EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52010AB0023

Stanovisko evropské centrální banky ze dne 18. března 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (CON/2010/23)

OJ C 87, 1.4.2010, p. 1–8 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

1.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 87/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 18. března 2010

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

(CON/2010/23)

2010/C 87/01

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 25. listopadu 2009 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1998/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která mají vliv na příspěvek Evropského systému centrálních bank (ESCB) k řádnému provádění opatření v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy.

Připomínky obsažené v tomto stanovisku je třeba číst ve spojení se stanovisky ECB CON/2009/88 (2) a CON/2010/5 (3), která byla přijata v souvislosti s probíhající reformou evropského finančního dohledu (4).

V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1   ECB podporuje cíl navrhované směrnice, která do jedenácti směrnic z oblasti finančního sektoru zavádí změny nezbytné k zajištění řádného fungování evropských orgánů dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB).

1.2   Připomínky a pozměňovací návrhy obsažené v tomto stanovisku se zaměřují především na otázky, které mají přímý význam pro ECB/ESCB a ESRB a pro jejich spolupráci s evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány. V této souvislosti je pro plnění jejich úkolů zejména důležité, aby byly odstraněny veškeré právní překážky, které by bránily sdílení informací mezi ECB/ESCB, ESRB, třemi evropskými orgány dohledu a vnitrostátními orgány dohledu.

1.3   Přijímání technických norem

1.3.1   Navrhovaná nařízení, kterými se zřizují evropské orgány dohledu, stanoví jednotný postup přijímání technických norem (5). Návrhy technických norem v podobě nařízení nebo rozhodnutí (6) budou připravovat jednotlivé evropské orgány dohledu a bude je schvalovat Komise. Navrhovaná směrnice v této souvislosti obsahuje několik změn odvětvových právních předpisů, přičemž určuje oblasti, ve kterých mají být technické normy vypracovány (7). Jak je zdůrazněno ve stanovisku ECB CON/2010/5, ECB plně podporuje vytvoření jednotného evropského kodexu platného pro všechny finanční instituce působící na jednotném trhu a tudíž i zavedení efektivního nástroje pro přípravu harmonizovaných závazných technických norem ve finančních službách (8).

1.3.2   Pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi, rozlišuje Smlouva mezi akty v přenesené pravomoci (článek 290 Smlouvy) a prováděcími akty (článek 291 Smlouvy). Nařízení a rozhodnutí, kterými Komise bude přijímat návrhy technických norem, tedy budou spadat do jedné z těchto dvou kategorií aktů. V souvislosti s právními předpisy EU v oblasti finančních služeb je zapotřebí, aby orgány Unie zapojené do legislativního procesu dosáhly shody ohledně vhodné metodologie, jež by měla být přijata za účelem začlenění právních aktů Komise, jimiž se budou tyto návrhy technických norem schvalovat, do všeobecnějšího rámce, v němž se podle Smlouvy delegované a prováděcí pravomoci uplatňují.

1.3.3   V rozsahu, ve kterém návrhy technických norem představují „návrhy aktů Unie“ ve smyslu čl. 127 odst. 4 první odrážky a čl. 282 odst. 5 Smlouvy a spadají do působnosti ECB, by měla být ECB konzultována k návrhům aktů v přenesené pravomoci nebo návrhům prováděcích aktů, jimiž se schvalují návrhy technických norem. V rozsudku ve věci OLAF (9) Soudní dvůr uvedl, že smyslem povinnosti konzultovat ECB k návrhům aktů Unie je „především zajistit, aby autor takovéhoto aktu tento akt přijal až poté, co se vyjádří organizace, která díky zvláštním úkolům, které vykonává v rámci Společenství v dané oblasti, a díky své vysoké odborné úrovni může obzvláště vhodným způsobem přispět k zamýšlenému legislativnímu procesu“. S ohledem na důležitost úlohy, kterou mají technické normy jako významná součást právních předpisů Unie v oblasti finančních služeb v budoucnu plnit, bude ECB svou poradní roli vykonávat v souladu s výše uvedenými principy.

