Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Co jsou peníze?

24. listopadu 2015 (poslední aktualizace 20. června 2017)

Penězi jsou eurobankovky a mince, ale také zůstatek na bankovním účtu. Co jsou vlastně peníze? Jak vznikají a jaká je úloha ECB?

Řekněte mi… Co je to centrální banka?

Měnící se podstata peněz

Charakter peněz se v čase vyvíjel. Zpočátku měly peníze zpravidla komoditní charakter – předmět z určitého materiálu, který měl tržní hodnotu, např. zlatá mince. Později sestávaly zástupné peníze z bankovek, které bylo možné vyměnit za určité množství zlata nebo stříbra. Moderní ekonomiky včetně eurozóny jsou založeny na penězích s nuceným oběhem, tzv. nekrytých penězích. Jedná se o peníze, které jsou prohlášeny za zákonné platidlo a jež vydává centrální banka, ale na rozdíl od zástupných peněz je nelze převést např. na zlato s pevně stanovenou hmotností. Samy o sobě nemají žádnou hodnotou – papír použitý k jejich výrobě je v zásadě bezcenný – ale přesto jsou přijímány k výměně za zboží a služby, protože lidé věří centrální bance, že udrží stabilní hodnotu peněz. Pokud by centrální banky v tomto selhaly, nekryté peníze by přestaly být všeobecně přijímané jako prostředek směny a pozbyly by svou přitažlivost jako uchovatel hodnoty.

Vývoj povahy peněz v čase

Současná měna může také existovat nezávisle na fyzické podobě. Peníze mohou existovat na bankovním účtu v podobě počítačové položky nebo být uložené na spořicím účtu. Digitální peníze nebo e-peníze jsou peněžní hodnoty uložené například na předplacených kartách nebo chytrých telefonech. A také přímé inkaso, internetové platby a kartové převody – to vše jsou podoby plateb, ke kterým nejsou hotové peníze používány. (Existují i novější decentralizované digitální měny nebo systémy virtuální měny jako Bitcoin, které existují mimo centralizovanou kontrolu, jakou je centrální banka. Ty se z právního hlediska nepovažují za peníze.)

I přes rychlý nárůst elektronických plateb jsou hotové peníze stále velmi oblíbené. V eurozóně se hotovost používá pro velkou část všech plateb pod 20 eur. Hodnotu hotovostního eura zaručuje ECB a národní centrální banky zemí eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.

Používání peněz a jak je ECB sleduje

Peníze, ať jsou v jakékoli podobě, mají tři různé funkce. Jsou prostředkem směny – hodnotným platebním prostředkem, kterému všichni důvěřují. Peníze jsou také účetní jednotkou umožňující stanovit cenu zboží a služeb. A jsou uchovatelem hodnoty. Pouze část eur v hotovosti, které se nacházejí v oběhu, skutečně obíhá, tj. používá se pro provádění plateb. Například značné množství bankovek 50 € v oběhu je uloženo v zásobě.

Funkce peněz

Centrální banky zpravidla definují a sledují několik peněžních agregátů. Jejich vývoj může odhalit zajímavé informace o penězích a cenách. Agregátů je potřeba mít několik, protože řada různých finančních aktiv je nahraditelná a povaha a charakteristické rysy finančních aktiv, transakcí a platebních prostředků se v čase mění. Eurosystém definoval úzký agregát M1, „střední“ agregát M2 a široký peněžní agregát M3 používaný ECB pro měnovou analýzu. ECB vývoj těchto agregátů spolu s množstvím dalších informací a analýz sleduje jako součást své měnověpolitické strategie.

Jak peníze vznikají?

ECB funguje jako banka pro komerční banky, čímž také ovlivňuje tok peněz a úvěrů v ekonomice a zajišťuje tak stabilní ceny. Komerční banky si zase mohou vypůjčovat peníze, tzn. rezervy centrálních bank, od ECB – zpravidla k pokrytí velmi krátkodobé potřeby likvidity. Hlavním nástrojem ECB pro řízení množství peněz „venku“ a tím pro řízení poptávky komerčních bank po rezervách centrální banky je stanovování velmi krátkých úrokových sazeb, tedy „ceny peněz“.

Vznik peněz v eurozóně

Komerční banky mohou také vytvářet peníze „uvnitř“, tj. bankovní vklady. K tomu dochází vždy, když poskytnou nový úvěr. Rozdíl mezi penězi venku a uvnitř je v tom, že peníze venku jsou aktivem pro ekonomiku jako celek, ale nepředstavují ničí závazek. Naopak peníze uvnitř jsou takto pojmenovány proto, že jsou podloženy soukromými úvěry: pokud by měly být všechny pohledávky bank vůči soukromým dlužníkům vyrovnány, z peněz vzniklých uvnitř by byla nula. To je jedna podoba měny, která vzniká (a může zanikat) v soukromém hospodářství.

A co program ECB na „tištění peněz“, o kterém pořád čteme?

Ve skutečnosti mohou eurobankovky fyzicky vydávat pouze národní centrální banky. „Tištění peněz“ je hovorový výraz pro program nákupu aktiv, který ECB zavedla. Jedná se o jeden ze způsobů „kvantitativního uvolňování“. Nakupováním aktiv na finančním trhu vytváří ECB dodatečné bankovní rezervy, které mohou pomoci snížit – prostřednictvím různých kanálů – úrokové sazby domácnostem a podnikům s cílem podpořit ekonomiku a nakonec udržet hodnotu peněz stabilní, když prostor ke snížení těchto úrokových sazeb ovládaných přímo ECB je omezený. V tomto procesu ECB netiskne fakticky bankovky, aby za tato aktiva zaplatila, ale vytváří peníze elektronicky. Ty jsou připsány prodávajícímu nebo zprostředkovateli, např. komerční bance. Prodávající pak může tuto dodatečnou likviditu použít k nákupu jiných aktiv nebo v případě komerční banky k úvěrování reálné ekonomiky. Nákupy přispívají ke zlepšování peněžních a finančních podmínek – podniky a domácnosti mohou získat levnější půjčky a tak mohou více investovat a utrácet. Konečným cílem je, aby se míra inflace vrátila k úrovni pod 2 %, ale blízko této hodnoty – v souladu s mandátem ECB v oblasti cenové stability.

Řekněte mi více: Co je to rozšířený program nákupu aktiv?

Máme pro vás výzvu!

Otestujte si v tomto interaktivním kvízu, kolik toho víte o penězích. Jste na výzvu připraveni?

VIZ TAKÉ

Více informací k souvisejícímu obsahu