EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 02005O0005-20081001

Consolidated text: Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 17. února 2005 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech pro výměnu statistických informací v rámci Evropského systému centrálních bank v oblasti vládní finanční statistiky (ECB/2005/5) (2005/327/ES)

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2005/327/2008-10-01

2005O0005 — CS — 01.10.2008 — 003.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. února 2005

o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech pro výměnu statistických informací v rámci Evropského systému centrálních bank v oblasti vládní finanční statistiky

(ECB/2005/5)

(2005/327/ES)

(Úř. věst. L 109, 29.4.2005, p.81)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. února 2006,

  L 40

32

11.2.2006

►M2

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 18. prosince 2006, (2007/C 17/01)

  C 17

1

25.1.2007

 M3

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 15. listopadu 2007,

  L 311

49

29.11.2007

►M4

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 5. září 2008,

  L 276

32

17.10.2008




▼B

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 17. února 2005

o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti a o postupech pro výměnu statistických informací v rámci Evropského systému centrálních bank v oblasti vládní finanční statistiky

(ECB/2005/5)

(2005/327/ES)



RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5.1 a 5.2, článek 12.1 a článek 14.3 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

K splnění svých úkolů potřebuje Evropský systém centrálních bank (ESCB) úplnou a spolehlivou vládní finanční statistiku.

(2)

Postupy zakotvené v těchto obecných zásadách nemají vliv na odpovědnost a pravomoci na úrovni členských států a Společenství.

(3)

Článek 5.1 statutu vyžaduje, aby Evropská centrální banka (ECB) ve spolupráci s národními centrálními bankami pro zajištění úkolů, kterými je pověřen ESCB, shromažďovala buď od příslušných vnitrostátních orgánů, nebo přímo od hospodářských subjektů nezbytné statistické informace. Článek 5.2 stanoví, že úkoly popsané v článku 5.1 provádějí v rámci svých možností národní centrální banky.

(4)

Část informací nezbytných ke splnění statistických požadavků ESCB v oblasti vládní finanční statistiky sestavují příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky. Proto některé z úkolů, které mají být podle těchto obecných zásad provedeny, vyžadují spolupráci mezi ESCB a příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s článkem 5.1 statutu a článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou ( 1 ).

(5)

Je nezbytné zavést účinné postupy pro výměnu vládních finančních statistik v rámci ESCB s cílem zajistit, aby ESCB měla včas vládní finanční statistiky, které splňují potřeby ESCB, a aby tyto statistiky byly v souladu s prognózami totožných proměnných, jež vypracovaly národní centrální banky, bez ohledu na to, zda tyto statistiky sestavují národní centrální banky nebo příslušné vnitrostátní orgány.

(6)

K zajištění souladu by požadavky ESCB v oblasti vládní finanční statistiky měly v nejvyšším možném rozsahu vycházet ze statistických standardů Společenství zakotvených v nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství ( 2 ) (dále jen „ESA 95“).

(7)

Tabulka 2 („Hlavní souhrnné ukazatele za vládní instituce“) v rámci programu předávání údajů v příloze B ESA 95, jež je k dispozici dvakrát ročně (s prodlevou v délce tří a osmi měsíců po skončení posledního sledovaného roku), pokrývá většinu základních informací, jež jsou zapotřebí ke splnění zpravodajské povinnosti ohledně příjmů a výdajů. Zbývající základní informace, které jsou třeba k sestavení úhrnů příjmů a výdajů za eurozónu a Evropskou unii (EU), se týkají především transakcí mezi členskými státy a rozpočtem EU.

(8)

Vybrané statistiky veřejného zadlužení a úprav schodku a zadlužení jsou k dispozici dvakrát ročně, a to před 1. březnem a před 1. zářím, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství ( 3 ). Tabulka 6 („Finanční účty podle sektorů (transakce)“) a tabulka 7 („Rozvahy finančních aktiv a závazků“) v rámci programu předávání údajů v příloze B ESA 95, včetně finančních účtů sektoru vládních institucí a jeho subsektorů, jsou k dispozici jednou ročně (s prodlevou v délce devíti měsíců po skončení posledního sledovaného roku). Tyto zdroje však nesplňují potřeby ESCB, pokud se týká pokrytí a lhůt.

(9)

V případě statistiky veřejného zadlužení a úprav schodku a zadlužení vyžaduje ESCB rovněž údaje, které ze shora uvedených statistik nejsou k dispozici, zejména údaje o členění dluhu podle původní a zbytkové splatnosti, denominace a držitelů a údaje o ostatních tocích spojujících transakce za použití tržního ocenění v souladu s ESA 95 a změny jmenovité hodnoty veřejného dluhu v souladu s nařízením (ES) č. 3605/93. I přes shora uvedené zdroje je tedy další sestavování údajů ze strany příslušných vnitrostátních orgánů nezbytné.

(10)

Vzhledem k omezení systémů shromažďování údajů vládní finanční statistiky a zdrojů může být nutné z těchto obecných zásad udělit výjimky.

(11)

K přenosu důvěrných statistických informací z národních centrálních bank do ECB dochází v rozsahu nezbytném pro provádění úkolů ESCB. Režim utajování informací je zakotven v článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98 a v obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/1998/NP28 ze dne 22. prosince 1998 o jednotných pravidlech a minimálních standardech pro ochranu důvěrnosti individuálních statistických informací shromažďovaných Evropskou centrální bankou ve spolupráci s národními centrálními bankami ( 4 ).

(12)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní zpravodajské zatížení. Při uplatňování tohoto postupu bude brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky mohou navrhovat tyto technické změny příloh prostřednictvím Výboru pro statistiku.

(13)

V souladu s článkem 12.1 a článkem 14.3 statutu tvoří obecné zásady ECB nedílnou součást práva Společenství,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:



Článek 1

Definice

Pro účely těchto obecných zásad:

1. „zúčastněným členských státem“ se rozumí členský stát, který přijal jednotnou měnu v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství;

2. „eurozónou“ se rozumí hospodářský prostor zúčastněných členských států a ECB;

3. „dluhem, z toho pohyblivou úrokovou sazbou“ se rozumí dluh v rámci finančních nástrojů, jejichž kupónové výnosy nejsou předem stanoveny jako podíl na jistině, ale závisí na jiné úrokové sazbě, výnosech nebo na jiném ukazateli;

4. „statistikou příjmů a výdajů“ se rozumí statistika obsažená v tabulce 1A, tabulce 1B a v tabulce 1C v příloze I;

5. „statistikou úprav schodku a zadlužení“ se rozumí statistika obsažená v tabulce 2A a v tabulce 2B v příloze I;

6. „statistikou zadlužení“ se rozumí statistika obsažená v tabulce 3A a v tabulce 3B v příloze I;

7. „úplným souborem údajů“ se rozumí všechny kategorie v rámci „statistiky příjmů a výdajů“, „statistiky úprav schodku a zadlužení“ a „statistiky zadlužení“;

8. „klíčovými kategoriemi“ a „sekundárními kategoriemi“ se rozumí kategorie takto označené v příloze I;

9. „částečným souborem údajů“ se rozumí všechny kategorie nebo klíčové kategorie v rámci jedné z těchto statistik: „statistika příjmů a výdajů“, „statistika úprav schodku a zadlužení“ a „statistika zadlužení“.

