud je převodní příkaz k odepsání prostředků z účtu PM zúčtovací banky v krátké pozici zařazen do fronty v souladu s přílohou II, dotčená zúčtovací centrální banka informuje zúčtovací banku prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

2)

Zúčtovací postup č. 3 lze přidruženému systému nabídnout též k zúčtování vícestranných zůstatků. Odst. 10 pododstavec 2 se použije obdobně s výhradou těchto změn:

a)

převodní příkazy: i) k odepsání prostředků z účtů PM zúčtovacích bank v krátké pozici a jejich připsání na technický účet přidruženého systému a ii) k odepsání prostředků z technického účtu přidruženého systému a jejich připsání na účty PM zúčtovacích bank v dlouhé pozici, se zadávají v oddělených souborech a

b)

připsání na účty PM zúčtovacích bank v dlouhé pozici se provede až po odepsání prostředků z účtů PM všech zúčtovacích bank v krátké pozici.

3)

Pokud se vícestranné zúčtování nezdaří (například proto, že ne všechna inkasa z účtů zúčtovacích bank v krátké pozici proběhnou úspěšně), zadá přidružený systém převodní příkazy s cílem stornovat již zúčtované debetní transakce.

4)

Centrální banky přidružených systémů mohou nabídnout:

a)

zúčtování převodních příkazů v určitých lhůtách, které vymezí přidružený systém, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 3, nebo

b)

funkci „informační doby“, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 1.

5)

Zúčtovací banky a přidružené systémy mají přístup k informacím prostřednictvím ICM. Dokončení zúčtování nebo jeho neprovedení se přidruženým systémům oznámí, jakmile tyto skutečnosti nastanou, jimi zvoleným způsobem – buď samostatným, nebo hromadným oznámením. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

12.   Zúčtovací postup č. 4 – Standardní vícestranné zúčtování

1)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 4, podporují vypořádání vícestranných peněžních zůstatků transakcí přidruženého systému zúčtováním převodních příkazů, které přidružený systém zadal v dávkách. Centrální banky přidružených systémů zřídí tomuto přidruženému systému zvláštní technický účet.

2)

Centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zajistí požadované pořadí převodních příkazů. Zaúčtování úhrad provedou pouze tehdy, pokud jsou úspěšná všechna inkasa. Převodní příkazy: a) k odepsání prostředků z účtů zúčtovacích bank v krátké pozici a jejich připsání na technický účet přidruženého systému a b) k připsání prostředků na účty zúčtovacích bank v dlouhé pozici a jejich odepsání z technického účtu přidruženého systému, se zadávají v jediném souboru.

3)

Nejdříve se zúčtují převodní příkazy k odepsání prostředků z účtu PM zúčtovacích bank v krátké pozici a jejich připsání na technický účet přidruženého systému; pouze po zúčtování všech těchto převodních příkazů (včetně možného financování technického účtu prostřednictvím mechanismu garančního fondu) budou prostředky připsány na účty PM zúčtovacích bank v dlouhé pozici.

4)

Pokud je převodní příkaz k odepsání prostředků z účtu PM zúčtovací banky v krátké pozici zařazen do fronty v souladu s přílohou II, zúčtovací centrální banky informují tuto zúčtovací banku prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

5)

Pokud zúčtovací banka v krátké pozici nemá na svém účtu PM dostatek prostředků a je-li tak stanoveno ve dvoustranném ujednání mezi centrální bankou přidruženého systému a přidruženým systémem, aktivuje centrální banka přidruženého systému mechanismus garančního fondu.

6)

Není-li mechanismus garančního fondu sjednán a celé zúčtování se nezdaří, má se za to, že centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky dostaly pokyn vrátit všechny převodní příkazy v souboru a stornovat převodní příkazy, které již byly zúčtovány.

7)

Centrální banky přidružených systémů informují zúčtovací banky o neprovedení zúčtování prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

8)

Centrální banky přidružených systémů mohou nabídnout:

a)

zúčtování převodních příkazů v určitých lhůtách, které vymezí přidružený systém, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 3;

b)

funkci „informační doby“, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 1;

c)

mechanismus garančního fondu, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 4.

