TISKOVÁ ZPRÁVA

ECB zveřejnila konvergenční zprávu z roku 2010

12. května 2010

Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila konvergenční zprávu z roku 2010, ve které hodnotí hospodářskou a právní konvergenci devíti členských států Evropské unie (EU). Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Tato zpráva vyhodnocuje, zda bylo v uvedených zemích dosaženo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, a dále posuzuje soulad s legislativními požadavky, které je třeba splnit, aby se národní centrální banky mohly stát nedílnou součástí Eurosystému (právní konvergence).

Zpráva dospěla k závěru, že v řadě zemí vystoupily do popředí důležité výzvy související s nahromaděnými nerovnováhami a slabinami, které v posledních letech vyústily ve výrazný přizpůsobovací proces. Reálný HDP se ve většině hodnocených zemí v důsledku světové finanční a hospodářské krize propadl či silně poklesl. Ačkoli toto oslabení hospodářské aktivity a vnější faktory přispěly ke zmírnění inflace, došlo k prudkému zhoršení fiskálních pozic a rizikové prémie jednotlivých zemí výrazně vzrostly, jak ukazují dlouhodobé úrokové sazby.

Podíváme-li se na jednotlivá kritéria konvergence, přináší konvergenční zpráva z roku 2010 následující výsledky.

Cenová stabilita

Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2009 do března 2010 byla inflace v EU velmi nízká v důsledku celosvětových šoků směřujících k poklesu cen a významného poklesu hospodářské aktivity ve většině zemí. V souladu s tím činila referenční hodnota kritéria cenové stability 1,0 %. Tato hodnota byla vypočtena přičtením 1,5 procentního bodu k neváženému aritmetickému průměru míry inflace za uvedených 12 měsíců měřené pomocí HICP v Portugalsku (-0,8 %), v Estonsku (-0,7 %) a v Belgii (-0,1 %). Inflace měřená HICP v Irsku byla výrazně nižší vlivem řady faktorů specifických pro tuto zemi. V souladu s metodikou použitou u předchozích zpráv byl však cenový vývoj v Irsku posouzen jako mimořádná hodnota, a byl proto z výpočtu referenční hodnoty vyřazen. V referenčním období byla průměrná míra inflace měřená indexem HICP pod referenční hodnotou v České republice, Estonsku a Lotyšsku, zatímco v ostatních šesti zemích přesahovala referenční hodnotu, přičemž největší odchylky byly zaznamenány v Rumunsku, Maďarsku a Polsku.

Stav veřejných financí

Od vypracování konvergenční zprávy z roku 2008 se fiskální situace ve většině zemí podstatně zhoršila, což zejména odráželo výrazně se zhoršující makroekonomické podmínky. Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko vykázaly v roce 2009 poměr schodku k HDP nad referenční hodnotou 3 %. Evropská komise iniciuje postup při nadměrném schodku vůči Bulharsku, zatímco na ostatní uvedené státy se vztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. Pouze Estonsko a Švédsko zaznamenaly v roce 2009 schodek nedosahující referenční hodnoty.

Pokud jde o veřejný dluh, vykázalo v roce 2009 míru dluhu přesahující referenční hodnotu 60 % HDP pouze Maďarsko. V ostatních zemích byla míra dluhu nižší, ačkoli se ve všech devíti hodnocených státech zvýšila, a to některých případech výrazně.

Směnný kurz

Ze zemí, které jsou posuzovány v této konvergenční zprávě, se v současné době účastní ERM II Estonsko, Lotyšsko a Litva. Měny těchto zemí se před hodnocením konvergence účastnily ERM II déle než dva roky a žádná jejich centrální parita nebyla ve sledovaném období devalvována. V několika případech však bylo v rámci ERM II zaznamenáno výrazné napětí na trhu u lotyšského latsu.

Dlouhodobé úrokové sazby

Pro dvanáctiměsíční referenční období od dubna 2009 do března 2010 dosáhla referenční hodnota kritéria dlouhodobých úrokových sazeb úrovně 6,0 %. Vzhledem k tomu, že Estonsko nemá harmonizovanou dlouhodobou úrokovou sazbu, byla tato hodnota vypočtena přičtením 2 procentních bodů k neváženému aritmetickému průměru dlouhodobých úrokových sazeb zbývajících dvou zemí EU, podle kterých se vypočítala referenční hodnota pro kritérium cenové stability a pro které je k dispozici harmonizovaná dlouhodobá úroková sazba, tj. Belgie (3,8 %) a Portugalska (4,2 %). Během referenčního období měly pouze Česká republika a Švédsko průměrné dlouhodobé úrokové sazby pod referenční hodnotou.

Estonsko

Estonsko je v této zprávě hodnoceno poněkud podrobněji než ostatní sledované země. Je tomu tak proto, že estonské státní orgány vyjádřily zájem Estonska přijmout euro od 1. ledna 2011. Konvergenční zpráva ECB z roku 2010 předkládá následující hodnocení Estonska.

V referenčním období od dubna 2009 do března 2010 dosáhla v Estonsku dvanáctiměsíční průměrná míra inflace měřená pomocí HICP úrovně -0,7 %, což je výrazně pod referenční hodnotou 1,0 % pro kritérium cenové stability. Podle nejnovějších informací by dvanáctiměsíční průměrná míra inflace měřená indexem HICP měla v nadcházejících měsících růst.

