EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32009O0023
Guideline of the European Central Bank of 4 December 2009 amending Guideline ECB/2007/9 on monetary, financial institutions and markets statistics (ECB/2009/23)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 4. prosince 2009 , kterými se mění obecné zásady ECB/2007/9 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (ECB/2009/23)
Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 4. prosince 2009 , kterými se mění obecné zásady ECB/2007/9 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (ECB/2009/23)
OJ L 16, 21.1.2010, p. 6–47
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 01 Volume 009 P. 67 - 108
No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2014; Implicitně zrušeno 32014O0015
21.1.2010 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 16/6 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY
ze dne 4. prosince 2009,
kterými se mění obecné zásady ECB/2007/9 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů
(ECB/2009/23)
(2010/34/EU)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1, 12.1 a 14.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18) (1),
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 24/2009 ze dne 19. prosince 2008 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2008/30) (2),
s ohledem na nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2008/32) (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecné zásady ECB/2007/9 ze dne 1. srpna 2007 o měnové statistice a statistice finančních institucí a trhů (4) by měly být sladěny s nařízením (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 290/2009 ze dne 31. března 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2009/7) (5). |
(2) |
Je třeba zavést nové standardy pro přepočet údajů o fondech peněžního trhu na 100 % pokrytí, jakož i pro výběr nejreprezentativnějšího referenčního souboru zpravodajských jednotek. |
(3) |
Nová rozvaha fondů peněžního trhu by měla být agregovanou rozvahou, která bude v souladu s rozvahou vyplývající z nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2007/8) (6). Zátěž výkaznictví může být snížena tím, že se zefektivní sestavování rozvah úvěrových institucí a fondů peněžního trhu, tj. že se rozvaha úvěrových institucí bude sestavovat jako rozdíl údajů ostatních měnových finančních institucí a údajů fondů peněžního trhu. |
(4) |
V důsledku zvýšených požadavků, které zavedlo nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), pokud jde o vykazovaní informací o sekuritizaci a jiných převodech úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi institucím jiným než měnovým finančním institucím, již není vykazování statistik v těchto oblastech nadále potřebné. |
(5) |
Národní centrální banky začaly vykazovat statistiku investičních fondů v kontextu statistiky ostatních finančních zprostředkovatelů podle článku 18 obecných zásad ECB/2007/9, což znamená, že přechodný režim podle čl. 14 odst. 6 již není nadále potřebný. |
(6) |
Pro zlepšení ekonomické a měnové analýzy úvěrového vývoje je zapotřebí nových zpravodajských požadavků týkajících se úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi eurozóny nefinančním podnikům v členění podle odvětví činnosti. |
(7) |
Názvy platebních systémů se často mění, a proto by měl být jejich seznam v části 13 přílohy III obecných zásad ECB/2007/9 zrušen, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Obecné zásady ECB/2007/9 se mění takto:
1) |
V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: Požadavky na vykazování zpětných údajů se vztahují jen na vykazování upravená v článcích 3, 6, 7, 10, 11, 14 až 17 a 18a.