Článek 2

Statistické zpravodajské povinnosti národních centrálních bank

1.  Národní centrální banky vykazují vládní finanční statistiku do ECB, jak je uvedeno v příloze I, a to za kalendářní rok. Údaje musí splňovat zásady a definice obsažené v ESA 95 a v nařízení (ES) č. 3605/93, jak je dále uvedeno v příloze II.

▼M2

2.  Údaje pokrývají období od roku 1995 do roku, kterého se přenos týká (rok t-1).

▼B

3.  K údajům o schodku nebo přebytku, zadlužení, příjmech, výdajích nebo o nominálním hrubém domácím produktu (HDP) se připojí odůvodnění revizí, pokud velikost změny schodku nebo přebytku, kterou způsobily revize, představuje nejméně 0,3 % HDP, nebo pokud velikost změny zadlužení, příjmů, výdajů nebo nominálního HDP, kterou způsobily revize, představuje nejméně 0,5 % HDP.

Článek 3

Statistické zpravodajské povinnosti ECB

1.  Na základě údajů vykázaných národními centrálními bankami spravuje ECB „databázi vládních finančních statistik“, jež zahrnuje souhrny za eurozónu a EU. ECB poskytuje databázi vládních finančních statistik národním centrálním bankám.

2.  Národní centrální banky označí své statistické informace tak, aby bylo zřejmé, komu je lze zpřístupnit. Při šíření databáze vládních finančních statistik ECB toto označení zohlední.

Článek 4

Lhůty

▼M1

1.  Národní centrální banky vykazují úplné soubory údajů dvakrát ročně, a to před 15. dubnem a před 15. říjnem.

▼B

2.  V období mezi dvěma lhůtami uvedenými v odstavci 1 vykazují národní centrální banky z vlastní iniciativy částečné soubory údajů, pokud jsou k dispozici nové informace. Pokud národní centrální banky vykazují částečný soubor údajů, který pokrývá pouze klíčové kategorie, mohou poskytnout rovněž odhady sekundárních kategorií.

3.  ECB poskytuje databázi vládních finančních statistik národním centrálním bankám nejméně jednou měsíčně, nejpozději v pracovní den ECB následující po té, co ECB dokončila údaje pro zveřejnění.

Článek 5

Spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány

1.  Pokud jsou zdroji některých nebo všech údajů a informací popsaných v článku 2 příslušné vnitrostátní orgány jiné než národní centrální banky, usilují národní centrální banky o zakotvení vhodných forem spolupráce s těmito orgány, aby se zajistila stálá struktura pro přenos údajů ke splnění standardů a požadavků ESCB, pokud téhož výsledku není dosaženo již na základě vnitrostátních právních předpisů.

2.  Pokud v průběhu spolupráce dojde k tomu, že národní centrální banka není schopna splnit požadavky uvedené v článcích 2 a 4, jelikož jí příslušný vnitrostátní orgán neposkytl nezbytné informace, projednají ECB a národní centrální banka s tímto orgánem, jak by tyto informace mohly být poskytnuty k dispozici.

Článek 6

Standardy přenosu a kódování

K přenosu a kódování údajů uvedených v článcích 2 a 3 použijí národní centrální banky a ECB standardy uvedené v příloze III. Tento požadavek nevylučuje použití jiných prostředků pro přenos statistických informací do ECB jako dohodnutého nouzového řešení.

Článek 7

Kvalita

1.  ECB a národní centrální banky sledují a podporují kvalitu údajů vykazovaných do ECB.

2.  Výkonná rada ECB podává Radě guvernérů ECB každoročně zprávu o kvalitě roční vládní finanční statistiky.

3.  Zpráva se zabývá alespoň pokrytím údajů, rozsahem, ve kterém údaje odpovídají příslušným definicím, a velikostí revizí.

Článek 8

Výjimky

1.  Rada guvernérů ECB udělí výjimky národním centrálním bankám, které nejsou schopny splnit požadavky uvedené v článku 2 a v čl. 4 odst. 1. Udělené výjimky jsou uvedeny v příloze IV.

2.  Národní centrální banka, které byla udělena výjimka na dobu určitou, informuje ECB každoročně o krocích, které je třeba podniknout za účelem úplného splnění zpravodajských požadavků.

3.  Rada guvernérů ECB výjimky každoročně přezkoumá.

Článek 9

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh těchto obecných zásad za předpokladu, že takové změny nepovedou ke změně základního koncepčního rámce, ani nepříznivě neovlivní zpravodajské zatížení.

Článek 10

Vstup v platnost

Tyto obecné zásady vstupují v platnost druhým dnem po jejich přijetí.

Článek 11

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám zúčastněných členských států.

▼M4




PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA VYKAZOVÁNÍ ÚDAJŮ

Úplný soubor údajů zahrnuje statistiku příjmů a výdajů (tabulky 1A, 1B a 1C), statistiku úprav schodku a zadlužení (tabulky 2A a 2B) a statistiku zadlužení (tabulky 3A a 3B). Klíčové kategorie jsou označeny tučně, přičemž ostatní kategorie jsou sekundární. Dílčí soubory údajů zahrnují alespoň klíčové kategorie v rámci statistiky příjmů a výdajů, statistiky úprav schodku a zadlužení nebo statistiky zadlužení. Není-li uvedeno jinak, týkají se kategorie sektoru vládních institucí.

