EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AB0024

Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 2. dubna 2012 k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating (CON/2012/24)

OJ C 167, 13.6.2012, p. 2–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

13.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 167/2


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 2. dubna 2012

k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, a k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating

(CON/2012/24)

2012/C 167/03

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 13. prosince 2011 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (1) (dále jen „navrhované nařízení“), a dne 21. prosince 2011 její žádost o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o nadměrné spoléhání na rating (2) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založenana čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované nařízení a navrhovaná směrnice obsahují ustanovení, která mají vliv na příspěvek Evropského systému centrálních bank k řádnému provádění opatření v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

ECB sdílí obecný cíl sledovaný navrhovaným nařízením a navrhovanou směrnicí, kterým je přispět ke snížení rizik pro finanční stabilitu a k znovuobnovení důvěry investorů a účastníků trhu ve finanční trhy a v kvalitu ratingů. Navrhovanými opatřeními se sleduje: a) omezení nadměrného spoléhání na externí ratingy, b) zmírnění rizika nakažlivých účinků spojených se změnami ratingu států, c) zlepšení podmínek na ratingovém trhu s cílem zlepšit kvalitu ratingů, d) zajištění práva investorů na odškodnění a e) zlepšení kvality ratingů posílením nezávislosti ratingových agentur a prosazováním spolehlivých ratingových postupů a metodik. ECB má značný zájem na regulatorních iniciativách, které omezují míru spoléhání na externí ratingy. (3) Vnímaná existence nedostatků externích ratingů může významně ovlivnit důvěru v trh a může se negativně projevit na finanční stabilitě. V tomto kontextu ECB sdílí konkrétní cíl sledovaný Komisí, který spočívá v omezení nadměrného spoléhání na externí ratingy a je v souladu se zásadami stanovenými na tomto poli Radou pro finanční stabilitu (FSB) (4).

ECB rovněž podporuje svěření komplexních pravomocí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (orgán ESMA), pokud jde o povolování ratingových agentur a dohled nad nimi. Dodatečné úkoly orgánu ESMA podle navrhovaného nařízení přispějí ke zlepšení podmínek na ratingovém trhu s cílem zlepšit kvalitu ratingů a prosazování spolehlivých ratingových postupů a metodik. (5)

Konkrétní připomínky

1.    Nadměrné spoléhání na externí ratingy

Hodnocení úvěrového rizika finančními institucemi

1.1

Podle navrhovaného nařízení finanční instituce provádějí vlastní hodnocení úvěrového rizika a „nespoléhají se pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy“ (6). Navíc příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito podniky „pečlivě sledují přiměřenost postupů úvěrového hodnocení těchto podniků“ (7). V těchto ustanoveních se odrážejí závěry Larosièrovy zprávy (8) a zásada FSB, podle nichž se má od bank, účastníků trhu a institucionálních investorů vyžadovat, aby prováděli vlastní hodnocení úvěrového rizika. (9)

1.2

ECB podporuje společný cíl FSB a Komise, který spočívá v omezení přílišného spoléhání na externí ratingy (10). Konkrétněji si ECB všímá, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (11) obsahuje i ustanovení, která se touto otázkou zabývají s důrazem na vývoj interních přístupů pro výpočet kapitálových požadavků v úvěrových institucích, a to rovněž v souvislosti s úvěrovým rizikem a rizikem protistran (12). Navíc, ačkoli by se mělo vyžadovat, aby finanční instituce vyvinuly odpovídající prostředky pro vyhodnocování rizik, tyto prostředky by měly být přiměřené povaze, velikosti a složitosti jejich činností.

ECB si rovněž všímá odpovídajících změn, které se zavádějí ve směrnici 2009/65/ES a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010 (13). V zájmu zajištění souladu mezi navrhovaným nařízením a odpovídajícími ustanoveními odvětvových právních předpisů ECB doporučuje, aby byla blíže objasněna povaha povinnosti ukládané finančním institucím navrhovaným nařízením.

Odkazy na externí ratingy v právních předpisech Unie

1.3

Podle navrhovaného nařízení orgány EBA, EIOPA a ESMA nesmějí ve svých pokynech, doporučeních a návrzích technických norem odkazovat na ratingy, „jestliže by tyto odkazy u příslušných orgánů nebo účastníků finančního trhu mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy“. (14) Navrhuje se také, aby orgány EBA, EIOPA a ESMA nejpozději do 31. prosince 2013 ve stávajících pokynech a doporučeních přezkoumaly a případně odstranily všechny odkazy na ratingy. (15) Obdobný požadavek se vztahuje rovněž na Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB), pokud jde o její varování a doporučení. (16)

1.4

ECB chápe, že všechny navrhované změny směřují k provedení zásad FSB, které vyzývají „tvůrce norem a příslušné orgány k posouzení odkazů na externí rating v normách, zákonech a dalších předpisech, kdekoli je to možné, k jejich odstranění či nahrazení vhodnými alternativními měřítky bonity“ (17). I když by bylo vhodné odstranit ustanovení, která vyžadují povinné používání externích ratingů, z unijní a vnitrostátní legislativy, a dokonce odstranit i veškeré odkazy na externí rating v rozsahu, v jakém tyto požadavky či tyto odkazy na externí rating mohou vyvolávat dojem, že podporují „mechanické“ používání těchto ratingů, ECB by přesto doporučovala opatrnost, pokud jde o navrhované znění výše uvedených ustanovení navrhovaného nařízení (18), neboť jejich aplikace by se mohla ukázat jako problematická.