|
2) |
V článku 3 odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: Národní centrální banky sestavují a vykazují dvě samostatné agregované rozvahy (obě v hrubých částkách) v souladu s nařízením (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32): agregovanou rozvahu týkající se subsektoru měnových finančních institucí „centrální banka“ a agregovanou rozvahu týkající se subsektoru „ostatní měnové finanční instituce“. Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace týkající se jejich vlastní rozvahy centrální banky ze svého účetního systému pomocí srovnávacích tabulek uvedených v příloze I. Pro účely statistického výkaznictví odvozuje ECB ze své vlastní rozvahy údaje odpovídající údajům, které národní centrální banky odvozují ze svých vlastních rozvah. Národní centrální banky odvozují požadované statistické informace týkající se rozvahy bank v rámci ostatních měnových finančních institucí agregací údajů o rozvahových položkách shromážděných od jednotlivých rezidentských měnových finančních institucí kromě rezidentské národní centrální banky. Tyto požadavky zahrnují zůstatky ke konci měsíce a čtvrtletí (7) (stavy), měsíční a čtvrtletní údaje o úpravách toků a údaje o sekuritizaci úvěrů a jiných převodech úvěrů. Národní centrální banky vykazují statistické informace o rozvahových položkách v souladu s částí 1 přílohy III. |
3) |
V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto: V případě, že národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), zajistí, aby spojený příspěvek těchto fondů peněžního trhu do celkové národní rozvahy fondů peněžního trhu eurozóny nepřesáhl:
V případě, že národní centrální banky udělí měnovým finančním institucím výjimky podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nebo d) nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), navýší při sestavování měsíčních a čtvrtletních rozvahových údajů měnových finančních institucí, které vykazují ECB, skutečné pokrytí na pokrytí ve výši 100 % pro tyto měnové finanční instituce. Národní centrální banky mohou postup pro přepočet na 100 % pokrytí zvolit za předpokladu, že splňuje tyto minimální standardy:
Národní centrální banky ECB informují o všech podstatných změnách svých postupů používaných pro přepočet na 100 % pokrytí.“ |
4) |
Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Rozvahová statistika fondů peněžního trhu Národní centrální banky vykazují ECB samostatné údaje o rozvahových položkách za sektor fondů peněžního trhu v souladu s tabulkami 1 a 2 části 7 přílohy III. ECB používá tyto údaje k sestavování rozvahové statistiky fondů peněžního trhu i úvěrových institucí. Jelikož údaje o celém sektoru měnových finančních institucí jsou již vykazovány podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), vztahují se požadavky stanovené v tomto článku jen na fondy peněžního trhu. I když se v některých členských státech vyskytuje menší počet jiných institucí, které jsou klasifikovány jako měnové finanční instituce, z kvantitativního hlediska se považují za bezvýznamné. Údaje o úpravách z reklasifikace a přecenění, jak jsou uvedeny v tabulce 1 části 7 přílohy III, se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b), přičemž se bere v úvahu jakákoliv výjimka udělená podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Jestliže se na vykazování úprav z přecenění vztahuje výjimka udělená národními centrálními bankami fondům peněžního trhu podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), vykazují národní centrální banky v případě položek, u kterých mohou být úpravy z přecenění významné, údaje při vynaložení nejvyššího úsilí. Údaje se vykazují čtvrtletně ve lhůtě 28 pracovních dnů po skončení referenčního období. Údaje vykazované ohledně rozvah fondů peněžního trhu zahrnují 100 % institucí, které jsou do tohoto sektoru zařazeny. V případech, kdy je z důvodu užití „úlevy z vykazování udělené malým institucím – cutting-off-the-tail“ skutečné zpravodajské pokrytí nižší než 100 %, národní centrální banky navýší vykazované údaje na ekvivalent ve výši 100 % pokrytí v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. b). Národní centrální banky, které vykazovaly rozvahy úvěrových institucí za období před koncem prosince 2008, předávají revize údajů o fondech peněžního trhu v souladu s tabulkami 1 a 2 části 7 přílohy III. Jakékoli revize údajů o fondech peněžního trhu musí být v souladu s odpovídajícími údaji o ostatních měnových finančních institucích ke konci čtvrtletí. V případě, že předání nových nebo revidovaných údajů o fondech peněžního trhu má dopad na údaje ostatních měnových finančních institucí za odpovídající referenční období, předávají se také potřebné revize údajů o ostatních měnových finančních institucích.“ |