STATISTIKA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ



Tabulka 1A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Schodek (–) nebo přebytek (+)

1 = 7 – 8 = 2 + 3 + 4 + 5

Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí

2

Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí

3

Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí

4

Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení

5

Primární schodek (–) nebo přebytek (+)

6 = 1 + 26

Celkové příjmy

7 = 9 + 31

Celkové výdaje

8 = 21 + 33

Běžné příjmy

9 = 10 + 13 + 15 + 18 + 20

Přímé daně

10

z toho poplatníkem podniky

11

z toho poplatníkem domácnosti

12

Nepřímé daně

13

z toho daň z přidané hodnoty

14

Sociální příspěvky

15

z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů

16

z toho sociální příspěvky zaměstnanců

17

Ostatní běžné příjmy

18

z toho pohledávky z úroků

19

Prodej

20

Běžné výdaje

21 = 22 + 26 + 27 + 29

Běžné transfery

22 = 23 + 24 + 25

Sociální platby

23

Závazky z dotací

24

Závazky z ostatních běžných transferů

25

Závazky z úroků

26

Náhrady zaměstnancům

27

z toho mzdy a platy

28

Mezispotřeba

29

Hrubé úspory

30 = 9 – 21

Kapitálové příjmy

31

z toho kapitálové daně

32

Kapitálové výdaje

33 = 34 + 35 + 36

Investice

34

Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv

35

Závazky z kapitálových transferů

36

Doplňkové (memo) položky

Schodek (–) nebo přebytek (+) ve vztahu k postupu při nadměrném schodku

37

Závazky z úroků ve vztahu k postupu při nadměrném schodku

38

Výnosy z prodeje UMTS licencí

39

Skutečné sociální příspěvky

40

Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

41

Hrubý domácí produkt

42

Hrubý domácí produkt ve stálých cenách

43

Vládní investice ve stálých cenách

44



Tabulka 1B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Platby členského státu do rozpočtu Evropské unie

1 = 2 + 4 + 5 + 7

Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU

2

z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU

3

Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU

4

Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU

5

z toho čtvrtý vlastní zdroj EU

6

Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU

7

Výdaje EU v členském státě

8 = 9 + 10 + 11 + 12 + 13

Dotace placené z rozpočtu EU

9

Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím

10

Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám

11

Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím

12

Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám

13

Čisté příjmy z rozpočtu EU (netto příjemce +, netto plátce –)

14 = 8 – 1

Doplňková (memo) položka

Náklady na vybírání vlastních zdrojů

15



Tabulka 1C

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Výdaje na konečnou spotřebu

1 = 2 + 3 = 4 + 5 + 6 + 7 + 8 + 9 – 10

Výdaje na individuální spotřebu

2

Výdaje na kolektivní spotřebu

3

Náhrady zaměstnancům

4 = [1A.27] (1)

Mezispotřeba

5 = [1A.29]

Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců

6

Spotřeba fixního kapitálu

7

Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace

8

Čistý provozní přebytek

9

Prodej

10 = [1A.20]

Doplňková (memo) položka

Výdaje na konečnou spotřebu ve stálých cenách

11

(1)   [x.y] se týká kategorie čísla y v tabulce x.

STATISTIKA ÚPRAV SCHODKU A ZADLUŽENÍ



Tabulka 2A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Schodek (–) nebo přebytek (+)

1 = [1A.1]

Úprava mezi finančními a nefinančními účty

2 = 1 – 3

Čisté transakce s finančními aktivy a závazky

3 = 4 – 15

Transakce s finančními aktivy (konsolidované)

4 = 5 + 6 + 7 + 8 + 9 + 13

Transakce s oběživem a vklady

5

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry

6

Transakce s finančními deriváty

7

Transakce s úvěry

8

Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi

9

Privatizace

10

Kapitálové injekce

11

Ostatní

12

Transakce s ostatními finančními aktivy

13

z toho naběhlé daně minus příjem daní v hotovosti

14

Transakce se závazky (konsolidované)

15 = 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 22

Transakce s oběživem a vklady

16

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry

17

Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry

18

Transakce s finančními deriváty

19

Transakce s úvěry

20

z toho úvěry od centrální banky

21

Transakce s ostatními závazky

22

Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované)

= výpůjční požadavek vládních institucí (general government borrowing requirement) (GGBR)

23 = 16 + 17 + 18 + 20

23 = 25 + 26 + 27

23 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22

Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji

24

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně

25

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu (1)

26

Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu

27

Ostatní toky

28 = 29 + 32

Účinky oceňování na zadlužení

29 = 30 + 31

Zisky a ztráty z držby deviz

30

Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota

31

Ostatní změny míry zadlužení

32

Změna zadlužení

33 = 23 + 28

33 = 2 – 1 + 4 – 19 – 22 + 28

(1)   Vykazuje se za roky předcházející okamžiku, kdy se členský stát stal zúčastněným členským státem.



Tabulka 2B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované

1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6

Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované

2

Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované

3

Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované

4

Transakce s úvěry od centrální banky

5

Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované

6

Konsolidační transakce

7 = 8 + 9 + 10 + 11

Konsolidační transakce – oběživo a vklady

8 = 2 – [2A.16]

Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry

9 = 3 – [2A.17]

Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry

10 = 4 – [2A.18]

Konsolidační transakce – úvěry

11 = 6 – [2A.20] – [2A.21]

STATISTIKA ZADLUŽENÍ



Tabulka 3A

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Zadlužení (dluh)

1 = 2 + 3 + 4 + 5 + 6

= 7 + 12 = 13 + 14 + 15

= 16 + 17 = 19 + 20 + 22

= 24 + 25 + 26 + 27

Dluh – oběživo a vklady (závazky)

2

Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky)

3

Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky)

4

Dluh – úvěry od centrálních bank (závazky)

5

Dluh – ostatní úvěry (závazky)

6

Dluh v držbě rezidentů členského státu

7 = 8 + 9 + 10 + 11

Dluh v držbě centrální banky

8

Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí

9

Dluh v držbě ostatních finančních institucí

10

Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu

11

Dluh v držbě nerezidentů členského státu

12

Dluh denominovaný v národní měně

13

Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu

14

Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu

15

Krátkodobý dluh

16

Dlouhodobý dluh

17

z toho pohyblivá úroková sazba

18

Dluh se zbytkovou splatností do 1 roku

19

Dluh se zbytkovou splatností od 1 roku do 5 let

20

z toho pohyblivá úroková sazba

21

Dluh se zbytkovou splatností nad 5 let

22

z toho pohyblivá úroková sazba

23

Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce

24 = [3B.7] – [3B.15]

Složka dluhu připadající na národní vládní instituce

25 = [3B.9] – [3B.16]

Složka dluhu připadající na místní vládní instituce

26 = [3B.11] – [3B.17]

Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení

27 = [3B.13] – [3B.18]

Doplňkové (memo) položky

Průměrná zbytková splatnost dluhu

28

Dluh – bezkupónové dluhopisy

29



Tabulka 3B

Kategorie

Číslo a lineární vztah

Dluh (nekonsolidovaný)

1 = 7 + 9 + 11 + 13

Konsolidační prvky

2 = 3 + 4 + 5 + 6 = 8 + 10 + 12 + 14

= 15 + 16 + 17 + 18

Konsolidační prvky – oběživo a vklady

3

Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry

4

Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry

5

Konsolidační prvky – úvěry

6

Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi

7

z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

8

Dluh emitovaný národními vládními institucemi

9

z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

10

Dluh emitovaný místními vládními institucemi

11

z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

12

Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení

13

z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí

14

Doplňkové (memo) položky

Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí

15

Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí

16

Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí

17

Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí

18




PŘÍLOHA II

METODICKÉ DEFINICE

1.   Metodické odkazy

Kategorie uvedené v příloze I jsou obecně definovány odkazem na přílohu A ESA 95 nebo na nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství ( 5 ). Doplňující metodické definice jsou stanoveny v článku 1 obecných zásad. Kódy týkající se sektorů a subsektorů jsou uvedeny v následující tabulce.



