EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32006O0016
Guideline of the European Central Bank of 10 November 2006 on the legal framework for accounting and financial reporting in the European System of Central Banks (ECB/2006/16)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2006/16)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 10. listopadu 2006 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2006/16)
OJ L 348, 11.12.2006, p. 1–37
(ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 10 Volume 008 P. 3 - 39
Special edition in Romanian: Chapter 10 Volume 008 P. 3 - 39
No longer in force, Date of end of validity: 30/12/2010; Zrušeno 32010O0020
|
11.12.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 348/1 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 10. listopadu 2006
o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank
(ECB/2006/16)
(2006/887/ES)
RADA GUVERNÉRů EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 12.1, 14.3 a 26.4 tohoto statutu,
s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) podle článku 47.2 druhé a třetí odrážky statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Evropský systém centrálních bank (ESCB) je povinen předkládat zprávy podle článku 15 statutu. |
|
(2) |
Podle článku 26.3 statutu sestavuje Výkonná rada konsolidovanou rozvahu ESCB pro analytické a provozní účely. |
|
(3) |
Podle článku 26.4 statutu stanoví Rada guvernérů k provedení článku 26 statutu pravidla nezbytná pro standardizaci účtování a finančního vykazování operací národních centrálních bank. |
|
(4) |
Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou. |
|
(5) |
Obecné zásady ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (1) je třeba zásadně změnit. Od 1. ledna 2007 bude ESCB k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení používat metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. Z důvodu srozumitelnosti je žádoucí přepracovat uvedené obecné zásady do jednoho samostatného textu. |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
1. Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:
|
a) |
„národními centrálními bankami“ národní centrální banky členských států, které přijaly euro; |
|
b) |
„Eurosystémem“ ECB a národní centrální banky členských států, které přijaly euro; |
|
c) |
„účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému“ účely, ke kterým ECB sestavuje finanční výkazy uvedené v příloze I podle článků 15 a 26 statutu; |
|
d) |
„vykazujícím subjektem“ ECB nebo národní centrální banka. |
|
e) |
„dnem čtvrtletního přecenění“ poslední kalendářní den čtvrtletí; |
|
f) |
„konsolidací“ účetní postup, kterým se slučují finanční údaje různých samostatných právních subjektů, jako by se jednalo o jeden subjekt; |
|
g) |
„rokem přechodu na hotovostní euro“ období 12 měsíců ode dne, kdy eurobankovky a euromince získají v členském státě, který přijal euro, status zákonného platidla; |
|
h) |
„klíčem pro přidělování bankovek“ procentní podíly, které vyplývají ze zohlednění podílu ECB na celkové emisi eurobankovek a z použití klíče pro upisování základního kapitálu na podíl národních centrálních bank na této celkové emisi, podle rozhodnutí ECB/2001/15 ze dne 6. prosince 2001 o vydávání eurobankovek (2); |
2. Další definice technických pojmů použitých v těchto obecných zásadách jsou uvedeny v příloze II.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tyto obecné zásady se vztahují na ECB a národní centrální banky pro účely účetnictví a finančního vykazování v Eurosystému.
2. Do oblasti působnosti těchto obecných zásad spadá pouze účetní systém a systém finančního vykazování v Eurosystému stanovený ve statutu. Obecné zásady se tedy nevztahují na vnitrostátní výkazy a finanční výkazy národních centrálních bank. K dosažení konzistence a srovnatelnosti mezi systémem Eurosystému a vnitrostátními systémy se doporučuje, aby národní centrální banky ve svých vnitrostátních a finančních výkazech pokud možno dodržovaly pravidla stanovená v těchto obecných zásadách.
Článek 3
Základní účetní zásady
Uplatňují se tyto základní účetní zásady:
|
a) |
ekonomická skutečnost a transparentnost: účetní metody a finanční vykazování odrážejí ekonomickou skutečnost, jsou transparentní a vyhovují kvalitativním požadavkům na srozumitelnost, relevanci, spolehlivost a srovnatelnost. Transakce se zaúčtují a vykazují v souladu s jejich podstatou a ekonomickou skutečností, a nikoli pouze v souladu s jejich právní formou; |
|
b) |
obezřetnost: oceňování aktiv a pasiv a zachycování výnosů se provádí obezřetně. V rámci těchto obecných zásad se tím rozumí, že nerealizované zisky se ve výkazu zisku a ztráty nevykazují jako výnosy, ale účtují se přímo na účet přecenění a že nerealizované ztráty, převyšují-li zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, se na konci roku převedou do výkazu zisku a ztráty. Se zásadou obezřetnosti je neslučitelné vytváření skrytých rezerv nebo úmyslné zkreslení nesprávných položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty; |
|
c) |
události po rozvahovém dnu: při oceňování aktiv a pasiv se zohlední události, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem, kdy příslušné orgány schválily finanční výkazy, pokud ovlivňují stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni. Při oceňování aktiv a pasiv se nezohledňují události, které nastaly po rozvahovém dni a které nemění stav aktiv nebo pasiv k rozvahovému dni, ale budou zvlášť sděleny, pokud jsou tyto události natolik významné, že by bez jejich sdělení nebyli uživatelé finančních výkazů schopni je správně vyhodnotit a učinit patřičná rozhodnutí; |
|
d) |
významnost: odchylky od účetních pravidel včetně těch, které ovlivňují výpočet výkazu zisku a ztráty jednotlivých národních centrálních bank a ECB, jsou přípustné pouze tehdy, pokud je lze rozumně považovat za nepodstatné v celkových souvislostech a formátu finančních výkazů vykazujícího subjektu; |
|
e) |
zásada trvání podniku: při vedení účetnictví se vychází z předpokladu nepřetržité činnosti účetní jednotky; |
|
f) |
zásada časového rozlišení: výnosy a náklady se zúčtují v účetním období, ve kterém vznikly, a ne v období, kdy došlo k platbám; |
|
g) |
konzistence a srovnatelnost: kritéria pro oceňování rozvahy a zachycování výnosů se uplatňují důsledně ve smyslu jednotného a nepřetržitého přístupu v rámci Eurosystému k zajištění srovnatelnosti finančních výkazů. |
Článek 4
Vykazování aktiv a pasiv
Finanční či jiná aktiva nebo pasiva se vykazují v rozvaze vykazujícího subjektu jen tehdy, pokud
|
a) |
je pravděpodobné, že budoucí hospodářský výnos nebo náklad související s položkou aktiva nebo pasiva půjde ve prospěch nebo na vrub vykazujícího subjektu, |
|
b) |
v podstatě všechna rizika a prospěch související s aktivem nebo pasivem byla převedena na vykazující subjekt, a |
|
c) |
lze spolehlivě zjistit pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva vykazujícího subjektu nebo výši závazku. |
Článek 5
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení a metoda zúčtování ke dni vypořádání
1. Základní metodou k zaznamenávání měnových transakcí, finančních nástrojů v cizí měně a souvisejících položek časového rozlišení je metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení. K uplatnění této metody byly vyvinuty dvě různé techniky:
|
a) |
„standardní metoda“ vymezená v kapitolách III a IV a v příloze III, a |
|
b) |
„alternativní metoda“ vymezená v příloze III. |
2. Obchody s cennými papíry znějícími na cizí měnu se mohou i nadále zachycovat ke dni vypořádání. Související naběhlý úrok včetně prémie či diskontu se ode dne vypořádání spotové operace zaznamenává denně.
3. K zaznamenání jednotlivých transakcí, finančních nástrojů a souvisejících položek časového rozlišení v euru mohou národní centrální banky použít buď metodu zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení, nebo metodu zúčtování ke dni vypořádání.
4. S výjimkou účetních úprav ke konci čtvrtletí a ke konci roku a s výjimkou obsahu položek „ostatní aktiva“ a „ostatní pasiva“ zachycují částky předkládané pro účely finančního vykazování v Eurosystému v denních finančních výkazech pohyb peněžních prostředků v položkách rozvahy.
KAPITOLA II
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY
Článek 6
Obsah rozvahy
Obsah rozvahy ECB a národních centrálních bank pro účely finančního vykazování v Eurosystému je založen na členění uvedeném v příloze IV.
Článek 7
Pravidla pro oceňování rozvahy
1. Pro účely oceňování rozvahy se použijí aktuální tržní kurzy a ceny, pokud není v příloze IV uvedeno jinak.
2. Přecenění zlata, měnových nástrojů, cenných papírů a finančních nástrojů, a to jak rozvahové, tak podrozvahové, se provádí za střední tržní kurzy a ceny ke dni čtvrtletního přecenění. To nevylučuje, aby vykazující subjekty přeceňovaly svá portfolia pro vnitřní účely častěji, pokud ve svých rozvahách vykazují jen skutečné hodnoty transakcí během čtvrtletí.
3. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale zaúčtovává se celkový rozdíl z přecenění zlata založený na ceně eura za stanovenou jednotku hmotnosti zlata odvozenou ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru ke dni čtvrtletního přecenění. Přecenění probíhá u cizích měn pro každou měnu zvlášť, včetně rozvahových i podrozvahových položek, a u cenných papírů zahrnuje přecenění určitého druhu cenného papíru, tj. všech cenných papírů se stejným ISIN, kromě cenných papírů zahrnutých do položky „ostatní finanční aktiva“, které se zaúčtují jako samostatná aktiva.
4. Účetní zápisy přecenění se opačně zapíší na konci dalšího čtvrtletí, s výjimkou nerealizovaných ztrát, které se převedou do výkazu zisku a ztráty na konci roku. Během čtvrtletí se vykazují všechny transakce v cenách a kurzech transakce.