2.   Konkrétní připomínky

2.1   Směrnice 2003/71/ES  (10)

Zveřejňování všech prospektů v elektronické podobě a jejich dostupnost buď přímo na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) nebo prostřednictvím odkazu na příslušné internetové stránky zvýší transparentnost (11). V této souvislosti ECB velmi podporuje myšlenku zlepšit dostupnost a srovnatelnost některých klíčových informací v prospektech prostřednictvím standardizace referenčních údajů o cenných papírech a emitentech s cílem zpřístupnit tyto údaje tvůrcům politiky, regulátorům a finančním trhům prostřednictvím mezinárodní veřejné infrastruktury (12). Prospekty obsahují klíčové informace, které mohou mít význam pro účely analýzy systémových rizik, rizikového řízení společností a sestavování statistik cenných papírů; proto je třeba zajistit, aby tyto informace byly snadno dostupné. ECB je v této souvislosti připravena spolupracovat s ESMA a podílet se na vytvoření elektronické databáze a na souvisejících činnostech.

2.2   Směrnice 2006/48/ES  (13)

2.2.1   Řada změn, které navrhovaná směrnice zavádí v sektorových směrnicích, sleduje zlepšení mechanismů výměny informací mezi příslušnými orgány na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni (14). ECB tyto navrhované změny vítá, zejména pak změny, které zohledňují zřízení ESRB (15). ECB navíc navrhuje následující dvě změny.

2.2.2   Zaprvé, navrhovaná směrnice upřesňuje, že příslušné orgány jsou oprávněny sdílet informace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA). S cílem odstranit veškeré případné právní překážky, které by bránily výměně informací mezi EBA a ESRB, doporučuje ECB provést změnu jednoho ustanovení směrnice 2006/48/ES. Tato změna by upřesnila, že EBA je v souladu se směrnicí 2006/48/ES a příslušnými ustanoveními navrhovaného nařízení o EBA oprávněn předávat ESRB veškeré informace, které obdržel od vnitrostátních orgánů a které jsou nezbytné pro plnění úkolů ESRB, aniž by tím byla dotčena jiná použitelná evropská pravidla, zejména čl. 15 odst. 4 navrhovaného nařízení o ESRB.

2.2.3   Zadruhé, směrnice 2006/48/ES pověřuje kolegia orgánů dohledu výkonem některých úkolů (16) (včetně úkolů v oblasti výměny informací (17) a v této souvislosti nesmí platné požadavky na zachování důvěrnosti (18) bránit příslušným orgánům ve výměně důvěrných informací v rámci kolegií orgánů dohledu (19). S ohledem na potenciální význam informací dostupných v rámci kolegií orgánů dohledu ECB doporučuje výslovně stanovit, že na základě odůvodněné žádosti ESRB s ním evropské orgány dohledu mohou sdílet důvěrné informace týkající se činnosti kolegií orgánů dohledu (20), jsou-li tyto informace významné pro plnění úkolů ESRB (21). Takové ustanovení by mohlo být upraveno buď v článku 12 navrhovaných nařízení o evropských orgánech dohledu, jenž se týká kolegií orgánů dohledu, nebo v kontextu příslušných ustanovení o výměně informací v odvětvových směrnicích, jež se týkají kolegií orgánů dohledu.

3.   Pozměňovací návrhy

Tam, kde ECB doporučuje změnu navrhované směrnice, jsou v příloze uvedeny konkrétní pozměňovací návrhy spolu s příslušným odůvodněním.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 18. března 2010.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  KOM(2009) 576 v konečném znění.

(2)  Stanovisko ECB CON/2009/88 ze dne 26. října 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika a k návrhu rozhodnutí Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika (Úř. věst. C 270, 11.11.2009, s. 1). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(3)  Stanovisko ECB CON/2010/5 ze dne 8. ledna 2010 ke třem návrhům nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 1).

(4)  Dne 23. září 2009 přijala Evropská komise soubor legislativních návrhů zahrnující: 1) návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009) 499 v konečném znění) (dále jen „navrhované nařízení o ESRB“); 2) návrh rozhodnutí Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009) 500 v konečném znění); 3) návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (KOM(2009) 501 v konečném znění) (dále jen „navrhované nařízení o EBA“); 4) návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (KOM(2009) 502 v konečném znění) a 5) návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2009) 503 v konečném znění). Poté, co Smlouva vstoupila dne 1. prosince 2009 v platnost, je novým právním základem navrhovaného rozhodnutí o ESRB čl. 127 odst. 6 Smlouvy (bývalý čl. 105 odst. 6 Smlouvy o založení Evropského společenství), v důsledku čehož se navrhované rozhodnutí o ESRB převádí do formy navrhovaného nařízení.

(5)  Viz článek 7 navrhovaných nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu.

(6)  Čl. 7 odst. 2 navrhovaných nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu.