1.5

Zaprvé, pokud jde o Evropské orgány dohledu (orgány ESA), právní předpisy Unie v oblasti finančních služeb na úrovni 1 odkazují na externí ratingy nebo úvěrová hodnocení. Tak je tomu například v unijní legislativě pro oblast bankovnictví, která odkazuje na úvěrová hodnocení externích ratingových agentur (ECAI) (19) a formálně vyžaduje, aby orgán EBA vypracoval návrhy technických norem ve vztahu k úvěrovým hodnocením (20). Návrhy technických norem vypracované orgány ESA přijímá Komise na základě zmocňovacích ustanovení obsažených v právních předpisech úrovně 1 (21) a účelem norem je tato ustanovení dále doplnit či konkretizovat. Proto je zákaz odkazů na úvěrová hodnocení obsažený ve shora zmíněných textech obtížné aplikovat, a to i přesto, že byl orgánům ESA ponechán určitý stupeň vlastního uvážení vyjádřený slovem „případně“ (22). Zejména je také posouzení, zda odkazy na úvěrová hodnocení „mohou vést k mechanickému spoléhání se na ratingy“, namísto toho, aby se investorům a účastníkům trhu umožnilo vlastní informované posouzení, subjektivní a už jen proto je zařazení takového kritéria jakožto právního požadavku do navrhovaného nařízení problematické.

1.6

Zadruhé, pokud jde o ESRB, shora uvedený zákaz odkazování na ratingy ve varováních a doporučeních ESRB se rovněž jeví poněkud nepřiměřeným, jelikož ratingy představují cenný zdroj informací a poskytují měřítka či modely, které ESRB může využívat v kontextu plnění svých úkolů.

1.7

Obecně vzato, ECB podporuje názor FSB, že ratingové agentury hrají významnou roli a podniky mohou jejich ratingy vhodným způsobem používat jako součást svých interních postupů úvěrového hodnocení (23). V tomto kontextu je třeba připomenout, že cílem současné reformy je snížit přílišné spoléhání na externí ratingy a zlepšit jejich kvalitu, nikoli eliminovat jejich používání. Současně platí, že pokud podnik používá externí ratingy, nesnižuje to jeho vlastní odpovědnost za to, aby zajistil, že se jeho úvěrové expozice budou zakládat na spolehlivém hodnocení (24). ECB podporuje postupné přizpůsobování legislativy, které zastává FSB, a poznamenává, že odkazy na externí ratingy by se neměly odstraňovat dříve, než budou identifikovány důvěryhodné alternativy a bude možné tyto alternativy bezpečně použít. V tomto kontextu je důležité, aby tvůrci norem a příslušné orgány vypracovaly plány a časové rámce přechodu, které by umožňovaly odstranění či nahrazení odkazů na externí ratingy, kdekoli to bude možné, a bezpečné zavedení s tím spojených zdokonalených postupů řízení rizik.

1.8

ECB doporučuje nahradit čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení (25) bodem odůvodnění, který by veřejným orgánům připomínal důležitost jejich případného příspěvku k dosahování shora uvedeného cíle, tedy ke snižování nadměrného spoléhání na externí ratingy. ECB si rovněž všímá, že podle návrhu směrnice CRD IV (26) má orgán EBA ve spolupráci s orgány EIOPA a ESMA každého půl roku zveřejňovat zprávu o tom, v jakém rozsahu se právní předpisy členských států odvolávají na externí rating, a o opatřeních přijatých členskými státy k omezení jeho úlohy. ECB doporučuje, aby orgány ESA po zohlednění příspěvků ECB a ESRB podaly Komisi zprávu o možných alternativních či doplňkových řešeních ve vztahu k odkazům na externí rating v unijních i vnitrostátních právních předpisech.

1.9

V příloze II tohoto stanoviska jsou pro informaci popsány metodiky hodnocení úvěrového rizika používané Eurosystémem v kontextu způsobilosti zajištění pro operace řízení likvidity.

2.    Ratingové agentury a externí ratingové agentury

Externí úvěrová hodnocení a způsobilost externích ratingových agentur (ECAI)

2.1

Nařízení (ES) č. 1060/2009 stanoví, že předpokladem uznání ratingové agentury za externí ratingovou agenturu (ECAI) (27) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (28) je, že ratingová agentura požádá o registraci, a dále stanoví, že tento registrační postup by neměl nahrazovat zavedený postup uznávání externích ratingových agentur v souladu se směrnicí 2006/48/ES (29).

2.2

Podle návrhu nařízení CRD IV (30) je výsledkem procesu uznávání externích ratingových agentur (ECAI) příslušnými orgány „automatická“ způsobilost ratingových agentur, které jsou registrovány nebo certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. To platí také o centrálních bankách, které vydávají úvěrová hodnocení, jež jsou z působnosti uvedeného nařízení vyňaty (31). ECB podporuje nový postup upravený v návrhu nařízení CRD IV, neboť přispěje ke zjednodušení postupu uznávání externích ratingových agentur a k zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími (32). V zájmu jasnosti právní úpravy a její transparentnosti by však ECB navrhovala, aby bylo dále vysvětleno v bodech odůvodnění navrhovaného nařízení, že jakmile návrh nařízení CRD IV vstoupí v platnost, dojde implicitně k automatickému uznání shora uvedených ratingových agentur a centrálních bank (za ECAI) a že je nutné vymezit, jaké stupně úvěrové kvality odpovídají příslušným ratingům, tzv. přiřazování.

