32003O0002

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 32003O0002 - EN

Document 32003O0002

Help

Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 6. února 2003 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky (ECB/2003/2)

OJ L 241, 26.9.2003, p. 1–460 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Estonian: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Latvian: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Lithuanian: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Hungarian Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Maltese: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Polish: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Slovak: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Slovene: Chapter 10 Volume 004 P. 3 - 392
Special edition in Bulgarian: Chapter 10 Volume 006 P. 3 - 393
Special edition in Romanian: Chapter 10 Volume 006 P. 3 - 393

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 02/09/2007; Zrušeno 32007O0009

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2003/652/oj

HTML

PDF

Official Journal

32003O0002

Úřední věstník L 241 , 26/09/2003 S. 0001 - 0460

Obecné zásady Evropské centrální banky

ze dne 6. února 2003

o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky

(ECB/2003/2)

(2003/652/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.1, článek 12.1 a článek 14.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2], stanoví, že pro účely pravidelného sestavování uvedené konsolidované rozvahy vykazují měnové finanční instituce, které jsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, statistické informace o svých rozvahách národní centrální bance členského státu, jehož jsou rezidenty. Je tudíž nezbytné definovat formáty a postupy, kterými se národní centrální banky musejí řídit, aby mohly Evropské centrální bance (ECB) vykazovat v souladu s nařízením ECB/2001/13 statistické informace odvozené z informací shromážděných od skutečného souboru zpravodajských jednotek a ze svých vlastních rozvah. Pro účely statistického výkaznictví odvozuje ECB ze své vlastní rozvahy údaje odpovídající údajům, které národní centrální banky odvozují ze svých rozvah. Měnové agregáty počítané ECB mohou zahrnovat vkladová pasiva a prostředky vkladovým pasivům velmi podobné vydané ústředními vládními institucemi. Je rovněž nezbytné definovat formáty a postupy pro pravidelné sestavování statistiky toků odvozené z konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí a z dodatečných informací poskytnutých národními centrálními bankami.

(2) Od přijetí obecných zásad ECB/2002/5 ze dne 30. července 2002 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky [3] se výměna statistických informací v Eurosystému významnou měrou rozvinula, a to na základě skutečnosti, že nařízení ECB/2001/13 a nařízení ECB/2001/18 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům [4] vstoupila v platnost. Je tudíž nezbytné aktualizovat přílohy obecných zásad ECB/2002/5 těmito obecnými zásadami.

(3) ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami identifikuje a zaznamenává vlastnosti systémů elektronických peněz v Evropské unii, dostupnost dotyčných statistických informací a související metody sestavování statistik.

(4) K provádění makroobezřetnostní analýzy a strukturální analýzy na evropské úrovni jsou zapotřebí doplňující údaje o rozvahách úvěrových institucí a další strukturální ukazatele týkající se bankovního systému.

(5) Pro dokončení statistického obrazu eurozóny jsou zapotřebí doplňující údaje týkající se ostatních finančních zprostředkovatelů s výjimkou pojišťoven a penzijních fondů (dále jen "ostatní finanční zprostředkovatelé"). Činnosti prováděné ostatními finančními zprostředkovateli jsou podobné činnostem prováděným měnovými finančními institucemi a doplňují je a zejména vzhledem k tomu, že pro statistické účely ECB nejsou rozvahové údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích, kteří jsou zcela nebo částečně vlastněny měnovými finančními institucemi, zahrnuty do rozvah měnových finančních institucí, je důležité tyto údaje shromážďovat. V této oblasti uplatňuje ECB prozatím krátkodobý přístup, který spočívá v sestavování statistik s využitím informací dostupných na vnitrostátní úrovni.

(6) Doplňující údaje o prodejích/převodech úvěrů měnových finančních institucí na třetí osoby (sekuritizace) jsou zapotřebí ke sledování možného dopadu tohoto vývoje na úvěry, které úvěrové instituce poskytují ostatním rezidentům. Prodeje/převody úvěrů měnových finančních institucí na třetí osoby mohou snížit částky, které měnové finanční instituce vykazují, aniž to účinně ovlivní financování ostatních rezidentů.

(7) ECB může pro národní centrální banky plnit úlohu prostředníka pro přenos doplňující měnové a bankovní statistiky Mezinárodnímu měnovému fondu.

(8) Pro zveřejňování statistických informací o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí národními centrálními bankami musí být stanovena určitá jednotná pravidla, aby bylo zajištěno řádné zveřejňování souvisejících klíčových tržně citlivých agregátů.

(9) Nařízení ECB/2001/13 stanoví, že se statistické informace, které vykazují úvěrové instituce v souladu s pravidly obsaženými v tomto nařízení, používají k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s nařízením ECB/1998/15 ze dne 1. prosince 1998 o uplatňování minimálních rezerv [5], jež bylo naposledy změněno nařízením ECB/2002/3 [6]. Pro analytické účely musí ECB sestavovat měsíční statistiky členění agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv podle druhů závazků.

(10) Nařízení ECB/2001/13 stanoví, že ECB vytváří a vede seznam měnových finančních institucí pro statistické účely při zohlednění požadavků na četnost a včasnost, které vyplývají z jeho použití v rámci systému minimálních rezerv Evropského systému centrálních bank (ESCB). Je tudíž nezbytné definovat formáty a postupy, jimiž se musejí národní centrální banky řídit, aby mohly ECB vykazovat informace, které ECB vyžaduje ke splnění uvedeného úkolu.

(11) S cílem zlepšit kvalitu rozvahové statistiky sektoru měnových finančních institucí eurozóny je třeba pro malé měnové finanční instituce, které byly v souladu s článkem 2 odst. 2 nařízení ECB/2001/13 osvobozeny od úplné zpravodajské povinnosti, stanovit jednotná pravidla pro přepočet na 100 % pokrytí.

(12) Informace o emisích cenných papírů doplňuje statistiku o sektoru měnových finančních institucí, jelikož emise cenných papírů představují pro dlužníky alternativu bankovního financování a držitelé finančních aktiv mohou na cenné papíry emitované nebankovními subjekty pohlížet jako na částečné substituty bankovních vkladů a obchodovatelných nástrojů emitovaných bankami. Členění emisní činnosti podle sektorů zdůrazňuje relativní význam poptávky veřejného a soukromého sektoru na kapitálových trzích a pomáhá objasnit pohyby v tržních úrokových sazbách, zejména v případě střednědobé až dlouhodobé splatnosti. Informace o emisích cenných papírů v eurech mohou být využity ke zhodnocení úlohy eura na mezinárodních finančních trzích; pro tento účel jsou zapotřebí statistiky emisí cenných papírů, které zahrnují všechny emise vydané rezidenty eurozóny v jakékoli měně a všechny emise vydané v eurech v celém světě, a to jak tuzemské, tak mezinárodní. V této oblasti používá ECB prozatím krátkodobý přístup, který spočívá v sestavování statistik emisí cenných papírů s využitím informací dostupných na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(13) ECB potřebuje sledovat transmisi měnové politiky prostřednictvím změn v úrokových sazbách, které se uplatňují v rámci hlavních refinančních operací ESCB, aby lépe pochopila strukturu a fungování cenového mechanismu ve vztahu k měnovým agregátům a na finančních trzích a aby mohla zhodnotit finanční podmínky v sektoru. Pro tento účel jsou požadovány statistické informace o vývoji úrokových sazeb, které měnové finanční instituce uplatňují na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (dále jen "úrokové sazby měnových finančních institucí"); je tudíž nezbytné definovat formáty a postupy, jimiž se musejí národní centrální banky řídit, aby ECB v souladu s nařízením ECB/2001/18 tyto informace vykázaly. Do doby, než bude na úrovni eurozóny k dispozici dostatečně kvalitní statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí, uplatňuje ECB, pokud jde o maloobchodní úrokové sazby, krátkodobý přístup, který spočívá v sestavování omezeného počtu agregovaných maloobchodních úrokových sazeb pro eurozónu považovanou za jediný hospodářský prostor, a to na základě informací dostupných na vnitrostátní úrovni a aniž dojde k dalšímu zatížení zpravodajské jednotky v oblasti výkaznictví. Při provádění podrobnější analýzy maloobchodních úrokových sazeb se ECB bude opírat zejména o klíčové vnitrostátní sazby, tj. o úrokové sazby, které jsou považovány za hlavní ukazatele podmínek na maloobchodním finančním trhu v dotyčném členském státě, jež jsou obvykle sledovány uživateli.

(14) Je nezbytné vypracovat postup účinného provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní zpravodajské zatížení. Při uplatňování tohoto postupu bude brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky mohou navrhovat technické změny příloh těchto obecných zásad prostřednictvím Výboru pro statistiku.

(15) V souladu s článkem 12.1 a článkem 14.3 statutu tvoří obecné zásady ECB nedílnou součást práva Společenství,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad:

1. výrazy "zúčastněný členský stát" a "rezident" mají stejný význam jako v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [7];

2. výrazem "eurozóna" se rozumí hospodářský prostor zúčastněných členských států a ECB;

3. výrazem "Eurosystém" se rozumějí národní centrální banky zúčastněných členských států a ECB;

4. výraz "úvěrová instituce" má stejný význam jako v oddílu I.2 části 1 přílohy I nařízení ECB/2001/13.

Článek 2

Konsolidovaná rozvaha sektoru měnových finančních institucí a odvozování toků

1. Národní centrální banky v souladu s nařízením ECB/2001/13 sestavují a vykazují dvě agregované rozvahy subsektorů "centrální banka" a "ostatní měnové finanční instituce" svého členského státu. Ve srovnávacích tabulkách pro měnovou a bankovní statistiku uvedených v příloze I jsou dále definovány zejména požadované statistické informace o rozvaze centrální banky. Pro účely statistického výkaznictví odvozuje ECB z vlastní rozvahy údaje odpovídající údajům, které národní centrální banky odvodily ze svých vlastních rozvah. Jako sestavitelé vlastních rozvah se národní centrální banky při pravidelném ověřování shody mezi agregovanou rozvahou Eurosystému ke konci měsíce sestavenou pro statistické účely a jeho týdenním finančním výkazem a při pravidelném vykazování výsledku takové prověrky ECB řídí postupem stanoveným v příloze II. Jako sestavitel vlastní rozvahy se ECB řídí stejným postupem. Tyto statistické informace se vykazují podle časového plánu stanoveného v příloze III.

2. V rozsahu, v jakém jsou dostupné, vykazují národní centrální banky další statistické informace o elektronických penězích emitovaných měnovými finančními institucemi a institucemi jinými než měnové finanční instituce v souladu se seznamem položek stanoveným v příloze IV. Měsíční údaje se ECB předkládají alespoň dvakrát ročně. ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami každoročně identifikuje a zaznamenává vlastnosti systémů elektronických peněz v Evropské unii, dostupnost dotyčných statistických informací a související metody sestavování statistik.

3. Aby ECB mohla provádět makroobezřetnostní analýzu evropského bankovního sektoru a analýzu jeho strukturálního vývoje, vykazují národní centrální banky rozvahové údaje o sektoru úvěrových institucí a další strukturální ukazatele v souladu s přílohami V a VI.

4. Pro účely sestavení měnových agregátů vykazují národní centrální banky statistické informace o závazcích z vkladů a držbě hotovosti a cenných papírů ústředních vládních institucí v souladu s přílohou VII a údaje o držitelích akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu v souladu s členěním podle rezidentské příslušnosti obsaženým v příloze VIII, přičemž tyto informace doplňují statistické informace poskytované v souladu s nařízením ECB/2001/13 a jsou vykazovány se stejnou četností a ve stejných lhůtách jako statistické informace podle uvedeného nařízení.

5. V rozsahu, ve kterém jsou příslušné informace dostupné, včetně informací, které se zakládají na nejlepších odhadech, nebo pokud je dotyčná obchodní činnost významná z měnového hlediska, vykazují národní centrální banky další statistické informace podle seznamu doplňkových (memo) položek v souladu s přílohou IX, přičemž tyto informace doplňují statistické informace poskytované v souladu s nařízením ECB/2001/13 a jsou vykazovány se stejnou četností a ve stejných lhůtách jako statistické informace podle uvedeného nařízení. ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami identifikuje a zaznamenává dostupnost dotyčných statistických informací a související metody sestavování statistik.

6. Aby ECB mohla odvozovat statistiky toků vztahující se k měnovým agregátům a jejich protipoložkám, vykazují národní centrální banky statistické informace v souladu s přílohou X.

7. Aniž jsou dotčeny zákonné povinnosti národních centrálních bank vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, mohou národní centrální banky rozhodnout, že využijí ECB jako prostředníka k přenosu doplňující měnové a bankovní statistiky Mezinárodnímu měnovému fondu. Tato statistika a související pokyny ohledně vykazování jsou popsány v příloze XI.

8. Národní centrální banky nezveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny, dokud tyto agregáty nezveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové údaje zveřejní, musí být tyto údaje stejné jako údaje, které přispěly k posledním zveřejněným agregátům eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, reprodukují je věrně.

9. V rozsahu, ve kterém jsou příslušné informace dostupné, včetně informací, které se zakládají na nejlepších odhadech, vykazují národní centrální banky statistické informace o prodejích/převodech úvěrů měnových finančních institucí na třetí osoby (sekuritizace) v souladu s přílohou XII.

10. V případě potřeby zasílají národní centrální banky ECB revize v souladu s postupem podle přílohy XIII.

11. Požadované statistické informace jsou ECB vykazovány ve formě, která splňuje požadavky přílohy XIII. V této příloze je rovněž popsána forma, v jaké ECB vrací statistické informace národním centrálním bankám.

12. Aby byla zajištěna kvalita rozvahové statistiky měnových finančních institucí eurozóny, jsou národní centrální banky povinny, pokud v souladu s článkem 2 odst. 2 nařízení ECB/2001/13 udělují výjimky malým měnovým finančním institucím, vypočítat při sestavování měsíčních a čtvrtletních rozvahových údajů měnových finančních institucí, které vykazují ECB, hrubý ekvivalent pro pokrytí ve výši 100 % pro tyto měnové finanční instituce v souladu s přílohou XIV.

Článek 3

Statistika o základu pro stanovení minimálních rezerv a o standardních odpočtech ze základu pro stanovení minimálních rezerv

1. Za účelem pravidelného sestavování statistiky o základu pro stanovení minimálních rezerv vykazují národní centrální banky ECB statistické informace v souladu s přílohou XV.

2. Za účelem prověření přesnosti současných standardních odpočtů ze základu pro stanovení minimálních rezerv, které mohou úvěrové instituce uplatňovat na hodnotu zůstatku svých emitovaných dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let a na hodnotu zůstatku svých závazků z cenných papírů peněžního trhu v souladu s článkem 3 odst. 2 nařízení ECB/1998/15, ECB provádí každý měsíc výpočty s využitím statistických informací ke konci měsíce, které úvěrové instituce předávají národním centrálním bankám v souladu s nařízením ECB/2001/13. Národní centrální banky sestavují požadované agregáty podle přílohy XVI a vykazují tyto agregáty ECB.

Článek 4

Seznam měnových finančních institucí pro statistické účely

Aby byl seznam měnových finančních institucí pro statistické účely stále přesný a aktuální, vykazují národní centrální banky aktualizované údaje v souladu s přílohou XVII.

Článek 5

Rozvahové údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích

Pro pravidelné sestavování statistik ECB o činnostech rezidentských ostatních finančních zprostředkovatelů vykazují národní centrální banky statistické informace v rozsahu, v němž jsou dostupné, podle přílohy XVIII.

Článek 6

Emise cenných papírů

Pro pravidelné sestavování statistiky ECB o emisích cenných papírů zahrnujících všechny emise vydané rezidenty eurozóny v jakékoli měně a všechny emise vydané v celém světě v eurech, a to jak emise tuzemské, tak mezinárodní, vykazují národní centrální banky statistické informace v rozsahu, v němž jsou dostupné, podle přílohy XIX ve lhůtě pěti týdnů od konce referenčního měsíce.

Článek 7

Statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí

1. Pro pravidelné sestavování statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí ECB vykazují národní centrální banky statistické informace podle přílohy XX. Tyto statistické informace se vykazují podle časového plánu uvedeného v příloze III.

2. Do doby, než bude na úrovni eurozóny k dispozici dostatečně kvalitiní statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí, v každém případě však nejpozději do konce referenčního měsíce prosince 2003, vykazují národní centrální banky nadále statistické informace týkající se statistiky maloobchodních úrokových sazeb podle přílohy XXI ve lhůtě osmnácti pracovních dnů od konce referenčního měsíce. Časový plán je stanoven v příloze III. Národní centrální banka může nahradit své národní složky maloobchodních úrokových sazeb eurozóny podle přílohy XXI přiměřenými statistickými informacemi, které byly shromážděny pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí, přičemž však národní centrální banka dodrží v tomto případě uvedenou lhůtu osmnácti pracovních dnů od konce referenčního měsíce.

3. Do doby, než bude na úrovni eurozóny k dispozici dostatečně kvalitní statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí, v každém případě však nejpozději do konce referenčního měsíce prosince 2003, národní centrální banky vykazují nadále ECB pravidelně rovněž klíčové vnitrostátní maloobchodní úrokové sazby, tj. úrokové sazby, které jsou pokládány za hlavní ukazatele podmínek na maloobchodním finančním trhu v dotyčném členském státě, jež jsou obvykle sledovány uživateli.

Článek 8

Kvalita statistických informací

Aniž jsou dotčena práva ECB ohledně ověřování zakotvená v nařízení (ES) č. 2533/98 a v nařízení ECB/2001/13, národní centrální banky sledují a zajišťují kvalitu a spolehlivost statistických informací předávaných ECB.

Článek 9

Standardy přenosu

Pro elektronický přenos statistických informací, které požaduje ECB, využívají národní centrální banky zařízení, které poskytuje ESCB a které se opírá o telekomunikační síť "ESCB-Net". Formát statistických zpráv vytvořený pro tuto elektronickou výměnu statistických informací je standardním formátem, který schválil Výbor pro statistiku. Tento požadavek nebrání využití jakýchkoli jiných prostředků pro přenos statistických informací jako nouzového řešení, pokud s tím souhlasí ECB.

Článek 10

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech.

Článek 11

Zrušení

Obecné zásady ECB/2002/5 ze dne 30. července 2002 se zrušují.

Článek 12

Závěrečná ustanovení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám zúčastněných členských států.

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 11. února 2003.

Tyto obecné zásady budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 6. února 2003.

Za Radu guvernérů ECB

Willem F. Duisenberg

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Úř. věst. L 220, 15.8.2002, s. 67.

[4] Úř. věst. L 10, 12.1.2001, s. 24.

[5] Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 1.

[6] Úř. věst. L 106, 23.4.2002, s. 9.

[7] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SROVNÁVACÍ TABULKY PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Při pravidelném ověřování shody mezi agregovanou rozvahou Eurosystému ke konci měsíce pro statistické účely a denním finančním výkazem pro účetní účely a pro účely řízení likvidity používají národní centrální banky a ECB, jež sestavují vlastní rozvahové statistické informace, níže uvedené srovnávací tabulky. Tyto statistické informace by se měly vykazovat v souladu s časovým plánem podle přílohy III.

Srovnávací tabulky uvádějí podrobné spojení mezi účetními rozvahovými položkami a položkami, které se vykazují pro statistické účely.

Tyto tabulky poskytují vodítko pro měsíční i čtvrtletní statistické požadavky. Doplňují je pomocné tabulky, které umožňují další sladění účetních a statistických rozvah.

Levá strana srovnávacích tabulek udává pro každou buňku v tabulkách 1, 2, 3 a 4 přílohy I nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2], číslo položky, popis a členění; pravá strana srovnávacích tabulek udává číslo položky, popis a požadované členění pro každou účetní položku. V rozvahách ECB/národních centrálních bank se neuplatňují určité rozvahové položky nařízení ECB/2001/13 (v příslušných buňkách je uvedeno "neuplatňuje se").

Pomocné tabulky kopírují originální tabulky 1, 2, 3 a 4 nařízení ECB/2001/13. V každé buňce obsahují číslo příslušných účetních položek.

Při sestavování těchto statistických údajů musejí národní centrální banky s určitými výjimkami dodržovat harmonizovaná účetní pravidla stanovená v obecných zásadách ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 [3] o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank. Očekává se, že hlavní výjimkou je skutečnost, že národní centrální banky musí přecenit své portfolio cenných papírů měsíčně, a nikoli čtvrtletně, jak je požadováno pro účetní účely.

Další výjimka spočívá v tom, že pro statistické účely musí být účetní položky 9.5 "ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)" a 10.4 "ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)" vykazovány v hrubé výši. Naproti tomu položka 14 "účty přecenění" se vykazuje v hrubé výši pro účetní účely (nerealizované ztráty se vykazují pod položkou 11 "ostatní aktiva") a v čisté výši pro statistické účely.

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

(Měsíční údaje)

Tuzemské položky uvnitř Eurosystému se používají pouze pro ECB nebo Deutsche Bundesbank.

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce PASIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 1 | Formát účetní rozvahy |

| |

8 | Emitované oběživo | | | 1 | Bankovky v oběhu |

9 | Vklady (všechny měny) | Tuzemsko | MFI | | | | 2.1 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - běžné účty (včetně systému minimálních rezerv) | Tuzemsko | | | | | |

| | | 2.4 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Tuzemsko | | | | | |

| | | 2.5 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - závazky z vyrovnání marže | Tuzemsko | | | | | |

| | | 10.2 | Závazky uvnitř Eurosystému - závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB (pouze rozvaha národní centrální banky) | Tuzemsko | | | | | |

9 | Vklady (všechny měny) | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | | | | 2.1 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - běžné účty (včetně systému minimálních rezerv) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.2 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - vkladová facilita | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.3 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - termínované vklady | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.4 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.5 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - závazky z vyrovnání marže | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 10.2 | Závazky uvnitř Eurosystému - závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB (pouze rozvaha národní centrální banky) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | | | | |

| | | | 8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | | |

9e | Vklady (euro) | Tuzemsko | MFI | | | | 2.1 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - běžné účty (včetně systému minimálních rezerv) | Tuzemsko | | | | | |

| | | 2.4 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Tuzemsko | | | | | |

| | | 2.5 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - závazky z vyrovnání marže | Tuzemsko | | | | | |

| | | 10.2 | Závazky uvnitř Eurosystému - závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB (pouze rozvaha národní centrální banky) | Tuzemsko | | | | | |

9e | Vklady (euro) | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | | | | 2.1 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - běžné účty (včetně systému minimálních rezerv) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.2 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - vkladová facilita | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

| | | 2.3 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - termínované vklady | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | |

12 | Kapitál a rezervy | | | | | | (11) | (Ostatní aktiva) | | | | | | |

| | | | | | 14 | Účty přecenění | | | | | | |

| | | | | | 15 | Kapitál a rezervní fondy | | | | | | |

CB3 | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání | | | | | | 9 | Vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF | | | | | | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

(Měsíční údaje)

Tuzemské položky uvnitř Eurosystému se používají pouze pro ECB nebo Deutsche Bundesbank.

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce AKTIVA Stavy | | |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 1 | Formát účetní rozvahy | | |

| | | | | | | 11 | Ostatní aktiva | | | | | | | |

1e | Pokladní hotovost, z toho euro | | | | | | | 11 | Ostatní aktiva | | | | | | | |

| | | | 5.1 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - hlavní refinanční operace | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.2 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - dlouhodobější refinanční operace | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.3 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.4 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - strukturální reverzní operace | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.5 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - mezní zápůjční facilita | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.6 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - pohledávky z vyrovnání marže | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 9.2 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - pohledávky z převodu devizových rezerv (pouze rozvaha národních centrálních bank) | Tuzemsko | | | | | | |

| | | | 5.1 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - hlavní refinanční operace | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 5.2 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - dlouhodobější refinanční operace | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 5.3 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 5.4 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - strukturální reverzní operace | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 5.5 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - mezní zápůjční facilita | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 5.6 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny související v souvislosti s operacemi měnové politiky - pohledávky z vyrování marže | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 9.2 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - pohledávky z převodu devizových rezerv (pouze rozvaha národních centrálních bank) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | 9.3 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB (pouze rozvaha ECB) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

| | | | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | | | | | |

| | | | | 4.2 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | | | |

| | | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | | | | | Do 1 roku |

| | | | 4.2 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | | | |

| | | | | 4.1 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů a úvěry | | Cenné papíry (jiné než akcie) | | | | | |

| | | | 9.1 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - podíl na základním kapitálu ECB (pouze rozvaha národních centrálních bank) | Ostatní zúčastněné členské státy | | | | | | |

CB1 | Zlato a pohledávky ve zlatě (pouze měnové zlato) | | | | | | | 1 | Zlato a pohledávky ve zlatě | | | | | | | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle sektorů (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce PASIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 2 | Formát účetní rozvahy |

| | |

| | | 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle sektorů (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce AKTIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 2 | Formát účetní rozvahy |

| | |

| | | 4.2 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle zemí (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce PASIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 3 | Formát účetní rozvahy |

Rezidentská příslušnost | Sektor |

9 | Vklady (všechny měny) | Země EU (vyjma tuzemsko) --x --y --z | MFI | 2.1 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - běžné účty (včetně systému minimálních rezerv) | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

2.2 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - vkladová facilita | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

2.3 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - termínované vklady | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

2.4 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

2.5 | Závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny související s operacemi měnové politiky - závazky z vyrovnání marže | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

3 | Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

6 | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | MFI |

7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | MFI |

8.2 | Závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | |

10.1 | Závazky uvnitř Eurosystému - závazky z převodu devizových rezerv | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

10.2 | Závazky uvnitř Eurosystému - závazky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB(pouze rozvaha národních centrálních bank) | (Německo) | |

10.4 | Závazky uvnitř Eurosystému - ostatní závazky v Eurosystému | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

12 | Ostatní pasiva | Země EU | MFI |

8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | Zbytek světa (vyjma EU) | Banky |

12 | Ostatní závazky | Zbytek světa (vyjma EU) | Banky |

5.2 | Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny - ostatní závazky | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

6 | Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | MFI |

7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | |

8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | jiné než MFI |

12 | Ostatní pasiva | Země EU | jiné než MFI |

8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | Zbytek světa (vyjma EU) | Nebankovní subjekty |

12 | Ostatní pasiva | Zbytek světa (vyjma EU) | Nebankovní subjekty |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle zemí (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce AKTIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 3 | Formát účetní rozvahy |

2 | Úvěry (všechny měny) | Země EU (kromě tuzemska) --x --y --z | MFI | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | Úvěry | MFI | |

| 4.2 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky z úvěrové facility v rámci ERM II | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | | | |

| 5.1 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - hlavní refinanční operace | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 5.2 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - dlouhodobější refinanční operace | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 5.3 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - reverzní operace jemného dolaďování | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 5.4 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - strukturální reverzní operace | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 5.5 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - mezní zápůjční facilita | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 5.6 | Úvěry v eurech poskytované úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s operacemi měnové politiky - pohledávky z vyrování marže | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

| 9.2 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - pohledávky z převodu devizových rezerv (pouze rozvaha národních centrálních bank) | (Německo) | | | |

| 9.3 | Pohledávky uvnitř Eurosystému - pohledávky z vlastních směnek ke krytí emise dluhopisů ECB (pouze rozvaha ECB) | Ostatní zúčastněné členské státy: --a --b --c | | | |

3 | Cenné papíry jiné než akcie (všechny měny) | Země EU (vyjma tuzemsko) --x --y --z | MFI | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | Země EU (nezúčastněné členské státy): --x --y --z | Cenné papíry jiné než akcie | MFI | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle měny (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce PASIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 4 | Formát účetní rozvahy |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | DKK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | DKK | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | DKK | |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | SEK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | SEK | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | SEK | |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | GBP | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | GBP | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | GBP | |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | USD | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | USD | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | USD | |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | JPY | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | JPY | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | JPY | |

9A | Vklady - tuzemsko | MFI | CHF | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | CHF | |

| 12 | Ostatní pasiva | Tuzemsko | MFI | CHF | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | DKK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | DKK | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | SEK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | SEK | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | GBP | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | GBP | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | USD | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | USD | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | JPY | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | JPY | |

9A | Vklady - tuzemsko | jiné než MFI | CHF | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | CHF | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | DKK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | DKK | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | DKK | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | SEK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | SEK | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | SEK | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | GBP | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | GBP | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | GBP | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | USD | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | USD | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | USD | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | JPY | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | JPY | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | JPY | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | CHF | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | CHF | |

| 12 | Ostatní pasiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | CHF | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | DKK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | DKK | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | SEK | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | SEK | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | GBP | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | GBP | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | USD | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | USD | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | JPY | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | JPY | |

9B | Vklady - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | CHF | | 7 | Závazky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | CHF | |

9C | Vklady - zbytek světa | | DKK | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | DKK | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | DKK | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | DKK | Podle splatnosti (2 pásma) |

9C | Vklady - zbytek světa | | SEK | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | SEK | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | SEK | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | SEK | Podle splatnosti (2 pásma) |

9C | Vklady - zbytek světa | | GBP | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | GBP | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | GBP | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | GBP | Podle splatnosti (2 pásma) |

9C | Vklady - zbytek světa | | USD | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | USD | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | USD | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | USD | Podle splatnosti (2 pásma) |

9C | Vklady - zbytek světa | | JPY | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | JPY | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | JPY | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | JPY | Podle splatnosti (2 pásma) |

9C | Vklady - zbytek světa | | CHF | Podle splatnosti (2 pásma) | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | | CHF | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | CHF | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 12 | Ostatní pasiva | | | CHF | Podle splatnosti (2 pásma) |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | Měny ostatních členských států celkem | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | DKK | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | DKK | |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | DKK | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | DKK | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | SEK | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | SEK | |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | SEK | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | SEK | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | GBP | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | GBP | |

| 8.2 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - závazky z úvěrové facility v rámci ERM II | | | GBP | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | GBP | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | USD | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | USD | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | USD | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | JPY | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | JPY | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | JPY | |

9C | Vklady - zbytek světa | Banky | CHF | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Banky | CHF | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Banky | CHF | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | DKK | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | DKK | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | DKK | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | SEK | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | SEK | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | SEK | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | GBP | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | GBP | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | GBP | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | USD | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | USD | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | USD | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | JPY | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | JPY | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | JPY | |

9C | Vklady - zbytek světa | Nebankovní subjekty | CHF | | 8.1 | Závazky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - vklady, zůstatky a ostatní závazky | | Nebankovní subjekty | CHF | |

| 12 | Ostatní pasiva | | Nebankovní subjekty | CHF | |

SROVNÁVACÍ TABULKA PRO MĚNOVOU A BANKOVNÍ STATISTIKU

Členění podle měny (čtvrtletní údaje)

Srovnávací tabulka pro účely měnové a bankovní statistiky. Srovnání položky po položce AKTIVA Stavy |

Nařízení ECB/2001/13 - Příloha 1 - Tabulka 4 | Formát účetní rozvahy |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | DKK | |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | SEK | |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | GBP | |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | USD | |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | JPY | |

2A | Úvěry - tuzemsko | jiné než MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Úvěry | CHF | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | DKK | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | SEK | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | GBP | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | USD | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | JPY | |

2B | Úvěry - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Úvěry | CHF | |

| 4.2 | Pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vzniklé z úvěrové facility v rámci ERM II | | | | | |

2C | Úvěry - zbytek světa | | DKK | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | DKK | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | | SEK | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | SEK | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | | GBP | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | GBP | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | | USD | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | USD | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | | JPY | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | JPY | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | | CHF | Nad 1 rok | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | | Úvěry | CHF | Nad 1 rok |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | DKK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | DKK | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | SEK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | SEK | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | GBP | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | GBP | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | USD | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | USD | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | JPY | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | JPY | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Banky | CHF | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Úvěry | CHF | |

| 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Úvěry | | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | DKK | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | DKK | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | SEK | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | SEK | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | GBP | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | GBP | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | USD | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | USD | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | JPY | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | JPY | |

2C | Úvěry - zbytek světa | Nebankovní subjekty | CHF | | 2.1 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - pohledávky vůči MMF | | Nebankovní subjekty | Úvěry | CHF | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

| 11 | Ostatní aktiva | Tuzemsko | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3A | Cenné papíry jiné než akcie - tuzemsko | jiné než MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Tuzemsko | | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

| 11 | Ostatní aktiva | Ostatní zúčastněné členské státy | MFI | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | DKK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | SEK | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | GBP | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | USD | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | JPY | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3B | Cenné papíry jiné než akcie - ostatní zúčastněné členské státy | jiné než MFI | CHF | | 3 | Pohledávky v cizí měně vůči rezidentům eurozóny | Ostatní zúčastněné členské státy | | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | DKK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | SEK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | GBP | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | USD | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | JPY | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Banky | CHF | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Banky | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | DKK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | DKK | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | SEK | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | SEK | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | GBP | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | GBP | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | USD | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | USD | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | JPY | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | JPY | |

3C | Cenné papíry jiné než akcie - zbytek světa | Nebankovní subjekty | CHF | | 2.2 | Pohledávky v cizí měně vůči nerezidentům eurozóny - zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční úvěry a jiná zahraniční aktiva | | Nebankovní subjekty | Cenné papíry jiné než akcie | CHF | |

PŘÍLOHA I, POMOCNÁ TABULKA

TABULKA 1

(Stavy)

Údaje poskytované měsíčně

Čísla v buňkách odkazují na účetní položky podle obecných zásad ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank.

+++++ TIFF +++++

Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce | Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce |

Ústřední vládní instituce (c) | Ostatní vládní instituce (d) | Celkem (e) | Ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 a S.124) (f) | Pojišťovny a penzijní fondy (S.125) (g) | Nefinanční podniky (S.11) (h) | Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (i) | Ústřední vládní instituce (l) | Ostatní vládní instituce (m) | Celkem (n) | Ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 a S.124) (o) | Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.125) (p) | Nefinanční podniky (S.11) (q) | Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) (r) |

PASIVA

8.Emitované oběživo | | | | | | | | | | | | | | | 1 |

9.Vklady | 2.1 | | 5.1 | | | | | | | 2.1 | | 5.1 | | | | | | | 6 |

2.2 | | 7 | | | | | | | 2.2 | | 7 | | | | | | | 8.1 |

2.3 | | 12 | | | | | | | 2.3 | | 12 | | | | | | | 8.2 | |

2.4 | | | | | | | | | 2.4 | | | | | | | | | 12 | |

2.5 | | | | | | | | | 2.5 | | | | | | | | | | |

3 | | | | | | | | | 3 | | | | | | | | | | |

5.2 | | | | | | | | | 5.2 | | | | | | | | | | |

7 | | | | | | | | | 7 | | | | | | | | | | |

10.1 | | | | | | | | | 10.1 | | | | | | | | | | |

10.2 | | | | | | | | | 10.2 | | | | | | | | | | |

10.4 | | | | | | | | | 10.4 | | | | | | | | | | |

12 | | | | | | | | | 12 | | | | | | | | | | |

do 1 roku | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 6 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.1 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.2 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 12 | |

nad 1 rok | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 6 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.1 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.2 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 12 | |

9eEuro | 2.1 | | | | | | | | | 2.1 | | | | | | | | | | |

2.2 | | | | | | | | | 2.2 | | | | | | | | | | |

2.3 | | | | | | | | | 2.3 | | | | | | | | | | |

2.4 | | | | | | | | | 2.4 | | | | | | | | | | |

2.5 | | | | | | | | | 2.5 | | | | | | | | | | |

3 | | | | | | | | | 3 | | | | | | | | | | |

5.2 | | | | | | | | | 5.2 | | | | | | | | | | |

10.1 | | | | | | | | | 10.1 | | | | | | | | | | |

10.2 | | | | | | | | | 10.2 | | | | | | | | | | |

10.4 | | | | | | | | | 10.4 | | | | | | | | | | |

12 | | | | | | | | | 12 | | | | | | | | | | |

9.1eJednodenní | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

do 1 roku | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

od 1 roku do 2 let | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

nad 2 roky | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

9.4eRepo operace | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | | | 5.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

9.1xJednodenní | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

do 1 roku | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

od 1 roku do 2 let | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

nad 2 roky | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

9.4xRepo operace | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | |

| | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | |

do 1 roku | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 4 |

12.Kapitál a rezervy | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | (11) |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 12 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 13 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 14 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 15 |

13.Zbývající pasiva | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 10.3 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 12 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 13 |

CB3.Protipoložky ZPČ | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 9 |

Čísla v buňkách odkazují na účetní položky, jak jsou definovány v obecných zásadách ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank.

+++++ TIFF +++++

Měnové finanční instituce (a) | Instituce jiné než měnové finanční instituce | Měnové finanční instituce (j) | Instituce jiné než měnové finanční instituce |

Vládní instituce (b) | Ostatní rezidenti | Vládní instituce (k) | Ostatní rezidenti |

Celkem (c) | Ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 a S.124) (d) | Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.125) (e) | Nefinanční podniky (S.11) (f) | Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) | Celkem (l) | Ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce (S.123 a S.124) (m) | Pojišťovací společnosti a penzijní fondy (S.125) (n) | Nefinanční podniky (S.11) (o) | Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15) |

AKTIVA

1.Pokladní hotovost | | | | | | | 2.2 |

| | | | | | | | | | | | | | 11 |

1e.z toho euro | | | | | | | | | | | | | | | | | 11 |

2.Úvěry | 3 | 3 | 3 | | | | | | | 3 | 3 | 3 | | | | | | | 2.1 |

5.1 | 8 | 11 | | | | | | | 5.1 | 8 | 11 | | | | | | | 2.2 | |

5.2 | 11 | | | | | | | | 5.2 | 11 | | | | | | | | 4.1 | |

5.3 | | | | | | | | | 5.3 | | | | | | | | | 4.2 | |

5.4 | | | | | | | | | 5.4 | | | | | | | | | 11 | |

5.5 | | | | | | | | | 5.5 | | | | | | | | | | |

5.6 | | | | | | | | | 5.6 | | | | | | | | | | |

6 | | | | | | | | | 6 | | | | | | | | | | |

9.2 | | | | | | | | | 9.2 | | | | | | | | | | |

9.3 | | | | | | | | | 9.3 | | | | | | | | | | |

9.5 | | | | | | | | | 9.5 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

do 1 roku | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.1 | |

| | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 2.2 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 4.1 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 4.2 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 11 | |

od 1 roku do 5 let | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | |

| | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 4.1 | |

nad 5 let | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | | | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 11 | |

| | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | |

2e.z toho euro | | 8 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | 8 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | |

| 11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | |

3.Cenné papíry jiné než akcie | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 2.2 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 4.1 | |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | 11 | |

3e.Euro | | 7 | 7 | | | | | | | | 7 | 7 | | | | | | | | |

| 8 | 11 | | | | | | | | 8 | 11 | | | | | | | | |

| 11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | |

do 1 roku | 6 | | | | | | | | | 6 | | | | | | | | | | |

7 | | | | | | | | | 7 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

od 1 roku do 2 let | 6 | | | | | | | | | 6 | | | | | | | | | | |

7 | | | | | | | | | 7 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

nad 2 roky | 6 | | | | | | | | | 6 | | | | | | | | | | |

7 | | | | | | | | | 7 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

3x.Cizí měny | žádná buňka | 3 | 3 | | | | | | | | 3 | 3 | | | | | | | | |

| 11 | 11 | | | | | | | | 11 | 11 | | | | | | | | |

do 1 roku | 3 | | | | | | | | | 3 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

od 1 roku do 2 let | 3 | | | | | | | | | 3 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

nad 2 roky | 3 | | | | | | | | | 3 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | 11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | 11 | |

5.Akcie a ostatní majetkové účasti | 6 | | 11 | | | | | | | 6 | | 11 | | | | | | | 11 | |

9.1 | | | | | | | | | 9.1 | | | | | | | | | | |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | | |

6.Stálá aktiva | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 11 |

7.Zbývající aktiva | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 9.4 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | 10 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 11 |

CB1.Zlato & pohledávky ve zlatě (pouze měnové zlato) | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 1 |

CB2.Pohledávky vůči MMF - práva čerpání, zvláštní práva čerpání, ostatní pohledávky | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 2.1 |

TABULKA 2

Členění podle sektorů

Údaje poskytované čtvrtletně

+++++ TIFF +++++

Rozvahové položky | A.Tuzemsko | B.Ostatní zúčastněné členské státy | C.Zbytek světa |

Instituce jiné než měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce | Celkem |

PASIVA

9.Vklady | | M | | | | | | | | | | | M | | | | | | | | | | M | 6 | 6 | 6 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 8.2 | 12 | 12 |

| | | | | | | | | | | | | | | | | | | | 12 |

9.1Jednodenní | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | | |

| | 7 | 7 | 7 | | | 7 | 7 | 7 | | | | |

| | 12 | 12 | 12 | | | 12 | 12 | 12 | | | | |

9.2S dohodnutou splatností | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | | |

| | 7 | 7 | 7 | | | 7 | 7 | 7 | | | | |

| | 12 | 12 | 12 | | | 12 | 12 | 12 | | | | |

9.3S výpovědní lhůtou | | | M | neuplatňuje se | neuplatňuje se | neuplatňuje se | M | M | M | M | M | | | M | neuplatňuje se | neuplatňuje se | neuplatňuje se | M | M | M | M | M | | | | |

9.4Repo operace | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | M | 5.1 | 5.1 | 5.1 | M | M | M | M | M | | | | |

| | 7 | 7 | 7 | | | 7 | 7 | 7 | | | | |

| | 12 | 12 | 12 | | | 12 | 12 | 12 | | | | |

10.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

AKTIVA

2.Úvěry | M | 3 | | | | | M | | | | | M | 3 | | | | | M | | | | | M | 2.2 | 2.1 | 2.2 |

8 | | | | | | | | | 8 | | | | | | | | | 4.1 | 2.2 | 4.1 |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | | 4.2 | 4.1 | 11 |

| | | | | | | | | | | | | | | | 11 | 11 |

do 1 roku | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | |

| | | 8 | 8 | 8 | | | | | 8 | 8 | 8 | | | | | |

| | | 11 | 11 | 11 | | | | | 11 | 11 | 11 | | | | | |

od 1 roku do 5 let | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | |

| | | 8 | 8 | 8 | | | | | 8 | 8 | 8 | | | | | |

| | | 11 | 11 | 11 | | | | | 11 | 11 | 11 | | | | | |

nad 5 let | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | 3 | 3 | 3 | | M | M | M | M | | | | |

| | | 8 | 8 | 8 | | | | | 8 | 8 | 8 | | | | | |

| | | 11 | 11 | 11 | | | | | 11 | 11 | 11 | | | | | |

3.Cenné papíry jiné než akcie | M | 3 | | | | | M | | | | | M | 3 | | | | | M | | | | | M | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

7 | | | | | | | | | 7 | | | | | | | | | 4.1 | 4.1 | 4.1 |

8 | | | | | | | | | 8 | | | | | | | | | 11 | 11 | 11 |

11 | | | | | | | | | 11 | | | | | | | | |

do 1 roku | | | | 3 | 3 | 3 | | 3 | 3 | 3 | neuplatňuje se | | | | 3 | 3 | 3 | | 3 | 3 | 3 | neuplatňuje se | | | | |

| | | 7 | 7 | 7 | | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | | 7 | 7 | 7 | | | | |

| | | 8 | 8 | 8 | | 11 | 11 | 11 | | | | 8 | 8 | 8 | | 11 | 11 | 11 | | | | |

| | | 11 | 11 | 11 | | | | | 11 | 11 | 11 | | | | | |

nad 1 rok | | | | 3 | 3 | 3 | | 3 | 3 | 3 | neuplatňuje se | | | | 3 | 3 | 3 | | 3 | 3 | 3 | neuplatňuje se | | | | |

| | | 7 | 7 | 7 | | 7 | 7 | 7 | | | | 7 | 7 | 7 | | 7 | 7 | 7 | | | | |

| | | 8 | 8 | 8 | | 11 | 11 | 11 | | | | 8 | 8 | 8 | | 11 | 11 | 11 | | | | |

| | | 11 | 11 | 11 | | | | | 11 | 11 | 11 | | | | | |

4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

5.Akcie a ostatní majetkové účasti | | | | | | | M | 11 | 11 | 11 | | | | | | | | M | 11 | 11 | 11 | | M | | | |

TABULKA 3

Členění podle zemí

Údaje poskytované čtvrtletně

+++++ TIFF +++++

Rozvahové položky | B.Ostatní zúčastněné členské státy (tj. vyjma tuzemský sektor) + část oddílu C. Zbytek světa (členské státy) | Část oddílu C. Zbytek světa (vyjma členské státy) |

BE | DK | DE | GR | ES | FR | IE | IT | LU | NL | AT | PT | FI | SE | GB | Celkem |

PASIVA

a.od měnových finančních institucí | 2.1 | 6 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 6 | 6 | 6 |

2.2 | 8.1 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

2.3 | 8.2 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 2.3 | 8.2 | 8.2 | 8.2 |

2.4 | 12 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 2.4 | 12 | 12 | |

2.5 | | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | 2.5 | | | |

3 | | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | | | |

7 | | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | | | |

10.1 | | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | 10.1 | | | |

10.4 | | 10.2 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | 10.4 | | | |

12 | | 10.4 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | |

| | 12 | | | | | | | | | | | | | |

b.od institucí jiných než měnové finanční instituce | 5.1 | 6 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 6 | 6 | 6 |

5.2 | 8.1 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

7 | 12 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 12 | 12 | 12 |

12 | | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | | | |

10.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | | | | | | | | | | | | | | | | |

AKTIVA

a.měnovým finančním institucím | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

5.1 | 4.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 5.1 | 4.1 | 4.1 | 4.1 |

5.2 | 4.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 5.2 | 4.2 | 4.2 | 11 |

5.3 | 11 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 5.3 | 11 | 11 | |

5.4 | | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | 5.4 | | | |

5.5 | | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | | | |

5.6 | | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | 5.6 | | | |

6 | | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | | | |

9.3 | | 9.2 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | 9.3 | | | |

9.5 | | 9.3 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | 9.5 | | | |

11 | | 9.5 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

| | | 11 | | | | | | | | | | | | | |

b.institucím jiným než měnovým finančním institucím | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | 2.1 |

8 | 4.1 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 4.1 | 4.1 | 2.2 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 4.1 |

| | | | | | | | | | | | | | | 11 |

a.emitované měnovými finančními institucemi | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

6 | 4.1 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 4.1 | 4.1 | 4.1 |

7 | 11 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 11 | 11 | 11 |

11 | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

do 1 roku | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | |

6 | 4.1 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 4.1 | 4.1 | |

7 | 11 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 11 | 11 | |

11 | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

od 1 roku do 2 let | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | |

6 | 4.1 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 4.1 | 4.1 | |

7 | 11 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 11 | 11 | |

11 | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

nad 2 roky | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | |

6 | 4.1 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 4.1 | 4.1 | |

7 | 11 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 11 | 11 | |

11 | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

b.emitované institucemi jinými než měnovými finančními institucemi | 3 | 2.2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

7 | 4.1 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 4.1 | 4.1 | 4.1 |

8 | 11 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 | 11 | 11 | 11 |

11 | | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

5.Akcie a ostatní majetkové účasti | 6 | 11 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 11 | 11 | 11 |

11 | | 9.1 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | | | |

| | 11 | | | | | | | | | | | | | |

TABULKA 4

Členění podle měn

Údaje poskytované čtvrtletně

Čísla v buňkách odkazují na účetní položky, jak jsou definovány v obecných zásadách ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční výkazování v Evropském systému centrálních bank.