5) |
Článek 13 se zrušuje. |
6) |
Název článku 14 se nahrazuje tímto: „Statistika ostatních finančních zprostředkovatelů (kromě investičních fondů a účelových finančních společností pro sekuritizaci)“. |
7) |
V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto: Národní centrální banky vykazují statistické informace o ostatních finančních zprostředkovatelích (kromě investičních fondů a účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí) v souladu s částí 11 přílohy III. Údaje se předávají zvlášť za tyto dílčí kategorie ostatních finančních zprostředkovatelů: i) obchodníci s cennými papíry a deriváty; ii) finanční podniky poskytující úvěry a iii) jiní ostatní finanční zprostředkovatelé. Údaje o ostatních finančních zprostředkovatelích se předávají na základě údajů, které jsou na národní úrovni aktuálně dostupné. Pokud skutečné údaje nejsou k dispozici nebo nemohou být zpracovány, poskytují se národní odhady. V případě, že základní ekonomický jev existuje, ale není statisticky sledován, a nelze proto poskytnout národní odhady, mohou národní centrální banky rozhodnout, že časovou řadu buď nebudou vykazovat, nebo ji budou vykazovat jako chybějící. Časové řady, které nejsou vykázány, se proto považují za „údaje, které existují, ale nejsou shromažďovány“ a ECB může pro účely sestavení agregátů eurozóny činit předpoklady a provádět odhady. Referenční soubor zpravodajských jednotek zahrnuje všechny druhy ostatních finančních zprostředkovatelů, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech: instituce, které se nacházejí na území, včetně dceřiných společností mateřských společností, které se nacházejí mimo toto území, a pobočky institucí s ústředím mimo toto území, které jsou rezidenty. Poskytují se tyto klíčové ukazatele a doplňující údaje:
Údaje o úpravách toků mohou být vykazovány v případě významného přerušení stavů nebo dojde-li k reklasifikacím a jiným úpravám. Údaje o úpravách toků mohou být zejména poskytovány z důvodu reklasifikací v souvislosti s prováděním rámce ESA 95. Úpravy z reklasifikace se vykazují v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b).“ |
8) |
V článku 14 se zrušuje odstavec 6. |
9) |
V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto: Pro účely statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí vykazují národní centrální banky agregované národní měsíční statistické údaje týkající se stavů obchodů a nových obchodů tak, jak je stanoveno v dodatcích 1 a 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18). Národní centrální banky navíc vykazují agregované národní měsíční statistické informace týkající se nových obchodů tak, jak je stanoveno v části 12a přílohy III. Je-li udělena výjimka podle odstavce 61 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) ve spojení s přílohou IV nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18), poskytují národní centrální banky položky, na které se vztahuje výjimka, bez hodnot, čímž naznačují, že údaje nebyly shromážděny.“ |
10) |
V článku 17 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto: Řady se ECB vykazují ročně bez ohledu na periodicitu údajů. Údaje pro všechny položky v tabulkách 4 až 9 se vykazují s roční periodicitou. Informace o rozvaze měnových finančních institucí v tabulce 1 jsou měsíční. Informace o rozvahách úvěrových institucí obsažené v tabulkách 2 a 3 jsou čtvrtletní s výjimkou položek, které se týkají pozic vůči národní centrální bance, a položek, které se týkají institucí elektronických peněz, jež se vykazují s roční periodicitou. Informace o struktuře úvěrových institucí obsažené v tabulce 3 jsou roční. Je-li v případě tabulek 1 až 3 dostupnost údajů značně omezena, mohou národní centrální banky předložit minimální soubor údajů s cílem zajistit včasné a platné zveřejnění. Minimální soubor údajů zahrnuje:
ECB oznámí národním centrálním bankám pro každý rok přesné termíny pro předkládání údajů během období sestavení statistických výstupů. Národní centrální banky mohou aktuální údaje předávat buď před daným obdobím sestavení statistických výstupů za podmínky, že ECB potvrdí svoji připravenost údaje přijmout, nebo v kterémkoliv jiném termínu během období sestavení statistických výstupů. Nejsou-li aktuální údaje k dispozici, použijí národní centrální banky tam, kde je to možné, odhady nebo předběžné údaje. Poskytovatelé údajů nebo národní centrální banky mohou provádět revize na základě nových výpočtů nebo na základě odhadů. Národní centrální banky předávají ECB revize v rámci období sestavení statistických výstupů. Před začátkem období sestavení statistických výstupů zašle ECB národní centrálním bankám vysvětlivky za předchozí rok ve formátu Word a národní centrální banky tyto vysvětlivky doplní nebo opraví a zašlou je zpět ECB. Národní centrální banky v těchto vysvětlivkách podrobně vysvětlí odchylky od požadavků, pokud možno včetně dopadu na údaje.“ |