Článek 8
Repo obchody
1. Repo prováděné v rámci dohody o zpětném odkupu se vykazuje jako zajištěný přijatý vklad na straně pasiv rozvahy, zatímco položka, která byla poskytnuta jako kolaterál, zůstává na straně aktiv rozvahy. Prodané cenné papíry, které mají být v repu zpětně odkoupeny, vykazuje vykazující subjekt, který je povinen je zpětně odkoupit, jako by dané aktivum bylo stále součástí portfolia, ze kterého bylo prodáno.
2. Reverzní repo prováděné v rámci dohody o zpětném odprodeji se vykazuje jako zajištěný poskytnutý úvěr na straně aktiv rozvahy ve výši úvěru. Cenné papíry přijaté v reverzním repu se nepřeceňují a vykazující subjekt, který poskytuje úvěr, nezachycuje zisk ani ztrátu z těchto cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty.
3. V případě zápůjček cenných papírů zůstávají cenné papíry v rozvaze převodce. Tyto transakce se vykazují stejně jako repo operace. Pokud však nejsou cenné papíry, které si vypůjčil vykazující subjekt, jenž je nabyvatelem, drženy na konci roku na depozitním účtu tohoto subjektu, vytvoří nabyvatel rezervy na ztráty, pokud tržní hodnota cenných papírů ode dne sjednání zápůjčky vzrostla. Pokud byly cenné papíry mezitím prodány, vykáže nabyvatel závazek spočívající ve zpětném převodu cenných papírů.
4. Zajištěné transakce se zlatem se vykazují jako repo obchody. Pohyby zlata v souvislosti s těmito zajištěnými transakcemi se nevykazují ve finančních výkazech a rozdíl mezi spotovou a forwardovou cenou se musí časově rozlišit.
5. Repo obchody, včetně zápůjček cenných papírů, prováděné v rámci standardizovaného programu zápůjček cenných papírů se v rozvaze vykazují pouze tehdy, jsou-li po celou dobu operace zajištěny hotovostí.
Článek 9
Obchodovatelné akciové nástroje
1. Tento článek se vztahuje na obchodovatelné akciové nástroje, tedy akcie společností nebo akciových fondů, a to bez ohledu na to, zda transakci provádí přímo vykazující subjekt nebo zprostředkovatel, s výjimkou činností prováděných pro penzijní fondy, majetkových účastí, investic do dceřiných společností, významných podílů nebo dlouhodobých finančních aktiv.
2. Akciové nástroje v cizí měně nejsou součástí celkové pozice v příslušné měně, ale vykazují se odděleně v rámci devizových rezerv. Výpočet souvisejících zisků a ztrát cizí měny lze provést na základě metody čistých průměrných pořizovacích cen nebo metody průměrných pořizovacích cen.
3. Doporučuje se nakládat s akciovými nástroji podle následujících pravidel:
|
a) |
přecenění portfolia akcií se provádí v souladu s čl. 7 odst. 2. Každá položka se přitom přeceňuje odděleně. U akciových fondů se přecenění provádí na čistém základě, nikoli pro každou akcii odděleně. Jednotlivé akcie různých společností ani různých akciových fondů nelze vzájemně kompenzovat; |
|
b) |
transakce se v rozvaze vykazují v cenách a kurzech transakce; |
|
c) |
makléřská provize se vykazuje buď jako součást pořizovací ceny aktiva, nebo jako náklad ve výkazu zisku a ztráty; |
|
d) |
nároky na dividendu se zahrnují do pořizovací ceny akciového nástroje. Od rozhodného dne lze nárok na dividendu, jelikož dosud nedošlo k její výplatě, považovat za samostatnou položku; |
|
e) |
u dividend se na konci účetního období neúčtuje o časovém rozlišení, protože s výjimkou akcií, u nichž mělo dojít k výplatě dividendy, která je pak sledována odděleně, je očekávaná hodnota dividend již promítnuta do tržní ceny akciových nástrojů; |
|
f) |
přednostní práva na upisování akcií se při vydání vykazují jako samostatná aktiva. Pořizovací cena se stanoví na základě průměrných cen stávajících akcií, realizační ceny nových akcií a poměru mezi stávajícími a novými akciemi. Alternativně může být základem pro ocenění přednostního práva na upisování akcií tržní hodnota tohoto práva, stávající průměrná cena nástroje a tržní cena akcií před vydáním přednostního práva na upisování akcií. |
Článek 10
Bankovky
1. Za účelem provedení článku 52 statutu se bankovky ostatních zúčastněných členských států v držení národní centrální banky neúčtují jako bankovky v oběhu, ale jako zůstatky uvnitř Eurosystému. Postup pro zúčtování bankovek ostatních zúčastněných členských států je tento:
|
a) |
národní centrální banka, která přijímá bankovky vydané jinou národní centrální bankou v národních měnových jednotkách eurozóny, oznámí denně emitující národní centrální bance hodnotu bankovek předložených k výměně, není-li příslušný denní objem nízký. Emitující národní centrální banka převede odpovídající platbu prostřednictvím systému TARGET přijímající národní centrální bance; a |
|
b) |
emitující národní centrální banka upraví po obdržení uvedeného oznámení účetní položku „bankovky v oběhu“. |
2. Položka „bankovky v oběhu“ v rozvahách národních centrálních bank se skládá ze tří složek:
|
a) |
neupravená hodnota eurobankovek v oběhu (v případě národní centrální banky, která přijímá euro, včetně bankovek znějících na národní měnové jednotky eurozóny, které byly vydány do oběhu v roce přechodu na hotovostní euro), která se vypočte pomocí jedné z těchto dvou metod:
|
|
b) |
dochází-li k převodu vlastnického práva k bankovkám, jež souvisejí s Pilotním programem rozšířené správy zásob (ECI), odečte se výše neúročené pohledávky za bankou ECI, jež souvisí s ECI; |
|
c) |
plus/minus úpravy vyplývající z použití klíče pro přidělování bankovek. |
KAPITOLA III
ZACHYCOVÁNÍ VÝNOSŮ
Článek 11
Zachycování výnosů
1. Výnosy se zachycují podle těchto pravidel:
|
a) |
realizované zisky a realizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, |
|
b) |
nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění, |
|
c) |
pokud nerealizované ztráty převyšují zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění, převedou se na konci roku do výkazu zisku a ztráty, |
|
d) |
nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s budoucími nerealizovanými zisky, |
|
e) |
nerealizované ztráty z jednotlivých cenných papírů, jednotlivých měn nebo zlata nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiných cenných papírů, jiných měn nebo jiného zlata. |
2. Prémie nebo diskonty při emisi nebo nákupu cenných papírů se počítají a zachycují jako součást úrokového výnosu a umořují se během zbývající doby splatnosti cenných papírů, buď podle metody rovnoměrného odpisování, nebo podle metody efektivní úrokové míry. Metoda efektivní úrokové míry je však závazná pro bezkupónové cenné papíry se zbytkovou dobou splatnosti delší než jeden rok od okamžiku nabytí.
3. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv (např. naběhlé úroky a umořené prémie nebo diskonty znějící na cizí měnu) se na základě posledních dostupných sazeb vypočítávají a účtují denně. Časová rozlišení finančních aktiv a pasiv znějících na euro se vypočítají a účtují nejméně jednou za čtvrtletí. Časová rozlišení ostatních položek se vypočítají a účtují nejméně jednou za rok.
4. Bez ohledu na to, jak často se časová rozlišení vypočítávají, avšak s výjimkami podle čl. 5 odst. 4 vykazují vykazující subjekty během čtvrtletí skutečnou hodnotu transakcí.
5. Položky časového rozlišení v cizí měně se přepočtou pomocí směnného kurzu v den, kdy se zachycují, a ovlivní pozici dané měny.
6. Položky časového rozlišení se mohou v průběhu roku vypočítat podle místních norem (tj. buď k poslednímu obchodnímu dni, nebo k poslednímu kalendářnímu dni čtvrtletí). Na konci roku je však rozhodným dnem závazně 31. prosinec.