+++++ TIFF +++++

Celkem | DKK | SEK | GBP | Celkem | USD | JPY | CHF | Zbývající měny dohromady |

PASIVA

a.měnovým finančním institucím | M | M | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

b.institucím jiným než měnovým finančním institucím | M | 5.1 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

a.měnovým finančním institucím | M | M | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

b.institucím jiným než měnovým finančním institucím | M | 5.1 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 | 7 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

i.do 1 roku | M | 6 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

12 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

ii.nad 1 rok | M | 6 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

12 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 |

12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

a.bankám | 6 | 6 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

8.1 | 12 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 8.2 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

8.2 | 12 | 12 | 12 | 12 |

12 |

b.nebankovním subjektům | 6 | 6 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 | 8.1 |

8.1 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 | 12 |

12 |

10.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | M | | | | | | | | | | |

12. + 13.Zbývající pasiva | M | | | | | | | | | | |

AKTIVA

a.měnovým finančním institucím | M | | | | | | | | | | |

b.institucím jiným než měnovým finančním institucím | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

a.měnovým finančním institucím | M | | | | | | | | | | |

b.institucím jiným než měnovým finančním institucím | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

i.do 1 roku | M | 4.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 |

4.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

ii.nad 1 rok | M | 4.1 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

a.bankám | 2.2 | 4.1 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

4.1 | 4.2 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

4.2 | 11 |

11 |

b.nebankovním subjektům | 2.1 | 4.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 | 2.1 |

2.2 | 11 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

4.1 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

11 |

a.emitované měnovými finančními institucemi | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

b.emitované institucemi jinými než měnovými finančními institucemi | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

a.emitované měnovými finančními institucemi | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

b.emitované institucemi jinými než měnovými finančními institucemi | M | M | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |

11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

a.emitované bankami | 2.2 | 4.1 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

4.1 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

11 |

b.emitované nebankovními subjekty | 2.2 | 4.1 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 | 2.2 |

4.1 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 | 11 |

11 |

4.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | | | | | | | | | | | |

A.Tuzemsko | M | | | | | | | | | | |

B.Ostatní zúčastněné členské státy | M | | | | | | | | | | |

C.Zbytek světa | M | | | | | | | | | | |

5. + 6. + 7.Zbývající aktiva | M | | | | | | | | | | |

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Úř. věst. L 58, 3.3.2003, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

SROVNÁNÍ ÚČETNÍCH A STATISTICKÝCH ÚDAJŮ OHLEDNĚ ROZVAHY EUROSYSTÉMU

NÁVOD PRO SESTAVITELE, JAK POSTUPOVAT PŘI SROVNÁVACÍ KONTROLE ÚČETNÍCH A STATISTICKÝCH ÚDAJŮ

1. V této příloze je popsán postup, jímž se mají řídit sestavitelé rozvahy Evropské centrální banky (ECB)/národních centrálních bank, aby ověřily shodu mezi agregovanou rozvahou Eurosystému sestavovanou ke konci měsíce pro statistické účely a jeho týdenním finančním výkazem. Srovnávají se dvě tabulky Měsíčního bulletinu ECB: tabulka 1.1, která obsahuje účetní údaje ("Konsolidovaný finanční výkaz Eurosystému"), a tabulka 2.1, která obsahuje statistické údaje ("Agregovaná rozvaha Eurosystému").

2. Byl vyhotoven seznam pro kontrolu shody (viz dodatek 1). Pokud existují mezi dvěma soubory údajů nesrovnalosti, musejí být vysvětleny. V dodatku 2 jsou poskytnuty vysvětlivky k těmto kontrolám. Statistické agregáty tabulky 2.1, které se používají při srovnáních, jsou uvedeny v dodatku 3, který vytyčuje spojení mezi těmito agregáty a základními rozvahovými údaji [1]. Pokud jde o popis účetních údajů, poskytují obecné zásady ECB/2002/10 ze dne 5. prosince 2002 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank úplné základní informace o struktuře, účetních zvyklostech, které se používají v týdenních finančních výkazech, a o obsahu takových finančních výkazů.

3. Sestavitelé se žádají, aby tyto kontroly prováděli každý měsíc za účelem zajištění shody mezi základními údaji národních centrálních bank podle zemí a rozvahou ECB. Pokládá se za samozřejmé, že přesné spojení mezi dvěma soubory údajů je možné pouze tehdy, když se datum uzávěrky týdenního finančního výkazu shoduje s referenčním datem statistických výkazů (tj. z konce měsíce). V ostatních vykazovaných obdobích budou tyto kontroly zajišťovat těsnou, avšak nikoli naprostou shodu mezi účetními a statistickými údaji. V těch vykazovaných obdobích, ve kterých se tato dvě data neshodují, mohou národní centrální banky provést srovnání statistických údajů s "denní rozvahou", která byla sestavena k poslednímu pracovnímu dni měsíce.

4. Sestavitelé se žádají, aby ECB (odboru pro měnovou a bankovní statistiku) oznámily výsledek těchto kontrol. Oznámení by mělo být předáno před poskytnutím statistických údajů nebo současně s ním, tj. do patnáctého pracovního dne po referenčním datu. Pokud kontroly odhalí nesrovnalosti, sestavitelé se žádají, aby odboru pro měnovou a bankovní statistiku zaslali vysvětlivku, která by měla obsahovat alespoň popis příslušných kontrol, charakter nesrovnalostí, možný dopad na minulé řady údajů a očekávaný budoucí vývoj nesrovnalostí a jeho dopad na budoucí zprávy.

5. Za účelem minimalizace zatížení národních centrálních bank se doporučuje, aby se úplná vysvětlivka vypracovávala za normálních okolností kompletním a podrobným způsobem pouze jednou ročně. V ostatních měsících jsou národní centrální banky povinny vyhotovit pouze zjednodušenou verzi vysvětlivek, v nichž jednoduše vyznačí strukturální rozdíly mezi týdenním finančním výkazem a statistickou zprávou. Přiložené vzory by měly sloužit jako návod pro vypracování vysvětlivek. První vzor (dodatek 4) ukazuje výsledek kontrol souladu v kompletní verzi. Druhý vzor (dodatek 5) ukazuje výsledek kontrol zjednodušeným způsobem.

6. Je důležité, aby všechny národní centrální banky (a Ředitelství ECB pro interní finance) zasílaly úplné vysvětlivky ve stejnou dobu v roce. Odbor pro měnovou a bankovní statistiku bude tak moci jednou ročně vypracovat podrobnou zprávu, v níž budou popsány zjištěné nesrovnalosti. Níže uvedený časový plán ukazuje pro rok 2002, který vzor se doporučuje použít a kdy. V prosinci 2003 by měl být zejména přednostně zaslán další komplexní vzor, který se týká údajů ke konci listopadu 2003.

Vykazované období | Poslední týdenní finanční výkaz v měsíci | Datum týdenního finančního výkazu a datum statistických zpráv se shodují | Typ vzoru |

Leden 2003 | 31. leden 2003 | Ano | Zjednodušený |

Únor 2003 | 28. únor 2003 | Ano | Zjednodušený |

Březen 2003 | 28. březen 2003 | Ne | Zjednodušený |

Duben 2003 | 25. duben 2003 | Ne | Zjednodušený |

Květen 2003 | 30. květen 2003 | Ano | Zjednodušený |

Červen 2003 | 27. červen 2003 | Ne | Zjednodušený |

Červenec 2003 | 25. červenec 2003 | Ne | Zjednodušený |

Srpen 2003 | 29. srpen 2003 | Ano | Zjednodušený |

Září 2003 | 26. září 2003 | Ne | Zjednodušený |

Říjen 2003 | 31. říjen 2003 | Ano | Zjednodušený |

Listopad 2003 | 28. listopad 2003 | Ano | Komplexní |

Prosinec 2003 | 26. prosinec 2003 | Ne | Zjednodušený |

[1] Úplný popis základních rozvahových údajů se nachází v příloze I části III nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí, Úř. věst. L 333, 17.12.2001, ve znění nařízení ECB/2002/8, 21.11.2002, Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

--------------------------------------------------

Příloha III

ČASOVÝ PLÁN PRO ODEVZDÁNÍ STATISTIKY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK

Pro referenční období od ledna 2003 do prosince 2003

Vykazování měsíční a čtvrtletní statistiky rozvahových položek

"-" znamená "Neuplatňuje se".

Měsíční vykazování | Čtvrtletní vykazování |

Referenční datum | Datum přenosu | Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum | Den | Datum |

Leden 2003 | Pátek | 21. únor 2003 | - | - | - |

Únor 2003 | Pondělí | 24. březen 2003 | - | - | - |

Duben 2003 | Čtvrtek | 22. květen 2003 | - | - | - |

Květen 2003 | Úterý | 24. červen 2003 | - | - | - |

Červenec 2003 | Pátek | 22. srpen 2003 | - | - | - |

Srpen 2003 | Pátek | 19. září 2003 | - | - | - |

Říjen 2003 | Pátek | 21. listopad 2003 | - | - | - |

Listopad 2003 | Pátek | 19. prosinec 2003 | - | - | - |

ČASOVÝ PLÁN PRO ODEVZDÁNÍ STATISTIKY MALOOBCHODNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB (KRÁTKODOBÝ PŘÍSTUP) [3]

Pro referenční období od ledna 2003 do prosince 2003

Vykazování statistiky maloobchodních úrokových sazeb

Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum |

Leden 2003 | Středa | 26. únor 2003 |

Únor 2003 | Čtvrtek | 27. březen 2003 |

Březen 2003 | Pondělí | 28. duben 2003 |

Duben 2003 | Úterý | 27. květen 2003 |

Květen 2003 | Pátek | 27. červen 2003 |

Červen 2003 | Pátek | 25. červenec 2003 |

Červenec 2003 | Středa | 27. srpen 2003 |

Srpen 2003 | Středa | 24. září 2003 |

Září 2003 | Pondělí | 27. říjen 2003 |

Říjen 2003 | Čtvrtek | 26. listopad 2003 |

Listopad 2003 | Středa | 24. prosinec 2003 |

Prosinec 2003 | Středa | 28. leden 2004 |

Referenční datum | Datum přenosu | Přechodná ustanovení |

Den | Datum | pro měsíční údaje o nových obchodech a zůstatcích vkladů a úvěrů | alternativa pro měsíční údaje o zůstatcích vkladů a úvěrů |

Den | Datum | Datum |

Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum |

Leden 2003 | Úterý | 25. únor 2003 |

Únor 2003 | Středa | 26. březen 2003 |

Březen 2003 | Pátek | 25. duben 2003 |

Duben 2003 | Pondělí | 26. květen 2003 |

Květen 2003 | Čtvrtek | 26. červen 2003 |

Červen 2003 | Čtvrtek | 24. červenec 2003 |

Červenec 2003 | Úterý | 26. srpen 2003 |

Srpen 2003 | Úterý | 23. září 2003 |

Září 2003 | Pátek | 24. říjen 2003 |

Říjen 2003 | Úterý | 25. listopad 2003 |

Listopad 2003 | Úterý | 23. prosinec 2003 |

Prosinec 2003 | Úterý | 27. leden 2004 |

Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum |

Leden 2003 | Pátek | 28. únor 2003 |

Únor 2003 | Pondělí | 31. březen 2003 |

Březen 2003 | Středa | 30. duben 2003 |

Duben 2003 | Pátek | 30. květen 2003 |

Květen 2003 | Pondělí | 30. červen 2003 |

Červen 2003 | Čtvrtek | 31. červenec 2003 |

Červenec 2003 | Pátek | 29. srpen 2003 |

Srpen 2003 | Úterý | 30. září 2003 |

Září 2003 | Pátek | 31. říjen 2003 |

Říjen 2003 | Pátek | 28. listopad 2003 |

Listopad 2003 | Středa | 31. prosinec 2003 |

Prosinec 2003 | Pátek | 30. leden 2004 |

"-" znamená "Neuplatňuje se".

Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum |

- | - | - |

Březen 2003 | Pondělí | 30. červen 2003 |

- | - | - |

Červen 2003 | Úterý | 30. září 2003 |

- | - | - |

Září 2003 | Středa | 31. prosinec 2003 |

- | - | - |

Prosinec 2003 | Středa | 31. březen 2004 |

ČASOVÝ PLÁN PRO ODEVZDÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH STATISTICKÝCH UKAZATELŮ

Pro referenční období 2002 - 2003

Vykazování strukturálních statistických ukazatelů

Referenční datum | Datum přenosu |

Den | Datum |

Prosinec 2002 | Pondělí | 31. březen 2003 |

Prosinec 2002 (Ukazatel č. 3) | Pátek | 30. květen 2003 |

Prosinec 2003 | Středa | 31. březen 2004 |

Prosinec 2003 (Ukazatel č. 3) | Pátek | 28. květen 2004 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MĚSÍČNÍ ÚDAJE O ELEKTRONICKÝCH PENĚZÍCH POSKYTOVANÉ DVAKRÁT ROČNĚ

Schéma vykazování

E1 až E5: řady vykazované v rámci schématu vykazování elektronických peněz

Vystínované buňky: řady, které mohou být vykazovány v budoucnosti, ale prozatím nejsou relevantní.

TABULKA A

Údaje ostatních měnových finančních institucí (stavy)

Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce | Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce |

Vládní instituce | Ostatní rezidenti | Vládní instituce | Ostatní rezidenti |

Ústřední vládní instituce | Ostatní vládní instituce | Ústřední vládní instituce | Ostatní vládní instituce |

PASIVA

9.1.1eelektronické peníze podporované technickým vybavením | | | | | | | | | | E1 |

9.1.2eelektronické peníze podporované programovým vybavením | | | | | | | | | | E2 |

9.1.1xelektronické peníze podporované technickým vybavením | | | | | | | | | | E3 |

9.1.2xelektronické peníze podporované programovým vybavením | | | | | | | | | | E4 |

TABULKA B

Údaje institucí jiných než měnové finanční instituce (stavy)

Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce | Měnové finanční instituce | Instituce jiné než měnové finanční instituce |

Vládní instituce | Ostatní rezidenti | Vládní instituce | Ostatní rezidenti |

Ústřední vládní instituce | Ostatní vládní instituce | Ústřední vládní instituce | Ostatní vládní instituce |

PASIVA

9.1.1eelektronické peníze podporované technickým vybavením | | | | | | | | | | |

9.1.2eelektronické peníze podporované programovým vybavením | | | | | | | | | | |

9.1xJednodenní vkladyz toho elektronické peníze | | | | | | | | | | |

9.1.1xelektronické peníze podporované technickým vybavením | | | | | | | | | | |

9.1.2xelektronické peníze podporované programovým vybavením | | | | | | | | | | |

elektronické peníze celkem | | | | | | | | | | E5 |

TABULKA C

Definice elektronických peněz pro statistické účely

Elektronické peníze. Pro statistické účely se elektronickými penězi rozumí elektronické uložení předplacené peněžní hodnoty na technickém zařízení, jako je například předplacená karta, které lze v širokém měřítku používat k provádění plateb subjektům kromě emitenta, aniž je nutné při transakci použít bankovní účty. Zařízení funguje jako předplacený nástroj držitele. Aby se tato zařízení mohla považovat za elektronické peníze, musejí fungovat jako univerzální platební nástroje [1]. Podle technického zařízení, na němž jsou uloženy, rozlišujeme dva typy elektronických peněz [2]:

Elektronické peníze podporované technickým vybavením (například předplacené karty). Produkty elektronických peněz, které poskytují zákazníkovi přenosné elektronické zařízení, obvykle na kartě s integrovaným obvodem, která obsahuje mikroprocesorový čip.

Elektronické peníze podporované programovým vybavením. Produkty elektronických peněz, které využívají specializované programové vybavení na osobním počítači a které lze obvykle použít k převodu elektronické hodnoty prostřednictvím telekomunikačních sítí, jako je Internet.

Tato definice je v souladu s čl. 1 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [3].

[1] Možná bude zapotřebí definovat výraz "univerzální". (V takovém případě bude konzultován Výbor pro platební a zúčtovací systémy.)

[2] Definice poskytnuté Evropskou centrální bankou (ECB). Tyto produkty byly definovány ve Zprávě ECB o elektronických penězích ze srpna 1998. Oba systémy umožňují převody elektronických hodnot. Jediný skutečný rozdíl mezi produkty podporovanými technickým vybavením a produkty podporovanými programovým vybavením spočívá v typu použitých bezpečnostních opatření. Je rovněž nutné vysvětlit, že předplacené karty nejsou samy o sobě penězi; za peníze lze považovat pouze elektronické peníze uložené v čipu vloženém do karty, a tudíž převoditelné na třetí osoby.

[3] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

STATISTICKÉ ÚDAJE PRO MAKROOBEZŘETNOSTNÍ ANALÝZU

SCHÉMA VYKAZOVÁNÍ PRO ÚVĚROVÉ INSTITUCE

Úvod

1. Pro provedení makroobezřetnostní analýzy bankovního systému Evropské unie je zapotřebí schéma vykazování pro poskytování rozvahových údajů o úvěrových institucích.

2. Údaje ze samostatných rozvah Evropské centrální banky (ECB)/národních centrálních bank a ostatních měnových finančních institucí se v současné době vykazují podle tabulek 1 až 4 nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2]. Tyto údaje však nejsou dostatečné pro účely makroobezřetnostní analýzy pro ty země, v nichž se jsou zpravodajské jednotky ostatních měnových finančních institucí tvořeny jak úvěrovými institucemi, tak i fondy peněžního trhu a v nichž je vliv fondů významný [3]. V těchto případech je zapotřebí samostatného schématu vykazování pouze pro úvěrové instituce, aby bylo možné vypočítat makroobezřetnostní ukazatele týkající se podskupiny úvěrových institucí. To rovněž uspokojuje potřebu Komise (Eurostatu) přijímat roční rozvahové statistiky pro účely statistiky finančních služeb.

Schéma vykazování

3. Aby bylo možné vypočítat makroobezřetnostní ukazatele, národní centrální banky, které splňují nezbytná kritéria, vykazují, pokud jde o tabulky 1, 2 a 4 nařízení ECB/2001/13, samostatné údaje vztahující se pouze k úvěrovým institucím. Pokud jde o tabulku 1, je pro výpočet makroobezřetnostních ukazatelů zapotřebí celá tabulka [4]. Pokud jde o tabulky 2 a 4, je v současné době pro výpočet makroobezřetnostních ukazatelů potřebná pouze část řady obsažené v těchto tabulkách. Avšak pro snadnější provádění dalšího výkaznictví a pro uspokojení případných budoucích potřeb vykazují národní centrální banky zbývající řady na dobrovolném základě. Nepožadují se žádné údaje podle tabulky 3 (proto se nepožadují žádné další statistické údaje o úvěrových institucích). Údaje o úvěrových institucích se vykazují se čtvrtletní periodicitou, jak o stavech, tak i případně o úpravách toků.

4. Národní centrální banky vykazují tabulku 1 (stavy a toky), tabulku 2 a tabulku 4 s číselnými údaji, které se vztahují k úvěrovým institucím (srov. schémata vykazování v dodatku 2). Zatímco u tabulky 1 je povinná úplná zpráva [5], tabulky 2 a 4 obsahují povinné i nepovinné řady.

5. Údaje se vykazují čtvrtletně, do 28 pracovních dnů po uplynutí referenčního období (srov. časový plán v příloze III).

6. Na žádost uživatelů údajů vykazují národní centrální banky jako doplňkové (memo) položky rovněž závazky z vkladů. Toto vykazování probíhá v souladu s členěním na úvěrové instituce (kromě centrálních bank)/ostatní měnové finanční instituce/instituce jiné než měnové finanční instituce. Pokud nejsou tyto informace k dispozici, dohodli se uživatelé na tom, že zachovají pojem "vklady od měnových finančních institucí", který je možno odvodit z tabulky 1 (tj. bez dalšího členění v rámci sektoru měnových finančních institucí).

7. Makroobezřetnostní požadavky se skládají jak ze stavů, tak z toků, přičemž toky se vykazují jako hodnoty transakcí. To znamená, že jsou nutné tzv. údaje o úpravách. Tyto údaje jsou v současné době k dispozici pouze pro údaje o stavech, které jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2, ale nejsou k dispozici pro tabulku 4. V této souvislosti se potřeba poskytovat údaje o úpravách pro tabulku 4 stále zkoumá. Mezitím se budou uživatelé spoléhat pouze na rozdíly ve stavech upravené o změny směnných kurzů (které vypočítává ECB).

Pokrytí

8. V zásadě by doplňující údaje vykazované ohledně rozvah úvěrových institucí měly zahrnovat 100 % institucí, které jsou do tohoto sektoru zařazeny. V těch případech, kdy je z důvodu výjimek udělených malým měnovým finančním institucím skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, se národní centrální banky žádají, aby vypočítaly hrubý ekvivalent dodaných údajů za účelem zajištění 100 % pokrytí. Tím se zlepší srovnatelnost ukazatelů mezi členskými státy a zajistí se shoda s rozvahovými údaji sektoru měnových finančních institucí, k nimž se rovněž vypočítávají hrubé ekvivalenty, aby se zajistilo 100 % pokrytí.

Zpravodajská povinnost

9. Samostatné rozvahové údaje o úvěrových institucích vykazují v souladu se schématy vykazování v dodatcích 1 a 2 národní centrální banky v těch zemích, v nichž jsou zpravodajské jednotky ostatních měnových finančních institucí tvořeny jak úvěrovými institucemi, tak i fondy peněžního trhu a v nichž se vliv fondů peněžního trhu považuje ze statistického hlediska za důležitý. Vliv fondů peněžního trhu se považuje ze statistického hlediska za důležitý, pokud jsou současně splněna obě níže uvedená kritéria:

- Kritérium 1:rozdíl mezi celkovou rozvahou sektoru měnových finančních institucí a celkovou rozvahou jeho subsektoru úvěrových institucí je trvale vyšší než 5 miliard EUR;

- Kritérium 2:měnové finanční instituce jiné než úvěrové instituce (tj. fondy peněžního trhu) mají vliv na více než jednu položku kterékoli strany rozvahy sektoru měnových finančních institucí [6].

10. Mezi členské státy, ve kterých jsou v současné době splněna obě kritéria, patří Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Řecko a Lucembursko. Národní centrální banky těchto členských států tedy vykazují údaje v souladu s doplňujícím schématem vykazování. Plnění výše uvedených kritérii je pravidelně sledováno.

11. Roční hodnocení schématu vykazování bude provádět ECB.

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] O významu vlivu fondů peněžního trhu na údaje ostatních měnových finančních institucí viz níže. Mimoto se v některých zemích vyskytuje malý počet jiných institucí, které jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce; tyto instituce jsou však bezvýznamné.

[4] S očividnou výjimkou položky pasiv "akcie/ podílové jednotky fondů peněžního trhu".

[5] Kromě položky "akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu".

[6] Toto kritérium je kupříkladu splněno tehdy, když rozvaha sektoru fondů peněžního trhu má vliv na jednu položku na straně pasiv ("akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu") a na dvě či více položek na straně aktiv (např. "cenné papíry jiné než akcie v eurech emitované tuzemskými vládními institucemi" a "cenné papíry jiné než akcie v eurech emitované tuzemskými měnovými finančními institucemi"). Rovněž je splněno, když má rozvaha fondů peněžního trhu vliv na dvě položky na straně pasiv (např. "akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu" a "vklady tuzemských měnových finančních institucí v eurech") a na jednu položku na straně aktiv (např. "cenné papíry jiné než akcie v eurech emitované tuzemskými vládními institucemi"). Naproti tomu toto kritérium není splněno tehdy, když rozvaha fondů peněžního trhu má vliv pouze na jednu položku na straně pasiv a na jednu položku na straně aktiv.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

STRUKTURÁLNÍ STATISTICKÉ UKAZATELE

SCHÉMA VYKAZOVÁNÍ A POKYNY K SESTAVOVÁNÍ STATISTIK

Úvod

1. Aby bylo možné provádět pravidelnou analýzu bankovních struktur v Evropské unii (EU), potřebuje Výbor pro bankovní dohled údaje pro sestavení řady strukturálních statistických ukazatelů. Seznam strukturálních statistických ukazatelů obsahuje 29 řad. Dvanáct z těchto řad je možné sestavit na základě údajů, které jsou již k dispozici v rámci Evropské centrální banky (ECB). Dalších čtrnáct ukazatelů lze sestavit pouze s využitím doplňujících údajů, které shromáždí národní centrální banky, zatímco zbývající tři ukazatele sestaví Pracovní skupina pro bankovní rozvoj s pomocí dalších neharmonizovaných zdrojů.

2. Tato příloha poskytuje schéma vykazování a pokyny k sestavování statistik ohledně čtrnácti ukazatelů, které jsou sestavovány s pomocí údajů od národních centrálních bank. Toto shromažďování údajů bude prováděno na základě informací, které jsou již k dispozici v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB).

3. Úplný seznam ukazatelů je uveden níže. Ukazatele, které mají být vypracovány s pomocí doplňujících údajů dodaných národními centrálními bankami, jsou zvýrazněny tučným písmem.

TABULKA 1

Strukturální ukazatele rozčleněné podle kategorie zdrojů údajů

Č. | Zdroj údajů | Č. ukazatele | Popis |

1 | ECB: Odbor pro měnovou a bankovní statistiku a SDC PlatinumTM (označeno *) | 12 | 1.Počet úvěrových institucí |

4.Počet tuzemských fúzí a akvizic, na nichž se podílejí úvěrové instituce* |

7.Celková aktiva úvěrových institucí |

8.Celkové úvěry úvěrových institucí neúvěrovým institucím |

9.Celkové vklady úvěrových institucí od neúvěrových institucí |

11.Hrubé emise dlouhodobých dluhových cenných papírů emitované nefinančními podniky |

12.Hrubé emise krátkodobých dluhových cenných papírů emitované nefinančními podniky |

13.Tržní hodnota kótovaných akcií |

14.Celková aktiva obchodníků s cennými papíry a deriváty |

16.Celková aktiva spravovaná investičními fondy |

22.Počet fúzí a akvizic mezi úvěrovými institucemi v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP)* |

27.Počet fúzí a akvizic mezi úvěrovými institucemi ve třetích zemích* |

2 | Národní centrální banky: oblast měnové a bankovní statistiky a Eurostat/finanční účty měnové unie (označeno **) | 14 | 2.Počet místních jednotek ("poboček") úvěrových institucí** |

3.Počet zaměstnanců úvěrových institucí |

5.Podíl pěti největších úvěrových institucí na celkových aktivech (CR5) |

6.Herfindahlův index pro celková aktiva úvěrových institucí |

15.Celkové investice pojišťoven** |

17.Celková aktiva spravovaná penzijními fondy** |

18.Počet poboček úvěrových institucí ze zemí EHP |

19.Celková aktiva poboček úvěrových institucí ze zemí EHP |

20.Počet dceřiných společností úvěrových institucí ze zemí EHP |

21.Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí ze zemí EHP |

23.Počet poboček úvěrových institucí ze třetích zemí |

24.Celková aktiva poboček úvěrových institucí ze třetích zemí |

25.Počet dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí |

26.Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí |

3 | Uživatelé/Výbor pro platební a zúčtovací systémy (neharmonizované údaje) | 3 | 28.Počet "virtuálních" bank |

29.Celková aktiva "virtuálních" bank |

30.Celkový počet bankomatů |

Oddíl 1. Schéma vykazování

4. Schéma vykazování, které se má používat pro přenos těchto údajů, je připojeno jako dodatek 1. Údaje pro výpočet strukturálních ukazatelů o úvěrových institucích se vyžadují s roční periodicitou. Údaje za předchozí rok se vykazují do konce března každého roku. Očekává se, že dodržení této lhůty může být splněno u všech ukazatelů s výjimkou ukazatele č. 3 "počet zaměstnanců úvěrových institucí", kde by údaje za předchozí rok měly být pokud možno poskytovány do konce května každého roku.

5. Statistické požadavky se skládají z údajů, jako jsou stavy, absolutní čísla nebo poměry, jak byly uvedeny. Vedle stavů se vyžaduje, aby byly vykazovány údaje o úpravách toků, jsou-li k dispozici. V případě rozvahových údajů odkazují úpravy toků na přecenění cen a směnných kurzů, odpisy pohledávek, snižování hodnoty a překlasifikace. Pro zjednodušení schématu vykazování by se měly úpravy toků vykazovat společně jako jeden celek bez dalších členění podle typu úpravy. Nejsou-li úpravy toků k dispozici, vyjdou uživatelé pouze z rozdílů ve stavech upravených podle změn ve směnných kurzech (vypočítaných ECB). Úpravy toků se neuplatňují u absolutních čísel ani poměrů.

6. V zásadě by shromážděné údaje měly zahrnovat 100 % institucí, které jsou v právních předpisech Společenství definovány jako úvěrové instituce (viz oddíl I.2 části 1 přílohy I nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2]. V těch případech, ve kterých je z důvodu osvobození malých měnových finančních institucí od úplné zpravodajské povinnosti skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, se národní centrální banky žádají, aby vypočítaly hrubý ekvivalent dodaných údajů za účelem zajištění 100 % pokrytí. Tím se zajistí porovnatelnost ukazatelů mezi členskými státy a shoda s rozvahovými údaji sektoru měnových finančních institucí, k nimž se v souladu s přílohou XIV vypočítávají hrubé ekvivalenty k zajištění 100 % pokrytí.

7. Po přijetí údajů se budou v ECB provádět jednoduché kontroly shody. Například pokud se ukazatel č. 18 rovná nule, pak se musí nule rovnat i ukazatel č. 19. Totéž platí pro ukazatele č. 20-21, 23-24 a 25-26. Kromě toho se mohou rovněž provádět křížové kontroly mezi ukazateli č. 18 a 23 a seznamem měnových finančních institucí. Pokyny k přenosu jsou připojeny v dodatku 2.

Oddíl 2. Pokyny k sestavování statistik

8. Národní centrální banky poskytují údaje ohledně čtrnácti ukazatelů (druhá skupina v tabulce 1) v souladu s koncepčními a metodickými pravidly, která jsou stanovena níže. Obecným cílem je zajistit pokud možno co nejdůslednější dodržování statistických zásad přijatých při sestavování údajů pro měnovou a bankovní statistiku (které se používají pro většinu ukazatelů první skupiny tabulky 1). Například údaje by se měly agregovat, nikoli konsolidovat; zásada rezidentské příslušnosti by měla následovat po tzv. "zásadě hostitelské země"; rozvahové údaje by se měly vykazovat v hrubé výši atd.

9. Údaje, které poskytují národní centrální banky, jsou popsány níže. Jakoukoli odchylku od definic a pravidel popsaných níže by měly národní centrální banky oznámit ECB, aby tato mohla sledovat vnitrostátní praktiky. Informace o možných odchylkách by se měly vykazovat v posledním sloupci schématu vykazování.

10. Ukazatel č. 2: Počet místních jednotek ("poboček") úvěrových institucí. Tento ukazatel se týká počtu poboček ke konci referenčního období. Definice místní jednotky je uvedena v nařízení ECB/2001/13: "Pobočky jsou subjekty nezapsané v rejstříku (nejsou právními osobami), které jsou zcela ve vlastnictví mateřské společnosti." [3] To znamená, že tento ukazatel by měl zahrnovat pouze pobočky, které patří úvěrovým institucím. Úřady institucionálních jednotek, které nejsou samy úvěrovými institucemi, by měly být vyloučeny, i když patří do stejné skupiny jako úvěrová instituce. To je nutné za účelem předcházení jakýmkoli zkreslením při porovnání tohoto ukazatele a například ukazatele č. 7 o celkových aktivech úvěrových institucí.

11. Z důvodů jednotnosti by měly definici pobočky, kterou stanovila ECB, používat všechny národní centrální banky.

12. Ukazatel č. 3: Počet zaměstnanců úvěrových institucí: Tento ukazatel se týká průměrného počtu zaměstnanců zaměstnaných během referenčního roku. Definice použitá pro tento ukazatel je podobná definici, kterou používá Eurostat [4]. Údaje pro tento ukazatel by však měly zahrnovat pouze zaměstnance zaměstnané úvěrovými institucemi. Zaměstnanci finančních institucí, které nejsou samy úvěrovými institucemi, by měli být vyloučeni, i když tyto instituce náležejí do téže skupiny.

13. Ukazatel č. 5: Podíl pěti největších úvěrových institucí na celkových aktivech (CR5). Tento ukazatel se týká koncentrace bankovní činnosti. Uživatelé dávají při výpočtu tohoto ukazatele přednost konsolidovanému "skupinovému přístupu", přičemž dvě nebo více institucí, které patří do téže skupiny, se započítávají jako jedna instituce. Uplatnění tohoto přístupu není v současné době možné s využitím údajů měnové a bankovní statistiky ze dvou důvodů. Za prvé, údaje měnové a bankovní statistiky nejsou konsolidované [5], tudíž by nebylo možné zahrnout rozvahy ostatních institucí dané skupiny, ani by nebylo možné očišťovat aktiva a pasiva uvnitř skupiny. Za druhé, informace o vlastnictví nemusí být vždy k dispozici a musely by být poskytnuty ze zdrojů dohledu.

14. Z těchto důvodů by se národní centrální banky měly při výpočtu ukazatele č. 5 řídit nekonsolidovaným "agregovaným" přístupem, totiž 1. seřadit rozvahové úhrny vykazujících úvěrových institucí podle velikosti; 2. vypočítat sumu pěti největších rozvahových úhrnů a sumu všech rozvahových úhrnů; a 3. obě čísla vydělit. Údaje, které se vykazují ECB, by měly být vyjádřeny jako procentní podíly (např. hodnota 72.4296 % by měla být vykázána jako 72.4296 a nikoli jako 0,7243). Ačkoli skladba pěti největších bank se může časem změnit, národní centrální banky by měly poskytovat pouze podíl pěti největších úvěrových institucí v konkrétním časovém bodě (konec prosince referenčního roku).

15. Ukazatel č. 6: Herfindahlův index pro celková aktiva úvěrových institucí. Podobně jako u předchozího ukazatele se tento ukazatel týká koncentrace bankovní činnosti. Národní centrální banky by se měly co možná nejvíce řídit "agregovaným" přístupem. Výpočet tohoto ukazatele by byl naprosto přesný pouze tehdy, pokud by byly k dispozici jednotlivé rozvahy každé úvěrové instituce. Jelikož však rámec měnové a bankovní statistiky umožňuje skupinám úvěrových institucí výjimečně vykazovat údaje na konsolidovaném základě, nemusejí být k dispozici všechny potřebné statistické informace (tak tomu může být v případě Rabobank v Nizozemsku). V tomto případě by měl výpočet Herfindahlova indexu zahrnovat agregovanou rozvahu každé úvěrové instituce zahrnuté do skupiny, snad s využitím účetních informací, které jsou obsaženy v roční účetní závěrce těchto institucí. Kromě toho je možné, že ne všechny malé úvěrové instituce vykazují údaje ke konci roku. V tomto případě by se měly údaje přepočítat na 100 % pokrytí.

16. Národní centrální banky by měly Herfindahlův index vykazovat ECB podle následujícího vzorce:

HI =

, kde:

n = celkový počet úvěrových institucí v zemi, Xi = celková aktiva úvěrových institucí a X = ∑ni = 1Xi = celková aktiva všech úvěrových institucí v zemi. Hodnota indexu je rovna součtu druhých mocnin tržních podílů všech úvěrových institucí v bankovnictví.

17. Ukazatel č. 15: Celkové investice pojišťoven. Pro účely výpočtu tohoto ukazatele [6] je pojišťovna definována jako podnik, který obdržel úřední povolení v souladu s článkem 6 první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu [7] nebo s článkem 6 první směrnice Rady 79/267/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém životním pojištění a jejího výkonu [8]. Zajišťovací činnost je vyloučena. Informace se týkají celkových finančních aktiv těchto společností, která se získají odečtením nefinančních aktiv (jako jsou stálá aktiva) od celkové výše agregované rozvahy. V případě potřeby by se měly vypočítat hrubé ekvivalenty čistých částek, aby se zajistilo stoprocentní pokrytí. Jestliže nejsou k dispozici samostatné informace o pojišťovnách, je možné tento ukazatel spojit s ukazatelem č. 17 "celková aktiva spravovaná penzijními fondy", aby tvořily jediný ukazatel. Národní centrální banky by měly označit řady, u nichž vykazují oba ukazatele dohromady.

18. Ukazatel č. 17: Celková aktiva spravovaná penzijními fondy. Tato informace se týká úhrnů agregovaných rozvah tzv. "autonomních penzijních fondů", tj. samostatných institucionálních jednotek, jejichž hlavní činností je činnost penzijního fondu; nejedná se o pojišťovny [9]. Jestliže nejsou k dispozici samostatné informace o penzijních fondech, je možné tento ukazatel sloučit s ukazatelem č. 15, aby tvořily jediný ukazatel, který se vykáže pod ukazatelem č. 15. V takovém případě se pod ukazatelem č. 17 vykáže nula.

19. Ukazatel č. 18: Počet poboček úvěrových institucí ze zemí EHP. Tento ukazatel se týká počtu poboček náležejících k úvěrovým institucím, které jsou rezidenty v ostatních zemích EHP, tj. s výjimkou tuzemských poboček. Jestliže má úvěrová instituce v konkrétní zemi více než jednu pobočku, započítává se jako jedna. Jelikož údaje shromážděné pro účel seznamu měnových finančních institucí jsou ECB k dispozici teprve od ledna 1999, měly by národní centrální banky poskytnout chybějící údaje pro konec roku 1997 a konec roku 1998. Národní centrální banky by měly zajistit, aby údaje od konce roku 1999 byly v souladu s údaji vykazovanými v rámci seznamu měnových finančních institucí.

20. Ukazatel č. 19: Celková aktiva poboček úvěrových institucí ze zemí EHP. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah poboček, které jsou zařazeny do ukazatele č. 18.

21. Ukazatel č. 20: Počet dceřiných společností úvěrových institucí ze zemí EHP. Tento ukazatel se týká počtu dceřiných společností kontrolovaných úvěrovou institucí, která je rezidentem v ostatních zemích EHP, tj. kromě tuzemských dceřiných společností. Definice dceřiné společnosti stanovená ECB je obsažena v nařízení ECB/2001/13: "Dceřiné společnosti jsou subjekty zapsané v rejstříku samostatně, v nichž jiný subjekt drží většinový podíl nebo všechny podíly…". Započítávají se pouze ty dceřiné společnosti, které jsou samy úvěrovými institucemi, nikoli všechny dceřiné společnosti.

22. Ukazatel č. 21: Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí ze zemí EHP. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah dceřiných společností, které jsou zařazeny do ukazatele č. 20.

23. Ukazatel č. 23:Počet poboček úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká počtu rezidentských poboček náležejících k úvěrovým institucím, které jsou rezidenty ve třetích zemích. Třetí země jsou země, které nepatří do EHP. Jestliže má banka v konkrétní zemi více než jednu pobočku, započítává se jako jedna. Národní centrální banky by měly opět zajistit, aby údaje byly v souladu s údaji vykazovanými v rámci seznamu měnových finančních institucí.

24. Ukazatel č. 24: Celková aktiva poboček úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah poboček, které jsou zařazeny do ukazatele č. 23.

25. Ukazatel č. 25: Počet dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí.Tento ukazatel se týká počtu dceřiných společností, které jsou rezidenty na svém státním území, a kontrolovaných úvěrovými institucemi, které jsou rezidenty ve třetích zemích.

26. Ukazatel č. 26: Celková aktiva dceřiných společností úvěrových institucí ze třetích zemí. Tento ukazatel se týká úhrnu agregovaných rozvah dceřiných společností, které jsou zařazeny do ukazatele č. 25.

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Tuto proměnnou shromažďuje také Eurostat, ale s velkým zpožděním. Eurostat používá následující definici místní jednotky: "Podnik nebo jeho část (např. dílna, továrna, sklad, kancelář, důl nebo skladiště), které se nacházejí v geograficky identifikovaném místě. Na tomto místě nebo z tohoto místa se provádí hospodářská činnost, pro kterou - s určitými výjimkami - pracuje jedna nebo více osob (i když na částečný pracovní úvazek) pro jeden a týž podnik." Srov. Eurostat, Metodická příručka pro statistiku o úvěrových institucích, verze 1.8, prosinec 2001, s. 11 a 23. Tato příručka je k dispozici na vyžádání u Eurostatu, avšak pouze v angličtině.

[4] Tento ukazatel shromažďuje i Eurostat, který používá tuto definici: "Počet zaměstnaných osob se definuje jako celkový počet osob, které pracují ve sledované jednotce (včetně pracujících majitelů, partnerů, kteří v jednotce pravidelně pracují, a neplacených rodinných pracovníků), jakož i osob, které pracují mimo jednotku, ale které k ní patří a jsou jí placeni (např. obchodní zástupci, pracovníci oddělení dodávek, opravářské a údržbářské týmy). Patří sem osoby, které jsou krátce nepřítomny (např. osoby na nemocenské, na placené dovolené nebo na zvláštní dovolené), a osoby, které stávkují, avšak nikoli ty osoby, které jsou nepřítomny po dobu neurčitou. Patří sem rovněž pracovníci na částečný úvazek, kteří jsou za takové pracovníky považováni podle právních předpisů dotyčné země a kteří jsou na výplatní listině, jakož i sezónní pracovníci, učni a domácí pracovníci, kteří jsou na výplatní listině. Počet zaměstnaných osob nezahrnuje pracovní sílu dodanou jednotce jinými podniky, osoby provádějící opravy a údržbu ve zkoumané jednotce jménem jiných podniků, jakož i osoby vykonávající povinnou vojenskou službu. Neplacení rodinní pracovníci jsou osoby, které žijí s majitelem jednotky a pravidelně pro jednotku pracují, ale nemají uzavřenou pracovní smlouvu a nedostávají za práci, kterou vykonají, pevně stanovenou částku. To je omezeno na ty osoby, které nejsou zařazeny na výplatní listinu jiné jednotky, ve které by vykonávaly své hlavní zaměstnání. Poznámka: Za účelem kontroly porovnatelnosti údajů je nutné uvést, zda byli či nebyli do této položky zahrnuti brigádníci. [nařízení Komise (ES) č. 2700/98 o definicích ukazatelů pro strukturální statistiku podnikání, kód 16110]. Připomínky: Přidělení na úrovni podniku se musí zajistit v případě skupin podniků s pomocí rozdělovacího klíče (musí být započítáni i generální ředitelé; zástupci, kteří nejsou zaměstnanci, musejí být vyloučeni). Počet zaměstnaných osob se měří jako roční průměr." Srov. Eurostat, Metodická příručka pro statistiku o úvěrových institutcích, verze 1.8, prosinec 2001, s. 34.

[5] Jedna výjimka je však povolena podle nařízení ECB/2001/13, které povoluje vykazování konsolidovaných rozvahových údajů pro skupiny úvěrových institucí (např. případ Rabobank v Nizozemsku).

[6] Odpovídajícím sektorem pro tento ukazatel je podle ESA 95 S. 125a. "ESA 95" je Evropský systém účtů 1995 uvedený v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1.

[7] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3.

[8] Úř. věst. L 63, 13.3.1979, s. 1.

[9] Odpovídajícím sektorem pro tento ukazatel je podle ESA 95 S. 125b.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

ZÁVAZKY Z VKLADŮ A DRŽBA HOTOVOSTI A CENNÝCH PAPÍRŮ ÚSTŘEDNÍMI VLÁDNÍMI INSTITUCEMI

1. ZÁVAZKY Z VKLADŮ ÚSTŘEDNÍCH VLÁDNÍCH INSTITUCÍ

1.1 Definice a pokrytí závazků z vkladů (prostředků jim velmi podobných) ústředních vládních institucí v rámci schématu vykazování

Pro účely tohoto schématu vykazování jsou závazky z vkladů ústředních vládních institucí rozděleny do níže uvedených kategorií. Kde tento jev neexistuje nebo je bezvýznamný, nemusí se z důvodu nepatrnosti vykazovat žádné údaje.

Závazky z vkladů: Závazky z vkladů se dělí na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou.

Jednodenní vklady: Vklady, které jsou přeměnitelné na peníze a/nebo které jsou na požádání převoditelné šekem, bankovním příkazem, odpisem z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do této položky jsou zahrnuty rovněž zůstatky, jež jsou předplacenými částkami v rámci elektronických peněz emitovaných ústředními vládními institucemi, a to buď ve formě elektronických peněz podporovaných technickým vybavením (např. předplacené karty), nebo elektronických peněz podporovaných programovým vybavením. Z této položky jsou vyloučeny nepřevoditelné vklady, které lze na požádání technicky vybrat, ale které podléhají výrazným sankcím.

Vklady s dohodnutou splatností: Nepřevoditelné vklady, které nelze přeměnit na peníze před stanoveným pevným termínem nebo které lze přeměnit na peníze před stanoveným termínem, avšak držiteli je uložena určitá sankce. Finanční produkty s možností obnovení musejí být klasifikovány podle nejkratší možné splatnosti.

Vklady s výpovědní lhůtou: Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze přeměnit na peníze bez předchozí výpovědi a před uplynutím výpovědní lhůty není přeměna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Tato položka zahrnuje vklady, které - ač snad mohou být na požádání zákonně vybrány - by podléhaly výrazným sankcím a omezením podle vnitrostátní praxe (zařazené do pásma splatnosti "do tří měsíců včetně").

ESA 95 [1] poskytuje návod pro klasifikaci dluhových nástrojů emitovaných ústředními vládními institucemi (ESA 95, odstavce 5.74 až 5.76). Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované vládními institucemi pro širokou veřejnost se klasifikují v rámci vkladů, jelikož jsou prostředky velmi podobnými termínovaným vkladům, spořitelním vkladům, spořitelním knížkám a neobchodovatelným vkladovým certifikátům. Všechny ostatní nástroje, které obvykle představují dokumenty, které mají být v oběhu, a které tudíž zahrnují (realizované či nerealizované) zisky a ztráty z držby cenných papírů, se klasifikují jako cenné papíry jiné než akcie.

1.2 Sektorová klasifikace ústředních vládních institucí emitujících závazky z vkladů (prostředky vkladům velmi podobné)

ESA 95 poskytuje normu pro sektorovou klasifikaci vládních institucí a jejich subsektorů, jedním z nichž je sektor ústředních vládních institucí. Další pokyny jsou uvedeny v příručce "Money and Banking Statistics Sector Manual - Guidance for the statistical classification of customers" [2].