(7)  9. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(8)  Viz např. 14. bod odůvodnění navrhovaného nařízení o EBA.

(9)  Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise Evropských společenství v. Evropská centrální banka, C-11/00, Sb. rozh. 2003, s. I-7147, zejména body 110 a 111.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(11)  Podle navrhované směrnice musí ESMA na svých internetových stránkách zveřejnit seznam schválených prospektů, případně včetně odkazu na prospekt zveřejněný na internetových stránkách příslušného orgánu domovského členského státu, na internetových stránkách emitenta nebo na internetových stránkách regulovaného trhu (čl. 5 odst. 3 navrhované směrnice, kterým se do směrnice 2003/71/ES vkládá nový čl. 14 odst. 4a). V obecném přístupu, na němž se shodla Rada ohledně ostatních změn směrnice 2003/71/ES, se rovněž požaduje, aby prospekty byly zveřejňovány v elektronické podobě (viz čl. 1 odst. 13 písm. b) obecného přístupu ke Komisí předloženému návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a směrnice 2004/109/ES (2009/0132 (COD), 17451/09)). Čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec směrnice 2003/71/ES v současné době ponechává na členských státech, zda požadovat, aby emitenti zveřejňovali tyto prospekty v elektronické podobě.

(12)  Stanovisko ECB CON/2010/6 ze dne 11. ledna 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2004/109/ES, odstavec 1.2.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

(14)  Pokud jde o směrnici 2006/48/ES, viz čl. 9 odst. 10, 11, 12, 25 a 27 navrhované směrnice.

(15)  Viz např. čl. 9 odst. 12 navrhované směrnice, kterým se mění článek 49 směrnice 2006/48/ES.

(16)  Viz článek 129, čl. 130 odst. 1 a článek 131a směrnice 2006/48/ES.

(17)  Čl. 131a odst. 1 písm. a) směrnice 2006/48/ES.

(18)  Viz kapitola 1 oddíl 2 směrnice 2006/48/ES.

(19)  Čl. 131a odst. 1 třetí pododstavec směrnice 2006/48/ES.

(20)  Včetně kolegií zřízených podle čl. 42a odst. 3 směrnice 2006/48/ES.

(21)  Přístup ESRB k informacím sdíleným v rámci kolegií orgánů dohledu by byl v souladu se stanovisky, která zaujala skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled vedená panem Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě ze dne 25. února 2009 (odstavce 180 a 186, s. 45 a 47), Komise ve svém sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“ (KOM(2009) 252 v konečném znění, s. 15) a Rada Ecofin ve svých závěrech ze dne 9. června 2009 (s. 13) a která shodně podporují přístup ESRB k těmto informacím.


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy  (1)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (2)

Změna č. 1

15. bod odůvodnění navrhované směrnice

„15)

Nová architektura dohledu zřízená ESFS bude vyžadovat, aby vnitrostátní orgány dohledu úzce spolupracovaly s evropskými orgány dohledu. Změny příslušných právních předpisů by měly zajistit, že vykonávání povinnosti sdílení informací obsažené v nařízeních navržených Komisí, kterými se evropské orgány dohledu zřizují, nebrání žádné právní překážky.“

„15)

Nová architektura dohledu, která byla vytvořena zřízením ESFS a ESRB, bude vyžadovat, aby vnitrostátní orgány dohledu a evropské orgány dohledu úzce spolupracovaly navzájem a s ESRB s . Změny příslušných právních předpisů by měly zajistit, že vykonávání povinnosti sdílení informací obsažené v nařízeních navržených Komisí, kterými se evropské orgány dohledu a ESRB zřizují, nebrání žádné právní překážky.“

Odůvodnění:

Je třeba změnit odvětvové právní předpisy tak, aby zohledňovaly zřízení evropských orgánů dohledu a ESRB. V 5. bodě odůvodnění navrhované směrnice by též mohly být zmíněny dva návrhy týkající se ESRB, které Komise přijala jako součást legislativního balíčku upravujícího evropský finanční dohled.

Změna č. 2

Čl. 1 odst. 1 navrhované směrnice

(Změna směrnice 98/26/ES (3) – čl. 6 odst. 3)

„3.   Členský stát uvedený v odstavci 2 okamžitě uvědomí ostatní členské státy a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady …/… a sdělí uvedenému orgánu veškeré informace zásadní pro dosažení jeho úkolů.“

„3.   Členský stát uvedený v odstavci 2 okamžitě uvědomí o rozhodnutích přijatých podle odstavce 1 ostatní členské státy, Komisi, Evropskou centrální banku, centrální banky členských států a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady …/… . Komise okamžitě po obdržení takových informací uvědomí všechny označené systémy a provozovatele systémů o rozhodnutích přijatých podle odstavce 1.