7. Realizované kurzové rozdíly mohou vzniknout pouze v důsledku úbytků měny, které mění pozici dané měny.
Článek 12
Oceňování transakcí
1. Při oceňování transakcí se uplatňují tato obecná pravidla:
|
a) |
metoda průměrných pořizovacích cen se používá denně pro zlato, měnové nástroje a cenné papíry pro výpočet pořizovacích cen prodaných položek, přičemž se zohledňují pohyby směnného kurzu nebo cen; |
|
b) |
průměrné pořizovací kurzy/ceny aktiva/pasiva se snižují/zvyšují o nerealizované ztráty, které se zachycují ve výkazu zisku a ztráty na konci roku; |
|
c) |
při nabytí kupónových cenných papírů se částka kupónových výnosů ode dne splatnosti kupónu zaúčtuje jako zvláštní položka. V případě cenných papírů v cizí měně se zahrnuje do pozice dané cizí měny, ale nemá vliv na cenu aktiva pro účely stanovení průměrné ceny a neovlivní ani cenu dané měny. |
2. Na cenné papíry se uplatní tato zvláštní pravidla:
|
a) |
transakce se účtují ve sjednané ceně a na finančních účtech se zachytí v pořizovací ceně; |
|
b) |
poplatky za úschovu a správu, poplatky za vedení běžného účtu a ostatní nepřímé náklady se nepovažují za náklady transakce a zahrnují se do výkazu zisku a ztráty. Nepovažují se za součást průměrných cen určitého aktiva; |
|
c) |
výnosy se zaúčtují brutto, přičemž se zvlášť vykazují nároky na náhradu srážek a jiných daní; |
|
d) |
pro účely výpočtu průměrné pořizovací ceny cenných papírů se buď i) pořizovací ceny všech nákupů provedených během dne přičtou ke stavu z předešlého dne, aby se zjistila nová vážená průměrná cena před uplatněním prodejů téhož dne, nebo ii) se jednotlivé nákupy a prodeje cenných papírů zachycují průběžně ve skutečném pořadí transakcí během dne, aby se zjistila revidovaná průměrná pořizovací cena. |
3. U zlata a cizích měn se uplatňují tato zvláštní pravidla:
|
a) |
transakce v cizí měně, které nemění pozici v dané měně, se přepočtou na eura s použitím směnného kurzu platného buď ke dni sjednání transakce nebo ke dni vypořádání a neovlivňují pořizovací cenu cizí měny; |
|
b) |
transakce v cizí měně, které mění pozici dané měny, se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání transakce; |
|
c) |
má se za to, že vypořádání jistin z reverzních transakcí s cennými papíry v cizí měně nebo se zlatem nemění pozici dané měny či zlata; |
|
d) |
inkasa a platby v hotovosti se přepočtou ve směnném kurzu platném ke dni, kdy dochází k vypořádání; |
|
e) |
je-li dána dlouhá pozice, denní čisté přírůstky cizích měn a zlata se připočtou za denní průměr pořizovacích cen pro každou měnu a zlato k příslušnému stavu z předešlého dne, aby se zjistil nový vážený průměrný kurz nebo cena zlata. V případě netto prodejů se výpočet realizovaného zisku nebo ztráty zakládá na průměrných cenách dané měny nebo zlata z předešlého dne, takže průměrné ceny zůstávají stejné. Rozdíly v průměrném kurzu nebo ceně zlata mezi nákupy a prodeji, které byly uskutečněny během dne, vedou k realizovaným ziskům nebo ztrátám. U netto pasiv v cizí měně nebo ve zlatě se postupuje odpovídajícím způsobem obráceně. Tedy průměrné ceny položky pasiva jsou ovlivněny netto prodeji, zatímco netto nákupy snižují položku při stávajícím váženém průměru kurzu nebo ceny zlata a zapříčiní vznik realizovaných zisků či ztrát; |
|
f) |
náklady na transakce v cizích měnách a ostatní vedlejší náklady se zachycují ve výkazu zisku a ztráty. |
KAPITOLA IV
ÚČETNÍ PRAVIDLA PRO PODROZVAHOVÉ NÁSTROJE
Článek 13
Obecná pravidla
1. Forwardové měnové transakce, forwardové části měnových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu se pro výpočet průměrné ceny měny a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měny netto.
2. Úrokové swapy, futures, dohody o forwardové úrokové míře (FRA), ostatní úrokové nástroje a opce se zúčtují a oceňují jednotlivě. Tyto nástroje se zúčtují odděleně od rozvahových položek.
3. Zisky a ztráty z podrozvahových nástrojů se zachycují a účtují podobně jako u rozvahových nástrojů.
Článek 14
Forwardové měnové transakce
1. Forwardové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání za spotový kurz forwardové transakce. Realizované zisky a ztráty z prodejů se vypočítávají na základě průměrných cen měny ke dni sjednání transakce v souladu s denním započtením pro nákupy a prodeje.
2. Rozdíly mezi spotovým a forwardovým kurzem je nutné časově rozlišit jako nákladové nebo výnosové úroky.
3. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
4. Forwardové transakce ovlivní pozici dané měny ode dne sjednání transakce ve spotovém kurzu.
5. Forwardové položky se oceňují společně se spotovými položkami stejné měny, přitom se vyrovnávají rozdíly, které mohou vzniknout v rámci jedné měny. Čistá ztráta se zapíše na vrub výkazu zisku a ztráty, pokud překračuje zisky z předešlého přecenění zachycené na příslušném účtu přecenění. Čistý zisk se připíše ve prospěch účtu přecenění.
Článek 15
Měnové swapy
1. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na rozvahové účty k příslušnému dni vypořádání.
2. Forwardové a spotové nákupy a prodeje se zachycují na podrozvahových účtech ode dne sjednání transakce do dne vypořádání ve spotovém kurzu transakce.
3. Prodeje se zachycují ve spotovém kurzu transakce. Nevznikají tedy žádné zisky a ztráty.
4. Rozdíl mezi spotovým a forwardovým kurzem je třeba jak pro prodeje, tak pro nákupy časově rozlišit jako úroky výnosové nebo nákladové.
5. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem.
6. Pozice cizí měny se změní pouze vlivem položek časového rozlišení znějících na cizí měnu.
7. Forwardová část se oceňuje společně se související spotovou částí.
Článek 16
Úrokové futures
1. Úrokové futures se zaúčtují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce.
2. Počáteční marže se zaúčtuje jako samostatné aktivum, pokud je poskytnuta v hotovosti. Pokud je poskytnuta ve formě cenných papírů, zůstává nezměněna v rozvaze.
3. Denní změny variační marže se zaúčtují ve výkazu zisku a ztráty a ovlivní pozici dané měny. Stejný postup se uplatňuje ke dni ukončení obchodu bez ohledu na to, zda došlo k dodání. Pokud dojde k dodání, provede se zaúčtování nákupu nebo prodeje za tržní cenu.
4. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 17
Úrokové swapy
1. Úrokové swapy se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Běžné úrokové platby, přijaté nebo zaplacené, je třeba časově rozlišit. Platby za jednotlivé úrokové swapy se vypořádají v čisté výši, avšak naběhlý úrokový výnos a náklad se vykazuje v hrubé výši.
3. Úrokové swapy se přeceňují jednotlivě a, pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Doporučuje se, aby nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se v následujících letech odepisovaly, přičemž amortizace by měla být lineární. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
4. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 18
Dohody o forwardové úrokové míře
1. Dohody o forwardové úrokové míře („forward rate agreements“) (FRA) se zaúčtují ke dni sjednání transakce na podrozvahových účtech.
2. Vypořádací platby, které má ke dni vypořádání zaplatit jedna strana druhé, se zaúčtují ke dni vypořádání do výkazu zisku a ztráty. U těchto plateb se neprovádí časové rozlišení.
3. U dohod o forwardové úrokové míře v cizích měnách ovlivní vypořádací platby pozici dané měny. Vypořádací platby se převedou na eura ve spotovém kurzu ke dni vypořádání.
4. Všechny dohody o forwardové úrokové míře se přeceňují jednotlivě, a pokud je třeba, přepočtou se na eura ve spotovém kurzu měny. Nerealizované ztráty ve výkazu zisku a ztráty na konci roku se nekompenzují s nerealizovanými zisky v následujících letech až do uzavření nebo splatnosti nástroje. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění.
5. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
Článek 19
Forwardové transakce s cennými papíry
Forwardové transakce s cennými papíry se zaúčtují pomocí jedné z těchto dvou metod:
|
1. |
Metoda A:
|
|
2. |
Metoda B:
|
Článek 20
Opce
1. Opce se zachycují na podrozvahové účty ode dne jejich sjednání do dne, kdy byly uplatněny či kdy skončila jejich platnost, v realizační ceně podkladového nástroje.
2. Prémie v cizí měně se přepočtou na eura ve směnném kurzu platném ke dni sjednání opce nebo ke dni vypořádání. Vyplacená prémie se zachycuje jako samostatné aktivum, obdržená prémie se zachycuje jako samostatné pasivum.
3. Byla-li opce uplatněna, zachycuje se podkladový nástroj v rozvaze v realizační ceně po přičtení či odečtení původní výše prémie. Původní výše opční prémie se upraví o nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty na konci roku.
4. Není-li opce uplatněna, zachytí se výše opční prémie, upravená o nerealizované ztráty ke konci předchozího roku, ve výkazu zisku a ztráty, přičemž se přepočte ve směnném kurzu platném ke dni, kdy končí platnost opce.
5. Pozici měny ovlivní denní variační marže u opcí typu futures, snížení hodnoty opční prémie na konci roku, přijetí nebo dodání podkladového nástroje v den, kdy byla opce uplatněna, nebo opční prémie v den skončení platnosti opce. Denní změny variační marže se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
6. Každá opční smlouva se přecení jednotlivě. Nerealizované ztráty zachycené ve výkazu zisku a ztráty nesmějí být kompenzovány s nerealizovanými zisky z následujících období. Nerealizované zisky z přecenění se zapíší ve prospěch účtu přecenění. Nerealizované ztráty z určité opce nelze kompenzovat s nerealizovanými zisky z jiné opce.
7. Pro účely uplatňování odstavce 6 jsou tržními hodnotami kotované kurzy, jsou-li k dispozici z burzy, od obchodníka, makléře či od podobných subjektů. Nejsou-li kotované kurzy k dispozici, určí se tržní hodnota odborným odhadem. Tento odborný odhad se bude používat důsledně po delší dobu, přičemž bude možné prokázat, že poskytuje spolehlivé odhady cen, jichž by bylo dosaženo při skutečných tržních transakcích.
8. Poplatky se zaúčtují do výkazu zisku a ztráty.
KAPITOLA V
ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
Článek 21
Formáty výkazů
1. Národní centrální banky vykazují ECB údaje pro účely finančního výkaznictví Eurosystému v souladu s těmito obecnými zásadami.
2. Formáty výkazů Eurosystému musí zahrnovat všechny položky vymezené v příloze IV. Obsah položek v různých formátech rozvah je také popsán v příloze IV.