Vládní instituce zahrnují rezidentské jednotky, které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb určených pro individuální a kolektivní spotřebu a/nebo přerozdělováním státních příjmů a bohatství (ESA 95, odstavce 2.68 až 2.70).

Vládní instituce jsou rozděleny na dva emitující subsektory: ústřední vládní instituce a ostatní vládní instituce. Ostatní vládní instituce jsou součástí sektoru držby peněz.

Ústřední vládní instituce se skládají ze správních odborů státu a ostatních ústředních orgánů, jejichž příslušnost se vztahuje na celý hospodářský prostor s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 95, odstavec 2.71).

1.3 Definice "ostatních rezidentů", tj. rezidentských institucí jiných než měnové finanční instituce, které nejsou vládními institucemi

Ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce: Společnosti a kvazispolečnosti jiné než měnové finanční společnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které se zabývají převážně finančním zprostředkováním, když na sebe berou závazky v jiné formě než ve formě oběživa, vkladů a/nebo prostředků vkladům velmi podobným od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce (ESA 95, odstavce 2.53 až 2.56). Patří sem rovněž pomocné finanční instituce, které zahrnují všechny finanční společnosti a kvazispolečnosti, které se zabývají převážně pomocnými finančními činnostmi (ESA 95, odstavce 2.57 až 2.59).

Pojišťovny a penzijní fondy: Společnosti a kvazispolečnosti jiné než měnové finanční společnosti, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním jako důsledek sdílení rizik (ESA 95, odstavce 2.60 až 2.67).

Nefinanční podniky: Společnosti a kvasispolečnosti, které se nezabývají finančním zprostředkováním, nýbrž převážně výrobou tržních výrobků a poskytováním nefinančních služeb (ESA 95, odstavce 2.21 až 2.31).

Domácnosti: Jednotlivci nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitelé a výrobci zboží a poskytovatelé nefinančních služeb výhradně pro svou vlastní konečnou spotřebu a jako výrobci tržního zboží a poskytovatelé nefinančních a finančních služeb za předpokladu, že jejich činnosti nejsou činnostmi kvazispolečností. Patří sem i neziskové instituce, které slouží domácnostem a které se zabývají převážně výrobou netržního zboží a poskytováním služeb určených pro konkrétní skupiny domácností (ESA 95, odstavce 2.75 až 2.88).

2. KRYTÍ DRŽBY HOTOVOSTI A CENNÝCH PAPÍRŮ ÚSTŘEDNÍMI VLÁDNÍMI INSTITUCEMI

2.1 Eurobankovky a mince v držbě ústředních vládních institucí

Bankovky a mince emitované ECB, národními centrálními bankami eurozóny a ústředními vládními institucemi a v držbě ústředních vládních institucí.

2.2 Držba nástrojů emitovaných měnovými finančními institucemi eurozóny ústředními vládními institucemi

Dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi eurozóny a v držbě ústředních vládních institucí.

ÚDAJE O ZÁVAZCÍCH Z VKLADŮ (PROSTŘEDKŮ VKLADŮM VELMI PODOBNÝCH) A O DRŽBĚ HOTOVOSTI A CENNÝCH PAPÍRŮ ÚSTŘEDNÍMI VLÁDNÍMI INSTITUCEMI [3]

Upravené schéma na základě zpravodajské tabulky sektoru měnových finančních institucí

TABULKA

Stavy (Údaje poskytované s měsíční periodicitou ve stejných lhůtách jako v tabulce 1)

| Instituce jiné než měnové finanční instituce | | Instituce jiné než měnové finanční instituce |

PASIVA

AKTIVA

| | | | | | | | | |

Popis | - | Zákaznické kreditní kontokorentní účty, jejichž majiteli jsou rezidentské nefinanční subjekty | Zákaznické kreditní kontokorentní účty, jejichž majiteli jsou rezidentské nefinanční subjekty | Spořitelní vklady, administrativně regulované, bez splatnosti nebo výpovědní lhůty, u nichž nejsou povolené šeky a jejichž majiteli jsou rezidentské nefinanční subjekty | Spořitelní vklady, administrativně regulované, bez splatnosti nebo výpovědní lhůty, u nichž nejsou povolené šeky a jejichž majiteli jsou rezidentské nefinanční subjekty | Zákaznické účty s dohodnutou splatností, jejichž majiteli jsou rezidentské nefinanční subjekty | Nepřevoditelné šekem, avšak s možností výběru na požádání bez úrokového penále | Spořící účty s nižší sazbou příslušné daně ("deposit interest retention tax" - DIRT). Peněžní prostředky vybrané bez předchozí výpovědi podléhají sankcím. | Vklady (běžné účty) | Vklady (spořící účty) | Vklady (spořící účty) | - |

Poskytování historických údajů | "Nejlepší odhady" od července 1997 do srpna 1998 a údaje z období před červencem 1997 jako historické údaje | Odhady sahající zpět do 80. let 20. století | Odhady sahající zpět do 80. let 20. století | Odhady sahající zpět do 80. let 20. století | Odhady sahající zpět do 80. let 20. století | Odhady sahající zpět do 80. let 20. století | Skutečné údaje od července 1997; u dřívějších odhadů sahajících zpět do 80. let použít metodu stavebnicových prvků | Skutečné údaje od července 1997; u odhadů sahajících zpět do 80. let použít metodu stavebnicových prvků | Údaje sahající zpět do prosince 1995 je možné odhadnout. | Údaje sahající zpět do prosince 1995 je možné odhadnout. | Údaje sahající zpět do prosince 1995 je možné odhadnout. | Skutečné údaje od července 1997 do května 1998; odhady sahající zpět do 80. let nepředvídané. |

Rozdělení v rámci schématu vykazování | Kategorie: jednodenní Měna: národní Sektory: měnové finanční instituce, ústřední vládní instituce, ostatní vládní instituce, ostatní rezidenti: nefinanční podniky a domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem | Kategorie: jednodenní Měna: národní Sektory: ostatní vládní instituce, ostatní rezidenti | Kategorie: jednodenní Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: s dohodnutou splatností do 1 roku/do 2 let Měna: národní Sektor:ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: jednodenní Měna: národní Sektor: ostatní vládní instituce, ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Měna: národní Sektor: ostatní rezidenti | Kategorie: kompletní rozčlenění, pokud spolupracuje pošta Měna: národní Sektor: ostatní vládní instituce, ostatní rezidenti |

[1] Evropský systém účtů (ESA) 1995, obsažený v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1 , naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1.

[2] ECB, druhé vydání, listopad 1999.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

DOPLŇKOVÉ (MEMO) POLOŽKY NEJVYŠŠÍ PRIORITY VYKAZOVANÉ S MĚSÍČNÍ PERIODICITOU

Doplňkové (memo) položky vyjmenované v této příloze náležejí do skupiny klíčů rozvahových položek, která je popsána v příloze XIII. Řady se vykazují s měsíční periodicitou a ve stejných lhůtách jako měsíční povinná statistika rozvah měnových finančních institucí v souladu s nařízením ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2].

Schéma vykazování

TABULKA A

Údaje týkající se ostatních měnových finančních institucí (stavy)

PASIVA

10.Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | | | | |

DEFINICE DOPLŇKOVÝCH (MEMO) POLOŽEK NEJVYŠŠÍ PRIORITY

1. Členění podle rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu

Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, které jsou podle rezidentské příslušnosti držitele rozčleněny do tří kategorií: tuzemsko/ostatní zúčastněné členské státy/zbytek světa.

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

DOPLŇKOVÉ (MEMO) POLOŽKY POSKYTOVANÉ S MĚSÍČNÍ PERIODICITOU

Schéma vykazování

1. Doplňkové (memo) položky uvedené v této příloze náležejí do skupiny klíčů rozvahových položek, která je popsána v příloze XIII. Řady se vykazují s měsíční periodicitou a ve stejných lhůtách jako měsíční povinné rozvahové statistiky měnových finančních institucí v souladu s nařízením ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2].

I. Doplňkové (memo) položky pro odvození a hodnocení měnových agregátů a protipoložek

2. Pro účely sestavování měnových agregátů vykazují národní centrální banky statistické informace o doplňujících členěních "emitovaného oběživa" a "emitovaných dluhových cenných papírů". Tyto doplňkové (memo) položky nejvyšší priority jsou v tabulkách A a B označeny tučně ohraničenými buňkami a jejich definice jsou uvedeny níže. Zbývající doplňkové (memo) položky jsou potřebné k provedení podrobnější analýzy rozvahové statistiky měnových finančních institucí.

3. Emitované oběživo, z toho eurobankovky (M1), bankovky v národních denominacích (M2), mince (M3), mince v eurech (M4) a mince v národních denominacích (M5):

- eurobankovky (M1) jsou emitované eurobankovky, jež jsou zahrnuty do položky "emitované oběživo",

- bankovky v národních denominacích (M2) jsou bankovky ve starých měnách emitované národními centrálními bankami před 1. lednem 2002, které ještě nebyly u národních centrálních bank vyměněny. Vykazované od ledna 2002, minimálně během roku 2002,

- mince (M3) odkazují na množství mincí, jak v eurech, tak i v národních denominacích (dosud nevyměněných), emitované vnitrostátními orgány (národní centrální banky/ústřední vládní instituce) a v rozvaze národních centrálních bank vykazované jako součást položky "emitované oběživo",

- mince v eurech (M4) jsou mince v eurech emitované vnitrostátními orgány (národní centrální banky/ústřední vládní instituce),

- mince v národních denoominacích (M5) jsou mince ve starých měnách emitované vnitrostátními orgány (národní centrální banky/ústřední vládní instituce) před 1. lednem 2002, které ještě nebyly u národních centrálních bank vyměněny.

4. Držitelé obchodovatelných cenných papírů emitovaných ECB/národními centrálními bankami (položky M6 až M8)

Dluhové cenné papíry emitované ECB/národními centrálními bankami, které jsou podle rezidentské příslušnosti držitele rozčleněny do tří kategorií: tuzemsko/ostatní zúčastněné členské státy/zbytek světa.

TABULKA A

Údaje týkající se ECB/národních centrálních bank (stavy) [3]

Tučně ohraničené buňky jsou položky s vysokou prioritou.

PASIVA

— eurobankovky | | | | M1 |

— bankovky v národních denominacích | | | | M2 |

z toho mince | | | | M3 |

— mince v eurech | | | | M4 |

— mince v národních denominacích | | | | M5 |

do 1 roku | M6 | M7 | M8 | |

z toho přirostlé úroky z vkladů | | | | M9 |

z toho tranzitní závazky | | | | M10 |

z toho přechodné závazky | | | | M11 |

z toho závazky uvnitř Eurosystému související s rozdělením eurobankovek | M12 | | |

AKTIVA

z toho přirostlé úroky z úvěrů | | | | M13 |

z toho tranzitní pohledávky | | | | M14 |

z toho přechodné pohledávky | | | | M15 |

z toho pohledávky uvnitř Eurosystému související s rozdělením eurobankovek | M16 | | |

TABULKA B

Údaje týkající se ostatních měnových finančních institucí (stavy) [6]

Tučně ohraničené buňky jsou položky s vysokou prioritou. Doplňkové (memo) položky nejvyšší priority jsou požadovány v příloze VIII.

Dojde-li k dohodě mezi ECB a národní centrální bankou, nemusí národní centrální banka vykazovat tučně ohraničené buňky se šipkou (↑), pokud ECB využívá alternativní zdroje údajů.

PASIVA

do 1 roku | M17 | M18 | M19 | |

Euro | M20 ↑ | M21 ↑ | M22 ↑ | |

Cizí měny | M23 ↑ | M24 ↑ | M25 ↑ | |

od 1 roku do 2 let | M26 | M27 | M28 | |

Euro | M29 ↑ | M30 ↑ | M31 ↑ | |

Cizí měny | M32 ↑ | M33 ↑ | M34 ↑ | |

z toho rezervy | | | | M35 |

z toho přirostlé úroky z vkladů | | | | M36 |

z toho tranzitní závazky | | | | M37 |

z toho přechodné závazky | | | | M38 |

z toho finanční deriváty | | | | M39 |

AKTIVA

z toho přirostlé úroky z úvěrů | | | | M40 |

z toho tranzitní pohledávky | | | | M41 |

z toho přechodné pohledávky | | | | M42 |

z toho finanční deriváty | | | | M43 |

5. Zbývající aktiva/pasiva, z toho závazky uvnitř Eurosystému (položka M12)/pohledávky (položka M16) související s rozdělením eurobankovek

Netto pozice vůči Eurosystému vzniklé v důsledku: 1. rozdělení eurobankovek emitovaných ECB (8 % celkové emise) a 2. uplatňování mechanismu kapitálového podílu. Přidělení jednotlivé netto kreditní nebo debetní pozice národní centrální banky a ECB buď na stranu aktiv, nebo na stranu pasiv rozvahy se provádí podle znaménka, tj. kladná netto pozice vůči Eurosystému se bude vykazovat na straně aktiv, záporná netto pozice na straně pasiv.

6. Držitelé obchodovatelných cenných papírů emitovaných ostatními měnovými finančními institucemi s členěním podle splatnosti (položky M17 až M19 a M26 až M28) a dále podle měny (položky M20 až M25 a M29 až M34)

Dluhové cenné papíry a papíry peněžního trhu emitované měnovými finančními institucemi, které jsou podle rezidentské příslušnosti držitele rozčleněny do těchto tří kategorií: tuzemsko/ostatní zúčastněné členské státy/zbytek světa. Údaje o dluhových cenných papírech a papírech peněžního trhu jsou poskytovány s členěním podle splatnosti (do jednoho roku, od jednoho roku do dvou let) a s dalšími údaji podle měny (euro, cizí měny).

II. Zpravodajské položky pro odvození informací statistického vážení pro úrokové sazby měnových finančních institucí

7. Pro pravidelné sestavování statistiky [7] úrokových sazeb měnových finančních institucí jsou zapotřebí informace o statistickém vážení za účelem agregace národních statistik úrokových sazeb měnových finančních institucí do statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí pro eurozónu. V zájmu snížení zpravodajského zatížení národních centrálních bank bylo přijato rozhodnutí, že se pro odvození statistických vah pro úrokové sazby měnových finančních institucí na zůstatky vkladů a úvěrů a pro vybrané úrokové sazby měnových finančních institucí na nové obchody budou jako primární zdroj používány statistické informace, které národní centrální banky již vykázaly v rámci statistiky rozvahových položek.

8. Na základě dostupnosti údajů podle nařízení ECB/2001/13 mohou být informace statistického vážení pro příslušné kategorie vkladů ohledně nových obchodů a zůstatků vkladů snadno získány z rozvahové statistiky měnových finančních institucí. Avšak u kategorií nástrojů "úvěry domácnostem" v oblasti zůstatků úvěrů [8] neumožňují povinné údaje rozvahových položek přesné odvození.

9. U těchto úvěrových kategorií zahrnují (povinné) řady rozvahových položek všechny měny transakce, zatímco úrokové sazby měnových finančních institucí berou v úvahu pouze úvěry v eurech. Řady rozvahových položek vztahující se pouze k euru jako měně transakce podle nařízení ECB/2001/13 jsou k dispozici s požadovaným sektorovým členěním, avšak bez rozlišení podle splatnosti ani (v rámci sektoru domácností) podle typu úvěru.

10. U těchto úvěrových kategorií se bude statistické vážení tudíž opírat o řady rozvahových položek vztahující se k úvěrům ve všech měnách. Řady však budou upraveny pro podíl eura v rámci všech měn transakce.

11. Po dvoustranných kontaktech bude však jistý počet národních centrálních bank (k dnešnímu dni: Belgie, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko a Finsko) rovněž schopen poskytnout požadovaná členění pro úvěry v eurech. Za tímto účelem byly vytvořeny tyto doplňkové (memo) položky:

TABULKA C

Údaje týkající se ostatních měnových finančních institucí (stavy)

"ostatních rezidentů"Úvěry v eurech poskytnuté ostatními měnovými finančními institucemi označeným subkategoriím |

AKTIVA | Nefinanční podniky (S.11) | Domácnosti atd. (S.14 + S.15) |

Spotřebitelské úvěry | Úvěry poskytnuté na investování do bydlení | Ostatní (zbytek) |

A.Tuzemsko

Úvěry

z toho euro | | | |

do 1 roku | M44 | M45 | M46 | M47 |

od 1 roku do 5 let | M48 | M49 | M50 | M51 |

nad 5 let | M52 | M53 | M54 | M55 |

B.Ostatní zúčastněné členské státy

Úvěry

do 1 roku | M56 | M57 | M58 | M59 |

od 1 roku do 5 let | M60 | M61 | M62 | M63 |

nad 5 let | M64 | M65 | M66 | M67 |

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[7] V souladu s nařízením ECB/2001/18 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům, Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.

[8] Viz nařízení ECB/2001/18, příloha II: ukazatelé 6-14.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

PŘÍRUČKA O POSTUPECH PRO SESTAVOVÁNÍ STATISTIKY TOKŮ

ÚVOD

1. Evropská centrální banka (ECB) sestavuje měnové agregáty eurozóny a jejich protipoložky jako stavové pozice ke konci měsíce v rámci konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí eurozóny. ECB rovněž analyzuje vývoj v měnové statistice. Pro tento účel je potřebná statistika toků.

2. Měnová analýza obvykle vychází z finančních transakcí, které probíhají tehdy, když měnové finanční instituce nabývají nebo prodávají finanční aktiva a přebírají nebo splácejí závazky. ECB vypočítává transakce tím způsobem, že vezme rozdíl mezi stavy ke konci měsíce, a poté označí a eliminuje ty účinky, které nevyplývají z transakcí.

3. Za účelem sestavení statistiky toků v souladu s tímto přístupem požaduje ECB rozsáhlé informace. Kromě údajů o stavech odvozených z agregované rozvahy měnových finančních institucí ke konci měsíce, které ECB získává od národních centrálních bank v souladu s nařízením ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2], jsou zapotřebí i údaje o vývoji operací jiných než transakcí. Tyto úpravy jsou získávány z různých zdrojů v závislosti na typu úpravy. Zčásti je tento požadavek ohledně údajů o úpravách pokryt nařízením ECB/2001/13.

4. Hlavním cílem této příručky je poskytnout podrobnou specifikaci doplňujících informací, které národní centrální banky předávají ECB, aby ECB mohla sestavovat statistiky toků pro měnové agregáty eurozóny a protipoložky. Stanovuje zejména podrobné pokyny, kterými se národní centrální banky mají řídit při sestavování svého příspěvku k těmto informacím. Patří sem popis zápisu, který se má provést v rámci úprav, a okolností, za jakých se má provést.

5. Aniž je dotčena tato příloha, vypracovala ECB Návod ("Guidance Notes") k nařízení ECB/2001/13 o rozvahové statistice měnových finančních institucí [3], který obsahuje další informace o údajích o úpravách požadovaných v souladu s tímto nařízením. Mimoto poskytuje ECB národním centrálním bankám pro další objasnění Příručku o měnové a bankovní statistice pro sestavování statistiky toků (Money and Banking Statistics Handbook for the compilation of flow statistics) [4].

ODDÍL 1 - KONCEPČNÍ PŘÍSTUP K SESTAVOVÁNÍ STATISTIKY TOKŮ

1.1 Rámec

6. ECB sestavuje měnové agregáty a protipoložky v rámci konsolidované rozvahy sektoru měnových finančních institucí eurozóny na základě údajů o stavech ke konci období podle nařízení ECB/2001/13 (příloha I část 2 tabulka 1).

7. ECB rovněž sestavuje statistiku toků. Vývoj měnových agregátů a protipoložek se analyzuje v souvislosti s transakcemi, které proběhly v průběhu daného období, přičemž jsou od sebe odlišeny transakce s pasivy a transakce s aktivy. V souvislosti se statistikou konsolidovaných rozvah se musí hodnota transakcí ("toků") odlišit od změn ve stavových pozicích, které vznikají z jiných příčin ("ostatní změny"). Statistiky toků se sestavují s ohledem na téměř všechny kombinace rozvahových položek. Jak ukazuje tabulka 1 této přílohy, jsou zařazeny všechny měsíční rozvahové položky z důvodu potřeby zajistit, aby národní centrální banky poskytovaly údaje o úpravách, které se vyrovnávají. Kromě toho se statistiky toků sestavují také v souvislosti se čtvrtletními údaji v tabulce 2 této přílohy a doplňkovými (memo) položkami o obchodovatelných nástrojích a pasivech a aktivech ústředních vládních institucí.

8. Rámec pro získávání statistik toků s ohledem na statistiku konsolidovaných rozvah se opírá o ESA 95 [5]. Odchylky od této mezinárodní normy jsou provedeny, pokud je to nutné v souvislosti s obsahem údajů a s označením statistických veličin. Tato příloha se vykládá podle ESA 95, pokud nařízení ECB/2001/13, návod k tomuto nařízení nebo tyto obecné zásady nestanoví výslovně či implicitně jinak.

1.2 Údaje o tocích

9. V souvislosti s měnovou a bankovní statistikou se údaje o tocích poměřují s ohledem na finanční transakce. Finanční transakce jsou definovány jako čisté nabytí finančních aktiv nebo čisté převzetí závazků pro každý typ finančního nástroje, tj. součet všech finančních transakcí, které proběhnou během příslušného vykazovaného období [6]. Údaje o tocích zahrnující všechny položky uvedené v nařízení ECB/2001/13 se počítají v čisté výši (nemusí se identifikovat hrubé finanční transakce či obrat). Oceňovací metoda pro každou transakci spočívá v tom, že se vezme hodnota, za níž byla aktiva pořízena/prodána a/nebo v níž byla pasiva vytvořena/zlikvidována nebo vyměněna. Nicméně nařízení ECB/2001/13 povoluje odchylky od toků, pokud jde o pojem finanční transakce. Z tohoto důvodu nejsou údaje o tocích získané v měnové a bankovní statistice finančními transakcemi ve smyslu ESA 95, nýbrž přizpůsobením tohoto pojmu účelům měnové a bankovní statistiky.

10. V zásadě jsou pro hodnoty transakcí, pokud jde o vklady/úvěry a cenné papíry, dávány tyto pokyny:

10.1 Hodnota transakce u vkladů/úvěrů (příloha I část 2 tabulka A položky 2 a 9 nařízení ECB/2001/13) představuje částku, kterou měnová finanční instituce obdrží (jako vklad) nebo poskytne (jako úvěr) bez poplatků atd. [7] Hodnota transakce vylučuje přirostlé úroky, které jsou pohledávkou (u úvěrů) nebo závazkem (u vkladů), které však dosud nebyly přijaty ani vyplaceny. Místo toho se přirostlé úroky u úvěrů/vkladů vykazují v rámci položky "zbývající aktiva" nebo případně "zbývající pasiva".

10.2 Hodnota transakce u cenných papírů držených a emitovaných (příloha I část 2 tabulka A položky 3 a 4 a 10 až 12 nařízení ECB/2001/13) je v souladu se zásadami o výkaznictví a vykazování stavů podle nařízení ECB/2001/13.

Nařízení ECB/2001/13 neobsahuje žádné pravidlo o klasifikaci výnosů vzniklých v souvislosti s cennými papíry. To může znamenat začlenění/vyloučení vzniklých výnosů do/z údajů o stavech shromažďovaných o cenných papírech. Za účelem získání harmonizovaného zpracování ve všech zemích a vzhledem k tomu, že základním problémem je otázka, jak rozlišovat mezi vzniklými výnosy a cenovými změnami, a že by se u definice úrokových sazeb z obchodovatelných nástrojů mohly vyskytnout určité koncepční problémy, uplatňuje se následující flexibilní a jednoduché pravidlo:

10.2.3 Jestliže jsou vzniklé výnosy součástí účetní ceny tak, jak se vykazuje ve statistické rozvaze, jsou vyloučeny z hodnoty transakce a místo toho jsou nerozlišeně začleněny do "úprav v důsledku přecenění".

10.2.4 Jestliže jsou vzniklé výnosy vyloučeny z hodnoty stavu cenných papírů, s níž souvisejí ve statistické rozvaze, klasifikují se jako "zbývající aktiva" nebo případně jako "zbývající pasiva", a tudíž se neberou v úvahu při výpočtu toků nebo úprav v důsledku přecenění [8].

1.3 Ostatní změny

11. V souvislosti se statistikou konsolidovaných rozvah představují "ostatní změny" ty změny mezi rozvahami ke konci období, které vznikají nezávisle na transakcích. Ostatní změny jsou seskupeny do dvou hlavních kategorií "překlasifikace a ostatní úpravy" a "úpravy v důsledku přecenění" [9].

12. Kategorie "překlasifikace a ostatní úpravy" (tabulka 5 této přílohy, sloupec C) zahrnuje všechny změny stavů rozvahy, které vznikají z důvodu pozměnění statistického pokrytí (začlenění nebo vyloučení nových měnových finančních institucí, jestliže byl podnik převeden mimo sektor měnových finančních institucí/do sektoru měnových finančních institucí), překlasifikace aktiv či pasiv (podle splatnosti, sektoru či nástroje) z důvodu vlivu chyb při vykazování, které byly opraveny ve stavech jen v omezeném časovém rozmezí, a vlivu změn struktury (fúze, akvizice).

13. Kategorie "úpravy v důsledku přecenění" se skládá ze dvou částí. Zaprvé znázorňuje vliv odpisů nebo snížení hodnoty úvěrů. Zadruhé zobrazuje vliv pohybů tržní ceny stavu držených, prodaných nebo emitovaných obchodovatelných cenných papírů, které nebyly splaceny či zpětně odkoupeny (tabulka 5, sloupec E). Změny hodnoty způsobené změnami směnných kurzů se neberou v úvahu v rámci "úprav v důsledku přecenění", nýbrž jako samostatná položka.

14. Kategorie "změny směnných kurzů" zahrnuje všechny změny ve stavové položce způsobené vlivem pohybů směnných kurzů na aktiva a pasiva v cizích měnách (tabulka 5, sloupec D).

1.4 Nefinanční aktiva

15. Výše uvedené definice pojmů "transakce" a "ostatní změny" se uplatňují rovněž na nefinanční aktiva, stejně jako návod k sestavení statistiky, který je uveden v následujících oddílech této příručky.

ODDÍL 2 - OBECNÝ POPIS POSTUPU PROVÁDĚNÍ ÚPRAV

2.1 Výpočet údajů o tocích

16. ECB vypočítává údaje o tocích tak, že vezme rozdíl mezi stavovými pozicemi, které se vykazují ke konci měsíce, a potom odstraní ty vlivy, které se liší od transakcí (tabulka 5 této přílohy). U každé rozvahové položky se zůstatek na konci předcházejícího období (tabulka 5, sloupec B) odečte od zůstatku na konci současného období (tabulka 5, sloupec A). Částky "překlasifikace a ostatní úpravy" (tabulka 5, sloupec C), "změny směnných kurzů" (tabulka 3, sloupec D) a "úpravy v důsledku přecenění" (tabulka 5, sloupec E) jsou poté odstraněny. Čistý zůstatek představuje "toky" během daného období (tabulka 5, sloupec E).

17. Použití tohoto postupu nevylučuje možnost, aby byly transakce identifikovány buď přímo, nebo nepřímo. Zatímco postup provádění úprav je zaměřen na nepřímou identifikaci transakcí, je národním centrálním bankám ponechána možnost, aby poskytovaly informace pro úpravy, které jsou odvozeny z přímého sledování transakcí, zejména s ohledem na držení cenných papírů. Finanční transakce se tak identifikují jako sumy nákupů mínus prodejů cenných papírů ze strany měnových finančních institucí zaznamenaných v hodnotě transakce, přičemž toto číslo se použije k výpočtu úpravy položky "úpravy v důsledku přecenění", která se vykazuje v rámci schématu vykazování toků.

2.2 Identifikace úprav "ostatních změn"

18. ECB a národní centrální banky si rozdělily odpovědnost za poskytování úprav "ostatních změn" (viz tabulka 6). Zároveň se zdroje údajů, které se mají použít, a zákonný status každého požadavku liší v závislosti na typu úprav.

2.2.1 Překlasifikace a ostatní úpravy

19. Národní centrální banky shromažďují údaje o "překlasifikacích a ostatních úpravách", jak požadují tyto obecné zásady, pomocí informací dohledu, kontrol věrohodnosti a ad hoc šetření (např. v souvislosti s odlehlými pozorováními), národních statistických požadavků, informací o měnových finančních institucí, které vstupují do skupiny vykazujících měnových finančních institucí a které z této skupiny vystupují, a pomocí jakýchkoli jiných zdrojů, které mají k dispozici. ECB získává od národních centrálních bank údaje o úpravách týkající se "překlasifikací a ostatních úprav". Neočekává se, že ECB bude provádět následné úpravy, ledaže národní centrální banky identifikují v konečných údajích výrazné změny. Mimoto poskytují národní centrální banky ECB vysvětlivky o úpravách v "překlasifikacích a ostatních úpravách". ECB požaduje tyto vysvětlivky pro kontrolu správnosti úprav, pro zlepšení srovnatelnosti statistik, pro analýzu měnové statistiky eurozóny a jako doplněk vstupu měnové a bankovní statistiky do jiných statistik. Postupy, které národní centrální banky dodržují při shromažďování těchto úprav a sestavování vysvětlivek, jsou uvedeny níže.

2.2.2 Změny směnných kurzů

20. Pro účely předkládání statistických údajů ECB zajišťují národní centrální banky, aby pozice na straně aktiv a pasiv v cizích měnách byly převedeny na euro pomocí tržního směnného kurzu v poslední den daného období. Používá se jeden společný kurz - referenční směnný kurz ECB [10].

21. Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, vznikají změny hodnoty aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v euru. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy odstranit z údajů o tocích.

22. ECB vypočítává úpravu podle pravidel, které jsou obsaženy v těchto obecných zásadách a podle postupů v Příručce o měnové a bankovní statistice pro sestavování statistiky toků [11].

2.2.3 Úpravy v důsledku přecenění

23. "Úpravy v důsledku přecenění" sestavují národní centrální banky na základě údajů, které vykazují měnové finanční instituce podle nařízení ECB/2001/13. Statistický požadavek, adresovaný skutečnému souboru zpravodajských jednotek podle uvedeného nařízení, se vztahuje výhradně na "úpravy v důsledku přecenění" a zahrnuje jak odpisy/snížení hodnoty úvěrů, tak "změny ocenění" v souvislosti s držbou cenných papírů v referenčním období.

24. Na zpravodajské jednotky se vztahuje zpravodajská povinnost tvořená "minimálními požadavky", které jsou uvedeny v příloze I části 2 tabulce 1A nařízení ECB/2001/13. Tyto "minimální požadavky" se považují za minimum, které se požaduje pro účely sestavení a odhadu úprav v souvislosti s úplným souborem údajů, které požaduje ECB. Národní centrální banky smějí shromažďovat doplňující údaje, které nejsou zahrnuty do "minimálních požadavků". Tyto doplňující údaje se mohou týkat členění obsažených v příloze I části 2 tabulce 1A nařízení ECB/2001/13, která se liší od minimálních požadavků.

25. Národní centrální banky shromažďují údaje o "úpravách v důsledku přecenění" poskytované měnovými finančními institucemi a sestavují úplný soubor údajů, které se zasílají ECB podle tabulky 5 sloupce E. Během tohoto procesu může dojít k tomu, že národní centrální banky potřebují vypočítat úpravy z transakcí, údajů o jednotlivých cenných papírech nebo jiných údajů, které vykazují měnové finanční instituce, a/nebo potřebují úpravy odhadnout s ohledem na některá členění, která měnové finanční instituce nevykazují, protože nejsou považována za "minimální požadavky".

26. Ty národní centrální banky, které zpravodajským jednotkám udělily výjimku v souvislosti s periodicitou vykazování a/nebo lhůtou pro "změny ocenění cenných papírů" v souladu s článkem 4.7 nařízení ECB/2001/13, předkládají ECB úplný soubor měsíčních údajů opírajících se o odhady ve stejné lhůtě jako u stavových údajů požadovaných v uvedeném nařízení, a jakmile obdrží skutečné údaje, předávají opravené údaje o "úpravách v důsledku přecenění".

27. Ty národní centrální banky, které zpravodajským jednotkám udělily přechodnou výjimku v souvislosti se zpravodajskou lhůtou pro měsíční "úpravy v důsledku přecenění" v souladu s článkem 7 nařízení ECB/2001/13, předkládají ECB úplný soubor měsíčních údajů opírajících se o odhady ve stejné lhůtě jako u stavových údajů požadovaných v uvedeném nařízení, a jakmile obdrží skutečné údaje, předávají opravené údaje o "úpravách v důsledku přecenění" (viz tabulka 5). Politika výjimek každé národní centrální banky a postupy provádění odhadů se budou sledovat při průzkumech národních praktik.

ODDÍL 3 - PODROBNÝ POPIS MĚSÍČNÍCH ÚPRAV TOKŮ

28. Každá národní centrální banka předává samostatné údaje o úpravách, týkajících se její rozvahy a rozvahy ostatních měnových finančních institucí. Samostatné vykazování těchto údajů dává ECB flexibilitu při samostatné prezentaci konkrétních pozic Evropského systému centrálních bank (ESCB) (např. zahraničních rezerv). Samostatné poskytování je relativně snadné, jelikož se očekává, že se úpravy budou sestavovat samostatně. Interně se sestavují i úpravy rozvahy ECB. Národní centrální banky předávají úpravy všech položek v rozvaze měnových finančních institucí (tabulka 5 této přílohy) v měsíčních intervalech.

Úpravy pohybů směnných kurzů vypočítává ECB (zařazeny do tabulky 5 sloupce D). Z tohoto důvodu vylučují úpravy (sloupce C a D) poskytované národními centrálními bankami v souvislosti se zůstatky v cizích měnách vliv změn směnných kurzů.

29. Národní centrální banky zásadně zasílají všechny "překlasifikace a ostatní úpravy". V každém případě zasílají národní centrální banky všechny "překlasifikace a ostatní úpravy" nad 50 milionů EUR. Tato prahová hodnota má národním centrálním bankám pomoci při rozhodování, zda mají provést úpravu či nikoli. Pokud však nejsou informace pohotově k dispozici nebo mají nízkou kvalitu, je možné se rozhodnout, že se nebude provádět žádná úprava nebo že se provede odhad. Z tohoto důvodu je při používání takové prahové hodnoty nutná flexibilita, přinejmenším z důvodu různorodosti stávajících postupů pro výpočet úprav. Například shromažďují-li se relativně podrobné informace bez ohledu na prahovou hodnotu, může být pokus o použití takové prahové hodnoty kontraproduktivní. Je důležité uvést, že tato prahová hodnota se nevztahuje na údaje, které vykazují měnové finanční instituce národním centrálním bankám, tj. "úpravy v důsledku přecenění", které se vykazují podle nařízení ECB/2001/13.

30. Národní centrální banky shromažďují údaje o rozvahách měnových finančních institucí k poslednímu dni měsíce. V zásadě se rozvaha sestavuje k poslednímu kalendářnímu dni měsíce, což znamená, že místní dny pracovního klidu se opomíjejí. Uznává se však, že v mnoha případech to nebude možné a že rozvaha bude sestavena ke konci posledního pracovního dne, což je v souladu s pravidly místního (národního) trhu nebo účetními pravidly.

31. Toky a úpravy podléhají stejné podvojné účetní soustavě jako stavy. Ve všech případech mají úpravy protipoložku, která je v mnoha případech v závislosti na operaci a místních účetních pravidlech nejspíše "kapitál a rezervy" nebo "zbývající pasiva".

32. Národní centrální banky předkládají informace o "překlasifikacích a ostatních úpravách" a "úpravách v důsledku přecenění", aby mohly být tyto vlivy operací jiných než transakcí při výpočtu statistiky toků odstraněny. Tyto informace zahrnují částku, o kterou jsou jednotlivé položky v rozvaze upraveny. Průvodní poznámky vysvětlují většinu významných úprav překlasifikace.

3.1 Překlasifikace a ostatní úpravy

33. "Překlasifikace a ostatní úpravy" (tabulka 5, sloupec C) zahrnují vliv změn ve složení skupiny statistických zpravodajských jednotek, změn ve struktuře, změn v klasifikaci podle sektoru protistran zpravodajských jednotek měnových finančních institucí a v klasifikaci aktiv a pasiv a vliv opravy chyb při vykazování.

3.1.1 Změny statistického pokrytí

34. Změny ve složení sektoru měnových finančních institucí mohou způsobit převod podnikání přes hranice hospodářského sektoru. Takové převody nepředstavují transakce, a jsou tudíž identifikovány - a jejich vliv je začleněný - jako úprava ve sloupci "překlasifikace a ostatní úpravy".

35. Instituce, která vstoupí do sektoru měnových finančních institucí, může převést své podnikání do tohoto sektoru, zatímco instituce, která opouští sektor měnových finančních institucí, může převést podnikání z tohoto sektoru. Avšak pokud vstupující instituce zahájí své podnikání po vstupu do sektoru měnových finančních institucí zcela znovu, představuje to transakční tok, který není odstraněn ze statistického toku [12]; podobně platí, že pokud odcházející instituce ukončí své podnikání před odchodem ze sektoru měnových finančních institucí, je to zachyceno ve statistickém toku.

36. Vliv převodu podnikání do sektoru měnových finančních institucí nebo z něj na konsolidovanou rozvahu závisí mimo jiné na tom, zda úplné měsíční výkaznictví provádějí všechny měnové finanční instituce, nebo zda částečné výkaznictví provádějí některé měnové finanční instituce. Pokud se úplné měsíční výkaznictví vztahuje na všechny měnové finanční instituce (tj. nejsou zde žádné malé měnové finanční instituce bez úplné statistické zpravodajské povinnosti), bude instituce vstupující do sektoru měnových finančních institucí vykazovat svou první rozvahu po uplynutí vhodné doby (obvykle na konci měsíce, kdy do sektoru vstoupí, nebo na konci příštího čtvrtletí). Podobně platí, že rozvaha instituce odcházející ze sektoru měnových finančních institucí bude odstraněna v době jejího odchodu (ve shodě s poslední vykazovanou rozvahou) nebo případně později, například když se měsíční údaje převádějí ke konci příštího čtvrtletí. Pokud je podnikání vykazované v této první/poslední rozvaze převáděno do sektoru měnových finančních institucí či z něj, je možné provést úpravu v měsíci, kdy k převodu dojde. Pokud instituce vstupují či odcházejí jako malé měnové finanční instituce bez úplné statistické zpravodajské povinnosti, bude vliv na konsolidovanou rozvahu záviset na tom, zda je měsíční rozvaha přepočítána na 100 % pokrytí, a pokud tomu tak je, na postupu přepočtu pro 100 % pokrytí, který se uplatní.

37. Většina informací potřebných k provedení úpravy změn statistického pokrytí by měla být k dispozici v rámci systému statistického výkaznictví. Může však být nutné, aby národní centrální banky shromáždily ad hoc informace od institucí, které vstupují do sektoru měnových finančních institucí za účelem určení, zda bylo podnikání vykazované v první rozvaze převedeno z oblasti mimo sektor měnových finančních institucí nebo vytvořeno po vstupu. Podobné informace se shromažďují od institucí, které sektor měnových finančních institucí opouštějí.

38. Národní centrální banky identifikují instituce, které vstupují do sektoru měnových finančních institucí nebo z něj vystupují, a určují vliv těchto vstupů či výstupů na agregovanou rozvahu měnových finančních institucí v souladu s pokynem v tabulce 8. Čistý vliv vstupujících a vystupujících subjektů na agregovanou rozvahu sektoru měnových finančních institucí se vypočítává pomocí agregace počátečních rozvah nově vstupujících a konečných rozvah odcházejících a u každé položky se bere rozdíl mezi těmito dvěma rozvahami. Toto čisté číslo se zapisuje do "překlasifikací a ostatních úprav" (tabulka 5 sloupec C). Čisté přidání podnikání do sektoru měnových finančních institucí se zapisuje s kladným znaménkem, čisté odstranění podnikání se zapisuje se záporným znaménkem. Shromažďující subjekty jsou si vědomy toho, že za určitých okolností může dojít k vlivu na vykazování protistran, takže je nutné, aby byl také tento vliv začleněn do úprav, v tomto případě jako změna sektoru. Pokud se například měnová finanční instituce vzdá svého oprávnění, ale pokračuje v činnosti jako "jiná finanční instituce" financovaná prostřednictvím mezibankovního trhu, objeví se umělý nárůst v úvěrech měnových finančních institucí "ostatním finančním institucím", což bude vyžadovat úpravu (zahrnutou do "změn klasifikace sektoru protistrany"). Jelikož postupy pro změny v sektoru měnových finančních institucí předpokládají, že subjekty vstupují do sektoru měnových finančních institucí (nebo z něj vystupují) kdykoli, musí být národní centrální banky schopny provést tuto úpravu každý měsíc (v závislosti na uplatněných postupech sestavování statistik).

3.1.2 Změny struktury

39. Změna struktury je objevení a zmizení určitých finančních aktiv a pasiv vyplývajících z podnikové restrukturalizace. Týká se obvykle fúzí, akvizicí a rozdělení. Když společnost zmizí jako nezávislý právní subjekt, protože ji pohltila jedna či více jiných společností, zmizí ze systému všechna finanční aktiva a pasiva, která existovala mezi touto společností a společnostmi, které ji pohltily.

40. Informační zdroj, podle kterého se tyto úpravy identifikují, je konečná rozvaha starých institucí a první rozvaha nových institucí.

41. Národní centrální banky identifikují nesplacené zůstatky mezi institucemi, které se restrukturalizují. Tyto částky jsou vytvořeny nebo saldovány z důvodu fúze, akvizice nebo rozdělení a nejsou skutečnými transakcemi. Z tohoto důvodu se považují za "překlasifikace a ostatní úpravy". Se změnami struktury mohou být spojeny vlivy přecenění, které by se měly shromažďovat samostatně.

42. Kompletní analýzu změn struktury, společně s dalším vývojem z důvodu fúzí, akvizic nebo rozdělení najdete v dodatku 2.

3.1.3 Překlasifikace aktiv a pasiv

43. Změna v klasifikaci tuzemského sektoru či nástrojů protistran povede vykazující měnovou finanční instituci k překlasifikaci zůstatků aktiv/pasiv vůči těmto protistranám v rozvahách. Důsledkem takové překlasifikace je změna vykazované stavové položky v období, kdy došlo k převodu. Jelikož je tato změna účetním převodem obchodní činnosti mezi sektory a třídami nástrojů a nepředstavuje transakci, musí se provést úprava, aby bylo možné odstranit vliv této změny ze statistiky toků.

44. Změny v klasifikaci vznikají z celé řady příčin. Změna v sektorové klasifikaci protistran může nastat z toho důvodu, že je orgán veřejného sektoru převeden do soukromého sektoru nebo že fúze/rozdělení změní hlavní činnost společností. Sekuritizace téměř vždy zahrnují finanční transakce: pokud však zahrnují pouze účetní změnu, budou sem zahrnuty.

45. Pro národní centrální banky může být obtížné identifikovat překlasifikaci aktiv a pasiv, protože za normálních okolností budou od ostatních pohybů v rozvaze neodlišitelné. Vzhledem k tomu by se národní centrální banky měly zaměřit na identifikaci změn prostřednictvím vykazované rozvahy (kontrola věrohodnosti) nebo za pomoci kontrolních informací, ad hoc doplňujících informací (např. v souvislosti s odlehlými pozorováními), národních statistických požadavků, informací o měnových finančních institucí, které vstupují do skupiny vykazujících měnových finančních institucí a které z této skupiny vystupují, a pomocí jakýchkoli jiných zdrojů, které mají k dispozici. Pokud byly z důvodu překlasifikace identifikovány případné změny, jsou vykazující měnové finanční instituce žádány o ad hoc informace o přesném vlivu na vykazovanou rozvahu. Jelikož překlasifikace jsou obvykle identifikovány mimo standardní zpravodajskou síť, připouští se, že se národní centrální banky zaměřují na odstranění významných změn.

46. Národní centrální banky zásadně identifikují změny stavů, které jsou způsobovány překlasifikací, každý měsíc. Identifikovaná čistá částka je zapsána mezi "překlasifikace a ostatní úpravy" (tabulka 5, sloupec C); čistý nárůst stavů z důvodu sektorové překlasifikace se zapisuje s kladným znaménkem, čistý pokles stavů se záporným znaménkem.

3.1.4 Úpravy chyb při vykazování

47. Pro statistiku měsíčních rozvah měnových finančních institucí se již používá postup při revizích. Ačkoli se revize v zásadě přijímají kdykoli, revize údajů za předchozí měsíc se přijímají jako rutinní (vedle revizí údajů za současný měsíc); revize údajů za předchozí dva až tři měsíce se provádějí rovněž jako rutinní z důvodu používání metody přepočtu na 100 % pokrytí a mohou se rovněž vyskytnout z důvodu identifikace a opravy chyb při vykazování.

48. Národní centrální banky okamžitě opraví chyby při vykazování ve stavových údajích, jakmile byly chyby zjištěny. Pokud se chyba objeví pouze jednou (tj. ovlivňuje pouze jediné období) nebo ovlivňuje zpětné řady pouze po omezené časové období, je možné provést opravy, které chybu z údajů zcela odstraní. Za těchto okolností nedojde k přerušení řad. Pokud však chyba ovlivňuje historické údaje před zářím 1997 a nebyla provedena žádná oprava minulých údajů nebo je oprava provedena pouze pro omezené časové období, objeví se pak přerušení mezi prvním obdobím s opraveným číslem a posledním obdobím s neopraveným číslem.

49. Chyby při vykazování jsou identifikovány v systému statistického výkaznictví, takže by nemělo být nutné hledat další informační zdroje.

50. Národní centrální banky identifikují rozsah přerušení, k němuž dojde, a zapíší úpravu do "překlasifikací a ostatních úprav" (tabulka 5, sloupec C).

3.2 Úprava směnných kurzů

51. ECB vypočítává standardní úpravu pomocí údajů, které jí již byly předány v souladu s nařízením ECB/2001/13. Tato úprava se vypočítává pomocí měnových poměrů odvozených od členění aktiv a pasiv na nejvýznamnější měny, které jsou k dispozici samostatně (srov. příloha I část 2 tabulka 4 nařízení ECB/2001/13) [13]. Členění podle nástrojů v této tabulce je však méně podrobné než v tabulce 1 a údaje jsou k dispozici pouze čtvrtletně a s větším zpožděním. ECB odstraňuje vliv pohybů směnných kurzů pomocí tzv. "standardní úpravy". Ta se vypočítává v řadě kroků, aby byl možný odhad úpravy. V každém z těchto kroků se provádí řada předpokladů a zjednodušení, aby bylo možné úpravu uplatnit.