Stávající nízká míra inflace v Estonsku odráží především přechodné faktory, včetně pokračujícího procesu prudkého hospodářského přizpůsobování, v jehož důsledku reálný HDP v roce 2009 po dlouhém období, v němž se hromadily výrazné makroekonomické nerovnováhy a slabiny, klesl o 14,1 %. Kromě toho současná neexistence inflačních tlaků v estonském hospodářství odráží skutečnost, že ekonomika s pevnými směnnými kurzy musí vyrovnat dřívější ztráty konkurenční pozice. Po skončení fáze přizpůsobování bude velmi obtížné zachovat nízkou míru inflace vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru, který má měnová politika k dispozici. Je pravděpodobné, že na inflaci bude mít v dalších letech vliv vyrovnávání hospodářské úrovně, neboť HDP na obyvatele i cenová hladina v Estonsku jsou stále nižší než v eurozóně. Jakmile dojde k obnovení hospodářského růstu, reálné přizpůsobování se v důsledku existence pevného kurzového režimu pravděpodobně promítne do vyšší inflace. Vzhledem k režimu currency board a omezením alternativních proticyklických opatření může být obtížné předejít opětovnému vytváření makroekonomických nerovnováh, včetně vysoké míry inflace. Zkušenost se silným růstem v posledních několika letech poukazuje na problémy, kterým čelí estonské orgány při dosahování cenové stability v prostředí, kde prakticky chybí nezávislá měnová politika. Lze tedy shrnout, že existují obavy o udržitelnost inflační konvergence v Estonsku.

Na Estonsko se nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku. V referenčním roce 2009 vykazoval rozpočet jeho vládních institucí schodek ve výši 1,7 % HDP, což je značně pod referenční hodnotou. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP činil 7,2 % HDP, což je úroveň výrazně nižší než 60% referenční hodnota.

Estonská koruna se před hodnocením konvergence účastnila ERM II déle než dva roky. Estonsko vstoupilo do mechanismu směnných kurzů se svým současným režimem currency board jako jednostranným závazkem. Ve sledovaném období zůstávala koruna nadále stabilní a v ERM II nevykazovala žádné odchylky od centrální parity k euru, což odráželo nezměněnou estonskou kurzovou politiku v rámci režimu currency board. Kromě toho v rámci ERM II Estonsko nedevalvovalo z vlastního podnětu centrální paritu své měny k euru.

Estonský finanční systém charakterizuje skutečnost, že zde neexistuje rozvinutý trh dlouhodobých dluhových cenných papírů v estonských korunách, což odráží nízkou úroveň veřejného dluhu a velmi rozšířené užívání eura. V tomto kontextu není možné vymezit ukazatel, který by byl srovnatelný s výnosy dlouhodobých státních dluhopisů nebo je mohl nahradit, a to proces hodnocení udržitelnosti konvergence v Estonsku komplikuje. S ohledem na to byla provedena širší analýza finančních trhů zohledňující různé relevantní ukazatele. Vývoj na finančních trzích během referenčního období tedy naznačuje smíšené hodnocení a podle řady ukazatelů měli účastníci trhu značné pochyby o udržitelnosti konvergence v Estonsku. Tyto obavy byly obzvláště zřetelné během vyvrcholení celosvětové krize. Pokles světové averze k rizikům, fiskální vývoj a vnímání účastníků trhu týkající se výhledu Estonska na přijetí eura přispívaly od poslední části roku 2009 k uvolnění napětí na trzích.

Pro vytvoření prostředí podporujícího udržitelnou konvergenci v Estonsku je nutné provádět hospodářské politiky zaměřené na zajištění celkové makroekonomické stability, včetně udržitelné cenové stability. Vzhledem k tomu, že má měnová politika v režimu currency board omezený manévrovací prostor, je nezbytné, aby politika v dalších oblastech poskytla ekonomice prostředky, které by umožnily čelit otřesům v dané zemi a pomohly vyhnout se opětovnému vzniku makroekonomických nerovnováh.

Právní konvergence

Ke 12. březnu 2010, tj. k datu uzávěrky pro změny právních předpisů hodnocené v konvergenční zprávě ECB z roku 2010, nebyl v devíti posuzovaných zemích právní rámec plně v souladu se všemi požadavky pro přijetí eura, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Dne 22. dubna 2010 však estonský parlament přijal Zákon o zavedení eura, který zbývající nesoulad odstranil. Ve všech ostatních hodnocených zemích však nadále trvá nesoulad týkající se nezávislosti centrálních bank. To se týká zejména institucionální, personální a finanční nezávislosti centrálních bank. Kromě toho ve všech hodnocených zemích s výjimkou Litvy existuje nesoulad týkající se zákazu měnového financování a právní integrace příslušných centrálních bank do Eurosystému.

***

Vypracováním konvergenční zprávy splňuje ECB požadavek článku 140 Smlouvy, podle něhož je povinna alespoň jednou za dva roky nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, podat Radě Evropské unie zprávu „o pokroku dosaženém členskými státy, na které se vztahuje výjimka, při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie“.

V současné době se hospodářské a měnové unie plně neúčastní 11 členských států EU. Dvě z těchto zemí, konkrétně Dánsko a Spojené království, mají v souladu s podmínkami příslušných protokolů připojených ke Smlouvám zvláštní postavení. V důsledku toho je třeba konvergenční zprávy pro tyto dva členské státy vypracovávat pouze tehdy, pokud o to požádají.

Konvergenční zprávu je možné získat ve 21 jazycích Unie na internetových stránkách ECB.

Publications

Kontakty pro média