Odůvodnění:

Navrhovaná změna čl. 6 odst. 3 směrnice 98/26/ES představuje velmi podstatné zlepšení, pokud jde o důsledky zahájení úpadkového řízení z hlediska neodvolatelnosti výkonu převodních příkazů. Tyto důsledky jsou však významné pro všechny orgány, které vykonávají dohled nad platebními, zúčtovacími a vypořádacími systémy a nad jinou kritickou infrastrukturou. Seznam subjektů, které mají být o takových řízeních informovány, proto musí být rozšířen tak, aby zahrnoval nejen Komisi a ESMA, ale též národní centrální banky a ECB, neboť ESCB vykonává výlučné úkoly v oblasti dohledu nad platebními, zúčtovacími a vypořádacími systémy stanovené právními předpisy.

Kromě toho je důležité, aby Komise bezodkladně předávala oznámení o zahájení úpadkového řízení příslušným subjektům spadajícím do oblasti působnosti směrnice 98/26/ES, čímž se zajistí, že tyto subjekty neprovedou převodní příkazy, jestliže je jim známo nebo jim mělo být známo zahájení úpadkového řízení.

Povinnost členských států poskytovat veškeré potřebné informace ESMA by měla být z navrhované směrnice vypuštěna, jelikož se navrhuje, aby úkoly týkající se oznamování byly svěřeny Komisi. Členské státy mohou navíc poskytovat pouze informace týkající se rozhodnutí uvedených v článku 6 směrnice 98/26/ES a nikoli veškeré informace nezbytné pro plnění úkolů ESMA. Navrhuje se rovněž provést drobnou redakční změnu v první větě čl. 6 odst. 3 s cílem upřesnit rozsah oznamovací povinnosti.

Změna č. 3

Čl. 1 odst. 2 navrhované směrnice

(Změna směrnice 98/26/ES – první pododstavec čl. 10 odst. 1)

„Členské státy určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a sdělí mu, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní uvedené informace na svých internetových stránkách.“

„Členské státy určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je Komisi a sdělí , které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2. Komise zveřejní uvedené informace na svých internetových stránkách.“

Odůvodnění:

Od přijetí směrnice 98/26/ES vede Komise seznam oznámených systémů a jedná se o zavedenou praxi. ECB se proto domnívá, že s ohledem na základní úkol ESCB podporovat plynulé fungování platebních systémů a na funkce ECB/národních centrálních bank v oblasti dohledu nad platebními, zúčtovacími a vypořádacími systémy by Komise měla tento úkol vykonávat i nadále.

Změna č. 4

(Změna směrnice 2002/87/ES (4) – poslední pododstavec čl. 12 odst. 1 (nový))

„Příslušné orgány si mohou rovněž vyměňovat informace, které mohou být nutné pro plnění jejich úkolů, o regulovaných podnicích ve finančním konglomerátu v souladu se sektorovými předpisy s těmito orgány: centrální banky, Evropský systém centrálních bank a Evropská centrální banka.“

(žádná změna v navrhované směrnici)

„Příslušné orgány si mohou rovněž vyměňovat informace, které mohou být nutné pro plnění jejich úkolů, o regulovaných podnicích ve finančním konglomerátu v souladu se sektorovými předpisy s  centrálními bankami (včetně ECB a národních centrálních bank Evropského systému centrálních bank), evropskými orgány dohledu a Evropským výborem pro systémová rizika. .“

Odůvodnění:

Měly by být odstraněny překážky, které brání sdílení informací v kontextu směrnice 2002/87/ES mezi příslušnými orgány a centrálními bankami, evropskými orgány dohledu a ESRB.

Změna č. 5

(Změna směrnice 2003/41/ES (5) – článek 20a (nový))

Žádný text

„Článek 20a

Profesní tajemství a spolupráce mezi orgány

1.   Povinnost zachovávat profesní tajemství platí pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán. Informace, které jsou předmětem profesního tajemství, nesmějí být sděleny jiné osobě nebo orgánu, pokud právní předpisy nestanoví jinak.

2.   Příslušné orgány členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nutné k plnění jejich povinností a výkonu jejich pravomocí. Příslušné orgány poskytují pomoc příslušným orgánům jiných členských států.