Sektory a subsektory v ESA 95

 
 

Veřejné

Národní soukromé

Pod zahraniční kontrolou

Hospodářství celkem

S.1

 
 
 

Nefinanční podniky

S.11

S.11001

S.11002

S.11003

Finanční instituce

S.12

 
 
 

Centrální banka

S.121

 
 
 

Ostatní měnové finanční instituce

S.122

S.12201

S.12202

S.12203

Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťoven a penzijních fondů

S.123

S.12301

S.12302

S.12303

Pomocné finanční instituce

S.124

S.12401

S.12402

S.12403

Pojišťovny a penzijní fondy

S.125

S.12501

S.12502

S.12503

Vládní instituce

S.13

 
 
 

Ústřední vládní instituce

S.1311

 
 
 

Národní vládní instituce

S.1312

 
 
 

Místní vládní instituce

S.1313

 
 
 

Fondy sociálního zabezpečení

S.1314

 
 
 

Domácnosti

S.14

 
 
 

Neziskové instituce sloužící domácnostem

S.15

 
 
 

Zbytek světa

S.2

 
 
 

EU

S.21

 
 
 

Členské státy EU

S.211

 
 
 

Instituce EU

S.212

 
 
 

Třetí země a mezinárodní organizace

S.22

 
 
 

2.   Definice kategorií ( 6 )

Tabulka 1A

1. Schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.1] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) sektoru S.13.

2. Schodek (–) nebo přebytek (+) ústředních vládních institucí [1A.2] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1311.

3. Schodek (–) nebo přebytek (+) národních vládních institucí [1A.3] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1312.

4. Schodek (–) nebo přebytek (+) místních vládních institucí [1A.4] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1313.

5. Schodek (–) nebo přebytek (+) fondů sociálního zabezpečení [1A.5] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) (B.9) subsektoru S.1314.

6. Primární schodek (–) nebo přebytek (+) [1A.6] se rovná součtu schodku (–) nebo přebytku (+) [1A.1] a závazků z úroků [1A.26].

7. Celkové příjmy [1A.7] se rovnají součtu běžných příjmů [1A.9] a kapitálových příjmů [1A.31].

8. Celkové výdaje [1A.8] se rovnají součtu běžných výdajů [1A.21] a kapitálových výdajů [1A.33].

9. Běžné příjmy [1A.9] se rovnají součtu přímých daní [1A.10], nepřímých daní [1A.13], sociálních příspěvků [1A.15], ostatních běžných příjmů [1A.18] a prodeje [1A.20].

10. Přímé daně [1A.10] se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

11. Přímé daně, z toho poplatníkem podniky [1A.11], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektorů S.11 a S.12.

12. Přímé daně, z toho poplatníkem domácnosti [1A.12], se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití sektoru S.14.

13. Nepřímé daně [1A.13] se rovnají součtu daní z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13, a nepřímých daní splatných do rozpočtu EU [1B.2].

14. Nepřímé daně, z toho DPH [1A.14], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích sektorů S.13 a S.212.

15. Sociální příspěvky [1A.15] se rovnají sociálním příspěvkům (D.61), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

16. Sociální příspěvky, z toho skutečné sociální příspěvky zaměstnavatelů [1A.16], se rovnají skutečným sociálním příspěvkům zaměstnavatelů (D.6111), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

17. Sociální příspěvky, z toho sociální příspěvky zaměstnanců [1A.17], se rovnají sociálním příspěvkům zaměstnanců (D.6112), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

18. Ostatní běžné příjmy [1A.18] se rovnají důchodu z vlastnictví (D.4), náhradám z neživotního pojištění (D.72), běžné mezinárodní spolupráci (D.74) a jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 s výjimkou úroků (D.41), jež jsou rovněž užitím sektoru S.13, plus získané ostatní dotace na výrobu (D.39), jež jsou užitím sektoru S.13, minus běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10] plus čisté příjmy z rozpočtu EU [1B.14], pokud je jejich hodnota kladná.

19. Ostatní běžné příjmy, z toho pohledávky z úroků [1A.19], se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití všech sektorů kromě sektoru S.13.

20. Prodej [1A.20] se rovná součtu tržní produkce (P.11), produkce pro vlastní konečné užití (P.12) a plateb za jinou netržní produkci (P.131), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

21. Běžné výdaje [1A.21] se rovnají součtu běžných transferů [1A.22], závazků z úroků [1A.26], náhrad zaměstnancům [1A.27] a mezispotřeby [1A.29].

22. Běžné transfery [1A.22] se rovnají součtu sociálních plateb [1A.23], dotací [1A.24] a závazků z ostatních běžných transferů [1A.25].

23. Sociální platby [1A.23] se rovnají součtu sociálních dávek jiných než naturální sociální transfery (D.62) a naturálních sociálních transferů týkajících se výdajů za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13, plus jiné běžné transfery (D.75), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích sektoru S.15.

24. Závazky z dotací [1A.24] se rovnají součtu dotací (D.3), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13, a dotací placených z rozpočtu EU [1B.9] tuzemským rezidentům.

25. Závazky z ostatních běžných transferů [1A.25] se rovnají běžným daním z důchodu, kapitálu atd. (D.5), ostatním daním z výroby (D.29), důchodu z vlastnictví (D.4) s výjimkou úroku (D.41), čistému pojistnému na neživotní pojištění (D.71), běžné mezinárodní spolupráci (D.74), jež se vykazují v užití sektoru S.13, a jiným běžným transferům (D.75), jež se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.15, minus běžné transfery (D.74 a D.75) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4 a 1B.5] minus čisté příjmy z rozpočtu EU [1B.14], pokud je jejich hodnota záporná.