11) |
V článku 18 se odstavec 10 nahrazuje tímto: Národní centrální banky poskytují ECB každoročně buď: i) ukazatele, které hodnotí pokrytí a kvalitu příslušného souboru cenných papírů v centralizované databázi cenných papírů v souladu s metodikou, která se národním centrálním bankám oznamuje zvlášť, nebo ii) relevantní informace potřebné k odvození ukazatelů pokrytí a kvality. Národní centrální banky, které se spoléhají na vnitrostátní databáze cenných papírů, poskytují ECB jednou ročně agregované výsledky, jež pokrývají jedno čtvrtletí a alespoň dva statisticky významné dílčí sektory investičních fondů. Tyto agregované výsledky se nesmějí od výsledků, kterých by se dosáhlo při použití centralizované databáze cenných papírů, lišit o více než 5 %. Toto ustanovení platí pro informace, které nebyly investičními fondy vykázány. Výše uvedené informace se ECB předávají do konce února každého roku, přičemž referenčními údaji jsou údaje ke konci prosince předchozího roku.“ |
12) |
Vkládá se nový článek 18b, který zní: „Článek 18b Statistika úvěrů poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům v členění podle odvětví činnosti Jsou-li dostupné, vykazují národní centrální banky ECB údaje o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi tuzemským nefinančním podnikům a o úvěrech poskytnutých měnovými finančními institucemi nefinančním podnikům z jiných zúčastněných členských států v členění podle odvětví činnosti podle statistického třídění ekonomických činností v Evropském společenství – NACE Rev. 2, v souladu s částí 16 přílohy III. Národní centrální banky ECB vykazují údaje dvakrát ročně, a to ke konci března a ke konci září s odkazem na dvě předcházející čtvrtletí. Národní centrální banky vykazují revize podle těchto zásad:
Národní centrální banky vykazují ECB všechny významné změny používaných národních definic a klasifikací, a je-li to relevantní, předkládají vysvětlivky uvádějící důvody významných revizí. Národní centrální banky kromě toho poskytují informace o významných reklasifikacích v sektoru měnových finančních institucí, a jsou-li k dispozici, významné reklasifikace nefinančních podniků v předaných členěních podle NACE Rev. 2.“ |
13) |
V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto: Proměnné, které se shromažďují za účelem vytvoření a vedení seznamu měnových finančních institucí pro statistické účely uvedeného v článku 3 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), jsou stanoveny v části 1 přílohy VI. Národní centrální banky vykazují aktualizace proměnných stanovených v části 1 přílohy VI, dojde-li ke změnám v sektoru měnových finančních institucí nebo ke změnám v atributech existujících měnových finančních institucí. Ke změnám v sektoru měnových finančních institucí dochází, pokud instituce do tohoto sektoru vstoupí (např. v případě vzniku měnové finanční instituce v důsledku fúze, vzniku nových právních subjektů v důsledku rozdělení existující měnové finanční instituce, vzniku nové měnové finanční instituce nebo v případě změny statutu instituce, která byla dříve institucí jinou než měnovou finanční institucí, tak, že se nyní stává měnovou finanční institucí) nebo z tohoto sektoru vystoupí (např. v případě účasti měnové finanční instituce na fúzi, koupě měnové finanční instituce jinou institucí, rozdělení měnové finanční instituce na samostatné právní subjekty, změny statutu měnové finanční instituce tak, že se stane institucí jinou než měnovou finanční institucí, nebo v případě likvidace měnové finanční instituce). Při vykazování nové instituce nebo instituce, u které se má provést změna, vyplňují národní centrální banky všechny povinné proměnné. Při vykazování instituce, která vystupuje ze sektoru měnových finančních institucí a která není účastníkem fúze, vykazují národní centrální banky alespoň tyto údaje: druh žádosti, tj. zrušení, a identifikační kód měnové finanční instituce, tj. proměnná „mfi_id“. Národní centrální banky nepřiřadí identifikační kódy zrušených měnových institucí novým měnovým