51.1 První krok je identifikace zůstatků v každé z klíčových cizích měn nečlenů Evropské unie (EU) (USD, JPY a CHF) a v ostatních měnách EU (GBP, DKK a SEK) [14]. Jelikož samostatná členění podle jednotlivých měn jsou k dispozici pouze čtvrtletně (na konci čtvrtletí), členění ke konci měsíce se vypočítává pomocí poměrů odvozených z údajů, které jsou k dispozici za konec předchozího čtvrtletí.

51.2 Údaje podle jednotlivých měn jsou k dispozici pouze ve dny ke konci čtvrtletí, ve kterých se vykazuje, zatímco úpravy měn se musí počítat ke konci měsíce. Údaje podle jednotlivých měn budou navíc přijímány se zpožděním v délce 28 pracovních dnů, což je o třináct pracovních dnů později než přijetí stavů a úprav měsíce na konci čtvrtletí. Podíly měn v celkovém zůstatku cizích měn se musí tedy převádět do chybějících měsíců a měsíců na konci čtvrtletí. Skutečné údaje o poměrech měn nahrazují plánové údaje za měsíc na konci čtvrtletí, když jsou přijaty nové čtvrtletní údaje. Předpokládá se, že podíl každé měny zůstane během měsíců po čtvrtletím vykazování stabilní, ačkoli je nutné poznamenat, že členění euro/jiné měny je u většiny položek k dispozici s měsíční periodicitou, čímž se minimalizuje možnost vzniku chyby.

51.3 Předpokládá se rovněž, že objem měn jiných než euro (USD, JPY, CHF, GBP, DKK a SEK) je v rozvaze měnových finančních institucí malý. Podrobné údaje podle jednotlivých měn jsou navíc k dispozici pouze u omezeného členění přílohy I části 2 tabulky 4 nařízení ECB/2001/13. Pro překonání této obtíže se na podrobnější členění obsažená v příloze I části 2 tabulce 1 uplatňují stejné podíly měn vypočítané u položek v této tabulce.

51.4 Druhým krokem je převedení těchto členění pro současné a předchozí konce měsíců na jejich měnu. Předpokládá se, že se směnný kurz ke konci měsíce použil k převodu aktiv v jiných měnách na eura u všech položek.

51.5 Třetím krokem je výpočet rozdílů ve stavech v rámci měny, v níž jsou stavy uváděny. Výsledná hodnota představuje změnu stavů s odstraněným vlivem směnného kurzu. Změny ocenění se neodstraňují, protože se vykazují v rámci samostatné úpravy.

51.6 Čtvrtým krokem je převedení této hodnoty na euro pomocí průměrného směnného kurzu během měsíce. Tato hodnota představuje skutečnou transakci, pokud by nebyla provedena žádná jiná úprava, za předpokladu, že průměrný směnný kurz představuje průměrný směnný kurz prodeje a nákupu, emisí a splácení či zpětných odkupů v období. Částka, která se přičítá ke sloupci D, je rozdíl mezi dvěma rozvahami po odečtení této hodnoty.

52. Za normálních okolností jsou chyby vyplývající z použití tabulky 4 přílohy I části 2 nařízení ECB/2001/13 malé (podíly měn se mění pomalu; zůstatky v neidentifikovaných měnách by měly být nízké). Aby však byla připuštněna možnost, že standardní úprava může příležitostně poskytnout méně přesný obrázek vlivu změn směnných kurzů, bylo stanoveno, že ECB může po konzultaci s národními centrálními bankami uplatňovat ad hoc úpravy. V těchto případech jsou národní centrální banky požádány o to, aby o podílech měn poskytly doplňující informace.

3.3 Úpravy v důsledku přecenění

53. Kategorie "úpravy v důsledku přecenění" zahrnuje jak odpisy/snížení hodnoty úvěrů, tak i změny ocenění u emitovaných a/nebo držených cenných papírů, které se vykazují v souladu s požadavky stanovenými v nařízení ECB/2001/13.

3.3.1 Odpisy/snížení hodnoty úvěrů

54. Úprava s ohledem na "odpisy/snížení hodnoty" se vykazuje z toho důvodu, aby byl ze statistiky toků odstraněn vliv změn hodnoty úvěrů vykazovaných v rozvaze, které jsou způsobeny uplatněním odpisů/ snížení hodnoty úvěrů. Tato úprava by měla rovněž odrážet změny v hodnotách rezerv na krytí úvěrových ztrát, pokud se národní centrální banka rozhodne, že by se zůstatky úvěrů měly vykazovat bez rezerv. Odpisy úvěrů, které jsou rozpoznány v době, kdy jsou úvěry prodány nebo převedeny na třetí osobu, jsou rovněž začleněny, pokud jsou identifikovatelné.

55. Na zpravodajské jednotky se vztahuje zpravodajská povinnost tvořená "minimálními požadavky" určenými v nařízení ECB/2001/13 příloze I části 2 tabulce 1A, ačkoli národní centrální banky smějí shromažďovat doplňující údaje, které nejsou zahrnuty do "minimálních požadavků". V každém případě národní centrální banky sestavují úplný soubor údajů, které zasílají ECB podle tabulky 5 sloupce E. V tomto procesu může dojít k tomu, že národní centrální banky potřebují vypočítávat a/nebo odhadovat úpravy, pokud jde o určitá členění, která měnové finanční instituce nevykazují, protože se považují za "minimální požadavky". Protipoložka úpravy odpisu/ snížení hodnoty bude jedna z položek "kapitál a rezervy"/"zbývající pasiva".

56. Při zařazování úprav odpovídajícímu pásmu splatnosti a sektoru protistrany by měly národní centrální banky brát v úvahu účetní pravidla týkající se nedobytných úvěrů (např. zařazení nedobytných úvěrů do určitého pásma splatnosti) a relativní úvěrová rizika jednotlivých sektorů.

57. Pokud je pro zařazení úpravy nedostatek informací, je možné ji rozčlenit do kategorií podle nařízení ECB/2001/13 poměrně podle velikosti stavových pozic.

58. Buňky označené v nařízení ECB/2001/13 jako "minimum" se budou ECB vykazovat, i když nejsou shromažďované přímo, protože národní centrální banka shromažďuje o odpisech/ sníženích hodnoty podrobnější informace. V takovém případě se minimální buňky vypočítají jako součet jednotlivých složek.

3.3.2 Změny ocenění cenných papírů

59. Úprava s ohledem na změny ocenění cenných papírů se týká výkyvů při oceňování cenných papírů způsobených změnou ceny, v níž jsou cenné papíry vykazovány nebo za kterou jsou obchodovány. Úprava zahrnuje změny, které se časem objevují v hodnotě rozvahových stavů ke konci období z důvodu zisků/ztrát z držby cenných papírů. Může rovněž obsahovat změny v ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s cennými papíry, tj. z realizovaných zisků/ztrát.

60. Změny ocenění mají vliv pouze na omezenou skupinu rozvahových položek: na straně pasiv to je položka "emitované dluhové cenné papíry" a na straně aktiv to jsou položky "cenné papíry jiné než akcie" a "akcie a ostatní majetkové účasti" a jejich protipoložky, kterými jsou hlavně "kapitál a rezervy" a "zbývající pasiva". Vklady a úvěry mají pevné nominální hodnoty, a nepodléhají tudíž cenovým změnám.

61. Charakter a rozsah "úprav v důsledku přecenění" jsou určeny přijatou metodou ocenění. Ačkoli pokyny doporučují, aby byly obě strany rozvahy vykazovány v tržní hodnotě, v praxi je možné uplatnit různé metody oceňování jak na straně pasiv, tak i na straně aktiv. V pokynech je uvedeno, že je to přijatelné, pokud se účetní hodnota výrazně neliší od tržní hodnoty.

62. Na rozvahové straně pasiv je nejběžnější účetní praxí pro obchodovatelné cenné papíry, jsou-li do rozvahy zapsány v pevné hodnotě, jako je nominální, emisní nebo odkupní hodnota. Není obvyklé, aby zpravodajské jednotky používaly tržní ocenění. Z tohoto důvodu nepožaduje nařízení ECB/2001/13 vykazování změny ocenění u položky "emitované dluhové cenné papíry" emitované měnovými finančními institucemi (nejsou označeny jako "minimum") a má za to, že je jejich hodnota podle předpokladů nulová (z tohoto důvodu je národní centrální banky vykazují ECB jako nulové), pokud není doložen opak.

63. Na rozvahové straně aktiv se mohou držby cenných papírů v souladu se standardní účetní praxí vykazovat pomocí tržní ceny, kupní ceny, nižší hodnoty tržní nebo kupní ceny nebo odkupní hodnoty. Obsah úpravy bude záviset na použité metodě ocenění (další podrobnosti najdete v pokynech).

64. Nařízení dává flexibilitu, pokud jde o typ údajů potřebných pro výpočet změny ocenění cenných papírů a formu, v níž by měly být tyto údaje shromažďovány a sestavovány. O metodě budou na základě možností uvedených v těchto obecných zásadách rozhodovat národní centrální banky. Mezi dosud identifikované možnosti, které budou mít národní centrální banky k dispozici, patří:

64.1 Měnové finanční instituce vykazují úpravy: měnové finanční instituce vykazují úpravy, které se týkají každé položky, tím, že zobrazí změny v ocenění způsobené změnou ceny. Národní centrální banky, které zvolí tuto metodu, agregují úpravy vykazované měnovými finančními institucemi pro účely přenosu údajů do ECB.

64.2 Měnové finanční instituce vykazují toky: měnové finanční instituce akumulují v průběhu měsíce toky a přenášejí národní centrální bance hodnotu nákupu a prodeje cenných papírů. Sestavení a předání čistých toků národní centrální bance je zcela přijatelné. Národní centrální banky, které získávají údaje o transakcích, musejí vypočítat "úpravu v důsledku přecenění" jako zbytek z rozdílu mezi stavy a transakcemi a ostatními úpravami a předají úpravu v důsledku přecenění ECB v souladu s obecnými zásadami ECB.

64.3 Vykazování podle jednotlivých cenných papírů: měnové finanční instituce vykazují národním centrálním bankám všechny relevantní informace o držbě cenných papírů, jako je například nominální hodnota, účetní hodnota, tržní hodnota, prodeje a nákupy, a to podle jednotlivých cenných papírů. Díky této informaci mohou národní centrální banky získávat přesné informace o "úpravě v důsledku přecenění", které se předávají ECB. Tato metoda má vyjít vstříc národním centrálním bankám, které již takovým způsobem postupují při shromažďování údajů na místní úrovni.

65. Národní centrální banky jsou v zásadě omezeny na uplatnění výše uvedených metod. Je však možné použít i jiné metody, pokud se ukáže, že mohou dodat údaje srovnatelné kvality.

66. Národní centrální banky smějí shromažďovat od zpravodajských jednotek doplňující údaje, které nejsou zahrnuty do "minimálních požadavků". V každém případě předávají národní centrální banky ECB úplný soubor údajů podle tabulky 5 sloupce E. V tomto procesu může dojít k tomu, že národní centrální banky potřebují vypočítávat úpravy z transakcí, z údajů podle jednotlivých cenných papírů nebo z jiných údajů vykazovaných měnovými finančními institucemi a/nebo odhadovat úpravy, pokud jde o určitá členění, která měnové finanční instituce nevykazují, protože nejsou považována za "minimální požadavky". Protipoložkou úpravy odpisů/snížení hodnoty bude jedna z položek "kapitál a rezervy"/"zbývající pasiva".

67. Kromě toho předávají národní centrální banky ECB údaje, které představují "minimální požadavky" v nařízení ECB/2001/13. Nejsou-li tyto údaje sestavovány přímo, budou odhadnuty na základě údajů vykazovaných měnovými finančními institucemi. Pokud nejsou k dispozici žádné jiné informace, je z tohoto důvodu možné předpokládat, že se přecenění odpovídající cenným papírům nad 2 roky rovná celkové výši úpravy v důsledku přecenění v souvislosti s držením cenných papírů jiných než akcií emitovaných pro každý sektor.

ODDÍL 4 - MĚSÍČNÍ ÚPRAVY TOKŮ - ZVLÁŠTNÍ PŘIZPŮSOBENÍ

4.1 Statistika rozvahy ECB/národní centrální banky

68. Aby ECB mohla sestavovat měnové agregáty a jejich protipoložky jako statistiky toků, musí získávat údaje o úpravách zahrnující celý sektor měnových finančních institucí včetně ECB/národních centrálních bank. Úplné požadavky specifikované v této příručce se s následujícími výjimkami týkají i ECB/národních centrálních bank:

69. Podle srovnávacích tabulek byl požadavek ohledně rozvahových údajů mírně pozměněn tak, aby odrážel zvláštní činnosti ECB/národních centrálních bank. Určité položky byly odstraněny: údaje se nepožadují u členění repo operací či vkladů s výpovědní lhůtou. Jiné položky byly přidány: na straně pasiv "protipoložka zvláštních práv čerpání" a na straně aktiv "zlato a pohledávky ve zlatě" a "pohledávky z práv čerpání, zvláštních práv čerpání, ostatní", jelikož stavy těchto položek se požadují i v těchto obecných zásadách. ECB/národní centrální banky poskytují údaje o úpravách pro každou z těchto položek.

70. Úpravy: V zásadě poskytují ECB/národní centrální banky Evropské centrální bance úpravy v souladu s postupy, které jsou uvedeny v této příručce. V praxi je možné zaznamenat určité modifikace:

70.1 "Překlasifikace a ostatní úpravy". Úpravy "změn ve statistickém pokrytí" nejsou relevantní. ECB/národní centrální banky však mohou mít položky, které podléhají překlasifikaci a opravám, v takovém případě se úpravy uplatňují.

70.2 "Úpravy změn směnných kurzů". V souladu s přílohou I částí 2 tabulkou 4 nařízení ECB/2001/13 se údaje podle jednotlivých měn poskytují od konce prosince 1998. Pro účely výpočtu úpravy směnných kurzů se mohou zasílat zpětné a historické údaje. V případě ECB se úprava směnných kurzů neodhaduje pomocí standardního postupu, nýbrž se vykazuje přímo z účetních údajů.

70.3 "Úpravy v důsledku přecenění". V souladu se schváleným postupem poskytují ECB/národní centrální banky údaje o rozsahu tohoto přecenění. Rozvaha ECB/národních centrálních bank se pro statistické účely prezentuje v tržní hodnotě každý měsíc. V důsledku toho by se úpravy v důsledku přecenění měly vykazovat každý měsíc.

71. Prahová hodnota. Pro údaje "překlasifikace a ostatních úprav" národní centrální banky je stanovena prahová hodnota ve výši 5 milionů EUR. Tato prahová hodnota je potřebná, jelikož rozvahy národních centrálních bank jsou vykazovány samostatně a mohou se zveřejňovat samostatně (v rámci konsolidované rozvahy ESCB).

4.2 Fondy peněžního trhu

72. Národní centrální banky v zásadě poskytují úpravy ve vztahu k "překlasifikacím a ostatním úpravám" a "úpravám v důsledku přecenění" v souladu se schématem vykazování pro fondy peněžního trhu. Za určitých okolností bude asi nutné tyto postupy přizpůsobit. Nicméně v článku 4.6 nařízení ECB/2001/13 je stanoveno, že národní centrální banky mají možnost udělit některým nebo všem fondům peněžního trhu v souvislosti s vykazováním "úprav v důsledku přecenění" výjimku.

73. Jestliže se tato výjimka neuplatňuje nebo se neuplatňuje na všechny instituce, použijí se tato pravidla:

73.1 Strana aktiv rozvahy fondů peněžního trhu nevyžaduje žádné zvláštní zpracování, jelikož je již celá obsažena v hlavní části této příručky.

73.2 Strana pasiv se skládá téměř celá z položky "akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu". Fondy peněžního trhu jsou samostatné institucionální jednotky, nelze je tedy považovat za transparentní. V důsledku toho nemá zpracování strany aktiv rozvahy fondů peněžního trhu žádné přímé důsledky pro zpracování strany pasiv. Zpracování je navíc podobné zpracování podobných nástrojů na straně pasiv.

73.3 Fondy peněžního trhu jsou zařazeny do seznamu měnových finančních institucí, protože akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu jsou prostředky vkladům velmi podobné. Z tohoto důvodu se akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu zpracovávají stejně jako vklady. Finanční transakce ve vkladech zahrnují toky do vkladových účtů a z nich z důvodu vkladů a výběrů ze strany zákazníků a příjmu úroků. Jelikož vklady mají pevnou nominální hodnotu, nejsou zde žádné zisky a ztráty z držby. Všechny změny stavů mezi dvěma obdobími tedy s výjimkou "překlasifikací a ostatních úprav" představují finanční transakce.

73.4 Pokud jde o akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu, mají vklady a výběry ze strany zákazníků do vkladů/z vkladů svůj ekvivalent v nákupu/prodeji akcií/podílových listů; přijetí úroku z vkladů má svůj ekvivalent ve změnách hodnoty akcií/podílových listů. Jelikož změny hodnoty akcií/podílových listů fondů peněžního trhu se obvykle vyskytují každý den, podobá se tento nástroj vkladům, kde je úrok přijímán každý den. To se vysvětluje tím, jak snadnou mají akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu likviditu. Jako vklady se všechny změny stavů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu zpracovávají jako finanční transakce (opět s výjimkou "překlasifikací a ostatních úprav").

74. Stručně řečeno, jestliže se výjimka v souvislosti s "úpravami v důsledku přecenění" neuplatňuje, zpracovávají se aktiva fondů peněžního trhu v souladu s běžným postupem [15]: v pasivech stačí pro výpočet toku akcií/podílových listů fondů peněžního trhu vyloučit z rozdílu mezi zůstatky úpravy "překlasifikace". Pro tento nástroj se nevykazuje žádná úprava v důsledku přecenění.

4.3 Pasiva (a aktiva) vládních institucí

75. V souvislosti se závazky z vkladů (a aktivy) vládních institucí se shromažďují údaje o stavech. Pro účely sestavení statistiky toků se údaje o úpravách dodávají v zásadě v souladu s požadavky formulovanými pro rozvahovou statistiku měnových finančních institucí. V praxi je nepravděpodobné, že se objeví změny jiné než transakce (tj. z důvodu změn směnných kurzů nebo tržní ceny). Tyto údaje se vykazují podle tabulek 3 a 5.

4.4 Doplňkové (memo) položky

76. Toky se rovněž vypočítávají v souvislosti s doplňkovými (memo) položkami o členění držitelů cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi podle rezidentské příslušnosti za účelem integrace těchto údajů do pravidelné tvorby měnové a bankovní statistiky a do výpočtu měnových agregátů. Z tohoto důvodu se úpravy překlasifikace, úpravy směnných kurzů a úpravy v důsledku přecenění počítají v souvislosti s těmito doplňkovými (memo) položkami. Tyto údaje se vykazují podle tabulek 3 a 5.

4.5 Přechodné období pro úpravy v důsledku přecenění

77. V nařízení ECB/2001/13 je stanoveno, že se během přechodného období v délce dvanácti měsíců mohou požadavky ohledně údajů o odpisech/sníženích hodnoty úvěrů a změny ocenění cenných papírů vykazovat ECB o jeden další měsíc později po skončení pracovní doby v patnáctý pracovní den po uplynutí měsíce, ke kterému se údaje vztahují. Avšak ty národní centrální banky, které uplatňují přechodné ustanovení, nadále zasílají údaje o měsíčních řadách úprav z důvodu přecenění, na které se původně vztahovaly obecné zásady ECB/2002/5 ze dne 30. července 2002 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech používaných národními centrálními bankami při vykazování statistických informací v oblasti měnové a bankovní statistiky [16], ve stejné lhůtě jako odpovídající stavové řady. Je možné poskytnout předběžné údaje nebo odhady a potom provést jejich revizi při následujícím měsíčním přenosu údajů.

ODDÍL 5 - VÝPOČET TOKŮ OHLEDNĚ ČTVRTLETNÍCH ÚDAJŮ

5.1 Úvod

78. Strukturální analýza čtvrtletních stavových údajů obsažená v nařízení ECB/1998/16 příloze I části 2 tabulkách 2 a 3 mohla poskytovat informace, které jsou potřebné ke zhodnocení důsledků měnové politiky pouze v omezené míře. V důsledku toho bylo sestavování statistik toků rozšířeno tak, aby rovněž zahrnovalo tyto čtvrtletní tabulky v obecných zásadách ECB/2002/5. Je zapotřebí poznamenat, že nařízení ECB/2001/13 nezahrnuje vykazování úprav v důsledku přecenění v souvislosti se čtvrtletními údaji.

79. Vzhledem k tomu, že část údajů, které byly dříve vykazovány čtvrtletně jako součást přílohy I části 2 tabulek 2 a 3 nařízení ECB/1998/16, se vykazuje v souladu s přílohou I částí 2 tabulkou 1 nařízení ECB/2001/13 měsíčně, a s uvážením potřeby pokračovat ve výpočtu statistiky toků v souvislosti s těmi položkami, které mají být nadále vykazovány čtvrtletně, tj. položkami obsaženými v příloze I části 2 tabulce 2 nařízení ECB/2001/13, jsou národní centrální banky povinny poskytovat údaje o úpravách v souvislosti se čtvrtletními údaji, které jsou podrobně popsány níže, případně pomocí odhadů.

80. Pro úplnost je tento požadavek rozšířen na vykazování úprav v souvislosti s údaji o národních centrálních bankách včetně historických údajů minimálně od ledna 1999 včetně.

5.2 Postup pro výpočet statistiky toků

81. Postup pro výpočet toků pro čtvrtletní tabulku 2 je podobný postupu, který se používá pro měsíční tabulku 1 podle oddílů 2 a 3. ECB vypočítává finanční transakce o čtvrtletních údajích tak, že vezme rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dny vykazování ke konci čtvrtletí a potom odstraní vliv změn, které jsou odlišné od transakcí. Tyto vlivy operací jiných než transakcí se dělí na tři typy: "překlasifikace a ostatní úpravy", "změny směnných kurzů" a "úpravy v důsledku přecenění". Pro každý výše uvedený vliv se vytvářejí řady úprav.

82. Podobně jako u postupu podle tabulky 1 uvedené v oddílu 2 vypočítává ECB úpravu "změn směnných kurzů" rovněž v souvislosti s tabulkou 2. "Standardní úprava" tabulky 2 se získá pomocí informací, které jsou obsažené ve čtvrtletní tabulce 4, a pomocí "úprav směnných kurzů" vypočítaných pro tabulku 1 [17]. V případě potřeby lze provést "ad hoc úpravu" i pro tabulku 2.

83. Definice, které jsou uvedeny v oddílu 3 v souvislosti s tabulkou 1, se rovněž týkají čtvrtletní úpravy "překlasifikace" a čtvrtletní úpravy "úprav v důsledku přecenění" (odpisy/snížení hodnoty a změny ocenění) předávaných národními centrálními bankami v souvislosti s tabulkou 2. Seznam úprav, které se mají předávat, je součástí tabulky 2 této přílohy.

84. Relevantní čtvrtletní úpravy se vykazují ve dvou případech.

84.1 Zaprvé tehdy, je-li poskytnuta úprava pro měsíční tabulku (tabulka 1). V tomto případě může měsíční úprava ovlivnit položky členění uvedené v tabulce 2. Jinými slovy, pokud se úprava vykazuje v tabulce 1, znamená to, že úpravy se vykazují v souvislosti s položkami, které jsou uvedené v tabulce 2. Shoda mezi oběma soubory údajů je zajištěna čtvrtletně (jinými slovy, součet měsíčních úprav se musí rovnat čtvrtletní změně). Jestliže je pro čtvrtletní úpravy stanovena prahová hodnota nebo jestliže nemohou být čtvrtletní úpravy identifikovány v plné míře nebo stejně podrobně jako měsíční úprava, vypočítá se úprava tak, aby se předešlo nesrovnalostem s úpravou vykázanou v souvislosti s měsíčními údaji.

84.2 V souvislosti se "změnou ocenění cenných papírů" by mohlo vyloučení změn v ocenění, které vznikají z důvodu transakcí s cennými papíry (tj. uplatnění tzv. "bilanční metody", viz návod), v zásadě způsobit nesoulad mezi měsíčními a čtvrtletními úpravami. Podle této metody by se měly brát v úvahu pouze přecenění ovlivňující cenné papíry vykazované jako stavy jak na konci současného, tak i na konci běžného a předchozího vykazování. V důsledku toho by posun v periodicitě vykazování vyvolal rozdíly ve vykazované úpravě. Aby se předešlo tomuto nežádoucímu vlivu a zajistil se soulad mezi čtvrtletními a měsíčními úpravami, měl by se výpočet "změny ocenění cenných papírů", pokud se uplatňuje "bilanční metoda", provádět měsíčně bez ohledu na to, zda se údaje vykazují měsíčně nebo čtvrtletně. Jinými slovy, čtvrtletní úprava by se vypočítala jako součet měsíčních úprav, čímž by se zajistil soulad mezi měsíčními a čtvrtletními úpravami. Pokud nejsou základní údaje k dispozici měsíčně, přijímají se odhady, aby se zajistil soulad mezi měsíčními a čtvrtletními úpravami. Naopak začlenění změn ocenění, které vznikají z důvodu transakcí s cennými papíry (tj. uplatnění tzv. "transakční metody", viz návod), by poskytlo čtvrtletní úpravy, které jsou v naprostém souladu s měsíčními údaji. Podle "transakční metody" se vykazují všechna přecenění ovlivňující cenné papíry bez ohledu na stavy na začátku či konci období. V důsledku toho by se měly čtvrtletní úpravy shodovat se součtem měsíčních úprav.

84.3 Kromě toho může být nutné provést úpravy pro čtvrtletní tabulky, i když není vykazována žádná úprava v měsíční tabulce 1. To je případ, kdy k překlasifikaci dochází na čtvrtletní podrobné rovině, ale je zrušena na více agregované měsíční rovině. Může se rovněž použít pro "úpravy v důsledku přecenění", když se různé součásti měsíční položky pohybují v různých směrech. Soulad je v těchto případech rovněž zajištěn mezi měsíčními a čtvrtletními údaji. Pokud jde o "změny ocenění cenných papírů" je soulad zajištěn používáním "rozvahového přístupu" každý měsíc, nikoli pouze v souvislosti s měsíčními tabulkami, ale i v souvislosti se čtvrtletními tabulkami.

85. Rozsah, v jakém národní centrální banky poskytují úpravy pro čtvrtletní statistiku, závisí na jejich schopnosti identifikovat nebo odhadnout přiměřený stupeň přesnosti podrobné sektorové/nástrojové klasifikace stávajících (měsíčních) úprav. Pokud jde o "překlasifikace a ostatní úpravy", jsou informace k dispozici. Zejména národní centrální banky mají dostatečně podrobné informace pro snadné zařazení velkých jednorázových úprav (např. překlasifikace z důvodu chyby při vykazování) do konkrétních čtvrtletních položek. Podobné čtvrtletní úpravy z důvodu změn ve skupině zpravodajských jednotek nejsou pro národní centrální banky obtížné. V souvislosti s "úpravou v důsledku přecenění" je obtížnější získat odpisy a přecenění z důvodu nedostatku vhodných členění v původních zdrojích údajů. Vzhledem k tomu se očekává, že se "úprava v důsledku přecenění" bude opírat alespoň částečně o uplatnění odhadů. K odhadům jsou přiložena vysvětlení použité metody (např. chybějící členění se odhadují úměrně pomocí údajů o stavech).

86. Aby byl zajištěn soulad mezi úpravami pro údaje čtvrtletní tabulku 2 a úpravami pro měsíční tabulku 1, týkají se úpravy tabulky 1 jednoho měsíčního období, zatímco úpravy tabulky 2 se týkají jednoho čtvrtletního období. Úpravy čtvrtletních údajů se rovnají agregaci tří měsíčních období, např. čtvrtletní úprava vykázaná v březnu by se měla shodovat se součtem měsíčních úprav z ledna, února a března. Jelikož čtvrtletní toky přijímají stejný rámec jako měsíční toky včetně měsíčního použití "rozvahové metody" i pro čtvrtletní toky, musejí se navzájem co do časového průběhu shodovat.

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Listopad 2002.

[4] Zveřejněna ECB v prosinci 1999, aktualizace v roce 2003.

[5] Evropský systém účtů (ESA) 1995, obsažený v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1.

[6] V souladu s ESA 95 a dalšími mezinárodními statistickými normami.

[7] Nicméně se uznává, že odpisy spojené s transakcemi nejsou vždy vykazovány, což znamená odchylku od této zásady, která je přijata v nařízení ECB/2001/13 a návodu k tomuto nařízení.

[8] Definice a ocenění finančních transakcí pro účely sestavování statistik toků pro měnové agregáty a protipoložky eurozóny se v některých aspektech liší od definice a ocenění, které stanovuje ESA 95 pro výpočet finančních účtů (toků). ESA 95 uvádí, že finanční transakce, které vznikají z časového nesouladu mezi časově rozlišenými či rozdělovacími transakcemi nebo finančními transakcemi na sekundárním trhu a odpovídajícími platbami, se klasifikují jako "F.79 Ostatní pohledávky a závazky" (odstavce 5.128 a 5.129). Na druhou stranu ESA 95 rovněž uvádí, že "souvztažnou finanční transakci k narůstajícím úrokům z finančních aktiv je vhodnější zaznamenat jako reinvestované úroky do odpovídajícího finančního aktiva". Záznam úroků však bude muset odpovídat praxi jednotlivých států. Jestliže se nárůst úroků neuvede jako reinvestovaný ve finančním aktivu, měl by se zaznamenat v subkategorii "Ostatní pohledávky a závazky" (odstavec 5.130 ). V platební bilanci by se měly přírůstky zpracovávat jako nárůst hodnoty finančního nástroje. V důsledku toho vzniká odchylka, když jsou přirostlé úroky začleněny do "zbývající aktiv" nebo "zbývajících pasiv". Zpracování vzniklých výnosů z obchodovatelných nástrojů v souvislosti s rozvahovou statistikou měnových finančních institucí (jak stavy, tak i toky) může být předmětem dalšího zkoumání.

[9] Definice a klasifikace "ostatních změn" je z velké míry v souladu s ESA 95. "Překlasifikace a ostatní úpravy" představují obecně ekvivalent k "ostatním změnám objemu" (K.3 až K.10 a K.12), zatímco "přecenění" lze převést na "fiktivní zisky nebo ztráty z držby cenných papírů" (K.11). Důležitá odchylka se týká začlenění "odpisů úvěrů" do "přecenění", zatímco v ESA 95 se pokládají za "změny objemu" (odstavec 5.09). Ve skutečnosti schéma vykazování pro odvození toků povoluje, aby byly údaje shromažďovány v souladu s ESA 95, protože "odpisy/snížení hodnoty" úvěrů jsou jediným vstupem ve sloupci "úpravy v důsledku přecenění", pokud jde o položku "úvěry". Začlenění "odpisů úvěrů" do "přecenění" představuje rovněž odchylku od pravidel pro mezinárodní investiční pozici, kde by se měly zpracovávat jako "ostatní úpravy", a nikoli jako "změny cen nebo směnných kurzů".

[10] Viz tisková zpráva ECB ze dne 7. července 1998.

[11] Úpravy odpovídající vlastní rozvaze ECB vykazuje Ředitelství ECB pro interní finance.

[12] Toto kritérium se uplatňuje v hraničních případech, například založení nové banky, která převezme činnosti, které předtím prováděla jménem nerezidentské banky zastupující kancelář, vyvolá transakci, která není odstraněna ze statistického toku.

[13] Viz tabulka 4 této přílohy.

[14] U zůstatků ve zbývajících měnách se neprovádí žádná úprava. Údaje o USD, JPY a SFR vykazovaly národní centrální banky podle tabulky 5 nařízení ECB/1998/16 ze dne 1. prosince 1998 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí, Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 7, od prosince 1998 a dobrovolně pomocí jiných vnitrostátních zdrojů údajů od září 1997. Údaje o GBP vykazovaly národní centrální banky ECB dobrovolně od srpna 2001, pokud možno včetně zpětných údajů s podobnou strukturou jako při vykazování ostatních měn v tabulce 4 nařízení ECB/2001/13 a od ledna 2003 jako součást tabulky 4 nařízení ECB/2001/13. ECB bude úpravu směnných kurzů vypočítávat i pro SEK a DKK.

[15] Protipoložka přecenění na straně aktiv není v případě fondů peněžního trhu "akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu", nýbrž "zbývající pasiva".

[16] Úř. věst. L 220, 15.8.2002, s. 67.

[17] Další podrobnosti získáte v dodatku k Příručce o měnové a bankovní statistice pro sestavování statistiky toků.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

POSTUPY PRO PŘENOS OHLEDNĚ ZPRAVODAJSKÝCH POŽADAVKŮ MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU VYPLÝVAJÍCÍCH Z BÝVALÝCH FORMULÁŘŮ 10S A 20S

Úvod

1. Aniž jsou dotčeny zákonné povinnosti národních centrálních bank vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), mohou národní centrální banky využívat služeb Evropské centrální banky (ECB) jako prostředníka pro přenos údajů měnové a bankovní statistiky Mezinárodnímu měnovému fondu. Tyto dodatečné údaje MMF požaduje k dokončení stránek jednotlivých zemí ve své publikaci Mezinárodní finanční statistika. Cílem této přílohy je stanovit technická opatření pro přenos těchto dodatečných údajů. Tato příloha by v žádném případě neměla být vykládána jako prohlášení o statistických požadavcích ECB.

Pozadí

2. Přenos údajů do ECB zahrnuje čtyři soubory údajů.

2.1 Dva soubory údajů musí národní centrální banky předkládat přímo nebo nepřímo MMF. Obsahují doplňkové údaje o pozicích národních centrálních bank vůči ECB ("formulář 10S") a o pozicích ostatních měnových finančních institucí vůči ECB a tuzemským národním centrálním bankám ("formulář 20S").

2.2 Přenos údajů obsahuje třetí soubor údajů požadovaný ze strany MMF ohledně pozic národních centrálních bank vůči ostatním národním centrálním bankám v Eurosystému.

2.3 Poslední soubor údajů zahrnuje doplňkové údaje o pozicích ostatních měnových finančních institucí vůči ostatním národním centrálním bankám Eurosystému, vykazované nepovinně [1].

3. Tyto soubory údajů jsou ECB poskytovány v rámci pravidelného přenosu rozvahových položek v souladu se schématem vykazování, které je přiloženo jako dodatek 1. Toto schéma vykazování je rozděleno do dvou tabulek. Tabulka A shromažďuje rozvahové údaje národních centrálních bank (stavy) a zahrnuje údaje dosud přenesené pomocí formuláře MMF 10S (první soubor údajů) spolu s novým souborem údajů MMF (buňky označené "nové požadavky") [2]. Tabulka B zahrnuje rozvahové údaje ostatních měnových finančních institucí (stavy) obsahující údaje aktuálně přenesené pomocí formuláře MMF 20S (druhý soubor údajů) společně s dodatečnými údaji o položkách týkajících se pozic vůči ostatním (jiným než tuzemským) národním centrálním bankám Eurosystému, vykazované nepovinně (buňky označené "nepovinné").

Požadavky na údaje

4. Toto schéma vykazování odráží požadavky MMF stanovené ve formulářích MMF 10S a 20S a doplňuje zpravodajské požadavky MMF o třetí soubor údajů [3] a nové nepovinné řady. Jediná odchylka spočívá ve vyloučení několika řad, u kterých neexistují statistické jevy (např. držba akcií a ostatních majetkových účastí emitovaných ECB ostatními měnovými finančními institucemi).

5. Postupy pro přenos jsou přiloženy jako dodatek 2.

[1] Aktuální přenos údajů Mezinárodnímu měnovému fondu pomocí formuláře 20S zahrnuje pouze pozice ostatních měnových finančních institucí u tuzemské národní centrální banky. Vzhledem k tomu, že přeshraniční pozice pravděpodobně nebudou významné, a s ohledem na nedostatek samostatných údajů určujících tyto pozice, je vykazování těchto buněk nepovinné.

[2] Buňky S1, S4 a S9.

[3] Upozorňujeme, že stejně jako v současném formuláři 20S zůstává vykazování pozic ostatních měnových finančních institucí vůči ECB (pokud existují) v buňkách S14, S15, S18, S19, S22 a S23 nepovinné.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XII

PRAVIDELNÉ VYKAZOVÁNÍ TÝKAJÍCÍ SE SEKURITIZACE A OSTATNÍCH ÚVĚROVÝCH PŘEVODŮ NA TŘETÍ OSOBY

Úvod

1. V oblasti analýzy údajů o sekuritizaci a jiných úvěrových převodech na třetí osoby mohou národní centrální banky v tomto řádném schématu vykazování poskytovat tři různé druhy údajů zahrnujících všechny případné možnosti dostupných informací:

1.1. Hrubý tok. Jedná se o částku úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi "ostatním rezidentům", které jsou v referenčním období sekuritizovány/jinak převedeny ze strany měnových finančních institucí, tj. částky vzniklé přímo z prodeje úvěrů třetím osobám (jiným než měnovým finančním institucím nebo nerezidentům) v průběhu referenčního období. Třetími osobami jsou obvykle (rezidentské nebo nerezidentské) finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, které emitují cenné papíry k financování nabývaných úvěrů. Pro zpětný odkup či zpětný prodej dříve prodaných úvěrů není zavedena žádná odpočitatelná položka.

1.2. Čistý tok. Jedná se o čistou změnu stavu sekuritizovaných/převedených úvěrů původně poskytnutých ze strany měnových finančních institucí ostatním rezidentům, ale následně sekuritizovaných/převedených na třetí osoby, které se tudíž již neobjevují v rozvaze měnových finančních institucí. Třetí osoba je obvykle (rezidentská nebo nerezidentská) finanční společnost vytvořená pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, emitující cenné papíry k financování nabývaných úvěrů. Čistý tok se rovná nové hrubé částce sekuritizovaných/převedených úvěrů (tj. prodejů úvěrů měnových finančních institucí třetím osobám) mínus splátky úvěrů ze strany dlužníka nebo úvěry zpět odkoupené původními měnovými finančními institucemi v průběhu referenčního období.

1.3. Stav. Tato částka označuje zůstatek (nesplacenou částku) úvěrů původně poskytnutých ze strany měnových finančních institucí ostatním rezidentům, které byly sekuritizovány/převedeny (tj. prodány třetím osobám), a které se tudíž již neobjevují v rozvaze měnových finančních institucí. Rozdíl mezi stavy na konci období se rovná čistému toku (pro zjednodušení se neuvažují jiné pohyby nežli ty, které plynou z transakcí).

2. Upozorňujeme, že nejsou shromažďovány žádné další informace o držbě cenných papírů, emitovaných finančními společnostmi vytvořenými pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, měnovými finančními institucemi [1]. Měnové finanční instituce mohou kupovat cenné papíry emitované finančními společnostmi vytvořenými pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, což vede k tomu, že dopad sekuritizací na celkové úvěry měnových finančních institucí může být o něco nižší nežli okamžitý a přímý dopad na položku "úvěry" v rozvaze měnových finančních institucí.

Požadavky na údaje

Přenos údajů do Evropské centrální banky (ECB) zahrnuje tyto informace:

- hrubé toky: částka úvěrů původně poskytnutých ze strany ostatních měnových finančních institucí tuzemským ostatním rezidentům a následně prodaných třetím osobám.

V případě, že údaje o hrubých tocích nejsou k dispozici, uvádějí se údaje o čistých tocích úvěrů původně poskytnutých měnovými finančními institucemi a prodaných třetím osobám, pokud jsou k dispozici, takto:

- čisté toky: změny zůstatků úvěrů původně poskytnutých ostatními měnovými finančními institucemi tuzemským ostatním rezidentům a následně prodaných třetím osobám [2].

V obou případech se vykazují údaje o stavech, pokud jsou k dispozici:

- stavy: zůstatky úvěrů původně poskytnutých ostatními měnovými finančními institucemi tuzemským ostatním rezidentům a následně prodaných třetím osobám.

U tří výše uvedených typů údajů se úvěry prodané finančními společnostmi vytvořenými pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry (tj. sekuritizované prostřednictvím finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry) a převedené na jiné subjekty (se sekuritizací či bez ní) vykazují odděleně. Úvěr se považuje za prodaný institucím jiným než měnové finanční instituce, a proto vede k příslušnému vykazování pouze v rozsahu, v jakém se již neobjevuje v rozvaze měnových finančních institucí, která původně úvěr poskytla ostatním rezidentům, nebo v rozvaze kterékoli ostatní měnové finanční instituce.

Řady jsou do ECB vykazovány podle zpravodajských standardů definovaných pro statistiku rozvahových položek a obsažených v příloze XIII. V zásadě se přenosy údajů shodují s pravidelným vykazováním měsíčních údajů o rozvahových položkách do ECB; to znamená, že k přenosu dochází do patnáctého pracovního dne po uplynutí měsíce, kterého se údaje týkají.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE O TOCÍCH POSKYTOVANÉ MĚSÍČNĚ NA ZÁKLADĚ DOSTUPNÝCH ÚDAJŮ

TABULKA A

Ostatní měnové finanční instituce: Sekuritizace úvěrů poskytnutých sektoru jiných než měnových finančních institucí prostřednictvím finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry

Sekuritizované úvěry ostatních měnových finančních institucí - hrubé měsíční toky

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S1 | | | | |

Sekuritizované úvěry ostatních měnových finančních insitucí - zůstatky (mimo rozvahu měnových finančních institucí)

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S2 | | | | |

Sekuritizované úvěry ostatních měnových finančních institucí - čisté měsíční toky (vykazuje se v případě, že nejsou k dispozici hrubé toky)

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S3 | | | | |

TABULKA B

Ostatní měnové finanční instituce: sekuritizace, převzetí dluhů a úvěrové převody do sektoru institucí jiných než měnových finančních institucí bez finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry

Sekuritizované/převedené úvěry ostatních měnových finančních institucí - hrubé měsíční toky

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S4 | | | | |

Sekuritizované/převedené úvěry ostatních měnových finančních institucí - zůstatky (mimo rozvahu měnových finančních institucí)

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S5 | | | | |

Sekuritizované/převedené úvěry ostatních měnových finančních institucí - čisté měsíční toky (vykazuje se v případě, že nejsou k dispozici hrubé toky)

Sektor dlužníků |

| Tuzemsko | Ostatní zúčastněné členské státy | Zbytek světa |

AKTIVA

2.Úvěry | | | | S6 | | | | |

Údaje by měly být sestavovány s přihlédnutím k definicím sekuritizace, úvěrového převodu a převzetí dluhu v příloze X, dodatcích 2 a 3.

PŘÍKLAD POSKYTNUTÍ A POUŽITÍ ÚDAJŮ O SEKURITIZACI

1. Nejprve je uveden jednoduchý příklad. Předpokládejme následující vývoj sekuritizovaných úvěrů v daném měsíci (stejné údaje jako v posledním řádku tabulky na další straně).

Měsíc t-1

Měnové finanční instituce (konec měsíce) | Finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry (konec měsíce) | |

110 úvěrů | | 18 úvěrů |

Měsíc t

Měnové finanční instituce (konec měsíce) | Finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry (konec měsíce) | |

115 úvěrů | | 15 úvěrů |

Doplňující údaje za měsíc t

Měnové finanční instituce (úprava v důsledku překlasifikace) | Finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry (nové sekuritizované úvěry v hrubé výši) | Finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry (splátky sekuritizovaných úvěrů) | | |

Údaje, pokud jsou k dispozici, budou vykazovány za tento měsíc (t). V tomto příkladu operace probíhají prostřednictvím finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry.

Sekuritizace v hrubé výši | S1 = 10 |

Stav sekuritizovaných úvěrů | S2 = 15 |

Sekuritizace v čisté výši | S3 = -3 (15-18) |

2. Za druhé tabulka představuje dvě alternativy pro použití údajů ve formě časové řady.

Rozvahové výkaznictví | Doplňující údaje | Použití údajů Možnost 1 | Použití údajů Možnost 2 |

Úvěry měnových finančních institucí ostatním rezidentům | Sekuritizace | Toky měnových finančních institucí opravené o sekuritizace | Stavy a toky měnových finančních institucí plně integrované se sekuritizacemi |

1 | 2 | 3 | 4 | 5 = 3 - 4 | 6 | 7 = 1 | 8 = 2 + 3 | 9 = 2 + 5 (pouze kladné hodnoty) | 10 = 1 + 6 | 11 = 2 + 5 |

100 | 0 | 0 | 0 | 0 | 10 | 100 | 0 | 0 | 110 | 0 | |

90 | − 10 | + 5 | 0 | + 5 | 15 | 90 | - 5 | - 5 | 105 | - 5 | |

100 | + 10 | 0 | - 2 | - 2 | 13 | 100 | + 10 | + 10 | 113 | + 8 | |

110 | + 10 | + 5 | 0 | + 5 | 18 | 110 | + 15 | + 15 | 128 | + 15 | |

115 | + 5 | + 10 | - 13 | - 3 | 15 | 115 | + 15 | + 5 | 130 | + 2 | |

[1] Definováno v Evropském systému účtů (ESA) 1995, obsaženém v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1, odst. 2.55 písm. f).

[2] Čistý tok je roven novým prodejům v hrubé výši mínus splátky úvěrů ze strany dlužníka nebo úvěry odkoupené původní měnovou finanční institucí během referenčního období.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIII

ZPRAVODAJSKÉ STANDARDY PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU STATISTICKÝCH ÚDAJŮ

STATISTIKA ROZVAHOVÝCH POLOŽEK ECB

IDENTIFIKÁTOR SKUPINY KLÍČŮ: ECB_BSI1

Rozvahová statistika měnových finančních institucí pro účely zpracování konsolidované rozvahy

1. Skupina klíčů ECB_BSI1 a odpovídající seznamy kódů

Skupina klíčů rozvahových položek se vztahuje k harmonizované rozvahové statistice eurozóny vykazované sektorem měnových finančních institucí Evropské centrální bance (ECB). Údaje z jednotlivých měnových finančních institucí (kromě národních centrálních bank) o rozvahových položkách shromažďují a agregují na vnitrostátní úrovni národní centrální banky. Národní centrální banky a ECB rovněž vypočítávají své vlastní statistiky rozvahových položek. Statistiku rozvahových položek za národní centrální banky/ECB a statistiky za ostatní měnové finanční instituce vykazují národní centrální banky odděleně v hrubém vyjádření Evropské centrální bance, která naopak vytváří nejprve agregovanou rozvahu podle zemí sektoru měnových finančních institucí a následně konsolidovanou rozvahu sektoru měnových finančních institucí eurozóny [1] a příslušné měnové agregáty eurozóny [2].

Konsolidované měsíční údaje o rozvaze sektoru měnových finančních institucí používá ECB k sestavení měnových agregátů a protistran eurozóny. Další členění klíčových rozvahových položek se vykazují čtvrtletně jako doplňující informace k podpoře měnové analýzy.

