EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32011R0883

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 883/2011 ze dne 25. srpna 2011 , kterým se mění nařízení (ES) č. 25/2009 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32) (ECB/2011/12)

OJ L 228, 3.9.2011, p. 13–15 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 10 Volume 005 P. 183 - 185

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2014; Zrušeno 32013R1071

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/883/oj

3.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/13


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 883/2011

ze dne 25. srpna 2011,

kterým se mění nařízení (ES) č. 25/2009 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32)

(ECB/2011/12)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na článek 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4,

s ohledem na stanovisko Evropské komise (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (3) umožnila právnickým osobám vydávat elektronické peníze, aniž by musely získat postavení úvěrových institucí.

(2)

V důsledku této skutečnosti a za účelem pokračování ve shromažďování statistických údajů o institucích elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz, v rámci sektoru měnových finančních institucí je zapotřebí upravit definici měnových finančních institucí, a tudíž rovněž aktualizovat definice „instituce elektronických peněz“ a „elektronických peněz“ v tomto nařízení. V rámci sektoru měnových finančních institucí by měly být instituce elektronických peněz zařazeny do kategorie „ostatních měnových finančních institucí“.

(3)

V důsledku změn definice institucí elektronických peněz a požadavků na tyto instituce kladených podle směrnice 2009/110/ES byla ustanovení nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) (4) o udělování výjimek ze zpravodajské povinnosti institucím elektronických peněz překonána, a příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) by proto měla být zrušena.

(4)

Zásady týkající se společné definice evropských fondů peněžního trhu, které dne 19. května 2010 vydal Evropský výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), předchůdce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, mají za cíl zlepšit ochranu investorů tím, že stanoví kritéria, kterými se má řídit každý fond, jenž má v úmyslu vystupovat jako fond peněžního trhu, a slouží jako doporučení pro evropské vnitrostátní zákonodárné orgány pro účely dohledu. V této souvislosti je pro účely statistiky Evropského systému centrálních bank vhodné zavést do nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) odpovídající nová identifikační kritéria pro fondy peněžního trhu tak, aby byl soubor fondů peněžního trhu v souladu s identifikačními kritérii, jež by se měla uplatňovat podle výše uvedených obecných zásad CESR pro účely dohledu. Tato změna má současně za cíl zvýšit transparentnost trhu a usnadnit vykazování ohledně fondů ze strany jejich vedení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) se mění takto:

1.

Článek 1 se mění takto:

a)

první odrážka se nahrazuje tímto:

„—

„měnovou finanční institucí“ rezidentský podnik, který náleží do některého z těchto sektorů:

i)

centrální banky,

ii)

úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES,

iii)

ostatní měnové finanční instituce, tj. 1) ostatní finanční instituce, jejichž předmětem činnosti je i) přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od jiných subjektů než měnových finančních institucí a ii) na vlastní účet (přinejmenším v ekonomickém smyslu) poskytovat úvěry nebo investovat do cenných papírů, nebo 2) takové instituce elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v podobě vydávání elektronických peněz,

iv)

fondy peněžního trhu ve smyslu článku 1a.

Pokud jde o kritérium podle bodu iii) 1) i), stupeň nahraditelnosti mezi nástroji vydávanými ostatními měnovými finančními institucemi a vklady u úvěrových institucí určuje jejich klasifikaci jako měnové finanční instituce za předpokladu, že splňují kritérium podle bodu iii) 1) ii),“;

b)

osmá odrážka se nahrazuje tímto:

„—

„institucí elektronických peněz“ a „elektronickými penězi“ instituce elektronických peněz a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (5).

2.

Vkládá se nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Identifikace fondů peněžního trhu

Pro účely tohoto právního aktu se za fondy peněžního trhu považují ty subjekty kolektivního investování, které splňují všechna následující kritéria:

a)

jejich investičním cílem je uchování vlastního kapitálu v paritě a dosažení výnosu v souladu s úrokovými sazbami nástrojů peněžního trhu;

b)

investují do nástrojů peněžního trhu, jež splňují kritéria pro nástroje peněžního trhu vymezená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (6), nebo do vkladů u úvěrových institucí, popřípadě zajišťují, že likvidita a ocenění jejich investičního portfolia se hodnotí na rovnocenném základě;

c)

zajišťují, že nástroje peněžního trhu, do kterých investují, jsou vysoce kvalitní, tak jak stanoví správcovská společnost. Při posuzování kvality nástroje peněžního trhu se vezmou v úvahu zejména tyto faktory:

úvěrová kvalita nástroje peněžního trhu,

povaha třídy aktiv, do níž nástroj peněžního trhu patří,

v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je se strukturovanou finanční transakcí spjato,

profil likvidity;

d)

zajišťují, že jejich portfolio má váženou průměrnou splatnost nepřekračující 6 měsíců a váženou průměrnou životnost nepřekračující 12 měsíců;

e)

provádějí denní výpočet čisté hodnoty aktiv a výpočet hodnoty svých akcií/podílových jednotek a denně vydávají a odkupují akcie/podílové jednotky;

f)

investují pouze do cenných papírů, jejichž zbytková splatnost do právně závazného data odkupu nepřesahuje dva roky, za předpokladu, že doba do dalšího data nastavení úrokových sazeb nepřesahuje 397 dní, přičemž u cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou by se sazba měla upravovat na sazbu peněžního trhu, nebo na index;

g)

investují do jiných subjektů kolektivního investování, pouze pokud splňují podmínky definice fondů peněžního trhu;

h)

přímo ani nepřímo se nevystavují riziku akcií či komodit, včetně prostřednictvím derivátů, a používají deriváty pouze v souladu s investiční strategií fondu na peněžním trhu. Deriváty, z nichž vyplývá měnové riziko, lze používat jen za účelem zajištění. Investování do cenných papírů denominovaných v jiné než základní měně je dovoleno pouze za podmínky plného zajištění proti měnovému riziku;

i)

jejich čistá hodnota aktiv je buď stálá, nebo pohyblivá.