26. Závazky z úroků [1A.26] se rovnají úrokům (D.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

27. Náhrady zaměstnancům [1A.27] se rovnají náhradám zaměstnancům (D.1), které se vykazují v užití sektoru S.13.

28. Náhrady zaměstnancům, z toho mzdy a platy [1A.28], se rovnají mzdám a platům (D.11), které se vykazují v užití sektoru S.13.

29. Mezispotřeba [1A.29] se rovná mezispotřebě (P.2), která se vykazuje v užití sektoru S.13.

30. Hrubé úspory [1A.30] se rovnají rozdílu běžných příjmů [1A.9] a běžných výdajů [1A.21].

31. Kapitálové příjmy [1A.31] se rovnají pohledávkám z kapitálových transferů (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se u všech sektorů kromě sektoru S.13 vykazují jako závazky z kapitálových transferů, minus kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12].

32. Kapitálové příjmy, z toho kapitálové daně [1A.32], se rovnají kapitálovým daním (D.91), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

33. Kapitálové výdaje [1A.33] se rovnají součtu investic [1A.34], ostatních čistých pořízení nefinančních aktiv [1A.35] a závazků z kapitálových transferů [1A.36].

34. Investice [1A.34] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

35. Ostatní čisté pořízení nefinančních aktiv [1A.35] se rovná zvýšení stavu zásob (P.52), čistému pořízení cenností (P.53) a čistému pořízení nefinančních nevyráběných aktiv (K.2), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13.

36. Závazky z kapitálových transferů [1A.36] se rovnají závazkům z kapitálových transferů (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se u všech sektorů kromě sektoru S.13 vykazují jako pohledávky z kapitálových transferů, plus kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13] minus kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7].

37. Schodek (–) nebo přebytek (+) ve vztahu k postupu při nadměrném schodku [1A.37] se rovná čistým půjčkám (+) nebo čistým výpůjčkám (–) ve vztahu k postupu při nadměrném schodku (EDPB.9) v rámci sektoru S.13.

38. Závazky z úroků ve vztahu k postupu při nadměrném schodku [1A.38] se rovnají úrokům ve vztahu k postupu při nadměrném schodku (EDPD.41), které se vykazují v užití sektoru S.13 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

39. Výnosy z prodeje licencí na univerzální mobilní telekomunikační systémy (UMTS licence) [1A.39] se rovnají výtěžku z prodeje třetí generace licencí na mobilní telefony, který se v souladu s rozhodnutím Eurostatu o přiřazování licencí na mobilní telefony vykazuje jako zcizení nefinančních aktiv.

40. Skutečné sociální příspěvky [1A.40] se rovnají skutečným sociálním příspěvkům (D.611), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13.

41. Sociální dávky jiné než naturální sociální transfery [1A.41] se rovnají sociálním dávkám jiným než naturální sociální transfery (D.62), které se vykazují v užití sektoru S.13.

42. Hrubý domácí produkt [1A.42] se rovná hrubému domácímu produktu (B.1*g) v tržních cenách.

43. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách [1A.43] se rovná hrubému domácímu produktu (B.1*g) ve stálých cenách.

44. Vládní investice ve stálých cenách [1A.44] se rovnají tvorbě hrubého fixního kapitálu (P.51), jež se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13 ve stálých cenách.

Tabulka 1B

1. Platby členského státu do rozpočtu EU [1B.1] se rovnají součtu nepřímých daní splatných do rozpočtu EU, běžné mezinárodní spolupráce (D.74) placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4], jiných běžných transferů (D.75) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] a kapitálových transferů (D.9) placených vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7].

2. Nepřímé daně splatné do rozpočtu EU [1B.2] se rovnají daním z výroby a dovozu (D.2), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

3. Nepřímé daně, z toho DPH zaplacená do rozpočtu EU [1B.3], se rovnají daním typu daně z přidané hodnoty (D.211), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

4. Běžná mezinárodní spolupráce placená vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.4] se rovná běžné mezinárodní spolupráci (D.74), která se vykazuje ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

5. Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.5] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

6. Jiné běžné transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU, z toho čtvrtý vlastní zdroj EU [1B.6], se rovnají čtvrtému vlastnímu zdroji založenému na hrubém národním produktu (HNP) (ESA 95 odstavec 4138), který se vykazuje jako jiné běžné transfery (D.75) ve zdrojích subsektoru S.212 a v užití sektoru S.13.

7. Kapitálové transfery placené vládními institucemi do rozpočtu EU [1B.7] se rovnají závazkům z kapitálových transferů (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a které se u subsektoru S.212 vykazují jako pohledávky z kapitálových transferů.

8. Výdaje EU v členském státě [1B.8] se rovnají součtu dotací (D.3) placených z rozpočtu EU [1B.9], běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10], běžných transferů (D.7) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11], kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] a kapitálových transferů (D.9) placených z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13].

9. Dotace placené z rozpočtu EU [1B.9] se rovnají dotacím (D.3), které se vykazují ve zdrojích subsektoru S.212.

10. Běžné transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.10] se rovnají běžné mezinárodní spolupráci (D.74) a jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují ve zdrojích sektoru S.13 a v užití subsektoru S.212.

11. Běžné transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.11] se rovnají jiným běžným transferům (D.75), které se vykazují v užití subsektoru S.212 a ve zdrojích všech sektorů kromě sektoru S.13.

12. Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU vládním institucím [1B.12] se rovnají pohledávkám z kapitálových transferů (D.9), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a v rámci změn aktiv subsektoru S.212.

13. Kapitálové transfery placené z rozpočtu EU nevládním jednotkám [1B.13] se rovnají závazkům z kapitálových transferů (D.9), které se vykazují v rámci změn aktiv subsektoru S.212 a v rámci změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14. Čisté příjmy z rozpočtu EU [1B.14] se rovnají součtu čistých příjmů vládních institucí z rozpočtu EU a čistých příjmů nevládních jednotek z rozpočtu EU.

15. Náklady na vybírání vlastních zdrojů [1B.15] jsou částí tržní produkce (P.11), která se vykazuje ve zdrojích sektoru S.13 a kterou tvoří náklady na vybírání vlastních zdrojů placené z rozpočtu EU.

Tabulka 1C

1. Výdaje na konečnou spotřebu [1C.1] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se vykazují v užití sektoru S.13.

2. Výdaje na individuální spotřebu [1C.2] se rovnají výdajům na individuální spotřebu (P.31), které se vykazují v užití sektoru S.13.

3. Výdaje na kolektivní spotřebu [1C.3] se rovnají výdajům na kolektivní spotřebu (P.32), které se vykazují v užití sektoru S.13.