3. Formáty různých zveřejňovaných finančních výkazů musí splňovat požadavky uvedené v těchto přílohách:
|
a) |
konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná po skončení čtvrtletí v příloze V; |
|
b) |
konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí v příloze VI; |
|
c) |
konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému v příloze VII. |
KAPITOLA VI
ZVEŘEJŇOVANÉ ROČNÍ ROZVAHY A VÝKAZY ZISKU A ZTRÁTY
Článek 22
Zveřejňované rozvahy a výkazy zisku a ztráty
Doporučuje se, aby národní centrální banky upravily své zveřejňované roční rozvahy a výkazy zisku a ztráty v souladu s přílohou VIII a přílohou IX.
KAPITOLA VII
PRAVIDLA PRO KONSOLIDACI
Článek 23
Obecná pravidla pro konsolidaci
1. Konsolidované rozvahy Eurosystému obsahují veškeré položky rozvah ECB a národních centrálních bank.
2. V rámci konsolidace je třeba dbát na dodržování konzistence mezi výkazy. Veškeré finanční výkazy Eurosystému se připravují na obdobném základě uplatněním stejných konsolidačních technik a postupů.
3. Konsolidované rozvahy Eurosystému sestaví ECB. V rozvahách se respektuje potřeba jednotných účetních zásad a technik, shodných účetních období v Eurosystému a konsolidační úpravy vznikající z transakcí a položek uvnitř Eurosystému a zohlední se změny ve složení Eurosystému.
4. Jednotlivé položky rozvahy s výjimkou zůstatků národních centrálních bank a ECB uvnitř Eurosystému se pro účely konsolidace sčítají.
5. Zůstatky národních centrálních bank a ECB vůči třetím stranám se v rámci konsolidace vykazují brutto.
6. Zůstatky uvnitř Eurosystému se vykazují v rozvahách ECB a národních centrálních bank v souladu s přílohou IV.
KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Vývoj, uplatňování a výklad pravidel
1. Výbor ESCB pro účetnictví a měnové příjmy (AMICO) informuje Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady o vývoji, používání a uplatňování pravidel pro účetnictví a finanční výkaznictví ESCB.
2. Při výkladu těchto obecných zásad se přihlédne k přípravným pracím, účetním zásadám harmonizovaným právem Společenství a obecně uznávaným mezinárodním účetním standardům.
Článek 25
Přechodná ustanovení
1. Národní centrální banky přecení všechna finanční aktiva a pasiva ke dni, kdy se staly členy Eurosystému. Nerealizované zisky, které vznikly před tímto dnem nebo k tomuto dni, musí být odděleny od nerealizovaných zisků z přecenění, které případně vzniknou po tomto dni, a zůstávají u národních centrálních bank. Tržní ceny a kurzy, které národní centrální banky používají ve svých počátečních rozvahách při vstupu do Eurosystému, se považují za průměrnou cenu aktiv a pasiv těchto národních centrálních bank.
2. Doporučuje se, aby nerealizované zisky, které vznikly před tím, než se národní centrální banka stala členem Eurosystému, nebo k tomuto dni, nebyly považovány za rozdělitelné v době přechodu, a měly by se zúčtovat jako realizovatelné nebo rozdělitelné v rámci transakcí, které nastanou po vstupu do Eurosystému.
3. Kurzové zisky a ztráty z cizích měn a zlata a zisky a ztráty z přecenění na tržní hodnotu, jež vznikly z převodu aktiv z národních centrálních bank na ECB, se považují za realizované.
4. Tímto článkem nejsou dotčena rozhodnutí, která mají být přijata podle článku 30 statutu.
Článek 26
Zrušení
Obecné zásady ECB/2002/10 se zrušují. Odkazy na zrušené obecné zásady se považují za odkazy na tyto obecné zásady v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.
Článek 27
Závěrečná ustanovení
1. Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 1. ledna 2007.
2. Tyto obecné zásady platí pro všechny centrální banky Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 10. listopadu 2006.
Za Radu guvernérů ECB
Prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) Úř. věst. L 58, 3.3.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 337, 20.12.2001, s. 52. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím ECB/2004/9 (Úř. věst. L 205, 9.6.2004, s. 17).
PŘÍLOHA I
FINANČNÍ VÝKAZY PRO EUROSYSTÉM
|
Typ výkazu |
Interní/zveřejňo-vaný |
Právní základ |
účel výkazu |
||
|
interní |
žádný |
Zejména pro účely řízení likvidity pro provádění článku 12.1. statutu Část údajů z denního finančního výkazu se používá pro výpočet měnových příjmů |
||
|
interní |
žádný |
Základ pro sestavení týdenní konsolidované rozvahy Eurosystému |
||
|
zveřejňovaný |
článek 15.2 statutu |
Konsolidovaný finanční výkaz pro měnové a ekonomické analýzy. Týdenní konsolidovaná rozvahu Eurosystému je odvozena z denního finančního výkazu ze dne vykazování |
||
|
zveřejňovaný a interní (1) |
statistická nařízení, podle nichž měnové finanční instituce musí dodávat údaje |
Statistické analýzy |
||
|
zveřejňovaný |
článek 26.3 statutu |
Konsolidovaná rozvaha pro analytické a provozní účely |
(1) Měsíční údaje se začleňují do zveřejňovaných souhrnných statistických údajů požadovaných od měnových finančních institucí v Evropské unii. Kromě toho musí centrální banky jako měnové finanční instituce poskytovat čtvrtletně podrobnější informace, než jsou uváděny v měsíčních výkazech.
PŘÍLOHA II
SLOVNÍČEK POJMŮ
Akciové nástroje: cenné papíry, s nimiž je spojeno právo na dividendu, tj. akcie a cenné papíry akciových fondů.
Aktivum: zdroj kontrolovaný podnikem jako výsledek minulých událostí, od kterého se očekávají budoucí ekonomické výnosy pro podnik.
Bezkupónový cenný papír: aktivum bez kupónového výnosu, jehož výnos odpovídá kapitálovému zhodnocení, protože se cenný papír emituje nebo prodává s diskontem vůči jmenovité hodnotě tohoto cenného papíru.
Cena transakce: cena dohodnutá mezi stranami při sjednání smlouvy.
Cenné papíry držené jako účelové portfolio: vyčleněné investice držené jako prostředky v rámci protipoložky, které se skládají z cenných papírů, akciových nástrojů, majetkových účastí nebo investic do dceřiných společností a kterým na straně pasiv rozvahy odpovídá určitá položka, bez ohledu na to, zda existuje právní, zákonné či jiné omezení, např. penzijní fondy, systémy odstupného, rezervy, kapitál, rezervní fondy.
Čistá cena: cena transakce bez rabatu nebo naběhlého úroku, ale včetně transakčních nákladů, které jsou součástí ceny.
Den splatnosti: den, ke kterému je jmenovitá hodnota nebo jistina splatná a musí být zcela zaplacena držiteli.
Den vypořádání spotové operace: den, kdy dojde k vypořádání spotové transakce s finančním nástrojem v souladu se zvyklostmi, které na trhu s tímto finančním nástrojem převládají.
Den vypořádání: den, ke kterému byl zúčtován konečný a neodvolatelný převod hodnoty na účtech příslušné zúčtovací instituce. To lze provést bezprostředně (reálný čas), tentýž den (denní uzávěrka) nebo k dohodnutému dni po dni, ke kterému došlo k účetnímu případu.
Devizová rezerva: čistá pozice v příslušné měně. Pro účely této definice se zvláštní práva čerpání (SDR) považují za samostatnou měnu.
Diskont: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena nižší než jmenovitá hodnota.
Dlouhodobá finanční aktiva: finanční aktiva či portfolia držená jako stálá investice; patří sem mj. cenné papíry s pevně stanoveným či určitelným úrokovým výnosem a s pevnou dobou splatnosti, které národní centrální banka skutečně zamýšlí a je schopna držet do doby splatnosti.
Dohoda o forwardové úrokové míře (FRA): smlouva, ve které se dvě strany dohodnou na úrokové míře, která bude zaplacena za pomyslné vklady se stanovenou splatností k určitému datu v budoucnosti. Ke dni vypořádání musí jedna strana zaplatit druhé straně vypořádací platbu v závislosti na rozdílu mezi dohodnutou úrokovou mírou a tržní úrokovou mírou ke dni vypořádání.
Dohoda o zpětném odprodeji („reverzní repo“): smlouva, podle které držitel hotovosti nakupuje aktivum a současně se zavazuje prodat je zpět za dohodnutou cenu na požádání nebo po stanovené lhůtě nebo v případě určité nepředvídatelné události. Někdy se repo obchod sjednává prostřednictvím třetí strany („tripartitní repo“).
Efektivní úroková míra: diskontní sazba, při které se účetní hodnota cenného papíru rovná současné hodnotě budoucích peněžních toků.
Finanční aktivum: aktivum ve formě i) hotovosti nebo ii) smluvního práva obdržet hotovost nebo jiný finanční nástroj od jiného subjektu nebo iii) smluvního práva vyměňovat finanční nástroje s jiným subjektem za podmínek potenciálně výhodných nebo iv) akciového nástroje jiného subjektu.
Finanční pasivum: pasivum ve formě právního závazku převést hotovost nebo jiný finanční nástroj na jiný subjekt nebo si s jiným subjektem vyměnit finanční nástroje za potenciálně nevýhodných podmínek.