9)

Zúčtovací banky a přidružené systémy mají přístup k informacím prostřednictvím ICM. Dokončení zúčtování nebo jeho neprovedení se přidruženým systémům oznámí, jakmile tyto skutečnosti nastanou. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

13.   Zúčtovací postup č. 5 – Souběžné vícestranné zúčtování

1)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 5, podporují vypořádání vícestranných peněžních zůstatků transakcí přidruženého systému zúčtováním převodních příkazů, které přidružený systém zadal. K zúčtování příslušných převodních příkazů se použije algoritmus č. 4 (viz dodatek I k příloze II). Na rozdíl od zúčtovacího postupu č. 4 funguje zúčtovací postup č. 5 na principu „všechno nebo nic“. Při tomto postupu se odepsání z účtů PM zúčtovacích bank v krátké pozici a připsání na účty PM zúčtovacích bank v dlouhé pozici provádí souběžně (a nikoli postupně, jak je tomu při zúčtovacím postupu č. 4). Odstavec 12 se použije obdobně s výhradou této změny. Pokud nelze jeden či více převodních příkazů zúčtovat, všechny převodní příkazy se zařadí do fronty a zopakuje se algoritmus č. 4 (jak je popsán v odst. 16 pododstavci 1) tak, aby byly zúčtovány převodní příkazy přidruženého systému ve frontě.

2)

Centrální banky přidružených systémů mohou nabídnout:

a)

zúčtování převodních příkazů v určitých lhůtách, které vymezí přidružený systém, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 3;

b)

funkci „informační doby“, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 1;

c)

mechanismus garančního fondu, jak je uvedeno v odst. 15 pododstavci 4.

3)

Zúčtovací banky a přidružené systémy mají přístup k informacím prostřednictvím ICM. Dokončení zúčtování nebo jeho neprovedení se přidruženým systémům oznámí, jakmile tyto skutečnosti nastanou. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

4)

Pokud je převodní příkaz k odepsání prostředků z účtu PM zúčtovací banky v krátké pozici zařazen do fronty v souladu s přílohou II, dotčená zúčtovací centrální banka informuje zúčtovací banky prostřednictvím zprávy vysílané ICM.

14.   Zúčtovací postup č. 6 – vyhrazená likvidita, v reálném čase a zúčtování mezi systémy

1)

Zúčtovací postup č. 6 je možné použít jak pro model s rozhraním, jak je uvedeno v pododstavcích 4 až 12, tak pro model v reálném čase, jak je uvedeno v pododstavcích 13 až 16. V případě modelu v reálném čase musí příslušný přidružený systém použít technický účet k soustředění potřebné likvidity, kterou vyčlenily jeho zúčtovací banky k financování svých pozic. V případě modelu s rozhraním musí zúčtovací banka zřídit ve vztahu ke konkrétnímu přidruženému systému alespoň jeden podúčet.

2)

Pokud o to zúčtovací banky požádají, připsání prostředků na jejich účty PM, případně jejich podúčty, a odepsání prostředků z jejich účtů PM, případně jejich podúčtů, se jim oznámí prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Pokud o to majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, požádají, jsou o připsání prostředků na jejich účty PM, případně jejich podúčty, a o odepsání prostředků z jejich účtů PM, případně jejich podúčtů, informováni zprávou v ICM.

3)

Nabízejí-li centrální banky přidruženého systému a zúčtovací centrální banky zúčtování mezi systémy v rámci zúčtovacího postupu č. 6, podporují zúčtování plateb mezi systémy, pokud jsou tyto platby iniciovány příslušnými přidruženými systémy. V případě zúčtovacího postupu č. 6 s rozhraním může přidružený systém iniciovat zúčtování mezi systémy jen během svého cyklu zpracování, přičemž v přidruženém systému, který přijímá převodní příkaz, musí probíhat zúčtovací postup č. 6. V případě zúčtovacího postupu č. 6 v reálném čase může přidružený systém iniciovat zúčtování mezi systémy kdykoli během denního zpracování a zúčtování nočních operací přidruženého systému v TARGET2. Možnost provést zúčtování mezi systémy, které se uskutečňuje mezi dvěma samostatnými přidruženými systémy, se zaznamenává v modulu (řízení) statických údajů.