Přiřazování a Evropský ratingový index

2.3

Navrhované nařízení stanoví, že orgán ESMA zavede Evropský ratingový index, který bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto orgánu, a souhrnný ratingový index pro každý hodnocený dluhový nástroj. (33) Index a jednotlivé ratingy budou zveřejňovány na internetových stránkách orgánu ESMA. Ratingy poskytnuté orgánu ESMA budou podle navrhovaného nařízení založeny na harmonizované ratingové stupnici. (34)

2.4

ECB podporuje zvýšení transparentnosti, interoperability a porovnatelnosti ratingů pro účastníky trhu. Je však třeba zajistit, aby harmonizovaná ratingová stupnice u ratingových agentur nevyvolávala tlak směrem k harmonizaci jejich metodik a postupů, neboť to by mohlo mít negativní účinky na hospodářskou soutěž a diverzitu ratingových metod.

2.5

ECB si navíc všímá, že orgány EBA a EIOPA mají vyvinout postupy přiřazování pro odvětví bankovnictví (35) a pojišťovnictví (36). S ohledem na to, že tyto otázky přesahují jednotlivá odvětví, bylo by vhodné koordinovat provádění přiřazování například prostřednictvím Společného výboru orgánů ESA. (37) V tomto kontextu ECB doporučuje vypustit odkaz na harmonizovanou ratingovou stupnici a navrhuje, aby orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA a EIOPA do prosince 2015 přezkoumal možnosti zavedení harmonizované ratingové stupnice pro ratingy vydávané registrovanými a certifikovanými ratingovými agenturami a podal o tom zprávu Komisi. To by rovněž znamenalo nahrazení odkazů na „Evropský ratingový index“ v navrhovaném nařízení odkazy na „Evropskou ratingovou platformu“.

3.    Jiné připomínky

Ratingy států

3.1

ECB podporuje iniciativy, které si kladou za cíl zlepšit transparentnost a zveřejňování metodik a ratingových postupů ve vztahu k zadlužení států (38). Navrhované nařízení zavádí zvláštní režim, pokud jde o frekvenci přezkumu a postup při vydávání ratingu států. ECB tyto navrhované změny vítá, zejména pak návrh, který požaduje, aby ratingové agentury hodnotily ratingy států častěji. Ratingy by se měly zveřejňovat až po skončení pracovní doby a nejméně jednu hodinu před otevřením obchodních míst v Unii, ECB má však za to, že by se v zájmu zmírnění možných pro-cyklických účinků změn ratingů mohly učinit i další kroky. Doporučuje prozkoumat, jakým způsobem by bylo možné snížit volatilitu, kterou vyvolává načasování změn ratingů, a to zejména v případech, kdy je hodnocení emitenta předmětem sledování a bezprostředně mu hrozí ztráta jeho stávajícího investičního stupně, jakož i v případech, kdy se uvažuje o snížení ratingu o několik stupňů. Pokud jde o tyto situace, mohly by se dále zvážit návrhy na častější informování trhu způsoby, které by zmírňovaly „lavinový efekt“.

ECB si navíc všímá, že navrhované nařízení stanoví povinnost ratingových agentur připojit ke každému ratingu států nebo souvisejícímu ratingovému výhledu podrobnou hodnotící zprávu, která vysvětluje všechny předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti a jakékoli jiné prvky, k nimž bylo při stanoveni daného ratingu nebo výhledu přihlédnuto. (39) V tomto ohledu by mohlo být namístě rozšířit některé z těchto požadavků i na jiné typy ratingů, a to zejména požadavky na podrobné informace o kvantitativních a kvalitativních předpokladech, z nichž se vyvozují důvody pro změnu ratingu, a jejich relativní váhu.

Nezávislost ratingových agentur

3.2

ECB podporuje návrhy Komise směřující k řešení otázek spojených s nezávislostí ratingových agentur. Protože ale současný model financování ratingů, kdy za rating platí emitent, může být zdrojem střetu zájmů a mít tak zkreslující účinky na ratingy (40), je zapotřebí důsledněji zvážit alternativní modely odměňování. ECB proto vítá pokračující práci Komise v oblasti sledování přiměřenosti modelů odměňování ratingových agentur a se zájmem očekává předložení příslušné zprávy Evropskému parlamentu a Radě v termínu do konce roku 2012, a to i s ohledem na práci v jiných jurisdikcích včetně Spojených států. (41)

3.3

ECB sice podporuje návrhy na přijetí přísnějších pravidel týkajících se struktury akcionářů či podílníků ratingových agentur (42), doporučuje však, aby Komise v zájmu zajištění jejich účinnosti přehodnotila navrhovanou mezní hodnotu 5 % (43).

Rotační princip

3.4

Ačkoli ECB podporuje záměr Komise týkající se zavedení rotačního pravidla, které reaguje na skutečnost, že dlouhodobé vztahy s hodnocenými subjekty mohou vést ke ztrátě důvěry v nezávislost ratingů, bylo by zřejmě vhodné dále zvážit případné nezamýšlené důsledky (44). Zaprvé, ačkoli by rotační pravidlo mělo pomoci předcházet střetům zájmů, které vyplývají z modelu ratingu placeného emitentem, je třeba zabránit tomu, aby se rotování ratingových agentur negativně odrazilo na kvalitě ratingů, a to zejména s ohledem na možné riziko, že si nově příchozí agentury budou vzájemně konkurovat nabízením nadsazených ratingů nebo nízkých cen. Zadruhé, rotační pravidlo by nemělo vést k přerušení kontinuity údajové základny, neboť to by mohlo vyvolat problémy, pokud jde o validaci ratingových modelů. Zatřetí, aby toto ustanovení mohlo být účinné, je třeba zajistit dostatečný výběr mezi ratingovými agenturami, které splňují všechny minimální požadavky, a to zejména v oblasti vydávání zvláštních ratingů, například ratingů strukturovaných finančních produktů. Proto by stanovení přesného počtu let, po jejichž uplynutí má dojít k rotaci, mohlo vyžadovat další analýzu. A konečně by se v tomto směru rovněž měla zvážit provázanost úpravy rotačního principu s plánovaným hodnocením modelu ratingu placeného emitentem (45).

