EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011AB0008

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 11. února 2011 k doporučení pro rozhodnutí Rady o režimu opětovného sjednání měnové dohody s Monackým knížectvím (CON/2011/8)

OJ C 60, 25.2.2011, p. 1–2 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 11. února 2011

k doporučení pro rozhodnutí Rady o režimu opětovného sjednání měnové dohody s Monackým knížectvím

(CON/2011/8)

2011/C 60/01

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 9. února 2011 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k doporučení pro rozhodnutí Rady o režimu opětovného sjednání měnové dohody s Monackým knížectvím (1) (dále jen „návrh rozhodnutí“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 219 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

ECB vítá návrh rozhodnutí, které má za cíl po více než deseti letech od zavedení eura změnit měnovou dohodu s Monackým knížectvím tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ve vztazích mezi Unií a třetími zeměmi.

ECB zejména vítá novou revidovanou metodu pro výpočet stropu pro emisi monackých euromincí a stanovení minimální poměrné části monackých euromincí, jež se mají uvést do oběhu v nominální hodnotě, na 80 %.

ECB nicméně poznamenává, že terminologie používaná v návrhu rozhodnutí – a následně i v měnové dohodě – by měla být upravena se zřetelem na vývoj legislativy.

Tam, kde ECB doporučuje návrh rozhodnutí změnit, jsou v příloze uvedeny konkrétní pozměňovací návrhy spolu s příslušným odůvodněním.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 11. února 2011.

viceprezident ECB

Vítor CONSTÂNCIO


(1)  KOM(2011) 23 v konečném znění.


PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Čl. 2 písm. a)

„a)

Dohoda se uzavírá mezi Unií, zastoupenou Francouzskou republikou a Evropskou komisí, a Monackým knížectvím.“

„a)

Dohoda se uzavírá mezi Unií, zastoupenou Francouzskou republikou a Evropskou komisí v těsné součinnosti s ECB, a Monackým knížectvím.“

Odůvodnění

Jelikož účelem opětovného sjednání dohody s Monakem je mimo jiné zajištění většího souladu s ostatními měnovými dohodami, doporučuje ECB použít ve vztahu k úloze ECB stejné znění, jaké bylo použito v měnové dohodě s Vatikánským městským státem (podepsané dne 17. prosince 2009  (2)). Navrhované znění je navíc v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání  (3), který stanoví, že Komise a členské státy spolupracují se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v těsné součinnosti s Evropskou centrální bankou.

Změna č. 2

Čl. 2 písm. b)

„b)

Je třeba zrevidovat metodu určování stropů u emise monackých euromincí. Nový strop se vypočte metodou, která zahrne na jedné straně pevnou část, jež by měla uspokojit poptávku na trhu sběratelů mincí, a zamezit tak nadměrným numismatickým spekulacím s monackými mincemi, a na druhé straně proměnlivou část, jež se vypočítá jako průměr emise mincí na hlavu ve Francii v roce n–1 vynásobený počtem obyvatel Monaka. Aniž je dotčeno vydávání sběratelských mincí, stanoví dohoda minimální poměrnou část monackých euromincí, jež se mají uvést do oběhu v nominální hodnotě, na 80 %.“

„b)

Je třeba zrevidovat metodu určování stropů u emise monackých euromincí. Nový strop se vypočte metodou, která zahrne na jedné straně pevnou část, jež by měla uspokojit poptávku na trhu sběratelů mincí, a zamezit tak nadměrným numismatickým spekulacím s monackými mincemi, a na druhé straně proměnlivou část, jež se vypočítá jako průměr emise mincí na hlavu ve Francii v roce n–1 vynásobený počtem obyvatel Monaka. Aniž je dotčeno vydávání sběratelských mincí, stanoví dohoda minimální poměrnou část monackých euromincí, jež se mají uvést do oběhu v nominální hodnotě, na 80 % objemu euromincí vydaných každý rok.“

Odůvodnění

ECB považuje za důležité, aby se v mandátu a následně i v samotné měnové dohodě používala přesná terminologie měnového práva. Konkrétně musí být náležitě zohledněny závěry zprávy, kterou připravila pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev financí a národních centrálních bank eurozóny (pracovní skupina pro euro jako zákonné platidlo), a to tak, že se bude rozlišovat mezi „uváděním do oběhu“  (4) a „emisí“ euromincí  (5).


(1)  Tučně je vyznačen text, který ECB navrhuje doplnit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2)  Úř. věst. C 28, 4.2.2010, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

(4)  Uvádění do oběhu je čistě provozní a fyzická činnost, kterou může být pověřen zástupce.

(5)  Emise jako celek, včetně uvedení do oběhu a zachycení v rozvaze vydávajícího orgánu, je aktem veřejného orgánu a nelze ji delegovat na třetí osoby.


Top