finančním institucím. Je-li takový postup nevyhnutelný, poskytnou národní centrální banky ECB současně písemné vysvětlení (pomocí proměnné „object request“ typu „mfi_req_realloc“). Při vykazování aktualizací mohou národní centrální banky použít soubor národních znaků za předpokladu, že používají latinku. Při přijímání informací od ECB prostřednictvím Systému výměny dat RIAD (Register of Institutions and Assets Database – Databáze rejstříku institucí a aktiv) národní centrální banky používají Unicode, aby se správně zobrazily všechny soubory zvláštních znaků. Před předáním aktualizací seznamu měnových finančních institucí ECB provádějí národní centrální banky kontroly platnosti stanovené v příslušných specifikacích výměny dat.“ |
14) |
V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto: Proměnné, které se shromažďují za účelem vytvoření a vedení seznamu investičních fondů pro statistické účely uvedeného v článku 4 nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8), jsou stanoveny v příloze VII. Národní centrální banky vykazují aktualizace proměnných stanovených v části 1 přílohy VII, dojde-li ke změnám v sektoru investičních fondů nebo ke změnám v atributech existujících investičních fondů. Ke změnám v sektoru investičních fondů dochází, pokud instituce do tohoto sektoru vstoupí nebo pokud existující investiční fond ze sektoru investičních fondů vystoupí. Národní centrální banky odvozují aktualizace tak, že porovnají příslušné vnitrostátní seznamy investičních fondů na konci dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, tj. nepřihlíží k pohybům v rámci čtvrtletí. Při vykazování nové instituce nebo instituce, u které se má provést změna, vyplňují národní centrální banky všechny povinné proměnné. Při vykazování instituce, která vystupuje ze sektoru investičních fondů, vykazují národní centrální banky alespoň tyto údaje: druh žádosti, tj. zrušení, a identifikační kód investičního fondu, tj. proměnná „if_id“. Jednou ročně, k referenčnímu datu 31. prosince, zašlou národní centrální banky soubor XML, v němž zvlášť vykáží čistou hodnotu aktiv na investiční fond. Tzn., že čistá hodnota aktiv se poskytuje odděleně od změn ostatních atributů investičních fondů. Pro všechny investiční fondy se poskytují tyto informace: druh žádosti, tj. „if_req_nav“, specifický identifikační kód investičního fondu, výše čisté hodnoty aktiv a příslušné datum čisté hodnoty aktiv. Ve vztahu ke každému referenčnímu datu se informace o všech nových investičních fondech nebo změnách identifikačních kódů existujících investičních fondů zasílají nejprve ECB před zasláním informací o čisté hodnotě aktiv. Tam, kde je to možné, národní centrální banky nepřiřadí identifikační kódy zrušených investičních fondů novým investičním fondům. V případě, že je to nevyhnutelné, poskytnou národní centrální banky ECB současně se záznamem investičního fondu písemné vysvětlení prostřednictvím účtu N13 Cebamail (pomocí proměnné „object request“ typu „if_req_realloc“). Při vykazování aktualizací mohou národní centrální banky použít soubor národních znaků za předpokladu, že používají latinku. Při přijímání informací od ECB prostřednictvím Systému výměny dat RIAD používají národní centrální banky Unicode, aby se správně zobrazily všechny soubory zvláštních znaků. Před předáním aktualizací seznamu investičních fondů ECB provádějí národní centrální banky kontroly platnosti stanovené v příslušných specifikacích výměny dat.“ |
15) |
Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Zveřejnění Národní centrální banky nezveřejní národní příspěvky do měsíčních měnových agregátů eurozóny a jejich protipoložek, dokud tyto agregáty nezveřejní ECB. Pokud národní centrální banky takové údaje zveřejní, musí být shodné s údaji, kterými přispěly do posledních zveřejněných agregátů eurozóny. Pokud národní centrální banky reprodukují agregáty eurozóny, které zveřejnila ECB, musí je reprodukovat věrně.“ |
16) |
Přílohy III až VIII se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad. |
17) |
Ve slovníku pojmů se vkládá nová definice, která zní: „Odvětví činnosti (branch of activity): je ekonomická činnost zahrnutá ve statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství – NACE Rev. 2 (8). |
Článek 2
Vstup v platnost
Tyto obecné zásady vstupují v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Použijí se ode dne 1. července 2010.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady se vztahují na všechny národní centrální banky Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 4. prosince 2009.