Metodiky

3.5

ECB podporuje navrhované úkoly, které se svěřují orgánu ESMA, pokud jde o zajištění souladu nových nebo upravených metodik používaných ratingovými agenturami se stanovenými pravidly (46). ECB navrhuje upřesnit, že úloha orgánu ESMA se omezuje na ověření souladu těchto metodik s aplikovatelnými pravidly. Dále je třeba konkretizovat příslušný postup a lhůtu a tak zajistit, aby orgán ESMA prováděním ověřování nebránil ratingovým agenturám ve vydávání nových ratingů. ECB rovněž vítá návrh, aby se vyžadovalo rozsáhlejší a snadno srozumitelné poučení o metodikách a předpokladech, o které se ratingy všech tříd aktiv opírají. ECB konečně vítá zahájení veřejné konzultace o zamýšlených změnách ratingových metodik, modelů a klíčových předpokladů.

Pravidla pro strukturované finanční nástroje

3.6

ECB vítá návrh na zvýšení transparentnosti u strukturovaných finančních nástrojů (47). Zejména podporuje navrhovaný požadavek, aby se zveřejňovaly podrobné informace ohledně strukturovaných finančních nástrojů (48), a to konkrétně na centralizované internetové stránce (49), a požadavek dvojitého ratingu strukturovaných finančních nástrojů (50). Pokud jde o tyto aspekty, ECB by ráda podtrhla následující:

3.7

Zaprvé, s cílem zajistit provázanost mezi odvětvími a vyhnout se duplikaci pravidel je třeba vyjasnit vztah mezi požadavkem na zveřejňování informací emitenty, původci a sponzory strukturovaných finančních produktů v navrhovaném nařízení a obdobnými požadavky pro sekuritizace ve specifických odvětvích (51).

3.8

Zadruhé, iniciativa Eurosystému týkající se informací o úvěrech ve vztahu k cenným papírům krytým aktivy zavádí u těchto cenných papírů, které jsou přijímány jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, specifické požadavky na zveřejňování informací ohledně každého jednotlivého úvěru. Jejím cílem je zvýšit transparentnost a dát účastníkům trhu včas k dispozici víc informací o podkladových úvěrech ve standardizovaném formátu. V tomto ohledu by ECB ráda poukázala na možné synergie, které by orgán ESMA měl sledovat při podrobnějším rozpracování obsahu a formátů pro zveřejňování informací o strukturovaných finančních produktech (52).

3.9

Zatřetí, ECB vítá iniciativy, které přispívají k posílení požadavků na transparentnost na trzích se strukturovanými finančními produkty a s krytými dluhopisy a k harmonizaci požadavků na zveřejňování v této oblasti. V tomto kontextu ECB podporuje návrh Komise, aby byla do 1. července 2015 posouzena nutnost rozšířit působnost informačních povinností, a to mimo jiné na kryté dluhopisy (53). ECB rovněž poznamenává, že iniciativy týkající se transparentnosti na trhu s krytými dluhopisy jsou brány v úvahu také v jiných probíhajících legislativních iniciativách, například v návrhu nařízení CRD IV (54). Proto je nezbytné zajistit vzájemný soulad těchto různých iniciativ. Jelikož navrhované nařízení primárně upravuje činnost ratingových agentur, měly by shora uvedené iniciativy, které se zabývají transparentností a zveřejňováním u krytých dluhopisů, zahrnovat i posouzení, jakými unijními legislativními postupy by bylo vhodné tato opatření zavést, tj. například v rámci navrhovaného nařízení a/nebo v jiných právních předpisech Unie upravujících finanční odvětví.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v příloze I.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. dubna 2012.

Prezident ECB

Mario DRAGHI


(1)  KOM(2011) 747 v konečném znění.

(2)  KOM(2011) 746 v konečném znění.

(3)  Viz „European Commission’s public consultatiton on credit rating agencies – Eurosystem reply“, únor 2011 (dále jen „odpověď Eurosystému“), k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(4)  Viz dokument Rady pro finanční stabilitu „Principles for reducing reliance on CRA ratings“ z 27. října 2010 (dále jen „zásady FSB“) a rovněž opatření na tomto poli v přehledu rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika v příloze II.

(5)  Viz např. stanovisko CON/2010/82 ze dne 19. listopadu 2010 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách, odstavce 1 a 2. Všechna stanoviska jsou zveřejněna na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(6)  Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový čl. 5a, první věta.

(7)  Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový čl. 5a, druhá věta.

(8)  Viz Zpráva skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU, vedené Jacquesem de Larosièrem, 25. únor 2009, s. 19-20. Skupina má za to, že používání ratingů vyžadované některými finančními předpisy vyvolává řadu problemů, je však v této fázi zřejmě nevyhnutelné. Domnívá se, že používání ratingů by se mělo postupem času významně omezit. Orgány dohledu by měly ověřit, že finanční instituce jsou schopny doplnit používání externích ratingů (na něž by se nadále neměly nadměrně spoléhat) spolehlivými nezávislými hodnoceními.