Forwardová měnová transakce (měnový forward): smlouva o přímém nákupu nebo prodeji určité částky v cizí měně proti jiné měně, obvykle měně domácí, sjednaná k určitému dni, přičemž převod částky se uskuteční až k určitému budoucímu datu, a sice později než dva pracovní dny po datu sjednání smlouvy, za stanovenou cenu. Forwardovou cenu tvoří spotová cena zvýšená o dohodnutou prémii nebo snížená o dohodnutý diskont.
Forwardová transakce s cennými papíry: mimoburzovní smlouva o nákupu nebo prodeji úrokového nástroje (obvykle dluhopis nebo směnka) sjednaná ke dni uzavření smlouvy s dodáním k určitému budoucímu datu za stanovenou cenu.
Měnový swap: současný spotový nákup nebo prodej jedné měny za druhou a forwardový prodej nebo nákup stejné částky této měny za jinou měnu.
Metoda zúčtování ke dni vypořádání: metoda zúčtovaní, podle které se účetní případy zaznamenávají ke dni úhrady nebo vypořádání.
Metoda zúčtování podle způsobu ekonomického posouzení: metoda zúčtovaní, podle které se obchodní případy zaznamenávají podle dne sjednání transakce.
Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (ISIN): číslo vydané příslušným vystavujícím orgánem.
Mezinárodní účetní standardy: mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards, IAS), mezinárodní standardy finančního vykazování (International Financial Reporting Standards, IFRS) a související výklady (výklady SIC/výklady IFRIC), následné změny těchto standardů a souvisejících výkladů a budoucí standardy a související výklady přijaté v rámci Evropské unie.
Nerealizované zisky nebo ztráty: zisky nebo ztráty vznikající z přecenění aktiv ve srovnání s jejich upravenými pořizovacími cenami.
Odpisování: systematické snižování částek prémie nebo diskontu na zbývající dobu nebo hodnoty aktiva po určitou dobu.
Opce typu futures: kótované opce, u kterých platby variační marže probíhají denně.
Opce: smlouva, která držitele opravňuje, avšak nezavazuje, k nákupu či prodeji určitého množství akcií, komodit, měn, indexu či úvěrů za stanovenou cenu během určitého období či v den skončení platnosti opce.
Pasivum: současný závazek subjektu jako výsledek minulých událostí, od jehož plnění se očekává odčerpání zdrojů představujících ekonomický výnos.
Pilotní program rozšířené správy zásob (ECI): program spočívající v úschově eurobankovek mimo eurozónu, který jménem Eurosystému vede obchodní banka a jehož účelem je provádění dodávek a přijímání eurobankovek do zásoby.
Prémie: rozdíl mezi jmenovitou hodnotou cenného papíru a jeho cenou, je-li cena vyšší než jmenovitá hodnota.
Propojení: technické infrastruktury, funkční charakteristiky a postupy, jež se za účelem provádění přeshraničních plateb v systému TARGET 1 uplatňují v rámci národních systémů zúčtování plateb v reálném čase a platebního mechanismu ECB.
Průměrná cena: metoda stálého nebo váženého průměru, při níž se cena každého nákupu přičítá ke stávající účetní hodnotě k zjištění nového váženého průměru.
Realizační cena: cena stanovená v opční smlouvě, za kterou lze opci vykonat.
Realizované zisky nebo ztráty: zisky nebo ztráty vzniklé z rozdílu mezi prodejní cenou rozvahové položky a její upravenou pořizovací cenou.
Reverzní transakce (repo obchody): operace, kdy centrální banky kupují („reverzní repo“) nebo prodávají („repo“) aktiva v rámci repo obchodu nebo provádějí úvěrové operace proti kolaterálu.
Rezervní fondy: částka z rozdělení zisku, která není určena ke krytí určitého pasiva, rizika nebo snížení hodnoty aktiv, které jsou známy k rozvahovému dni.
Rezervy: částky vytvořené před sestavením výkazu zisku a ztráty k zajištění nákladů, které nelze přesně stanovit, pro známý nebo očekávaný závazek nebo riziko (viz „rezervní fondy“). Rezervy na budoucí závazky a poplatky nelze použít k úpravě hodnoty aktiva.
Rovnoměrné odpisování: odpisování, které je po danou dobu stanoveno rovnoměrným rozdělením pořizovací ceny aktiva, snížené o jeho odhadnutou zbytkovou hodnotu, na odhadovanou dobu použitelnosti aktiva.
Směnný kurz: hodnota jedné měny pro účely přepočtu na jinou měnu.
Spotový kurz: kurz, za který dochází k vypořádání transakce v den vypořádání spotové operace. U forwardových měnových transakcí je spotovým kurzem kurz, k němuž se přidají forwardové body s cílem odvodit forwardový kurz.
Standardizovaný program zápůjček cenných papírů (Automated security lending programme – ASLP): finanční operace spojující repo a reverzní repo transakce, při nichž je zvláštní kolaterál zapůjčen proti obecnému kolaterálu. Z těchto úvěrových transakcí vzniká příjem prostřednictvím rozdílu mezi repo sazbami obou transakcí, tj. přijatá marže. Operace se může uskutečnit jménem samotné banky, kdy je banka nabízející tento program zároveň konečnou protistranou, nebo jménem třetí strany, kdy je banka nabízející tento program pouze zprostředkovatelem a kdy konečnou protistranou je instituce, s níž se vlastní úvěrová transakce s cennými papíry provádí.
Střední tržní cena: střed mezi cenou nákupu a prodeje cenných papírů, založený na kurzech transakcí o průměrném objemu uskutečněných uznávanými makléři nebo na uznávaných burzách cenných papírů; používá se pro čtvrtletní přecenění.
Střední tržní kurz: referenční směnný kurz eura, který vychází z pravidelného slaďovacího postupu mezi centrálními bankami v rámci ESCB a mimo něj, jenž se obvykle koná ve 14.15 SEČ, a který se používá pro čtvrtletní přeceňování.
TARGET: Transevropský expresní automatizovaný systém zúčtování plateb v reálném čase.
Transakční náklady: náklady, které lze identifikovat jako náklady související s určitou transakcí.
Tržní cena: cena kótovaná pro zlato, cizí měnu nebo cenné papíry obvykle bez aktivně nebo pasivně časově rozlišeného úroku, a to buď na organizovaném trhu, např. burza cenných papírů, nebo neorganizovaném trhu, např. mimoburzovní trh.
Účty přecenění: rozvahové účty pro zachycení rozdílu v hodnotě aktiva nebo pasiva mezi naběhlou hodnotou a jeho tržní cenou na konci období, pokud je tržní cena vyšší než naběhlá hodnota v případě aktiv, a pokud je tržní cena nižší než naběhlá hodnota v případě pasiv. Zahrnují rozdíly z cenových kotací nebo tržních směnných kurzů.
Úrokový futures: úroková forwardová smlouva obchodovaná na burze cenných papírů. V této smlouvě se sjedná nákup nebo prodej úrokového nástroje, např. dluhopisu, ke dni sjednání smlouvy za danou cenu s dodáním k určitému datu v budoucnosti. Obvykle nedochází ke skutečnému dodání, smlouva je zpravidla vyrovnána před dohodnutým termínem splatnosti.
Úrokový swap: smlouva o výměně peněžních toků představujících toky pravidelných úrokových plateb s druhou smluvní stranou buď v jedné měně, nebo, jedná-li se o měnový úrokový swap (cross-currency), ve dvou různých měnách.
Vypořádání: akt zbavující dvě nebo více stran závazků z vzájemného převodu peněžních prostředků nebo aktiv. V rámci transakcí v Eurosystému se vypořádáním rozumí vyrovnání čistých zůstatků z transakcí v Eurosystému, přičemž se vyžaduje převod aktiv.
Znehodnocení: pokles návratné částky pod účetní hodnotu.
PŘÍLOHA III
POPIS METODY ZÚČTOVÁNÍ PODLE ZPŮSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ
(včetně „standardní“ a „alternativní“ metody podle článku 5)
1. Zúčtování ke dni sjednání transakce
1.1. Zúčtování ke dni sjednání transakce lze provést buď „standardní metodou“ nebo „alternativní metodou“.
Čl. 5 odst. 1 písm. a) odkazuje na „standardní metodu“.
1.2.1. Transakce se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a transakce se vykáže na rozvahových účtech.
1.2.2. Pozice v cizí měně se mění ke dni sjednání transakce. Proto se ke dni sjednání transakce vypočítávají i realizované kurzové zisky a ztráty z netto prodejů. Netto nákupy cizí měny ovlivňují průměrnou pořizovací cenu devizových rezerv ke dni sjednání transakce.
Čl. 5 odst. 1 písm. b) odkazuje na „alternativní metodu“.
1.3.1. Narozdíl od „standardní metody“ se na podrozvahových účtech neprovádí denní zúčtování sjednaných transakcí, u nichž dochází k vypořádání k pozdějšímu dni. Realizované zisky a nové průměrné ceny měny (v případě nákupů cizí měny) a průměrné pořizovací ceny (v případě nákupů cenných papírů) se stanoví ke dni vypořádání (1).
1.3.2. U transakcí sjednaných v jednom roce, ale splatných v roce následujícím se zisk vykazuje „standardní metodou“. To znamená, že výsledky prodeje ovlivňují výkaz zisku a ztráty v roce, ve kterém byla transakce sjednána, a nákupy mění průměrné ceny aktiv v roce, ve kterém byla transakce sjednána.