4. Náhrady zaměstnancům [1C.4] se rovnají kategorii [1A.27].

5. Mezispotřeba [1C.5] se rovná kategorii [1A.29].

6. Naturální sociální transfery poskytované prostřednictvím tržních výrobců [1C.6] se rovnají naturálním sociálním transferům týkajícím se výdajů za výrobky dodávané domácnostem prostřednictvím tržních výrobců (D.6311 + D.63121 + D.63131), které se vykazují v užití sektoru S.13.

7. Spotřeba fixního kapitálu [1C.7] se rovná spotřebě fixního kapitálu (K.1), která se vykazuje v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

8. Zaplacené daně z výroby minus přijaté dotace [1C.8] se rovná rozdílu plateb ostatních daní z výroby (D.29), které se vykazují v užití sektoru S.13, a získaných ostatních dotací na výrobu (D.39), které se vykazují v užití sektoru S.13.

9. Čistý provozní přebytek [1C.9] se rovná čistému provoznímu přebytku, očištěnému (B.2n) o sektor S.13.

10. Prodej [1C.10] se rovná kategorii [1A.20].

11. Výdaje na konečnou spotřebu ve stálých cenách [1C.11] se rovnají výdajům na konečnou spotřebu (P.3), které se ve stálých cenách vykazují v užití sektoru S.13.

Tabulka 2A

1. Schodek (–) nebo přebytek (+) [2A.1] se rovná kategorii [1A.1].

2. Úprava mezi finančními a nefinančními účty [2A.2] se rovná rozdílu schodku (–) nebo přebytku (+) [2A.1] a čistých transakcí s finančními aktivy a závazky [2A.3].

3. Čisté transakce s finančními aktivy a závazky [2A.3] se rovnají rozdílu transakcí v rámci čistého pořízení finančních aktiv [2A.4] a čistého převzetí transakcí se závazky [2A.15].

4. Transakce s finančními aktivy [2A.4] se rovnají transakcím s oběživem a vklady (F.2) [2A.5], transakcím s cennými papíry jinými než akcie (F.33) [2A.6], transakcím s finančními deriváty (F.34) [2A.7], transakcím s úvěry (F.4) [2A.8], transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5) [2A.9] a transakcím s ostatními finančními aktivy [2A.13], které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

5. Transakce s oběživem a vklady (aktiva) [2A.5] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

6. Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé a dlouhodobé cenné papíry (aktiva) [2A.6] se rovnají čistému pořízení cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů (F.33), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

7. Transakce s finančními deriváty (aktiva) [2A.7] se rovnají čistým platbám v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

8. Transakce s úvěry (aktiva) [2A.8] se rovnají novým úvěrům (F.4) poskytnutým vládními institucemi, očištěným o splátky vládním institucím, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

9. Transakce s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (aktiva) [2A.9] se rovnají čistému pořízení akcií a ostatních majetkových účastí (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13.

10. Privatizace (v čisté výši) [2A.10] se rovná transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12, k nimž dochází v průběhu ztráty či získávání kontroly (ESA 95 odstavec 2.26) ( 7 ) nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13; tyto transakce mohou být ze strany sektoru S.13 provedeny přímo s jednotkou dlužníka nebo mohou být provedeny s jinou jednotkou věřitele.

11. Kapitálové injekce (v čisté výši) [2A.11] se rovnají transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11 nebo S.12, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které jsou ze strany sektoru S.13 prováděny přímo s jednotkou dlužníka.

12. Ostatní [2A.12] se rovnají transakcím s akciemi a ostatními majetkovými účastmi (F.5), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění sektoru S.11, S.12 nebo S.14, k nimž nedochází v průběhu ztráty či získávání kontroly nad jednotkou dlužníka ze strany sektoru S.13 a které ze strany sektoru S.13 nejsou prováděny přímo s jednotkou dlužníka, ale jsou prováděny s jinou jednotkou věřitele.

13. Transakce s ostatními finančními aktivy [2A.13] se rovnají čistému pořízení měnového zlata a zvláštních práv čerpání (F.1), které se vykazuje v rámci změn aktiv sektoru S.13, čistému pořízení pojistných technických rezerv (F.6) a ostatním pohledávkám (F.7), které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

14. Transakce s ostatními finančními aktivy, z toho naběhlé daně minus příjem daní v hotovosti [2A.14], se rovnají části ostatních pohledávek nebo závazků (F.7 aktiva) týkajících se daní a sociálních příspěvků, jež se vykazují v kategoriích D2, D5, D6 a D91, po odečtení částky skutečně vybraných daní, které se vykazují v rámci změn aktiv sektoru S.13 a změn závazků a čistého jmění všech sektorů kromě sektoru S.13.

15. Transakce se závazky (konsolidované) [2A.15] se rovnají transakcím s oběživem a vklady (F.2) [2A.16], transakcím s krátkodobými cennými papíry (F.331) [2A.17], transakcím s dlouhodobými cennými papíry (F.332) [2A.18], transakcím s finančními deriváty (F.34) [2A.19], transakcím s úvěry (F.4) [2A.20] a transakcím s ostatními závazky [2A.22], které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

16. Transakce s oběživem a vklady (závazky) [2A.16] se rovnají čistému pořízení oběživa a vkladů (F.2), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

17. Transakce s cennými papíry jinými než akcie – krátkodobé cenné papíry (závazky) [2A.17] se rovnají čistému pořízení cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů, jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší (F.331), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

18. Transakce s cennými papíry jinými než akcie – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [2A.18] se rovnají čistému pořízení cenných papírů jiných než akcie kromě finančních derivátů, jejichž původní splatnost je nad jeden rok (F.332), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

19. Transakce s finančními deriváty (závazky) [2A.19] se rovnají čistým příjmům v souvislosti s finančními deriváty (F.34), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

20. Transakce s úvěry (závazky) [2A.20] se rovnají nově přijatým úvěrům (F.4), očištěným o splátky stávajících úvěrů, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

21. Transakce s úvěry, z toho úvěry od centrální banky [2A.21], se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

22. Transakce s ostatními závazky [2A.22] se rovnají čistému převzetí závazků z pojistných technických rezerv (F.6) a závazků (F.7), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě sektoru S.13.

23. Transakce s dluhovými nástroji (konsolidované) [2A.23] se rovnají čistému převzetí závazků z oběživa a vkladů (F.2) [2A.16], cenných papírů jiných než akcie kromě derivátů [2A.17 a 2A.18] (F.33) a úvěrů (F.4) [2A.20]. Tato kategorie se rovněž označuje jako výpůjční požadavek vládních institucí (GGBR).

24. Transakce s dlouhodobými dluhovými nástroji [2A.24] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jejichž původní splatnost je nad jeden rok.

25. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v národní měně [2A.25] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v zákonném platidle členského státu.

26. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně zúčastněného členského státu [2A.26] se rovnají součtu čistého převzetí závazků z dluhových nástrojů [2A.23] denominovaných v ECU, dluhových nástrojů denominovaných v eurech před tím, než členský stát přijal euro, a dluhových nástrojů denominovaných v zákonném platidle zúčastněného členského státu před tím, než se tento stát stal zúčastněným členským státem. Tyto transakce nezahrnují národní měnu [2A.25].

27. Transakce s dluhovými nástroji denominovanými v cizí měně nezúčastněného členského státu [2A.27] se rovnají čistému převzetí závazků z dluhových nástrojů [2A.23], jež nejsou zahrnuty v kategorii [2A.25], ani v kategorii [2A.26].

28. Ostatní toky [2A.28] se rovnají součtu účinků oceňování na zadlužení [2A.29] a ostatních změn míry zadlužení [2A.32].

29. Účinky oceňování na zadlužení [2A.29] se rovnají součtu zisků a ztrát z držby deviz [2A.30] a ostatních účinků oceňování – nominální hodnota [2A.31].

30. Zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] se rovnají fiktivním ziskům či ztrátám z držby (K.11) dluhu [3A.1], jež při přepočtu na národní měnu mění hodnotu vzhledem ke změnám směnných kurzů.

31. Ostatní účinky oceňování – nominální hodnota [2A.31] se rovnají změně zadlužení [2A.33] minus transakce s dluhovými nástroji [2A.23] minus zisky a ztráty z držby deviz [2A.30] minus ostatní změny míry zadlužení [2A.32].

32. Ostatní změny míry zadlužení [2A.32] se rovnají ostatním změnám objemu (K.7, K.8, K.10 a K.12) závazků klasifikovaných buď jako oběživo a vklady (AF.2), cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), nebo jako úvěry (AF.4), které nejsou aktivy sektoru S.13.

33. Změna zadlužení [2A.33] se rovná rozdílu dluhu [3A.1] v roce t a dluhu [3A.1] v roce t – 1.

Tabulka 2B

1. Transakce s dluhovými nástroji – nekonsolidované [2B.1] se rovnají součtu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2], transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3], transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4], transakcí s úvěry od centrální banky [2B.5] a ostatních transakcí s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.6].

2. Transakce s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidované [2B.2] se rovnají transakcím s oběživem a vklady (F.2), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

3. Transakce s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.3] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

4. Transakce s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidované [2B.4] se rovnají transakcím s cennými papíry jinými než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je nad jeden rok, které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13.

5. Transakce s úvěry od centrální banky [2B.5] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv subsektoru S.121.

6. Transakce s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované [2B.6] se rovnají transakcím s úvěry (F.4), které se vykazují v rámci změn závazků a čistého jmění sektoru S.13 a změn aktiv všech sektorů kromě subsektoru S.121.

7. Konsolidační transakce [2B.7] se rovnají rozdílu transakcí s dluhovými nástroji – nekonsolidovaných [2B.1] a konsolidovaných transakcí s dluhovými nástroji [2A.23].

8. Konsolidační transakce – oběživo a vklady [2B.8] se rovnají rozdílu transakcí s oběživem a vklady (závazky) – nekonsolidovaných [2B.2] a konsolidovaných transakcí s oběživem a vklady (závazky) [2A.16].

9. Konsolidační transakce – krátkodobé cenné papíry [2B.9] se rovnají rozdílu transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.3] a konsolidovaných transakcí s krátkodobými cennými papíry (závazky) [2A.17].

10. Konsolidační transakce – dlouhodobé cenné papíry [2B.10] se rovnají rozdílu transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) – nekonsolidovaných [2B.4] a konsolidovaných transakcí s dlouhodobými cennými papíry (závazky) [2A.18].

11. Konsolidační transakce – úvěry [2B.11] se rovnají transakcím s ostatními úvěry (závazky) – nekonsolidované [2B.6] minus konsolidované transakce s úvěry (závazky) [2A.20] minus transakce s úvěry od centrální banky [2A.21].

Tabulka 3A

1. Zadlužení (dluh) [3A.1] se rovná zadlužení (dluhu) definovanému v nařízení (ES) č. 3605/93.

2. Dluh – oběživo a vklady (závazky) [3A.2] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji oběživo a vklady (AF.2).

3. Dluh – krátkodobé cenné papíry (závazky) [3A.3] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší.

4. Dluh – dlouhodobé cenné papíry (závazky) [3A.4] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (AF.33), jejichž původní splatnost je nad jeden rok.

5. Dluh – úvěry od centrální banky (závazky) [3A.5] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež je aktivem subsektoru S.121.

6. Dluh – ostatní úvěry (závazky) [3A.6] se rovná části dluhu [3A.1] v nástroji úvěry (AF.4), jež není aktivem subsektoru S.121.

7. Dluh v držbě rezidentů členského státu [3A.7] se rovná dluhu v držbě centrální banky [3A.8], dluhu v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9], dluhu v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] a dluhu v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11].

8. Dluh v držbě centrální banky [3A.8] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.121.

9. Dluh v držbě ostatních měnových finančních institucí [3A.9] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.122.

10. Dluh v držbě ostatních finančních institucí [3A.10] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem subsektoru S.123, S.124 nebo S.125.

11. Dluh v držbě ostatních rezidentů členského státu [3A.11] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.11, S.14 nebo S.15.

12. Dluh v držbě nerezidentů členského státu [3A.12] se rovná části dluhu [3A.1], která je aktivem sektoru S.2.

13. Dluh denominovaný v národní měně [3A.13] se rovná části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle členského státu.

14. Dluh denominovaný v cizí měně zúčastněného členského státu [3A.14] se rovná – před tím, než se členský stát stal zúčastněným členských státem – součtu části dluhu [3A.1] denominované v zákonném platidle jednoho ze zúčastněných členských států (kromě národní měny [3A.13]) a dluhu denominovaného v ECU nebo v eurech.

15. Dluh denominovaný v cizí měně nezúčastněného členského státu [3A.15] se rovná části dluhu [3A.1], která není zahrnuta v kategorii [3A.13], ani v kategorii [3A.14].

16. Krátkodobý dluh [3A.16] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je jeden rok či kratší.

17. Dlouhodobý dluh [3A.17] se rovná části dluhu [3A.1], jehož původní splatnost je nad jeden rok.

18. Dlouhodobý dluh, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.18], se rovná části dlouhodobého dluhu [3A.17], jehož úroková sazba je pohyblivá.