(9)  Viz zásady FSB, zásada č. II, omezování spoléhání trhu na externí ratingy.

(10)  Viz oddíl 3.4.2 důvodové zprávy k navrhovanému nařízení, s. 7 a připojené posouzení dopadů, s. 11-13 a s. 25-28.

(11)  KOM(2011) 453 v konečném znění.

(12)  Viz čl. 76 odst. 2 a 3 a čl. 77 návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, KOM(2011) 453 v konečném znění („návrh směrnice CRD IV“). Viz rovněž článek 395 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, KOM(2011) 452 v konečném znění („návrh nařízení CRD IV“).

(13)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1. Viz též články 1 a 2 navrhované směrnice.

(14)  Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový článek 5b, první odstavec.

(15)  Viz poznámka pod čarou 14.

(16)  Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový článek 5b, druhý odstavec.

(17)  Viz zásady FSB, zásada č. I, snižování míry spoléhání na externí rating v normách, zákonech a dalších předpisech.

(18)  Viz čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový článek 5b.

(19)  Pokud jde o úvěrová hodnocení ECAI, viz např. články 80 až 83 a 96 až 99 a přílohy VI a IX směrnice 2006/48/ES, články 130 a násl. návrhu nařízení CRD IV a čl. 109a odst. 1 písm. b) a čl. 111 odst. 1 písm. n) návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2011) 8 v konečném znění) (dále jen „návrh směrnice ‚Omnibus II‘ “ ).

(20)  Čl. 81 odst. 2 a čl. 97 odst. 2 směrnice 2006/48/ES.

(21)  Viz např. čl. 81 odst. 2, druhý pododstavec směrnice 2006/48/ES, čl. 131 odst. 1 návrhu nařízení CRD IV a čl. 111 odst. 1 písm. n) návrhu směrnice „Omnibus II“.

(22)  Jak se navrhuje v čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový článek 5b, poslední větě prvního odstavce.

(23)  Viz zásady FSB, zásada č. II.

(24)  Viz poznámka pod čarou 23.

(25)  Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení, nový článek 5b.

(26)  Čl. 150 odst. 2 navrhované směrnice CRD IV.

(27)  Čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(28)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(29)  Viz 44. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1060/2009.

(30)  Viz čl. 130 odst. 2 a čl. 262 odst. 2 návrhu nařízení CRD IV.

(31)  Srovnej články 130, 131 a 133 návrhu nařízení CRD IV a články 81 a 97 části druhé přílohy VI směrnice 2006/48/ES.

(32)  Viz odstavec 6.4 stanoviska CON/2011/42 ze dne 4. května 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

(33)  Čl. 1 odst. 14 navrhovaného nařízení, nový článek 11a.

(34)  Čl. 1 odst. 14 a čl. 1 odst. 18 navrhovaného nařízení, nové čl. 11a odst. 1 a čl. 21 odst. 4a.

(35)  Viz články 131 a 265 navrhovaného nařízení CRD IV a revidované pokyny Evropského výboru orgánů bankovního dohledu pro uznávání externích ratingových agentur z 30. listopadu 2010, část 3, k dispozici na internetových stránkách orgánu EBA http://www.eba.europa.eu

(36)  Viz návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, kompromisní návrh předsednictví ze dne 21. září 2011, k dispozici na internetových stránkách Rady http://register.consilium.europa.eu

(37)  Viz stanovisko CON/2011/42, odstavec 6.4.

(38)  Viz odpověď Eurosystému, odstavec 2.1.

(39)  Příloha I, bod 6 navrhovaného nařízení.

(40)  Viz odpověď Eurosystému, odstavec 5.

(41)  Viz čl. 1 odst. 24 navrhovaného nařízení, čl. 39 odst. 1.

(42)  Viz čl. 1 odst. 8 navrhovaného nařízení, článek 6a.

(43)  Viz čl. 1 odst. 8 navrhovaného nařízení, čl. 6a odst. 1 písm. a).

(44)  Čl. 1 odst. 8 navrhovaného nařízení, nový článek 6b.

(45)  Čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(46)  Čl. 1 odst. 10 a 19 navrhovaného nařízení.

(47)  Čl. 1 odst. 11 navrhovaného nařízení.

(48)  Čl. 1 odst. 11 navrhovaného nařízení, nový čl. 8a odst. 1.

(49)  Čl. 1 odst. 11 navrhovaného nařízení, nový čl. 8a odst. 4.

(50)  Čl. 1 odst. 11 navrhovaného nařízení, nový článek 8b.

(51)  Viz například článek 122a směrnice 2006/48/ES, článek 17 směrnice 2011/61/EU, článek 50a směrnice 2009/65/ES a článek 135 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(52)  Čl. 1 odst. 11 navrhovaného nařízení, nový čl. 8a odst. 3.

(53)  Čl. 1 odst. 24 navrhovaného nařízení, nový čl. 39 odst. 4.

(54)  Článek 478 návrhu nařízení CRD IV, kompromisní návrh předsednictví ze dne 1. března 2012, k dispozici na internetových stránkách Rady http://register.consilium.europa.eu


PŘÍLOHA I

Pozměňovací návrhy k navrhovanému nařízení

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Bod odůvodnění 3a navrhovaného nařízení (nový)

Žádný text.