3.

V článku 8 se zrušuje odstavec 4.

4.

Aniž by byl dotčen článek 2 tohoto nařízení, v části 1 přílohy I se oddíl 2 nahrazuje tímto:

Oddíl 2:     Specifikace kritérií pro identifikaci fondů peněžního trhu

Pro účely článku 1a tohoto nařízení:

a)

nástroj peněžního trhu se považuje za vysoce úvěrově kvalitní, pokud mu byl udělen jeden ze dvou nejvyšších možných krátkodobých úvěrových ratingů každou uznanou ratingovou agenturou, která tento nástroj hodnotila, nebo, pokud nástroji nebyl udělen rating, má rovnocennou kvalitu, což ověří správcovská společnost interním ratingovým procesem. V případě, že uznaná ratingová agentura dělí svůj nejvyšší krátkodobý rating do dvou kategorií, považují se tyto dva ratingy za jedinou kategorii, a tudíž za nejvyšší možný rating;

b)

fond peněžního trhu může nehledě na požadavek uvedený v písmenu a) investovat do nástrojů veřejné emise, které mají rating patřící alespoň do investičního stupně („investment grade“); „veřejnou emisí“ se rozumí nástroje peněžního trhu vydané nebo zaručené ústředním, regionálním nebo místním orgánem nebo centrální bankou členského státu, ECB, Evropskou unií nebo Evropskou investiční bankou;

c)

při výpočtu vážené průměrné životnosti cenných papírů včetně strukturovaných finančních nástrojů se výpočet splatnosti zakládá na zbytkové splatnosti do právně závazného data odkupu nástrojů. Obsahuje-li však finanční nástroj prodejní opci, může být datum realizace prodejní opce použito namísto řádné zbytkové splatnosti, pokud jsou vždy splněny tyto podmínky:

prodejní opci může správcovská společnost k datu realizace uplatnit,

realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k příštímu datu realizace,

z investiční strategie fondu peněžního trhu vyplývá, že s vysokou pravděpodobností bude opce realizována k příštímu datu realizace;

d)

při výpočtu vážené průměrné životnosti i vážené průměrné splatnosti se zohledňuje vliv finančních derivátových nástrojů, vkladů a technik efektivní správy portfolia;

e)

„váženou průměrnou splatností“ se rozumí vážený průměr doby splatnosti všech podkladových cenných papírů ve fondu, který odráží relativní podíl v každém nástroji, za předpokladu, že dobou splatnosti nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se rozumí čas zbývající do dalšího nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, nikoli doba, která zbývá do dne, kdy musí být splacena jmenovitá hodnota cenného papíru. V praxi se vážená průměrná splatnost používá pro měření citlivosti fondu peněžního trhu na změnu úrokových sazeb na peněžním trhu;

f)

„váženou průměrnou životností“ se rozumí vážený průměr zbytkové splatnosti jednotlivých cenných papírů v majetku fondu, tedy doba, než je jistina splacena v plné výši (bez ohledu na úrok a diskont). Na rozdíl od výpočtu vážené průměrné splatnosti neumožňuje výpočet vážené průměrné životnosti cenných papírů s pohyblivou úrokovou sazbou a strukturovaných finančních nástrojů použití časového období zbývajícího do dalšího nastavení úrokové sazby a namísto toho používá pouze stanovenou konečnou splatnost cenného papíru. Vážená průměrná životnost se používá pro měření úvěrového rizika, neboť čím delší je období do splacení jistiny, tím větší je úvěrové riziko. Vážená průměrná životnost se používá též k omezení rizika likvidity;

g)

„nástroji peněžního trhu“ se rozumí nástroje, s nimiž se běžně obchoduje na peněžním trhu, jsou likvidní a mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně stanovit;

h)

„správcovskou společností“ se rozumí společnost, jejíž obvyklou činností je správa portfolia fondu peněžního trhu.“

Článek 2

Přechodné ustanovení

Národní centrální banky mohou shromažďovat statistické informace podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) od fondů peněžního trhu, které jsou rezidenty v jejich členských státech, v souladu s původním zněním oddílu 2 části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) nejdéle do 31. ledna 2012. O svém rozhodnutí uplatňovat toto přechodné ustanovení uvědomí národní centrální banky všechny dotčené fondy peněžního trhu. Národní centrální banky začnou shromažďovat statistické informace od fondů peněžního trhu identifikovaných podle článku 1a nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) nejpozději od 1. února 2012.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 25. srpna 2011.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  C(2011) 5090 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.

(5)  Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7.“

(6)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.“


Top