A)    Model s rozhraním

4)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 6 s rozhraním, podporují vypořádání dvoustranných nebo vícestranných peněžních zůstatků transakcí přidruženého systému:

a)

tím, že umožní, aby zúčtovací banka před zpracováním v přidruženém systému předfinancovala svůj budoucí závazek v souvislosti se zúčtováním prostřednictvím převodů likvidity ze svého účtu PM na svůj podúčet („vyhrazená likvidita“), a

b)

tím, že zúčtují převodní příkazy přidruženého systému následně po dokončení zpracování v přidruženém systému: ve vztahu k zúčtovacím bankám v krátké pozici odepsáním prostředků z jejich podúčtů (v mezích likvidity, která je na těchto účtech k dispozici) a připsáním prostředků na technický účet přidruženého systému, a ve vztahu k zúčtovacím bankám v dlouhé pozici připsáním prostředků na jejich podúčty a odepsáním prostředků z technického účtu přidruženého systému.

5)

Nabízí-li zúčtovací postup č. 6 s rozhraním:

a)

zúčtovací centrální banky zřídí každé zúčtovací bance ve vztahu k jednotlivým přidruženým systémům alespoň jeden podúčet a

b)

centrální banka přidruženého systému zřídí přidruženému systému technický účet pro účely: i) připsání prostředků vybraných z podúčtů zúčtovacích bank v krátké pozici a ii) odepsání prostředků v rámci připisování prostředků na vyhrazené podúčty zúčtovacích bank v dlouhé pozici.

6)

Zúčtovací postup č. 6 s rozhraním lze použít kdykoli v průběhu denního zpracování a zúčtování nočních operacích přidružených systémů v TARGET2. Nový obchodní den začíná bezprostředně po splnění povinnosti minimálních rezerv; pro jakékoli následné odepsání nebo připsání prostředků provedené na příslušných účtech je dnem valuty nový obchodní den.

7)

Při zúčtovacím postupu č. 6 s rozhraním nabízejí centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky tyto druhy služeb převodu likvidity na podúčet a z podúčtu:

a)

trvalé příkazy, které mohou zúčtovací banky zadávat nebo měnit kdykoli během obchodního dne prostřednictvím ICM (je-li k dispozici). Trvalé příkazy zadané po odeslání zprávy o zahájení postupu v daný obchodní den jsou platné pouze pro následující obchodní den. V případě, že je zadáno více trvalých příkazů k připsání prostředků na různé podúčty a/nebo technický účet přidruženého systému, zúčtují se v pořadí podle jejich výše, přičemž se začne od nejvyšší částky. Během nočních operací přidruženého systému se trvalé příkazy, pro něž nejsou na účtu PM dostatečné prostředky, zúčtují po poměrném snížení částek všech příkazů;

b)

běžné příkazy, které může zadat pouze zúčtovací banka (prostřednictvím ICM) nebo příslušný přidružený systém prostřednictvím zprávy XML během zúčtovacího postupu č. 6 s rozhraním (vymezeného časovým rozmezím mezi zprávou o zahájení postupu a zprávou o konci postupu) a které budou zúčtovány, jen pokud ještě nezačal cyklus zpracování přidruženého systému. Běžný příkaz zadaný přidruženým systémem, pro nějž nejsou na účtu PM dostatečné prostředky, se zúčtuje částečně;

c)

příkazy SWIFT, které se zasílají prostřednictvím zprávy MT 202 nebo jsou automaticky konvertovány na zprávu MT 202 v případě příkazů od majitelů účtu PM využívajících internetový přístup a které je možné zadat jen během zúčtovacího postupu č. 6 s rozhraním a pouze v průběhu denního zpracování. Tyto příkazy se zúčtují okamžitě.

