14.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/14

1.

Dne 6. dubna 2005 obdržela Evropská centrální banka (ECB) žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních přidružených společností (dále jen „navrhované nařízení“).

2.

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

3.

Cílem navrhovaného nařízení je stanovit společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o struktuře a činnosti zahraničních přidružených společností. Na straně jedné budou podle tohoto rámce členské státy vykazovat údaje o zahraničních přidružených společnostech, které mají sídlo ve vykazující zemi, ale nad kterými má kontrolu zahraniční institucionální jednotka. Příloha I navrhovaného nařízení stanoví společný modul pro tuto vnitřní statistiku o zahraničních přidružených společnostech (dále jen „vnitřní FATS“). Na straně druhé je vykazování údajů o zahraničních přidružených společnostech, které nemají sídlo ve vykazující zemi, ale nad kterými má kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi, v současnosti dobrovolné a bude předmětem pilotních studií, jež mají členské státy provést nejpozději do tří let po vstupu navrhovaného nařízení v platnost. Příloha II navrhovaného nařízení stanoví společný modul pro tuto vnější statistiku o zahraničních přidružených společnostech (dále jen „vnější FATS“).

4.

ECB navrhované nařízení vítá. Vymezením společného rámce by navrhované nařízení mělo zlepšit srovnatelnost údajů o zahraničních přidružených společnostech v rámci EU, a zajistit tak, že budou vhodnější pro účely agregace na úrovni EU či eurozóny a spolehlivější pro všechny uživatele. Údaje o zahraničních přidružených společnostech v současné době sestavují národní statistické úřady (obvykle vnitřní FATS) a centrální banky (obvykle vnější FATS) členských států. Používané metody sestavování údajů jsou v souladu s navrhovaným nařízením a tyto údaje by rovněž měly ECB pomoci při hodnocení hospodářského vývoje v oblasti činnosti velkých podniků a jejich zahraničních přidružených společností uvnitř eurozóny i mimo ni. Tyto údaje se považují za cenné pro potřeby zkoumání vývoje obchodu eurozóny a tvorby cen, jakož i pro pochopení hospodářského dopadu přímých zahraničních investic, například na konkurenceschopnost nebo zaměstnanost.

5.

V této souvislosti by ECB chtěla vyjádřit připomínky k určitým konkrétním ustanovením navrhovaného nařízení. ECB poznamenává, že na základě navrhovaného nařízení není poskytování vnějších FATS okamžitě povinné. Výsledky pilotních studií, které se mají provádět v některých členských státech, bude možné vyhodnotit až po uplynutí období tří let. ECB s politováním konstatuje, že ačkoliv datové toky stanovené pro účely statistiky platební bilance v oddíle 2 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic (1) rozlišují samostatné kategorie zboží a služeb, navrhované nařízení zboží a služby tímto způsobem samostatně nečlení. Nebudou-li tyto údaje členěny samostatně, sníží to jejich hodnotu pro účely analýzy a ztíží se tím jejich srovnávání s údaji, které se zveřejňují v zemích, jež jsou hlavními protistranami eurozóny.

6.

Další otázkou je lhůta 20 měsíců od skončení sledovaného roku, ve které mají členské státy předat vnitřní FATS a která je v současné době stanovena v oddíle 5 přílohy I navrhovaného nařízení. Tato lhůta se zdá být maximální možnou lhůtou pro zajištění pravidelného hodnocení hospodářského vývoje, v jehož rámci dochází k (častým) změnám struktury velkých podniků a počtu, velikosti a oblasti hospodářské činnosti jejich přidružených společností. ECB proto vyzývá Evropský parlament a Radu, aby po vyhodnocení pilotních studií zvážily možnost zkrátit navrhovanou lhůtu ve střednědobém horizontu alespoň pro agregované údaje (např. „Úroveň 1“, jak je uvedena v navrhovaném nařízení). Tím by se tato lhůta přiblížila devítiměsíční lhůtě pro vykazování agregovaných údajů o přímých zahraničních investicích, kterou stanoví nařízení (ES) č. 184/2005.

7.

Po podrobnějším posouzení příloh I až III navrhovaného nařízení ECB poznamenává, že oddíl 6 přílohy I nařízení (ES) č. 184/2005 nazvaný „Úrovně geografického členění“ zahrnuje vedle ostatních položek v rámci EU dodatečnou položku nazvanou „U4 Mimo eurozónu“. ECB se domnívá, že pro účely sestavování agregátu eurozóny by bylo vhodné zahrnout podobný odkaz na položku „Mimo eurozónu“ v příloze III navrhovaného nařízení jako dodatečnou úroveň geografického členění pod záhlaví „Úroveň 1“. V neposlední řadě se v důvodové zprávě odkazuje na „EU 15“ (případně na „členské státy EU 15“); ECB navrhuje, že namísto toho by se mělo odkazovat na stávající „EU 25“ nebo „členské státy EU 25“.