1.4. Následující tabulka zachycuje hlavní charakteristické rysy obou metod pro jednotlivé měnové nástroje a cenné papíry.
|
ZÚčTOVÁNÍ KE DNI SJEDNÁNÍ TRANSAKCE |
|||||||
|
„Standardní metoda“ |
„Alternativní metoda“ |
||||||
|
Měnové (2) spotové transakce – postup v průběhu roku |
|||||||
|
Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni transakce/sjednání transakce. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze. |
Měnové nákupy se vykazují na rozvahových účtech ke dni vypořádání a od tohoto dne ovlivňují průměrnou cenu cizí měny. Zisky a ztráty z prodeje se považují za realizované ke dni vypořádání. Ke dni sjednání transakce se v rozvaze neprovádí žádný záznam. |
||||||
|
Měnové forwardové transakce – postup v průběhu roku |
|||||||
|
Zachycují se způsobem uvedeným výše pro spotové transakce, účtují se však ve spotovém kurzu transakce. |
Měnové nákupy se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace a ovlivňují průměrnou cenu měny od tohoto dne a ve spotovém kurzu transakce. Měnové prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni vypořádání spotové operace. Zisky a ztráty se považují za realizované ke dni vypořádání spotové operace. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze. K zachycení na konci účetního období viz níže. |
||||||
|
Měnové spotové a forwardové transakce sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce |
|||||||
|
Zvláštní úprava není nutná, protože transakce se účtují ke dni, kdy byly sjednány, a k tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. |
Vykazují se podle „standardní metody“ (3):
|
||||||
|
Transakce s cennými papíry – postup v průběhu roku |
|||||||
|
Nákupy a prodeje se vykazují na podrozvahových účtech ke dni sjednání transakce. K tomuto dni se vykazují i zisky a ztráty. Ke dni vypořádání se zůstatky na podrozvahových účtech odúčtují opačným zápisem a provede se záznam v rozvaze (tj. stejně jako u měnových spotových transakcí). |
Všechny transakce se vykazují ke dni vypořádání (avšak viz postup na konci účetního období níže). Vliv na průměrné ceny (v případě nákupů) a zisky nebo ztráty (v případě prodejů) se proto vykazuje ke dni vypořádání. |
||||||
|
Transakce s cennými papíry sjednané v prvním roce a se dnem vypořádání spotové operace v druhém roce |
|||||||
|
Zvláštní úprava není nutná, protože transakce a její důsledky se účtují již ke dni sjednání. |
Realizované zisky a ztráty se vykazují v prvním roce na konci účetního období (tj. stejně jako u měnových spotových transakcí), nákupy jsou zahrnuty do přecenění na konci roku (4). |
||||||
2. Denní účtování naběhlých úroků včetně prémií nebo diskontů
2.1. Naběhlé úroky, prémie nebo diskont související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně, a to nezávisle na skutečných peněžních tocích. To znamená, že se pozice v cizí měně mění v okamžiku, kdy se takto naběhlý úrok zaúčtuje, nikoliv v okamžiku, kdy je vyplacen či přijat (5).
2.2. Časová rozlišení kupónových výnosů a umořování prémie či diskontu se vypočítávají a účtují ode dne vypořádání nákupu cenného papíru do dne vypořádání prodeje či do dne splatnosti.
2.3. Následující tabulka zachycuje vliv denního zúčtování časového rozlišení úroků na devizové rezervy (např. splatný úrok a umořování prémie či diskontu):
|
DENNÍ ÚčTOVÁNÍ čASOVÉHO ROZLIšENÍ ÚROKů JAKO SOUčÁST METODY ZÚčTOVÁNÍ PODLE ZPůSOBU EKONOMICKÉHO POSOUZENÍ |
|
Časová rozlišení nástrojů v cizí měně se vypočítávají a účtují denně ve směnném kurzu příslušného dne. |
|
Vliv na devizové rezervy |
|
Časová rozlišení úroků ovlivňují pozici v cizí měně v okamžiku, kdy jsou zaúčtována, v budoucnosti k opačnému zúčtování nedochází. Položka časového rozlišení se vyrovná v okamžiku skutečného přijetí nebo skutečné výplaty peněžních prostředků. K ovlivnění pozice v cizí měně ke dni vypořádání nedochází, protože časové rozlišení úroku je již zahrnuto v pozici, která se pravidelně přeceňuje. |
(1) U forwardových měnových transakcí se pozice v cizí měně mění v den vypořádání spotové operace (tj. obvykle den sjednání transakce plus dva dny).
(2) V anglické verzi znamená „FX“„foreign exchange“.
(3) Jako vždy lze uplatňovat zásadu významnosti, pokud tyto transakce nemají podstatný vliv na pozici v cizí měně nebo na výkaz zisku a ztráty.
(4) Zásadu významnosti lze uplatnit, pokud tyto transakce nemají podstatný vliv na pozici v cizí měně nebo na výkaz zisku a ztráty.
(5) Pro zjišťování položek časového rozlišení lze použít dvě metody. První je „metoda kalendářních dnů“, v níž se položky časového rozlišení vykazují každý kalendářní den nezávisle na tom, zda se jedná o sobotu, neděli, den pracovního klidu nebo obchodní den. Druhá je „metoda obchodních dnů“, kdy se položky časového rozlišení vykazují pouze v obchodních dnech. Žádná z těchto metod není upřednostněna. Pokud však není poslední den roku obchodním dnem, musí být zahrnut v obou postupech vykazování položek časového rozlišení.
PŘÍLOHA IV
PRAVIDLA PRO SESTAVOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ ROZVAHY (1)
AKTIVA
|
Položka rozvahy (3) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (4) |
||||||||||||
|
1 |
1 |
Zlato a pohledávky ve zlatě |
Fyzické zlato (tj. pruty, mince, plátky, nugety) v zásobě nebo „na cestě“. Fyzicky neexistující zlato jako např. zůstatky na vista účtech zlata (nerozdělené účty), termínové vklady a pohledávky týkající se zlata z těchto transakcí: operací revalvace nebo devalvace, swapů umístění a ryzosti zlata, je-li rozdíl mezi uvolněním a převzetím větší než jeden pracovní den |
Tržní hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
2 |
2 |
Pohledávky v cizí měně za nerezidenty eurozóny |
Pohledávky za protistranami, které nejsou rezidenty eurozóny (včetně mezinárodních a nadnárodních institucí a centrálních bank mimo eurozónu) v cizí měně |
|
|
||||||||||
|
2.1 |
2.1 |
Pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem |
|
|
Povinné |
||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
2.2 |
2.2 |
Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva |
|
|
Povinné |
||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
3 |
3 |
Pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny |
|
|
Povinné |
||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
4 |
4 |
Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny |
|
|
|
||||||||||
|
4.1 |
4.1 |
Pohledávky za bankami, investice do cenných papírů a úvěry |
|
|
Povinné |
||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
4.2 |
4.2 |
Pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Poskytování půjček podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
5 |
5 |
Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky |
Položky 5.1 až 5.5: transakce podle příslušných nástrojů měnové politiky popsaných v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 ze dne 31. srpna 2000 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (5) |
|
|
||||||||||
|
5.1 |
5.1 |
Hlavní refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s týdenní frekvencí a splatností obvykle jeden týden |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||||
|
5.2 |
5.2 |
Dlouhodobější refinanční operace |
Pravidelné reverzní transakce k poskytnutí likvidity s měsíční frekvencí a splatností obvykle tři měsíce |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||||
|
5.3 |
5.3 |
Reverzní repo operace jemného dolaďování |
Reverzní transakce prováděné jako ad hoc transakce pro účely jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||||
|
5.4 |
5.4 |
Strukturální reverzní repo operace |
Reverzní transakce k úpravě strukturální pozice Eurosystému vůči finančnímu sektoru |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||||
|
5.5 |
5.5 |
Mezní zápůjční facilita |
Poskytnutí likvidity přes noc za předem stanovenou úrokovou sazbu proti způsobilým aktivům (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||||||
|
5.6 |
5.6 |
Pohledávky z vyrovnání marže |
Dodatečné úvěry pro úvěrové instituce vyplývající ze zvýšení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
||||||||||
|
6 |
6 |
Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, peníze půjčené na den, reverzní repa v souvislosti se správou portfolií cenných papírů položky aktiv „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“ (včetně transakcí vyplývajících z transformace dřívějších devizových rezerv eurozóny) a ostatní pohledávky. Korespondentské účty u zahraničních úvěrových institucí eurozóny. Ostatní pohledávky a operace, které nesouvisejí s měnovou politikou Eurosystému. Pohledávky z operací měnové politiky národní centrální banky předtím, než se stala členem Eurosystému |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Povinné |
||||||||||
|
7 |
7 |
Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech |
Obchodovatelné cenné papíry jiné než akcie, účasti a jiné cenné papíry v položce aktiv „ostatní finanční aktiva“: směnky a kupónové dluhopisy, bezkupónové dluhopisy, papíry peněžního trhu v eurech (včetně státních dluhopisů před začátkem hospodářské a měnové unie), dluhopisy ECB nakoupené za účelem jemného dolaďování |
Tržní cena |
Povinné |
||||||||||
|
8 |
8 |
Pohledávky v eurech vůči vládním institucím |
Pohledávky vůči vládním institucím z doby před zahájením hospodářské a měnové unie (neobchodovatelné cenné papíry, úvěry) |
Vklady nebo úvěry ve jmenovité hodnotě, neobchodovatelné cenné papíry v pořizovací ceně |
Povinné |
||||||||||
|
- |
9 |
Pohledávky uvnitř Eurosystému + |
|
|
|
||||||||||
|
- |
9.1 |
Podíl na základním kapitálu ECB + |
Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky. Podíl každé národní centrální banky na základním kapitálu ECB podle Smlouvy a příslušného klíče pro upisování základního kapitálu a příspěvky podle článku 49.2 statutu. |
Pořizovací cena |
Povinné |
||||||||||
|
- |
9.2 |
Pohledávky z převodu devizových rezerv + |
Položka pouze pro rozvahy národní centrální banky. Pohledávky v eurech za ECB z počátečních a dodatečných převodů devizových rezerv podle ustanovení Smlouvy |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
- |
9.3 |
Pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB + |
Položka pouze pro rozvahy ECB. Vlastní směnky vydané národními centrálními bankami na základě vzájemných dohod o dluhopisech vydávaných ECB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
- |
9.4 |
Čisté pohledávky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (2) |
Pro národní centrální banky: čistá pohledávka související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně bankovek vydaných Evropskou centrální bankou v souvislosti se zůstatky uvnitř Eurosystému), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16 o přerozdělování měnových příjmů národních centrálních bank zúčastněných členských států od účetního období 2002. Pro ECB: pohledávky související s vydáním bankovek Evropskou centrální bankou podle rozhodnutí ECB/2001/15. |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
- |
9.5 |
Ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto) + |