8)

Zúčtovací postup č. 6 s rozhraním je zahájen prostřednictvím zprávy o zahájení postupu a ukončen prostřednictvím zprávy o ukončení postupu, které zasílá přidružený systém (nebo centrální banka přidruženého systému jeho jménem). Zprávy o zahájení postupu zahajují zúčtování trvalých příkazů k převodu likvidity na podúčty. Zpráva o ukončení postupu vede k automatickému zpětnému převodu likvidity z podúčtu na účet PM.

9)

Při zúčtovacím postupu č. 6 s rozhraním se vyhrazená likvidita na podúčtech zmrazí po dobu, kdy běží cyklus zpracování přidruženého systému (který začíná zprávou o zahájení cyklu a končí zprávou o ukončení cyklu, jež zasílá přidružený systém), a poté se znovu uvolní. Zmrazený zůstatek se může během cyklu zpracování změnit v důsledku plateb ze zúčtování mezi systémy, nebo pokud zúčtovací banka převede likviditu ze svého účtu PM. Centrální banka přidruženého systému informuje přidružený systém o snížení nebo zvýšení likvidity na podúčtu v důsledku plateb ze zúčtování mezi systémy. Pokud o to přidružený systém požádá, informuje jej centrální banka přidruženého systému též o zvýšení likvidity na podúčtu v důsledku převodu likvidity ze strany zúčtovací banky.

10)

V rámci každého cyklu zpracování přidruženého systému na základě zúčtovacího postupu č. 6 s rozhraním se převodní příkazy zúčtují s využitím vyhrazené likvidity; přitom se zpravidla použije algoritmu č. 5 (jak je uvedeno v dodatku I přílohy II).

11)

V rámci každého cyklu zpracování přidruženého systému na základě zúčtovacího postupu č. 6 s rozhraním lze vyhrazenou likviditu zúčtovací banky navýšit prostřednictvím připsání některých příchozích plateb přímo na její podúčty tj. výplata kupónových výnosů a splacení. V těchto případech se likvidita nejdříve připíše na technický účet a poté se před připsáním na podúčet (nebo na účet PM) z tohoto účtu odepíše.

12)

Zúčtování mezi systémy, které se uskutečňuje mezi dvěma přidruženými systémy s rozhraním, může být iniciováno pouze přidruženým systémem (nebo jeho jménem centrální bankou přidruženého systému), jehož účastníku se z podúčtu odepisují prostředky. Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu z podúčtu účastníka přidruženého systému, jenž iniciuje převodní příkaz, a připsáním této částky na podúčet účastníka druhého přidruženého systému.

Dokončení zúčtování se oznamuje přidruženému systému, který inicioval převodní příkaz, jakož i druhému přidruženému systému. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

B)    Model v reálném čase

13)

Nabízejí-li centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky zúčtovací postup č. 6 v reálném čase, podporují toto zúčtování.

14)

V rámci zúčtovacího postupu č. 6 v reálném čase nabízejí centrální banky přidružených systémů a zúčtovací centrální banky tyto druhy služeb převodu likvidity na technický účet a z technického účtu:

a)

trvalé příkazy (pro noční operace přidruženého systému), které mohou zúčtovací banky zadávat nebo měnit kdykoli během obchodního dne prostřednictvím ICM (je-li k dispozici). Trvalé příkazy zadané po začátku účetního dne jsou platné pouze pro následující obchodní den. Je-li trvalých příkazů několik, zúčtují se v pořadí podle své výše, přičemž se začne od nejvyšší částky. Během nočních operací přidruženého systému se trvalé příkazy, pro něž nejsou na účtu PM dostatečné prostředky, zúčtují po poměrném snížení částek všech příkazů;

b)

běžné příkazy k připsání prostředků na technický účet, které může zadat pouze zúčtovací banka (prostřednictvím ICM) nebo příslušný přidružený systém jejím jménem (prostřednictvím zprávy XML). Běžný příkaz, jejž zadal příslušný přidružený systém jménem zúčtovací banky a pro nějž nejsou na účtu PM dostatečné prostředky, se zúčtuje částečně;

c)

běžné příkazy k odepsání prostředků z technického účtu, které může zadat jen příslušný přidružený systém (prostřednictvím zprávy XML);

d)

příkazy SWIFT, které se zasílají prostřednictvím zprávy MT 202 a které může zúčtovací banka zadat pouze během denního zpracování. Tyto příkazy se zúčtují okamžitě.