Dimenze a atributy určené pro skupinu klíčů rozvahových položek jsou podrobně popsány níže.

Pro účely statistiky rozvahových položek je jako nezbytné k určení časové řady [3] specifikováno 11 dimenzí:

TABULKA 1

Skupina klíčů rozvahových položek (ECB_BSI1): dimenze řad

DIMENZE

Tyto dimenze jsou statistické pojmy, které odvozují své hodnoty ze seznamů kódů. V některých vzácných případech popis kódových hodnot v seznamech kódů nemusí přesně odpovídat schválenému znění nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [4], ve znění nařízení ECB/2002/8 [5]. Jedná se o případ, kdy seznam kódů nebo podsoubor jeho hodnot je mezinárodně schválený seznam, který již existuje (např. rezidentská příslušnost protistrany).

Stejná skupina klíčů umožňuje zastoupení doplňkového souboru údajů požadovaných pro sestavení měnových agregátů eurozóny: aktiv a závazků z vkladů (prostředkům jim velmi podobným) ústředních vládních institucí, uvedených v příloze VII.

2. Dimenze

Popis dimenzí skupiny klíčů rozvahových položek je uveden níže, ve stejné posloupnosti, v jaké se vyskytují v klíči řady. Jsou rovněž uvedeny údaje o délce (formát hodnoty, uvádějící počet znaků) každé dimenze a referenčním seznamu kódů (uvedeno velkými písmeny jako CL_****). Například podle tabulky 1 odvozuje dimenze REF_AREA (referenční oblast) své hodnoty ze seznamu kódů CL_AREA_EE.

2.1 Dimenze č. 1: Periodicita (FREQ; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí periodicitu vykazované řady. Použitý seznam kódů je CL_FREQ. Kódové hodnoty použité ve skupině klíčů rozvahových položek jsou "M" pro měsíční údaje a "Q" pro čtvrtletní údaje a jsou podskupinou hodnot specifikovaných v tomto seznamu kódů.

2.2 Dimenze č. 2: Referenční oblast (REF_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje zemi, ve které jsou zpravodajské instituce (měnové finanční instituce) rezidenty. Přidružený seznam kódů CL_AREA_EE obsahuje standardní seznam zemí ISO a též některé doplňkové kódové hodnoty popsané v oddílu 2.8 (dimenze č. 8: oblast protistrany). K definování referenční oblasti ve skupině klíčů rozvahových položek se používá pouze podskupina jeho hodnot.

2.3 Dimenze č. 3: Ukazatel úprav (ADJUSTMENT; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí, zda byla provedena úprava sezónního vlivu a/nebo úprava pracovního dne. Odpovídající seznam kódů je CL_ADJUSTMENT. Kódové hodnoty aktuálně užívané ve skupině klíčů rozvahových položek jsou "N" pro žádnou úpravu sezónního vlivu, ani úpravu pracovního dne a "Y" pro úpravu sezónního vlivu a úpravu pracovního dne.

2.4 Dimenze č. 4: Členění referenčního sektoru rozvahy (BS_REP_SECTOR; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí vykazující sektor a je propojena se seznamem kódů CL_BS_REP_SECTOR. V tomto seznamu kódů jsou měnové finanční instituce rozděleny na národní centrální banky/ECB ("N") [6] a ostatní měnové finanční instituce (úvěrové instituce, fondy peněžního trhu a ostatní instituce) ("A"), podle samostatných rozvah, které ECB konsoliduje.

Pro žádost o údaje o závazcích z vkladů a aktivech ústředních vládních institucí se používá kódová hodnota "G" pro ústřední vládní instituce.

Ostatní kódové hodnoty jsou v tomto seznamu kódů rovněž obsaženy pro účely výpočtu a šíření řad měnových agregátů eurozóny ze strany ECB. ECB zejména používá kódovou hodnotu "M" [7] pro sektor měnových finančních institucí na úrovni eurozóny (národní centrální banky + ECB + ostatní měnové finanční instituce) pro definování řady agregovaných rozvah měnových finančních institucí a některých řad měnových agregátů, zatímco kódová hodnota "V" pro ústřední vládní instituce a měnové finanční instituce se používá pro ty řady měnových agregátů, které rovněž obsahují závazky z vkladů a aktiva ústředních vládních institucí.

2.5 Dimenze č. 5: Rozvahová položka (BS_ITEM; délka: tři znaky)

Tato dimenze představuje rozvahové položky v rozvaze měnových finančních institucí, která je definována v nařízení ECB/2001/13, a odvozuje své hodnoty ze seznamu kódů CL_BS_ITEM. Jedná se o hlavní dimenzi skupiny klíčů rozvahových položek. Kódové hodnoty aktiv a pasiv jsou určeny předponou "A" nebo "L" a také v tomto případě jsou hodnoty uspořádány a kódovány pokud možno podle hierarchického vztahu mezi položkami. Dodatečné rozvahové položky specifické pro národní centrální banky (a ECB) jsou označeny písmenem "C" po předponě "A" pro aktiva a po předponě "L" pro pasiva.

2.6 Dimenze č. 6: Původní splatnost (MATURITY_ORIG; délka: jeden znak)

Tato dimenze představuje původní splatnost rozvahových položek v rozvaze měnových finančních institucí a je spojena se seznamem kódů CL_MATURITY_ORIG.

2.7 Dimenze č. 7: Druh údajů (DATA_TYPE; délka: jeden znak)

Dimenze je popsána pomocí seznamu kódů CL_DATA_TYPE a uvádí druh vykazovaných údajů: hrubé stavy ("31"), překlasifikace a ostatní úpravy ("5"), úpravy směnného kurzu ("6") [8] a jiné úpravy (jiná přecenění a odpisy/snížení hodnoty úvěrů) ("7"). Další kódové hodnoty byly definovány, aby umožnily odvozování toků ze stavů a případných úprav a výpočet indexu teoretických stavů používaného pro odvozování ročních měr růstu. Tyto dodatečné kódové hodnoty ECB používá k šíření agregátů eurozóny.

2.8 Dimenze č. 8: Oblast protistrany (COUNT_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje rezidentskou oblast protistrany rozvahové položky měnových finančních institucí. Seznam kódů přidružený tomuto pojmu je CL_AREA_EE, obsahující standardní seznam zemí ISO a dodatečné kódové hodnoty používané specificky pro eurozónu (např. U6 - "tuzemské" - používá se, pokud je oblast protistrany stejným státem jako oblast vykazující měnové finanční instituce). Pro statistiku rozvahových položek se používá podskupina kódových hodnot: 15 kódů členských států Evropské unie (EU) a některé dodatečné kódy oblastí.

2.9 Dimenze č. 9: Sektor rozvahové protistrany (BS_COUNT_SECTOR; délka: čtyři znaky)

Tato dimenze představuje sektorové členění protistrany rozvahových položek a je spojena se seznamem kódů CL_BS_COUNT_SECT. Tento seznam kódů je přesně převzat z požadavku na sektorové členění rozvahových položek uvedeného poprvé v nařízení ECB/1998/16 ze dne 1. prosince 1998 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [9], ve znění nařízení ECB/2000/8 [10], a následně v nařízení ECB/2001/13. Hodnoty jsou uspořádány a kódovány podle hierarchické struktury sektorů, aby usnadnily práci uživateli a byly nástrojem snadné správy údajů.

U tabulek 2 a 4 v příloze I nařízení ECB/2001/13 rozdělení na "banky"/"nebankovní subjekty", uplatněné na protistrany, které jsou rezidenty v nezúčastněných členských státech, odpovídá rozčlenění "měnové finanční instituce"/"instituce jiné než měnové finanční instituce", specifikovanému v uvedeném nařízení. V tabulce 3 je použito rozdělení "měnové finanční instituce"/"instituce jiné než měnové finanční instituce" namísto klasifikace protistran, které jsou rezidenty v nezúčastněných členských státech.

2.10 Dimenze č. 10: Měna transakce (CURRENCY_TRANS; délka: tři znaky)

Tato dimenze popisuje měnu, ve které jsou denominovány rozvahové položky měnových finančních institucí a je spojena se seznamem kódů CL_CURRENCY. Pro rozvahové položky měnových finančních institucí se používá podskupina hodnot kódů.

2.11 Dimenze č. 11: Měna řady (SERIES_DENOM; délka: jeden znak)

Tato dimenze specifikuje, zda je vykazovaná řada vyjádřena v národní nebo společné měně (euro). Má dvě hodnoty ("N" národní a "E" euro) reprezentované seznamem kódů CL_SERIES_DENOM. Tato dimenze má zásadní význam pro rozlišení řad představujících stejný hospodářský jev, vykazovaných v různých fázích hospodářské a měnové unie. Například pro země EU, které nejsou členy EMU, jsou údaje vykazovány v národní měně. Od okamžiku jejich přistoupení k EMU bude stejná řada rozvahových položek vyjadřována ve společné měně a vykazována v eurech.

3. Atributy

Kromě 11 dimenzí definujících klíč byl definován soubor atributů [11]. Ty jsou přiřazeny na různých úrovních vyměňovaných informací [12]. Tabulka 2 vykazuje seznam kódovaných a nekódovaných atributů definovaných pro skupinu klíčů statistiky rozvahových položek, spolu s úrovní jejich přiřazení, formátem a seznamy kódů, ze kterých jsou převzaty hodnoty kódovaných atributů.

Kromě toho je každý z těchto atributů charakterizován určitými technickými vlastnostmi, uvedenými v tabulce 3.

TABULKA 2

Kódované a nekódované atributy definované pro skupinu klíčů ECB_BSI1

| | | |

ATRIBUTY NA ÚROVNI PODSKUPINY

(vyměňované s pomocí skupiny FNS)

ATRIBUTY NA ÚROVNI ČASOVÉ ŘADY

(výměna pomocí skupiny FNS)

ATRIBUTY NA ÚROVNI SLEDOVÁNÍ

(výměna společně s údaji v hlavním segmentu ARR) kromě OBS_COM vyměňovaného v rámci skupiny FNS)

TABULKA 3

Společné vlastnosti atributů pro skupinu klíčů ECB_BSI1: národní centrální banky eurozóny se zpravodajskou povinností vůči ECB

| Status | První hodnota stanovená… | Upravitelná národními centrálními bankami |

TITLE_COMPL | M | ECB | Ne |

UNIT | M | ECB | Ne |

UNIT_MULT | M | ECB | Ne |

DECIMALS | M | ECB | Ne |

TITLE | C | ECB | Ne |

NAT_TITLE | C | národní centrální bankou | Ano |

COMPILATION | C | národní centrální bankou | Ano |

AGG_EQUN | Bude zrušen |

COLLECTION | M | ECB | Ne |

AVAILABILITY | M | ECB/národní centrální bankou | Ano |

DOM_SER_IDS | C | národní centrální bankou | Ano |

UNIT_INDEX_BASE | C | ECB | Ne |

BREAKS | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_STATUS | M | národní centrální bankou | Ano |

OBS_CONF | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_PRE_BREAK | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_COM | C | národní centrální bankou | Ano |

| M: povinný C: podmíněný | | |

Řada | Stavové údaje | Údaje o úpravách | |

| |

Nové měsíční řady | Tabulka 1 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 |

Ústřední vládní instituce | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 |

Doplňkové (memo) položky | | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 |

Měsíční řady dříve vykazované čtvrtletně | Tabulka 1 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do října 1997 a nejméně zpětně do roku 1999 pro řady národní centrální banky |

Nové čtvrtletní řady | Tabulka 2 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do října 1997 a nejméně zpětně do roku 1999 pro řady národní centrální banky |

Tabulka 3 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | |

Tabulka 4 | Skutečné údaje nebo nejlepší odhady, v ideálním případě zpětně do září 1997 | |

6.3 Specifické otázky vykazování údajů

a) Změna definice

Jak je uvedeno v nařízení ECB/2001/13, samostatná rozvahová kategorie "papíry peněžního trhu" se ruší a spojuje se s kategorií údajů "emitované dluhové cenné papíry" na straně pasiv rozvahy měnových finančních institucí. Nástroje zařazené do této kategorie jsou vedeny jako "emitované dluhové cenné papíry" a zařazeny podle své původní doby splatnosti. Odpovídající přeřazení proběhlo také na straně aktiv rozvahy měnových finančních institucí. V důsledku tohoto přeřazení byl popis kódových hodnot kategorií rozvahových položek "emitované dluhové cenné papíry" a "cenné papíry jiné než akcie" ze seznamu kódů CL_BS_ITEM revidován tak, aby obsahoval i položku "papíry peněžního trhu". Změna definice dvou kódových hodnot "L40" a "A30" ze seznamu kódů CL_BS_ITEM proběhne v únoru 2003, protože vykazování těchto dvou položek společně začne až údaji za leden 2003 dále.

Podrobnější pokyny k vykazování nových rozvahových položek "emitované dluhové cenné papíry a papíry peněžního trhu" a "cenné papíry jiné než akcie a papíry peněžního trhu" jsou uvedeny v tabulce 5. První sloupec uvádí kódovou hodnotu pro příslušnou rozvahovou položku, druhý sloupec uvádí popis rozvahové položky. Třetí a čtvrtý sloupec uvádějí platnost kódových hodnot a jejich popis. Například pro kódovou hodnotu "A30" platí definice "cenných papírů jiných než akcie" do ledna 2003 (pro údaje za prosinec 2002), zatímco od února 2003 pro údaje za leden 2003 bude správná definice znít "cenné papíry jiné než akcie (včetně papírů peněžního trhu)". Konečně, poslední sloupec uvádí specifické pokyny pro vykazování každé uvedené řady.

TABULKA 5

Rozvahové položky - změna definice: provádění

Kódová hodnota | Definice | Platnost | Vykazování |

Do | Od |

A30 | Cenné papíry jiné než akcie | údaje za prosinec 2002 | | Položka nebude vykazována samostatně. Historické údaje nebudou vykazovány samostatně počínaje údaji za leden 2003 |

Cenné papíry jiné než akcie (včetně papírů peněžního trhu) | | od údajů za leden 2003 | Položky budou vykazovány společně. Historické údaje budou muset být revidovány při přenosu údajů za únor 2003, aby byly konzistentní s novým vykazováním aktuálních údajů. |

A40 | Papíry peněžního trhu a akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | údaje za prosinec 2002 | | Od února 2003 se nevykazuje. Vykazování této položky se ukončuje. Historické údaje se rovněž ukončují a nerevidují. |

A42 | Akcie/podílové jednotky fondů peněžního trhu | Beze změn | | Podle nařízení ECB/2001/13, se rozvahová položka přesouvá z doplňkových (memo) položek do tabulky 1. Žádné změny v definici, ani v kódové hodnotě. |

L40 | Emitované dluhové cenné papíry | údaje za prosinec 2002 | | Položka nebude vykazována samostatně. Historické údaje nebudou vykazovány samostatně počínaje údaji za leden 2003 |

Emitované dluhové cenné papíry (včetně emitovaných papírů peněžního trhu) | | od údajů za leden 2003 | Položky budou vykazovány společně. Historické údaje budou muset být revidovány při přenosu údajů za únor 2003, aby byly konzistentní s novým vykazováním aktuálních údajů. |

L50 | Emitované papíry peněžního trhu | údaje za prosinec 2002 | | Nevykazuje se od února 2003. Vykazování této položky se ukončuje. Historické údaje se rovněž ukončují a nebudou revidovány. |

Nové měsíční řady | Lhůta | Platnost | Vykazování |

Do | Od |

Dříve vykazováno čtvrtletně | Q - čtvrtletně | údaje za prosinec 2002 | | Revize: vykazováno pomocí klíčů měsíčních řad s odkazem na poslední měsíc čtvrtletí, ke kterému se údaje vztahují |

M - měsíčně | | počínaje údaji za leden 2003 | Historické údaje: vykazování měsíčních údajů za předpokladu jejich dostupnosti |

M - měsíčně | | počínaje údaji za leden 2003 | Historické údaje: vykazování měsíčních údajů za předpokladu jejich dostupnosti |

M - měsíčně | | počínaje údaji za leden 2003 | Historické údaje: vykazování měsíčních údajů za předpokladu jejich dostupnosti |

[1] Vlastní statistika rozvahových položek ECB je rovněž prvkem konsolidačního procesu.

[2] Ředitelství ECB pro interní finance podle těchto pokynů rovněž vykazuje svou rozvahu Generálnímu ředitelství ECB pro statistiku.

[3] Řetězení hodnot konkrétních dimenzí udává názvy (klíče) časových řad.

[4] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[5] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[6] Počínaje vykazováním dat za leden 2003 je kódová hodnota, která má být použita pro vykazování řady rozvahy ECB "N" jako pro rozvahu národní centrální banky.

[7] Počínaje vykazováním údajů za leden 2003 je odstraněna kódová hodnota "U" (která byla dříve užívána pro sektor měnových finančních institucí včetně ECB) a kódová hodnota "M" (která byla dříve užívána pro sektor měnových finančních institucí vyjma ECB) je znovu definována jako sektor měnových finančních institucí (včetně ECB).

[8] Vykazování řady úprav směnných kurzů platí pouze pro ECB.

[9] Úř. věst. L 356, 30.12.1998, s. 7.

[10] Úř. věst. L 229, 9.9.2000, s. 34.

[11] Atributy jsou statistické veličiny, které poskytují uživatelům doplňující kódované (např. jednotka) a nekódované (např. metoda sestavování) informace o vyměňovaných údajích. "Povinné" jsou ty atributy, které musí nabýt nějaké hodnoty, jinak nejsou odpovídající sledování, jichž se týkají, považována za smysluplná. "Podmíněné" jsou atributy, které mají hodnotu pouze pokud jsou známy ve zpravodajské instituci (např. identifikační kódy tuzemských řad) nebo pokud jsou relevantní (např. přerušení) a mohou nabývat nevyplněných hodnot. Hodnoty atributů se vyměňují pouze tehdy, když jsou stanoveny poprvé nebo pokud se změní. Při každé výměně je jako příloha ke každému sledování připojen status sledování.

[12] Atribut AGG_EQUN nebude pro skupinu klíčů ECB_BSI1 užíván a bude vyňat z definice struktury skupin klíčů při její další aktualizaci.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIV

POSTUPY PŘI PŘEPOČTU ÚDAJŮ NA 100 % POKRYTÍ

Oddělení malých měnových finančních institucí bez úplné statistické zpravodajské povinnosti

1. Podle nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2], tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek pro sestavení měnové a bankovní statistiky eurozóny všechny měnové finanční instituce. Kromě toho čl. 2 odst. 2 nařízení uvádí: "[Národní centrální banky] mohou udělit výjimky malým měnovým finančním institucím za předpokladu, že měnové finanční instituce přispívající k měsíční konsolidované rozvaze představují alespoň 95 % celkové stavové rozvahy měnových finančních institucí v každém zúčastněném členském státě. Národní centrální banky včas kontrolují plnění této podmínky, aby mohly udělit nebo případně zrušit tuto výjimku s účinkem od počátku každého roku." V souladu s tím musí agregovaná rozvaha těch měnových finančních institucí, které mají úplnou zpravodajskou povinnost, pro účely měnové a bankovní statistiky eurozóny představovat nejméně 95 % celkové agregované rozvahy sektoru měnových finančních institucí jako celku v každém členském státě.

2. Národní centrální banky, které se rozhodnou osvobodit malé měnové finanční instituce od úplné zpravodajské povinnosti, shromažďují nejméně roční údaje týkající se celkové rozvahy, aby mohly sledovat, zda tyto měnové finanční instituce stále plní kritéria uvedená v čl. 2 odst. 2. Částka celkové rozvahy se vypočítává v hrubém vyjádření. Rozdíly v definici celkové rozvahy v rámci Evropské unie, způsobené rozdíly účetních zásad, by neměly být významné a měly by postupně zanikat.

Přepočet pro měnové finanční instituce, které nemají úplnou zpravodajskou povinnost

3. Aby zajistily kvalitu rozvahové statistiky měnových finančních institucí eurozóny, provádějí národní centrální banky při sestavování měsíčních a čtvrtletních rozvahových údajů měnových finančních institucí vykazovaných ECB přepočet na 100 % pokrytí pro měnové finanční instituce, které nemají úplnou zpravodajskou povinnost.

Minimální standardy přepočtu údajů na 100 % pokrytí

4. Postup pro přepočet na 100 % pokrytí volí národní centrální banky, za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy:

- pro chybějící údaje členění (tj. jednotlivé rozvahové položky nevykázované malými měnovými finančními institucemi) se odhady odvozují pomocí poměrů založených na celém souboru zpravodajských jednotek nebo na dílčím souboru považovaném za reprezentativnější ve vztahu k malým měnovým institucím bez úplné statistické zpravodajské povinnosti.

V případě, že jsou k dispozici údaje členění, ale s větším zpožděním nebo s nižší periodicitou, přenášejí se vykazované údaje do chybějícího(-ch) období buď 1) opakováním údajů, pokud se výsledky ukázaly být přiměřené; nebo 2) v případě potřeby uplatněním vhodných statistických technik z důvodu míry růstu trendu nebo rozvoje sezónních vlivů (tj. pokud by tyto jevy jinak vedly k zahrnutí nových sledování a výsledné velké revizi časových řad směrem nahoru či dolů).

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XV

STATISTIKA ZÁKLADU PRO STANOVENÍ MINIMÁLNÍCH REZERV

Specifikace údajů

Měsíční statistiky agregovaného základu pro stanovení minimálních rezerv členěné podle druhu pasiv se vypočítávají jako stavy ke konci měsíce podle kategorií stanovených v nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2]. Údaje pro sestavení těchto statistik jsou čerpány z údajů, které úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv předkládají národním centrálním bankám.

Pro tento účel národní centrální banky vykazují Evropské centrální bance (ECB) měsíčně následující údaje, které jim vykazují úvěrové instituce v rámci systému minimálních rezerv Evropského systému centrálních bank (ESCB):

Závazky vůči ostatním úvěrovým institucím podléhajícím systému minimálních rezerv ESCB, ECB a národních centrálních bank zúčastněných členských států jsou vyloučeny ze základu pro stanovení minimálních rezerv. Pokud úvěrová instituce nemůže poskytnout důkazy o částce svých emisí dluhových cenných papírů se splatností do dvou let v držení výše uvedených institucí, může na hodnotu zůstatku těchto závazků uplatnit standardní odpočet definovaný ze strany ECB.

Celkový základ pro stanovení minimálních rezerv | Závazky, na které se použije kladný koeficient rezerv | Závazky, na které se použije nulový koeficient rezerv | | |

| | | | |

Vklady (Jednodenní, s dohodnutou splatností do 2 let a s výpovědní lhůtou do 2 let) | Dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností do 2 let | Vklady s dohodnutou splatností nad 2 roky a s výpovědní lhůtou nad 2 roky | Repo operace | Dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností nad 2 roky |

U (čtvrtletního) omezeného vykazování základu pro stanovení minimálních rezerv malých úvěrových institucí se údaje ke konci posledního čtvrtletí v měsíčních údajích, které národní centrální banky vykazují ECB, používají třikrát.

Statistické požadavky se týkají údajů odesílaných úvěrovými institucemi do národních centrálních bank v rámci povinných minimálních rezerv v ESCB.

Položky se týkají částek vykázaných úvěrovými institucemi národním centrálním bankám, které byly použity při výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv každé instituce.

a) Závazky, na které se použije kladný koeficient rezerv:

a.1) vklady (jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností do dvou let, vklady s výpovědní lhůtou do dvou let);

a.2) dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností do dvou let.

Údaje vykazované ECB o dluhových cenných papírech emitovaných úvěrovými institucemi a.2) odpovídají skutečné částce zahrnuté do základu pro stanovení minimálních rezerv, kterou národním centrálním bankám vykázaly úvěrové instituce. Údaje o dluhových cenných papírech a.2) tedy zahrnují:

- částku dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let emitovaných úvěrovými institucemi se standardním odpočtem definovaným ze strany ECB v případě, že úvěrové instituce nepodaly důkaz o držbě vlastních cenných papírů a byl uplatněn makro ukazatel, nebo

- částku dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let emitovaných úvěrovými institucemi, upravenou o skutečnou částku držby emitovaných dluhových cenných papírů úvěrových institucí (a ESCB) s dohodnutou splatností do dvou let v případě, že úvěrové instituce důkaz podaly.

b) Závazky, na které se použije nulový koeficient rezerv:

b.1) vklady (vklady s dohodnutou splatností nad dva roky, vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky);

b.2) repo operace;

b.3) dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností nad dva roky.

Částky vykazované pro "dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností nad dva roky" rovněž zahrnují částky dluhových cenných papírů v držbě ostatních úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv, ECB nebo národní centrální banky zúčastněných členských států.

c) Paušální odpočitatelná položka uplatňovaná úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv

Kódová struktura

Pro účely přenosu statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv do ECB byly definovány určité kódy, které byly doplněny ke kódům popsaným v příloze XIII:

a) Pro zpravodajský sektor se kód "R" obsažený v seznamu kódů CL_BS_REP_SECTOR používá k definování úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv [4].

b) Příslušný sektor protistrany zahrnuje všechny "ostatní měnové finanční instituce", které nejsou úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv [5], všechny "instituce jiné než měnové finanční instituce" (vládní instituce a ostatní rezidenty) a zbytek světa. Kód "3000" ze seznamu kódů CL_BS_COUNT_SECTOR se používá k zastoupení tohoto sektoru rozvahové protistrany.

c) Pro oblast protistrany se nepožaduje žádné geografické členění. Používá se zde kód "A1" pro "svět" ze seznamu kódů CL_COUNT_AREA.

d) Tři kódy obsažené v seznamu kódů CL_BS_ITEM jsou definovány specificky pro rozvahové položky používané pro statistiku základu pro stanovení minimálních rezerv, ale nikoli pro statistiku rozvahových položek a pro paušální odpočitatelné položky. Používá se zde kód "L2A" pro "vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou", kód "L2B" pro "jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou" a kód "LSA" pro "paušální odpočitatelnou položku uplatněnou úvěrovými institucemi s povinností minimálních rezerv".

e) Nepožaduje se žádné členění podle měn, a proto se používá kód "Z01" (všechny měny dohromady) ze seznamu kódů CL_CURRENCY.

f) Údaje jsou vykazovány v eurech a používá se kód "E" ze seznamu kódů CL_SERIES_DENOM.

Tabulky PMR/1 a PMR/2 v dodatku uvádějí řady, které mají být vykazovány pro statistiku základu pro stanovení minimálních rezerv.

Pravidelné vykazování údajů

Statistika základu pro stanovení minimálních rezerv obsahuje šest časových řad pro úvěrové instituce, jež se týkají stavových údajů ke konci měsíce, která mají být s měsíční periodicitou přenášena do ECB, nejpozději do sedmnáctého pracovního dne následujícího po uplynutí referenčního měsíce, prostřednictvím elektronické sítě "E9".

Úvěrové instituce, které jsou malými měnovými finančními institucemi bez úplné statistické zpravodajské povinnosti (tj. úvěrové instituce osvobozené od úplného měsíčního vykazování) vykazují národním centrálním bankám čtvrtletně omezené členění. Pro tyto úvěrové instituce bez úplné statistické zpravodajské povinnosti se používá zjednodušená statistika základu pro stanovení minimálních rezerv za tři (jednoměsíční) období udržování rezerv a národní centrální banky zahrnou údaje o úvěrových institucích bez úplné statistické zpravodajské povinnosti podle svého časového plánu vykazování [6].

Postup při revizích

Revize prováděné zpravodajskými institucemi u statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv a povinných minimálních rezerv pro určité udržovací období jsou povoleny pouze v případě, že k nim dojde do čtrnáctého kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém udržovací období začalo [7].

Revize prováděné zpravodajskými institucemi v základu pro stanovení minimálních rezerv/povinných minimálních rezervách, ke kterým dojde po čtrnáctém kalendářním dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém příslušné udržovací období začalo (pozdní revize), by neměly vést k revizi statistiky základu pro stanovení minimálních rezerv a povinných minimálních rezerv.

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[4] Zde používaný zpravodajský sektor je menší než sektor ostatních měnových finančních institucí, protože nejsou zahrnuty ostatní měnové finanční instituce bez povinnosti minimálních rezerv.

[5] Národní centrální banky, ECB a úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv jsou ze sektoru protistran eurozóny vyloučeny.

[6] Národní centrální banky používají čtvrtletní údaje o základu pro stanovení minimálních rezerv od úvěrových institucí bez úplné statistické zpravodajské povinnosti pro měsíční údaje vykazované ECB ve třech přenosech údajů po jejich zveřejnění.

[7] Nebo v předcházející pracovní den národní centrální banky, pokud čtrnáctý kalendářní den není pracovním dnem národní centrální banky. "Pracovní den národní centrální banky" znamená kterýkoli den, kdy je konkrétní národní centrální banka zúčastněného členského státu otevřena pro účely provádění operací měnové politiky ESCB.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XVI

ÚDAJE NUTNÉ K VÝPOČTU MAKROUKAZATELE PRO CELOU EUROZÓNU

Specifikace údajů

Na základě rozvah, které předkládají jednotlivé zpravodajské měnové finanční instituce národním centrálním bankám, mohou národní centrální banky získat údaje o agregované rozvaze úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv (nařízení ECB/2000/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2]).

Pro účely výpočtu makroukazatele pro celou eurozónu vykazují národní centrální banky měsíčně Evropské centrální bance (ECB) následující statistiky ke konci měsíce:

- zůstatky "dluhových cenných papírů s dohodnutou splatností do dvou let" emitovaných úvěrovými institucemi,

- "cenné papíry jiné než akcie s dohodnutou splatností do dvou let" v držení úvěrových institucí emitované tuzemskými a ostatními měnovými finančními institucemi eurozóny.

Pro úvěrové instituce, které jsou malými měnovými finančními institucemi, které nemají úplnou statistickou zpravodajskou povinnost (včetně měsíční) se používají dle potřeby postupy přepočtu na 100 % pokrytí popsané v příloze XIV.

Kódová struktura

Kódová struktura pro účely přenosu časových řad do ECB se řídí strukturou definovanou v příloze XIII a používanou pro přenosy údajů o rozvahových položkách. Konkrétně se pro definování tří časových řad používají tyto kódy:

a) zpravodajský sektor pro tři vykazované časové řady je "úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv" a je kódově označen hodnotou "R" ze seznamu kódů CL_BS_REP_SECTOR;

b) pro "emitované dluhové cenné papíry s dohodnutou splatností do dvou let" a "cenné papíry jiné než akcie s dohodnutou splatností do dvou let" se používá jako kód členění splatnosti hodnota "L" ze seznamu kódů CL_BS_MATURITY_ORIG;

c) pro zajištění souladu se stanovenými klíči řad pro výkaznictví rozvahových položek je položka na straně aktiv vykazována samostatně pro tuzemské a ostatní oblasti protistran eurozóny. Používají se hodnoty "U6" a "U5" ze seznamu kódů CL_COUNT_AREA.

Položka na straně pasiv se vykazuje bez rozlišení oblasti protistrany a používá se hodnota "A1" pro "svět";

d) nepožaduje se žádné měnové členění, a proto se používá kód "Z01" (všechny měny dohromady) ze seznamu kódů CL_CURRENCY;

e) údaje jsou vykazovány v eurech a používá se kód "E" ze seznamu kódů CL_SERIES_DENOM.

Tabulka "Úvěrové instituce/makroukazatel" v dodatku uvádí tři časové řady, které mají být vykazovány.

Pravidelné vykazování údajů

Tři časové řady pro úvěrové instituce, týkající se stavových údajů ke konci měsíce, se přenášejí do ECB s měsíční periodicitou do konce pracovní doby posledního pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období.

Řady musí být přenášeny i v případě, že související rozvahové položky se v daném členském státě neuplatňují, aby bylo umožněno konzistentní zpracování položek v rámci konsolidované rozvahy [3].

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Správné vykazování rozvahových položek, které se neuplatňují, je uvedeno v příloze XIII.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XVII

SEZNAM MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ

ZÁSADY PRO VYKAZOVÁNÍ AKTUALIZACÍ

Úvod

1. Tyto zásady uvádějí informace o shromažďování, kontrole platnosti a šíření seznamu měnových finančních institucí. Seznam měnových finančních institucí je souborem institucí zobrazujícím národní sektory měnových finančních institucí členských států Evropské unie (EU).

Ad hoc aktualizace seznamu měnových finančních institucí

2. Ad hoc aktualizace jsou povinné a provádějí se v případě, že dojde ke změnám v sektoru měnových finančních institucí, tzn. pokud do sektoru měnových finančních institucí vstoupí instituce ("vstupující instituce") nebo ze sektoru měnových finančních institucí existující měnová finanční instituce vystoupí ("odcházející instituce").

3. Ad hoc aktualizace jsou také povinné v případě jakýchkoli změn atributů existujících měnových finančních institucí.

4. Instituce může vstoupit do sektoru měnových finančních institucí z kteréhokoli ze čtyř níže uvedených důvodů:

- vznik měnové finanční instituce v důsledku fúze,

- vznik nových právních subjektů v důsledku rozdělení existující měnové finanční instituce,

- vznik nové měnové finanční instituce,

- taková změna statutu instituce, která byla dříve institucí jinou než měnová finanční instituce, že se nyní stává měnovou finanční institucí.

5. Instituce může sektor měnových finančních institucí opustit z kteréhokoli z pěti níže uvedených důvodů:

- účast měnové finanční instituce na fúzi,

- koupě měnové finanční instituce jinou institucí,

- rozdělení měnové finanční instituce na samostatné právní subjekty,

- taková změna statutu měnové finanční instituce, že se stane institucí jinou než měnová finanční instituce,

- likvidace měnové finanční instituce.

6. Přenos ad hoc aktualizací sektoru měnových finančních institucí je povinný v zájmu zajištění plného souladu se způsobilými protistranami pro operace měnové politiky i pro měsíční vydávání seznamu měnových finančních institucí na webové stránce Evropské centrální banky.

7. Při vykazování nové instituce nebo instituce, u které se má provést změna, by měly být vyplněny všechny povinné proměnné.

8. Při vykazování instituce opouštějící sektor měnových finančních institucí (která není účastníkem fúze) by měly být vykázány alespoň tyto údaje: druh žádosti (tj. zrušit) a identifikační kód měnové finanční instituce (tj. proměnná "mfi_id").

Přeřazení identifikačního kódu měnové finanční instituce

9. Národní centrální banky by neměly přeřazovat identifikační kódy zrušených měnových finančních institucí novým měnovým finančním institucím.

10. V případě, že je takové opatření nevyhnutelné, měl by být dodržen následující postup:

i) aktualizace s přeřazeným identifikačním kódem by měla být přenesena pomocí systému výměny dat N13. Protože přeřazený identifikační kód neprojde kontrolou platnosti, bude národní centrální banka prostřednictvím potvrzení informována o tom, že aktualizace byla odmítnuta. Údaje týkající se aktualizace však budou uchovány ve zvláštní datové paměti,

ii) souběžně s výše uvedeným přenosem by mělo být ECB prostřednictvím účtu N13 Cebamail zasláno vysvětlení toho, že identifikační kód měnové finanční instituce byl přeřazen; v záhlaví v řádku předmět laskavě uveďte "přeřazení měnové finanční instituce". Podrobnosti o důvodu pro přeřazení včetně čísla IREF přenášeného souboru by měly být zaslány jako součást vysvětlení,

iii) pokud ECB vysvětlení přijme, provede ručně aktualizaci a zašle národní centrální bance potvrzení prostřednictvím Cebamail,

iv) pokud není vysvětlení považováno za přijatelné, nebude aktualizace v datovém souboru měnových finančních institucí provedena; ECB zašle národní centrální bance zprávu prostřednictvím Cebamail s vysvětlením odmítnutí,

v) pokud není k dispozici Cebamail, mělo by být vysvětlení zasláno prostřednictvím standardní adresy elektronické pošty (uveďte v záhlaví v řádku předmět "přeřazení měnové finanční instituce") užívané k zasílání dotazů ohledně měnových finančních institucí ECB: mfi.hotline@ecb.int. ECB bude prostřednictvím elektronické pošty s národními centrálními bankami komunikovat o postupech uvedených v bodech (iii) a (iv) výše.

Přenášené proměnné

11. Tabulka níže uvádí proměnné, které jsou shromažďovány pro seznam měnových finančních institucí, a to, zda jsou povinné či nikoli. Další podrobnosti o každé proměnné viz oddíl "Kontroly platnosti" níže. Upozorňujeme, že není-li výslovně uvedeno jinak, označuje pojem "fúze" tuzemské fúze.

Status | Název proměnné | Popis |

Povinné | object_request | Druh zaslané aktualizace měnové finanční instituce. Může nabývat jedné ze čtyř předem definovaných hodnot: "mfi_req_new", "mfi_req_mod", "mfi_req_del" nebo "mfi_req_merger" |

Povinné | mfi_id | Jedinečný identifikační kód měnové finanční instituce. Je složen ze dvou částí: "host" a "id" |

Povinné: pokud je součástí identifikačního kódu | host | Země registrace měnové finanční instituce, uvedená jako dvoumístný kód země ISO |

Povinné: pokud je součástí identifikačního kódu | id | Identifikační kód instituce (bez dvoumístného kódu země ISO "host" jako prefixu) |

Povinné | name | Úplný název měnové finanční instituce, pod kterým je registrována |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | address | Údaje o tom, kde se měnová finanční instituce nachází. Skládá se ze čtyř částí: "address", "box", "code" a "city" |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | postal_address | Název ulice a číslo budovy |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | postal_box | Číslo poštovní přihrádky |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | postal_code | PSČ |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | city | Město, ve kterém se měnová finanční instituce nachází |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | category | Označuje druh měnové finanční instituce. Může nabývat jedné ze čtyř předem definovaných hodnot: centrální banka, úvěrová instituce, fond peněžního trhu nebo jiná instituce |

Povinné: pro žádosti "new" a "mod" | report | Označuje, zda měnová finanční instituce vykazuje měsíční rozvahové statistiky či nikoli. Může nabývat jedné ze dvou předem definovaných hodnot: true (ano) nebo false (ne) |

Nepovinné | order_r | Označuje požadované pořadí v seznamu měnových finančních institucí, pokud nelze uplatnit anglický abecední pořádek |

Povinné pro zahraniční pobočky | head_of_branch | Označuje, že měnová finanční instituce je zahraniční pobočkou. Může nabývat jedné ze tří hodnot: "non_eu_head", "eu_non_mfi_head" nebo "eu_mfi_head" |

Povinné pro zahraniční pobočky | non_eu_head | Ústředí není rezidentem EU. Skládá se ze dvou částí: "host" a "name" |

Povinné pro zahraniční pobočky | eu_non_mfi_head | Specifikuje, že ústředí je rezidentem EU a není měnovou finanční institucí. Skládá se ze dvou částí: "non_mfi_id" a "name" |

Povinné pro zahraniční pobočky | eu_mfi_head | Specifikuje, že ústředí je rezidentem EU a je měnovou finanční institucí. Hodnota této proměnné se skládá z "mfi_id" |

Povinné pro fúze | mfi_req_merger | Specifikuje, že jsou zasílány údaje o fúzi |

Povinné pro fúze | submerger | U každého případu "submerger" (dílčí fúze) by měly být vykázány instituce sdílející stejné "date" (datum) právní účinnosti fúze. Skládá se ze čtyř částí: "date", "comment", "involved_mfi" a "involved_non_mfi" |

Povinné pro přeshraniční fúze | involved_mfi | Specifikuje, že měnová finanční instituce je účastníkem přeshraniční fúze. Hodnotu této proměnné tvoří "mfi_ref" |

Povinné pro fúze | involved_non_mfi | Specifikuje, že účastníkem fúze je instituce jiná než měnová finanční instituce. Hodnotu této proměnné tvoří "non_mfi_obj" |

Povinné pro přeshraniční fúze | mfi_ref | Podrobné údaje o měnové finanční instituci, která je účastníkem přeshraniční fúze. Skládá se ze dvou částí: "mfi_id" a "name" |

Povinné pro fúze | non_mfi_obj | Podrobné údaje o instituci jiné než měnová finanční instituce, která je účastníkem fúze s měnovou finanční institucí. Skládá se ze dvou částí: "non_mfi_id" a "name" |

Povinné pro fúze | non_mfi_id | Údaje o instituci jiné než měnová finanční instituce, která je účastníkem fúze s měnovou finanční institucí. Skládá se ze dvou částí: "host" a "id". Délka pět znaků |

Žádosti o fúze

12. Níže je uvedeno několik příkladů proměnných, které by se měly používat pro vykazování tuzemských i přeshraničních fúzí mezi měnovou finanční institucí a další měnovou finanční institucí či dalšími měnovými finančními institucemi/institucí jinou než měnová finanční instiuce či institucemi jinými než měnové finanční instituce. Jsou uvedeny i scénáře obsahující stejná data i různá data právní účinnosti fúze. Upozorňujeme, že níže uvedené situace jsou příklady a nepředstavují vyčerpávající výčet všech možných scénářů fúze. Kromě toho je výsledek uvedený u situace jedním z mnoha možných výsledků tohoto druhu fúze.

13. Pokud jde o vhodné zásady pro schéma vykazování XML, mělo by být odkazováno na "Specifikaci výměny pro Systém výměny dat N13 fáze II" (viz oddíl "Odkazy" níže).

Ref. | Situace | Proměnné fúze užívané k vykazování situace |

1 | Tuzemská fúze mezi dvěma měnovými finančními institucemi (MFI) Výsledek: licence MFI-1 a MFI-2 jsou zrušeny. Z fúze vzniká nová instituce (MFI-3). U této fúze existuje jedno datum právní účinnosti (date-1) | Mfi_req_merger Submerger date (date-1) mfi_req_del (MFI-1) mfi_req_del (MFI-2) mfi_req_new (MFI-3) |

2 | Tuzemská fúze mezi třemi měnovými finančními institucemi Výsledek: MFI-1 a MFI-2 provedou fúzi k datu "date-1", v důsledku toho je zrušena licence MFI-2. MFI-1 pak fúzuje s MFI-3 v den "date-2". MFI-1 mění svůj název a licence MFI-3 je zrušena. Pozn.:K datu "date-1" je MFI-1 vykazována jako změna, ačkoli nedošlo k žádným změnám atributu | Mfi_req merger Submerger date (date-1) mfi_req_mod (MFI-1) mfi_req_del (MFI-2) submerger date (date-2) mfi_req_mod (MFI-1) mfi_req_del (MFI-3) |

3 | Tuzemská fúze mezi dvěma institucemi, měnovou finanční institucí a institucí jinou než měnovou finanční institucí Výsledek: MFI-1 změní svůj název. U této fúze je jedno datum právní účinnosti (date-1) Pozn.:změna instituce jiné než měnové finanční instituce se nevykazuje, pouze identifikační údaje | mfi_req_merger submerger date (date-1) mfi_req_mod (MFI-1) involved_non_mfi non_mfi_obj non_mfi_id |

4 | Přeshraniční fúze mezi dvěma měnovými finančními institucemi (MFI-1 v zemi X a MFI-2 v zemi Y), vzniká měnová finanční instituce, která se nachází v zemi X Výsledek: licence MFI-1 i MFI-2 jsou zrušeny. Z fúze vzniká nová instituce (MFI-3) v zemi X. Datem právní účinnosti je date-1 Pozn.:u přeshraniční fúze musí být žádosti ze všech zúčastněných zemí obdrženy před zavedením údajů o fúzi. Do té doby je každá žádost v systému vedena jako neúplná, se statusem "incomplete" | Země X zasílá tuto žádost: mfi_req_merger submerger date (date-1) mfi_req_del (MFI-1, země X) mfi_req_new (MFI-3, země X) involved_mfi mfi_ref (MFI-2, země Y) Země Y zasílá tuto žádost: mfi_req_merger submerger date (date-1) mfi_req_del (MFI-2, země Y) involved_mfi mfi_ref (MFI-1, země X) mfi_ref (MFI-3, země X) |

Periodicita přenosů

14. Přenos ad hoc aktualizací do ECB by měl být proveden, jakmile dojde ke změně v sektoru měnových finančních institucí.

Médium přenosu a formát souboru

15. Ad hoc aktualizace by měly být přenášeny ve formátu XML, prostřednictvím Systému výměny dat N13.

16. V případě selhání Systému výměny dat N13 by měla být aktualizace přenesena ve formátu XML prostřednictvím účtu N13 Cebamail.

17. Veškeré podrobnosti o Systému výměny dat N13 (Data Exchange System) pro přenos aktualizací měnové finanční instituce viz dokument "Specifikace výměny pro Systém výměny dat N13 fáze II" (viz oddíl "Odkazy" níže).

Kontroly platnosti

Před přenosem aktualizace měnové finanční instituce do ECB by měly být provedeny následující kontroly platnosti údajů. Všechny aktualizace, které ECB obdrží a které projdou kontrolami platnosti, jsou automaticky provedeny v datovém souboru měnové finanční instituce.

Obecné

i) Všechny povinné proměnné jsou vyplněny.

ii) Hodnoty proměnné "object_request" jsou jedním z předem definovaných typů:

- "mfi_req_new" (specifikuje, že je podávána informace o nové měnové finanční instituci),

- "mfi_req_mod" (specifikuje, že je podávána informace o změnách existující měnové finanční instituce),

- "mfi_req_del" (specifikuje, že je podávána informace o existující měnové finanční instituci, která má být vymazána),

- "mfi_req_merger" (specifikuje, že je podávána informace o institucích zúčastněných ve fúzi).