Za Radu guvernérů ECB
prezident ECB
Jean-Claude TRICHET
(1) Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 24.
(2) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 1.
(3) Úř. věst. L 15, 20.1.2009, s. 14.
(4) Úř. věst. L 341, 27.12.2007, s. 1.
(5) Úř. věst. L 94, 8.4.2009, s. 75.
(6) Úř. věst. L 211, 11.8.2007, s. 8.
(7) V zásadě se rozvaha sestavuje k poslednímu kalendářnímu dni měsíce/čtvrtletí bez ohledu na místní dny pracovního klidu. V mnoha případech, kdy toto není možné, se rozvaha sestavuje ke konci posledního pracovního dne v souladu s pravidly národního trhu nebo národními účetními pravidly.“
(8) Příloha 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).“
PŘÍLOHA
1. |
Příloha III se mění takto:
|
2. |
Příloha IV se mění takto:
|
3. |
Příloha V se mění takto:
|
4. |
Příloha VI se mění takto:
|
5. |
Příloha VII se mění takto:
|
6. |
Příloha VIII se mění takto:
|
(1) Úpravy z reklasifikace se ECB předávají pro všechna pole; úpravy z přecenění pouze pro pole označená znaménkem #.
(2) Pokud se týče této tabulky, vykazují se ECB pouze úpravy z reklasifikace.
(3) Úpravy z reklasifikace se uplatňují jen pokud se týče polí 568 až 613; úpravy vyplývající ze snížení hodnoty se uplatňují na všechna pole.“
(4) Centrální protistrany
(5) Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.
(6) Podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství.
(7) Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10.“
(8) rozvaze měnových finančních institucí se nerozlišuje mezi vklady a úvěry na straně aktiv a pasiv. Namísto toho se všechny neobchodovatelné prostředky uložené u měnových finančních institucí/půjčené měnovým finančním institucím (= pasiva) považují za „vklady“a všechny prostředky umístěné/půjčené měnovými finančními institucemi (= aktiva) se považují za „úvěry“ Podle ESA 95 je však rozlišovacím kritériem iniciátor transakce. V případech, kdy je iniciativa na straně dlužníka, musí být finanční transakce klasifikována jako úvěr. V případech, kdy je iniciativa na straně věřitele, musí být transakce klasifikována jako vklad.“
(9) „Jiné měny“ jsou všechny ostatní měny včetně národních měn nezúčastněných členských států.“
(10) Kategorie F.33 v rámci ESA 95.
(11) Kategorie F.511 v rámci ESA 95.
(12) Blok A pro národní centrální banky a Blok B pro Banku pro mezinárodní platby.“
(13) Pro kategorie uvedené v tabulce se vykazuje dohodnutá průměrná roční sazba (AAR) nebo úzce definovaná efektivní úroková sazba (NDER). Je-li v tabulce uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR/NDER spolu s objemem příslušných nových obchodů.
V případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročných a úročených pohledávek z kreditních karet se však objemy nových obchodů rovnají stavům obchodů.
Ukazatele 24 až 29 se vypočítávají na základě položek 37 až 54 v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18). Úrokové sazby se vypočítávají jako vážené průměry odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18), zatímco objemy nových obchodů by měly být součtem odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18).
(14) Pro kategorie uvedené v tabulce se vykazuje dohodnutá průměrná roční sazba (AAR) nebo úzce definovaná efektivní úroková sazba (NDER). Je-li v tabulce uvedeno slovo „objem“, vykazuje se sazba AAR/NDER spolu s objemem příslušných nových obchodů.
V případě revolvingových úvěrů a přečerpání a bezúročných a úročených pohledávek z kreditních karet se však objemy nových obchodů rovnají stavům obchodů.
Ukazatele 86 a 87 se vypočítávají na základě položek 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) a stavů obchodů vykazovaných pro bezúročné a úročené úvěry z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Úrokové sazby se vypočítávají jako vážené průměry odpovídajících položek v dodatku 2 přílohy II nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18), přičemž pro bezúročný úvěr z kreditních karet se použije nulová úroková sazba. Ukazatele 86 a 87 slouží k zajištění kontinuity s ukazateli 12 a 23 („přečerpání“), tak jak byly vymezeny v nařízení (ES) č. 63/2002 (ECB/2001/18) , tj. před jejich změnou nařízením (ES) č. 290/2009 (ECB/2009/7).“
(15) Konec období.“
(16) Od referenčního období ke konci měsíce června 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(17) Celková hodnota úvěrů poskytnutých centrální bankou úvěrovým institucím a splacených během období kratšího než jeden obchodní den. Jedná se o průměr denní maximální hodnoty souběžných a skutečných pozic vnitrodenního přečerpání nebo čerpání vnitrodenního úvěru během dne za všechny úvěrové instituce dohromady. Do průměru se započítávají všechny dny udržovacího období, včetně víkendů a dnů pracovního klidu.
(18) Pokud instituce jiná než měnová finanční instituce vede několik účtů, počítá se každý účet zvlášť.
(19) Od referenčního období ke konci roku 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(20) Každá instituce se počítá jen jednou bez ohledu na počet úřadoven, které v dané zemi má. Dílčí kategorie institucí se vzájemně vylučují. Celkový počet institucí je součtem všech dílčích kategorií. Instituce se zahrnují od okamžiku, kdy jsou poprvé vykázány ECB pro účely statistiky měnových finančních institucí.
(21) Od referenčního období ke konci druhého čtvrtletí 2010 (předkládání údajů za rok 2011).
(22) Úř. věst. L 237, 8.9.2007, s. 1.
(23) Úř. věst. L 18, 23.1.2006, s. 1.“
(24) Konec období, původní jednotky.“
(25) K odpisům/snížení hodnoty úvěrů, pro které měnová finanční instituce vystupuje jako správce, může dojít proto, že úvěry jsou stále vykazovány v rozvaze, buď na individuálních účtech měnové finanční instituce nebo na úrovni skupiny, přičemž údaje související se správou, které se vykazují národní centrální bance, z těchto zdrojů vycházejí. K odpisům/snížení hodnoty může dojít i tehdy, jestliže správce musí v případě znehodnocených úvěrů uvést snížený zůstatek jistiny úvěru, aby dodržel dohody s investory.“
(26) Není-li výslovně uvedeno jinak, vztahuje se pojem ‚fúze‘ na tuzemské fúze.“
(27) Není-li výslovně uvedeno jinak, vztahuje se pojem „fúze“ na tuzemské fúze.
(28) Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3).
(29) Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (International Securities Identification Numer): kód, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů a který se skládá ze 12 alfanumerických znaků.“
(30) Mezinárodní identifikační číslo cenných papírů (International Securities Identification Numer): kód, který jednoznačně určuje emisi cenných papírů a který se skládá ze 12 alfanumerických znaků.„