„(3a)

Zásady Rady pro finanční stabilitu (FSB) pro snižování míry spoléhání na ratingy vypracované ratingovými agenturami stanoví, že tvůrci norem a příslušné orgány by měly posoudit odkazy na rating v normách, zákonech a dalších předpisech, a kdekoli to je možné, tyto odkazy odstranit nebo nahradit vhodnými alternativními měřítky bonity. Tento přístup je třeba podpořit i na úrovni Unie. Veřejné orgány by měly náležitě zohlednit nutnost, aby se příslušné orgány i účastníci trhu vyvarovali nadměrného a mechanického spoléhání na rating, a k dosažení tohoto cíle případně přispět.

Odůvodnění

Navrhovaná změna odráží zásadu Rady pro finanční stabilitu (FSB), která sleduje snížení míry spoléhání na externí ratingy, a navrhuje, aby všechny příslušné unijní i vnitrostátní veřejné orgány přispěly k tomuto cíli (viz též změny č. 4 a 5).

Změna č. 2

Bod odůvodnění 21a navrhovaného nařízení (nový)

Žádný text.

„(21a)

Okamžikem, kdy vstoupí v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/201x ze dne xx xxx 201x  (2) o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, se ratingové agentury registrované nebo certifikované v souladu s tímto nařízením a centrální banky, které vydávají úvěrová hodnocení a které jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty, automaticky stanou způsobilými externími ratingovými agenturami (ECAI) pro regulační účely.

Odůvodnění

Pokud jde o vzájemný vztah mezi nařízením (ES) č. 1060/2009 a režimem uznávání externích ratingových agentur (ECAI) podle směrnice 2006/48/ES, ECB již dříve uvedla, že je třeba vyvarovat se duplikace postupů a překrývání požadavků, v jehož důsledku vznikají zbytečné náklady  (3). 44. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1060/2009 uvádí, že by nařízení nemělo nahrazovat postup uznávání ECAI podle směrnice 2006/48/ES. Protože však návrh nařízení CRD IV vymezuje ECAI jako všechny ratingové agentury, které jsou registrovány či certifikovány v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009, nebo centrální banky, které vydávají úvěrová hodnocení a jsou z působnosti nařízení (ES) č. 1060/2009 vyňaty, ECB navrhuje, aby bylo zmíněno již v novém bodu odůvodnění, že shora uvedený postup uznávání se okamžikem vstupu nařízení CRD IV v platnost stane obsolentním. V tomto směru bude zapotřebí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 upravit, jakmile bude nařízení CRD IV v platnosti.

Změna č. 3

Čl. 1 odst. 2a navrhovaného nařízení (nový)

Změna čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1060/2009

Žádný text.

„4.   S cílem zajistit jednotné uplatňování odst. 2 písm. d) může Komise na žádost členského státu a po konzultaci s ECB a orgánem ESMA regulativním postupem podlečl. 38 odst. 3 a v souladu s odst. 2 písm. d) tohoto článku přijmout rozhodnutí, že centrální banka splňuje podmínky uvedeného písmene, a že jsou tedy její ratingy vyňaty z uvedeného nařízení, a informovat o tom orgán ESMA.

Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam centrálních bank, které splňují podmínky podle odst. 2 písm. d) tohoto článku.“

Odůvodnění

Při posuzování úvěrových standardů způsobilých aktiv bere Eurosystém v úvahu úvěrová hodnocení odvozená z různých zdrojů, včetně interních systémů úvěrového hodnocení, které provozují některé národní centrální banky. Tyto systémy podléhají důkladné validaci a komplexnímu monitorování výkonnosti ze strany Eurosystému. Pokud jde o ratingy vydávané národními centrálními bankami, ECB by doporučovala, aby Komise v zájmu využití odbornosti ECB v této oblasti konzultovala ECB a orgán ESMA, dříve než vydá rozhodnutí o vynětí banky z působnosti nařízení.

Podle čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam ratingových agentur, které jsou podle nařízení registrovány. Navrhuje se, aby na svých internetových stránkách zveřejnila rovněž seznam centrálních bank vyňatých z působnosti nařízení.

Změna č. 4

Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení

Změna navrhovaného článku 5a nařízení (ES) č. 1060/2009

„Článek 5a

Nadměrné spoléhání finančních institucí na ratingy

Úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovské a investiční společnosti, správci alternativních investičních fondů a ústřední protistrany vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/201x ze dne xx xxx 201x o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů9 provádějí vlastní hodnocení úvěrového rizika a nespoléhají se pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy. Příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito podniky pečlivě sledují přiměřenost postupů úvěrového hodnocení těchto podniků.“

„Článek 5a

Nadměrné spoléhání finančních institucí na ratingy

Úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, správcovské a investiční společnosti, správci alternativních investičních fondů a ústřední protistrany vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/201x ze dne xx xxx 201x o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů9 vyvinou a budou používat odpovídající interní postupy a metodiky, které jim umožní provádět vlastní hodnocení úvěrového rizika v souladu se zvláštními pravidly platnými v daném sektoru, které se na ně vztahují, a nespoléhají se pro účely posouzení bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na ratingy. Příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito podniky pečlivě sledují přiměřenost postupů úvěrového hodnocení těchto podniků, přičemž zohlední povahu, rozsah a složitost jejich činnosti.“

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 1.1 a 1.2 tohoto stanoviska.