Identifikační kód

iii) Proměnná "mfi_id" se skládá ze dvou samostatných částí, proměnné "host" a proměnné "id". Hodnoty obou částí v kombinaci by měly zajistit jedinečnost proměnné "mfi_id" pro danou měnovou finanční instituci. Proměnná "mfi_id" je primární klíč pro datový soubor měnové finanční instituce.

iv) Hodnota proměnné "host" pro měnovou finanční instituci (pokud je součástí "mfi_id") může být jen kód ISO země EU o délce dvou znaků.

v) Dříve užívaný identifikační kód by neměl být přiřazen nové měnové finanční instituci. (Ve výjimečných případech viz oddíl "Přeřazení identifikačního kódu měnové finanční instituce" výše.)

vi) Pro zajištění konzistence používejte stejné identifikační kódy, jaké jsou měsíčně vydávány v seznamu měnových finančních institucí na webové stránce ECB.

vii) Při vykazování změny kódu "mfi_id"by měla být nejprve zaslána žádost o výmaz existující měnové finanční instituce se "starým" kódem; následně by měla být zaslána druhá žádost o zavedení "nové" měnové finanční instituce s novým kódem "mfi_id".

viii) Pokud je proměnná "mfi_id" neúplná, nesprávná nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Název

ix) Úplný název instituce, jak je registrován u národní centrální banky.

x) Do názvu zahrňte určení právní formy společnosti, tj. Plc, Ltd, Spa atd. Určení právní formy společnosti by mělo být konzistentně vykazováno pro všechny názvy, kde je to možné.

xi) Měl by být používán národní soubor znaků. Řecko by mělo používat latinku.

xii) Pro vyjádření diakritických znamének by měla jako pravidlo být použita malá písmena.

xiii) Kde je to možné, používejte malá písmena.

xiv) Pokud je proměnná "name" neúplná, nesprávná nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Adresa

xv) Měla by být vyplněna nejméně jedna z proměnných adresy "postal_address", "postal_box" nebo "postal_code". Čtvrtá proměnná adresy, "city", je povinná.

xvi) U proměnné "postal_address" uveďte název ulice a číslo v ulici, kde se instituce nachází. Použijte národní soubor znaků. Řecko by mělo používat latinku.

xvii) U proměnné "postal_box" použijte národní systémy pro poštovní přihrádky. Před znaky "postal_box", které mohou být alfanumerické, by neměl být předřazen žádný textový údaj o poštovní přihrádce.

xviii) U proměnné "postal_code" specifikujte poštovní směrovací číslo místa, kde se instituce nachází. Použijte zvyklosti národních poštovních systémů. Proměnná "postal_code" může být alfanumerická.

xix) Pokud je soubor proměnných "address" neúplný, nesprávný nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Město

xx) U proměnné "city" uveďte město, ve kterém se instituce nachází. Použijte národní soubor znaků. Řecko by mělo používat latinku. Dle potřeby používejte malá písmena.

xxi) Pokud je proměnná "city" neúplná, nesprávná nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Kategorie

xxii) U proměnné "category" vyznačte druh měnové finanční instituce podle čtyř předem definovaných hodnot: "central bank" (centrální banka), "credit institution" (úvěrová instituce), "money market fund" (fond peněžního trhu) nebo "other institution" (jiná instituce). Používejte malá písmena kromě počátečních písmen, která by měla být velká.

xxiii) Pokud je proměnná "category" neúplná, nesprávná nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Zpravodajská povinnost

xxiv) U proměnné "report", vyznačte, zda měnová finanční instituce podléhá úplné zpravodajské povinnosti ("true" - ano) nebo je institucí bez úplné statistické zpravodajské povinnosti ("false" - ne). Bude přijata pouze jedna z těchto předem definovaných hodnot.

xxv) Pokud je proměnná "report" neúplná, nesprávná nebo pokud chybí, bude celá žádost odmítnuta.

Pořadí

xxvi) U proměnné "order_r", vyznačte požadované pořadí v seznamu měnových finančních institucí, pokud nelze použít anglické abecední pořadí. Přiřaďte každé měnové finanční instituci numerickou hodnotu ve vzestupném pořadí.

xxvii) Proměnná "order_r" není povinná. Pokud je neúplná nebo pokud chybí (a všechny ostatní kontroly platnosti jsou splněny), bude žádost v datovém souboru měnové finanční instituce provedena.

Kontroly zahraničních poboček

xxviii) Hodnota proměnné "head_of_branch" musí být vyplněna, pokud je měnová finanční instituce zahraniční pobočkou.

xxix) U proměnné "head_of_branch" vyznačte druh ústředí podle jedné ze tří předem definovaných proměnných: "non_eu_head", "eu_non_mfi_head_" nebo "eu_mfi_head".

xxx) Pokud je proměnná "head_of_branch" udána jako "non_eu_head" (ústředí je nerezidentem EU) měly by být vyplněny proměnné "host" a "name" ústředí.

xxxi) Pokud je proměnná "head_of_branch" udána jako "eu_non_mfi_head" (ústředí je rezidentem EU, není měnovou finanční institucí) měly by být vyplněny proměnné "host", "name" a "id" ústředí. Identifikační kód "non_mfi" může být buď "OFI" (ostatní finanční instituce), nebo dvoumístný kód země ISO se sufixem uvádějícím příslušnou sektorovou klasifikaci podle ESA 95. [1]

xxxii) Pokud je proměnná "head_of_branch" uvedena jako "eu_mfi_head" (měnová finanční instituce), měly by být vyplněny proměnné "host" a "id" ústředí. Poslední aktualizované údaje o identifikačních kódech měnových finančních institucí viz seznam měnových finančních institucí za poslední měsíc na webové stránce ECB.

xxxiii) Pokud je proměnná "head_of_branch" uvedena jako "eu_mfi_head" (měnová finanční instituce) neměl by být uváděn název ústředí. Součástí mechanismu kontroly platnosti v ECB je automatická aktualizace názvů ústředí všech zahraničních poboček - rezidentů EU, u kterých je uveden identifikační kód ústředí. Provádí se pro celý datový soubor měnových finančních institucí vždy, když je vykázána měnová finanční instituce a dojde ke změně proměnné "name".

xxxiv) Pokud je porušena kterákoli z výše uvedených kontrol platnosti (xii - xvii), bude celá žádost odmítnuta.

xxxv) Existují dva případy, kdy v datovém souboru měnové finanční instituce v ECB bude přijata rozporná informace o ústředí:

- pokud je proměnná "head_of_branch" uvedena jako "eu_mfi_head", ale identifikační kód ústředí není v souladu s kódem v datovém souboru měnové finanční instituce v ECB, bude žádost přesto provedena. Název ústředí však nebude v datovém souboru měnové finanční instituce v ECB obsažen,

- pokud je zaslána žádost o změnu identifikačního kódu měnové finanční instituce, je možné, že budou v nesouladu údaje o ústředí pro zahraniční pobočky dané měnové finanční instituce, které jsou rezidenty v jiných členských státech.

xxxvi) Aby zmírnila tuto nepřesnost, bude ECB několikrát ročně zasílat ke kontrole všem nebo vybraným národním centrálním bankám seznam rozporných údajů o ústředí.

Kontroly fúzí

xxxvii) Proměnná "mfi_req_merger" je povinná při vykazování tuzemských nebo přeshraničních fúzí.

xxxviii) Proměnná "submerger" je povinná. Každá skupina (tj. dvě nebo více institucí), sdílející stejné "date" (datum) právní účinnosti fúze, by měla být vykazována se samostatným označením "submerger".

xxxix) Pokud je specifikována proměnná "submerger", měla by být vyplněna hodnota proměnné "date". Vyplnění proměnné "date" je povinné.

xl) Nejméně jedna instituce účastnící se fúze by měla být měnovou finanční institucí (tj. není možné vykazovat fúze pouze mezi institucemi jinými než měnové finanční instituce).

xli) Pokud nedojde ke změně atributů měnové finanční instituce v důsledku fúze, měla by být tato měnová finanční instituce vykázána jako změna (tj. "mfi_req_mod"). Tím se zajistí vykázání všech měnových finančních institucí zúčastněných ve fúzi.

xlii) Proměnná "involved_mfi" je povinná pouze při vykazování přeshraniční fúze (tj. proměnná "involved_mfi" bude obsahovat informace o instituci, která je rezidentem jiného členského státu).

xliii) Pokud je instituce specifikována jako "involved_mfi", měla by být vyplněna proměnná "mfi_ref".

xliv) Proměnná "mfi_ref" se skládá se ze dvou částí: "mfi_id" (která se skládá z "host" a "id" instituce) a "name".

xlv) Údaje o přeshraniční fúzi nebudou v datovém souboru měnové finanční instituce v ECB provedeny, dokud nebudou vykázány úplné žádosti o fúze ze všech zúčastněných členských států a dokud nebude zkontrolována jejich platnost.

xlvi) Pokud je instituce specifikována jako "involved_non_mfi", měly by být vyplněny proměnné "non_mfi_id" a "name".

xlvii) Proměnná "non_mfi_id" u "involved_non_mfi" se skládá se ze dvou částí: "host" a "id", její délka je pět znaků. Část "host" je dvoumístný kód země ISO. Část "id" má délku tři znaky a týká se příslušné sektorové klasifikace podle ESA95.

xlviii) Pokud je porušena kterákoli z výše uvedených kontrol platnosti (xx - xxx), bude celá žádost odmítnuta.

Křížová kontrola datových souborů měnových finančních institucí a způsobilých protistran pro operace měnové politiky

18. Pokud je požadována křížová kontrola údajů mezi datovými soubory měnové finanční instituce a způsobilé protistrany pro operace měnové politiky, umístěte příznak křížové kontroly do souboru přenášeného v Systému výměny dat N13.

19. Křížová kontrola se provádí u úplných údajů měnové finanční instituce a způsobilé protistraně pro operace měnové politiky vykázaných odesílající národní centrální bankou (tj. včetně stávajících údajů o měnové finanční instituci a způsobilé protistraně pro operace měnové politiky v příslušných databázích), a nikoli pouze u údajů obdržených v souboru obsahujícím příznak. Výsledky jsou ihned vráceny v podobě potvrzení. Příznak křížové kontroly by měl být používán takto:

- v případě, že lze údaje o měnové finanční instituci a způsobilé protistraně pro operace měnové politiky koordinovat mezi příslušnými obchodními oblastmi, měl by být příznak křížové kontroly zahrnut pouze do druhého souboru přenášeného pro odpovídající žádost měnové finanční instituce nebo způsobilé protistrany pro operace měnové politiky,

- v případě, že koordinace není možná, měla by být na konci dne odeslána dodatečná zpráva obsahující pouze příznak křížové kontroly. Tuto zprávu by měla zaslat jedna nebo obě obchodní oblasti měnové finanční instituce - způsobilé protistrany pro operace měnové politiky,

- v případě, že křížová kontrola není pro soulad datových souborů měnové finanční instituce způsobilé protistrany pro operace měnové politiky požadována ihned, neměl by být do souboru příznak vkládán,

- pokud je požadováno provedení kontroly později téhož dne, měla by být data odeslána bez příznaku křížové kontroly. Následně by měl být odeslán prázdný soubor s příznakem křížové kontroly. V takovém případě, protože prázdný soubor neobsahuje žádné údaje ke kontrole, je křížová kontrola provedena ihned,

- potvrzení bude obsahovat pouze výsledek křížové kontroly mezi datovými soubory měnové finanční instituce a způsobilé protistrany pro operace měnové politiky odesílatele.

20. Křížová kontrola datových souborů měnové finanční instituce - způsobilé protistrany pro operace měnové politiky podává pouze varování. Pokud tedy křížová kontrola nebude mít kladný výsledek, bude žádost přesto v datovém souboru měnové finanční instituce v ECB provedena. Upozorňujeme, že nekonzistentní záznamy o měnové finanční instituci - způsobilé protistraně pro operace měnové politiky však nebudou šířeny na webové stránce ECB na konci každého měsíce.

Zpracování chyb

21. Po doručení souboru obsahujícího aktualizace měnové finanční instituce se ihned zasílá zpět odesílateli potvrzení. Potvrzení je ve formě jednoho z těchto dvou typů:

i) potvrzení o obdržení: obsahuje souhrnné údaje o aktualizacích měnové finanční instituce, které byly zpracovány a úspěšně provedeny v datovém souboru měnové finanční instituce,

ii) potvrzení chyby: obsahuje podrobné údaje o aktualizacích měnové finanční instituce a neúspěšných kontrolách platnosti. Specifické informace o tom, zda selhání kontroly platnosti vede k odmítnutí celé žádosti nebo k provedení žádosti doplněnému varováním viz oddíl "Kontroly platnosti" výše.

22. Po obdržení potvrzení chyby by měly být ihned provedeny kroky k přenosu správných údajů. Pokud správné údaje závisí na aktualizacích zaslaných jinými členskými státy v průběhu posledního měsíce, (tj. aktualizacích, které nejsou k dispozici na webové stránce ECB), spojte se laskavě s ECB prostřednictvím účtu N13 Cebamail se specifickými podrobnostmi o požadovaných údajích.

Roční kontroly kvality

23. Účelem této povinné každoroční kontroly je rozsáhlá kontrola existujícího seznamu měnových finančních institucí v ECB, se zvláštním zaměřením na kontrolu zahraničních poboček.

24. Načasování kontroly je zaměřeno tak, aby se zajistila co největší možná přesnost a aktuálnost zveřejnění aktualizovaných údajů o sektoru měnových finančních institucí na konci roku na webové stránce ECB a následně v tištěné podobě.

25. Národní centrální banky by se měly řídit níže uvedenými zásadami, aby prováděly standardizovaný aktualizační postup včas a přesně a aby zajistily komplexní a efektivní zpracování údajů na úrovni národních centrálních bank i ECB.

Obecné postupy

i) Každé národní centrální bance bude zaslán jediný soubor Excel, obsahující čtyři pracovní listy (výkazy 1-4), zahrnující jednu prázdnou šablonu. Ty budou zaslány prostřednictvím Cebamail z ECB a datovány okamžikem skončení pracovní doby v poslední pracovní den v říjnu (označení času "T").

ii) Upozorňujeme, že "T" označuje pracovní dny.

iii) Požadované výkazy a kontroly jsou uvedeny níže.

Výkaz 1: Vnitrostátní seznam měnových finančních institucí

Jedná se o seznam měnových finančních institucí konkrétní země (vnitrostátní seznam), uvedených v databázi ECB, který by měly národní centrální banky porovnat se svým vlastním vnitrostátním seznamem měnových finančních institucí.

- Každá vyhovující instituce by v tomto výkazu měla být zaškrtnuta ve sloupci nadepsaném "Poznámky".

- Pokud mezi oběma seznamy existují rozdíly, měly by být vhodně specifikovány ve sloupci nadepsaném "Poznámky". Vyznačte laskavě přesně, v čem rozdíl spočívá, tj. zda je požadována změna (který atribut se mění a jaká by měla být hodnota) nebo zda by měl být záznam vymazán (specifikujte proč) atd. Také laskavě specifikujte, zda zašlete/jste zaslali opravu tohoto záznamu prostřednictvím Systému výměny dat N13 a uveďte číslo IREF ve sloupci nadepsaném "IREF".

- Pokud záznam chybí, měly by být úplné údaje o záznamu doplněny do výkazu 1 (tzn. jako dodatečný záznam). Ve sloupci "Poznámky" laskavě specifikujte, že se jedná o nový záznam - "new record" (specifikujte proč). Také laskavě specifikujte, zda zašlete/jste zaslali opravu tohoto záznamu prostřednictvím systému výměny N13 a uveďte číslo IREF ve sloupci nadepsaném "IREF".

Výkaz 2: Seznam zahraničních poboček, které jsou rezidenty v zemi dané národní centrální banky

Národní centrální banky by měly zajistit, aby byly údaje o zahraničních pobočkách měnových finančních institucí, které jsou rezidenty v jejich vlastních zemích, úplné, přesné a aktualizované.

- Každá vyhovující instituce by v tomto výkazu měla být zaškrtnuta ve sloupci nadepsaném "Poznámky".

- Pokud existují změny, měly by být vhodně specifikovány ve sloupci nadepsaném "Poznámky". Vyznačte laskavě přesně, v čem rozdíl spočívá, tj. zda je požadována změna (který atribut se mění a jaká by měla být hodnota) nebo zda by měl být záznam vymazán (specifikujte proč) atd. Také laskavě specifikujte, zda zašlete/jste zaslali opravu tohoto záznamu prostřednictvím systému výměny N13 a uveďte číslo IREF ve sloupci nadepsaném "IREF".

- Pokud zahraniční pobočka není, měly by být úplné údaje o záznamu doplněny do výkazu 2 (tzn. jako dodatečný záznam). Ve sloupci "Poznámky" laskavě specifikujte, že se jedná o nový záznam - "new record" (specifikujte proč). Také laskavě specifikujte, zda zašlete/jste zaslali opravu tohoto záznamu prostřednictvím systému výměny N13 a uveďte číslo IREF ve sloupci nadepsaném "IREF".

Výkaz 3: Seznam zahraničních poboček, jejichž ústředí bylo vykázáno jinými národními centrálními bankami jako rezident v zemi dané národní centrální banky

Účelem je křížová kontrola sektoru měnových finančních institucí v oblasti pokrytí zahraničních poboček měnových finančních institucí. Národní centrální banky by měly provést kontroly, aby zajistily, že všechny zahraniční pobočky, které jsou rezidenty v jiných zemích EU, byly ostatními národními centrálními bankami vykázány.

- Každá vyhovující instituce by v tomto výkazu měla být zaškrtnuta ve sloupci nadepsaném "Poznámky".

- Pokud zahraniční pobočka není, měly by být úplné údaje o záznamu doplněny do výkazu 3 (tzn. jako dodatečný záznam). Ve sloupci "Poznámky" laskavě specifikujte, že se jedná o nový záznam - "new record" (specifikujte proč).

Výkaz 4: Šablona pro průvodní strany

Jedná se o prázdnou šablonu, ve které by každá národní centrální banka měla specifikovat, kolik průvodních stran požaduje pro výtisk seznamu měnových finančních institucí, který má být vydán v prvním čtvrtletí následujícího roku.

iv) národní centrální banky mají devět pracovních dnů ("T+9") na kontrolu výkazů a potvrzení přesnosti údajů. Vyplněné výkazy se odesílají zpět do ECB prostřednictvím účtu N13 Cebamail s uvedením toho, zda jsou údaje správné či nikoli (viz výše).

v) Pokud jsou údaje nesprávné, měly by národní centrální banky souběžně provést opravy a odeslat aktualizace prostřednictvím Systému výměny dat N13 do ECB během těchto devíti pracovních dnů ("T+9"). Ve výkazech odeslaných zpět ECB by mělo být ve všech případech uvedeno číslo IREF pro opravené údaje. Pozn.: národní centrální banky mohou nadále jako obvykle odesílat ad hoc aktualizace, nesouvisející s prováděním roční kontroly kvality, prostřednictvím Systému výměny dat N13.

vi) Po přijetí opravených údajů bude národním centrálním bankám automaticky odesláno potvrzení o obdržení nebo potvrzení chyby prostřednictvím Systému výměny dat N13 (během "T+9"). Pokud je obdrženo potvrzení chyby, měly by národní centrální banky ihned provést opravy.

vii) ECB vynaloží dva pracovní dny ("T+11") na kontrolu všech příchozích výkazů a oprav. Jak bylo uvedeno výše, měly by národní centrální banky při odesílání oprav ve vracených výkazech vyznačit číslo IREF.

viii) V případě jakýchkoli nedořešených problémů budou národní centrální banky dále kontaktovány prostřednictvím Cebamail ("T+12").

ix) Národní centrální banky mají dva pracovní dny na provedení dalších oprav nebo vysvětlení v případě nedořešených problémů ("T+14").

x) ECB zašle národním centrálním bankám prostřednictvím Cebamail konečný výkaz uvádějící status quo pro sektor měnových finančních institucí ("T+15"). Uveden bude rovněž souhrn výsledků provedené roční kontroly kvality.

xi) Všechny zbývající nedořešené problémy budou projednány na následující schůzi pracovní skupiny pro měnovou a bankovní statistiku.

Souhrnná tabulka

xii) Tabulka níže uvádí souhrn dat, úkolů, přenosových médií a odpovědných organizací pro provádění roční kontroly kvality ohledně seznamu měnových finančních institucí.

Označení času | Úkoly | Médium | Provede |

T | ECB odešle národním centrálním bankám soubor Excel s těmito čtyřmi výkazy: Výkaz 1: seznam měnových finančních institucí dané zeměVýkaz 2: seznam zahraničních poboček, které jsou rezidenty v zemi dané národní centrální bankyVýkaz 3: seznam zahraničních poboček, jejichž ústředí bylo vykázáno jinými národními centrálními bankami jako rezident v zemi dané národní centrální bankyVýkaz 4: prázdná šablona | Cebamail | ECB |

T + 9 | Národní centrální banky porovnají tři výkazy ECB (1-3) se svými vlastními vnitrostátními seznamy datovanými koncem pracovní doby posledního pracovního dne v říjnu. Pro každý výkaz vyplní tyto údaje: pole Poznámky - "Comments" (pro všechny záznamy),pole "IREF" (pouze u výkazů 1 a 2: u nesprávných záznamů nebo nových záznamů, kdy byla ECB zaslána aktualizace)Národní centrální banky vyplní výkaz 4 o počtu průvodních stran požadovaných pro výtisk Národní centrální banky odešlou zpět ECB následující údaje, nejpozději do konce pracovní doby dne T+9: soubor Excel s vyplněnými výkazy 1-4 (prostřednictvím Cebamail),všechny opravy/nové záznamy (prostřednictvím Systému výměny dat N13) | Cebamail/ Systém výměny dat N13 | národní centrální banky |

T + 11 | ECB zkontroluje všechny příchozí výkazy, opravy a potvrzení obdržené prostřednictvím Cebamail a Systému výměny dat N13 | | ECB |

T + 12 | V případě jakýchkoli nedořešených problémů budou národní centrální banky dále kontaktovány prostřednictvím Cebamail | Cebamail | ECB |

T + 14 | Národní centrální banky mají dva pracovní dny na provedení dalších oprav nebo vysvětlení v případě nedořešených problémů | Cebamail/ Systém výměny dat N13 | národní centrální banky |

T + 15 | ECB zašle národním centrálním bankám prostřednictvím Cebamail konečný výkaz uvádějící status quo pro sektor měnových finančních institucí. Zaslán bude rovněž souhrn výsledků provedené roční kontroly kvality. | Cebamail | ECB |

| Distribuce návrhu seznamu měnových finančních institucí (jako soubor.pdf) národním centrálním bankám k připomínkám | Cebamail | ECB /národní centrální banky |

| Předložení návrhu výtisku seznamu měnových finančních institucí Radě guvernérů | | ECB |

| vydání tiskové zprávydistribuce výtisku seznamu měnových finančních institucí a příslušného počtu průvodních stran národním centrálním bankámdistribuce výtisku ve formě souboru.pdf národním centrálním bankámvydání seznamu měnových finančních institucí na webové stránce ECB | Pošta /Cebamail/Internet | ECB |

Nouzové postupy

xiii) Nouzové postupy vstupují v platnost v těchto případech:

pro výkazy o sektoru měnových finančních institucí

- pokud není k přenosu výkazů o sektoru měnových finančních institucí k dispozici systém Cebamail, zašle ECB tyto výkazy (ve formátu Excel) prostřednictvím elektronické pošty. Národní centrální banky by měly rovněž použít elektronickou poštu [2] pro vrácení vyplněných výkazů ECB,

pro aktualizace a opravy měnových finančních institucí

- pokud není k přenosu oprav k dispozici Systém výměny dat N13, měly by národní centrální banky v případě potřeby předkládat údaje pomocí datového formátu XML prostřednictvím systému Cebamail,

- pokud není systém Cebamail v provozu pro přenos souborů aktualizací/oprav měnových finančních institucí, měly by národní centrální banky pro zaslání aktualizací v datovém formátu XML použít elektronickou poštu [3],

xiv) pokud je národní centrální banka zavřena v den, kdy mají být výše uvedené postupy provedeny, zajistí tato národní centrální banka, aby byly postupy zahájeny a dokončeny podle výše uvedeného časového plánu přede dnem nebo dny uzavření národní centrální banky.

Šíření údajů

Měsíční aktualizace webové stránky ECB

26. V poslední pracovní den každého kalendářního měsíce se provádí výpis datového souboru měnových finančních institucí v 17:00 času ECB. Upozorňujeme, že nekonzistentní záznamy datových souborů měnových finančních institucí - způsobilých protistran pro operace měnové politiky nebudou součástí výpisu.

27. Seznam měnových finančních institucí se zveřejňuje jeden den po provedení výpisu: konkrétně, pokud je výpis proveden v 17:00 času ECB v pátek, bude aktualizace údajů o sektoru měnových finančních institucí k dispozici ve 12:00 času ECB v sobotu dopoledne.

28. Současně s měsíčním zveřejněním seznamu měnových finančních institucí na webové stránce ECB bude podobný seznam odeslán národním centrálním bankám prostřednictvím Systému výměny dat N13.

Výroční výtisk

29. Jednou ročně vydá ECB výtisk seznamu měnových finančních institucí s referenčním datem konec prosince předchozího roku. Tento výtisk bude dán k dispozici veřejnosti před koncem prvního čtvrtletí roku následujícího po referenčním datu. ECB poštou rozešle národním centrálním bankám jeden základní výtisk spolu s příslušným počtem požadovaných průvodních stran. Souběžně bude verze výtisku ve formátu.pdf zaslána národním centrálním bankám prostřednictvím Cebamail. Verze.pdf bude rovněž zveřejněna na webové stránce ECB.

Odkazy

30. "Specifikace výměny pro Systém výměny dat N13 fáze II". Tento dokument se týká výměny souborů mezi národními centrálními bankami a ECB. Zahrnuje výměnný protokol, výměnnou infrastrukturu a formáty vyměňovaných souborů, tvořící rozhraní mezi vnitřními systémy ECB a národních centrálních bank. Dokument se skládá ze dvou hlavních částí, "Funkční" části a "Technické" části. Tyto části jsou popsány níže:

Funkční část

- funkční podrobnosti (logický výměnný protokol, tj. posloupnost potvrzení očekávaných při odeslání údajů atd.),

- logický datový model,

- struktura údajů, které mají být vyměňovány,

- obsah (nikoli formátování) potvrzení,

- obchodní pravidla pro kontrolu platnosti, tj. kontrola platnosti logických údajů (např. datum splatnosti by mělo být budoucí datum), ale nikoli syntaktická kontrola platnosti, a zobrazení těchto pravidel v potvrzení chyb.

Technická část

- fyzické výměnné systémy, které mají být použity (služby FTPC/X400 na ESCB-net); přesné používání těchto systémů,

- technický aspekt protokolu výměny,

- definice formátu výměny (tj. "Schéma XML").

Dodatek

31. Seznam dvoumístných kódů zemí ISO.

[1] Evropský systém účtů z r. 1995, obsažený v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1.

[2] Adresa je: mfi.hotline@ecb.int.

[3] Adresa je: mfi.hotline@ecb.int.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XVIII

STATISTIKA OSTATNÍCH FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ KROMĚ POJIŠŤOVEN A PENZIJNÍCH FONDŮ

ZPRAVODAJSKÉ POKYNY K SESTAVOVÁNÍ STATISTIKY PODLE KRÁTKODOBÉHO PŘÍSTUPU

1. Cíl

Požadavek na statistické údaje o "ostatních finančních zprostředkovatelích kromě pojišťoven a penzijních fondů" (dále jen "ostatní finanční zprostředkovatelé") má dvě části. Za prvé je důležité shromažďovat údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích za účelem sledování jejich úlohy ve finančním zprostředkování mimo sektor měnových a finančních institucí. Činnosti, které provádějí ostatní finanční zprostředkovatelé, se podobají činnostem měnových finančních institucí a doplňují je, a zejména vzhledem k tomu, že pro statistické účely Evropské centrální banky (ECB) nejsou rozvahové údaje ostatních finančních zprostředkovatelů zcela nebo částečně vlastněných měnovými finančními institucemi zahrnuty do rozvah měnových finančních institucí, je nezbytné shromažďovat statistické údaje týkající se ostatních finančních zprostředkovatelů, aby byl doplněn statistický obraz eurozóny. Za druhé ECB potřebuje sledovat ostatní finanční zprostředkovatele, aby zajistila, že seznam měnových finančních institucí bude stále aktualizovaný, přesný, co nejsourodější a pro statistické účely dostatečně stabilní. Jak je uvedeno v nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [1], ve znění nařízení ECB/2002/8 [2], finanční inovace mohou změnit charakteristiky finančních nástrojů a podněcovat ostatní finanční zprostředkovatele ke změně zaměření jejich činnosti.

Cílem této přílohy je stanovit zásady pro vyplňování výkazových formulářů pro přenos údajů týkajících se ostatních finančních zprostředkovatelů do ECB.

2. Sestavování agregátů eurozóny a druh poskytovaných statistických údajů

2.1 Sestavování agregátů eurozóny

Přenos údajů týkajících se ostatních finančních zprostředkovatelů se má provádět podle krátkodobého přístupu, to znamená na základě aktuálně dostupných údajů na vnitrostátní úrovni. Z toho plyne, že statistické údaje, které mají být poskytovány, nemusí být vždy plně k dispozici v souladu s níže uvedenými definicemi a specifikacemi. V případech, kdy se vykazované údaje odchylují od definic stanovených v této příloze, jsou národní centrální banky žádány, aby poskytly ECB vysvětlivky [3]. V souladu s tímto přístupem a na základě koncepčního rámce stanoveného níže by národní centrální banky měly poskytovat skutečné údaje, pokud jsou aktuálně k dispozici. Pokud skutečné údaje k dispozici nejsou nebo nemohou být zpracovány, měly by být poskytnuty vnitrostátní odhady. Jako nouzové řešení u určitých specifických členění, kde nelze poskytnout vnitrostátní odhady, může ECB provést odhady/předpoklady pro jednotlivé případy.

Vzhledem k další zátěži, která by výpočet vnitrostátních odhadů uvalila na národní centrální banky, by se úsilí mělo soustředit zejména na omezený počet klíčových statistických údajů. Krátkodobý přístup se skutečně snaží soustředit úsilí na jednu specifickou dílčí kategorii ostatních finančních zprostředkovatelů (viz oddíl 3.2.a): investiční fondy. Nepožaduje se žádné specifické další úsilí s poskytováním údajů o obchodnících s cennými papíry a deriváty, finančních podnicích poskytujících úvěry nebo jiných ostatních finančních zprostředkovatelích (zbytkových) v případě, že skutečné údaje nejsou na vnitrostátní úrovni shromažďovány.

2.2 Druh poskytovaných statistických údajů

Měly by být poskytovány dva druhy ukazatelů: klíčové ukazatele a doplňující údaje.

- Klíčové ukazatele přenášené pro sestavení agregátů eurozóny. Všechny zúčastněné členské státy by měly tyto podrobné údaje přenášet v případě, že jsou k dispozici skutečné údaje. Pokud nejsou k dispozici skutečné údaje pro požadovaná členění nebo v dohodnuté periodicitě, lhůtách nebo časovém rozsahu, měly by být pokud možno poskytnuty odhady.

- Doplňující údaje přenášené jako "doplňkové (memo) položky". Tyto údaje by měly odesílat země, pro které jsou aktuálně k dispozici další podrobnosti. Týkají se členění, o která uživatelé požádali a pro která nebylo sestavení agregátu eurozóny původně považováno za proveditelné.

3. Pojmový rámec

3.1 Soubor zpravodajských jednotek

Evropský systém národních a regionálních účtů (dále jen "ESA 95" [4]) definuje ostatní finanční zprostředkovatele (S.123) jako "finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nejsou měnovými finančními institucemi a kvazispolečnostmi a které se zabývají převážně finančním zprostředkováním, a to tím, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady a/nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce".

Hranice s měnovými finančními institucemi je určena neexistencí pasiv ve formě vkladů držených jinými institucemi než měnové finanční instituce, zatímco hranice s penzijními fondy a pojišťovnami je určena neexistencí závazků ve formě pojistně technických rezerv.

Soubor zpravodajských jednotek pro krátkodobý přístup bude obsahovat všechny druhy ostatních finančních zprostředkovatelů, které jsou rezidenty ve zúčastněných členských státech. Pojem "rezident" je pojem definovaný v nařízení rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [5]. Soubor zpravodajských jednotek tedy obsahuje:

- instituce, které se nacházejí na území, včetně dceřiných společností mateřských společností, které se nacházejí mimo toto území, a

- pobočky institucí s ústředím mimo toto území, které jsou rezidenty.

3.2 Klasifikace dílčích kategorií ostatních finančních zprostředkovatelů

Vzhledem k různorodosti činností, které ostatní finanční zprostředkovatelé provádějí, a vzhledem k rozdílům v dostupnosti údajů podle druhu ostatních finančních zprostředkovatelů byly určeny čtyři dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů, pro které by měly být údaje přenášeny samostatně: 1) investiční fondy (kromě fondů peněžního trhu); 2) obchodníci s cennými papíry a deriváty; 3) finanční podniky poskytující úvěry a 4) jiní ostatní finanční zprostředkovatelé. Rozdíly v požadovaných statistických údajích budou vyloženy v tomto dokumentu.

Výčet kategorií/seskupení, na jejichž základě by měly být údaje poskytovány, je uveden a definován níže:

a) Investiční fondy, kromě fondů peněžního trhu

Investiční fondy jsou organizovaná finanční seskupení, která sdružují prostředky investorů za účelem získávání finančních nebo nefinančních aktiv. Investiční fondy klasifikované jako ostatní finanční zprostředkovatelé zahrnují všechny druhy investičních fondů kromě fondů zařazených do sektoru měnových finančních institucí. Mohou mít různé právní struktury (fondy podle práva smluvního, práva společností nebo svěřeneckého práva) a mohou být otevřené nebo uzavřené. Kromě toho mohou být zřizovány jako jednotlivý fond nebo jako fond zastřešující (vícečetný fond složený z různých dílčích fondů).

Údaje o investičních fondech by měly být poskytovány za:

investiční fondy celkem: údaje poskytované za investiční fondy celkem by měly zahrnovat všechny druhy investičních fondů působících v zemi. Měly by být uváděny klíčové ukazatele i řada doplňkových (memo) položek;

investiční fondy podle druhu: přenášené údaje by měly uvádět členění podle druhu investičního fondu:

- investiční fondy členěné podle druhu investování:

údaje za investiční fondy podle druhu investování musí být vykazovány samostatně za 1) akciové fondy; 2) dluhopisové fondy; 3) smíšené fondy; 4) fondy nemovitostí; a 5) ostatní fondy.

V zásadě musí být investiční fondy podle druhu investování klasifikovány podle druhu aktiva, do kterého je primárně investováno investiční portfolio. Pokud je investiční portfolio primárně investováno do akcií a ostatních majetkových účastí, měly by být fondy zařazeny do kategorie "akciové fondy"; pokud do dluhových cenných papírů, pak do kategorie "dluhopisové fondy", a pokud do nemovitostí, pak do kategorie "fondy nemovitostí". Fondy investující do majetkových i dluhových cenných papírů bez převažující politiky upřednostňující jeden či druhý nástroj by měly být zařazeny do kategorie "smíšené fondy" [6]. Pokud není možná žádná klasifikace do výše uvedených kategorií, měly by být fondy zařazeny do zbytkové kategorie "ostatní fondy".

Pokud jde o "fondy fondů" (fondy investující primárně do akcií investičních fondů), zásadou je zařazovat tyto fondy do kategorie fondů, do kterých primárně investují. Pokud není takové zařazení považováno za možné, měly by být fondy fondů zařazeny do zbytkové kategorie "ostatní fondy".

Kritéria pro klasifikaci investičních fondů podle druhu jsou odvozena z veřejných prospektů, pravidel fondů, zakladatelských dokumentů, určených stanov, upisovacích dokumentů nebo investičních smluv, marketingových dokumentů či jiných prohlášení s obdobnými účinky.

V pozdější fázi lze rovněž zvážit shromažďování údajů týkajících se počtu investičních fondů členěných podle druhu investování;

- investiční fondy členěné podle druhu investora:

údaje za investiční fondy členěné podle druhu investora musí být vykazovány za 1) veřejné fondy, jejichž podílové jednotky/akcie jsou prodávány veřejnosti a 2) fondy zvláštních investorů, jejichž podílové jednotky/akcie jsou vyhrazeny určitým druhům investorů. Údaje za tyto druhy fondů by měly být vykazovány pouze jako doplňkové (memo) položky.

b) Obchodníci s cennými papíry a deriváty

Obchodníci s cennými papíry a deriváty klasifikovaní jako ostatní finanční zprostředkovatelé jsou finanční společnosti zabývající se převážně následujícími činnostmi finančního zprostředkování:

- obchodování s cennými papíry na vlastní účet přes nákup a prodej těchto cenných papírů na účet a riziko zprostředkovatele za výhradním účelem získání prospěchu z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou;

- obchodování na vlastní účet prostřednictvím finančního zprostředkovatele oprávněného k obchodování na kapitálovém trhu nebo na jiných organizovaných trzích.

U obchodníků s cennými papíry a deriváty by měly být vykazovány klíčové ukazatele. Podrobnosti o poskytovaném členění jsou uvedeny v této příloze.

c) Finanční podniky poskytující úvěry

Tyto finanční podniky, klasifikované jako ostatní finanční zprostředkovatelé, se specializují převážně na financování aktiv pro domácnosti a nefinanční podniky. Do této kategorie se zahrnují i společnosti specializující se na finanční leasing [7], factoring, hypoteční úvěry a spotřebitelské úvěry. Tyto finanční podniky mohou působit v právní formě stavební spořitelny, obecní úvěrové instituce, finanční společnosti zřízené pro držbu sekuritizovaných aktiv atd.

U finančních podniků poskytujících úvěry by měly být vykazovány klíčové ukazatele. Konkrétní podrobnosti o poskytovaném členění jsou uvedeny v této příloze.

d) Jiné kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů

Finanční podniky zařazené do této zbytkové kategorie jsou ostatní druhy finančních podniků, které se nespecializují na žádnou z oblastí činnosti, jež platí pro ostatní tři kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů. Do této kategorie se zahrnují například finanční holdingové společnosti, společnosti rizikového kapitálu nebo rozvojové kapitálové společnosti. Národní centrální banky musí specifikovat druhy institucí zařazených do této kategorie v přiložených vysvětlivkách.

U této dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů jsou jako doplňková (memo) položka vyžadována pouze celková aktiva.

4. Statistická zpravodajská povinnost

4.1 Rozvahové položky

Sestavení klíčových statistických ukazatelů za sektor ostatních finančních zprostředkovatelů vyžaduje specifické členění finančních nástrojů. Členění podle nástrojů, geografické a sektorové členění sledují pokud možno schéma vykazování definované pro sektor měnových finančních institucí. Členění je však v praxi méně podrobné nežli členění požadované pro rozvahovou statistiku měnových finančních institucí.

Kromě toho vzhledem k různorodosti činností, které vyvíjejí finanční podniky klasifikované jako ostatní finanční zprostředkovatelé, a vzhledem k rozdílům v aktuální dostupnosti údajů podle dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů se liší požadovaná rozvahová členění podle druhu dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů.

Členění podle nástroje a splatnosti: tabulka níže uvádí přehled požadovaného členění nástrojů podle druhu dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů. Specifikace těchto členění nástrojů jsou popsány v následujících odstavcích. V zásadě má být členění nástrojů uváděno jako klíčové ukazatele pro všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě "investičních fondů podle druhu investorů" a "jiných ostatních finančních zprostředkovatelů").

Přehled členění nástrojů a splatnosti

A: investiční fondy

B: obchodníci s cennými papíry a deriváty

C: finanční podniky poskytující úvěry

D: jiní ostatní finanční zprostředkovatelé

KATEGORIE NÁSTROJŮ & SPLATNOSTÍ |

AKTIVA | PASIVA |

1.Vklady (vykazuje A a B)2.Úvěry (vykazuje C)3.Cenné papíry jiné než akcie (vykazuje A, B a C)do 1 roku (vykazuje A)nad 1 rok (vykazuje A)4.Akcie a ostatní majetkové účasti (vykazuje A, B a C)5.Akcie/podílové jednotky investičních fondů (vykazuje A a B)6.Stálá aktiva (vykazuje A)7. Finanční deriváty (vykazuje A a B)8.Ostatní aktiva (vykazuje A, B a C) | 1.Vklady a přijaté úvěry (vykazuje A, B a C)2.Emitované dluhové cenné papíry (vykazuje B a C)3.Kapitál a rezervy (vykazuje B a C)4.Emitované akcie/podílové jednotky investičních fondů (vykazuje A)5.Finanční deriváty (vykazuje A a B)6.Ostatní pasiva (vykazuje A, B a C) |

aktiva celkem = pasiva celkem (vykazují všechny kategorie) |

Aktiva

0. Aktiva/pasiva celkem: aktiva celkem by měla být vykazována za všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů. Aktiva celkem by se měla rovnat součtu všech položek samostatně definovaných v rozvaze na straně aktiv a měla by se rovnat i částce pasiv celkem.

1. Vklady: položka "vklady" je samostatně vyžadována za všechny druhy samostatně vykazovaných investičních fondů a za obchodníky s cennými papíry a deriváty. V případě finančních podniků poskytujících úvěry by tato položka měla být zařazena do položky "ostatní aktiva".

Tato položka [9] se skládá ze dvou základních dílčích kategorií:

- převoditelné vklady: vklady (v národní nebo cizí měně), které jsou okamžitě převoditelné na peníze nebo které jsou převoditelné na požádání šekem, bankovním příkazem, odepsáním z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného omezení nebo sankce (ESA 95, odstavce 5.42-5.44);

- ostatní vklady: všechny peněžní prostředky ve formě vkladů jiných než převoditelné vklady. Ostatní vklady nelze v kterémkoli okamžiku použít k platbě a nejsou směnitelné na peníze nebo převoditelné bez výrazného omezení nebo sankce. Tato dílčí kategorie zahrnuje termínované vklady, spořitelní vklady atd. (ESA 95, odstavce 5.45-5.49).

Do této položky by měla být zařazena i držba oběživa. Oběživo zahrnuje bankovky a mince v oběhu, obecně užívané k provádění plateb. Tato položka je považována za nevýznamnou.

Pravidla pro oceňování: v souladu s ESA 95 by měly být vklady vykazovány v nominální hodnotě, bez přirostlých úroků.

2. Úvěry: údaje týkající se "úvěrů" mají být vykazovány samostatně pouze pro dílčí kategorie finančních podniků poskytujících úvěry. Pro dílčí kategorie investiční fondy a obchodníci s cennými papíry a deriváty by měly být úvěry zařazeny pod položku "ostatní aktiva".

Úvěry jsou prostředky zapůjčené zpravodajskými ostatními finančními zprostředkovateli dlužníkům, které nejsou podloženy obchodovatelnými dokumenty nebo jsou zastoupeny jediným dokumentem (i pokud se stal obchodovatelným). Tato položka zahrnuje:

- úvěry poskytnuté domácnostem v podobě spotřebitelského úvěru (úvěry poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb), úvěry poskytnuté na investování do bydlení (úvěr poskytnutý za účelem investování do bydlení, včetně stavby a úpravy obytných nemovitostí), a ostatní (úvěry poskytované na účely jako podnikání, konsolidace dluhu, vzdělání atd.),

- finanční pronájmy poskytnuté třetím osobám,

- pohledávky z nedobytných úvěrů, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány,

- držba neobchodovatelných cenných papírů,

- podřízený dluh ve formě úvěrů.

Členění podle splatnosti se nepožaduje.

Pravidla pro oceňování: v souladu se zpracováním úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi by měly být úvěry poskytnuté ostatními finančními zprostředkovateli zásadně evidovány v hrubé výši se všemi souvisejícími rezervami, jak obecnými, tak i specifickými, dokud nebudou úvěry zpravodajskou institucí odepsány; v tomto okamžiku se úvěry z rozvahy odstraní.

V souladu s obecnou zásadou akruálního účetnictví by měly být úrokové výnosy z úvěrů rozvahově evidovány v okamžiku vzniku (tj. na základě toho, že vzniknou), spíše než v okamžiku skutečného inkasa nebo platby (tj. až poté, co jsou zaplaceny). Přirostlý úrok z úvěrů by měl být klasifikován v hrubé výši v kategorii "ostatní aktiva". Přirostlý úrok by měl být vyloučen z úvěru, ke kterému se vztahuje, přičemž tento úvěr by měl být oceněn v nominální hodnotě nesplacené ke dni zpracování výkazu.

3. Cenné papíry jiné než akcie: tato položka se vyžaduje samostatně pro všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů, kromě jiných ostatních finančních zprostředkovatelů.

Tato položka se týká držby cenných papírů jiných než akcie a ostatních majetkových účastí, které jsou obvykle obchodovatelné a obchodované na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato položka zahrnuje držbu cenných papírů, které poskytují držiteli bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů a/nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání. Rovněž zahrnuje obchodovatelné úvěry, které byly restrukturalizovány do velkého počtu totožných dokumentů a které jsou obchodovány na organizovaných trzích.

Pravidla pro oceňování: v souladu s ESA 95 by cenné papíry jiné než akcie měly být vykazovány v tržní hodnotě.

Dělení "cenných papírů jiných než akcie" podle splatnosti (původní splatnosti) "do jednoho roku" a "nad jeden rok" se požaduje pro dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů "investiční fondy" (investiční fondy celkem a investiční fondy členěné podle druhu investování).

4. Akcie a ostatní majetkové účasti (kromě akcií investičních fondů): tato položka se vyžaduje samostatně pro všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů, kromě jiných ostatních finančních zprostředkovatelů.

Tato položka označuje držbu cenných papírů představujících vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tyto cenné papíry obecně opravňují držitele podílet se na zisku společností nebo kvazispolečností a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Tato kategorie se skládá ze tří hlavních dílčích kategorií:

- kotované akcie, kromě akcií investičních fondů: akcie s kurzy kotovanými na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě sekundárního trhu (ESA 95, odstavce 5.88-5.93),

- nekotované akcie, kromě akcií investičních fondů: akcie, které nejsou kotovány (ESA 95, odstavce 5.88-5.93),

- ostatní majetkové účasti: všechny transakce s ostatními majetkovými účastmi, které nejsou kryty kotovanými a nekotovanými akciemi (ESA 95, odstavce 5.94-5.95).

Pravidla pro oceňování: v souladu s ESA 95 by akcie a ostatní majetkové účasti měly být vykazovány v tržní hodnotě.

5. Akcie/podílové jednotky investičních fondů: držba akcií a podílových jednotek investičních fondů má být vykazována jako samostatná položka pouze pro dílčí kategorii investičních fondů (investiční fondy celkem a všechny druhy investičních fondů) a obchodníků s cennými papíry a deriváty. Pro dílčí kategorii finančních podniků poskytujících úvěry by měly být akcie/podílové jednotky investičních fondů zařazeny pod "ostatní aktiva".

Akcie/podílové jednotky investičních fondů jsou akcie/podílové jednotky emitované specifickým druhem finančního podniku, jehož výhradním účelem je investovat shromážděné prostředky na peněžním trhu, kapitálovém trhu a/nebo trhu nemovitostí. Akcie/podílové jednotky v investičních fondech jsou výhradně závazkem měnových finančních institucí (pouze fondů peněžního trhu) a investičních fondů klasifikovaných jako ostatní finanční zprostředkovatelé.

Emitované akcie/podílové jednotky investičních fondů dávají držiteli práva k investovanému kapitálu a práva na výnosy z těchto investic, ale obvykle nepředstavují důkaz o kontrole kolektivní investice (např. hlasovací práva nebo účast na řízení).

Pravidla pro oceňování: v souladu s ESA 95 by akcie/podílové jednotky investičních fondů měly být vykazovány v tržní hodnotě.

6. Stálá aktiva: tato položka obsahuje:

- hmotná stálá aktiva pro investiční účely (investice do bydlení, jiných budov a staveb, budov určených k jinému účelu než k bydlení). Tato část je definována jako držby "nemovitostí",

- nefinanční aktiva, hmotná nebo nehmotná, která jsou určena k opakovanému použití po více než jeden rok ze strany zpravodajských ostatních finančních zprostředkovatelů. Zahrnují pozemky a budovy obývané ostatními finančními zprostředkovateli, jakož i zařízení, software a ostatní infrastrukturu.