15)

Zpráva o zahájení postupu a zpráva o ukončení postupu se odešle automaticky po dokončení zpracování na začátku účetního dne, resp. po zahájení zpracování na konci účetního dne.

16)

Zúčtování mezi systémy, jež se uskutečňuje mezi dvěma přidruženými systémy, které používají model v reálném čase, proběhne bez zásahu přidruženého systému, na jehož technický účet budou prostředky připsány. Převodní příkaz se zúčtuje odepsáním částky uvedené v převodním příkazu z technického účtu používaného přidruženým systémem, jenž iniciuje převodní příkaz, a připsáním této částky na technický účet používaný druhým přidruženým systémem. Převodní příkaz nemůže být iniciován přidruženým systémem, na jehož technický účet budou prostředky připsány.

Dokončení zúčtování se oznamuje přidruženému systému, který inicioval převodní příkaz, jakož i druhému přidruženému systému. Pokud o to zúčtovací banky požádají, obdrží oznámení o úspěšném zúčtování prostřednictvím zprávy SWIFT MT 900 nebo MT 910. Majitelé účtu PM, kteří využívají internetový přístup, jsou informováni zprávou v ICM.

15.   Fakultativní související mechanismy

1)

Centrální banky přidružených systémů mohou k zúčtovacím postupům č. 3, 4 a 5 nabídnout fakultativní související mechanismus „Informační doba“. Pokud přidružený systém (nebo centrální banka přidruženého systému, která jeho jménem jedná) stanoví fakultativní „informační dobu“, obdrží zúčtovací banka zprávu vysílanou ICM s údajem o době, do kdy může požádat o stornování příslušného převodního příkazu. Zúčtovací centrální banka k této žádosti přihlédne, jen byla-li zaslána prostřednictvím přidruženého systému, který ji schválil. Pokud zúčtovací centrální banka neobdrží tuto žádost do uplynutí „informační doby“, zúčtování se zahájí. Poté, co zúčtovací centrální banka obdrží tuto žádost během „informační doby“:

a)

pokud se k dvoustrannému zúčtování používá zúčtovací postup č. 3, příslušný převodní příkaz se stornuje, a

b)

pokud se zúčtovací postup č. 3 používá k zúčtování vícestranných zůstatků nebo pokud se při zúčtovacím postupu č. 4 celé zúčtování nezdaří, stornují se všechny převodní příkazy v souboru a oznámí se to prostřednictvím zprávy vysílané ICM všem zúčtovacím bankám a přidruženým systémům.

2)

Pokud přidružený systém zašle pokyny k zúčtování před stanovenou dobou zúčtování („from“), tyto pokyny se až do stanovené doby uskladní. V tomto případě se převodní příkazy zadají do vstupního zpracování teprve tehdy, až nastane doba zúčtování („from“). Tento fakultativní mechanismus lze použít v rámci zúčtovacího postupu č. 2.

3)

Zúčtovací doba („till“) umožňuje vymezit omezený časový úsek k zúčtování přidruženého systému s cílem nebránit ani nezdržovat zúčtování jiných transakcí souvisejících s přidruženým systémem nebo transakcí TARGET2. Převodní příkazy, které nejsou zúčtovány do okamžiku „till“ nebo během stanovené doby zúčtování, se buď vrátí, nebo (v případě zúčtovacích postupů č. 4 a 5) lze aktivovat mechanismus garančního fondu. Zúčtovací dobu („till“) lze stanovit pro zúčtovací postupy č. 2 až 5.

4)

Mechanismus garančního fondu lze použít, pokud likvidita zúčtovací banky nepostačuje na krytí jejích závazků vyplývajících ze zúčtování přidruženého systému. Tento mechanismus se používá k poskytnutí dodatečné likvidity potřebné k tomu, aby bylo možné zúčtovat všechny převodní příkazy zahrnuté do zúčtování přidruženého systému. Tento mechanismus lze využít při zúčtovacích postupech č. 4 a 5. K využití mechanismu garančního fondu je třeba vést zvláštní účet garančního fondu, na kterém je k dispozici (nebo je na požádání dána k dispozici) „nouzová likvidita“.