3.   Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům ve výměně důvěrných informací nebo v předávání důvěrných informací Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Evropskémuvýboru pro systémová rizika. Na informace vyměněné mezi příslušnými orgány a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Evropským výborem pro systémová rizika se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství.

Odůvodnění:

Ustanovení o profesním tajemství a spolupráci mezi příslušnými orgány je ve směrnicích z oblasti finančního sektoru obvykle upraveno a mělo by být i ve směrnici 2003/41/ES. Sdílení důvěrných informací mezi příslušnými orgány a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a ESRB může být nezbytné pro výkon jejich úkolů a veškeré právní překážky bránící předávání takových informací by měly být odstraněny.

Změna č. 6

Čl. 6 odst. 11 písm. b) navrhované směrnice

(Změna směrnice 2004/39/ES (6) – čl. 58 odst. 5)

„5.   Články 54, 58 a 63 nebrání příslušnému orgánu, aby předával Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropskému výboru pro systémová rizika zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady …/…, centrálním bankám, Evropskému systému centrálních bank a Evropské centrální bance jako měnovým orgánům a případně jiným orgánům veřejné moci příslušným pro dohled nad platebními systémy a systémy vypořádání důvěrné informace určené k plnění jejich úkolů; podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice.“

„5.   Články 54, 58 a 63 nebrání příslušnému orgánu, aby předával Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropskému výboru pro systémová rizika zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady …/…, a centrálním bankám, včetně národních centrálních bank Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, jako měnovým orgánům důvěrné informace, jsou-li určeny k plnění jejich úkolů, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího poskytování likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému; podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice.“

Odůvodnění:

Navrhovaná změna má za cíl zajistit soulad s odpovídajícími ustanoveními, která jsou zakotvena v jiných odvětvových směrnicích, zejména ve směrnici 2006/48/ES.

Změna č. 7

Čl. 9 odst. 10 navrhované směrnice

(Změna směrnice 2006/48/ES – čl. 44 odst. 2)

„2.   Odstavec 1 není překážkou výměně informací mezi příslušnými orgány různých členských států nebo předávání informací Evropskému orgánu pro bankovnictví v souladu s touto směrnicí a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce. Na tyto informace se vztahuje profesní tajemství podle odstavce 1.“

„2.   Odstavec 1 není překážkou výměně informací mezi příslušnými orgány různých členských států nebo předávání informací Evropskému orgánu pro bankovnictví v souladu s touto směrnicí, ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce a články [12], 20 a 21 nařízení …/… [EBA]. Na tyto informace se vztahuje profesní tajemství podle odstavce 1.“

Odůvodnění:

Čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/48/ES ve znění navrhované směrnice již upřesňuje, že příslušné orgány mohou sdílet informace s EBA. Toto upřesnění souvisí s navrhovanou změnou článku 49 směrnice 2006/48/ES, jenž opravňuje příslušné orgány k předávání informací ESRB, zejména v případech uvedených v čl. 130 odst. 1 směrnice 2006/48/ES.

Navrhovanou změnou se v čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/48/ES doplňuje výslovný odkaz na články 20 a 21 navrhovaného nařízení o EBA. Článek 20 nařízení …/… [EBA] se týká sběru informací od příslušných orgánů ze strany EBA. Podle článku 21 téhož nařízení je EBA povinen spolupracovat s ESRB a poskytovat mu pravidelné a aktualizované informace pro plnění jeho úkolů, jak jsou stanoveny v článku 15 nařízení …/… [ESRB].

Z pozměněného čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/48/ES ve spojení se dvěma výše uvedenými články nařízení o EBA a nařízením o ESRB je zřejmé, že EBA je oprávněn dále předávat ESRB veškeré informace, které obdržel od příslušných orgánů a které jsou nezbytné pro plnění úkolů ESRB.

Bude-li článek 12 nařízení …/… [EBA] týkající se kolegií orgánů dohledu změněn tak, jak se navrhuje v odstavci 2.2.3 tohoto stanoviska, měl by být v čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/48/ES také výslovně zmíněn, aby bylo zřejmé, že EBA může s ESRB sdílet informace získané od kolegií orgánů dohledu.


(1)  Navrhovaná směrnice byla přijata před vstupem Smlouvy v platnost. Odkazy na Smlouvu v textech navržených Komisí budu nutné upravit.

(2)  Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s.1).


Top