"Stálá aktiva" se definují samostatně pro investiční fondy celkem a též pro investiční fondy členěné podle druhu investování a podle druhu investora. V případě investičních fondů členěných podle druhu investování by stálá aktiva měla být určena samostatně jen pro fondy nemovitostí, smíšené a ostatní fondy, protože u těchto tří druhů fondů se očekává držba nemovitostí pro investiční účely. Všechny ostatní kategorie fondů členěných podle druhu investování rovněž mají stálá aktiva, ale předpokládá se, že částka je nevýznamná, protože se jedná zejména o stálá aktiva pro vlastní potřebu (budovy obývané ostatním finančním zprostředkovatelem, zařízení, software a ostatní infrastruktura). V případech, kdy stálá aktiva nemusí být vykazována jako samostatná položka, budou zařazena pod položku "ostatní aktiva".

7. Finanční deriváty: údaje týkající se "finančních derivátů" mají být vykazovány jako samostatná položka pouze pro dílčí kategorie investičních fondů (investiční fondy celkem a všechny druhy investičních fondů) a obchodníků s cennými papíry a deriváty. V případě finančních podniků poskytujících úvěry by tato položka měla být zařazena pod položku "ostatní aktiva".

Tato položka se skládá ze všech transakcí s finančními deriváty, tj. finančními aktivy, které jsou založeny na odlišném základním nástroji nebo jsou od něho odvozeny. Základní nástroj je obvykle jiné finanční aktivum, může to však být také komodita nebo index (ESA 95, odstavec 5.65).

Vykazování "finančních derivátů" ve schématu vykazování ostatních finančních zprostředkovatelů by mělo být v zásadě v souladu se zpracováním doporučeným ve schématu vykazování měnových finančních institucí. V této souvislosti pokyny k nařízení ECB/2001/13 o rozvahové statistice měnových finančních institucí [10] uvádějí, že v souladu se stávajícími mezinárodními statistickými standardy by nástroje finančních derivátů, které mají tržní hodnotu, měly být zásadně obsaženy v rozvahovém výkaznictví. Deriváty mají tržní hodnotu, pokud jsou obchodovány na organizovaných trzích (burzách) nebo za okolností, kdy jimi lze pravidelně vyrovnávat pozici na trzích přes přepážku (OTC).

V této položce by měly být vykazovány následující finanční deriváty:

- opce, obchodovatelné a trhy přes přepážku (OTC),

- opční listy,

- futures, ale pouze pokud mají tržní hodnotu, protože jsou obchodovatelné nebo jimi lze vyrovnat pozici,

- swapy, ale pouze pokud mají tržní hodnotu, protože jsou obchodovatelné nebo jimi lze vyrovnat pozici.

Finanční deriváty, které podléhají rozvahové evidenci, by měly být evidovány ve své tržní hodnotě, která je převládající tržní cenou nebo jejím blízkým ekvivalentem (reálná hodnota).

Deriváty by měly být v rozvaze evidovány v hrubé výši. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnými hrubými tržními hodnotami by měly být v rozvaze evidovány na straně aktiv a smlouvy se zápornými hrubými tržními hodnotami na straně pasiv. Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být evidovány jako rozvahové položky. Uznává se, že finanční deriváty lze podle jiných oceňovacích metod evidovat v čisté výši. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice evidovány jinak než v tržní hodnotě, měly by být tyto pozice vykazovány jako implicitní.

Nepožadují se žádná členění (podle sektoru, měny atd.).

8. Ostatní aktiva: tato položka je samostatně vyžadována pro všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů, kromě jiných ostatních finančních zprostředkovatelů.

Tato položka obsahuje aktiva jinde nezahrnutá, například:

- pohledávky z titulu přirostlého úroku z úvěrů a časově rozlišené nájemné z budov,

- pohledávky z dividend,

- částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností ostatních finančních zprostředkovatelů,

- brutto částky přechodných pohledávek,

- brutto částky tranzitních pohledávek,

- ostatní aktiva neurčená samostatně, např. stálá aktiva, úvěry, vklady (podle dílčí kategorie ostatního finančního zprostředkovatele).

Výše uvedený seznam není vyčerpávající a liší se podle druhu zpravodajské kategorie (viz poslední odrážka). Rozvaha požadovaná podle druhu dílčí kategorie ostatního finančního zprostředkovatele se skutečně liší podle činnosti prováděné danou dílčí kategorií ostatního finančního zprostředkovatele. Pouze hlavní položky rozvahy jsou určeny samostatně. Všechny částky, které nelze přiřadit k jedné z těchto hlavních rozvahových položek, by měly být zařazeny pod položku "ostatní aktiva", např. jako se u investičních fondů neočekává poskytování úvěrů, není položka "úvěr" v rozvaze samostatně uvedena. V případě, že však investiční fondy úvěry skutečně poskytly, měla by tato částka být vykázána v položce "ostatní aktiva".

Národní centrální banky jsou povinny uvádět podrobnosti o složkách "ostatních aktiv" ve vysvětlivkách.

PASIVA

0. Aktiva/pasiva celkem: pasiva celkem by se měla rovnat součtu všech položek samostatně určených v rozvaze na straně pasiv a měla by se rovnat i částce aktiv celkem (viz také "položky aktiv - aktiva/pasiva celkem").

9. Vklady a přijaté úvěry: tato položka má být samostatně určena pro investiční fondy, obchodníky s cennými papíry a deriváty a finanční podniky poskytující úvěry.

Tato položka obsahuje:

- vklady: převoditelné vklady a ostatní vklady (viz strana aktiv) uložené u ostatních finančních zprostředkovatelů. Tyto vklady jsou obecně uloženy u měnových finančních institucí,

- úvěry: úvěry poskytnuté zpravodajskému ostatnímu finančnímu zprostředkovateli, které nejsou doloženy dokumenty nebo jsou zastoupeny jediným dokumentem (i pokud se stal obchodovatelným).

10. Emitované dluhové cenné papíry: tato položka má být samostatně vykazována pro obchodníky s cennými papíry a deriváty a finanční podniky poskytující úvěry. V případě investičních fondů má být tato položka zařazena pod položku "ostatní pasiva" a nepředpokládá se, že by byla významná.

Tato položka se týká cenných papírů jiných než majetkové účasti, což jsou nástroje obvykle obchodovatelné a obchodované na sekundárních trzích nebo nástroje, kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči instituci, která je vydala. V některých zemích mohou ostatní finanční zprostředkovatelé emitovat obchodovatelné nástroje s charakteristikami, které jsou podobné charakteristikám papírů peněžního trhu, které emitují měnové finanční instituce. V tomto schématu vykazování by všechny takové nástroje byly klasifikovány jako dluhové cenné papíry.

11. Kapitál a rezervy: tato položka má být samostatně vykazována pro obchodníky s cennými papíry a finanční podniky poskytující úvěry. V případě investičních fondů má být tato položka zařazena pod "ostatní pasiva".

Tato položka obsahuje částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajskými ostatními finančními zprostředkovateli akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva k ostatnímu finančnímu zprostředkovateli a obecně i právo podílet se na zisku ostatního finančního zprostředkovatele a na likvidačním zůstatku v případě likvidace. Patří sem i prostředky vzniklé z nerozdělených výnosů nebo prostředky přesunuté zpravodajskými ostatními finančními zprostředkovateli do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. Kapitál a rezervy obsahují tyto prvky:

- základní kapitál,

- nerozdělené zisky nebo prostředky,

- zvláštní opravné položky k úvěrům, cenným papírům a jiným druhům aktiv,

- provozní zisk/ztráta.

12. Emitované akcie/podílové jednotky investičních fondů: tato položka má být samostatně vykazována pouze pro dílčí kategorii investiční fondy, protože pouze investiční fondy emitují akcie nebo podílové jednotky investičních fondů.

Tato položka se týká akcií nebo podílových jednotek emitovaných investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu.

13. Finanční deriváty: viz "položky aktiv - finanční deriváty".

14. Ostatní pasiva: tato položka se samostatně vyžaduje pro všechny dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů, kromě jiných ostatních finančních zprostředkovatelů. Tato položka je podobná "zbývajícím pasivům" měnových finančních institucí, ale neobsahuje finanční deriváty.

Tato položka obsahuje pasiva jinde neuvedená, jako například:

- přechodné závazky v hrubé výši,

- tranzitní závazky v hrubé výši,

- časově rozlišený přirostlý úrok z vkladů,

- závazky z dividend,

- závazky nesouvisejících s hlavní obchodní činností ostatního finančního zprostředkovatele, rezervy představující závazky vůči třetím stranám,

- zálohové platby (marže) pro derivátové smlouvy, představující hotovostní zajištění proti úvěrovému riziku, které však zůstává ve vlastnictví vkladatele a které se vkladateli vyplácí po splnění smlouvy,

- čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění,

- čisté závazky v souvislosti s budoucím vypořádáním transakcí s cennými papíry.

Výše uvedený seznam není vyčerpávající a liší se podle druhu zpravodajské kategorie. Rozvaha požadovaná podle druhu dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů se skutečně liší podle činnosti prováděné danou dílčí kategorií ostatních finančních zprostředkovatelů. Pouze hlavní položky rozvahy jsou určeny samostatně. Všechny částky, které nelze přiřadit k jedné z těchto hlavních rozvahových položek na straně pasiv, by měly být zařazeny pod položku "ostatní pasiva", např. jako se u investičních fondů neočekává emitování "dluhových cenných papírů", není položka "dluhové cenné papíry" na straně pasiv samostatně uvedena. V případě, že však investiční fondy cenné papíry skutečně emitovaly, měla by tato částka být vykázána v položce "ostatní pasiva".

Národní centrální banky jsou povinny uvádět podrobnosti o složkách "ostatních pasiv" ve vysvětlivkách.

ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetní pravidla, která ostatní finanční zprostředkovatelé dodržují při sestavování svých účtů, by měla zásadně splňovat vnitrostátní předpisy provádějící směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí [11] a veškeré ostatní platné mezinárodní standardy. Aniž jsou dotčeny převládající účetní postupy v členských státech, musí být všechna aktiva a všechna pasiva pro statistické účely vykazována v hrubé výši. Specifické pokyny pro metody oceňování jsou uvedeny u příslušných kategorií.

ČLENĚNÍ GEOGRAFICKÉ, SEKTOROVÉ A PODLE ÚČELU

ECB u některých dílčích kategorií ostatních finančních zprostředkovatelů a u omezeného počtu rozvahových položek vyžaduje geografické a sektorové členění podobné rozvahovým položkám měnových finančních institucí.

Geografické a sektorové členění

AKTIVAA. Tuzemští rezidentiMěnové finanční instituceInstituce jiné než měnové finanční instituceZ toho nefinanční podniky (S.11)Z toho domácnosti, atd. (S.14)B.Rezidenti ostatních zúčastněných členských státůMěnové finanční instituceInstituce jiné než měnové finanční instituceZ toho nefinanční podniky (S.11)Z toho domácnosti, atd. (S.14)C.Rezidenti zbytku světa | PASIVAA.Tuzemští rezidentiMěnové finanční instituceInstituce jiné než měnové finanční instituceB.Rezidenti ostatních zúčastněných členských státůMěnové finanční instituceInstituce jiné než měnové finanční instituceC.Rezidenti zbytku světa |

Dimenze

Každý z 11 statistických dimenzí nabývá hodnot z odpovídajícího seznamu kódů. Například podle výše uvedené tabulky dimenze REF_AREA (Referenční oblast) nabývá hodnot ze seznamu kódů CL_AREA_EE. Dimenze skupiny klíčů ostatních finančních zprostředkovatelů jsou uvedeny níže, ve stejné posloupnosti, v jaké se vyskytují v klíči.

Dimenze č. 1: Periodicita (FREQ; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí periodicitu vykazované časové řady. Hodnota použitá ve skupině klíčů ostatních finančních zprostředkovatelů je "Q" pro čtvrtletní údaje a je podskupinou hodnot specifikovaných v seznamu kódů CL_FREQ. V případě, že jsou k dispozici vnitrostátní údaje pouze s nižší periodicitou (tj. pololetní nebo roční), národní centrální banky čtvrtletní údaje odhadnou. V případě, že není možné čtvrtletní odhady provést, jsou údaje přesto poskytovány jako čtvrtletní časová řada (tj. roční údaje jsou poskytovány jako yyyyQ4 a pololetní údaje jsou poskytovány jako yyyyQ2 a yyyyQ4, zbylá čtvrtletí buď nejsou vykazována, nebo jsou vykazována jako chybějící, se statusem sledování "L" [18]).

Dimenze č. 2: Referenční oblast (REF_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje zemi, ve které je zpravodajská instituce rezidentem. Přidružený seznam kódů CL_AREA_EE obsahuje standardní seznam zemí ISO a některé doplňkové hodnoty (viz také dimenze č. 8: oblast protistrany). Podskupina hodnot užívaných ve skupině klíčů ostatních finančních zprostředkovatelů odpovídá 15 členským státům Evropské unie.

Dimenze č. 3: Ukazatel úprav (ADJUSTMENT; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí, zda byla provedena úprava sezónního vlivu a/nebo úprava pracovního dne. Odpovídající seznam kódů je CL_ADJUSTMENT. Hodnoty užívané ve skupině klíčů ostatních finančních zprostředkovatelů jsou "N" pro žádnou úpravu sezónního vlivu, ani úpravu pracovního dne v časové řadě.

Dimenze č. 4: Členění referenčního sektoru ostatních finančních zprostředkovatelů (OFI_REP_SECTOR; délka: dva znaky)

Tato dimenze uvádí, jaký druh ostatního finančníhi zprostředkovatele výkaz posílá, a je propojena se seznamem kódů CL_OFI_REP_SECTOR. Bylo definováno následujících 11 hodnot: investiční fondy celkem ("10"); investiční fondy členěné podle druhu investování: akciové fondy ("11"), dluhopisové fondy ("12"), smíšené fondy ("13"), fondy nemovitostí ("14") a ostatní fondy ("15"); investiční fondy členěné podle druhu investora: veřejné fondy ("1G") a fondy zvláštních investorů ("1S"); obchodníci s cennými papíry a deriváty ("20"); finanční podniky poskytující úvěry ("30") a jiné kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů ("40").

Dimenze č. 5: Rrozvahová položka ostatních finančních zprostředkovatelů (OFI_ITEM; délka: tři znaky)

Tato dimenze představuje rozvahové položky v rozvaze ostatních finančních zprostředkovatelů a je propojena se seznamem kódů CL_OFI_ITEM. Hodnoty aktiv a pasiv jsou určeny prefixem "A" nebo "L" a jsou uspořádány a kódovány pokud možno podle hierarchického vztahu mezi položkami. Protože se ostatní finanční zprostředkovatelé zaměřují na různé finanční činnosti podle svého druhu, neplatí všechny rozvahové položky pro všechny druhy. Konkrétně byly na straně aktiv definovány dvě různé položky pro "ostatní aktiva":

- ostatní aktiva (včetně úvěrů) ("A8A"), platí pro všechny kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů vyjma finančních podniků poskytujících úvěry a

- ostatní aktiva (včetně vkladů, hotovosti, akcií investičních fondů, stálých aktiv a finančních derivátů) ("A8B"), platí pro finanční podniky poskytující úvěry.

Na straně pasiv byly definovány tři různé položky pro "ostatní pasiva":

- ostatní pasiva (vyjma dluhových cenných papírů, kapitálu a rezerv a finančních derivátů) ("L6A"), platí pro obchodníky s cennými papíry a deriváty,

- ostatní pasiva (včetně finančních derivátů) ("L6B"), platí pro finanční podniky poskytující úvěry a

- ostatní pasiva (včetně dluhových cenných papírů a kapitálu a rezerv) ("L6C"), platí pro kategorie investičních fondů.

Dimenze č. 6: Původní splatnost (MATURITY_ORIG; délka: jeden znak)

Tato dimenze představuje původní dobu splatnosti rozvahových položek a je propojena se seznamem kódů CL_MATURITY_ORIG. Členění splatnosti "do jednoho roku" ("F") a "nad 1 rok" ("K") platí pro položku "cenné papíry jiné než akcie" pro kategorie investičních fondů. Z hlediska pojmového, ačkoli v tomto kontextu není požadováno členění podle splatnosti, platí původní doba splatnosti i pro položky aktiv "úvěry" a "vklady" a položky pasiv "vklady a přijaté úvěry" a "emitované dluhové cenné papíry". V těchto případech se proto pro celkovou splatnost používá hodnota "A". Všechny ostatní položky uvádějí hodnotu "X" pro "neuplatňuje se".

Dimenze č. 7: Druh údajů (DATA_TYPE; délka: jeden znak)

Tato dimenze je popsána seznamem kódů CL_DATA_TYPE a uvádí druh vykazovaných údajů: hrubé stavy ("1") a překlasifikace a ostatní úpravy ("5"). Překlasifikace a ostatní úpravy obsahují změny aktiv a pasiv v rozvaze zpravodajského sektoru ostatních finančních zprostředkovatelů vyplývající ze 1) změn souboru zpravodajských jednotek; 2) restrukturalizace společnosti; 3) překlasifikace aktiv a pasiv a 4) opravy zpravodajských chyb, které nelze z technických důvodů odstranit ze stavových údajů za úplné příslušné období.

Dimenze č. 8: Oblast protistrany (COUNT_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje oblast, ve které je protistrana rozvahy ostatního finančního zprostředkovatele rezidentem. Seznam kódů spojený s tímto pojmem je CL_AREA_EE, obsahující standardní seznam zemí ISO a dodatečné hodnoty (např. "U6" - "tuzemsko: stejná země jako země zpravodajského ostatního finančního zprostředkovatele"). Pro účely skupiny klíčů ostatních finančních zprostředkovatelů se používá podskupina hodnot: tuzemsko (tuzemská nebo referenční oblast) ("U6"); ostatní zúčastněné členské státy (všechny země kromě referenční oblasti) ("U5"); zbytek světa ("U4") a svět (všechny subjekty) ("A1"). Pokud se země stane zúčastněným členským státem, poskytují se historické údaje týkající se období před vstupem pomocí kódů oblasti protistrany pro měnovou unii ("U2") a všechny oblasti jiné než zúčastněné členské státy a referenční/tuzemská oblast ("U8") [19].

Dimenze č. 9: Sektor rozvahové protistrany(BS_COUNT_SECTOR; délka: čtyři znaky)

Tato dimenze představuje sektorové členění rozvahových položek ostatních finančních zprostředkovatelů a je spojena se seznamem kódů CL_BS_COUNT_SECT. Požaduje se pět sektorů protistrany: měnové finanční instituce ("1000"); instituce jiné než měnové finanční instituce ("2000"); ostatní rezidenti - z toho nefinanční podniky ("2240"); ostatní rezidenti - z toho domácnosti ("2251") a nespecifikovaný sektor ("0000").

Dimenze č. 10: Měna transakce (CURRENCY_TRANS; délka: tři znaky)

Tato dimenze popisuje měnu, ve které jsou denominovány rozvahové položky ostatních finančních zprostředkovatelů, a je spojena se seznamem kódů CL_CURRENCY. Pro všechny měny dohromady se používá výhradně hodnota "Z01".

Dimenze č. 11: Měna řady nebo speciální výpočet (SERIES_DENOM; délka: jeden znak)

Tato dimenze specifikuje, zda je vykazovaná řada vyjádřena v národní nebo společné měně (euro). Má dvě hodnoty ("N" národní měna a "E" euro), zastoupené seznamem kódů CL_SERIES_DENOM. Kód "E" užívají zúčastněné členské státy, zatímco kód "N" užívají nové zúčastněné členské státy pro poskytování historických údajů za období před vstupem [20].

5.2 Atributy

Kromě 11 dimenzí definujících klíč byl definován soubor atributů [21]. Ty jsou přiřazeny na různých úrovních vyměňovaných informací:

Skupina klíčů rozvahových položek (ECB_OFI): kódované a nekódované atributy

| | | |

Atributy na úrovni podskupiny

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni časové řady

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni sledování

(výměna společně s údaji v hlavním segmentu ARR)

Každý z těchto atributů je charakterizován určitými technickými vlastnostmi, uvedenými v tabulce níže.

Národní centrální banky eurozóny se zpravodajskou povinností vůči ECB

Společné vlastnosti atributů pro skupinu klíčů ECB_OFI

| Status | První hodnota stanovená … | Upravitelná národními centrálními bankami |

TITLE_COMPL | M | ECB | Ne |

UNIT | M | ECB | Ne |

UNIT_MULT | M | ECB | Ne |

DECIMALS | M | ECB | Ne |

TITLE | C | ECB | Ne |

NAT_TITLE | C | národní centrální bankou | Ano |

COMPILATION | C | národní centrální bankou | Ano |

COVERAGE | C | národní centrální bankou | Ano |

COLLECTION | M | ECB | Ne |

AVAILABILITY | M | ECB/národní centrální bankou | Ano |

DOM_SER_IDS | C | národní centrální bankou | Ano |

BREAKS | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_STATUS | M | národní centrální bankou | Ano |

OBS_CONF | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_PRE_BREAK | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_COM | C | národní centrální bankou/ECB | Ano |

| M: povinný C: podmíněný | | |

[1] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[2] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[3] Viz dodatek 2.

[4] Obsažen v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1.

[5] Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

[6] V případě, že na vnitrostátní úrovni jsou fondy investující do převoditelných cenných papírů a nemovitostí klasifikovány jako "smíšené fondy", měly by být tyto fondy zařazeny do kategorie "smíšené fondy".

[7] Pro statistické účely je leasing definován jako finanční leasing, pokud leasingové období pokrývá celou dobu nebo většinu doby ekonomické životnosti zboží dlouhodobé spotřeby. Na konci leasingového období má nájemce často možnost koupit zboží za nominální cenu (ESA 95, příloha II).

[9] Upozorňujeme, že v rozvaze měnových finančních institucí nejsou rozlišeny vklady a úvěry na straně aktiv a pasiv. Namísto toho všechny neobchodovatelné prostředky uložené u měnových finančních institucí/půjčené měnovým finančním institucím (= pasiva ) se považují za "vklady" a všechny prostředky umístěné u/vypůjčené od měnových finančních institucí (= aktiva) se považují za "úvěry". ESA 95 však vymezuje rozdíl založený na kritériu iniciátora transakce. V případech, kdy je iniciativa na straně dlužníka, má být finanční transakce klasifikována jako úvěr. V případech, kdy je iniciativa na straně věřitele, má být transakce klasifikována jako vklad.

[10] Evropská centrální banka, listopad 2002.

[11] Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

[18] Viz také oddíl 6.2 "Požadavky na údaje".

[19] Například v případě Řecka se používají kódy oblasti protistrany "U2" a "U8" pro údaje týkající se období do 2000Q4 včetně a kódy "U5" a "U4" se používají od 2001Q1 dále.

[20] Například v případě Řecka se kód "N" používá pro údaje týkající se období do 2000Q4 včetně a kód "E" od 2001Q1 dále.

[21] Atributy jsou statistické pojmy, které poskytují uživatelům dodatečné kódované (např. jednotka) a nekódované (např. metoda sestavování statistiky) informace o vyměňovaných údajích. "Povinné" jsou ty atributy, u nichž všichni partneři znají dané hodnoty. "Podmíněné" jsou atributy, které jsou definovány, pouze pokud jsou známy ve zpravodajské instituci (např. identifikátory tuzemských řad) nebo pokud jsou relevantní (např. sestavování, přerušení). Hodnoty atributů mají být vyměňovány, pouze pokud jsou stanoveny poprvé nebo kdykoli se změní. V každé výměně je uveden pouze status sledování, přiřazený každému sledování.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XIX

STATISTIKA EMISÍ CENNÝCH PAPÍRŮ ZPRAVODAJSKÉ POKYNY K SESTAVOVÁNÍ STATISTIKY PODLE KRÁTKODOBÉHO PŘÍSTUPU

1. Cíl

Informace o emisích cenných papírů jsou důležitým prvkem měnové a finanční analýzy. Pro dlužníky jsou emise cenných papírů alternativou k "bankovnímu financování". Držitelé finančních aktiv mohou na cenné papíry emitované "nebankovními subjekty" nahlížet jako na částečnou náhradu za bankovní vklady a obchodovatelné nástroje emitované bankami. Statistika emisí cenných papírů proto měnovou statistiku doplňuje. V průběhu času mohou posuny mezi přímým financováním (prostřednictvím trhů cenných papírů) a nepřímým financováním (prostřednictvím bankovní soustavy) ovlivnit transmisní mechanismus měnové politiky, protože takové posuny mohou změnit finanční strukturu eurozóny. Sektorové členění emisní činnosti zdůrazňuje relativní význam poptávky veřejného a soukromého sektoru na kapitálových trzích a pomáhá vysvětlovat pohyby tržních úrokových sazeb, zejména v případě středně až dlouhodobých splatností. Údaje o zůstatcích emisí cenných papírů rovněž naznačují hloubku kapitálových trhů. Kromě toho se údaje o emisích cenných papírů v eurech (rezidenty a nerezidenty eurozóny) používají k hodnocení úlohy eura na mezinárodních finančních trzích.

Statistika emisí cenných papírů za eurozónu poskytuje dva hlavní agregáty:

- všechny emise rezidentů eurozóny v kterékoli měně a

- všechny emise na celém světě v eurech, tuzemské i mezinárodní.

Statistika emisí cenných papírů je založena pokud možno na již existujících údajích na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Údaje nejsou vždy k dispozici plně v souladu s definicemi a členěním specifikovanými v této příloze. V případech, kdy se vykazované údaje odchylují od definic v této příloze, jsou národní centrální banky žádány, aby Evropské centrální bance (ECB) [1] poskytly vysvětlivky.

2. Koncepční rámec a shromažďování údajů

Schéma 1 shrnuje koncepční rámec, v němž národní centrální banky předkládají statistiku emisí cenných papírů ECB. Základní rozlišení je vypracováno na základě rezidentské příslušnosti emitenta [2]. Národní centrální banky vykazují všechny emise. Dvanáct národních centrálních bank Eurosystému kolektivně pokrývá všechny emise rezidentů eurozóny. Banka pro mezinárodní platby vykazuje emise "zbytku světa" pro všechny nerezidenty eurozóny, s emisemi rezidentů každého ze tří nezúčastněných členských států odlišených od ostatních zemí zbytku světa [3].

Emise jsou dále analyzovány podle jejich měnové denominace [4]: "euro/národní denominace" nebo "jiné měny". Do 1. ledna 1999 se "euro/národní denominace" vztahovala k ECU a národním měnám zúčastněných členských států. Od 1. ledna 1999 se vztahuje k euru a jeho národním denominacím. Národní centrální banky vykazují emise svých tuzemských rezidentů bez ohledu na měnu emise. Banka pro mezinárodní platby vykazuje rezidenty zbytku světa emitující pouze v eurech/národních denominacích [5].

Schéma 1: Souhrn koncepčního rámce

+++++ TIFF +++++

Hlavní agregáty lze odvodit jako součty bloků údajů: součet A a B udává celkové emise v eurech, součet A a C udává celkové emise rezidentů eurozóny. Blok D není pro odvození požadovaných agregátů nutný.

Rezidentská příslušnost emitenta se používá jako primární rozlišení, protože je jednoznačná a odráží relativní sílu subjektů vykazujících údaje: národní centrální banky za tuzemské emitenty a Banka pro mezinárodní platby za mezinárodní emitenty. Na základě tohoto koncepčního přístupu byly zpracovány samostatné formuláře výkazů pro Banku pro mezinárodní platby a národní centrální banky. Jsou připojeny jako dodatek 2.

Národní centrální banky mohou mít neúplné údaje o emisích tuzemských rezidentů na zahraničních trzích, zejména o emisích v měnách jiných než euro (blok C). Národní centrální banky vyplní co možná největší část formulářů výkazů na základě existujících vnitrostátních zdrojů údajů a sníží/vyplní mezery čerpáním ze sekundárních zdrojů. Navrhuje se, aby národní centrální banky poskytovaly údaje o emisích jiných než tuzemských rezidentů eurozóny na svých vnitrostátních trzích. Toto poskytování údajů by mohlo postupně získávat na významu, pokud měnová unie povede k větší integraci finančních trhů a zvýší hospodářskou soutěž mezi finančními zprostředkovateli při řízení nových emisí. Banka pro mezinárodní platby nabídla svou pomoc národním centrálním bankám při zlepšování pokrytí dat na základě vzájemnosti.

3. Rezidentská příslušnost emitenta

3.1 Definice

Emitující jednotka je definována jako rezident zpravodajské země, pokud je její ekonomický zájem soustředěn v hospodářském prostoru této země - tj. pokud se po delší dobu (jeden rok nebo více) zabývá hospodářskými činnostmi v tomto prostoru [6]. Nerezidentští emitenti zahrnují tyto jednotky: 1) jednotky, které se nacházejí v hospodářském prostoru zpravodajské země, ale nezabývají se, ani se nehodlají zabývat, hospodářskými činnostmi nebo transakcemi na území zpravodajské země po dobu jednoho roku nebo delší, nebo 2) jednotky, které se nacházejí mimo hospodářský prostor zpravodajské země.

Emise dceřiných společností, které vlastní nerezidenti zpravodajské země, ale které působí v hospodářském prostoru zpravodajské země, jsou klasifikovány jako emise rezidentských jednotek zpravodajské země. Emise ústředí nacházejících se v hospodářském prostoru zpravodajské země, které působí mezinárodně, se také považují za emise rezidentských jednotek. Emise ústředí nebo dceřiných společností, které se nacházejí mimo hospodářský prostor zpravodajské země, které však vlastní rezidenti zpravodajské země, se považují za emise nerezidentů. Například emise společnosti Volkswagen Brazílie se považují za emise provedené jednotkami, jež jsou rezidenty v Brazílii, a nikoli na území zpravodajské země.

3.2. Zpravodajská povinnost

Jak bylo vysvětleno v oddílu 2 a ilustrováno ve schématu 1, je zpravodajská povinnost založena v zásadě na tom, ve které zemi je dotčená osoba rezidentem. Národní centrální banky vykazují všechny emise svých tuzemských rezidentů (bez ohledu na měnu emise); zavádějí dělení mezi rezidenty své země, tj. tuzemskými rezidenty, a rezidenty třetích zemí. Pro každou národní centrální banku jsou "rezidenti zpravodajské země" emitenti ve zpravodajské zemi, například pro Portugalsko to jsou emitenti, kteří jsou rezidenty v Portugalsku. Nerezidentští emitenti jsou emitenti, kteří se nacházejí mimo zpravodajskou zemi, např. pro Portugalsko všichni emitenti s rezidentskou příslušností mimo Portugalsko (bez ohledu na zemi jejich domicilu).

Banka pro mezinárodní platby poskytuje údaje o rezidentech zbytku světa emitujících v eurech/národních denominacích. Vyžadují se čtyři soubory údajů: po jednom souboru pro každý ze tří nezúčastněných členských států (Dánsko, Švédsko a Spojené království) a jeden soubor pro ostatní rezidenty zbytku světa (zahrnuje všechny země mimo Evropskou unii (EU)). Pro Banku pro mezinárodní platby závisí obsah pojmu "rezident zpravodajské země" na úhlu pohledu. Například v dánském formuláři výkazu se tento pojem týká rezidentů Dánska, ve formuláři výkazu za "ostatní rezidenty zbytku světa" se týká emitentů s rezidentskou příslušností mimo EU.

Aby se předešlo dvojímu započtení nebo mezerám, je výkaznictví o emisích finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry [7] adresováno dvoustranně, a to tak, že zahrnuje jak Banku pro mezinárodní platby, tak i zúčastněné národní centrální banky. Finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, například Toyota Motor Finance Netherlands BV, plní kritéria rezidentské příslušnosti podle ESA 95, a proto jsou klasifikovány jako rezidenti eurozóny, v tomto případě rezidenti Nizozemska. Emise takových institucí vykazují národní centrální banky, a nikoli Banka pro mezinárodní platby.

Pokud není zpravodajská země schopna poskytnout statistiku v souladu s definicí rezidenta podle ESA 95 (a definicí rezidenta podle Mezinárodního měnového fondu (MMF)), je národní centrální banka dané země povinna poskytnout úplné vysvětlení použitých kritérií ve vysvětlivkách. Například Deutsche Bundesbank poukázala na to, že zahrnuje všechny rezidentské emitenty zabývající se hospodářskou činností v Německu, bez ohledu na dobu trvání jejich rezidentské přislušnosti ("pojem rezidentské příslušnosti v právním slova smyslu").

4. Sektorové členění emitentů

4.1 Definice

Emitenti cenných papírů jsou definováni jako ty společnosti nebo kvazispolečnosti, které se zabývají emisemi cenných papírů a nabývají právní závazek vůči držitelům těchto nástrojů v souladu s emisními podmínkami.

Vyžaduje se sektorové členění rezidentských a nerezidentských emitentů cenných papírů. Emise jsou klasifikovány podle sektoru, kterému vzniká závazek z emitovaných cenných papírů. Pokud tedy investiční banka uvede na trh dluhové cenné papíry pro obecní orgán, je emitent klasifikován jako národní a místní vládní instituce. V případě cenných papírů emitovaných prostřednictvím finančních společností vytvořených pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, kde závazek z emise má nikoli finanční společnost vytvořená pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry, ale mateřská organizace, jsou emise přiřazeny mateřské organizaci a nikoli finanční společnosti vytvořené pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry. Například emise vydané finanční společností firmy Philips jsou přiřazeny sektoru nefinančních podniků a vykazuje je Nizozemsko. Toto pravidlo je však dodrženo pouze v případě, že finanční společnost vytvořená pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry a její mateřská společnost se nacházejí v téže zemi. Pokud tedy mateřská společnost není rezidentem zpravodajské země, potom finanční společnost vytvořená pro držbu aktiv přeměněných na cenné papíry je hodnocena jako fiktivní rezident [8] zpravodajské země a emitujícím sektorem jsou "ostatní finanční zprostředkovatelé". Například emise Toyota Motor Finance Netherlands BV se přičítají ostatním finančním zprostředkovatelům Nizozemska, protože mateřská společnost "Toyota" není rezidentem v Nizozemsku.

Sektorová klasifikace zahrnuje těchto devět druhů emitentů [9]:

- ECB/národní centrální banky,

- měnové finanční instituce jiné než centrální banky zahrnují rezidentské úvěrové instituce, jak jsou definovány v právních předpisech Společenství, a všechny ostatní rezidentské finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je přijímat vklady a/nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry a/nebo investovat do cenných papírů [10].

- ostatní finanční zprostředkovatelé zahrnují finanční společnosti a kvazispolečnosti (kromě pojišťoven a penzijních fondů), které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním tím způsobem, že přijímají závazky v jiné formě, než je oběživo, vklady a/nebo vkladům velmi podobné prostředky od institucionálních jednotek jiných než měnové finanční instituce. Rovněž jsou zahrnuty pomocné finanční instituce, které se zabývají činnostmi úzce spojenými s finančním zprostředkováním, ale které samy finanční zprostředkování neprovádějí [11].

- pojišťovny a penzijní fondy zahrnují finanční společnosti a kvazispolečnosti, které nemají povahu měnových institucí a které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik [12].

- nefinanční podniky zahrnují společnosti a kvazispolečnosti, které se nezabývají finančním zprostředkováním, ale především výrobou tržního zboží a poskytováním nefinančních služeb [13].

- ústřední vládní instituce zahrnují správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se vztahuje na celý hospodářský prostor zpravodajské země kromě správy fondů sociálního zabezpečení [14].

- národní a místní vládní instituce: národní vládní instituce zahrnují jednotlivé institucionální jednotky vykonávající některé z funkcí vlády na nižší úrovni než ústřední vládní instituce a na úrovni vyšší, než místní vládní instituce kromě správy fondů sociálního zabezpečení. Místní vládní instituce zahrnují veřejnou správu, jejíž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část hospodářského prostoru zpravodajské země kromě místních orgánů fondů sociálního zabezpečení [15].

- fondy sociálního zabezpečení jsou definovány jako ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek [16].

- mezinárodní instituce zahrnují nadnárodní a mezinárodní organizace jako Evropská investiční banka, MMF a Světová banka.

Pokud se veřejná společnost privatizuje pomocí emise kotovaných akcií, je emitujícím sektorem sektor "nefinančních podniků". Pokud se obdobně privatizuje veřejná úvěrová instituce, je emitující sektor "měnové finanční instituce jiné než centrální banky". Vzácné případy emisí ze strany domácností nebo neziskových institucí sloužících domácnostem se pro účely tohoto postupu klasifikují jako emise "nefinančních podniků".

4.2 Zpravodajská povinnost

Pokud se zpravodajská země odchýlí od této klasifikace nebo nemůže odděleně určit všechny emise podle sektoru emitenta, uvede co možná nejpodrobnější členění v souladu s výše uvedenou klasifikací a poskytne vysvětlivky zvýrazňující všechny odchylky a ty sektory, které nelze samostatně určit. Například pokud nelze samostatně odlišit emise ostatních finančních zprostředkovatelů od emisí nefinančních podniků, přenášejí se celkové emise těchto dvou sektorů buď jako emise ostatních finančních zprostředkovatelů, nebo jako emise nefinančních podniků. Klasifikace je dokumentována v národních vysvětlivkách.

Banka pro mezinárodní platby dodržuje níže uvedená přiřazení mezi sektorovým členěním emitentů, které je k dispozici v databázi Banky pro mezinárodní platby, a členěním požadovaným ve formulářích výkazů:

Schéma 2: sektorové přiřazení ve vztahu k databázi Banky pro mezinárodní platby

+++++ TIFF +++++

5. Okamžik evidence emise

Pro účely zde shromažďované statistiky se emise považuje za provedenou v okamžiku, kdy emitent obdrží platbu, a nikoli v okamžiku, kdy syndikát převezme závazek. Banka pro mezinárodní platby vykazuje tyto emise jako "dokončené" emise [17].

6. Měna emise

6.1 Definice

Měna emise je definována jako měnová denominace cenného papíru. Dluhopisy s dvojí měnou, u kterých je dluhopis splácen nebo kupón placen v měně odlišné od denominace dluhopisu, se klasifikují podle denominace dluhopisu.

Globální dluhopisy [18] jsou obvykle denominovány v jediné měně, nejčastěji v amerických dolarech. Pokud je globální dluhopis emitován ve více než jedné měně, vykazuje se každá část jako samostatná emise podle své měny emise.

Pokud jsou emise denominovány ve dvou měnách, například 70 % v eurech a 30 % v amerických dolarech, je žádoucí vykazovat příslušné složky emise samostatně podle jejich měnové denominace. Tedy 70 % emise se vykazuje jako emise v eurech/národních denominacích [19] a 30 % emise v jiných měnách [20]. V případě, že není možné samostatně určit měnové složky emise, uvede se skutečné členění podle zpravodajské země v národních vysvětlivkách.

Kotované akcie se považují za emitované v měně země, ve které je společnost rezidentem; emise akcií v jiných měnách jsou zanedbatelné nebo neexistují. Údaje o kotovaných akciích se tedy týkají pouze všech emisí rezidentů eurozóny.

6.2 Zpravodajská povinnost

U historických údajů do 1. ledna 1999 termín "euro/národní denominace" označuje ECU a národní měny zúčastněných členských států. Od 1. ledna 1999 označuje euro a jeho národní denominace. "Jiné měny" označují všechny ostatní měny, včetně národních měn nezúčastněných členských států (DKK, SEK, GBP).

Národní centrální banky rozlišují mezi emisemi svých tuzemských rezidentů v eurech/národních denominacích (blok A) a v jiných měnách (blok C). Například Německo vykazuje všechny cenné papíry emitované v eurech, DEM, ECU [21] a v národních měnách zúčastněných členských států (FRF, ITL, ATS, atd.) jako emise v eurech/národních denominacích (blok A). Všechny ostatní emise tuzemských rezidentů denominované ve všech ostatních měnách (GBP, CHF, USD, JPY, atd.) vykazuje jako blok C.

Pro historická období do 1. ledna 1999 jsou národní centrální banky, které nejsou schopny provést rozlišení mezi emisemi v eurech/národních denominacích jiných než místní měny (včetně ECU) a emisemi v jiných měnách, povinny ve vysvětlivkách popsat, kde byly emise klasifikovány, a uvést celkovou částku emisí, které nebyly řádně zařazeny, aby umožnily vyhodnocení rozsahu narušení.

Banka pro mezinárodní platby vykazuje emise rezidentů zbytku světa v eurech/národních denominacích (blok B), ale nikoli v jiných měnách. Databáze Banky pro mezinárodní platby obsahuje údaje o měně emise, a proto ji lze použít pro odlišení emisí provedených v eurech/národních denominacích od emisí v jiných měnách.

7. Klasifikace emisí

Emise jsou analyzovány ve dvou širších skupinách: 1) cenné papíry jiné než akcie (kromě finančních derivátů) [22] a 2) kotované akcie (kromě akcií investičních fondů) [23]. Soukromé nabídky jsou zahrnuty v nejvyšší možné míře. Papíry peněžního trhu jsou zahrnuty jako součást cenných papírů jiných než akcie, ale deriváty a akcie investičních fondů nejsou do zpravodajského rámce zahrnuty. Kromě toho jsou vyloučeny nekotované akcie a ostatní majetkové účasti, protože tyto údaje nejsou ve velké míře k dispozici ve stávajícím rámci statistiky emisí cenných papírů [24]. Kromě toho existují pochybnosti o analytické užitečnosti podchycování nekotovaných akcií a ostatních majetkových účastí, protože takové emise nemusí být obchodovatelné.

7.1 Cenné papíry (jiné než akcie) [25]

Kategorie cenné papíry jiné než akcie [26] (kromě finančních derivátů) se skládá ze všech finančních aktiv, které jsou nástroji na doručitele, jsou obvykle obchodovatelné, jsou obchodovány na sekundárních trzích a držitelům nezakládají žádná vlastnická práva k institucionální jednotce, která je vydala. Tato kategorie zahrnuje finanční aktiva, která jsou typicky zastoupena dokumenty určenými k oběhu a jejichž nominální hodnota je určena v okamžiku emise. Tato kategorie zahrnuje emise směnek cizích ("bills"), dluhopisů ("bonds"), směnek vlastních ("notes"), obligací ("debentures") a podobných nástrojů běžně obchodovaných na finančních trzích. Nástroje zařazené do této kategorie lze charakterizovat tak, že dávají svým držitelům bezpodmínečné právo na pevný nebo smluvně stanovený proměnlivý peněžní výnos ve formě kupónových výnosů (úroků) a/nebo na pevně stanovenou částku k určitému datu nebo datům nebo počínaje datem stanoveným v okamžiku emise. Soukromé nabídky jsou zahrnuty v nejvyšší možné míře. Globální dluhopisy jsou zahrnuty.

U emisí cenných papírů měnovými finančními institucemi musí být výkaznictví národních centrálních bank v případě statistiky emisí cenných papírů a v případě rozvahové statistiky měnových finančních institucí shodné, protože pokrytí nástrojů a emitujících měnových finančních institucí je v obou případech stejné [27].

Následující nástroje obsažené v databázi Banky pro mezinárodní platby jsou klasifikovány jako cenné papíry jiné než akcie:

- vkladové listy,

- obchodní cenné papíry,

- pokladniční poukázky,

- dluhopisy,

- euro obchodní cenné papíry,

- střednědobé směnky,

- ostatní krátkodobé cenné papíry.

V národních vysvětlivkách národní centrální banky uvedou údaje o druhu cenných papírů, které jsou zahrnuty do národních údajů, včetně vnitrostátních náležitostí těchto cenných papírů. Pokud jsou vykazované údaje známy jen pro část pokrytí, zpravodajská země uvede, kde existují mezery. Kromě toho národní centrální banky udávají hrubé národní odhady pokrytí cenných papírů pro každou kategorii emisí tuzemských rezidentů [28].

Kategorie cenné papíry jiné než akcie se dělí do dvou dílčích pozic:

7.1.1. Krátkodobé cenné papíry (jiné než akcie) [29]

Dílčí pozice "krátkodobé cenné papíry jiné než akcie" se skládá ze všech emisí cenných papírů jiných než akcie s krátkodobou původní splatností; krátkodobé cenné papíry se obvykle vydávají s emisním disážiem. Tato dílčí pozice nezahrnuje cenné papíry, jejichž obchodovatelnost, ačkoli teoreticky možná, je v praxi velmi omezená.

Zahrnuty jsou tyto nástroje [30]:

- pokladniční poukázky a ostatní krátkodobé cenné papíry emitované vládními institucemi,

- obchodovatelné krátkodobé cenné papíry emitované finančními a nefinančními podniky. Pro tyto cenné papíry se užívá řada označení včetně těchto: obchodní cenné papíry, obchodní směnky, a to vlastní i cizí ("commercial bills", "bills of trade", "promissory notes", "bills of exchange") a vkladové listy,

- krátkodobé cenné papíry emitované na základě upsaných dlouhodobých dluhopisových programů a,

- bankovní akcepty.

Pokud jsou bankovní akcepty obchodovatelné a jsou zařazeny do vykazovaných údajů za krátkodobé cenné papíry jiné než akcie, zpravodajská země v národních vysvětlivkách vysvětlí vnitrostátní postupy evidence těchto nástrojů a povahu těchto nástrojů.

7.1.2 Dlouhodobé cenné papíry (jiné než akcie) [31]

Dílčí pozice dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie se skládá ze všech emisí cenných papírů jiných než akcie s dlouhodobou původní splatností; dlouhodobé cenné papíry jsou obvykle emitovány s kupóny.

Zahrnuty jsou tyto nástroje [32]:

- dluhopisy na doručitele,

- podřízené dluhopisy, často označované jako podřízený dluh,

- dluhopisy s volitelnou lhůtou splatnosti, z nichž poslední je déle než za 1 rok,

- časově neomezené dluhopisy ("undated bonds") či věčné dluhopisy ("perpetual bonds"),

- dluhopisy s proměnlivým úročením ("variable rate notes"),

- cenné papíry s indexovanou sazbou, u kterých se hodnota jistiny váže na cenový index, cenu zboží nebo na index směnného kurzu,

- dluhopisy s hlubokým emisním disážiem ("deep-discounted bonds") a bezkupónové dluhopisy,

- eurodluhopisy. Dluhopisy, které jsou obvykle prostřednictvím mezinárodního syndikátu finančních institucí několika zemí umístěny na trhu alespoň dvou zemí současně a které jsou vyjádřeny v měně, která nemusí být měnou ani jedné z těchto zemí,

- globální dluhopisy. Dluhopisy emitované současně na tuzemském a euro trhu,

- soukromě emitované dluhopisy. Dluhopisy omezené dvoustrannou dohodou na určité investory za předpokladu, že tyto dluhopisy jsou alespoň potenciálně převoditelné,

- cenné papíry, které vznikly na základě konverze úvěrů,

- úvěry, které se staly de facto obchodovatelnými,

- vyměnitelné dluhopisy a "loan stock", které lze vyměnit za akcie emitující společnosti či za akcie jiné společnosti, dokud nedojde k výměně. V případech, kdy je možné od základního dluhopisu oddělit opci zakládající právo k výměně za akcie, je tato opce [33] vyloučena,

- akcie nebo akciový kapitál, které poskytují pevný výnos, ale které neposkytují účast na rozdělení zůstatkové hodnoty při zrušení společnosti, včetně neúčastnických preferenčních akcií,

- finanční aktiva emitovaná v rámci sekuritizace úvěrů, hypoték, závazků z kreditních karet, pohledávek a ostatních aktiv.