Čisté pozice těchto podpoložek: |
|
|
||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||||||
|
9 |
10 |
Nevypořádané položky |
Pohledávky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně šeků k inkasu |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
9 |
11 |
Ostatní aktiva |
|
|
|
||||||||||
|
9 |
11.1 |
Mince eurozóny |
Euromince, není-li národní centrální banka zákonným emitentem |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
|
9 |
11.2 |
Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva |
Pozemky a budovy, zařízení a vybavení včetně počítačového vybavení, programové vybavení |
Pořizovací cena snížená o odpisy Odpisové sazby:
Kapitalizace výdajů: limitována (méně než 10 000 eur bez DPH: nedochází ke kapitalizaci) |
Doporučené |
||||||||||
|
9 |
11.3 |
Ostatní finanční aktiva |
|
|
Doporučené |
||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||||
|
Doporučené |
||||||||||||||
|
Prémie nebo diskonty se odepisují. Podrobná pravidla pro akciové nástroje jsou uvedena v článku 9 těchto obecných zásad |
|
||||||||||||||
|
9 |
11.4 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře (FRA), forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
||||||||||
|
9 |
11.5 |
Položky časového rozlišení aktivní |
Příjmy, které dosud nejsou splatné, ale které musí být připočteny k vykazovanému období. Náklady příštích období a časové rozlišení úroků (5) |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte tržním kurzem |
Povinné |
||||||||||
|
9 |
11.6 |
Ostatní |
Zálohy, úvěry, ostatní menší položky. Předběžné účty přecenění (pouze rozvahová položka během roku: nerealizované ztráty ke dnům přecenění během roku, které nejsou kryty příslušnými účty přecenění v položce pasiv „účty přecenění“). Pohledávky ze správy svěřeného majetku. Investice související s vklady zlata klientů. Mince znějící na národní měnové jednotky eurozóny. Běžné výdaje (kumulovaná ztráta běžného roku), neuhrazená ztráta z minulého roku. Čistá penzijní aktiva |
Jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena |
Doporučené |
||||||||||
|
Předběžné účty přecenění Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna se přepočte kurzem devizového trhu |
Předběžné účty přecenění Povinné |
||||||||||||||
|
Investice související s vklady zlata klientů Tržní hodnota |
Investice související s vklady zlata klientů Povinné |
||||||||||||||
|
- |
12 |
Ztráta za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||||||
PASIVA
|
Položka rozvahy (8) |
Obsah položky rozvahy |
Princip ocenění |
Oblast působnosti (9) |
||||||||
|
1 |
1 |
Bankovky v oběhu (7) |
|
|
|
||||||
|
|
|
|||||||||
|
2 |
2 |
Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnovými politiky |
Položky 2.1, 2.2, 2.3 a 2.5: vklady v eurech popsané v příloze I obecných zásad ECB/2000/7 |
|
|
||||||
|
2.1 |
2.1 |
Běžné účty (systém povinných minimálních rezerv) |
Euroúčty úvěrových institucí uvedených v seznamu finančních institucí s povinností minimálních rezerv podle statutu. Tato položka obsahuje v první řadě účty používané k držení minimálních rezerv |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
2.2 |
2.2 |
Vkladová facilita |
Vklady přes noc – jednodenní vklady za předem stanovenou úrokovou sazbu (stálá facilita) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
2.3 |
2.3 |
Termínové vklady |
Inkaso za účelem absorpce likvidity na základě operací jemného dolaďování |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
2.4 |
2.4 |
Repo operace jemného dolaďování |
Transakce související s měnovou politikou za účelem absorpce likvidity |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||
|
2.5 |
2.5 |
Závazky z vyrovnání marže |
Vklady úvěrových institucí vzniklé ze snížení hodnoty aktiv poskytnutých k zajištění jiných úvěrů pro tyto úvěrové instituce |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
3 |
3 |
Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně |
Repo transakce v souvislosti se současnými reverzními repy v rámci správy portfolií cenných papírů v položce aktiv „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“. Ostatní operace, které nesouvisejí s měnovou politikou Eurosystému. Běžné účty úvěrových institucí jsou vyloučeny |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||
|
4 |
4 |
Emitované dluhopisy |
Pouze položka rozvahy ECB - pro národní centrální banky přechodná položka rozvahy. Dluhopisy popsané v příloze I obecných zásad ECB/2000/7. Bezkupónové cenné papíry vydané za účelem absorpce likvidity. |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
5 |
5 |
Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny |
|
|
|
||||||
|
5.1 |
5.1 |
Závazky vůči vládním institucím |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
5.2 |
5.2 |
Ostatní pasiva |
Běžné účty zaměstnanců, společností a klientů včetně finančních institucí uvedených v seznamu institucí osvobozených od povinnosti držet minimální rezervy – viz položka pasiv 2.1 atd.; termínové vklady, vklady splatné na požádání |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
6 |
6 |
Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny |
Běžné účty, termínové vklady, vklady splatné na požádání včetně účtů pro účely platebního styku a účtů pro správu rezerv: jiných bank, centrálních bank, mezinárodních nebo nadnárodních institucí včetně Komise Evropských společenství; běžné účty jiných vkladatelů. Repa v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu cenných papírů v eurech. Zůstatky centrálních bank nezúčastněných členských států na účtech systému TARGET |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Povinné |
||||||
|
7 |
7 |
Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny |
Běžné účty, závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||||
|
8 |
8 |
Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny |
|
|
|
||||||
|
8.1 |
8.1 |
Vklady, běžné účty a ostatní závazky |
Běžné účty. Závazky z rep; obvykle investiční transakce s aktivy v cizí měně nebo se zlatem |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||||
|
8.2 |
8.2 |
Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II |
Výpůjčky podle podmínek ERM II |
Jmenovitá hodnota, přepočet kurzem devizového trhu |
Povinné |
||||||
|
9 |
9 |
Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF |
Částka zvláštních práv čerpání, která byla původně přidělena dané zemi nebo národní centrální bance |
Jmenovitá hodnota, přepočet za tržní kurz |
Povinné |
||||||
|
- |
10 |
Závazky uvnitř Eurosystému + |
|
|
|
||||||
|
- |
10.1 |
Závazky z převodu devizových rezerv + |
Pouze položka rozvahy ECB (v eurech) |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
- |
10.2 |
Závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB + |
Pouze položka rozvahy národní centrální banky. Vlastní směnky emitované ve prospěch ECB na základě vzájemných dohod v souvislosti s dluhopisy ECB |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
- |
10.3 |
Čisté závazky související s přidělováním eurobankovek uvnitř Eurosystému + (7) |
Pouze položka rozvahy národních centrálních bank. Pro národní centrální banky: čisté závazky související s použitím klíče pro přidělování bankovek (tj. včetně bankovek vydaných Evropskou centrální bankou v souvislosti se zůstatky uvnitř Eurosystému), s vyrovnávací částkou a účetním zachycením jejího vyrovnání podle rozhodnutí ECB/2001/16. |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
- |
10.4 |
Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto) + |
Tato součtová položka se skládá z těchto podpoložek: |
|
|
||||||
|
|
Povinné |
|||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||
|
|
Povinné |
|||||||||
|
10 |
11 |
Nevypořádané položky |
Závazky z platebních operací, které se v bance zpracovávají, včetně žirových převodů |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
10 |
12 |
Ostatní pasiva |
|
|
|
||||||
|
10 |
12.1 |
Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů |
Rozdíly z přecenění měnových forwardů, měnových swapů, úrokových swapů, dohod o forwardové úrokové míře (FRA), forwardových transakcí s cennými papíry, měnových spotových transakcí ode dne sjednání transakce do dne vypořádání |
Čistá pozice mezi forwardovým a spotovým obchodem za kurz devizového trhu |
Povinné |
||||||
|
10 |
12.2 |
Položky časového rozlišení pasivní |
Náklady, které dosud nejsou splatné, ale vztahují se k vykazovanému období. Výnosy získané ve vykazovaném období, vztahující se k budoucímu období |
Jmenovitá hodnota, cizí měna se přepočte za tržní kurz |
Povinné |
||||||
|
10 |
12.3 |
Ostatní |
Daňové závazky. Účty v cizí měně ke krytí úvěrů nebo záruk. Repa s úvěrovými institucemi v souvislosti se současnými reverzními repy pro správu portfolií cenných papírů v položce aktiv „ostatní finanční aktiva“. Povinné vklady kromě minimálních rezerv. Jiné nevýznamné položky Běžné příjmy (kumulovaný zisk běžného roku), zisk minulého roku před rozdělením. Závazky ze správy svěřeného majetku. Vklady klientů ve zlatě. Mince v oběhu, je-li národní centrální banka jejich zákonným emitentem. Bankovky v oběhu znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, avšak jsou i po roce, kdy došlo k přechodu na hotovostní euro, stále v oběhu, pokud nejsou vykázány v položce pasiv „rezervy“. Čisté závazky z penzí. |
Jmenovitá hodnota nebo cena repa |
Doporučené |
||||||
|
Vklady zlata klientů Tržní hodnota |
Vklady zlata klientů Povinné |
||||||||||
|
10 |
13 |
Rezervy |
Na penze, kurzová a úroková rizika a rizika související s cenou zlata a na ostatní účely např. očekávané budoucí výdaje, rezervy na bankovky znějící na národní měnové jednotky eurozóny, které přestaly být zákonným platidlem, ale jsou stále v oběhu, pokud tyto bankovky nejsou vykázány v položce pasiv „ostatní pasiva/ostatní“. Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1. + |
Pořizovací cena nebo jmenovitá hodnota |
Doporučené |
||||||
|
11 |
14 |
Účty přecenění |
Účty přecenění související s cenovými pohyby zlata, všech typů cenných papírů v eurech, všech typů cenných papírů v cizí měně, opcí; rozdíly z tržního ocenění úrokových derivátů; účty přecenění související s pohyby směnných kurzů pro každou jednotlivou měnu, včetně měnových swapů nebo forwardů a zvláštních práv čerpání. Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1. + |
Rozdíl přecenění mezi průměrnou cenou a tržní hodnotou, cizí měna přepočtena za tržní kurz |
Povinné |
||||||
|
12 |
15 |
Kapitál a rezervní fondy |
|
|
|
||||||
|
12 |
15.1 |
Kapitál |
Splacený základní kapitál - kapitál ECB se konsoliduje s podíly zúčastněných národních centrálních bank na základním kapitálu. |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
12 |
15.2 |
Rezervní fondy |
Zákonné a jiné rezervní fondy. Nerozdělený zisk Příspěvky národních centrálních bank podle článku 49.2 statutu ECB se konsolidují s příslušnými částkami uvedenými v položce aktiv 9.1. + |
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
|
10 |
16 |
Zisk za rok |
|
Jmenovitá hodnota |
Povinné |
||||||
(1) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.