Změna č. 5

Čl. 1 odst. 6 navrhovaného nařízení

Změna navrhovaného článku 5b nařízení (ES) č. 1060/2009

„Článek 5b

Spoléhání evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika na ratingy

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (*) (EBA), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (**) (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy nebudou ve svých pokynech, doporučeních a návrzích technických norem odkazovat na ratingy, jestliže by tyto odkazy u příslušných orgánů nebo účastníků finančního trhu mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy. V souladu s tím a nejpozději do 31. prosince 2013 Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ve stávajících pokynech a doporučeních přezkoumají a případně odstraní všechny odkazy na ratingy.

Evropská rada pro systémová rizika zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (***) nebude ve svých varováních a doporučeních odkazovat na ratingy, jestliže by tyto odkazy mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy.“

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 1.3 až 1.8 tohoto stanoviska.

Změna č. 6

Čl. 1 odst. 14 navrhovaného nařízení

Změna navrhovaného článku 11a nařízení (ES) č. 1060/2009

„Článek 11a

Evropský ratingový index

1.   Každá registrovaná a každá certifikovaná ratingová agentura poskytne při vydávání ratingu či ratingového výhledu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy ratingové informace včetně ratingu a výhledu hodnoceného nástroje, informace o druhu ratingu, o druhu ratingové činnosti a datu a hodině zveřejnění. Poskytnutý rating je založen na harmonizované ratingové stupnici uvedené v čl. 21 odst. 4a písm. a).

2.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zavede evropský ratingový index, který bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto orgánu podle odstavce 1 a souhrnný ratingový index pro každý hodnocený dluhový nástroj. Index a jednotlivé ratingy budou zveřejňoványna webových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.“

„Článek 11a

Evropská ratingová platforma

1.   Každá registrovaná a každá certifikovaná ratingová agentura poskytne při vydávání ratingu či ratingového výhledu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy ratingové informace včetně ratingu a výhledu hodnoceného nástroje, informace o druhu ratingu, o druhu ratingové činnosti a datu a hodině zveřejnění.

2.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zavede evropskou ratingovou platformu, která bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto orgánu podle odstavce 1 . Jednotlivératingy budou zveřejňovány na webových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.“

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 2.3 až 2.5 tohoto stanoviska. Odpovídajícím způsobem se upravuje i nadpis článku.

Změna č. 7

Čl. 1 odst. 18 písm. b) navrhovaného nařízení

Změna navrhovaného čl. 21 odst. 4a nařízení (ES) č. 1060/2009

„4a.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a)

harmonizované standardní ratingové stupnice, kterou budou registrované a certifikované ratingové agentury používat podle článku 11a a která bude založena na metrickém měření úvěrových rizik, počtu ratingových kategorií a mezních hodnotách každé ratingové kategorie;

[…].“

„4a.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a)

;

[…].“

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 2.3 až 2.5 tohoto stanoviska.

Změna č. 8

Čl. 1 odst. 18 písm. ba) navrhovaného nařízení (nové)

Čl. 21 odst. 4b nařízení (ES) č. 1060/2009 (nový)

Žádný text.

4b.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy přezkoumá ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a ECB do 31. prosince 2015 možnost zavedení harmonizované ratingové stupnice pro ratingy vydávané registrovanými a certifikovanými ratingovými agenturami a podá o tom zprávu Komisi.

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 2.3 až 2.5 tohoto stanoviska.

Změna č. 9

Čl. 1 odst. 24 písm. c) navrhovaného nařízení (nové)

Čl. 39 odst. 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 (nový)

Žádný text.

5.   Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění podají do 31. prosince 2014 Komisi zprávu o uplatňování opatření, která byla přijata s cílem snížit nadměrné spoléhání na externí ratingy, a posoudí možné alternativy nebo doplnění existujících modelů. K vypracování této zprávy přispějí rovněž ECB, a pokud jde o makroobezřetnostní hlediska a systémová rizika, též Evropská rada pro systémová rizika.

Odůvodnění

Důvody navrhované změny jsou uvedeny v odstavcích 2.3 až 2.8 tohoto stanoviska.


(1)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který Evropská centrální banka (ECB) navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2)  Úř. věst. L …, s.

(3)  Odstavec 8 stanoviska CON/2009/38.


PŘÍLOHA II

RÁMEC EUROSYSTÉMU PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA

1.

ECB se přímo dotýkají služby poskytované ratingovými agenturami v kontextu úkolů a povinností Eurosystému, konkrétně ve vztahu k provádění operací měnové politiky. Aniž by tím bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1), vymezují Eurosystém a národní centrální banky členských států, jejichž měnou není euro, postupy, pravidla a kritéria nezbytná k zajištění požadavku, aby aktiva způsobilá pro účely operací měnové politiky splňovala vysoké úvěrové standardy, a případně stanovují podmínky pro používání ratingů při operacích centrálních bank (2).

2.

Rámec hodnocení úvěrového rizika stanovený Eurosystémem (ECAF) bere v úvahu úvěrová hodnocení pocházející z jednoho ze čtyř zdrojů: od externích ratingových agentur (ECAI), z interních systémů hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank, z interních systémů protistran na bázi ratingů či z ratingových nástrojů třetích stran. Na tyto systémy a nástroje se vztahují obecná kritéria přijatelnosti, která jsou doplněna postupem monitorování výkonnosti, které se provádí několikrát během roku, v souladu s právním rámcem pro nástroje a postupy měnové politiky Eurosystému (3). Navíc bere Eurosystém v úvahu institucionální kritéria a prvky zaručující podobnou ochranu držitele nástroje, například záruky. Proces monitorování výsledků hodnocení úvěrového rizika se skládá z výročního srovnání dosažené míry selhání pro soubor všech způsobilých dlužníků, tj. statický soubor, s prahem úvěrové kvality stanoveným Eurosystémem, který odpovídá referenční „pravděpodobnosti selhání“ (4) a určuje maximální míru úvěrového rizika, kterou je Eurosystém ochoten podstoupit ve svých standardních operacích měnové politiky. Cílem procesu monitorování výkonnosti je zajistit, aby výsledky úvěrových hodnocení z jednotlivých systémů a zdrojů byly srovnatelné. Eurosystém si současně činí vlastní úsudek ohledně těchto hodnocení a vyhrazuje si právo odmítnout nebo omezit používání aktiva na základě jakýchkoli informací o jeho úvěrové kvalitě, které považuje za relevantní.