16.   Používané algoritmy

1)

Algoritmus č. 4 podporuje zúčtovací postup č. 5. Zahrnují se do něj všechny převodní příkazy přidruženého systému (bez ohledu na jejich prioritu) tak, aby se usnadnilo zúčtování a snížila výše potřebné likvidity. Převodní příkazy přidruženého systému, které se mají zúčtovat podle zúčtovacího postupu č. 5, obcházejí vstupní zpracování a ponechávají se odděleně v PM až do ukončení probíhajícího optimalizačního postupu. Pokud v tutéž dobu hodlá zúčtování provést několik přidružených systémů, které používají zúčtovací postup č. 5, budou zahrnuty do stejného cyklu algoritmu č. 4.

2)

Při zúčtovacím postupu č. 6 s rozhraním může zúčtovací banka vyhradit určitou likviditu k zúčtování zůstatků určitého přidruženého systému. Vyhrazení vzniká vyčleněním potřebné likvidity na zvláštním podúčtu (model s rozhraním). Algoritmus č. 5 se používá jak pro noční operace přidruženého systému, tak pro denní zpracování. Proces zúčtování probíhá tak, že se odepíší prostředky z podúčtů zúčtovacích bank v krátké pozici ve prospěch technického účtu přidruženého systému, a poté se tyto prostředky odepíší z technického účtu přidruženého systému ve prospěch podúčtů zúčtovacích bank v dlouhé pozici. V případě kladných zůstatků lze zaúčtování provést přímo – pokud tak přidružený systém v rámci příslušné transakce stanoví – na účtu PM zúčtovací banky. Pokud je zúčtování jednoho nebo více debetních převodních příkazů neúspěšné, tj. v důsledku chyby přidruženého systému, dotčená platba se zařadí do fronty na podúčtu. Zúčtovací postup č. 6 s rozhraním může využít algoritmus č. 5, který běží na podúčtech. Navíc u algoritmu č. 5 není třeba přihlížet k limitům ani rezervování. Pro každou zúčtovací banku se vypočítá celková pozice, a pokud jsou všechny celkové pozice kryté, všechny transakce se zúčtují. Transakce, které nejsou kryté, se vrátí do fronty.

17.   Účinek pozastavení či zrušení

Dojde-li během zúčtování převodních příkazů přidruženého systému k pozastavení či ukončení používání rozhraní přidruženého systému ze strany přidruženého systému, má se za to, že centrální banka přidruženého systému je oprávněna dokončit zúčtovací cyklus jménem přidruženého systému.

18.   Sazebník poplatků a fakturace

1)

Pro přidružený systém, který používá rozhraní přidruženého systému nebo rozhraní účastníka, platí bez ohledu na to, kolik účtů si u centrální banky přidruženého systému nebo u zúčtovací centrální banky zřídil, sazebník poplatků, který se skládá z těchto prvků:

a)

pevný měsíční poplatek ve výši 1 000 EUR, který se účtuje každému přidruženému systému („pevný poplatek I“);

b)

druhý pevný měsíční poplatek ve výši 417 EUR až 8 334 EUR stanovený poměrně podle hrubé hodnoty peněžních transakcí souvisejících se zúčtováním přidruženého systému v eurech (pevný poplatek II):

Pásmo

Od (v milionech EUR/den)

Do (v milionech EUR/den)

Roční poplatek (EUR)

Měsíční poplatek (EUR)

1

0

pod 1 000

5 000

417

2

1 000

pod 2 500

10 000

833

3

2 500

pod 5 000

20 000

1 667

4

5 000

pod 10 000

30 000

2 500

5

10 000

pod 50 000

40 000

3 333

6

50 000

pod 500 000

50 000

4 167

7

500 000 a víc

100 000

8 334

Hrubou hodnotu peněžních transakcí souvisejících se zúčtováním přidruženého systému v eurech vypočte centrální banka přidruženého systému jednou ročně na základě hrubé hodnoty za předchozí rok; vypočtená hrubá hodnota se použije pro výpočet poplatku od 1. ledna každého kalendářního roku. Hrubá hodnota nezahrnuje transakce zúčtované na DCA.