(2) Položku je třeba harmonizovat. Viz 4. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(3) „“Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní rozvahy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené křížkem jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.
(4) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).
(5) Úř. věst. L 310, 11.12.2000, s. 1.
(6) tj. naběhlý úrok nabytý s cenným papírem.
(7) Položku je třeba harmonizovat. Viz 4. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(8) Číslování v prvním sloupci se vztahuje na formáty rozvahy uvedené v přílohách V, VI a VII (týdenní rozvahy a konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému). Číslování ve druhém sloupci se vztahuje na formát rozvahy uvedený v příloze VIII (roční rozvaha centrální banky). Položky označené křížkem jsou konsolidovány v týdenních finančních výkazech Eurosystému.
(9) Pravidla pro sestavování a oceňování uvedená v této příloze se považují za povinná pro účty ECB a pro všechna podstatná aktiva a pasiva na účtech národních centrálních bank pro účely Eurosystému (tj. podstatná pro fungování Eurosystému).
PŘÍLOHA V
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování po skončení čtvrtletí
|
(v milionech eur) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |
Pasiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě: |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
transakcí |
úprav ke konci čtvrtletí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva celkem |
|
|
|
Pasiva celkem |
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA VI
Konsolidovaná týdenní rozvaha Eurosystému: formát používaný pro zveřejňování v průběhu čtvrtletí
|
(v milionech eur) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |
Pasiva |
Zůstatek k … |
Rozdíl ve srovnání s minulým týdnem na základě transakcí |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA VII
Konsolidovaná roční rozvaha Eurosystému
|
(v milionech eur) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Celkové částky (součty a mezisoučty) nemusí odpovídat součtu dílčích částek z důvodu zaokrouhlování. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘÍLOHA VIII
Roční rozvaha centrální banky (2)
|
(v milionech eur) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
Pasiva |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Aktiva celkem |
|
|
Pasiva celkem |
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(1) Položku je třeba harmonizovat. Viz 4. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(2) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.
(3) Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.
PŘÍLOHA IX
Zveřejňovaný výkaz zisku a ztráty centrální banky (2) (3),
|
(v milionech eur) |
|||
|
Výkaz zisku a ztráty za rok končící dnem 31. prosince… |
Vykazovaný rok |
Předchozí rok |
|
|
1.1 |
Úrokové výnosy (1) |
|
|
|
1.2 |
Úrokové náklady (1) |
|
|
|
1 |
Čistý úrokový výnos |
|
|
|
2.1 |
Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací |
|
|
|
2.2 |
Snížení hodnoty finančních aktiv |
|
|
|
2.3 |
Převod do/z rezerv pro měnová a cenová rizika |
|
|
|
2 |
Čistý výsledek z finančních operací, snížení hodnoty a rezerva na krytí rizika |
|
|
|
3.1 |
Výnosy z poplatků a provizí |
|
|
|
3.2 |
Náklady na poplatky a provize |
|
|
|
3 |
Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí |
|
|
|
4 |
Výnos z akcií a majetkových účastí (4) |
|
|
|
5 |
Čistý výsledek ze sloučení měnových příjmů (4) |
|
|
|
6 |
Ostatní výnosy |
|
|
|
Čisté výnosy celkem |
|
|
|
|
7 |
Osobní náklady (5) |
|
|
|
8 |
Správní náklady (5) |
|
|
|
9 |
Odpisy dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv |
|
|
|
10 |
Náklady na bankovky (6) |
|
|
|
11 |
Ostatní náklady |
|
|
|
12 |
Daň z příjmu a jiné zákonné poplatky ze zisku |
|
|
|
(Ztráta)/zisk za rok |
|
|
|
(1) Položku je třeba harmonizovat. Viz 4. bod odůvodnění těchto obecných zásad.
(2) Výkaz zisku a ztráty ECB má poněkud odlišný formát. Viz příloha IV rozhodnutí ECB/2006/17.
(3) Pravidla pro zveřejňování informací o eurobankovkách v oběhu, o úrocích z čistých pohledávek nebo závazků uvnitř Eurosystému vyplývajících z přidělování eurobankovek v rámci Eurosystému a o měnových příjmech by ve zveřejňovaných ročních účetních závěrkách národních centrálních bank měla být harmonizována. Položky, které je třeba harmonizovat, jsou v přílohách IV, VIII a IX označeny hvězdičkou.
(4) Centrální banky mohou také zveřejnit přesné částky v eurech nebo částky jinak zaokrouhlené.
(5) Včetně rezerv na správní náklady.
(6) Tato položka se používá, zadává-li se výroba bankovek externím subjektům (zachycují se v ní náklady služeb poskytnutých externími společnostmi, kterým byla svěřena výroba bankovek jménem centrálních bank). Doporučuje se, aby náklady vzniklé v souvislosti s vydáváním národních bankovek i eurobankovek byly v okamžiku, kdy jsou fakturovány nebo kdy jinak vzniknou, zahrnuty do výkazu zisku a ztráty.
PŘÍLOHA X
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Obecné zásady ECB/2002/10 |
Tyto obecné zásady |
|
Čl. 5 odst. 1 |
— |
|
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 5 odst. 1 |
|
— |
Čl. 5 odst. 2 |
|
Čl. 5 odst. 3 |
— |
|
— |
Čl. 5 odst. 3 |
|
Čl. 8 odst. 3 |
— |
|
Čl. 8 odst. 4 |
Čl. 8 odst. 3 |
|
Čl. 8 odst. 5 |
Čl. 8 odst. 4 |
|
Čl. 8 odst. 6 |
Čl. 8 odst. 5 |
|
— |
Čl. 10 odst. 1 |
|
Čl. 10 písm. a) |
Čl. 10 odst. 2 písm. a) |
|
— |
Čl. 10 odst. 2 písm. b) |
|
Čl. 10 písm. b) |
Čl. 10 odst. 2 písm. c) |
|
— |
Čl. 12 odst. 3 písm. c) |
|
Čl. 12 odst. 3 písm. c) |
Čl. 12 odst. 3 písm. d) |
|
Čl. 12 odst. 3 písm. d) |
Čl. 12 odst. 3 písm. e) |
|
Čl. 12 odst. 3 písm. e) |
Čl. 12 odst. 3 písm. f) |
|
Čl. 16 odst. 5 |
— |
|
Čl. 16 odst. 6 |
— |
|
Čl. 16 odst. 7 |
— |
|
Čl. 17 odst. 3 |
— |
|
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 17 odst. 3 |
|
Čl. 17 odst. 5 |
Čl. 17 odst. 4 |
|
— |
Článek 20 |
|
Článek 20 |
Článek 21 |
|
Článek 21 |
Článek 22 |
|
Čl. 22 odst. 1 |
Čl. 23 odst. 1 |
|
Čl. 22 odst. 2 |
Čl. 23 odst. 3 |
|
Čl. 22 odst. 3 |
Čl. 23 odst. 4 |
|
Čl. 22 odst. 4 |
Čl. 23 odst. 5 |
|
Čl. 22 odst. 5 |
Čl. 23 odst. 6 |
|
Čl. 22 odst. 6 |
Čl. 23 odst. 2 |
|
Článek 23 |
Článek 24 |
|
— |
Článek 25 |
|
Článek 24 |
Článek 26 |
|
Čl. 25 odst. 2 |
— |
|
Čl. 25 odst. 3 |
Čl. 27 odst. 2 |