19. Dluh se zbytkovou splatností do jednoho roku [3A.19] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností v délce jednoho roku či kratší.

20. Dluh se zbytkovou splatností od jednoho roku do pěti let [3A.20] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností od jednoho roku do pěti let.

21. Dluh se zbytkovou splatností od jednoho roku do pěti let, jehož pohyblivá úroková sazba [3A.21] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností od jednoho roku do pěti let [3A.20], jehož úroková sazba je pohyblivá.

22. Dluh se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22] se rovná části dluhu [3A.1] se zbytkovou splatností nad pět let.

23. Dluh se zbytkovou splatností nad pět let, z toho pohyblivá úroková sazba [3A.23], se rovná části dluhu se zbytkovou splatností nad pět let [3A.22], jehož úroková sazba je pohyblivá.

24. Složka dluhu připadající na ústřední vládní instituce [3A.24] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, a aktiv subsektoru S.1311, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1311 [3B.15].

25. Složka dluhu připadající na národní vládní instituce [3A.25] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, a aktiv subsektoru S.1312, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1312 [3B.16].

26. Složka dluhu připadající na místní vládní instituce [3A.26] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, a aktiv subsektoru S.1313, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1313 [3B.17].

27. Složka dluhu připadající na fondy sociálního zabezpečení [3A.27] se rovná rozdílu závazků subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, a aktiv subsektoru S.1314, které jsou závazky sektoru S.13 kromě subsektoru S.1314 [3B.18].

28. Průměrná zbytková splatnost dluhu [3A.28] se rovná průměrné zbytkové splatnosti vážené podle zůstatků, která je vyjádřena v rocích.

29. Dluh – bezkupónové dluhopisy [3A.29] se rovná části dluhu [3A.1] ve formě bezkupónových dluhopisů, tj. dluhopisů bez kupónových výnosů, jejichž úrok je založen na rozdílu mezi cenami v okamžiku odkupu a v okamžiku emise.

Tabulka 3B

1. Dluh – nekonsolidovaný [3B.1] se rovná závazkům sektoru S.13, včetně těch, které jsou aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

2. Konsolidační prvky [3B.2] se rovnají závazkům sektoru S.13, které jsou současně aktivy sektoru S.13, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

3. Konsolidační prvky – oběživo a vklady [3B.3] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji oběživo a vklady (F.2).

4. Konsolidační prvky – krátkodobé cenné papíry [3B.4] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je jeden rok či kratší.

5. Konsolidační prvky – dlouhodobé cenné papíry [3B.5] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji cenné papíry jiné než akcie kromě finančních derivátů (F.33), jejichž původní splatnost je nad jeden rok.

6. Konsolidační prvky – úvěry [3B.6] se rovnají části konsolidačních prvků [3B.2] v nástroji úvěry (F.4).

7. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi [3B.7] se rovná závazkům subsektoru S.1311, které nejsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

8. Dluh emitovaný ústředními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.8], se rovná závazkům subsektoru S.1311, které jsou aktivy subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

9. Dluh emitovaný národními vládními institucemi [3B.9] se rovná závazkům subsektoru S.1312, které nejsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

10. Dluh emitovaný národními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.10], se rovná závazkům subsektoru S.1312, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

11. Dluh emitovaný místními vládními institucemi [3B.11] se rovná závazkům subsektoru S.1313, které nejsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

12. Dluh emitovaný místními vládními institucemi, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.12], se rovná závazkům subsektoru S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

13. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení [3B.13] se rovná závazkům subsektoru S.1314, které nejsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

14. Dluh emitovaný fondy sociálního zabezpečení, z toho dluh v držbě ostatních subsektorů vládních institucí [3B.14], se rovná závazkům subsektoru S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

15. Dluh v držbě ústředních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.15], se rovná závazkům subsektoru S.1312, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1311, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

16. Dluh v držbě národních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.16], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1313 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1312, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

17. Dluh v držbě místních vládních institucí, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.17], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1314, které jsou aktivy subsektoru S.1313, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

18. Dluh v držbě fondů sociálního zabezpečení, který byl emitován jednotkami v ostatních subsektorech vládních institucí [3B.18], se rovná závazkům subsektoru S.1311, S.1312 nebo S.1313, které jsou aktivy subsektoru S.1314, ve stejných nástrojích jako dluh [3A.1].

▼B




PŘÍLOHA III

STANDARDY PŘENOSU A KÓDOVÁNÍ

Pro elektronický přenos statistických informací, které jsou popsány v článcích 2 a 3, používají národní centrální banky a ECB zařízení ESCB, které se opírá o telekomunikační síť „ESCB-Net“. Formátem zpráv vyvinutým pro tuto výměnu statistických informací je formát „GESMES/TS“. Jednotlivé časové řady se kódují za použití níže uvedené skupiny klíčů pro vládní finanční statistiku.



Skupina klíčů pro vládní finanční statistiku

Číslo

Název

Popis

Seznam kódů

1

Periodicita

Periodicita vykazovaných časových řad

CL_FREQ

2

Referenční oblast

Alfanumerický dvoumístný ISO kód zpravodajské země nebo agregátu

CL_AREA_EE

3

Ukazatel úprav

Tato dimenze označuje, zda v časové řadě byly provedeny jakékoli druhy úprav, jako např. úpravy sezónních vlivů nebo pracovního dne

CL_ADJUSTMENT

4

Sektor užití nebo sektor věřitele či aktiv

Sektor, jehož kategorií je užití či změna aktiv

CL_SECTOR_ESA

5

Položka

Kategorie časové řady

CL_GOVNT_ITEM_ESA

6

Sektor zdroje nebo sektor dlužníka či závazků

Sektor, jehož kategorií je zdroj či změna závazků a čistého jmění

CL_SECTOR_ESA

7

Ocenění

Použitá oceňovací metoda

CL_GOVNT_VALUATION

8

Jednotka řady

Jednotka vykazované kategorie a jiné vlastnosti

CL_GOVNT_ST_SUFFIX

▼M4 —————



( 1 ) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

( 2 ) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1267/2003 (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 1).

( 3 ) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 351/2002 (Úř. věst. L 55, 26.2.2002, s. 23).

( 4 ) Zveřejněno v Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 72, jako příloha III rozhodnutí ECB/2000/12 ze dne 10. listopadu 2000 o zveřejňování některých právních aktů a nástrojů Evropské centrální banky.

( 5 ) Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.

( 6 ) [x.y] se týká kategorie čísla y v tabulce x.

( 7 ) To vede k reklasifikaci jednotky dlužníka ze subsektoru S.11001 či S.12x01 do subsektoru S.11002/3 či S.12x02/3 nebo naopak.

Top