TISKOVÁ ZPRÁVA

Roční účetní závěrka Evropské centrální banky za rok končící 31. prosince 2009

4. března 2010

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes schválila auditovanou účetní závěrku ECB za rok končící 31. prosince 2009.

V roce 2009 skončilo hospodaření ECB přebytkem 2 218 mil. EUR. Pro srovnání, hospodaření za rok 2008 skončilo přebytkem ve výši 2 661 mil. EUR. Po technické úpravě rezervy na krytí rizik vykázala ECB za rok 2009 čistý zisk ve výši 2 253 mil. EUR. [1]

V souvislosti se zavedením programu nákupu krytých dluhopisů Rada guvernérů z důvodu obezřetnosti také rozhodla, že rezervu na krytí rizik souvisejících se změnami směnných kurzů, úrokových sazeb a ceny zlata rozšíří na krytí úvěrových rizik. Výše této rezervy se každoročně reviduje.

Z čistého výsledku za rok 2009 byla 5. ledna 2010 na základě rozhodnutí Rady guvernérů rozdělena mezi národní centrální banky částka 787 mil. EUR zahrnující celý příjem ECB z eurobankovek v oběhu. Rada guvernérů 4. března 2010 rozhodla rozdělit zbývající částku 1 466 mil. EUR mezi národní centrální banky.

Hlavním zdrojem běžných příjmů ECB jsou zejména výnosy z investic devizových rezerv a splaceného základního kapitálu ECB a dále úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu. V roce 2009 byly úrokové výnosy ovlivněny v průměru nižšími úrokovými sazbami z aktiv v amerických dolarech a dále nižší mezní úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému v porovnání s rokem 2008.

Ze všech zdrojů dosáhla ECB celkového čistého úrokového výnosu 1 547 mil. EUR, zatímco v roce 2008 to bylo 2 381 mil. EUR. Bez započtení úrokového výnosu o objemu 787 mil. EUR z podílu na bankovkách v oběhu dosáhl čistý úrokový výnos 760 mil. EUR, zatímco v roce 2008 činil 151 mil. EUR. Národním centrálním bankám rozdělila ECB 443 mil. EUR jako úroky z jejich pohledávek z devizových rezerv, které převedly na ECB, což je o 957 mil. EUR méně než v roce 2008. Úrokový výnos z devizových rezerv dosáhl v roce 2009 objemu 700 mil. EUR, zatímco v předchozím roce činil 1 036 mil. EUR.

Realizované zisky z finančních operací vzrostly ze 440 mil. EUR na 1 103 mil. EUR. Tento nárůst byl dosažen především (a) vyššími zisky z prodeje cenných papírů a (b) vyššími zisky z prodeje zlata díky výraznému růstu ceny zlata v roce 2009 společně s vyšším objemem prodaného zlata v daném roce.

Správní náklady ECB na zaměstnance, nájem provozních budov, odměny za odborné práce a na další zboží a služby dosáhly 380 mil. EUR (364 mil. EUR v roce 2008). Odpisy stálých aktiv činily 21 mil. EUR.

Roční účetní závěrka bude zveřejněna ve Výroční zprávě ECB 19. dubna 2010 společně se zprávou o činnosti za rok končící 31. prosince 2009.

Komentář

  1. Účetní postupy ECB: Společné účetní postupy Eurosystému včetně ECB určila Rada guvernérů v souladu s článkem 26.4 Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (Statut ESCB). Tyto postupy byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. [2] I když obecně vycházejí z mezinárodně přijatých účetních zásad, byly navrženy s ohledem na zvláštní postavení centrálních bank Eurosystému. Vzhledem k velké devizové angažovanosti většiny těchto centrálních bank věnují značnou pozornost hledisku obezřetnosti. Tento obezřetný přístup se týká především rozdílného nakládání s nerealizovanými zisky a nerealizovanými ztrátami při zachycování výnosů a zákazu započítávat nerealizované ztráty z jednoho aktiva vůči nerealizovaným ziskům z jiného aktiva. Nerealizované zisky se převádějí přímo na účty přecenění, kdežto nerealizované ztráty, které na konci roku přesahují zůstatky na účtech přecenění, se vykazují jako náklady. Všechny národní centrální banky jsou povinny uplatňovat tyto postupy při vykazování svých operací v rámci Eurosystému, které jsou zahrnuty v jeho týdenní konsolidované rozvaze. Všechny národní centrální banky při sestavování svých vlastních ročních finančních výkazů dobrovolně uplatňují obecně stejné zásady jako ECB.
  2. Úročení devizových aktiv převedených na ECB: Každé národní centrální bance vzniká při převodu devizových aktiv na ECB po vstupu do Eurosystému úročená pohledávka vůči ECB odpovídající hodnotě převáděné částky. Rada guvernérů rozhodla, že tyto pohledávky budou denominovány v eurech a úročeny na denním základě poslední dostupnou mezní sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému upravenou tak, aby zohledňovala nulovou návratnost složky zlato. V roce 2009 představovalo toto úročení úrokový náklad ve výši 443 mil. EUR.
  3. Rozdělení výnosu ECB z eurobankovek v oběhu: Rada guvernérů rozhodla, že od roku 2006 bude tento výnos splatný národním centrálním bankám v účetním roce, kdy vznikl, rozdělován však bude ve druhý pracovní den následujícího roku. [3] Výnos je rozdělen v plném rozsahu, není-li čistý zisk ECB za daný rok nižší než její výnos z eurobankovek v oběhu a nerozhodne-li Rada guvernérů do konce účetního roku převést tento výnos nebo jeho část do rezervy na krytí rizik souvisejících se změnami směnných kurzů, úrokových sazeb, ceny zlata a na krytí kreditního rizika. Mezi národní centrální banky byl 5. ledna 2010 rozdělen celý příjem z eurobankovek za rok 2009 ve výši 787 mil. EUR.


[1]Úprava rezervy na krytí rizik ve výši 35 mil. EUR vyplývá z pohybů podílů národních centrálních bank na základním kapitálu ECB a ze skutečnosti, že tato rezerva nemůže být vyšší než základní kapitál ECB.

[2]Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 10. listopadu 2006 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2006/17), Úř. věst. L 348, 11.12.2006, s. 38, ve znění pozdějších předpisů.

[3]Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 17. listopadu 2005 o přerozdělování příjmů Evropské centrální banky z eurobankovek v oběhu mezi národní centrální banky zúčastněných členských států (ECB/2005/11), Úř. věst. L 311, 26.11.2005, s. 41.

Publications

Kontakty pro média