3.

V rámci opatření na podporu poskytování úvěrů bankami a aktivit na peněžním trhu, která byla ohlášena v prosinci 2011 (5), Rada guvernérů naznačila, že by měly úvěrové pohledávky, tj. bankovní úvěry, získat způsobilost na širším základě. Dále Rada guvernérů uvítala širší používání úvěrových pohledávek jakožto zajištění v úvěrových operacích Eurosystému na základě harmonizovaných kritérií a oznámila, že Eurosystém posiluje své vlastní kapacity pro interní hodnocení úvěrového rizika. Vyzývá rovněž potenciální poskytovatele externích ratingů, tj. ratingové agentury a poskytovatele ratingových nástrojů, a komerční banky, které používají interní systém na bázi ratingu, aby požádaly Eurosystém o zahrnutí do rámce hodnocení úvěrového rizika (6). ECB, a zejména pak národní centrální banky Eurosystému (neboť informace o protistranách úvěrových pohledávek jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni) dále musí mít odpovídající systémy interního hodnocení úvěrového rizika. Proto bude nezbytné, aby národní centrální banky Eurosystému posílily svou schopnost hodnotit úvěry, které nejsou hodnoceny ratingovými agenturami. V současné době mají interní systém hodnocení úvěrového rizika čtyři národní centrální banky (7). Tyto systémy již podléhají důkladné validaci a komplexnímu monitorování výkonnosti ze strany Eurosystému.

4.

Pokud jde o rating států, Eurosystém prokázal svou nezávislost na ratingových agenturách a udělal si vlastní úsudek o úvěrové kvalitě státních dluhopisů, pokud jde o jejich způsobilost jakožto zajištění pro operace Eurosystému při řízení likvidity, když rozhodl o pozastavení ratingových požadavků u těch členů eurozóny, na které se vztahuje program hospodářského a finančního ozdravení dohodnutý s Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem a ECB v případě Řecka (8), Irska (9) a Portugalska (10), a když rozhodl o ukončení tohoto pozastavení na základě zhodnocení negativního účinku rozhodnutí Řecka zahájit nabídku výměny dluhopisů jejich držitelům na úvěrovou kvalitu jeho státních dluhopisů (11).

5.

Ve světle těchto skutečností Eurosystém splňuje zásadu FSB, podle níž si mají centrální banky učinit vlastní úsudek o úvěrové kvalitě finančních nástrojů, které přijímají v rámci operací na trhu, a to jako zajištění i pro přímé nákupy, a podle níž by se politika centrálních bank měla vyvarovat mechanického přístupu, který by mohl vést ke zbytečně náhlým a rozsáhlým změnám ve způsobilosti finančních nástrojů a v úrovni srážek, jež mohou zesílit lavinový efekt (12). Jak ale bylo uvedeno výše, Eurosystém je současně připraven nepřetržitě prověřovat jak obecně postupy, pravidla, metody a systémy svého rámce hodnocení úvěrového rizika, tak prostředky používané zdroji interního ratingu.


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Viz stanovisko CON/2009/38 ze dne 21. dubna 2009 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách, změna č. 1.

(3)  Obecné zásady ECB/2011/14 ze dne 20. září 2011 o nástrojích a postupech měnové politiky Eurosystému (Úř. věst. L 331, 14.12.2011, s. 1).

(4)  Viz oddíl 6.3.5 přílohy I obecných zásad ECB/2011/14.

(5)  Viz tisková zpráva ECB ze dne 8. prosince 2011, k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(6)  Viz oddíl 6.3.4 přílohy I obecných zásad ECB/2011/14.

(7)  Zdroj ICAS v současnosti sestává ze čtyř systémů hodnocení úvěrového rizika spravovaných Deutsche Bundesbank, Banco de España, Banque de France a Oesterreichische Nationalbank (viz oddíl 6.3.4.2 přílohy I obecných zásad ECB/2011/14).

(8)  Rozhodnutí ECB/2010/3 ze dne 6. května 2010 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou (Úř. věst. L 117, 11.5.2010, s. 102).

(9)  Rozhodnutí ECB/2011/4 ze dne 31. března 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených irskou vládou (Úř. věst. L 94, 8.4.2011, s. 33).

(10)  Rozhodnutí ECB/2011/10 ze dne 7. července 2011 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených portugalskou vládou (Úř. věst. L 182, 12.7.2011, s. 31).

(11)  Rozhodnutí ECB/2012/2 ze dne 27. února 2012, kterým se zrušuje rozhodnutí ECB/2010/3 o dočasných opatřeních týkajících se způsobilosti obchodovatelných dluhových nástrojů vydaných nebo zaručených řeckou vládou (Úř. věst. L 59, 1.3.2012, s. 36).

(12)  Zásady FSB, zásada č. III.1, operace centrální banky.


Top