c)

transakční poplatek vypočtený na stejném základě jako sazebník stanovený pro majitele účtu PM v dodatku VI k příloze II. Přidružený systém si může vybrat jednu z těchto dvou možností: zaplatit buď paušální poplatek ve výši 0,80 EUR za převodní příkaz (možnost A), nebo poplatek vypočtený na sestupném základě (možnost B) s výhradou těchto změn:

i)

u možnosti B se hranice pásem týkající se objemu převodních příkazů vydělí dvěma a

ii)

pevný měsíční poplatek ve výši 150 EUR (možnost A) nebo ve výši 1 875 EUR (možnost B) se účtuje navíc k pevnému poplatku I a k pevnému poplatku II.

d)

Kromě poplatků stanovených v písmenech a) až c) je přidružený systém, který používá rozhraní přidruženého systému nebo rozhraní účastníka, povinen platit tyto poplatky:

i)

Využívá-li přidružený systém služby TARGET2 s přidanou hodnotou pro T2S, činí měsíční poplatek za využití těchto služeb 50 EUR v případě těch systémů, které zvolily možnost A, a 625 EUR v případě systémů, které zvolily možnost B. Tento poplatek se účtuje za každý účet přidruženého systému, který tyto služby využívá;

ii)

Pokud je přidružený systém majitelem hlavního účtu PM, který je propojen s jedním či více DCA, činí měsíční poplatek 250 EUR za každý propojený DCA; a

iii)

Přidruženému systému se jako majiteli hlavního účtu PM účtují za služby T2S související s propojeným DCA následující poplatky. Tyto položky se fakturují samostatně:

Položky tarifu

Cena (eurocent)

Vysvětlení

Zúčtovací služby

Příkazy k převodu likvidity z DCA na DCA

9

za převod

Pohyb v rámci zůstatku (např. blokace, zrušení blokace, rezervování likvidity atd.)

6

za transakci

Informační služby

Zprávy A2 A

0,4

za obchodní položku v každé vytvořené zprávě A2 A

Dotazy A2 A

0,7

za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném dotazu A2 A

Dotazy U2 A

10

za provedenou funkci vyhledávání

Stažené dotazy U2 A

0,7

za dotazovou obchodní položku v každém vytvořeném a staženém dotazu U2 A

Zprávy spojené do souboru

0,4

za zprávu v souboru

Přenosy

1,2

za přenos

2)

Jakýkoli poplatek za převodní příkaz, který přidružený systém zadal prostřednictvím rozhraní účastníka nebo rozhraní přidruženého systému, nebo za platbu, kterou přidružený systém takto přijal, se účtuje výhradně tomuto přidruženému systému. Rada guvernérů může stanovit podrobnější pravidla pro určení, které z transakcí, jež se vypořádávají prostřednictvím rozhraní přidruženého systému, podléhají zpoplatnění.

3)

Každý přidružený systém obdrží od své centrální banky přidruženého systému fakturu za předchozí měsíc, jež vychází z poplatků uvedených v pododstavci 1, nejpozději v devátý pracovní den následujícího měsíce. Platby se uhradí nejpozději v čtrnáctý pracovní den tohoto měsíce na účet, který určí centrální banka přidruženého systému, nebo se odepíšou z účtu, který určí přidružený systém.

4)

Pro účely tohoto odstavce se na každý přidružený systém určený podle směrnice 98/26/ES nahlíží zvlášť, i když dva nebo více z nich provozuje tatáž právnická osoba. Totéž platí pro přidružené systémy, které nebyly označeny podle směrnice 98/26/ES; v tomto případě se přidružené systémy identifikují pomocí následujících kritérií: a) formální dohoda založená na smluvním nebo právním nástroji, např. dohoda mezi účastníky a provozovatelem systému; b) více účastníků; c) obecná pravidla a standardizované postupy a d) za účelem vzájemného zúčtování, započtení nebo vypořádání plateb nebo cenných papírů mezi účastníky.


Top