Vyloučeny jsou tyto nástroje:

- transakce s cennými papíry, které jsou součástí dohod o zpětném odkupu,

- emise cenných papírů, které jsou neobchodovatelné,

- neobchodovatelné úvěry.

7.1.3 Analýza nástrojů dlouhodobých cenných papírů (jiných než akcie)

Celkové emise dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie se dále analyzují podle těchto kategorií nástrojů:

- emise s pevnou sazbou zahrnují všechny emise, u kterých se kupón v době životnosti emise nemění. V souladu s databází Banky pro mezinárodní platby jsou rovněž zahrnuty cenné papíry neemitované ani s trvale pevnou sazbou, ani s trvale proměnlivou sazbou ("emise se smíšenou sazbou") [34], například emise s pevnou a následně proměnlivou sazbou nebo emise s proměnlivou a následně pevnou sazbou a emise, u nichž není kupónový výnos po celou dobu životnosti cenných papírů stejný a dále emise se stoupající nebo klesající sazbou ("step-up securities" a "step-down securities"),

- emise s proměnlivou sazbou zahrnují všechny emise, u nichž je kupón periodicky znovu nastavován podle nezávislé úrokové sazby, včetně indexovaných kupónů,

- bezkupónové dluhopisy zahrnují všechny emise bez kupónového výnosu. Obvykle jsou takové dluhopisy emitovány s emisním disážiem a jsou spláceny v nominální hodnotě. Rovněž zahrnují dluhopisy emitované v nominální hodnotě a splácené za ážio, například dluhopisy s cenou, za kterou jsou spláceny, vázanou na směnný kurz nebo index. Většina disážia nebo ážia představuje ekvivalent úroku přirostlého v době životnosti dluhopisu.

Toto členění dlouhodobých cenných papírů se poskytuje za každý emitující sektor. Součet tří výše uvedených kategorií je zásadně roven celkové částce dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie. Protože toto členění může být k dispozici pro většinu, ale nikoli pro všechny dlouhodobé dluhové cenné papíry, uznává se, že součet dluhopisů s pevnou sazbou, proměnlivou sazbou a bezkupónových dluhopisů se nemusí rovnat celkové částce dlouhodobých cenných papírů jiných než akcie. Zpravodajská země v národních vysvětlivkách uvede druh a částku dlouhodobých cenných papírů, pro které takové členění není k dispozici.

Pro krátkodobé cenné papíry jiné než akcie se takové členění nepožaduje. Všechny krátkodobé cenné papíry jsou cennými papíry s emisním disážiem, které se považují za emise s pevnou sazbou.

7.2 Kotované akcie [35]

Kategorie kotovaných (na burze zapsaných) akcií zahrnuje všechny akcie, jejichž kurzy jsou kotovány na uznávané burze cenných papírů nebo jiné formě regulovaného trhu. Akcie zahrnují veškerá finanční aktiva, která představují vlastnická práva ke společnostem a kvazispolečnostem. Tato finanční aktiva dávají obecně držitelům právo na podíl na zisku společností nebo kvazispolečností a v případě likvidace těchto subjektů na podíl z jejich čistého jmění. Nekotované akcie a ostatní majetkové účasti jsou vyloučeny.

Kotované akcie zahrnují:

- akcie emitované kapitálovými společnostmi, v nichž je odpovědnost společníků za závazky společnosti omezena: jedná se o cenné papíry, které dávají držitelům postavení spoluvlastníků a opravňují je k podílu na celkovém zisku k rozdělení a k podílu na čistém jmění v případě likvidace,

- zpětně odkoupené akcie v kapitálových společnostech, v nichž je odpovědnost společníků za závazky společnosti omezena: jedná se o akcie, jejichž příslušný vklad na základním kapitálu byl vrácen společností držitelům, ale které si držitelé ponechávají, aby nadále byli spoluvlastníky a měli nadále právo na podíl na zisku po výplatě dividend ze zbývajícího základního kapitálu a rovněž na podíl na případném přebytku při likvidaci,

- dividendové akcie emitované kapitálovými společnostmi, v nichž je odpovědnost společníků za závazky společnosti omezena: to jsou cenné papíry,

- které podle země a okolností svého vzniku mají řadu názvů, například zakladatelské akcie, ziskové akcie, dividendové akcie atd. a které nejsou součástí základního kapitálu,

- které nedávají držitelům postavení spoluvlastníků v pravém slova smyslu,

- které dávají držitelům právo na podíl na zisku zbývajícího po vyplacení dividend ze základního kapitálu a na část případného přebytku při likvidaci,

- prioritní (preferenční) akcie nebo akcie, které zajišťují účast na rozdělení zůstatkové hodnoty při zrušení společnosti. Tyto akcie mohou být kotované nebo nekotované na uznávané burze,

- soukromé nabídky cenných papírů (tj. prodej emise majetkových cenných papírů jedinému kupujícímu nebo omezenému počtu kupujících bez veřejné nabídky) jsou dle možnosti zahrnuty.

Kotované akcie nezahrnují:

- akcie nabídnuté k prodeji, ale při emisi nepřevzaté,

- dluhopisy a "loan stock" vyměnitelné na akcie: jsou zařazeny až poté, co jsou za akcie vyměněny,

- podíly společníků s neomezeným ručením v osobních společnostech,

- investice vládních institucí do kapitálu mezinárodních organizací, které jsou založeny v právní formě obchodních kapitálových společností,

- emise prémiových akcií (pouze v okamžiku emise), tj. vydání nových akcií akcionářům v poměru k jejich stávajícím podílům na základním kapitálu. Platí to i pro emise akcií při štěpení akcií, tj. když společnost nebo kvazispolečnost zvyšuje počet akcií v určitém poměru nebo násobku. Emise takových akcií se nevykazují; tyto akcie jsou však nerozlišeně zařazeny do celkového stavu kotovaných akcií [36].

Pokud je společnost privatizována a stát si ponechá část akcií, ale druhá část je kotována na regulovaném trhu, eviduje se celá částka kapitálu společnosti jako kotované akcie, protože všechny akcie by potenciálně mohly být kdykoli obchodovány za tržní hodnotu. To platí i v případě, že je část akcií prodána velkým investorům a pouze zbývající část je obchodována na burze cenných papírů.

Národní centrální banky uvádějí v národních vysvětlivkách veškeré známé mezery ve zpravodajském pokrytí kotovaných akcií. Pokud například nelze kotované a nekotované akcie samostatně určit, vykazují se údaje o všech akciích. Tento postup se vysvětlí v poznámkách a uvede se odhad částky nekotovaných akcií pro ilustraci rozsahu narušení.

8. Splatnost emise

Emise cenných papírů jiných než akcie jsou klasifikovány podle toho, zda jsou povahou krátkodobé či dlouhodobé:

- krátkodobé cenné papíry jiné než akcie zahrnují cenné papíry, které mají původní splatnost jeden rok či kratší, i pokud jsou emitovány na základě dlouhodobějších programů,

- dlouhodobé cenné papíry jiné než akcie zahrnují cenné papíry, které mají původní splatnost delší než jeden rok. Emise s volitelnými daty splatnosti, z nichž nejzazší nastane déle než za rok, a emise s neurčitými daty splatnosti jsou klasifikovány jako dlouhodobé.

Výkaznictví národních centrálních bank ohledně členění splatnosti uplatněného u statistiky emisí cenných papírů a rozvahové statistiky měnových finančních institucí je zásadně shodné [37]. Pokud nelze dodržet přísné uplatnění definic krátkodobosti a dlouhodobosti, národní centrální banky v národních vysvětlivkách uvedou, kde se vykazované údaje odchylují. Jak je navrhováno v ESA 95, odstavec 5.22, je povolena určitá pružnost při členění splatnosti, tj. ve výjimečných případech mají krátkodobé cenné papíry původní splatnost dva roky.

Metodologie, kterou v současné době používá Banka pro mezinárodní platby, se liší. Banka pro mezinárodní platby považuje všechny euro obchodní cenné papíry a jiné euro cenné papíry emitované na základě krátkodobého programu za krátkodobé nástroje a všechny nástroje emitované na základě dlouhodobých programů za dlouhodobé nástroje, bez ohledu na jejich původní splatnost.

Členění podle splatnosti v délce dvou let jako v rozvahové statistice měnových finančních institucí není při krátkodobém přístupu považováno za nutné.

9. Sladění stavů a toků

Národní centrální banky předkládají údaje o zůstatcích, (brutto) emisích a o spláceních či zpětných odkupech krátkodobých a dlouhodobých dluhových cenných papírů a o kotovaných akciích. V případě, že údaje o emisích a spláceních či zpětných odkupech během vykazovaného období nejsou samostatně k dispozici, národní centrální banky namísto toho vykazují zůstatkové "netto emise".

Schéma 3 schématicky znázorňuje vazbu mezi stavy (zůstatky emisí) a toky (brutto emise, splácení či zpětné odkupy a netto emise). V praxi je vazba složitější z důvodu změn cen a směnných kurzů, reinvestovaného (přirostlého) úroku, překlasifikací, revizí a ostatních úprav [38].

Schéma 3: Vazba mezi stavy a toky

+++++ TIFF +++++

S odhlédnutím od všech úprav jsou zůstatky emisí na konci vykazovaného období zásadně rovny součtu zůstatků emisí na konci předchozího vykazovaného období a částce (brutto) emisí, od které odečteme splácení či zpětné odkupy v průběhu vykazovaného období. Analogicky jsou zůstatky emisí na konci vykazovaného období rovny součtu zůstatků emisí na konci předchozího vykazovaného období a netto emisí v průběhu vykazovaného období.

(Brutto) emise v průběhu vykazovaného období zahrnují všechny emise dluhových cenných papírů a kotovaných akcií, u kterých emitent prodává cenné papíry za hotovost. Týkají se běžné tvorby nových nástrojů. Zahrnují akcie společností, které jsou na burze cenných papírů kotovány poprvé, včetně nově vzniklých společností nebo soukromých společností s akciemi neobchodovatelnými na burze, které se staly společnostmi veřejnými s akciemi obchodovatelnými na burze. Zahrnuje to i privatizaci veřejných společností, kdy jejich akcie začínají být kotovány na burze cenných papírů. Emise prémiových akcií je vyloučena [39]. Výměna nebo převod cenných papírů během převzetí nebo fúze nejsou zahrnuty [40], pokud nejsou vytvořeny nové nástroje. Emise cenných papírů, které lze později vyměnit za jiné nástroje, se evidují jako emise v jejich původní kategorii nástroje; při výměně jsou v této kategorii nástrojů splaceny za tutéž částku, za kterou jsou pak v nové kategorii považovány za znovu emitované [41]. Okamžik, kdy byly emise dokončeny, se definuje jako okamžik, kdy je provedena platba; evidence emisí tedy co nejpřesněji zobrazuje dobu platby za příslušnou emisi.

Splácení či zpětné odkupy v průběhu vykazovaného období zahrnují všechny zpětné odkupy dluhových cenných papírů a kotovaných akcií emitentem, kdy investor obdrží za cenné papíry hotovost. Jde o obvyklé rušení nástrojů. Splácení či zpětné odkupy zahrnují všechny dluhové cenné papíry, které dosáhly svého data splatnosti, i předčasná splácení. Zpětné odkupy akcií společnostmi se zahrnují v případě, že společnost odkoupí všechny akcie za hotovost před změnou své právní formy nebo odkoupí část svých akcií za hotovost, a to následně vede ke snížení kapitálu. Zpětné odkupy akcií nejsou zahrnuty, pokud jsou investicemi do vlastních akcií společností [42].

Netto emise jsou zůstatkem všech vydaných emisí po odečtení všech splácení či zpětných odkupů, ke kterým došlo v průběhu vykazovaného období. Netto emise se uvádějí pouze tehdy, pokud nelze samostatně určit emise a splácení či zpětné odkupy.

10. Ocenění

Hodnota emisí cenných papírů obsahuje cenovou složku a složku směnného kurzu, pokud jsou emise denominovány v měnách jiných než měna vykazovaná.

10.1 Ocenění pomocí cen

Stavy a toky kotovaných akcií jsou vykazovány v tržní hodnotě, stavy a toky cenných papírů jiných než akcie v nominální hodnotě. Výjimka v evidenci stavů a toků cenných papírů jiných než akcie v nominální hodnotě se týká dluhopisů s hlubokým emisním disážiem a bezkupónových dluhopisů, u kterých jsou emise vedeny ve skutečně zaplacené částce, tj. ceně s emisním disážiem v okamžiku nákupu, a splácení v době splatnosti v nominální hodnotě. Hodnota zůstatků dluhopisů s hlubokým emisním disážiem a bezkupónových dluhopisů jsou skutečně zaplacené částky plus přirostlý úrok. Předčasná splácení či zpětné odkupy se evidují v hodnotě skutečně zaplacené částky plus přirostlého úroku v době splácení či zpětného odkupu.

Určité rozdíly v postupech ocenění pomocí cen v různých zemích jsou akceptovány. Každá zpravodajská země podrobně specifikuje v národních vysvětlivkách použitý oceňovací postup použitý pro 1) krátkodobé dluhové cenné papíry; 2) dlouhodobé dluhové cenné papíry; 3) dluhopisy s emisním disážiem a 4) kotované akcie. Pokud se ocenění u stavů a toků liší, musí být rovněž podáno vysvětlení.

Ocenění pomocí cen podle ESA 95, které u dluhových cenných papírů a akcií vyžaduje, aby byly toky evidovány v hodnotě transakce a stavy v tržní hodnotě, se v tomto kontextu nepoužívá.

Existujícími pravidly pro oceňování u Banky pro mezinárodní platby jsou nominální hodnota pro dluhové cenné papíry a emisní hodnota pro kotované akcie. U dluhopisů s hlubokým emisním disážiem a bezkupónových dluhopisů se vypočítává přirostlý úrok.

10.2 Ocenění pomocí vykazované měny a směnného kurzu

Národní centrální banky vykazují veškeré údaje ECB vyjádřené v eurech, včetně historických řad.

U přepočtů cenných papírů emitovaných tuzemskými rezidenty v jiných měnách (blok C) na euro [43] dodržují národní centrální banky co možná nejpřesněji zásady kurzového oceňování na základě ESA 95 [44]:

- zůstatky emise mají být přepočteny na eura/národní denominace příslušným tržním směnným kurzem střed převažujícím na konci vykazovaného období, tj. na konci pracovní doby posledního pracovního dne vykazovaného období,

- emise a splácení či zpětné odkupy mají být přepočteny na eura/národní denominace příslušným tržním směnným kurzem střed převažujícím v okamžiku platby. Pokud není možné určit přesný směnný kurz platný pro přepočet, lze použít směnný kurz, který je co nejblíže tržnímu kurzu střed v době platby.

U období do 1. ledna 1999 národní centrální banky co nejpřesněji dodržují tyto standardy ESA 95 u přepočtů všech emisí, splácení či zpětných odkupů a zůstatků emisí v netuzemských měnách na euro/národní denominace zpravodajských zemí. Pro účely zasílání údajů do ECB se pak celé časové řady přepočítávají na euro pomocí neodvolatelných přepočítacích koeficientů k 31. prosinci 1998.

Banka pro mezinárodní platby vykazuje do ECB všechny emise rezidentů zbytku světa v eurech/národních denominacích (blok B) v amerických dolarech pomocí směnného kurzu konce období pro zůstatky emisí a průměrným směnným kurzem období pro emise a splácení či zpětné odkupy. ECB přepočítává všechny údaje na euro pomocí stejné zásady, jakou původně používala Banka pro mezinárodní platby. Do 1. ledna 1999 se jako zástupce používá směnný kurz mezi ECU a americkým dolarem.

11. Koncepční shoda

Statistika emisí cenných papírů a rozvahová statistika měnových finančních institucí jsou ve vztahu k emisím obchodovatelných nástrojů [45] měnovými finančními institucemi propojeny. Pokrytí nástrojů a měnových finančních institucí, které je emitují, se pojmově shodují, jakož i zařazení nástrojů do pásem splatnosti a členění podle měn. Existují rozdíly u postupů oceňování, kterými jsou nominální hodnota pro statistiku emisí cenných papírů a tržní hodnota pro rozvahovou statistiku měnových finančních institucí. S odhlédnutím od oceňovacích rozdílů odpovídá pro každou zemi zůstatek emise cenných papírů emitovaných měnovými finančními institucemi, která je vykazována pro statistiku emisí cenných papírů, položkám 11 ("emitované dluhové cenné papíry") a 12 ("papíry peněžního trhu") na straně pasiv rozvah měnových finančních institucí. Krátkodobé cenné papíry v pojetí definovaném pro statistiku emisí cenných papírů odpovídají součtu papírů peněžního trhu a emitovaných dluhových cenných papírů do jednoho roku [46]. Dlouhodobé cenné papíry v pojetí definovaném pro statistiku emisí cenných papírů se rovnají součtu emitovaných dluhových cenných papírů nad jeden rok až dva roky a emitovaných dluhových cenných papírů nad dva roky.

Národní centrální banky přezkoumávají pokrytí statistiky emisí cenných papírů a rozvahové statistiky měnových finančních institucí a informují ECB o všech koncepčních rozdílech. Provádějí se tři druhy kontrol shody: pro emise vydané 1) národními centrálními bankami v eurech/národních denominacích; 2) měnovými finančními institucemi jinými než centrální banky v eurech/národních denominacích; a 3) měnovými finančními institucemi jinými než centrální banky v ostatních měnách. Menší rozdíly jsou možné a akceptované, protože statistika emisí cenných papírů a rozvahová statistika měnových finančních institucí jsou odvozeny ze zpravodajských systémů na národní úrovni, které slouží jiným účelům.

12. Periodicita vykazování, lhůty a časový rozsah

Periodicita vykazování do ECB je měsíční.

Statistika emisí cenných papírů se přenáší do ECB nejpozději pět týdnů po skončení měsíců, ke kterým se údaje vztahují. Přesná data přenosů jsou národním centrálním bankám sdělena předem v podobě časového plánu vykazování.

Časové řady přenášené do ECB v zásadě začínají v lednu 1990. Zůstatek emisí ke konci prosince 1989 slouží jako výchozí bod. Pro poskytování údajů se rozlišuje mezi "aktuálními údaji" počínaje lednem 1999, "historickými údaji" počínaje lednem 1995 a "dlouhodobými řadami" počínaje lednem 1990.

V případě nutnosti národní vysvětlivky vyjasní důvody přerušení řad a revizí.

13. Elektronický přenos statistiky emisí cenných papírů - identifikátor skupiny klíčů: ECB_SEC1

13.1 Skupina klíčů emisí cenných papírů a odpovídající seznamy kódů

Skupina klíčů ECB_SEC1 se týká statistiky ECB o cenných papírech jiných než akcie (krátko a dlouhodobé) a kotovaných akciích. Byla sestavena tak, aby co nejvíce čerpala ze seznamů kódů skupiny klíčů a kódových hodnot již definovaných pro statistiku MUFA a platební bilance, zejména ve vztahu k pojmům a definicím ESA 95.

Dimenze a atributy používané ve skupině klíčů emisí cenných papírů jsou popsány níže. Pro statistiku emisí cenných papírů bylo jako nezbytné k určení časové řady specifikováno devět dimenzí [47]:

Tabulka 1. Skupina klíčů emisí cenných papírů (ECB_SEC1): dimenze řad

DIMENZE

Každá z devíti statistických dimenzí nabývá hodnot z odpovídajícího seznamu kódů. Například podle výše uvedené tabulky dimenze REF_AREA (Referenční oblast) nabývá hodnot ze seznamu kódů CL_AREA_EE. Popis dimenzí skupiny klíčů ECB_SEC1 je uveden níže, ve stejné posloupnosti, v jaké se vyskytují v klíči.

13.1.1 Dimenze č. 1: Periodicita (FREQ; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí periodicitu vykazované časové řady. Použitý seznam kódů je CL_FREQ. Hodnoty použité ve skupině klíčů emisí cenných papírů jsou jen podskupinou hodnot specifikovaných v tomto seznamu kódů: M pro měsíční, Q pro čtvrtletní a A pro roční. Požadavkem jsou měsíční údaje. Pokud nejsou měsíční údaje k dispozici a nelze provést odhady, lze zaslat čtvrtletní nebo roční údaje.

13.1.2 Dimenze č. 2: Referenční oblast (REF_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje zemi, ve které je sektor emitenta rezidentem [48]. Přidružený seznam kódů je CL_AREA_EE. Pro definování referenční oblasti pro skupinu klíčů emisí cenných papírů se používá pouze podskupina hodnot, protože emitujícími zeměmi je 15 členských států EU a zbytek světa.

13.1.3 Dimenze č. 3: Sektor emitující cenné papíry (SEC_ISSUING_SECTOR; délka: čtyři znaky)

Tato dimenze představuje členění emitujících sektorů a je propojena se seznamem kódů CL_ESA95_SECTOR. Ve skupině klíčů emisí cenných papírů se používá pouze podskupina deseti hodnot - rozlišuje se pouze devět emitujících sektorů a jedna hodnota pro hospodářství celkem.

13.1.4 Dimenze č. 4: Položka cenných papírů (SEC_ITEM; délka: šest znaků)

Tato dimenze představuje seznam položek vypracovaných pro MUFA v souladu s ESA 95. Je propojena se seznamem kódů CL_ESA95_ACCOUNT. Ve skupině klíčů emisí cenných papírů se používá pouze podskupina hodnot ze seznamu kódů, protože pouze některé z kategorií nástrojů jsou požadovány při krátkodobém přístupu ke statistice emisí cenných papírů. Dvě kategorie nástrojů v seznamu kódů označují "doplňující (memo) položky", které lze přenášet nepovinně: "nekotované akcie" a "ostatní majetkové účasti".

13.1.5 Dimenze č. 5: Ocenění cenných papírů (SEC_VALUATION; délka: jeden znak)

Tato dimenze určuje metodu oceňování používanou pro statistiku emisí cenných papírů a je propojena se seznamem kódů CL_MUFA_VALUATION. Používá se pouze podskupina hodnot, protože ne všechny metody oceňování v seznamu kódů jsou relevantní pro statistiku emisí cenných papírů.

Požadavkem krátkodobého přístupu je vykazovat cenné papíry jiné než akcie v nominální hodnotě (N) a kotované akcie v tržní (transakční) hodnotě (M). Byly definovány dvě další metody oceňování: hodnota včetně přirostlého úroku (A) a skutečně zaplacená částka (E). Hodnota včetně přirostlého úroku (A) "rozvrhuje" úrok, založený na rozdílu mezi cenou v době splácení či zpětného odkupu a emisní cenou, po dobu životnosti dluhopisu. Skutečně zaplacená částka (E) se týká ceny v okamžiku nákupu. Pro splácení či zpětné odkupy a zůstatky emisí skutečně zaplacená částka označuje "historickou" cenu v době nákupu, tj. narozdíl od tržního ocenění se cenné papíry "nepřeceňují".

Pro dlouhodobé cenné papíry jiné než akcie mohou být druhy emisí (dluhopisy s pevnou sazbou, proměnlivou sazbou a nulovými kupóny) oceňovány pomocí různých metod, které vedou ke smíšenému ocenění celku. Například emise s pevnou a proměnlivou sazbou se obvykle oceňují nominální hodnotou a bezkupónové dluhopisy skutečně zaplacenou částkou. Obecně je relativní počet bezkupónových dluhopisů malý, a proto nebyla v seznamu kódů stanovena položka pro smíšené ocenění; celková částka dlouhodobých cenných papírů se vykazuje v nominální hodnotě (N). V případech, kdy je závažnost jevu značná, se pro celkovou částku používá hodnota "nespecifikováno" (Z). Pokud obecně dojde k situaci se smíšeným oceněním, uvádí národní centrální banky podrobnosti na úrovni atributu (viz atribut sestavování, oddíl 13.2).

13.1.6 Dimenze č. 6: Druh údajů o cenných papírech (DATA_TYPE_SEC; délka jeden znak)

Tato dimenze byla speciálně navržena tak, aby splňovala požadavky skupiny klíčů emisí cenných papírů podle krátkodobého přístupu. V této souvislosti uvádí druh údajů v rámci statistiky emisí cenných papírů a je propojena se seznamem kódů CL_DATA_TYPE_SEC, který obsahuje celkem čtyři hodnoty: 1) zůstatky emisí; 2) (brutto) emise; 3) splácení či zpětné odkupy; a 4) netto emise. Netto emise jsou uváděny pouze tehdy, pokud nelze samostatně určit emise a splácení či zpětné odkupy.

13.1.7 Dimenze č. 7: Měna transakce (CURRENCY_TRANS; délka: tři znaky)

Tato dimenze popisuje měnu, ve které jsou cenné papíry emitovány, a je přidružena k seznamu kódů CL_CURRENCY. Pro skupinu klíčů emisí cenných papírů se používá pouze podskupina hodnot ze seznamu kódů. Cenné papíry emitované v eurech nebo národních denominacích eura jsou vykazovány s dimenzí měny EUR [49], zatímco cenné papíry emitované v měnách jiných než euro jsou vykazovány se Z06. Tři další hodnoty (DKK, SEK a GBP) jsou již v seznamu kódů obsaženy, protože mohou být nutné pro přenos údajů ze strany nezúčastněných členských států.

13.1.8 Dimenze č. 8: Měna řady nebo speciální výpočet (SERIES_DENOM; délka: jeden znak)

Tato dimenze specifikuje měnu, ve které je časová řada vyjádřena, a je propojena se seznamem kódů CL_SERIES_DENOM. Pro tuto skupinu klíčů se používají tři hodnoty: euro (E), národní měna (N) a americký dolar (U) [50]. Hodnota národní měny N byla zařazena proto, aby umožnila budoucí vykazování údajů členskými státy, které dosud nepřijaly euro, v jejich vlastní národní denominaci.

13.1.9 Dimenze č. 9: Sufix řady v kontextu cenných papírů (SEC_SUFFIX; délka: jeden znak)

Tato dimenze byl speciálně navržena tak, aby splňovala požadavky skupiny klíčů emisí cenných papírů podle krátkodobého přístupu. V této souvislosti umožňuje nový vývoj nebo rozšíření specifické pro statistiku emisí cenných papírů, které by mohly být v budoucnosti třeba. V současné době existuje jen jedna hodnota propojená se seznamem kódů CL_SEC_SUFFIX - Z "nespecifikováno".

13.1.10 Pořadí dimenzí

Pořadí dimenzí je stanoveno v každé skupině klíčů. Níže je uvedeno několik příkladů klíčů časových řad (s odkazem na bloky údajů uvedené ve schématu 1 a dodatku 2):

- Příklad klíče časové řady v bloku A: M : AT : 1000 : F33100 : N : 1 : EUR : E : Z

Měsíčně: Rakousko: Hospodářství celkem: Krátkodobé cenné papíry jiné než akcie: Nominální hodnota: Zůstatek emisí na konci období (stavy): Emitováno v euru a jeho národních denominacích: Euro: Sufix nespecifikován.

- Příklad klíče časové řady v bloku C: M : AT : 1220 : F33200 : N : 2 : Z06 : E : Z

Měsíčně: Rakousko: Měnové finanční instituce jiné než centrální banky: Dlouhodobé cenné papíry jiné než akcie: Nominální hodnota: (Brutto) emise (toky): Emitováno v cizích měnách, kombinovaně: Euro: Sufix nespecifikován.

- Příklad klíče časové řady v bloku B: M : Z8 : 1230 : F33201 : N : 3 : EUR : U : Z

Měsíčně: Zbytek světa (nezařazeno): Ostatní finanční zprostředkovatelé: Dlouhodobé cenné papíry jiné než akcie/emise s pevnou sazbou: Nominální hodnota: Splácení či zpětné odkupy (toky): Emitováno v euru a jeho národních denominacích: USD: Sufix nespecifikován.

13.2. Atributy

Kromě devíti dimenzí definujících klíč byl definován soubor atributů [51]. Ty jsou přiřazovány na různých úrovních vyměňovaných informací.

Tabulka 2. Kódované a nekódované atributy definované pro skupinu klíčů ECB_SEC1

Úroveň přiřazení | Statistická veličina | Formát | Seznam kódů |

| | | |

Atributy na úrovni podskupiny

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni časové řady

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni sledování

(výměna společně s údaji v hlavním segmentu ARR kromě OBS_COM vyměňované pomocí skupiny FNS)

Tabulka 3. Společné vlastnosti atributů pro skupinu klíčů ECB_SEC1: národní centrální banky eurozóny se zpravodajskou povinností vůči ECB

| Status | První hodnota stanovená… | Upravitelná národními centrálními bankami |

TITLE | C | ECB | Ne |

UNIT | M | ECB | Ne |

UNIT_MULT | M | ECB | Ne |

DECIMALS | M | ECB | Ne |

TITLE_COMPL | M | ECB | Ne |

NAT_TITLE | C | národní centrální bankou | Ano |

COMPILATION | C | národní centrální bankou | Ano |

COVERAGE | C | národní centrální bankou | Ano |

COLLECTION | M | ECB | Ne |

AVAILABILITY | M | ECB | Ne |

DOM_SER_IDS | C | národní centrální bankou | Ano |

BREAKS | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_STATUS | M | Řídí zpravodajské instituce |

OBS_CONF | C |

OBS_PRE_BREAK | C |

OBS_COM | C |

| M: povinný C: podmíněný | | |

[1] Kontrolní seznam viz dodatek 1.

[2] Definováno v oddílu 3.

[3] Výkaznictví ze strany Banky pro mezinárodní platby je v těchto obecných zásadách obsaženo vždy, kdy je to nutné z důvodu úplnosti a jasnosti. Tyto obecné zásady však nejsou pro Banku pro mezinárodní platby určeny.

[4] Definováno v oddílu 6.

[5] Týká se emisí v národních denominacích eura. Emise rezidentů zbytku světa v DKK, SEK a GBP jsou součástí bloku D, a tudíž není vykazování těchto emisí v rámci krátkodobého přístupu požadováno.

[6] Viz Evropský systém účtů z r. 1995 (dále jen ESA 95), obsažený v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství, Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1, naposledy pozměněného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 359/2002, Úř. věst. L 58, 28.2.2002, s. 1, odst. 1.30.

[7] Viz ESA 95, odstavec 2.55(f). Také uváděno jako subjekty zvláštního účelu nebo zvláštní instituce financování.

[8] Viz ESA 95, odstavec 2.15.

[9] Viz také Evropská centrální banka, "Money and Banking Statistics Sector Manual - Guidance for the statistical classification of customers"), druhé vydání, ECB, listopad 1999.

[10] Viz nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí, Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1, ve znění nařízení ECB/2002/8, Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

[11] Viz ESA 95, odstavce 2.53-2.59.

[12] Viz ESA 95, odstavce 2.60-2.67.

[13] Viz ESA 95, odstavce 2.21-2.31.

[14] Viz ESA 95, odstavec 2.71.

[15] Viz ESA 95, odstavce 2.72 a 2.73.

[16] Viz ESA 95, odstavec 2.74.

[17] Narozdíl od "ohlášených" emisí.

[18] Globální dluhopisy jsou klasifikovány jako dlouhodobé cenné papíry (jiné než akcie); viz oddíl 7.1.2.

[19] Blok A pro národní centrální banky a Blok B pro Banku pro mezinárodní platby.

[20] Blok C pro národní centrální banky a Banka pro mezinárodní platby nevykazuje v tomto případě žádné údaje, protože Banka pro mezinárodní platby vykazuje pouze emise v eurech/národních denominacích.

[21] Do 1. ledna 1999.

[22] ESA 95 kategorie F.33.

[23] ESA 95 kategorie F.511.

[24] Pokud jsou k dispozici, lze údaje o akciích nekotovaných na burze a ostatních majetkových účastech vykazovat nepovinně jako doplňkové (memo) položky.

[25] Viz ESA 95, odstavce 5.50-5.55; odpovídá ESA 95, kategorii F.33.

[26] V této příloze uváděny také jako "dluhové cenné papíry".

[27] Viz také oddíl 11.

[28] Viz dodatek 1.

[29] Viz ESA 95, odstavce 5.56-5.59; odpovídá ESA 95, kategorii F.331.

[30] Jedná se o příklady cenných papírů typicky emitovaných s krátkodobou splatností. Seznam není vyčerpávající. Je možné, že tyto typicky krátkodobé nástroje se emitují s dlouhodobou původní splatností a pro účely tohoto úkolu jsou následně klasifikovány jako dlouhodobé cenné papíry jiné než akcie. Splatnost emisí je definována v oddílu 8.

[31] Viz ESA 95 odstavce 5.60-5.64; odpovídá ESA 95, kategorii F.332.

[32] Jedná se o příklady cenných papírů typicky emitovaných s dlouhodobou splatností. Seznam není vyčerpávající. Je možné, že tyto typicky dlouhodobé nástroje se emitují s krátkodobou původní splatností a pro účely tohoto úkolu jsou následně klasifikovány jako krátkodobé cenné papíry jiné než akcie. Splatnost emisí je definována v oddílu 8.

[33] Takové opce jsou považovány za finanční deriváty.

[34] U dlouhodobého přístupu je žádoucí vytvořit samostatnou kategorii pro emise se smíšenou sazbou.

[35] Viz ESA 95, odstavce 5.86-5.93; odpovídá ESA 95, kategorii F.511.

[36] Viz také oddíly 9 a 10.1.

[37] Viz také oddíl 11.

[38] Ačkoli je vysoce žádoucí umožnit širší aplikaci statistiky emisí cenných papírů na práci v obchodních oblastech finančních účtů měnové unie (Monetary Union Financial Accounts, MUFA) a platební bilance, nejsou zde údaje podle definice v ESA 95 požadovány, protože je nelze odvodit z existujících údajů.

[39] Není definováno jako finanční transakce; viz ESA 95, odstavce 5.93 a 6.56, a oddíl 7.2. této přílohy.

[40] Transakce na sekundárním trhu zahrnující změnu držitele; nezahrnutá do této statistiky.

[41] Považováno za dvě finanční transakce; viz ESA 95, odstavce 5.62 a 6.54, a oddíl 7.1.2 této přílohy.

[42] Transakce na sekundárním trhu zahrnující změnu držitele; nezahrnutá do této statistiky.

[43] Od 1. ledna 1999 se pro cenné papíry emitované tuzemskými rezidenty v eurech (část bloku A) nevyžaduje kurzové ocenění a cenné papíry emitované tuzemskými rezidenty v eurech/národních denominacích (zbývající část bloku A) se přepočítávají na euro pomocí neodvolatelných přepočítacích koeficientů k 31. prosinci 1998.

[44] Viz ESA 95, odstavec 6.58.

[45] Vztahuje se k dluhovým cenným papírům a papírům peněžního trhu.

[46] Pokud byly papíry peněžního trhu emitovány se splatností nad jeden rok, musí být tato shoda příslušným způsobem změněna.

[47] Řetězení konkrétních hodnot dimenzí udává názvy (klíče) časových řad.

[48] Pro národní centrální banky je rezidentskou zemí emitujícího sektoru země, kde je národní centrální banka rezidentem.

[49] To je v souladu s rozvahovou statistikou.

[50] Banka pro mezinárodní platby může vykazovat v amerických dolarech.

[51] Atributy jsou statistické veličiny, které poskytují uživatelům dodatečné kódované (např. jednotka) a nekódované (např. metoda sestavování) informace o vyměňovaných údajích. "Povinné" ("M") jsou ty atributy, u nichž všichni partneři znají dané hodnoty. "Podmíněné" ("C") jsou atributy, jimž jsou přiřazeny hodnoty, pouze pokud jsou známy ve zpravodajské instituci (např. identifikační kódy tuzemských řad) nebo pokud jsou relevantní (např. sestavení, přerušení). Hodnoty atributů mají být vyměňovány, pouze pokud jsou stanoveny poprvé nebo kdykoli se změní. Při každé výměně je jako příloha ke každému sledování připojen jen status sledování.

--------------------------------------------------

Příloha XX

ZPRAVODAJSKÉ STANDARDY PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU STATISTICKÝCH ÚDAJŮ:

IDENTIFIKÁTOR SKUPINY KLÍČŮ ÚROKOVÝCH SAZEB MĚNOVÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ: ECB_MIR1

1. Cíl

Dne 20. prosince 2001 přijala Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) nařízení ECB/2001/18 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům [1]. Toto nařízení vstoupilo v platnost dne 31. ledna 2002.

Úrokové sazby měnových finančních institucí zajišťují konečnou vazbu v transmisním mechanismu měnové politiky vyplývající ze změn oficiálních úrokových sazeb, a tudíž jsou nezbytným předpokladem spolehlivé analýzy měnového vývoje v zúčastněných členských státech. Současně jsou údaje o vývoji úrokových sazeb nutné pro Evropský systém centrálních bank (ESCB) v zájmu hladkého provádění politik ze strany příslušných orgánů ve vztahu k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi a stabilitou finančního systému.

Na základě tohoto pozadí stanoví tato příloha zpravodajské pokyny pro národní centrální banky pro přenos statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí do ECB.

2. Sestavování statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí

Pro účely pravidelného sestavování statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí vykazují národní centrální banky agregované národní měsíční statistické údaje, týkající se zůstatků vkladů a úvěrů a nových obchodů, podle specifikace v dodatcích 1 a 2 přílohy II nařízení ECB/2001/18 [2].

3. Standard přenosu

Údaje jsou z národních centrálních bank do ECB přenášeny pomocí telekomunikační sítě "ESCB-Net" ve formátu zprávy "GESMES/CB". Tento požadavek však nebrání použití jakéhokoli jiného prostředku přenosu statistických údajů do ECB jakožto dohodnutého nouzového řešení.

4. Elektronický přenos statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí - identifikátor skupiny klíčů: ECB_MIR1

Statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí je statistika týkající se těch úrokových sazeb, které uplatňují rezidentské úvěrové instituce a ostatní instituce na v eurech denominované vklady a úvěry domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou rezidenty v zúčastněných členských státech. Skupina klíčů ECB_MIR1 byla sestavena tak, aby co nejvíce čerpala ze seznamů kódů a kódových hodnot již definovaných ve strukturálních definicích ECB. Přesto bylo nutné zavést v některých případech další kódy ve stávajících seznamech kódů a doplnit nové seznamy kódů pro dimenze "kategorie částky" a "druh údajů o úrokových sazbách měnových finančních institucí".

4.1 Dimenze

Tabulka níže popisuje dimenze definované ve skupině klíčů ECB_MIR1. Pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí bylo jako nezbytné k určení časové řady specifikováno 10 dimenzí.

TABULKA 1.

Dimenze definované ve skupině klíčů ECB_MIR1

Každá z 10 statistických dimenzí nabývá hodnot z odpovídajícího seznamu kódů. Například podle výše uvedené tabulky dimenze REF_AREA (Referenční oblast) nabývá hodnot ze seznamu kódů CL_AREA_EE. Popis dimenzí skupiny klíčů ECB_MIR1 je uveden níže, ve stejné posloupnosti, v jaké se objevuje v klíči řad.

Dimenze č. 1: periodicita (FREQ; délka: jeden znak)

Tato dimenze uvádí periodicitu vykazovaných časových řad. Kódová hodnota použitá ve skupině klíčů ECB_MIR1 je "M" pro měsíční údaje a je odvozena ze seznamu kódů CL_FREQ.

Dimenze č. 2: referenční oblast (REF_AREA; délka: dva znaky)

Tato dimenze představuje zemi, ve které je zpravodajská instituce rezidentem. Přidružený seznam kódů CL_AREA_EE obsahuje standardní seznam zemí ISO. Podskupina kódových hodnot užívaných ve skupině klíčů ECB_MIR1 odpovídá 15 členským státům Evropské unie.

Dimenze č. 3: členění referenčního sektoru rozvahy (BS_REP_SECTOR; délka: jeden znak)

Tato dimenze představuje členění zpravodajského sektoru (měnové finanční instituce) a je propojena se seznamem kódů CL_BS_REP_SECTOR. Statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí se týká těch úrokových sazeb, které uplatňují rezidentské úvěrové instituce a ostatní instituce přijímající vklady a poskytující úvěry domácnostem a nefinančním podnikům. Nová kódová hodnota "B" se proto týká všech měnových finančních institucí kromě fondů peněžního trhu a národních centrálních bank.

Dimenze č. 4: rozvahová položka (BS_ITEM; délka: tři znaky)

Tato dimenze přestavuje seznam položek v rozvaze definovaný v nařízení ECB/2001/13 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí [3], ve znění nařízení ECB/2002/8 [4], a je propojena se seznamem kódů CL_BS_ITEM. Ve skupině klíčů ECB_MIR1 se používá pouze podskupina hodnot z tohoto seznamu kódů, protože statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí zahrnuje pouze statistiku týkající se úrokových sazeb, které uplatňují rezidentské úvěrové instituce a ostatní instituce na vklady a úvěry v eurech domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty zúčastněných členských států.

Ačkoli kategorie nástrojů pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí do značné míry sledují členění kategorií rozvahy měnových finančních institucí, některé aspekty vyžadují další podrobnosti, například určení bankovních přečerpání v kategoriích úvěrů. Z tohoto důvodu byly zavedeny kódy týkající se úvěrů bez bankovních přečerpání.

Dimenze č. 5: původní splatnost/výpovědní lhůta/původní období stanovení sazby (MATURITY_ORIG; délka: jeden znak)

Tato dimenze určuje členění podle původní splatnosti nebo výpovědní lhůty vkladů či úvěrů. Kromě toho pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí o nových úvěrech se tato dimenze týká původního období stanovení sazby. Přidružený seznam kódů CL_MATURITY_ORIG byl rozšířen, aby zahrnoval i období 1) od 5 do 10 let; a 2) nad 10 let.

Dimenze č. 6: druh údajů o úrokových sazbách měnových finančních institucí (DATA_TYPE_MIR; délka: jeden znak)

Tato dimenze rozlišuje statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí popisující úrokové sazby ("R" pro dohodnutou průměrnou roční sazbu nebo úzce definovanou reálnou úrokovou sazbu a "C" pro roční sazbu v procentech) od statistiky týkající se objemů nových obchodů nebo zůstatků vkladů a úvěrů ("B"). Pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí byl vytvořen seznam kódů CL_DATA_TYPE_MIR.

Dimenze č. 7: kategorie částky (AMOUNT_CAT; délka: jeden znak)

Pro nové úvěry nefinančním podnikům tato dimenze popisuje kategorii částky ("0" pro úvěry do 1 milionu EUR včetně; "1" pro úvěry nad 1 milion EUR). Ve všech ostatních případech tato dimenze nabývá kódové hodnoty "A" pro částku celkem. Pro statistiku úrokových sazeb měnových finančních institucí byl vytvořen přidružený seznam kódů CL_AMOUNT_CAT.

Dimenze č. 8: sektor rozvahové protistrany (BS_COUNT_SECTOR; délka: čtyři znaky)

Tato dimenze představuje sektorové členění protistrany rozvahové položky a je propojena se seznamem kódů CL_BS_COUNT_SECTOR. Statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí z tohoto seznamu kódů čerpá pouze podskupinu hodnot, protože se týká pouze úrokových sazeb uplatňovaných vůči domácnostem a nefinančním podnikům.

Dimenze č. 9: měna transakce (CURRENCY_TRANS; délka: tři znaky)

Tato dimenze popisuje měnu, ve které jsou denominovány vklady a úvěry. Pro zúčastněné členské státy se statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí týká vkladů a úvěrů denominovaných v eurech. Tato dimenze používá podskupinu hodnot ze seznamu kódů CL_CURRENCY.

Dimenze č. 10: zahrnuté obchody (IR_BUS_COV; délka: jeden znak)

Tato dimenze popisuje, zda se statistika úrokových sazeb měnových finančních institucí týká zůstatků vkladů a úvěrů ("O") nebo nových obchodů ("N"), a je propojena se seznamem kódů CL_IR_BUS_COV.

4.2 Atributy

Kromě 10 dimenzí definujících klíč řady poskytuje další kvalitativní informace soubor atributů přiřazovaných na různých úrovních časových řad.

TABULKA 2.

Kódované a nekódované atributy definované pro skupinu klíčů statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí (ECB_MIR1)

Úroveň přiřazení | Statistická veličina | Formát hodnoty | Seznam kódů |

| | | |

Atributy na úrovni podskupiny

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni časové řady

(výměna pomocí skupiny FNS)

Atributy na úrovni sledování

(výměna společně s údaji v hlavním segmentu ARR kromě OBS_COM vyměňovaných v rámci skupiny FNS)

Kromě toho je každý z těchto atributů je charakterizován určitými technickými vlastnostmi, uvedenými v tabulce níže.

TABULKA 3

Národní centrální banky eurozóny se zpravodajskou povinností vůči ECB

Společné vlastnosti atributů pro skupinu klíčů ECB_MIR1

| Status | První hodnota stanovená… | Upravitelná národními centrálními bankami |

TITLE_COMPL | M | ECB | Ne |

UNIT | M | ECB | Ne |

UNIT_MULT | M | ECB | Ne |

DECIMALS | M | ECB | Ne |

NAT_TITLE | C | národní centrální bankou | Ano |

COMPILATION | C | národní centrální bankou | Ano |

COVERAGE | C | národní centrální bankou | Ano |

COLLECTION | M | ECB | Ne |

AVAILABILITY | M | ECB/národní centrální bankou | Ano |

DOM_SER_IDS | C | národní centrální bankou | Ano |

BREAKS | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_STATUS | M | národní centrální bankou | Ano |

OBS_CONF | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_PRE_BREAK | C | národní centrální bankou | Ano |

OBS_COM | C | národní centrální bankou/ECB | Ano |

| M: povinný C: podmíněný | | |

[1] Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.

[2] Na pomoc národním centrálním bankám při shromažďování a sestavování statistických údajů předávaných do ECB v souladu s nařízením ECB/2001/18 se nyní zpracovávají pokyny. Tyto pokyny mají zajistit jasné a konzistentní pochopení statistických požadavků obsažených v nařízení.

[3] Úř. věst. L 333, 17.12.2001, s. 1.

[4] Úř. věst. L 330, 6.12.2002, s. 29.

--------------------------------------------------

Top